CHRONICKÁ PARONYCHIE, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Zarůstající nehty představují bolestivý a dlouhodobý problém, u kterého navíc platí, že co lékař, to jiná zkušenost a jiný názor na léčbu. Jedno je však jisté: sám si s ním člověk obvykle neporadí.
Co je to zarůstající nehet?
Zarůstající nehet je onemocnění postihující nehtový komplex prstu, respektive jeho boční části v místě, kde nehtová ploténka naléhá na kožní okraj. Právě tam někdy dochází k patologickému vrůstání okraje nehtové ploténky do kožního valu, což způsobuje vedle nepříjemné bolestivosti také dráždění kůže s rozvojem zánětu, kterému říkáme paronychie. Paronychie může být náhle vzniklá (akutní), většinou s výrazným zarudnutím, bolestivostí a odchodem řídkého nebo hustého sekretu z nehtového okraje. Naproti tomu dlouhodobá (chronická) paronychie se vyznačuje tvorbou takzvané granulace, tedy většinou živě červené druhotné tkáně, kterou se organismus snaží zánět ohraničit a vyhojit, většinou bohužel neúspěšně. Zarůstání nehtů pozorujeme nejčastěji na palcích u nohou, spíše na zevním nehtovém okraji (směřujícím k ostatním prstům) než na vnitřním.
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Principy léčby se liší podle toho, zda se jedná o první výskyt onemocnění, nebo o takzvanou recidivu, tedy znovuobjevení se zarůstání. Velmi důležité je rovněž sdělení, zda již nehet byl v minulosti chirurgicky ošetřován. Nehet roste velmi pomalu, udává se hodnota 0,1 mm za týden, rychleji rostou nehty v létě a u mladých lidí, na ruce než na noze. Komplikace jakéhokoli zákroků se tedy může objevit i za 1/2–1 rok! Recidiva zarůstání po odborném ošetření je ve skutečnosti velmi vysoká, udává se až 80 %.
Při prvním výskytu akutní paronychie se můžete obrátit na svého praktického lékaře, chirurgickou nebo dermatologickou ambulanci. Stav lze většinou zvládnout pomocí místně působících léků s dezinfekčními a antibiotickými účinky v masti nebo roztoku, při prudším zánětu i celkově podávanými antibiotiky. Důležitá jsou režimová opatření – sprchování vlažnou vodou, koupele v odvaru z heřmánku nebo řepíku lékařském, nošení volné obuvi a prevenci zapářky. Opět je základním předpokladem nezastřihávat nehet dokulata, jen příčně zkracovat. Pokud jste si jej již zastřihli, nechte jej volně odrůst.
Pokud jde o opakovaný výskyt onemocnění, obraťte se nejlépe na chirurgickou ambulanci, zarůstání je třeba důkladně ošetřit. Operaci lze provést většinou při místním umrtvení, výjimečně v celkové narkóze, s přihlédnutím k věku a přidruženým onemocněním. Existují i metody léčby takzvaným dlahováním, vkládáním plastových podložek pod nehtové okraje, ošetření laserem, které vám může nabídnout dermatolog. Obecně tyto metody vyžadují velkou míru spolupráce ze strany pacienta, procento recidiv je větší.
Operativní odstranění zarůstajícího nehtu
Operací zarůstajícího nehtu je několik druhů. V zásadě je lze rozdělit na radikální a podpůrné. Volba typu operace záleží na lékaři. Podle situace lze jen snést zánětlivou granulaci, případně provést stržení celého nehtu nebo odstranění části zarůstající ploténky. Většinou opatření vedou k okamžité úlevě a zlepšení, velkým rizikem zůstává recidiva zarůstání nehtu, ke které bohužel dochází zpravidla s větším odstupem (1/2–1 rok), viz výše.
Radikální výkony bývají rozsáhlejší, odstraňuje se při nich i skrytá část zarostlého nehtu, případně zárodečná tkáň, ze které se nehet tvoří. V této fázi lze rovněž využít toxického působení některých chemikálií na buňky tvořící nehet. Ošetřovací doba po operaci je delší, podle rozsahu výkonu 1–4 týdny, lze ji zkrátit provedením plastiky nehtového valu, která ale většinou vyžaduje vynětí stehů.
Neoperační léčba zarůstajícího nehtu
Lze použít techniku zvanou tapování, jejím principem je odtažení nehtového valu tahem proužku náplasti. Tato velmi stará metoda ošetření
V naší poradně s názvem CHRONICKÁ PANKREATITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smíšková anna.
DOBRÝ DEN MAM DOTAZ,UŽ NĚKOLIK LET MÁM CHRON.SLINIVKU ,NEBERU NA TO NIC POUZE HELICID NA ŽALUDEK MÁM HEATOVOU HERNII,A JE MI TAKY KAŽDOU CHVÍLI ŠPATNĚ,BOJIM SE ZDA SLINIVKA NEBUDE PROGRADOVAT VE VĚTŠÍ MÍŘE JE TAM PRAVDĚPODOBNOST, ŽE SE TO MUŽE ZHORŠOVAT?MUJ SYNOVEC NÁM LETOS ZEMŘEL NA RAK SLINIVKY BYLO MU 49.LET A UNÁS V RODINĚ RAKOVINA BYLA UŽ NĚKOLIKÁTOU DIAGNOZOU.NYNÍ MI DĚLALI BIOPSII,PRSA A MÁM STRACH ABY SE TO NĚKDE NEUSADILO.PROTO SE DOTAZUJI ZDA U MĚ JE VĚTŠÍ RIZIKO,,JE MI 59.LEL.MOC DĚKUJI ZA INFORMACI..ZDENA..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vždy, když je v rodině výskyt rakoviny v přímé řadě, tak je zvýšené riziko výskytu rakoviny u blízkých členů. Měla byste docházet na pravidelné kontroly se slinivkou a pokud je vám každou chvíli špatně, tak byste rozhodně měla navštívit svého praktického lékaře, protože budete mít zřejmě výkyvy v inzulínu a to může být nebezpečné a je třeba to řešit. V první řadě se přestaňte bát, že máte rakovinu. Rakovinu řešte až, když ji mít skutečně budete. Držte si v kondici slinivku za pomocí svého lékaře a myslete na pozitivní věci a ne na nemoci.
Akutní bronchitida je akutní zánět průdušek a průdušnice vyznačující se úplným uzdravením a obnovením funkce. Obvykle bývá mírná, u oslabených pacientů s chronickým plicním nebo srdečním onemocněním však bývá průběh závažný. Těžkou komplikací může být zápal plic.
Chronická (vleklá) bronchitida je chronický zánět průdušek spojený s dlouhodobým vystavováním se nespecifickým látkám dráždícím jejich sliznici, provázený hypersekrecí hlenu a některými změnami struktury průdušek. Je charakterizována chronickým kašlem s vykašláváním hlenu. Nejčastěji je spojena s kouřením cigaret, může však vzniknout i jako odpověď na alergizující látky u osob, které nejsou náchylné k astmatu. Chronická obstrukční bronchitida (bronchiolitida) je onemocněním malých dýchacích cest (průdušinek), které vede k významné neprůchodnosti (obstrukci) dýchacích cest. Často bývá spojena s příznaky chronické bronchitidy. Plicní rozedma (emfyzém) je zvětšení prostorů periferně od průdušinek, spojené s destruktivními změnami stěn plicních sklípků. Chronická astmatická bronchitida se vyznačuje významnou chronickou neprůchodností dýchacích cest u pacientů s astmatem, navzdory protiastmatické léčbě. Zpravidla jsou přítomny i příznaky chronické bronchitidy.
Tyto stavy se vyskytují často v kombinaci, a v jednotlivých případech bývá těžké rozhodnout, co je hlavní příčinou neprůchodnosti. Platí to zejména pro kombinaci chronické obstrukční bronchitidy a plicní rozedmy, často označované jako chronická obstrukční choroba bronchopulmonální. Je třeba pokud možno vždy odlišit osoby s chronickou astmatickou bronchitidou od pacientů se zúžením průdušek při rozedmě, protože průběh, prognóza a odpověď na léčbu se u nich výrazně liší.
rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
V naší poradně s názvem JAKÉ HROZÍ NEBEZPEČÍ PŘI VNITŘNÍM POŽITÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír .
Zajímá mne co se může stát, když se borová voda požije (pár kapek) a dostane se do organizmu. Co má postižený dělat a nedělat.
Děkuji za odpověď Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina boritá je nebezpečný jed. Otravy z této chemické látky mohou být akutní nebo chronické. K akutní otravě kyselinou boritou obvykle dochází, když někdo spolkne výrobky na zabíjení švábů, které obsahují koncentrovanou kyselinu boritou. Chronická otrava se vyskytuje u těch, kteří jsou opakovaně vystaveni kyselině borité. Například v minulosti se kyseliny borité se používalo k dezinfekci a ošetření ran. Pacientům, kteří takové ošetření dostávali znovu a znovu se udělalo špatně, a někteří vlivem toho i zemřeli.
Kyselina boritá v borové vodě je značně rozředěná, obvykle 3 díly kyseliny na 97 dílů vody. Při tomto zředění pár kapek borové vody, které byste náhodou spolkl, by neznamenalo vážné nebezpečí.
Nejsou tak účinná jako toxičtější amfotericin B. Ovlivňují cytochrom P-450, netvoří se tak ergosterol. Nežádoucí účinky jsou časté, ale mírné (zvracení, bolesti břicha, alergie).
Zástupci
Ketokonazol – má široké antimykotické spektrum (dermatofyty, kandidy, dimorfní houby, eumycety, fykomycety), ovlivňuje funkci cytochromu P-450 (blokáda tvorby ergosterolu). Podává se perorálně a indikuje se při systémových mykózách. Odstraňuje plísňové infekce způsobené houbou Malassezia, o níž se předpokládá, že vyvolává zánětlivé reakce na pokožce hlavy, což je příznačné pro androgenní alopecii u mužů. Ketokonazol by se však neměl při léčbě vypadávání vlasů užívat orálně, protože potřebné množství látky je velmi vysoké, tedy pro tělo velmi nebezpečné. V případě vypadávání vlasů je podstatné působit přímo na vlasové folikuly v pokožce hlavy, jako nejvhodnější prostředek se tudíž jeví šampóny s obsahem ketokonazolu.
Klotrimazol – jde o lokální přípravek, který se používá k léčbě místních dermatofytóz a vaginálních kandidóz. Klotrimazol 1% krém je určen k léčení kožních infekcí způsobených plísněmi, kvasinkami a některými podmíněně patogenními houbami (trichofycie, epidermofycie, mikrosporie, kondidóza), k léčení meziprstových plísňových onemocnění, zánětu nehtového lůžka (paronychie), zánětu sliznice žaludu (balanitis) u mužů, onemocnění vyvolaného plísní Malassezia furfur (pytiriasis versicolor), po chirurgickém snesení nehtu k léčení plísňových chorob nehtové ploténky (onychomykóza).
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Jaká je v současnosti používaná léčba infekce herpes simplex?
Na prvním místě to jsou antivirové léky na předpis. Používají se v různých formách:
Pilulky, které spolknete.
Krém nebo mast, kterou nanesete na pokožku.
Léky, které vám lékař podává injekčně.
Kapky, které si dáváte do očí v případě očního herpesu.
Váš lékař vám sdělí, které typy léků jsou pro vás nejlepší. Také vám určí správnou dávku a jak dlouho budete léky potřebovat.
Léčba orálního a genitálního herpesu spadá do dvou kategorií: epizodická terapie a chronická supresivní terapie.
Epizodická terapie
Jedná se o krátkodobou léčbu, která se zaměřuje na jednu epizodu (propuknutí). Zahrnuje užívání antivirových léků, když si poprvé všimnete známek ohniska, jako je brnění nebo svědění či bolest kůže. Čím dříve to vezmete, tím lépe to funguje. Lékaři využívají epizodickou terapii u prvního oparu i u opakujících se epizod.
Přínosy epizodické terapie:
Zmírní příznaky.
Zrychlí odeznění bolesti.
Pomůže vředům se rychleji zahojit.
Sníží množství viru, které se vylučuje z vaší pokožky.
Epizodická terapie aktuálního ohniska oparu bohužel nezabrání jeho opakování v budoucnu. K tomu potřebujete chronickou supresivní terapii.
Chronická supresivní terapie
Její podstata spočívá v dlouhodobém užívání antivirotik. Lékaři volí tento přístup pro pacienty, kteří mají genitální herpes a zažívají jeho časté nebo závažné propuknutí. Také u pacientů, kteří jsou imunokompromitovaní nebo u lidí, kteří mají více sexuálních partnerů, se používá tato chronická supresivní terapie.
Lékaři také často doporučují chronickou terapii lidem, kteří mají těžký orální herpes a/nebo alespoň šest epizod za rok.
Konkrétní léky, které vám může lékař předepsat, patří:
Acyclovir,
Valaciklovir,
Famciclovir.
Lékaři obvykle používají chronickou supresivní terapii jen u pacientů s genitálním oparem typu HSV-2. Méně pak pro genitální opar HSV-1, protože tento typ způsobuje méně propuknutí.
Přínosy chronické supresivní terapie:
Sníží počet propuknutí o 70 % až 80 %.
Zmírní příznaky.
Sníží vylučování viru, když nemáte příznaky. To může pomoci chránit sexuální partnery.
O chronické bronchitidě hovoříme tehdy, když chronický produktivní kašel trvá alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. U chronické bronchitidy musí být vyloučeny jiné možné příčiny kašle, a to plicní (bronchiektázie) i mimoplicní (srdeční selhání). Chronická bronchitida je dále charakterizována obstrukční ventilační poruchou – ztíženým dýcháním. Chronická bronchitida se považuje za jednu složku chronické obstrukční plicní nemoci, kde druhou složkou je pak plicní emfyzém.
V naší poradně s názvem BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chronická bronchitida by se neměla léčit jinak, než pod dohledem lékaře. Akutní zánět průdušek se může léčit pomocí jednoduchých opatření, jako je dostatek odpočinku, pít hodně tekutin, omezit kouření a vdechování výparů. U lékaře můžete dostat recept na bronchodilatační inhalace a / nebo sirup proti kašli. V některých případech chronické bronchitidy můžou být nezbytné perorální steroidy pro snížení zánětu a / nebo může být podán doplňkový kyslík. Proti horečce a bolestem se v těchto případech používá acylpyrin v doporučeném dávkování. Pokud si nejste jistá v léčbě své nemoci, tak se obraťte na svého praktického lékaře, kde získáte bezpečnou pomoc a rady vhodné pro váš případ.
Chronická obstrukční choroba bronchopulmonální je významnou příčinou invalidizace a smrti. Úmrtnost na toto onemocnění, částečně také v důsledku stárnutí populace, stále stoupá. V USA je na 2. místě mezi příčinami invalidity po srdečních onemocněních. Rozedma plic je častější u mužů, u žen však patrně v souvislosti s častějším kouřením stoupá. Chronická astmatická bronchitida se mezi starými osobami vyskytuje stále častěji a je hlavní příčinou plicní nedostatečnosti u starších žen.
Předpokládá se, že rozedma plic vzniká působením enzymů, uvolněných z bílých krvinek při zánětu, na stěnu plicních sklípků. A právě při kouření dochází k neustálému uvolňování těchto enzymů z bílých krvinek. Při dostatečném vystavení se vlivu dráždivých látek, zejména cigaretového kouře, se u většiny lidí vyvine určitý stupeň chronické bronchitidy. Ve většině případů je tento zánět průdušek přímým následkem dráždění průdušek. Existují velké rozdíly ve vnímavosti průdušinek vůči vdechovaným dráždivým látkám. Za faktory určující vnímavost jsou považovány infekce v raném dětství nebo imunologické mechanismy. Astmatici jsou na kouření mimořádně citliví.
V naší poradně s názvem JAK NAJÍT OČNÍHO LÉKAŘE, KTERÝ ROZPOZNÁ ZÁNĚT OČNÍCH VÍČEK ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gerda, 12.dubna 2017.
Od konce ledna se léčím s zánětem očí. Po delší době, když jsem podle nateklých očních víček, která svědí a pálí a hlavně ráno jsou nateklá a červená tak jako oči pod nimi usoudila, že mám blefaritidu, čili zánět očních víček. Začínám mít syndrom suchého oka ale oční lékaři u kterých jsem dosud byla mi nechtějí dát žádná vhodná antibiotika a radši mě odbývají kortikoidy a borovou vodou s adrenalinem. Protože bohužel výtěr ukázal, že tam není řádný stafylokok ani nic podobného nechtějí připustit, že blefaritidy jsou dva typy a žádný nález tam být nemusí. Už jsem zralá na sebevraždu a nevím jak dál.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde může jít o chronickou blefaritidu a tu zatím nedokážeme zcela vyléčit, jen potlačit nepříjemné projevy. Chronická blefaritida vyžaduje hygienu očních víček, která se musí zpočátku provádět dvakrát denně přípravkem Blefagel. Blefagel je volně prodejný v lékárně. Antibiotika nebo kortikoidy se při chronické blefaritidě uplatní jen v některých případech. Výplachy borovou vodou by rovněž mohly být na chronickou blefaritidu účinné. Důvěřujte svému lékaři a zkuste dodržovat jeho doporučení. Ne vše se dá vyléčit rychle, jak bychom si přáli.
Chronická blefaritida je časté zánětlivé onemocnění postihující okraje víček. Projevuje se jako přední nebo zadní blefaritida. Nerozpoznaná chronická blefaritida může způsobit vážné komplikace. Léčba je dlouhodobou záležitostí, která vyžaduje ze strany pacienta trpělivost. Zásadní roli hraje hygiena víček. Pokud zánět postihuje přední okraj víčka (kůže a řasy), nazývá se přední blefaritidou. Pokud postihuje zadní okraj víčka a Meibomovy žlázy, jedná se o zadní blefaritidu nebo meibomitidu. Chronická blefaritida je nejčastější onemocnění v praxi očního lékaře. Pro pacienta, ale občas i pro lékaře je těžko pochopitelné a frustrující pro svou chroničnost a obtížnost léčby. Právě proto často mnoho pacientů střídá oční lékaře a hledá uspokojivé řešení svého problému.
V naší poradně s názvem SEDIMENTACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Řezníčková.
Dobrý den
Už dlouhodobě mám zvýšenou sedimentaci , nyní 62/90
Jsem pod kontrolou alergologa , mám různá vyšetření- negativní.
DG: Asthma alerg.pers. pod kontrolou
alergickou rýmu
dermatitidu v obličeji (rosacea facieí)
recidivující záněty DC,GER
vertebrogenní potíže
hepatopatie
Moje závodní lékařka neřeší , prý chronická , nemám se tím zabývat.
Jsem pořád unavená , spavá .
Dá se něčím léčit , nebo aspoň nějakým přírodním preparátem snížit ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste změnit lékaře. Najděte si odborníka na hematologii, popřípadě lékaře vnitřního lékařství a poraďte se s ním, co by u vás mohlo pomoci. Takhle přes internet těžko dostanete radu, která povede ke zlepšení, protože vaše problémy potřebují komplexní přístup. Rovněž si zkuste udělat test na přítomnost helicobacter pylori v žaludku. Test si uděláte sama doma, při vyprazdňování. Test je možné koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Další volbou, která by mohla zlepšit stav vaší růžovky jsou probiotika, které když nepomůžou, tak určitě neuškodí. Užívejte probiotika po dobu 30 dnů, koupit je můžete například tady: https://www.prozdravi.cz/om…
Chronická bronchitida probíhá dlouhodobě, nebo se často vrací. Nejčastějším důvodem bývá kouření, prach a znečištěné ovzduší. Bronchitida patří k nejčastějším onemocněním dýchací soustavy, chronickým typem bronchitidy totiž trpí až každý pátý obyvatel České republiky.
Chronická bronchitida vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest. Nejčastěji ji zaviní kouření cigaret. Její vznik může také podpořit prašné prostředí v práci nebo nezdravé ovzduší ve velkoměstech.
Projevy: Jsou podobné jako u akutního typu bronchitidy. Jde hlavně o suchý, dráždivý kašel, zvláště po ránu. Občas se objeví vykašlávání hlenu zbarveného do hněda, neboť může obsahovat částečky prachu, kouřových zplodin a dehtu (u kuřáků). Kašel trvá po dobu několika týdnů až měsíců a může se opakovat několikrát do roka. Nemocný je unavený a schvácený, z nedostatku okysličení může mít bledou až namodralou kůži. Kašel se zhoršuje s námahou.
Diagnostika: Je stejná jako u akutního zánětu, spočívá v poslechu dýchacích cest, vyšetření krve a sputa (hlenu). Navíc se provádí rentgen a funkční vyšetření plic a test na krevní plyny.
Chronický zánět může způsobit trvalé poškození průdušek a chronickou obstrukci plic (CHOPN). Toto onemocnění je nebezpečné, provází ho trvalá dušnost, přičemž celý organismus trpí nedostatkem kyslíku. Na tuto chorobu se i umírá.
V naší poradně s názvem ZAPLÍSNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den. Již několik let trpím plísní v organizmu. Projevuje se zejména svěděním až pálením a řezáním v oblasti uvnitř a okolo konečníku, především ráno a po stolici. Mírná úlevy nastane po osprchování a omytí mýdlem, lépe toaletním. Dále žluto-hnědý povlak na jazyku, svědění chodidel (viz foto) a ostatní příznaky, spojené s plísní v těle - chronická únava, bolesti hlavy, atd.. Doktor urolog prozkoumal pod mikroskopem vzorek mého spermatu a diagnostikoval plíseň aspergillus. Léčba - přísná bezsacharidová strava, viz článek, Nystatin 2x2, koloidní stříbro, potravinové doplňky (zejména vitaminy), křemelina, podpůrné prostředky od ADVANCE nutraceutics (Candix, DetoxActive, Probio24..). Je pravda, že průběh vymírání kvasinek probíhal dle výše popsaného, velice se mi ulevilo.., ovšem po cca 2 měsících se veškeré příznaky vrátily a to v ještě horší podobě. Jedna známá mi poradila, že má problémy po koupání v bazénu, zvykla si vložit po koupání do vagíny tobolku se směsí laktobacilů, to ji pomáhá. Uvažuji o něčem podobném, bude mít podobný postup efekt v konečníku ? Tam jsou problémy nejmarkantnější ! Nebo použít česnek ? Nerad bych si ublížil.. A co zkusit "chytrou houbu - Pythium oligandrum"..? Asi také přímo do konečníku formou masti..., nebo si z prášku udělat sedací koupel..? A k tomu užívat doplňky na odkyselení organizmu..? Uvítám každou dobrou radu (pokud možno osvědčenou) na toto téma. Předem děkuji..!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vaše problémy budou nejspíše souviset s oslabeným imunitním systémem. Zkuste navštívit lékaře imunologa. Nejlepší by bylo, kdybyste získal doporučení v tomuto vyšetření od svého dosavadního lékaře, který dobře zná váš stav a může imunologovi lépe popsat, na co se má zaměřit. Existuje řada léků podporujících imunitu, které vám lékař imunolog může poskytnout. Lepší imunita vám pomůže lépe zvládat nové plísňové infekce a nedovolí jim rozvinout se.
Před tím, než si začnete zkusmo cokoliv strkat do konečníku, tak raději vyzkoušejte klystýr vlažnou vodou každý den. Rovněž si pokaždé omyjte konečník bezprostředně po vyprázdnění.
Jako chronická zadní rýma se označuje déletrvající nebo vracející se onemocnění dutiny nosní. Oproti akutní rýmě převažuje ucpaný noc (zduřelá sliznice) a místo vodnatého výtoku z nosu převažuje hustá, těžko vysmrkatelná rýma. Chronická rýma může vyústit v hypertrofickou rýmu, kdy dochází ke zduření (zvětšení = hypertrofie) sliznice. Následkem toho je nos výrazně ucpaný a postižený člověk musí dýchat hlavně ústy.
Ambrobene je expektorans s mukolytickým účinkem, vyvolává zvýšenou tvorbu hlenu a zároveň jej zřeďuje, podporuje pohyb řasinek, čímž čistí sliznici dýchacích cest a zvyšuje její odolnost proti infekci.
Mucosolvan se užívá při akutních a chronických onemocněních dýchacího ústrojí. Jedná se například o akutní a opakované záněty průdušek, hrtanu a průdušnice a dále o chronická onemocnění, jako je chronická bronchitida (zánět průdušek) a chronická obstrukční plicní nemoc. Pacienti s akutním onemocněním dýchacího ústrojí mohou přípravek užívat bez porady s lékařem. Pacienti trpící chronickým onemocněním dýchacího ústrojí mohou dlouhodobě přípravek užívat jen po poradě s lékařem. Mucosolvan zvyšuje v dýchacích cestách sekreci hlenu, tvorbu plicního surfaktantu (látka pokrývající vnitřní stěny plicních sklípků) a stimuluje činnost řasinek zajišťující transport hlenu. Tyto účinky mají za následek vydatnější zkapalnění, lepší transport a vylučování hlenu (mukociliární clearance), čímž dochází k usnadnění vykašlávání a zmírnění kašle. Léčivou látkou je ambroxol-hydrochlorid (30 mg v 1 tabletě).
Mucosolvan je volně prodejný lék, kód SÚKLu je EAN: 8590347000686. Indikační skupina: expektorancia, mukolytika.
Ambroxol zvyšuje tvorbu řídkého hlenu v dýchacích cestách, vede i ke zkapalnění hustého vazkého hlenu, usnadní odkašlávání a odstranění hlenu, čímž usnadňuje dýchání. Dobře se vstřebává, účinek se dostavuje rychle, vrcholí za 2 hodiny a trvá 8–12 hodin. Tato mukolytická léčba (uvolňování hlenu) se využívá při akutních a chronických onemocněních průdušek a plic provázených tvorbou hlenu. Ambroxol mohou užívat dospělí, mladiství a děti starší 6 let. Ambroxol obsahuje účinnou látku ambroxoli hydrochloridum (30 mg v 1 tabletě). Jedná se o volně prodejný lék, který patří do indikační skupiny: mukolytikum, expektorans. Kód SÚKLu je 0043950.
Všechny tyto léky spadají do stejné indikační skupiny a liší se pouze účinnou látkou.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
V naší poradně s názvem RAKOVINA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Věřím ozónu,když mne dokázal vyléčit z ukrutných bolestí zánětu zubu s váčkem hnisu..Druhy den jsem byl již bez bolesti..Jsem vyléčen a zub mne zůstal..To by takto nikdo nedokázal ani náhodou!!!!!Začnu nyní ofukovat odhalené krčky ozonem a věřím,že nad paradentózou ve svých 70 letech zvítězím... Přesně tak jako nad cov. CDS!!!!! Škoda,že jsem tyto praktyky neznal dříve...Všem přeji hodně zdraví!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dejte si pozor na vdechování ozónu. Při vdechování může ozón poškodit plíce. Relativně malé množství může způsobit bolest na hrudi, kašel, dušnost a podráždění krku. Ozon může také zhoršit chronická respirační onemocnění, jako je astma, a ohrozit schopnost těla bojovat s respiračními infekcemi. Lidé se velmi liší ve své citlivosti na ozón. Zdraví lidé, stejně jako lidé s dýchacími potížemi, mohou mít při vystavení ozónu dýchací potíže.
Dnes víme, že bolest není jenom signál toho, že se děje něco špatného, ale že bolest sama o sobě může být nemoc. Nejdůležitějším zdrojem informací o samotné bolesti je pro lékaře samozřejmě ten, kdo jí trpí. Nemocný by se proto měl pokaždé snažit o nejvěrohodnější a nejpřesnější popis bolesti. Na lékaři pak je, aby podrobně zjistil místo bolesti, kdy a za jakých okolností bolest vzniká, při čem se nemocnému uleví, jak bolest kolísá během dne a noci, jaký má vliv na spánek a na příjem potravy a podobně.
V určování intenzity bolesti mohou napomoci nejrůznější pomůcky a zjednodušení, nejznámější je takzvaná vizuální analogová stupnice. Pacient na stupnici 1 až 10 označí, kam by sám svou bolest zařadil z hlediska síly, kdyby 0 znamenala žádnou bolest a 10 nejhorší možnou, nesnesitelnou. Hlavní zásadou musí být, že pacient sám ví nejlépe, jak ho to bolí, a zdravotnický personál musí nemocnému vždy při jeho výpovědi o bolesti věřit.
Dělení bolesti
Podle trvání bolest můžeme dělit na akutní a chronickou.
Akutní bolest přímo souvisí s vyvolávající příčinou a je zpravidla spojena s dalšími reakcemi organismu, jako bušení srdce, zvýšený krevní tlak, pocení, úzkost a podobně. Je řešena v rámci různých onemocnění všemi medicínskými obory a její léčba bývá jednoznačná a efektivní, to znamená, že bolest ustává, je-li tkáňové poškození zhojeno.
Chronická bolest není doprovázena podobnými reakcemi jako bolest akutní, protože nemocný se na bolest adaptuje, zvykne si na ni. Její léčba je složitější a většinou je nutné spojení sil odborníků různých specializací. Může velmi negativně ovlivnit kvalitu života nemocného jednak působením vlastního fyzického utrpení, ale také změnami nálady se zvýšením úzkosti a deprese, poruchami spánku, narušením sociálního a rodinného zázemí a omezením pracovní schopnosti. U chronické bolesti dochází k předrážděnosti nervových vláken vedoucích bolest, které pak reagují nejen na signály bolesti, ale i na jiné podněty, jako je tlak nebo i jen lehký dotyk. Tato předrážděnost trvá často ještě dlouho poté, co byla vlastní příčina bolesti odstraněna. Čím déle se otálí s vhodnou terapií, tím hlouběji se bolest zavrtává do paměti nervových buněk.
Téměř každá bolest je snesitelná, pokud je její konec v dohledu. Chronická bolest se však nemocnému zdá bez konce. Pokud trvá déle než zhruba tři měsíce, je jasné, že se bolest osamostatnila, už není doprovodným jevem onemocnění, ale stala se sama nemocí. Postupně se zmocňuje celého života, dostává se do popředí a stává se jeho jediným obsahem. Bolest nemocného izoluje, izolace se stává příčinou dalšího utrpení a osamění. Nemusí se přitom nutně
Ve svém příspěvku EFEKTIVNÍ, NEZÁTĚŽOVÉ LÉKY NA DNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Kverka.
Dobrý den, velice mě trápí onemocnění DNA, kterým trpím již cca 20 let. Dříve bylo ataků málo ovšem s postupem času ataky přibývaly. Lékař mi naordinoval klasické léky na dnu, ovšem po určité době vznikla nesnášenlivost (reakce) na tyto léky a tudíž byly vysazeny (alopurinol, adenurik). Nezbylo mi, nežli krotit nemoc nizkopurinovou stravou, byliny, homeopatika. Do určité doby vše vcelku fungovalo, ovšem poslední dobou je ataků čím dál více a nyní jsem v prac. neschopnosti od podzima. Neustálá stěhovavá bolest, již chronická mě velice frustruje. Stále se nemohu dostat do komfortní zóny, kdybych mohl opět plnohodnotně pracovat a vůbec, žít. Je mi 50 roků, sportovec, nekuřák a nevím již co užívat, aby se můj stav zlepšil. Za dobu nemoci jsem již kvalitně poučen a vyškolen, co jíst, pít,dýchání, odpočinek, zásadité potraviny atd. Nyní užívám ONEGA 3,po které se trochu stav zlepšil, ovšem stále to není ono. Zřejmě tento preparát obsahuje málo polyfenolů, které jsou tak nezbytné k účinnosti OMEGY. Nevím ani, kde koupit lepší. Stále mé tělo vykazuje zánět cca crp do 20 jednotek. Kyseelina močová hraniční, nebo mírně zvýšená - bez léků, jarerky ok, kreatinin 90.cukry i cholesterol ok. Krev. tlak 120/70.Můžete mi prosím pomoci? Kontakt 739 499 269
V tomto případě se může jednat o gastritidu. Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se používá na popis skupiny stavů charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku.
Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida) nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida). Termín akutní znamená, že se příznaky vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné. Chronická gastritida se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů) nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).
Gastritida může být způsobena řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně bývá spojená s autoimunitním onemocněním či návratem (refluxem) žluče do žaludku.
Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření, to vše vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv. Takže zvracení žluči po alkoholu či v těhotenství může být vyvoláno právě gastritidou.
Dále těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, mohou vyvolat akutní gastritidu. Potíže, které takto vznikají, se označují jako syndrom čínského restaurantu.
Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleninách, případně je spojená se závažnými infekcemi.
Přibližně 90 % gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikována touto bakterií (nejvíce pak v rozvojových zemích). U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl (alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem). Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá gastritida typu B (B = bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu.
Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin nebo ibuprofen mají dráždivý účinek na žaludek, mohou tedy při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována ve žlučníku. Ze žlučníku se dostává
Kaštanová mast léčí díky látce aescin, která je právě hojně obsažena v kaštanech. Nejčastější použití kaštanové masti je k léčbě hemoroidů. Hemoroidy jsou charakterizovány jako oteklé žíly v okolí konečníku a řiti, které mohou být doprovázeny těžkou námahou při vyprazdňování a někdy zde může hrát významnou roli i zácpa. Kromě hemeroidů je mast z jírovce populární při sportovním zranění, například při bolesti svalů, kloubů a šlach nebo namožených vazů a při podvrtnutí. V neposlední řadě je kaštanová mast velmi dobře účinná při chronické žilní nedostatečnosti. Chronická žilní nedostatečnost je stav, kdy lidé mají velké množství zánětů a otoků nohou. Chronická žilní nedostatečnost může také zahrnovat svědění kůže, tupou bolest nohou, kožní vředy, a může vést k rozvoji křečových žil. Kaštanový krém je užitečný při různých použitích, ale při žilní nedostatečnosti (CVI) sklízí největší užitek. Mast z koňského kaštanu se také používá k léčbě revmatoidní artritidy a osteoartritidy.
