Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY A ZBYTNĚNÍ KŮŽE NA ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Wolf.
Nosil jsem penis obnažený pro náklonnost k vyrážkám.Když nastala horka a já jezdil na kole v neprodyšných kalhotách,tak vlivem tření kalhot a horka se mi udělala z kůže placka bez hladkého povrchu,spíše zpěněná,rozšiřující se a byla bolestivá.Lékař mi předepsal antibiotika Azitromycin Sandoz 250 mg a různé masti: Fucidin,Pimafucort krém.Tento poslední krém ve žluté tupě působil asi více do hloubky a vznikali v houbě i dirky.Při tlaku na to místo vznikla bolest,krvácení.
Celkový proces nakažení doprovázelo vytékání vody nebo hnisu obarvené do světle kalně až krvavě.Když jsem chtěl místo mechanicky ochránit,namazal jsem vše Imazolem.Místo bylo pak více zbytněné.Imazol vytvořil ochrannou vrstvu,která se hůře odplavila sprchou.
Podezírám horka,málo vzdušné kalhoty,vyprání kalhot ve starém ostrém Radonu,použití WC v Kauflandu,kam chodí i bezdomovci a naposledy dotek s předměty na balkóně,kam zalétají ptáci a dříve i holuby (než jsem dal zrní pod mříž).
Ve slabinách mezi břichem a stehnem se mi udělaly na každé straně tvrdé bulky.
V noci mne budí mechanická bolest,kašel z ovzduší anebo nemohu usnout-až k ránu,protože přes den i poeéhávám.
Na kole jsem kdysi měl bolest zespodu,patrně po nárazu.Proto mně možná vytékal ten hnis,který se nyní trochu omezil.Kůže je ale nadále zdeformovaná s nárůstkem silné placky o velikosti cca 5 x 1,5 cm-na horní straně penisu. Sexuální styk jsem měl naposledy v roce 1987. Předem děkuji za Váš názor.Pavel Wolf, Kadaň
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eliška.
běžně ji pěstuji na balkoně ve větším květináči při vytvoření podpoře. Stačí mi 2 rostliny. Liány vždy usměrním na žebříček -podporu, občas přihnojím. Rostlinu používám místo stínidla (sluníčka).
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Ve svém příspěvku KDY PŘESADIT MOTÝLÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr K..
Já Vám nevím, ale náš motýlí keř, který pěstujeme již devatenáctým rokem by se těžko dal přesadit. Keř má více než 4 metry na výšku, jak velký má kořenový systém si netroufám odhadovat. To tak možná někdo kdo to pěstuje v kyblíku na balkoně a keř má do 150 cm...
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Majoránka pochází z Asie a dnes je možné ji vypěstovat v mírném až teplém podnebném pásmu skoro všude. Majoránka dorůstá do výšky kolem 25–30 centimetrů. Tato bylinka potřebuje stálou teplotu nad 19 stupňů. Majoránka v našich podmínkách vymrzá, a proto u nás nedává semena. Když ji vysejete, tak kvete nejdříve v červenci, ale většinou i déle, takže nestihne dozrát. Bohužel i pozdní mrazík ji zničí. V teplejších krajích, kde neznají mrazy, vyroste majoránka v keřík do podkolení výšky a má vlivem tepla a slunce i více silice.
Pro vlastní pěstování se doporučuje lehká půda rok nehnojená, případně jen kompostem. Ideální je ji sít či ze sazenic sázet po některé zelenině. Nejlépe se jí bude dařit na teplém stanovišti, které bude zároveň chráněno před větrem. Semínka zasejte na záhon koncem dubna na povrch půdy. Jemně je zasypte zeminou. V půlce května můžete vysadit předpěstované sazeničky po dvou až třech rostlinkách. Záhon okopávejte a udržujte ho bez plevele. Na podzim pak majoránku klidně přesaďte do truhlíku. Kdo nemá zahradu, může pěstovat majoránku rovnou v truhlících nebo v bylinkových nádobách na balkóně. Vysévejte ji klidně již koncem ledna do půdy bohaté na živiny. Je zapotřebí ji často hnojit a udržovat přiměřenou zálivku. Majoránku je možné pěstovat také v truhlíku za oknem, kde vám vydrží až do jara.
Pro pěstování majoránky je třeba volit místo, které se vyznačuje zejména tím, že je teplé. Optimální volbou jsou místa, která jsou velmi dobře chráněna před severními větry. Půda pro pěstování majoránky musí být hodně hnojená, jelikož tato rostlinka si vyžaduje velké množství živin. Co se týká zálivky, tak ta by měla být přiměřená. Pozor je třeba si dát na zbytečné přelévání majoránky. Hnojit je třeba organickými hnojivy. Sklízí se až 3x ročně odstřižením kousek nad zemí, jakmile uschne dopoledne v hezkém počasí ranní rosa. Majoránka nati se suší ve svazcích ve stínu při teplotě do 35 °C, aby nevyprchala důležitá silice.
Pokud budete chtít sehnat semínka majoránky, určitě to nebude problém. Jsou k dispozici prakticky ve všech obchodech se zahradním sortimentem. Setí majoránky je také jednoduché. Semínka by se měla vysadit někdy koncem měsíce dubna či na počátku května. Až vyrostou v menší rostlinky, je třeba je přesadit. Dít by se tak mělo v trojsponu s mezerami zhruba o 15 centimetrech. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky. Záhon je potřebné pravidelně zbavovat plevele a také čas od času okopat. Majoránka se řadí mezi jednoletky. Na podzim není problém ji přesadit do truhlíku a mít ji přes zimu v čerstvém stavu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Rajčata jsou červená, žlutá, oranžová a černá (tmavě vínová). Podle velikosti plodu rozlišujeme rajčata velká nebo malá. Podle tvaru je dělení rozmanitější, rajče má tvar kulatý, oválný, podélný, kulatý do špičky, dále může mít tvar připomínající papriku, citron, jahodu, ředkvičku, vejce či srdce. Rajčata jsou velmi vhodná při různých redukčních a očistných dietách. Působí proti únavě a zlepšují náladu, zabraňují stárnutí buněk, ovlivňují kvalitu a zdraví pokožky, slouží před negativními účinky UV záření a posilují náš imunitní systém. Rajčata také snižují riziko výskytu rakoviny, nebezpečného cholesterolu, kardiovaskulárních a degenerativních onemocnění, jsou vhodným doplňkem při onemocnění srdce a krevního oběhu. Podle posledních studií konzumace rajčat pomáhá při problémech s prostatou. Rajče tvoří z více než 90 % voda, 5 % sacharidů a 2,5 % bílkovin, má vysoký podíl vláknin a obsah tuku je pouze nepatrný.
Rajče obsahuje tři tělu prospěšné antioxidanty:
beta-karoten – ten chrání buňky před slunečními paprsky (před ozářením);
vitamín C – je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek, vývoj kostí, chrupavek a zubů;
lykopen – je ochráncem buněk těla před volnými radikály.
Rajče obsahuje spoustu minerálů:
vápník – podporuje růst a sílu kostí;
železo – jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost;
draslík – je důležitý pro zdravý vývoj organismu;
fosfor – je prospěšný při zásobování tělesných buněk energií;
zinek – pomáhá v boji proti infekcím;
chrom – je odtučňovací prostředek a pomáhá při zachování dobrého zdravotního stavu.
Rajče obsahuje důležité vitamíny:
vitamín A – je důležitý pro zdravý vzhled pokožky a tkání;
vitamín B – je nezbytný pro správné fungování organismu;
vitamín E – chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pěstování v plastových pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáme, nebo chceme u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout roh, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníme kvalitním substrátem, rostliny zasadíme stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujeme k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem SMÍ SE JÍST RAJČATA PŘI VYSOKÉM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažena Mašková.
Prosím o odpověď,zda se smí jíst rajčata,když se bere Varfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete Warfarin, tak je důležité udržovat příjem vitamínu K ve stravě na stabilní úrovni (90 mikrogramů na den). Rajčata v sobě obsahují vitamín K. V jednom větším rajčeti je asi 7 mikrogramů vitamínu K. Když račata nárazově zařadíte do svého menu, tak v ten den budete muset omezit jinou potravinu obsahující vitamín K, například papriky nebo směs ořechů. Když víte, že máte rajčat dostatek a budete je konzumovat delší dobu každý den, tak začněte a hned druhý nebo třetí den si nechte změřit INR (quickův test srážlivosti).
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy j
Mateřídouška je trvalka, která vám na jednom stanovišti vydrží až 5 let. Poté dřevnatí a je třeba ji obnovovat. Pěstovat ji můžete nejen na zahradě a skalce, ale i v truhlících na balkoně anebo v květináči doma v bytě. Její pěstování není nikterak složité, základem je ale kvalitní osivo. Nejlépe se jí daří na místech s písčitou dobře propustnou půdou, která je mírně alkalická. Miluje slunce, sucho a teplo. Místo by také mělo být chráněné před větrem. Semena mateřídoušky můžete vyset přímo na povrch půdy (nemusíte předpěstovat) a lehce je zatlačte. Vysévejte ji v březnu až dubnu. Hodí se také do skalek a na vyplnění míst mezi kameny, kdy následně vytváří barevné voňavé polštáře.
Mateřídoušku si ale můžete namnožit i přímo z přírody. Nastříhejte lodyhy (pokud mají květy, tak je ostříhejte) a pod úhlem cca 30 až 40 cm je zapíchněte přímo do půdy a zahrňte. Horní třetinu nechte vyčnívat. Hojně zalévejte, aby řízky mohly zakořenit a nevyschly. Za rok vám již mateřídouška obrazí a bude vytvářet okrasné trsy. Pokud ji budete 2x ročně sestříhávat – v létě při sběru a na podzim po odkvětu – prodloužíte její životnost.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Petr.
nevíte co pomůže snížit PSA ? dík za zprávu, a proč to neřeší onkologie ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA indikuje nádor prostaty. PSA v malé míře produkuje i zdravá tkáň prostaty, takže je-li PSA zvýšen jen málo, tak ne vždy to znamená, že jde o rakovinu prostaty. PSA jde snížit určitými potravinami a režimovými opatřeními.
1. Rajčata - obsahují lykopen. Vědecký výzkum prokázal, že konzumace lykopenu snižuje riziko rozvoje rakoviny prostaty u mužů s rodinnou anamnézou nemoci. V poslední době vědci našli důkaz, že konzumace většího množství lykopenu může také snížit hladiny PSA. Vařená rajčata dodají více lykopenu než ta syrová.
2. Vitamín D snižuje hladinu PSA.
3. Sója - obsahuje isoflavony, které zpomalují průběh rakoviny. Pití sójového mléka je optimální.
4. Zelený čaj - výzkum zjistil že živiny v zeleném čaji byly schopny chránit před rakovinou prostaty a snížit hladiny PSA.
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.