Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů
V naší poradně s názvem PROBLÉM S EREKCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heřmanová.
chtěla bych se zeptat přítel má cukrovku bere léky, jedny které mu lékař předepsal mu způsobily problém s erekcí trvá to zhruba rok ale při jiném způsobu dráždění nějakou erekci má na penisu je vidět zvětšení ale nemůže dosáhnout takové tvrdosti aby jsme mohli souložit já mu našla informace o přírodních doplncích stravy přemýšlel o viagře já našla tablety Levitra prý jsou účinné nerada bych aby se příteli něco stalo jen aby mohl souložit jeho doktor mu řekl,že neví jestli to bude fungovat děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Problém s erekcí u cukrovky je bohužel velmi častý. Neschopnost dosáhnout erekci souvisí se změnami v krevním séru, které ovlivňuje činnost nervů a svalů v a kolem penisu. Tento problém se vyskytuje až u 75 % mužů s cukrovkou. K dispozici je několik skvělých léků, které skutečně účinkují, mezi ně patří Viagra, Cialis a Levitra. Bohužel neúčinkují u každého stejně dobře a u některých mužů nejdou použít vůbec kvůli jejich srdečním onemocněním. Dalším řešením je injekční aplikace látky do penisu, která způsobí erekci i bez vzrušení, zde se přípravek jmenuje Alprostan s účinnou látkou Alprostadil. Alprostadil zvyšuje účinky Warfarinu a ostatních antikoagulantů, takže je třeba změnit jejich případné dávkování. Pak jsou také k dispozici penilní implantáty, které dokáží penis napřímit takřka na povel. Možností je zde hodně a nejlepší z nich můžete vybrat po dohodě s vnímavým urologem, popřípadě sexuologem. Léky zde zmíněné doporučuji obstarat přes lékárny po předložení lékařského předpisu.
Hirsuties papillaris genitalis, česky perlové penilní papuly či bradavkovitá ježatost penisu, je klinický stav kůže na mužském pohlavním orgánu. Jedná se o přirozené drobné uzlíky, takzvané angiofibromy (chybně nazývané bradavičky) doprovázející nervová zakončení. Vyskytují se přibližně u 30 % neobřezaných mužů. Bílá barva je způsobena tukovou povahou těchto uzlíků.
Vznikají zcela přirozeně, jejich zvýraznění nastává v době dospívání, bez ohledu na sexuální život. Lokalizace těchto pupínků je nejčastěji při koruně žaludu penisu. Zcela nevhodné je jejich mačkání. S rostoucím věkem bývají méně patrné.
Lékařsky vedené vyjmutí těchto bílých útvarů je zbytečné a téměř se neprovádí, navíc by došlo k narušení kůže a tím ke změně citlivosti vjemů. Hirsuties papillaris genitalis spontánně mizí po celkové obřízce. Obecně lze říct, že mizí vždy, když je tato oblast dlouhodobě obnažená a suchá. Proto také po částečné nebo volné obřízce, kdy ježatá část žaludu zůstává krytá, k vymizení nedochází. Vymizení nastává postupně v období 7–15 měsíců po celkové obřízce.
Pozor na záměnu s condylomata accuminata či jinými patologickými projevy, které je nutno urychleně léčit. Vždy se doporučuje histopatologické vyšetření. Nejedná se o sexuálně přenosnou nemoc.
Ve svém příspěvku SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Jiří, asi jste si měl zjistit info z více zdrojů. Riziko je všude a při všem.
Je mi 34 let, nyní máme s manželkou teprve 1 dítě (kluka), nechal jsem si zamrazit sperma (chceme ještě minimálně jedno). Mám 8 měsíců po radikální robotické prostatektomii s nervyšetřící metodou. Neustálé vyhledávám nové a nové informace především na netu - metody léčby, lázně, penilní rahabilitace, posílování pânevního dna atd. Taky nám lékař asi neřekl vše, vždy doktorovi řeknu co chci ať mi to napíše nebo poví něco víc. Např. jsem se hodně dočítaval, že pacienti se vrací do práce do 10 týdnu.
Nekecám, mám 8 měsíců po operaci, jsem pořád na nemocenské, užívám si života se synem (který se mi narodil 3 měsíce po operaci), pravidelně cvičím na inkontinenci i na erekci (2x denně vakuová pumpa a obden Silnadefil - ten jsem si vynutil). Nyní jsem schopný každé ráno manželku pěkně pomilovat, ještě to není jako před operací ale jdou vidět pokroky. Jsem rád, že jsem nakonec operaci podstoupil, nejistota by mě možná zabila dříve než rakovina.
Všem držím palce...
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v ob
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Kůže dětí a obzvláště miminek je velice jemná a citlivá. Často nesnese delší dobu mokro, některé dětské krémy, nebo dokonce druhy plen. Pokud dítě již nekojíte, potíže může znamenat i určitá strava. Citrusové plody, tropické ovoce, první jahody obsahující velké množství pesticidů či cukr jsou těmi hlavními viníky, na které můžeme ukázat prstem.
Vidíte na leskle červeném povrchu kůže drobné červené tečky? Tak tato vyrážka bude mít nejspíše původ v kvasinkové infekci. Kvasinková infekce u dětí (přemnožení kvasinek Candida albicans neboli kandidóza) se stejně jako u dospělých může projevovat různými způsoby, v ústech jako moučnivka, na genitáliích, hýždích a v kožních záhybech, kterými jsou hlavně třísla, podpaží, podkolenní jamky, ohbí loktů, za ušima, krční kožní řasa, pak jako zapařeniny a opruzeniny, ve vlasech a jejich okolí jako zarudlá seboreická dermatitida, na ostatní kůži jako zarudlá, často kruhová (numulární), někdy i olupující se či svědící ložiska a v trávicí soustavě například jako ublinkávání, průjmy, zácpa či koliky, případně i jako záněty močových cest.
Kvasinky jsou běžnou součástí lidské mikroflóry, vyskytují se prakticky u každého. Problémy se ale objeví, pokud dojde k přemnožení kvasinek, hlavně se jedná o druh Candida albicans. K přemnožení dochází primárně v trávicím traktu – kožní mikroflóra je jen odrazem té střevní. Střeva jsou základním kamenem imunitního systému, stav trávení a střevní mikroflóry má tedy vliv i na rozvoj a léčbu kvasinkové infekce.
Po narození se začínají střeva miminka osidlovat, dítě při vaginálním porodu, časném kontaktu kůží na kůži a při kojení přejímá mikroflóru matky (a to včetně kvasinek). U miminek ve zdravé střevní mikroflóře převažují bifidobakterie. Negativní vliv na stav mikroflóry má porod císařským řezem a také podávání umělého mléka – i jen jedna dávka může způsobit předčasnou a nežádoucí změnu od kojeneckého složení mikroflóry směrem k mikroflóře dospělého. U plně i částečně kojených dětí má zásadní vliv strava a stav střevní mikroflóry maminky, u dětí plně či částečně krmených umělým mlékem pak právě toto umělé mléko. Pomnožení kvasinek u přikrmovaných miminek a malých dětí často způsobuje vařená mrkev, jednoduché sacharidy (včetně některých druhů kojeneckých kaší, sušenek, piškotů a instantních čajů) a nadbytek složitých sacharidů (kaše, př
V současné době je efektivita léčby erektilní dysfunkce vysoká. Její základní podmínkou je co nejpřesnější diagnostika. Dalším velkým pokrokem v léčbě je objev nových léčebných přípravků s vysokou efektivitou.
Základem léčby poruch erekce způsobené poruchou cévního zásobení jsou léky, které jsou schopny zvýšit přívod krve do topořivých těles. Nejznámějším lékem je sildenafil (Viagra®, Modrasil) nebo podobné léky. Jejich užitím dojde k rozšíření přívodných artérií ovlivněním složité regulace krevního zásobení v topořivých tělesech. Kromě sildenafilu existují léky s podobným mechanismem účinku – tadalafil (Cialis®) a vardenafil (Levitra®). Sildenafil a vardenafil mají podobný účinek a působí pouze několik hodin. Odlišný je tadalafil, který je dlouhodobě účinný, působí přes 18 hodin. Pro všechny léky je společný poměrně rychlý nástup účinku. Ze zkušenosti uživatelů je to za 20–30 minut po spolknutí tablety.
Před použitím těchto preparátů je nutné zjistit, že pacient neužívá takzvané nitráty, tedy léky při ischemické nemoci srdeční. Při souběžném použití totiž hrozí závažné až smrtelné komplikace. Před léčbou těmito preparáty je vždy nezbytné podrobné vyšetření a konzultace s lékařem.
Efekt těchto léků spočívá v tom, že umožní zvýšený krevní přítok do topořivých těles. Nezbytnou podmínkou je určitá erotická stimulace (zrakem, dotykem nebo kombinací). Samotným užitím tohoto preparátu k erekci nedojde. Při nedostatečném účinku je možné zvýšit dávku léku, ale také po poradě s ošetřujícím lékařem.
Další možností v léčbě erektilní dysfunkce je přímá injekce léků do topořivých těles. Tato léčba se nazývá intrakavernózní léčba (topořivá = kavernózní). V praxi se využívá, pokud je tabletová léčba vazoaktivními léky nedostatečně účinná. V současné době se používá nejčastěji blokátor prostaglandinu E v preparátech Karon® a Caverjet®. Tato léčba vyžaduje dobrou spolupráci mezi pacientem a lékařem. Pacient se sám naučí aplikovat tyto injekce. Největší výhodou této metody je její velmi vysoká účinnost. Nevýhodou je nutnost injekce, tedy nepříjemná forma aplikace, a dále riziko vedlejších účinků. Největším rizikem této léčby je dlouhodobá erekce, která již není spojená s erotickými stimuly. Tento stav se nazývá priapismus (dříve majčení nebo chorda veneris). Tato erekce může trvat i několik hodin a je velmi bolestivá. Pokud trvá déle než 4 hodiny, vznikají změny v topořivých tělesech, které pak další
Alprostadil je chemicky totožný s prostaglandinem E1, který působí vazodilataci krevních cév erektilní tkáně v corpus cavernosum a zvýšení průtoku krve kavernózní arterií, což způsobuje penilní rigiditu.
Po aplikaci přípravku Vitaros dochází k nástupu erekce během 5 až 30 minut. Alprostadil má u mužů krátký biologický poločas a zlepšení erekce může trvat 1 až 2 hodiny po podání.
Účinnost přípravku Vitaros byla posuzována v třetí fázi klinického hodnocení dvou pivotních studií u pacientů s erektilní dysfunkcí. Ve srovnání s placebem docházelo ke statisticky významnému celkovému zlepšení pozorovanému ve skupinách léčených alprostadilem v dávkách 100 mikrogramů, 200 mikrogramů a 300 mikrogramů v každém z primárních parametrů účinnosti erektilní funkce (EF), tedy IIEF skóre (International Index of Erectile Function), zvýšení schopnosti vaginální penetrace a ejakulace. Navíc došlo ke statisticky významnému celkovému zlepšení v několika sekundárních parametrech účinnosti včetně dalších parametrů IIEF skóre (průběhu orgasmu, spokojenosti se souloží a celkové spokojenosti), Patient Self-Assessment of Erection (PSAE) a Global Assessment Questionnaire (GAQ) u pacientů léčených alprostadilem v porovnání s placebem.
Podrobnější informace o přípravcích Vitaros, Karon, Alprostan, Caverject
Vitaros
Vitaros je krém, který se aplikuje do vyústění močové trubice. Základním vazodilatanciem hrajícím klíčovou roli při vzniku a udržení erekce je oxid dusnatý (NO), který má sice extrémně krátký biologický poločas (2–6 s), ale velmi ochotně prostupuje buněčnými membránami z místa svého vzniku v endotelových buňkách (vzniká účinkem NO syntázy z argininu, vedlejším produktem je citrulin) do hladkých svalových buněk, kde po aktivaci guanylátcyklázy cestou membránového receptoru spřaženého s G-proteinem dochází k tvorbě cGMP, který aktivuje proteinkinázu G, a v konečném důsledku dojde ne zcela jasným mechanismem ke snížení intracelulární koncentrace vápenatých iontů, což vede ke svalové relaxaci a následné vazodilataci. Prostaglandin E1 aktivuje adenylátcyklázu za tvorby cAMP a následné aktivace specifických proteinkináz, čímž dochází ke konvergenci s předchozí metabolickou dráhou. Mechanismus účinku inhibitorů PDE5 je založen na inhibici 5. izoenzymu fosfodiesterázy, tedy enzymu degradujícího cGMP, což vysvětluje nutnost sexuální stimulace (na rozdíl od PGE1) pro navození účinku těchto preparátů. Vitaros patří mezi moderní léky erektivní dysfunkce.
Cena produktu Vitaros 3 mg/g krém
Dostupnost Krému Vitaros 3 mg/g je běžně k dostání v lékárně. Průměrná aktuální cena v lékárnách činí 1 128,49 Kč.
Karon
Karon obsahuje alprostadil, synteticky připravenou obdobu tělu vlastní látky prostaglandinu E1. Po podání injekce Karon do topořivých těles penisu dojde ke zvýšení přítoku tepenné krve do těchto těles a jejich rychlým plněním se zároveň sníží rychlost žilního odtoku z nich, což společně vede k dostatečnému ztopoření penisu během 5 až 15 minut.
Aplikaci injekcí nejprve provádí odborný lékař, který současně určuje potřebnou optimální dávku k vyvolání ztopoření, které by mělo v ideálním případě trvat 20 až 60 minut. Teprve po stanovení vhodného dávkování je možno pod přímým dohledem lékaře začít s nacvičováním techniky takzvaných autoinjekcí, tedy podávání injekce sám sobě.
Cena produktu Karon
Dostupnost produktu Karon není již delší dobu. Přerušení dodávání Karonu na český trh se oficiálně datuje k 20. lednu 2017. Cenové propočty v tuzemsku neregistrovaných alprostadilů s případnou dobou dodání do 3 týdnů nevyznívají příznivě (Caverject 10x10 mcg cca 4 500Kč, Caverject 10x20 mcg cca 6 000&nb
Mílie postihují 30–50 % novorozenců. Vznikají retencí keratinu a mazu v pilosebaceózní jednotce. Jde o epidermální cystičky odvozené z pilosebaceózního folikulu, která jsou většinou lokalizovány při jeho ústí. Během několika týdnů jsou samovolně odloučeny a dochází k jejich úplnému vyhojení. Klinicky se mílie jeví jako jednotlivé nebo mnohočetné, 1–2 mm velké, bílé nebo žlutavé hladké papuly, lokalizované na tvářích, nose, bradě a čele. Vzácněji se mohou vyskytovat na trupu a končetinách. Někdy je obtížné odlišení mílií od novorozenecké hyperplázie mazových žláz.
Růžovka je chronické kožní onemocnění, jehož příčina není přesně známa. Předpokládá se, že růžovku způsobuje přemnožení baterií uvnitř těla. Tyto bakterie se normálně v člověku vyskytují, ale jen v malém – bezpečném množství. Rosacea nejčastěji postihuje lidi ve věku 30 až 50 let, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Typické příznaky této nemoci jsou otoky obličeje – erytém, které doprovázejí papuly a pustuly. Rosacea představuje vážný problém, neboť hrozí při dlouhodobém onemocnění znetvoření kůže a tím i vznik druhotných psychických problémů.
Onemocnění vzniká mezi 40.–50. rokem. Obecně platí, že častěji bývají postiženy ženy než muži a náchylnější jsou zejména ženy takzvaného keltského typu, které mají světlou pleť a vlasy a jsou více citlivé na sluneční záření a povětrnostní vlivy. Jde o onemocnění, které lze díky jeho lokalizaci jen obtížně zakrýt. Lidé s rosaceou se mnohdy obávají společenského kontaktu, což nezřídka přináší problémy v osobním i pracovním životě. Na rozdíl od akné se neobjevují ucpané černé póry (komedony) a problém je omezen pouze na obličej. Rosacea se projevuje nejdříve přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami na konvexních partiích obličeje – nos, tváře, čelo, brada. Začervenání mívá typický motýlovitý tvar. V dalším průběhu se připojují zánětlivé změny – pupínky (papuly) a zkalené puchýřky (pustuly). Při delším trvání dochází ke zbytnění mazových žláz a vaziva. Kůže získává hrubý vzhled s roztaženými póry. Díky podobnosti se strukturou slupky citrusových plodů se tato nemoc nazývá i orange skin (pomerančová kůže) nebo lemon skin (citronová kůže). Při dalším rozvoji tohoto onemocnění vznikají hrbolaté až květákovité útvary na nose a přilehlých částech tváří – rhinophyma.
Častou komplikací rosacey je zánět spojivek, víček a oční rohovky. Při těžkém postižení a dlouhém trvání bez adekvátní léčby může dojít k oslepnutí. Méně častou komplikací je vznik otoku (lymfedému) některých partií obličeje. Při vzniku rosacey se uplatňují zejména dvě hlavní příčiny – porucha drobných cév obličeje a porucha funkce mazových žláz. Faktory, které přispívají k rozvoji onemocnění, jsou ty, které vedou ke zvýšenému prokrvení obličeje (stres, alkohol, ostrá jídla, horké nápoje, sluneční záření, horké prostředí, cvičení, sauna, horká koupel, větrné či mrazivé počasí, kosmetika). Často se uvádí možná souvislost růžovky s onemocněním trávicí soustavy, ale jednoznačná spojitost nebyla dosud přesvědčivě prokázána. Rosacea není infekční a není možné někoho nakazit.
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika mě
Akné je kožní onemocnění, které se vyskytuje především u dospívajících během puberty. Bohužel se setkáváme i s akné v dospělosti. Akné se vyskytuje na obličeji, krku, ve vlasové části hlavy a na trupu.
Acne vulgaris – je nejběžnější formou akné, objevuje se u 70–95 % dospívajících. Příčina spočívá ve zvýšené tvorbě mazu, která je vyvolána mužskými pohlavními hormony – androgeny. V kombinaci s poruchou keratinizace (kdy maz nemůže odtékat) dochází k ucpávání pórů. Vytvářejí se černé tečky, bílé uhříky či hnisavé pupínky, které mohou zanechávat jizvy. Ve většině případů acne vulgaris po pubertě mizí.
Tato forma akné se primárně rozděluje do tří odlišných typů:
acne comedonica – je nejmírnější formou a projevuje se jako nehnisavé černé tečky;
acne papulopustulosa – jedná se o středně těžkou formu, která doprovází zanícené uhříky a v některých případech papuly (infekce proniká do hlubších vrstev pleti);
acne conglobata – je nejzávažnější formou acne vulgaris, vede k tvorbě bouliček, abscesů a píštělí, které mohou způsobovat výraznější jizvy.
Jiné druhy akné:
acne inversa – tato chronická forma akné se projevuje v několika fázích, příznaky jsou výraznější a objevují se ve větším rozsahu na částech těla, jako jsou podpaží nebo třísla, pod pokožkou se navíc vytvářejí drobné bouličky, které se mohou dále vyvinout v abscesy nebo píštěle;
Mallorca acne (acne aestivalis) – několik dní po intenzivním slunění se mohou na pokožce objevit první reakce a drobné pupínky způsobené kombinovanými účinky UV záření a některými složkami výrobků sluneční ochrany, které obsahují mastné látky, dochází k tvorbě volných radikálů a následně k infekci vlasových folikulů;
acne neonatorum (novorozenecká vyrážka) – tento typ akné se vyskytuje u kojenců ve věku 3–4 měsíců a po několika měsících obvykle mizí, přesto se doporučuje návštěva lékaře;
acne tarda (akné u dospělých, pozdní forma akné) – symptomy jsou podobné jako u acne vulgaris, i zde je tendence k tvorbě pupínků a černých teček, liší se pouze časové období výskytu – akné u dospělých se objevuje od 25. roku výše.
Příčiny:
hormonální změny;
genetické faktory;
faktory životního prostředí, jako je podnebí a UV záření;
stravovací návyky nebo nesnášenlivost některých potravin;
V místě vstupu infekce se vytvoří po určité době vřed, následuje rozšíření infekce do celého těla projevující se celkovými příznaky, různými vyrážkami na sliznicích a kůži, vypadáváním vlasů. Časná fáze onemocnění je vystřídána obdobím bez příznaků, teprve po několika letech následuje postižení orgánů, nejčastěji kůže, srdce a velkých cév a centrální nervové soustavy. Charakteristická jsou i condylomata lata – tuhé, ploché, hladké a mokvavé zapáchající papuly (pupínky).
Syfilis má čtyři stadia: primární, sekundární, latentní a terciární.
Primární fáze: Primární fáze syfilis obvykle začíná bolestí na kůži, která byla vystavena infekci – většinou na genitáliích, konečníku nebo ústech. Nakažení jedinci se v primární fázi jinak necítí špatně, syfilis se ale nadále šíří po celém těle. Bolest spontánně mizí po 4–6 týdnech.
Sekundární fáze: Společné příznaky sekundární fáze se projevují bolestí hlavy, ztrátou chuti k jídlu a může se objevit vyrážka červenohnědé barvy. Jinými příznaky sekundární fáze jsou vředy v ústech, nose a krku, na přirození nebo v záhybech kůže. Časté jsou otoky lymfatických uzlin a může dojít k nerovnoměrnému vypadávání vlasů. Všechny příznaky druhé fáze syfilis mizí bez léčby do 3 týdnů až 9 měsíců, ale infekce nadále přetrvává v těle.
Latentní (tichá) fáze syfilis: Latentní (tichá) fáze syfilis nastane poté, co příznaky sekundární fáze zmizely, a může trvat od několika let až do 50 let.
Terciální fáze: V konečném stadiu se syfilis vyskytuje asi u třetiny z těch, kteří nejsou léčeni. Mohou již být postiženy mnohé orgány. Mezi časté příznaky patří horečka, bolestivé, špatně se hojící kožní vředy, bolesti kostí, onemocnění jater a anémie. Terciární syfilis může také ovlivnit nervový systém (což má za následek ztrátu mentálních funkcí) a aortu (v důsledku srdečního onemocnění).
Jak již bylo řečeno, syfilis se přenáší i z matky na plod v těhotenství. Pokud se těhotná matka nakazí během těhotenství, jsou následky mnohem horší, než když byla matka už nakažena. Čerstvá nákaza může zapříčinit potrat nebo předčasný porod mrtvého plodu. Dítě se rodí s orgánovými změnami. Kůže je ochablá, vrásčitá a je posetá načervenalou vyrážkou. V okolí úst, na čele a na dlaních se nacházejí lesklé červené infiltrace, které se mění na trhlinky a zhojí se jizvami. Z nosu vytéká krvavě hnisavý sekre