Lichen je poměrně obvyklé onemocnění kůže, jehož příčina není dosud přesně známa. Odborníkům se však podařilo zjistit, že při něm probíhají obdobné děje, jako když imunitní systém příjemce odmítá transplantovaný orgán od dárce. Tedy že jde o autoimunitní reakci organismu, který vytváří látky proti vlastním buňkám těla, protože je pokládá za buňky cizí.
Lichen se může vyskytovat v mnoha různých formách a jeho projevy jsou často velmi různorodé. Rozlišení od dalších, podobně se projevujících chorob kůže je proto poměrně obtížné.
Homeopatika na lichen
Lichen planus (LP) je idiopatické, buněčně zprostředkované imunitní onemocnění, doprovázené svěděním. Dochází ke spontánní remisi. Používá se lokální a systémová terapie. Z praxe jsou popsány čtyři případy generalizovaného LP s postižením sliznice a bez něj léčeného homeopatiky.
Kazuistika 1
48letá žena se dostavila s 7měsíční anamnézou generalizované svědivé vyrážky, která byla diagnostikována jako LP, a byla neúspěšně léčena lokálními steroidy a odstraněním zubních plomb. Vyšetření odhalilo fialové papuly na horních a dolních končetinách, léze na sliznici ústní dutiny a nepravidelnou, erytematózní, blednoucí makulární vyrážku na hrudi. Dostávala homeopatický přípravek Ignatia amara v potenci medication dilution factor (MK), týdenní dávce, a po 3 měsících se u ní dostavila remise. Pacientka zůstává v remisi.
Kazuistika 2
65letá žena se dostavila s 27letou anamnézou generalizovaného LP, který nereagoval na lokální steroidy. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly bez postižení sliznice. Pacientka užívala homeopatický přípravek Aurum metallicum v potenci MK každý týden a dosáhla remise. Po velmi stresující události došlo k relapsu 8 měsíců po zahájení léčby, ale po měsíci léčby opět dosáhla remise s Aurum metallicum . V remisi zůstává.
Kazuistika 3
38letý muž se dostavil s 21letou anamnézou generalizované LP. Anamnéza byla významná pro hepatitidu B a astma. Lokální steroidní terapie byla úspěšná pouze částečně. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové papuly s postižením ústní dutiny a genitálií. Dostával homeopatický Lycopodium v potenci MK každý týden a do 2 měsíců došlo k remisi. Remise zůstává.
Kazuistika 4
41letý muž se dostavil s 12letou anamnézou generalizované hypertrofické LP, která částečně reagovala na lokální steroidy a terapii ultrafialovým zářením A. Anamnéza byla významná pro snížený čich. Vyšetření odhalilo generalizované, fialové, hypertrofické papuly a uzlíky. Dostával homeopatický Carcinosinum v potenci MK a do 6 měsíců došlo k remisi.
V praxi bylo potvrzeno, že ve své dlouhodobé, generalizované formě s postižením sliznic může LP reagovat na individualizovanou homeopatii. Další výzkum by mohl objasnit místo homeopatie v komplexní terapii lichenu.
V naší poradně s názvem PROBLÉM S EREKCÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Heřmanová.
chtěla bych se zeptat přítel má cukrovku bere léky, jedny které mu lékař předepsal mu způsobily problém s erekcí trvá to zhruba rok ale při jiném způsobu dráždění nějakou erekci má na penisu je vidět zvětšení ale nemůže dosáhnout takové tvrdosti aby jsme mohli souložit já mu našla informace o přírodních doplncích stravy přemýšlel o viagře já našla tablety Levitra prý jsou účinné nerada bych aby se příteli něco stalo jen aby mohl souložit jeho doktor mu řekl,že neví jestli to bude fungovat děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Problém s erekcí u cukrovky je bohužel velmi častý. Neschopnost dosáhnout erekci souvisí se změnami v krevním séru, které ovlivňuje činnost nervů a svalů v a kolem penisu. Tento problém se vyskytuje až u 75 % mužů s cukrovkou. K dispozici je několik skvělých léků, které skutečně účinkují, mezi ně patří Viagra, Cialis a Levitra. Bohužel neúčinkují u každého stejně dobře a u některých mužů nejdou použít vůbec kvůli jejich srdečním onemocněním. Dalším řešením je injekční aplikace látky do penisu, která způsobí erekci i bez vzrušení, zde se přípravek jmenuje Alprostan s účinnou látkou Alprostadil. Alprostadil zvyšuje účinky Warfarinu a ostatních antikoagulantů, takže je třeba změnit jejich případné dávkování. Pak jsou také k dispozici penilní implantáty, které dokáží penis napřímit takřka na povel. Možností je zde hodně a nejlepší z nich můžete vybrat po dohodě s vnímavým urologem, popřípadě sexuologem. Léky zde zmíněné doporučuji obstarat přes lékárny po předložení lékařského předpisu.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
Ve svém příspěvku SEX PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sexchtíč.
Dobrý den,
Je možné ještě souložit po operaci prostaty
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Jiří, asi jste si měl zjistit info z více zdrojů. Riziko je všude a při všem.
Je mi 34 let, nyní máme s manželkou teprve 1 dítě (kluka), nechal jsem si zamrazit sperma (chceme ještě minimálně jedno). Mám 8 měsíců po radikální robotické prostatektomii s nervyšetřící metodou. Neustálé vyhledávám nové a nové informace především na netu - metody léčby, lázně, penilní rahabilitace, posílování pânevního dna atd. Taky nám lékař asi neřekl vše, vždy doktorovi řeknu co chci ať mi to napíše nebo poví něco víc. Např. jsem se hodně dočítaval, že pacienti se vrací do práce do 10 týdnu.
Nekecám, mám 8 měsíců po operaci, jsem pořád na nemocenské, užívám si života se synem (který se mi narodil 3 měsíce po operaci), pravidelně cvičím na inkontinenci i na erekci (2x denně vakuová pumpa a obden Silnadefil - ten jsem si vynutil). Nyní jsem schopný každé ráno manželku pěkně pomilovat, ještě to není jako před operací ale jdou vidět pokroky. Jsem rád, že jsem nakonec operaci podstoupil, nejistota by mě možná zabila dříve než rakovina.
Všem držím palce...
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožka svrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
V současné době je efektivita léčby erektilní dysfunkce vysoká. Její základní podmínkou je co nejpřesnější diagnostika. Dalším velkým pokrokem v léčbě je objev nových léčebných přípravků s vysokou efektivitou.
Základem léčby poruch erekce způsobené poruchou cévního zásobení jsou léky, které jsou schopny zvýšit přívod krve do topořivých těles. Nejznámějším lékem je sildenafil (Viagra®, Modrasil) nebo podobné léky. Jejich užitím dojde k rozšíření přívodných artérií ovlivněním složité regulace krevního zásobení v topořivých tělesech. Kromě sildenafilu existují léky s podobným mechanismem účinku – tadalafil (Cialis®) a vardenafil (Levitra®). Sildenafil a vardenafil mají podobný účinek a působí pouze několik hodin. Odlišný je tadalafil, který je dlouhodobě účinný, působí přes 18 hodin. Pro všechny léky je společný poměrně rychlý nástup účinku. Ze zkušenosti uživatelů je to za 20–30 minut po spolknutí tablety.
Před použitím těchto preparátů je nutné zjistit, že pacient neužívá takzvané nitráty, tedy léky při ischemické nemoci srdeční. Při souběžném použití totiž hrozí závažné až smrtelné komplikace. Před léčbou těmito preparáty je vždy nezbytné podrobné vyšetření a konzultace s lékařem.
Efekt těchto léků spočívá v tom, že umožní zvýšený krevní přítok do topořivých těles. Nezbytnou podmínkou je určitá erotická stimulace (zrakem, dotykem nebo kombinací). Samotným užitím tohoto preparátu k erekci nedojde. Při nedostatečném účinku je možné zvýšit dávku léku, ale také po poradě s ošetřujícím lékařem.
Další možností v léčbě erektilní dysfunkce je přímá injekce léků do topořivých těles. Tato léčba se nazývá intrakavernózní léčba (topořivá = kavernózní). V praxi se využívá, pokud je tabletová léčba vazoaktivními léky nedostatečně účinná. V současné době se používá nejčastěji blokátor prostaglandinu E v preparátech Karon® a Caverjet®. Tato léčba vyžaduje dobrou spolupráci mezi pacientem a lékařem. Pacient se sám naučí aplikovat tyto injekce. Největší výhodou této metody je její velmi vysoká účinnost. Nevýhodou je nutnost injekce, tedy nepříjemná forma aplikace, a dále riziko vedlejších účinků. Největším rizikem této léčby je dlouhodobá erekce, která již není spojená s erotickými stimuly. Tento stav se nazývá priapismus (dříve majčení nebo chorda veneris). Tato erekce může trvat i několik hodin a je velmi bolestivá. Pokud trvá déle než 4 hodiny, vznikají změny v topořivých tělesech, které pak další erekci znemožní. Na toto riziko musí být pacient upozorněn a informován, kde je možné tuto komplikaci rychle a účinně léčit.
Další alternativou je použití vakuových pump. Principem je speciální vakuová komůrka, kam se vloží penis. V něm dojde díky podtlaku k erekci. Poté je z vakuové
Alprostadil je chemicky totožný s prostaglandinem E1, který působí vazodilataci krevních cév erektilní tkáně v corpus cavernosum a zvýšení průtoku krve kavernózní arterií, což způsobuje penilní rigiditu.
Po aplikaci přípravku Vitaros dochází k nástupu erekce během 5 až 30 minut. Alprostadil má u mužů krátký biologický poločas a zlepšení erekce může trvat 1 až 2 hodiny po podání.
Účinnost přípravku Vitaros byla posuzována v třetí fázi klinického hodnocení dvou pivotních studií u pacientů s erektilní dysfunkcí. Ve srovnání s placebem docházelo ke statisticky významnému celkovému zlepšení pozorovanému ve skupinách léčených alprostadilem v dávkách 100 mikrogramů, 200 mikrogramů a 300 mikrogramů v každém z primárních parametrů účinnosti erektilní funkce (EF), tedy IIEF skóre (International Index of Erectile Function), zvýšení schopnosti vaginální penetrace a ejakulace. Navíc došlo ke statisticky významnému celkovému zlepšení v několika sekundárních parametrech účinnosti včetně dalších parametrů IIEF skóre (průběhu orgasmu, spokojenosti se souloží a celkové spokojenosti), Patient Self-Assessment of Erection (PSAE) a Global Assessment Questionnaire (GAQ) u pacientů léčených alprostadilem v porovnání s placebem.
Podrobnější informace o přípravcích Vitaros, Karon, Alprostan, Caverject
Vitaros
Vitaros je krém, který se aplikuje do vyústění močové trubice. Základním vazodilatanciem hrajícím klíčovou roli při vzniku a udržení erekce je oxid dusnatý (NO), který má sice extrémně krátký biologický poločas (2–6 s), ale velmi ochotně prostupuje buněčnými membránami z místa svého vzniku v endotelových buňkách (vzniká účinkem NO syntázy z argininu, vedlejším produktem je citrulin) do hladkých svalových buněk, kde po aktivaci guanylátcyklázy cestou membránového receptoru spřaženého s G-proteinem dochází k tvorbě cGMP, který aktivuje proteinkinázu G, a v konečném důsledku dojde ne zcela jasným mechanismem ke snížení intracelulární koncentrace vápenatých iontů, což vede ke svalové relaxaci a následné vazodilataci. Prostaglandin E1 aktivuje adenylátcyklázu za tvorby cAMP a následné aktivace specifických proteinkináz, čímž dochází ke konvergenci s předchozí metabolickou dráhou. Mechanismus účinku inhibitorů PDE5 je založen na inhibici 5. izoenzymu fosfodiesterázy, tedy enzymu degradujícího cGMP, což vysvětluje nutnost sexuální stimulace (na rozdíl od PGE1) pro navození účinku těchto preparátů. Vitaros patří mezi moderní léky erektivní dysfunkce.
Cena produktu Vitaros 3 mg/g krém
Dostupnost Krému Vitaros 3 mg/g je běžně k dostání v lékárně. Průměrná aktuální cena v lékárnách činí 1 128,49 Kč.
Karon
Karon obsahuje alprostadil, synteticky připravenou obdobu tělu vlastní látky prostaglandinu E1. Po podání injekce Karon do topořivých těles penisu dojde ke zvýšení přítoku tepenné krve do těchto těles a jejich rychlým plněním se zároveň sníží rychlost žilního odtoku z nich, což společně vede k dostatečnému ztopoření penisu během 5 až 15 minut.
Aplikaci injekcí nejprve provádí odborný lékař, který současně určuje potřebnou optimální dávku k vyvolání ztopoření, které by mělo v ideálním případě trvat 20 až 60 minut. Teprve po stanovení vhodného dávkování je možno pod přímým dohledem lékaře začít s nacvičováním techniky takzvaných autoinjekcí, tedy podávání injekce sám sobě.
Cena produktu Karon
Dostupnost produktu Karon není již delší dobu. Přerušení dodávání Karonu na český trh se oficiálně datuje k 20. lednu 2017. Cenové propočty v tuzemsku neregistrovaných alprostadilů s případnou dobou dodání do 3 týdnů nevyznívají příznivě (Caverject 10x10 mcg cca 4 500Kč, Caverject 10x20 mcg cca 6 000 Kč, Muse 6x500 mcg cca 3 700 Kč, Muse 6x1000 mcg cca 4 500 Kč). S totožnou účinnou látkou lze využít Vitaros (4 sáčky cca 1 200 Kč) v podobě krému aplikovaného na žalud penisu.
Mílie postihují 30–50 % novorozenců. Vznikají retencí keratinu a mazu v pilosebaceózní jednotce. Jde o epidermální cystičky odvozené z pilosebaceózního folikulu, která jsou většinou lokalizovány při jeho ústí. Během několika týdnů jsou samovolně odloučeny a dochází k jejich úplnému vyhojení. Klinicky se mílie jeví jako jednotlivé nebo mnohočetné, 1–2 mm velké, bílé nebo žlutavé hladké papuly, lokalizované na tvářích, nose, bradě a čele. Vzácněji se mohou vyskytovat na trupu a končetinách. Někdy je obtížné odlišení mílií od novorozenecké hyperplázie mazových žláz.
Růžovka je chronické kožní onemocnění, jehož příčina není přesně známa. Předpokládá se, že růžovku způsobuje přemnožení baterií uvnitř těla. Tyto bakterie se normálně v člověku vyskytují, ale jen v malém – bezpečném množství. Rosacea nejčastěji postihuje lidi ve věku 30 až 50 let, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Typické příznaky této nemoci jsou otoky obličeje – erytém, které doprovázejí papuly a pustuly. Rosacea představuje vážný problém, neboť hrozí při dlouhodobém onemocnění znetvoření kůže a tím i vznik druhotných psychických problémů.
Onemocnění vzniká mezi 40.–50. rokem. Obecně platí, že častěji bývají postiženy ženy než muži a náchylnější jsou zejména ženy takzvaného keltského typu, které mají světlou pleť a vlasy a jsou více citlivé na sluneční záření a povětrnostní vlivy. Jde o onemocnění, které lze díky jeho lokalizaci jen obtížně zakrýt. Lidé s rosaceou se mnohdy obávají společenského kontaktu, což nezřídka přináší problémy v osobním i pracovním životě. Na rozdíl od akné se neobjevují ucpané černé póry (komedony) a problém je omezen pouze na obličej. Rosacea se projevuje nejdříve přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami na konvexních partiích obličeje – nos, tváře, čelo, brada. Začervenání mívá typický motýlovitý tvar. V dalším průběhu se připojují zánětlivé změny – pupínky (papuly) a zkalené puchýřky (pustuly). Při delším trvání dochází ke zbytnění mazových žláz a vaziva. Kůže získává hrubý vzhled s roztaženými póry. Díky podobnosti se strukturou slupky citrusových plodů se tato nemoc nazývá i orange skin (pomerančová kůže) nebo lemon skin (citronová kůže). Při dalším rozvoji tohoto onemocnění vznikají hrbolaté až květákovité útvary na nose a přilehlých částech tváří – rhinophyma.
Častou komplikací rosacey je zánět spojivek, víček a oční rohovky. Při těžkém postižení a dlouhém trvání bez adekvátní léčby může dojít k oslepnutí. Méně častou komplikací je vznik otoku (lymfedému) některých partií obličeje. Při vzniku rosacey se uplatňují zejména dvě hlavní příčiny – porucha drobných cév obličeje a porucha funkce mazových žláz. Faktory, které přispívají k rozvoji onemocnění, jsou ty, které vedou ke zvýšenému prokrvení obličeje (stres, alkohol, ostrá jídla, horké nápoje, sluneční záření, horké prostředí, cvičení, sauna, horká koupel, větrné či mrazivé počasí, kosmetika). Často se uvádí možná souvislost růžovky s onemocněním trávicí soustavy, ale jednoznačná spojitost nebyla dosud přesvědčivě prokázána. Rosacea není infekční a není možné někoho nakazit.
Akné je kožní onemocnění, které se vyskytuje především u dospívajících během puberty. Bohužel se setkáváme i s akné v dospělosti. Akné se vyskytuje na obličeji, krku, ve vlasové části hlavy a na trupu.
Acne vulgaris – je nejběžnější formou akné, objevuje se u 70–95 % dospívajících. Příčina spočívá ve zvýšené tvorbě mazu, která je vyvolána mužskými pohlavními hormony – androgeny. V kombinaci s poruchou keratinizace (kdy maz nemůže odtékat) dochází k ucpávání pórů. Vytvářejí se černé tečky, bílé uhříky či hnisavé pupínky, které mohou zanechávat jizvy. Ve většině případů acne vulgaris po pubertě mizí.
Tato forma akné se primárně rozděluje do tří odlišných typů:
acne comedonica – je nejmírnější formou a projevuje se jako nehnisavé černé tečky;
acne papulopustulosa – jedná se o středně těžkou formu, která doprovází zanícené uhříky a v některých případech papuly (infekce proniká do hlubších vrstev pleti);
acne conglobata – je nejzávažnější formou acne vulgaris, vede k tvorbě bouliček, abscesů a píštělí, které mohou způsobovat výraznější jizvy.
Jiné druhy akné:
acne inversa – tato chronická forma akné se projevuje v několika fázích, příznaky jsou výraznější a objevují se ve větším rozsahu na částech těla, jako jsou podpaží nebo třísla, pod pokožkou se navíc vytvářejí drobné bouličky, které se mohou dále vyvinout v abscesy nebo píštěle;
Mallorca acne (acne aestivalis) – několik dní po intenzivním slunění se mohou na pokožce objevit první reakce a drobné pupínky způsobené kombinovanými účinky UV záření a některými složkami výrobků sluneční ochrany, které obsahují mastné látky, dochází k tvorbě volných radikálů a následně k infekci vlasových folikulů;
acne neonatorum (novorozenecká vyrážka) – tento typ akné se vyskytuje u kojenců ve věku 3–4 měsíců a po několika měsících obvykle mizí, přesto se doporučuje návštěva lékaře;
acne tarda (akné u dospělých, pozdní forma akné) – symptomy jsou podobné jako u acne vulgaris, i zde je tendence k tvorbě pupínků a černých teček, liší se pouze časové období výskytu – akné u dospělých se objevuje od 25. roku výše.
Příčiny:
hormonální změny;
genetické faktory;
faktory životního prostředí, jako je podnebí a UV záření;
stravovací návyky nebo nesnášenlivost některých potravin;
Většinu symptomů způsobuje samička zákožky svrabové. Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky v nejsvrchnější vrstvě pokožky, do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde své výkaly. Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů. Samec je menší než samička, žije na povrchu kůže a brzy umírá. Samička žije asi 2 měsíce. Protože zákožka svrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Vzhledem k imunitě, hygieně a škrábání je u postiženého v kůži stabilně přítomno jen 11–12 samiček zákožky. U imunosuprimovaných (imunitně oslabených) může však být počet mnohonásobně vyšší. Mezi zvláštní formy svrabu se řadí scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Projevy:
typické je velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, a to zejména tam, kde je malá tloušťka kůže – genitálie, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce;
parazit se objevuje především v místech, kde je pokožka teplá, dobře prokrvená;
obvyklý je současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
objevují se chodbičky v podkoží, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá, tečkovitá hnisavá ložiska.
Většinu příznaků způsobuje samička zákožky svrabové (vyrážka podobná svrabu). Ta vrtá denně několik milimetrů dlouhé chodbičky ve stratum corneum (vnější vrstva kůže), do kterých klade 2–3 vajíčka denně a zanechává zde skybaly (výkaly). Larva se vylíhne za 3–5 dní a v dospělce se přemění do 3 týdnů.
Příznaky onemocnění:
velmi intenzivní až kruté noční svědění (pruritus);
po zahřátí pod pokrývkou se objeví vyrážka na charakteristických místech kůže, zejména tam, kde je malá tloušťka kůže (genitál, třísla, podbřišek, kolem pupku, kolena, podpaží, zápěstí, lokty, prsní bradavky, mezi prsty ruky, v podpažní jamce);
zpravidla současný výskyt u členů domácnosti a u všech sexuálních partnerů;
chodbičky v kůži esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm;
vyskytují se makuly, papuly, papulovezikuly, krustoskvamy, později exkoriace (poranění kůže škrábáním), dále se může vyskytovat ekzém, někdy malá tečkovitá hnisavá ložiska.
Mezi zvláštní formy patří scabies inkognita (u lidí s dobrými hygienickými návyky), scabies granulomatosa (představuje reakci imunitního systému na mrtvé zákožky), scabies norvegica (u imunosuprimovaných) a scabies crustosa (velice nakažlivá forma svrabu).
Cirkulující hormony a přírůstek hmotnosti mohou způsobit, že je žena během těhotenství náchylnější k výskytu vyrážky mezi prsy. Kromě vyrážky způsobené teplem nebo pocením se mohou vyskytnout také vyrážky, které jsou jedinečné pro těhotenství. Může se totiž jednat o takzvané urtikariální papuly. Tento stav způsobuje, že se na těle vytvoří malé červené hrboly, a i když obvykle začínají na břiše, mohou se rozšířit až k prsům.
Další vyrážka související s těhotenstvím, která může ovlivnit prsa, je těhotenské prurigo. V tomto případě se objeví malé hrboly, které vypadají jako kousnutí hmyzem. Prurigo je reakce související s imunitním systémem, která může trvat i několik měsíců po porodu.
Diagnóza je zde velmi obtížná. Začátek onemocnění je těžko rozeznatelný, léze jsou málo zřetelné, chodbičky většinou chybí nebo se obtížně detekují, většina roztočů je totiž odstraněna při mytí vlasů. Mohou být však přítomny larvální papuly a hlavně je přítomno úporné noční svědění.
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, bolestmi hlavy, svalů a vyčerpáním. Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie), zatímco neštovice ne. Inkubační doba (doba od infekce k příznakům) u opičích neštovic je obvykle 7–14 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 5–21 dní.
Na začátku nemoci se objevuje:
Horečka
Bolest hlavy
Bolest svalů
Bolest zad
Zduřené lymfatické uzliny
Zimnice
Vyčerpání
Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po objevení horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří do dalších částí těla.
Než léze zmizí, procházejí následujícími fázemi:
Makuly
Papuly
Vezikuly
Pustuly
Strupy
Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny. V Africe bylo prokázáno, že opičí neštovice způsobují smrt až 1 z 10 lidí, kteří onemocní touto nemocí.
