Tradiční čínská medicína a celostní přístup k léčbě se v posledních letech dostávají stále častěji do popředí zájmu lidí, kteří hledají hlubší souvislosti mezi fyzickým zdravím, psychikou a životním stylem. Mnozí pacienti mají zkušenost, že samotná léčba příznaků nestačí, a začínají se ptát po příčinách nemocí, které mohou souviset se stresem, emocemi, dlouhodobou zátěží organismu nebo nevyváženým způsobem života.
Celostní medicína se nesnaží nahradit klasickou západní medicínu, ale naopak ji doplnit a rozšířit o pohled na člověka jako celek. Propojuje moderní lékařské poznatky s tradičními léčebnými systémy, jako je čínská medicína, psychosomatika, fytoterapie či akupunktura, a nabízí pacientům individuální přístup, který zohledňuje jejich tělesný i duševní stav.
Celostní medicína Jonáš
Další výraznou osobností české celostní medicíny je MUDr. Josef Jonáš, který se dlouhodobě věnuje řízené a kontrolované detoxikaci organismu. Je zakladatelem metody, která kombinuje poznatky klasické medicíny s principy alternativních léčebných směrů a informační medicíny.
MUDr. Jonáš vystudoval lékařskou fakultu a krátce po promoci působil jako primář psychiatrického oddělení nemocnice v Chomutově. Postupně se však začal intenzivně zajímat o přírodní léčebné metody, což ho vedlo k opuštění klasické medicíny a otevření soukromé ordinace zaměřené na celostní přístup ke zdraví.
Ve své praxi propojuje oblasti jako akupunktura, biorezonance, EAV, čínská medicína, makrobiotika, homeopatie a další metody. Je přesvědčen, že chronické nemoci vznikají v důsledku dlouhodobé zátěže organismu a narušené informační rovnováhy těla.
Metoda řízené a kontrolované detoxikace
Metoda řízené a kontrolované detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše vychází z předpokladu, že lidský organismus je složitý energo-informační systém, ve kterém se dlouhodobě ukládají různé zátěže – toxické, mikrobiální, psychické i emoční. Tyto zátěže postupně narušují rovnováhu organismu a mohou vést ke vzniku chronických onemocnění.
Detoxikace v tomto pojetí není krátkodobá očista, ale dlouhodobý, systematický proces, který probíhá pod odborným vedením a je přizpůsoben individuálním potřebám pacienta. Součástí je diagnostika, výběr vhodných přípravků a sledování reakcí organismu v průběhu terapie.
MUDr. Jonáš zdůrazňuje, že detoxikace není univerzálním řešením všech zdravotních obtíží a neměla by být prováděna bez odborného dohledu. V některých případech může dojít k přechodnému zhoršení obtíží, což je podle této teorie součástí očistného procesu.
Knihy MUDr. Josefa Jonáše
MUDr. Josef Jonáš je autorem a spoluautorem celé řady knih, ve kterých se věnuje vztahu mezi tělem, psychikou a životním stylem člověka. Jeho publikace jsou určeny jak odborné veřejnosti, tak čtenářům se zájmem o alternativní a celostní přístup ke zdraví.
Křížovka života
Tajenky života I. a II.
Tvoje strava je tvůj osud
Kde končí duše a začíná tělo
Praktická detoxikace podle MUDr. Josefa Jonáše
Významná část jeho tvorby se zaměřuje také na výživu, životní styl a prevenci. Některé knihy mají podobu kuchařek, které vycházejí z principů zdravé stravy a respektují individuální potřeby organismu.
Poradenská činnost a veřejné aktivity
Kromě individuální práce s klienty se MUDr. Jonáš věnuje také poradenské, přednáškové a publikační činnosti. Pravidelně pořádá semináře pro veřejnost i odborníky, kde seznamuje s principy své metody a s možnostmi jejího využití v praxi.
Pro širokou veřejnost je k dispozici online poradna, ve které odpovídá na dotazy týkající se detoxikace, chronických onemocnění a celostního přístupu ke zdraví. Poradna slouží jako doplněk odborné péče a nenahrazuje osobní vyšetření.
Unavené oči lze vyléčit i jiným způsobem, známe takové ty způsoby, že si promneme ruce a potom si je teplé přiložíme na oči. Těmito metodami lze skutečně pomoct unaveným očím, protože toto jsou jednoduché principy, které můžeme nazvat jako hygiena zraku, ovšem jen pokud si je člověk vědom toho, co je příčinou jeho unaveného oka. Také se doporučuje odpočinout si od soustředěné práce například odejít od monitoru a projít se, podívat se z okna na 2 minuty ulevit očím a pak se vrátit k práci.
Léčebné principy lupénky ve vlasech jsou stejné jako pro obecnou lupénku, to znamená, že se bude zpomalovat rychlý obrat postižené kůže pomocí dehtu nebo lokálních kortikosteroidů, nebo pomocí jednoduššího léčení následků rozpuštěním či odstraněním šupin. Většinou se šupiny rozpouštějí nebo odstraňují pomocí kyseliny salicylové nebo šamponu. Většina léků jsou tekutiny, které obsahují různě účinné složky.
Detoxikační náplasti Detox Pharma nefungují jako prostředek k odstraňování toxinů z těla, i když po použití mohou působit velmi přesvědčivě.
Změna barvy náplasti není důkazem detoxikace, ale výsledkem chemické reakce materiálu s vlhkostí a teplem. Lidské tělo má vlastní detoxikační systémy, které pracují nepřetržitě a nelze je podpořit náplastí. Pocit účinku je často způsoben očekáváním a interpretací viditelného efektu, nikoli skutečnou biologickou změnou.
Proč detoxikační náplasti po sundání tmavnou?
Tmavnutí detoxikačních náplastí je fyzikálně-chemický jev, který nesouvisí s odváděním toxinů z organismu.
Vlhkost z pokožky, teplo a přístup vzduchu spouštějí oxidaci a změnu barvy složek náplasti. Stejný efekt lze pozorovat i mimo lidské tělo, například ve vlhkém prostředí. Tmavá barva tedy neznamená přítomnost toxinů, ale reakci materiálu, která je výrobcem často záměrně využívána jako vizuální důkaz účinku.
Co přesně znamená označení Detox Pharma?
Označení Detox Pharma není oficiální lékařský ani farmaceutický termín a neznamená, že by šlo o lék.
Slovo „pharma“ má vyvolat dojem odbornosti, léčby a bezpečnosti, přestože jde o běžný spotřební produkt. Detoxikační náplasti neprocházejí stejným schvalovacím procesem jako léčiva a jejich účinek není klinicky prokázán. Právě jazykové spojení detox a pharma je důvodem, proč může být produkt vnímán jako důvěryhodnější, než ve skutečnosti je.
Jsou detoxikační náplasti Detox Pharma podvod?
Detoxikační náplasti lze označit jako produkt s klamavým očekáváním účinku, nikoli jako skutečnou léčbu.
Samotné použití náplasti obvykle nepředstavuje zdravotní riziko, problémem je však způsob prezentace a slibovaný detoxikační efekt. Pokud uživatel očekává odvod toxinů z těla, dochází k zavádění. Z medicínského hlediska neexistuje mechanismus, kterým by náplast mohla plnit to, co slibuje.
Proč lidé často uvádějí pozitivní zkušenosti s detoxikačními náplastmi?
Pozitivní zkušenosti jsou často výsledkem placebo efektu a subjektivního vnímání změny, nikoli skutečné detoxikace.
Rituál použití, očekávání účinku a viditelná změna náplasti vedou k pocitu, že se v těle něco děje. Tyto pocity mohou být skutečné, ale neodrážejí biologickou změnu ani odstranění toxinů. Jde o psychologický efekt, který je dobře známý i u jiných zdravotních a wellness produktů.
Může používání detoxikačních náplastí uškodit zdraví?
Ve většině případů detoxikační náplasti nepředstavují přímé zdravotní riziko pro zdravého člověka.
Rizikem není samotná náplast, ale odkládání skutečného řešení zdravotních potíží. U citlivých osob může dojít k podráždění kůže. Problém nastává tehdy, pokud člověk spoléh
Koncept jin a jang má původ v dávné čínské filozofii a popisuje dvě navzájem opačné a doplňující se síly, které se nacházejí v každé živé i neživé části vesmíru.
Jin: tmavé místo, severní svah (kopce), jižní břeh (řeky), zamračené, zahalené, jde o tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí. Jin je často symbolizovaný vodou a zemí. Je to černá část, ženský element, značí tmu, pasivitu, poddajnost, přijímání, koresponduje se zemí a vodou.
Jang: světlé místo, jižní svah (kopce), severní břeh (řeky), sluneční světlo, jde o světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnem. Jang je často symbolizovaný ohněm a větrem. Je to bílá část, znamená světlo, slunce, aktivitu, tvořivost, expanzi, koresponduje s elementem ohně a větru.
Jin a jang se nevylučují. Všechno má svůj opak – ne však absolutní. Žádná věc totiž není čistě jin nebo čistě jang. Každá ze sil obsahuje základ té druhé. Například zima se nemůže změnit na léto.
Jin a jang jsou na sobě závislé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Den nemůže existovat bez noci.
Jin a jang se dají dále dělit na jin a jang. Jestliže si například uvedeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang – žár.
Jin a jang se navzájem podporují. Jin a jang jsou obvykle ve stavu rovnováhy – pokud jeden naroste, druhý ustoupí. Někdy může dojít k nerovnováze: přebytek jin, přebytek jang, nedostatek jin, nedostatek jang. Takové nerovnováhy znovu tvoří pár: přebytek jin způsobí nedostatek jang a naopak.
Jin a jang se mohou navzájem měnit. Například noc se mění na den. Tato změna je stejně jako jin a jang také relativní. Z pohledu vnějšího pozorovatele existuje noc a den na Zemi zároveň a doplňují se.
Část z jin je jang a část z jang je jin. Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný, a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například nejtěžší kámen se dá nejsnadněji rozbít. Jin a jang do sebe organicky zapadají a jsou základem veškerých jevů. Například obraz hory v mlze zobrazuje harmonii, která vzniká spojením jin (mlhy) a jang (hor).
Učení o jin a jang je obsažené už v knize I-ťing (Kniha proměn), kde pomocí trigramů (elementů, které se skládají z tří jin nebo jang) je vyslovena myšlenka přeměn v přírodě. Tento koncept si osvojily obě čínské filozofie – taoismus a konfucianismus. Například raně středověký konfuciánský filozof Tung
V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.
Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.
Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.
V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.
Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb
Somatotyp, biotyp nebo konstituční typ znamená souhrn morfologicko-fyziologických charakteristik jedince, které daný organismus zařazují do určité definovatelné skupiny. Tímto termínem se vlastně označuje kvantitativní popis stavby a kompozice těla.
Poprvé byl tento termín použit zakladatelem somatotypologie Williamem H. Sheldonem, který už v roce 1940 rozdělil tvary lidského těla do tří základních somatotypů – ektomorf (astenik – hubený), mezomorf (atlet – svalnatý) a endomorf (piknik – tlustý).
Každý člověk má v sobě všechny tři typy. Rozhodující je pouze to, který typ a v jaké míře převažuje, proto se často hovoří také o takzvaném mezotypu čili kombinacích dvou základních somatotypů: endo-mezomorf nebo mezo-endomorf. Somatotyp se kromě vizuální charakteristiky určuje i na základě specifických měření (výška, váha, obvod bicepsů, ...), které se zpracovávají v počítačovém systému. Toho se využívá hlavně pro stanovení vhodné pohybové aktivity, hubnutí a formování postavy.
Ektomorf má štíhlou, hubenou postavu se slabě vyvinutým svalstvem. Kvůli zvýšenému metabolismu obtížně nabírá váhu i svalstvo. Pro nabrání váhy se doporučuje méně náročný trénink s delšími pauzami mezi sériemi, samozřejmostí je vysoký příjem bílkovin a dostatek odpočinku. Pokud se neudržuje ve formě, rychle ztrácí své těžce nabyté svaly. Tento typ postavy má předpoklady pro vytrvalostní sporty, gymnastiku nebo basketbal.
Endomorf má většinou zpomalený metabolismus, právě kvůli tomu mívá problémy s hubnutím. Snadno nabírá váhu a jeho postava je do větší míry obalená tukem, a tak vzniká riziko obezity, cukrovky a kardiovaskulárních chorob. Tento typ postavy je vhodný pro vzpírání, zápasy nebo vodní sporty.
Mezomorf by se dal nazvat zlatou střední cestou mezi endomorfem a ektomorfem. Jde o atletický svalnatý typ postavy se širokými rameny a úzkými boky. Na silový trénink reaguje rychlým přírůstkem svalové hmoty. Tento typ postavy je ideální například pro různé aerobní sporty, kulturistiku a podobně.
Při stravování založeném na typu postavy, které vychází z výše zmíněných somatotypů a jejich kombinací, se přihlíží k tomu, kde se tuk ukládá na postavě nejvíce.
Jestliže ke každému typu přiřadíme vhodný sport, pak to podle pořadí bude – vytrvalostní sportovec, zápasník sumo a kulturista. Musíme si ale uvědomit, že většina lidí nepasuje přesně do některého z těchto typů, ale spíše patří někam mezi.
Jestliže chceme začít s potravinovými doplňky, musíme brát v potaz typ postavy a metabolismu, abychom dosáhli určitého cíle. Pro endomorfa je například těžké zbavit se tuku, ale zase je pro něj snadné svalovou hmotu i tuk
Uzdravující běh posiluje stěny cév, snižuje krevní tlak i hladinu špatného cholesterolu, uzdravuje funkce žaludečního a střevního ústrojí, posiluje páteř, svaly a klouby. Běh, to je nejlepší způsob, jak zvýšit odolnost vůči různým infekcím, je to perfektní pomocník k získání mladí a zdraví.
Již staří Sparťané říkali: „Chceš-li být silný – běhej, chceš-li být zdravý – běhej, chceš-li být moudrý – běhej.“
Všechna tato pozitiva zajistila běhu ohromnou popularitu. Nicméně když se v tisku objeví zprávy o úmrtích při běžeckých závodech, kladou si mnozí otázku: „Je skutečně běhání tak zdravé, jak se říká a píše?" Jde o to, že mnoho lidí, kteří začnou běhat, neberou v potaz svou aktuální výkonnost, svůj aktuální zdravotní stav, čímž naruší hlavní principy fyzické námahy a zásady postupného zvyšování fyzické zátěže. Většina lidí totiž začíná běhat, aby zhubli, a neuvědomují si, že nadměrná hmotnost je vlastně nemoc, takže pokud se chtějí uzdravit, a pohyb je k tomu ten nejlepší lék, tak je třeba si jej odměřovat na lékárnických vahách.
Prostě jak je tomu u většiny lidí zvykem, když už se pro něco rozhodnou, chtějí výsledky nejlépe hned, takže si naordinují koňské dávky, jaký div, že svou nemoc svou hloupostí a nedočkavostí jen prohloubí. Člověk si musí vypěstovat přiměřený návyk. To znamená, musí se naučit znát míru ve všem, v jídle, pití, při fyzické zátěži.
Piperin obsahuje alkaloid, který stimuluje histaminové receptory přítomné v žaludku, zvyšuje produkci žaludečních šťáv a urychluje metabolismus. Zvyšuje také tělesnou teplotu a urychluje okysličování tukové tkáně. Molekuly piperinu tak mají silné odtučňovací vlastnosti a pomáhají definitivně odstranit problémy s nadváhou. Principy, podle nichž piperin působí, umožňují udržet si štíhlou postavu bez toho, že bychom museli radikálně měnit jídelníček.
Pravidelné užívání piperinu pomáhá shodit až šest kilogramů za měsíc. Výsledek se různí podle individuálních dispozic každého. Hubnutí urychluje fyzická aktivita – díky sportu se počet shozených kilogramů může zvýšit, ale hubne se i bez cvičení. Vědci uvádějí, že piperin zlepšuje výkonnost každého organismu. To znamená, že hubnou jak jedinci fyzicky aktivní, tak i ti, u nichž převládá sedavý způsob života. Dietologové zdůrazňují, že optimální je shazovat čtyři až šest kilogramů za měsíc. Takovým způsobem se mimo jiné zabrání jo-jo efektu. Rychlejší hubnutí je pro organismus nebezpečné a shozené kilogramy se pak o to větší rychlostí vracejí. Výhodou piperinu je také to, že redukuje tukovou tkáň, což se děje sice pomaleji, ale trvale. Tento vědecký objev umožňuje lidem zklamaným takzvanými zázračnými dietami pochopit tajemství účinného shazování kilogramů. Podle expertů si stále více lidí uvědomuje, že přirozené metody hubnutí zaručují trvalejší výsledky.
Účinnost homeopatika Monilia albicans 30 CH je vázána na principy homeopatie, které vycházejí z individuální reakce organismu. Z pohledu současné medicíny neexistují jednoznačné klinické důkazy potvrzující přímý antimykotický účinek homeopatik.
V praxi je však tento přípravek některými pacienty vnímán jako součást podpůrné péče, zejména pokud je kombinován s:
úpravou stravovacích návyků,
omezením jednoduchých cukrů,
dostatečným pitným režimem,
celkovou podporou trávení a střevní mikroflóry.
Každý organismus reaguje odlišně, a proto je vždy vhodné hodnotit efekt v širším kontextu celkového zdravotního stavu, nikoli izolovaně.
Úvod knihy se zabývá základními principy stravování podle Mačingové, vyvrací kritiky na základě přesvědčivých argumentů dle principů a filozofie stravování.
Příběh Simončiny přeměny: Zde autorka popisuje příběh Simony, její náhlou změnu. Jedná se o teenagerku, která neustále bojovala s chutí na sladké, měla nepravidelný jídelníček s hladověním a neustálé výčitky ohledně dietních chyb. K novému stravování se přidali i rodiče Simony. U nich byl přechod na stravování podle Antónie Mačingové postupný. Po absolvování první detoxikace se rodičům upravil cholesterol a váhové úbytky u otce byly 12 kg a u matky 7 kg. Nejde však o kilogramy, ale především o úbytky v centimetrech.
Něco pro vegetariány: Tato kapitola se věnuje konkrétním receptům, které jsou doplněny fotografiemi zhotovených pokrmů. Je zde 21 receptů s fotografiemi.
Sváteční menu: Jde o univerzální skladbu menu, které je vytvořeno jak pro „masožravce“, tak pro vegetariány. Jsou zde zajímavě skloubené jednotlivé chody a při pohledu na fotografie se vám začnou doslova sbíhat sliny. V této kapitole je 9 receptů s fotografiemi pokrmů.
Sladké recepty z mouky: Tato pasáž je určena mlsounům, kteří nedokážou odolat sladkému pokušení. Autorka do svých pokrmů používá žitnou mouku, sójové mléko, jáhlovou mouku a další zdravé ingredience. Když se například podíváte na recept „Šišky s ořechy“, řeknete si, že jde o zcela běžné jídlo, ale když se podíváte na fotografii pokrmu, tak neodoláte a začne ve vás hlodat červíček, co to zkusit? Tato pasáž obsahuje 11 sladkých receptů, mezi nimiž nechybí tolik populární muffiny anebo klasické koláče se švestkami či maková buchta.
Slané moučné recepty: Tuto kapitolu využijí zastánci pizzy a slaných moučníků. Je zde 12 receptů od pizzy, tortill, chleba, rohlíčků až po slané koláče. Úžasně vypadají šneky z listového těsta, které se výborně hodí na slavnostní příležitosti. Ani zde se nemusíte bát, že byste si nevybrali své oblíbené jídlo.
Těstoviny: Zde autorka využívá veškerých možností přípravy celozrnných těstovin od lasagní po klasické špagety. Je zde 5 receptů s různými ingrediencemi, které jsou velmi zajímavé.
Recepty bez masa: Tato pasáž potěší vegetariány. Najdou tady velmi lákavé špízy, zapečené rolky, brambory, květák, lívance, čočku, fazole a další. Tato část knihy se skládá z 12 receptů a nechybí zde ani klasické vegetariánské knedlo-zelo a... to je překvapení.
Recepty s masem: Skvělá kapitola pro milovníky masa. Je zde 12 receptů s jehněčím, hovězím, králičím, krůtím a kuřecím masem. Nechybí ani recept n
Dietní omezení po operaci žlučníku jsou u každého pacienta jiná. Obecně se dnes nedoporučuje žádná striktní dieta po operaci žlučníku jako dříve, ale přesto platí, že je dobré se vyhnout tučným, smaženým a příliš kořeněným jídlům, tučným sladkostem a potravinám rychlého občerstvení. Stejně jako pro zdravé jedince platí i zde dodržování požadavků zdravého stravování, aby se nezatěžoval trávicí trakt. Každý člověk je individuální a snáší zátěž stravou rovněž individuálně. Na dietní chybu vás upozorní žaludeční nebo trávicí obtíže (bolest břicha, pálení žáhy, zvracení, průjem, křeče v břiše, velká únava). Vy sami si budete nejlepším pozorovatelem. Doporučuje se tedy dodržování zásad správného stravování, zejména jíst pravidelně 5x denně menší porce.
Základní principy žlučníkové diety:
omezte příjem tuků – tuků nesmí být více než 60 g za den, pokud hubnete, tak i méně
vybírejte si především tuky rostlinné
maso ani zeleninu nesmažte, nepečte, negrilujte
vhodné maso je pouze libové (například krůtí, telecí, králičí)
konzumovat můžete ryby – vybírejte pouze čerstvé, tepelně upravené
jídla musí být lehce stravitelná, nepoužívejte moc koření
strava by neměla obsahovat tvrdé a špatně stravitelné části (například tvrdé slupky, zrníčka)
vylučte nadýmavé druhy zeleniny, jako je květák, zelí nebo kapusta
vajíčka zařazujte pouze v malém množství na přípravu pokrmů
vyvarujte se konzumaci vnitřností (například játra)
nesmíte používat tučné, zrající a plísňové sýry a mléko na pití nebo do jídel
nejezte kynuté pečivo ani čerstvé pečivo
vylučte tučná dochucovadla (například majonézu, tatarku)
pozor na ovoce a zeleninu se slupkami, zrníčky a peckami
neměli byste pít alkohol, černou kávu ani perlivé nápoje
nevhodná je také čokoláda
Každý pacient má k potravinám jinou toleranci, proto by strava měla být poskládána individuálně s ohledem na doporučené a nedoporučené potraviny.
MUDr. Jan Hnízdil patří mezi nejvýraznější osobnosti české psychosomatické medicíny. Ve své praxi dlouhodobě upozorňuje na význam psychiky, životních vztahů a osobní odpovědnosti člověka za vlastní zdraví. Podle jeho přístupu není nemoc náhodným selháním těla, ale informací, kterou tělo člověku sděluje.
Hnízdil definuje zdraví jako schopnost zvládat běžné životní situace. Pokud člověk dlouhodobě potlačuje emoce, žije ve stresu nebo v nevyhovujících vztazích, může se tento stav postupně projevit i na tělesné úrovni. V takovém případě se podle něj nejedná pouze o biologický problém, ale o komplexní selhání rovnováhy organismu.
Ve své praxi se MUDr. Jan Hnízdil zaměřuje na rozhovor s pacientem, vysvětlení souvislostí mezi nemocí a životním příběhem a podporu změn životního stylu. Farmakologická léčba je podle něj často až druhotným řešením, pokud pacient není ochoten nebo schopen pracovat na příčinách svého zdravotního stavu.
Životopis MUDr. Jana Hnízdila
MUDr. Jan Hnízdil, narozený v roce 1958, patří mezi nejznámější české lékaře prosazující psychosomatický a celostní přístup k medicíně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a je atestovaným internistou a rehabilitačním lékařem. Po absolvování studia působil jako odborný asistent na katedře tělovýchovného lékařství FTVS UK a více než deset let vedl rehabilitační oddělení fakultní polikliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Během své praxe se stále více setkával s pacienty, u nichž klasická biologická medicína selhávala nebo nabízela pouze symptomatickou léčbu bez hlubšího porozumění příčinám obtíží. Právě tato zkušenost ho přivedla k systematickému studiu psychosomatiky a k přesvědčení, že psychický stav, životní situace a vztahy mají zásadní vliv na vznik i průběh nemocí.
MUDr. Jan Hnízdil je členem akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro psychosomatiku a dlouhodobě usiluje o změnu způsobu vzdělávání lékařů. Podle jeho názoru by měla být psychosomatika součástí základního vzdělání všech budoucích lékařů bez ohledu na jejich specializaci.
Knihy MUDr. Jana Hnízdila
Součástí jeho práce je také rozsáhlá publikační činnost. Knihy MUDr. Hnízdila jsou zaměřeny na širokou veřejnost a snaží se srozumitelně vysvětlit principy celostní medicíny, odpovědnosti člověka za vlastní zdraví a úskalí moderního zdravotnického systému.
Zaříkávač nemocí: Chcete se léčit, nebo uzdravit?
Mým marodům: Jak vyrobit pacienta
Cvičení při bolestech zad
Doping aneb Zákulisí vrcholového sportu
Jako spoluautor se podílel také na dalších publikacích věnovaných bolestem zad, vadnému držení těla, artróze či kritice jednostranného biologického pojetí med
Musím při užívání Warfarinu dodržovat přísnou dietu
Při užívání Warfarinu není nutné dodržovat přísnou ani hladovou dietu.
Zásadní není zákaz konkrétních potravin, ale dlouhodobě stabilní složení jídelníčku. Warfarin reaguje především na výkyvy v příjmu vitamínu K, nikoli na jeho samotnou přítomnost. Pokud jíte podobná jídla ve srovnatelném množství každý týden, lze dávku léku bezpečně nastavit a léčba je stabilní i dlouhodobě.
Co přesně znamená „stálý příjem vitamínu K“
Stálý příjem vitamínu K znamená, že jej přijímáte pravidelně v podobném množství.
Nejde o to vitamín K vyřadit, ale vyhnout se nárazovým změnám, například jednomu dni s velkým množstvím listové zeleniny a dalším dnům bez ní. Právě tyto výkyvy nejčastěji vedou ke kolísání INR a nutnosti úprav dávky Warfarinu.
Existují potraviny, které nesmím při Warfarinu vůbec jíst
Neexistuje běžná potravina, která by byla při Warfarinu absolutně zakázaná.
Rizikem nejsou jednotlivé potraviny, ale jejich náhlé zařazení ve velkém množství. To platí zejména pro listovou zeleninu a některé bylinky. Pokud jsou součástí jídelníčku pravidelně a v podobném množství, nejsou problémem ani z hlediska INR.
Jak poznám, že mi strava rozkolísala INR
Rozkolísání INR se většinou neprojeví okamžitými příznaky.
Často se na něj přijde až při kontrolním odběru. Typickým signálem je, že se hodnoty INR opakovaně mění bez jiné zjevné příčiny. V praxi se pak zpětně zjistí výrazná změna jídelníčku, sezónní „zdravé“ stravování nebo nárazová dieta.
Mohu při Warfarinu měnit jídelníček, když se mi některá jídla omrzí
Ano, jídelníček lze obměňovat, ale postupně a promyšleně.
Bezpečné jsou změny v rámci stejné struktury dne – například výměna kuřecího masa za krůtí nebo rýže za těstoviny. Rizikové jsou náhlé a plošné změny, například přechod na výrazně zeleninovou stravu ze dne na den.
Jak je to s bylinkami a kořením při Warfarinu
Běžné kuchyňské množství bylinek a koření je při Warfarinu bezpečné.
Problémem může být dlouhodobé nebo koncentrované užívání bylinných doplňků. Například bobkový list použitý při vaření nepředstavuje riziko, zatímco pravidelné pití silných bylinných čajů může účinek Warfarinu ovlivnit.
Je tato kuchařka vhodná i pro dlouhodobé užívání Warfarinu
Ano, kuchařka je navržena právě pro dlouhodobé používání.
Je postavena jako opakovatelný systém, nikoli jednorázový plán. Díky stabilnímu rozložení potravin a chytrému vaření větších porcí lze jídelníček bez problémů používat měsíce i roky, pouze s mírnými obměnami.
Co dělat, když i přes dodržování jídelníčku kolísá INR
Pokud INR kolísá i při stabilní stravě, je nutné konzultovat lékaře.