Zajímáte se o téma PUSTULY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pustuly jsou malé, hnisem naplněné vředy nacházející se na povrchu kůže. Nejvíce viditelné jsou při akné, ačkoli mohou být příznakem jakékoli infekce postihující kůži. Puchýřky se objevují na kůži jako malé vyvýšené zarudlé hrbolky, které mají obvykle bělavý střed. Mohou nebo nemusejí být bolestivé na dotek. Pustuly se nejčastěji vyskytují na obličeji, hrudníku, ramenech. Dalo by se říci na místech se zvýšeným výskytem potu.
Pustuly – léčba
Pustuly mohou odeznít samy od sebe. Pokud se tak nestane, existuje několik přípravků k jejich léčbě. Tyto přípravky jsou volně prodejné ve formě léků na akné, mýdel, krémů, pleťové vody. Tyto léky by neměly být použity na pustuly vyskytující se u přirození. Nejlepšími lokálními léky pro léčbu puchýřků jsou ty s obsahem peroxidu, kyseliny salicylové a síry. Nedoporučuje se používat přípravky s obsahem síry pro pacienty, kteří jsou na ni alergičtí.
Mnohé volně prodejné produkty jsou dostatečně účinné, protože vysušují vrchní vrstvu pokožky a absorbují přebytečný maz z pokožky. Některé produkty však mohou být příliš silné a způsobit tak extrémní vysušení pokožky. Pokud máte citlivou pokožku, je důležité, abyste kupovali produkty určené právě pro vás, aby nedošlo ke zhoršení vašeho zdravotního stavu (akné, puchýřků).
Puchýřky by se nikdy neměly mačkat, dloubat nebo odstraňovat – to by mohlo způsobit poškození pokožky nebo zhoršit infekci.
Vyhněte se používání olejů na bázi krémů nebo vazelíny. Tyto produkty mohou zhoršit stav pustul nebo zablokovat prodyšnost pórů a způsobit tak větší tvorbu puchýřků.
Velmi vhodné jsou i léky na předpis. Léky, které jsou často předepisovány k léčbě akné a puchýřků jsou:
Akné je jedním z nejčastějších příčin tvorby puchýřků. Pustuly akné se obvykle nacházejí na obličeji nebo krku. Také se mohou objevit na ramenou, hrudníku a zádech. Léze způsobené akné jsou zarudlé vystouplé hrbolky s viditelným bělavým hnisem na povrchu. Obrovskou roli při jejich vzniku hrají hormony. Takže by se dalo říci, že jsou běžné u dospívajících. Akné se však může projevit v každém věku. Jeho léčba není nějak složitá, postačí volně prodejné přípravky, v horším případě krémy, které jsou pouze na lékařský předpis. Nejúčinnější jsou krémy s obsahem benzoyl peroxidu, síry nebo kyseliny salicylové. Na závažné případy akné je možné předepsat perorální léky.
Rosacea
Rosacea je zánětlivé kožní onemocnění vyskytující se u dospělých. Často může být zaměněna za akné nebo ekzém, kvůli podobnému vzhledu. Za akné je kupříkladu zaměnitelná kvůli podobným zarudlým puchýřkům, které jsou stejně jako u akné naplněny hnisem. Rosacea má tendenci zhoršovat se v průběhu času. Příznaky se objevují v cyklech a trvají od jednoho týdne až po několik měsíců. Zatím není žádný účinný lék na rosaceu, ale mohou být použity lokální léky nebo perorální antibiotika.
Folikulitida
Folikulitida připomíná malé pupínky s bělavou šošolkou. Toto onemocnění může být způsobeno podrážděním z holení nebo nošením těsného oblečení, nadměrným pocením, kožním onemocněním, jako je akné nebo dermatitida. Puchýře se objevují kolem vlasových folikul na jakékoli části těla a často jsou svědivé. Někdy může být toto onemocnění bolestivé, ale obvykle se uklidní samo od sebe. Opakující se folikulitida je obvykle léčena antibiotiky nebo antimykotiky. Aktuální léky ke snížení svědění u akné jsou často používány i při léčbě folikulitidy.
Plísňové infekce
Také různé plísňové infekce mohou být odpovědné za výskyt puchýřků téměř kdekoliv na vašem těle. Candida je běžné plísňové onemocnění (infekce), která často infikuje ústa. Nejčastějším typem jsou afty, které jsou způsobeny bakteriemi, ty jsou většinou neškodné, ale když je imunitní systém oslaben léky nebo nemocí, může dojít k infekci. K léčbě aft se obvykle předepisují protiplísňové léky.
Infekce
Infekce obvykle způsobují drobné kožní onemocnění, ale mohou se přesunout do krevního řečiště, srdce či plic. Jsou časté u hospitalizovaných pacientů a u pacientů s chronickým onemocněním a oslabeným imunitním systémem. Nejúčinnější léčbou této infekce je nasazení penicilínu. Puchýřky takovýchto infekcí se často vyskytují v podpaží, tříslech a hýždích, ale je jasné, že se mohou objevit kdekoli na těle.
Na pleti si umíme najít kdejaké věci, jako jsou rozšířené póry, černé tečky, tak zvané komedony, zanícené vřídky, bílé podkožní uhry i mokvající ložiska akné. Na každý druh zabírá něco jiného a každý druh vyžaduje odlišnou léčbu. Komplikované těžké akné může zanechat i hluboké jizvy na celý život, a proto se nedoporučuje ošetřovat ho podomácku. Naopak s drobným uhříkem nemusíte běžet hned k dermatologovi.
Bílé kuličky jako podkožní akné
To jsou mílie, které často bývají v okolí očí, víček, lícních kostí a tváří. Mílie jsou často označovány jako podkožní akné, které nejde vymáčknout. Mílie jsou nenápadné a proto většinou uniknou naší pozornosti. Protože mílie nejsou povrchové, nedají se ani vymáčknout jako například akné a je nutný odborný zásah zkušené kosmetičky. Ta je po napaření pokožky rychle napíchne jehlou, odstraní a vydesinfikuje. Tento typ akné by se měl vymačkávat, je li to možné, a po vymáčknutí je vhodné pokožku vydesinfikovat lihovou tinkturou z hlohu.
Černé tečky - komedony
Nejčastěji je najdeme v takzvané T-zóně, čili na čele, bradě a na nose. I ty byste měli svěřit do rukou kosmetičky, ale v drogerii není žádný problém natrefit na kosmetické pásky, které přilnou k navlhčené pokožce a po patnácti minutách působení se odstraní spolu s černým obsahem uhrů. Pokud máte rozšířené projevy tohoto typu akné, objednejte se ke kožní lékařce, která vám předepíše vhodné přípravky na ošetření pleti.
Zanícené vyrážky - pustuly
Projevují se bílým hnisavým kopečkem a jsou ohraničené zarudnutím a zapálenou pokožkou. Ty mírnější zmizí do pěti dnů, komplikovanější se léčí i deset dní. Ať by vás to jakkoliv lákalo, zanícené vyrážky si v žádném případě nemačkejte ani nijak nenípejte. Nejenže si pokožku podráždíte ještě více, ale zároveň je téměř jisté, že si do ní zanesete infekci. A ta může způsobit dokonce až jizvičky. Raději si ošetřete akné tea tree olejem, pleťovou vodou z lékárny nebo doporučeným přípravkem, který na základě stavu akné zvolí kožní lékař. Zabírají i osvědčené domácí recepty, které najdete na konci článku.
Bolestivé cysty
Patří k nejhorším projevům akné. Cysty na kůži jsou na dotek bolestivé, neestetické a často vypouští i hnis. Místa na pokožce, která jsou jimi poznamenána, většinou nabírají krvavě červenou až fialovou barvu. Tento druh akné zpravidla na kůži zanechává celoživotní jizvy a musí se léčit výlučně pod odborným dohledem dermatologa.
Růžovka je chronické kožní onemocnění, jehož příčina není přesně známa. Předpokládá se, že růžovku způsobuje přemnožení baterií uvnitř těla. Tyto bakterie se normálně v člověku vyskytují, ale jen v malém – bezpečném množství. Rosacea nejčastěji postihuje lidi ve věku 30 až 50 let, přičemž ženy jsou postiženy častěji než muži. Typické příznaky této nemoci jsou otoky obličeje – erytém, které doprovázejí papuly a pustuly. Rosacea představuje vážný problém, neboť hrozí při dlouhodobém onemocnění znetvoření kůže a tím i vznik druhotných psychických problémů.
Onemocnění vzniká mezi 40.–50. rokem. Obecně platí, že častěji bývají postiženy ženy než muži a náchylnější jsou zejména ženy takzvaného keltského typu, které mají světlou pleť a vlasy a jsou více citlivé na sluneční záření a povětrnostní vlivy. Jde o onemocnění, které lze díky jeho lokalizaci jen obtížně zakrýt. Lidé s rosaceou se mnohdy obávají společenského kontaktu, což nezřídka přináší problémy v osobním i pracovním životě. Na rozdíl od akné se neobjevují ucpané černé póry (komedony) a problém je omezen pouze na obličej. Rosacea se projevuje nejdříve přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami na konvexních partiích obličeje – nos, tváře, čelo, brada. Začervenání mívá typický motýlovitý tvar. V dalším průběhu se připojují zánětlivé změny – pupínky (papuly) a zkalené puchýřky (pustuly). Při delším trvání dochází ke zbytnění mazových žláz a vaziva. Kůže získává hrubý vzhled s roztaženými póry. Díky podobnosti se strukturou slupky citrusových plodů se tato nemoc nazývá i orange skin (pomerančová kůže) nebo lemon skin (citronová kůže). Při dalším rozvoji tohoto onemocnění vznikají hrbolaté až květákovité útvary na nose a přilehlých částech tváří – rhinophyma.
Častou komplikací rosacey je zánět spojivek, víček a oční rohovky. Při těžkém postižení a dlouhém trvání bez adekvátní léčby může dojít k oslepnutí. Méně častou komplikací je vznik otoku (lymfedému) některých partií obličeje. Při vzniku rosacey se uplatňují zejména dvě hlavní příčiny – porucha drobných cév obličeje a porucha funkce mazových žláz. Faktory, které přispívají k rozvoji onemocnění, jsou ty, které vedou ke zvýšenému prokrvení obličeje (stres, alkohol, ostrá jídla, horké nápoje, sluneční záření, horké prostředí, cvičení, sauna, horká koupel, větrné či mrazivé počasí, kosmetika). Často se uvádí možná souvislost růžovky s onemocněním trávicí soustavy, ale jednoznačná spojitost nebyla dosud přesvědčivě prokázána. Rosacea není infekční a není možné někoho nakazit.
Pokožka je v místě postižení prosáklá, lesklá, živě červená, někdy připomíná charakterem spáleninu. Klinický obraz se nejprve rozvíjí ve formě erytematózního nebo erytematoskvamózního intertriga – opruzeniny v oblasti třísel, přirození, hýždí až k flexorům stehna a dolní části břicha. V dalším stadiu onemocnění se utvoří papulopustuly nebo pustuly o velikosti až 0,5–1,5 cm, tedy vyrážka, která je záhy erodována a vznikají mnohočetné bolestivé ulcerace s mokváním, příležitostně i s tvorbou strupů na okrajích. Onemocnění signalizuje zápach čpavku. Nemoc zůstává vždy omezena na oblast pokrývanou plenkami. Vzniká nejčastěji důsledkem špatné hygieny. Mohou ji provokovat také přidružené infekce a někdy se na ní podílí změna střevní flóry při léčbě antibiotiky, běžná je u dětí.
Nejčastější komplikací plenkové dermatitidy (ale může jít i o samostatnou jednotku) je druhotná infekce kvasinkovitým mikroorganismem Candida albicans. Při ní se objevuje v zarudlých plochách v oblasti genitálu a na hýždích nejprve výsev papulopustul, které jsou později erodovány. Při okrajích chorobné plochy jsou většinou mnohočetné makulopapulózní satelitní léze, které se límečkovitě olupují. Postižená bývá i oblast třísel. Kandidová infekce se většinou šíří i do dalších intertriginózních lokalit (krční rýha, podpaží) a často se nachází i kandidóza ústní dutiny (soor) nebo bolestivé, začervenalé, popraskané koutky úst s bělavými povlaky (anguli infectiosi).
U lidí jsou příznaky opičích neštovic podobné, ale mírnější než příznaky neštovic. Opičí neštovice začínají horečkou, bolestmi hlavy, svalů a vyčerpáním. Hlavní rozdíl mezi příznaky neštovic a opičích neštovic spočívá v tom, že opičí neštovice způsobují zduření lymfatických uzlin (lymfadenopatie), zatímco neštovice ne. Inkubační doba (doba od infekce k příznakům) u opičích neštovic je obvykle 7–14 dní, ale může se pohybovat v rozmezí 5–21 dní.
Na začátku nemoci se objevuje:
Horečka
Bolest hlavy
Bolest svalů
Bolest zad
Zduřené lymfatické uzliny
Zimnice
Vyčerpání
Během 1 až 3 dnů (někdy i déle) po objevení horečky se u pacienta objeví vyrážka, která často začíná na obličeji a poté se šíří do dalších částí těla.
Než léze zmizí, procházejí následujícími fázemi:
Makuly
Papuly
Vezikuly
Pustuly
Strupy
Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny. V Africe bylo prokázáno, že opičí neštovice způsobují smrt až 1 z 10 lidí, kteří onemocní touto nemocí.
Pokud lékaři identifikují pacienty s vyrážkou, která by mohla být opičími neštovicemi, zejména ty, kteří nedávno cestovali do zemí střední nebo západní Afriky, částí Evropy a USA, kde byly opičí neštovice hlášeny, nebo jiných oblastí hlásících případy opičích neštovic, opičí neštovice by měly být považovány za možnou diagnózu.
Vyrážka spojená s opičími neštovicemi zahrnuje vezikuly nebo pustuly, které jsou hluboko uložené, pevné nebo tvrdé a dobře ohraničené; léze mohou vytvářet pupínky nebo splývat a postupem času progredovat do strupů.
Příznaky typicky zahrnují horečku, zimnici, výraznou vyrážku nebo novou lymfadenopatii; byl však hlášen nástup perianálních nebo genitálních lézí bez subjektivní horečky.
Vyrážka spojená s opičími neštovicemi může být zaměněna s jinými onemocněními, se kterými se setkáváme v klinické praxi (např. sekundární syfilis, herpes, chancroid a varicella zoster). Vysoký index podezření na opičí neštovice je však oprávněný při hodnocení lidí s charakteristickou vyrážkou, zejména u mužů, kteří hlásí sexuální kontakt s jinými muži a kteří mají léze v genitální/perianální oblasti, nebo u jedinců, kteří uvádějí významnou cestovní anamnézu měsíc před vypuknutím nemoci nebo kontaktem s podezřením nebo potvrzeným případem opičích neštovic.
Petechie jsou malé neblednoucí purpurové makuly o průměru ≤ 4 mm, které se mohou objevit na kůži, spojivce, sítnici a sliznicích. Léze makulární purpury jsou větší než petechie, ale menší než ekchymózy (skvrnkovité krvácení do kůže a sliznic vytvářející větší podkožní výron). Oba jsou výsledkem extravazace krve z kapilár.
Petechie vymizí za 2 až 3 dny, ale mohou se vyvinout v makulární purpuru, ekchymózu, hmatatelnou purpuru, vezikuly, pustuly nebo nekrotické vředy v závislosti na základní příčině a jejím klinickém průběhu. V některých případech může být obtížné odlišit petechie od telangiektáz (lokalizované rozšířené drobné kapiláry viditelné na kůži nebo sliznici v podobě červených nitek) a angiomů (benigní - nezhoubný nádor, který je tvořen nově vytvořenými malými krevními cévami nebo mízními cévami). Petechie jsou na dotek většinou ploché a na rozdíl od typické vyrážky neztrácejí barvu při stlačení. To je užitečný způsob, jak zjistit, zda jakákoli atypická kožní charakteristika je petechiální vyrážka nebo ne. (diaskopie).
Typickými příznaky bodnutí hmyzem jsou svědění a izolované pupínky. Kousavý hmyz, jako jsou blechy, štěnice, klíšťata, komáři, černé mouchy, pakomáry, nebo koňské mouchy, zanechávají kožní poranění, kolem kterých se pak tvoří svědivé puchýře.
Například kousnutí od černé mouchy. Někteří lidé jsou alergičtí na kousnutí černé mouchy. U lidí bez alergií bude kousnutí mouchou vypadat jako velké kousnutí komárem s malými pupínky a pustuly - puchýře podlité vodou, respektive hnisem. Charakteristickým znakem pro kousnutí mouchou je, že místo ještě chvíli krvácí. Moucha totiž vstříkne do rány protisrážecí činidlo, což má za následek, že se krev nesrazí v muším sosáku a neucpe ho. Ráně po kousnutí mouchou pak ještě chvíli trvá, než ta její blitinka přestane působit a krev tedy ještě chvilku z rány vytéká.
Dalším příkladem může být zanícené kousnutí komárem. Příznaky zahrnují svědění a otok. V Česku jsou nejčastější pouze mírné lokální reakce na kousnutí komárem (Culicidae). Tato komáří štípnutí vyvolají asi u tří čtvrtin populace okamžitou alergickou reakci, která se v místě štípnutí projeví kopřivkou. Příčiny reakcí v místě kousnutí nepocházejí ze speciálních jedovatých žláz, ale kůže reaguje na komáří sliny, které se kousnutím dostanou do tkáně, a to silným svěděním, zarudnutím a otokem. Přibližně polovina všech lidí také reaguje na kousnutí komárem takzvanou alergií pozdního typu v podobě malých puchýřků, které mohou být podlité vodou. Jiné reakce na kousnutí hmyzem jsou velmi vzácné. Kousnutí od komárů nebo jiného hmyzu sajícího krev vede k dalším potížím nebo onemocněním na našem území jen výjimečně.
Roztoči způsobující svrab preferují části těla s tenkou stratum corneum a vysokou relativní tělesnou teplotou. Postiženy jsou zejména prostory mezi prsty, zápěstí, hýždě, genitálie, lokty, podpaží, pupek, za ušima, oblast opasku, kolena, ohyby kloubů, chodidla a kotníky. Krk a hlava mohou být postiženy i u malých dětí a u dospělých se svrabem norvegickým.
Po prvotní infekci je onemocnění v prvních dvou až pěti týdnech obvykle asymptomatické. Po této době dochází k imunitní reakci na produkty roztočů (roztočičí protein, vajíčka, výkaly) a s tím spojená typická svědivá kožní reakce.
V případě opakovaného druhého napadení se příznaky objeví dříve, již během jednoho až čtyř dnů po infekci v důsledku stávajícího vybuzeného imunitního systému. Výkaly a výměšky roztočů způsobují nejdříve vezikuly, papulovezikuly, papuly, pustuly a pupínky a jako sekundární pak léze, krusty, škrábance a furunkly. Zajímavé je, že i nepostižené části těla, například obličej, může vykazovat alergické reakce. Toto často generalizované svědění s pouze několika málo lokálně viditelnými kožními změnami je charakteristické pro svrab. K velmi intenzivnímu svědění často dochází už při lehkém napadení roztoči, obvykle pouze v noci, protože teplo lůžka snižuje práh svědění. Kožní léze jsou způsobeny – často nedobrovolným – poškrábáním kožních papul, které se vytvořily.