Co je to zarůstající nehet?
Zarůstající nehet je onemocnění postihující nehtový komplex prstu, respektive jeho boční části v místě, kde nehtová ploténka naléhá na kožní okraj. Právě tam někdy dochází k patologickému vrůstání okraje nehtové ploténky do kožního valu, což způsobuje vedle nepříjemné bolestivosti také dráždění kůže s rozvojem zánětu, kterému říkáme paronychie. Paronychie může být náhle vzniklá (akutní), většinou s výrazným zarudnutím, bolestivostí a odchodem řídkého nebo hustého sekretu z nehtového okraje. Naproti tomu dlouhodobá (chronická) paronychie se vyznačuje tvorbou takzvané granulace, tedy většinou živě červené druhotné tkáně, kterou se organismus snaží zánět ohraničit a vyhojit, většinou bohužel neúspěšně. Zarůstání nehtů pozorujeme nejčastěji na palcích u nohou, spíše na zevním nehtovém okraji (směřujícím k ostatním prstům) než na vnitřním.
Zdroj: článek Zarostlý nehet
Možnosti léčby
Principy léčby se liší podle toho, zda se jedná o první výskyt onemocnění, nebo o takzvanou recidivu, tedy znovuobjevení se zarůstání. Velmi důležité je rovněž sdělení, zda již nehet byl v minulosti chirurgicky ošetřován. Nehet roste velmi pomalu, udává se hodnota 0,1 mm za týden, rychleji rostou nehty v létě a u mladých lidí, na ruce než na noze. Komplikace jakéhokoli zákroků se tedy může objevit i za 1/2–1 rok! Recidiva zarůstání po odborném ošetření je ve skutečnosti velmi vysoká, udává se až 80 %.
Při prvním výskytu akutní paronychie se můžete obrátit na svého praktického lékaře, chirurgickou nebo dermatologickou ambulanci. Stav lze většinou zvládnout pomocí místně působících léků s dezinfekčními a antibiotickými účinky v masti nebo roztoku, při prudším zánětu i celkově podávanými antibiotiky. Důležitá jsou režimová opatření – sprchování vlažnou vodou, koupele v odvaru z heřmánku nebo řepíku lékařském, nošení volné obuvi a prevenci zapářky. Opět je základním předpokladem nezastřihávat nehet dokulata, jen příčně zkracovat. Pokud jste si jej již zastřihli, nechte jej volně odrůst.
Pokud jde o opakovaný výskyt onemocnění, obraťte se nejlépe na chirurgickou ambulanci, zarůstání je třeba důkladně ošetřit. Operaci lze provést většinou při místním umrtvení, výjimečně v celkové narkóze, s přihlédnutím k věku a přidruženým onemocněním. Existují i metody léčby takzvaným dlahováním, vkládáním plastových podložek pod nehtové okraje, ošetření laserem, které vám může nabídnout dermatolog. Obecně tyto metody vyžadují velkou míru spolupráce ze strany pacienta, procento recidiv je větší.
Operativní odstranění zarůstajícího nehtu
Operací zarůstajícího nehtu je několik druhů. V zásadě je lze rozdělit na radikální a podpůrné. Volba typu operace záleží na lékaři. Podle situace lze jen snést zánětlivou granulaci, případně provést stržení celého nehtu nebo odstranění části zarůstající ploténky. Většinou opatření vedou k okamžité úlevě a zlepšení, velkým rizikem zůstává recidiva zarůstání nehtu, ke které bohužel dochází zpravidla s větším odstupem (1/2–1 rok), viz výše.
Radikální výkony bývají rozsáhlejší, odstraňuje se při nich i skrytá část zarostlého nehtu, případně zárodečná tkáň, ze které se nehet tvoří. V této fázi lze rovněž využít toxického působení některých chemikálií na buňky tvořící nehet. Ošetřovací doba po operaci je delší, podle rozsahu výkonu 1–4 týdny, lze ji zkrátit provedením plastiky nehtového valu, která ale většinou vyžaduje vynětí stehů.
Neoperační léčba zarůstajícího nehtu
Lze použít techniku zvanou tapování, jejím principem je odtažení nehtového valu tahem proužku náplasti. Tato velmi stará metoda ošetření
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Zarostlý nehet
Imidazolová antimykotika
Nejsou tak účinná jako toxičtější amfotericin B. Ovlivňují cytochrom P-450, netvoří se tak ergosterol. Nežádoucí účinky jsou časté, ale mírné (zvracení, bolesti břicha, alergie).
Zástupci
Ketokonazol – má široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, dimorfní houby, eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se perorálně a indikuje se při systémových mykózách. Odstraňuje plísňové infekce způsobené houbou Malassezia, o níž se předpokládá, že vyvolává zánětlivé reakce na pokožce hlavy, což je příznačné pro androgenní alopecii u mužů. Ketokonazol by se však neměl při léčbě vypadávání vlasů užívat orálně, protože potřebné množství látky je velmi vysoké, tedy pro tělo velmi nebezpečné. V případě vypadávání vlasů je podstatné působit přímo na vlasové folikuly v pokožce hlavy, jako nejvhodnější prostředek se tudíž jeví šampóny s obsahem ketokonazolu.
Klotrimazol – jde o lokální přípravek, který se používá k léčbě místních dermatofytóz a vaginálních kandidóz. Klotrimazol 1% krém je určen k léčení kožních infekcí způsobených plísněmi, kvasinkami a některými podmíněně patogenními houbami (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie, kondidóza), k léčení meziprstových plísňových onemocnění, zánětu nehtového lůžka (paronychie), zánětu sliznice žaludu (balanitis) u mužů, onemocnění vyvolaného plísní Malassezia furfur (pytiriasis versicolor), po chirurgickém snesení nehtu k léčení plísňových chorob nehtové ploténky (onychomykóza).
Zdroj: článek Antimykotika pro muže