Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Ačokča vyžaduje k pěstování záhřevnou propustnou půdu, bohatou na humus, hlubokou a dobře propracovanou. Protože je tato rostlina velmi náročná na teplo, je vhodné při jejím pěstování použít černou netkanou textilii a vybrat jí jako stanoviště jižní, sluneční stranu. Ačokču si můžete předpěstovat ve fóliovníku nebo doma na okenním parapetu. Po vyklíčení rostlin, tedy když rostlinky začnou vytvářet první lístečky, je vhodné je přepikýrovat. Vyberte ty nejsilnější rostlinky a přesaďte je do truhlíku cca 3 centimetry od sebe. Jakmile dosáhnou výšky okolo 10–15 centimetrů, je vhodné je jednotlivě přesadit do vhodných nádob, například do kelímku od jogurtů, truhlíků, květináčů. Sazeničky přesaďte ven až po posledních mrazících, to znamená kolem 15. května. Sazenice sázejte alespoň 25 centimetrů od sebe (to je na 1 m2 asi 4 rostliny). Nezapomeňte, že rostlina potřebuje ke svému růstu oporu (síť, drátěnka, plot). Doporučuje se zaštipování při výšce okolo 2 metrů, aby se podpořil větší výnos plodů. Pozor: Rostlinu je třeba chránit před slimáky, kterým velmi chutná.
Ačokča je rostlina náročná nejen na teplo a vlhko, ale také na živiny, proto je vhodné její pravidelné přihnojování. Doporučují se hnojící přípravky určené pro plodovou zeleninu, například Cererit. Nezapomeňte na každodenní zálivku. Ačokča vám bude plodit koncem srpna až začátkem září.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
S pěstováním balkónových rajčat je dobré začít až v květnu. Pokud ale máte zateplený balkón a víte, že vám v něm již noční teploty neklesnou pod 16 stupňů Celsia, můžete se pustit do pěstování i dříve. Budete potřebovat samozavlažovací květináč, cihly či drcené tašky. Do tohoto květináče udělejte několik otvorů pro lepší provzdušnění půdy. Na dno květináče položte vrstvu cihel či drcených tašek. Kořeny rajčat musí dosahovat až na dno. Je třeba je zasypat kvalitním zahradnickým substrátem až po dolní část lodyhy s odstraněnými listy. Při vysazování umísťujte rostliny šikmo a více od sebe, aby si během růstu vzájemně nestínily. Květináč pak překryjte průhledným polyetylenem. Hlídejte však, aby rostlině nebránil v růstu. Je důležité rajčata umístit na slunné místo.
Rajče je poměrně náročná rostlina – vyžaduje záhřevnou půdu dostatečně zásobenou živinami. Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Ten potom důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj, který nasypete úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, a tím podporuje rychlý a zdravý růst.
Pěstování v nádobách je o něco pracnější – je třeba často a pravidelně zavlažovat a hnojit, protože poskytují jen omezený prostor pro kořeny. Vybírejte vždy proto co největší květináče a do každého umístěte jen jednu sazeničku. Rajčata pěstovaná na zasklených balkónech či ve skleníku mají sice slabší aroma i chuť než plody stejné odrůdy vypěstované venku, ale stejně jsou o poznání chutnější než většina kupovaných a jejich sezóna je prodloužena na více než půl roku.
V naší poradně s názvem SMÍ SE JÍST RAJČATA PŘI VYSOKÉM TLAKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blažena Mašková.
Prosím o odpověď,zda se smí jíst rajčata,když se bere Varfarin?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete Warfarin, tak je důležité udržovat příjem vitamínu K ve stravě na stabilní úrovni (90 mikrogramů na den). Rajčata v sobě obsahují vitamín K. V jednom větším rajčeti je asi 7 mikrogramů vitamínu K. Když račata nárazově zařadíte do svého menu, tak v ten den budete muset omezit jinou potravinu obsahující vitamín K, například papriky nebo směs ořechů. Když víte, že máte rajčat dostatek a budete je konzumovat delší dobu každý den, tak začněte a hned druhý nebo třetí den si nechte změřit INR (quickův test srážlivosti).
Rajčata mají ráda příjemné teplé místo na plném slunci a potřebují 8 hodin slunečního světla denně, jinak mohou být slabé a produkují málo plodů. Ideální pH půdy pro pěstování rajčat by mělo mít hodnotu mezi 5,5 a 6,8. Půda by měla být úrodná, hluboká, dobře odvodněná a bohatá na organickou hmotu. Jestliže zemina zůstává mokrá v místech, kam chceme sadit, je třeba vybudovat vyvýšený záhon. Je důležité, aby půda držela vodu co nejrovnoměrněji, protože nerovnoměrný příjem vody může rajčatům způsobit různé problémy. Mezi ty nejčastější patří opadávání květů, popraskání plodů a vyhnívání.
Chcete-li vytvořit pro svá rajčata co nejvhodnější prostředí, je důležité dobré množství kompostu nebo organické hmoty. Obecně se doporučuje 7,6 cm organických látek do horních 15,2 cm půdy. Můžete si také vypěstovat krycí plodinu na pomoc při vytváření půdy. Nechte si vyrůst obilí nebo luštěniny, posekejte je a přidejte do půdy. Tento způsob se nazývá zelené hnojení a zajistí bio kvalitu pěstovaných rajčat. Jako hnojivo můžete rovněž použít hnůj, a to před výsadbou.
ORGANICKÉ HNOJIVO je granulované přírodní hnojivo vyrobené především z péřové moučky a kakaových slupek. Je určeno pro pěstování zeleniny, její dobrý růst a tvorbu plodů. Jde o dlouhodobě působící hnojivo – až 3 měsíce. Je vhodné pro bio zahradu a ekologické pěstování.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
V naší poradně s názvem ZJIŠTĚNO ZVÝŠENÉ PSA CO DÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Petr.
nevíte co pomůže snížit PSA ? dík za zprávu, a proč to neřeší onkologie ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
PSA indikuje nádor prostaty. PSA v malé míře produkuje i zdravá tkáň prostaty, takže je-li PSA zvýšen jen málo, tak ne vždy to znamená, že jde o rakovinu prostaty. PSA jde snížit určitými potravinami a režimovými opatřeními.
1. Rajčata - obsahují lykopen. Vědecký výzkum prokázal, že konzumace lykopenu snižuje riziko rozvoje rakoviny prostaty u mužů s rodinnou anamnézou nemoci. V poslední době vědci našli důkaz, že konzumace většího množství lykopenu může také snížit hladiny PSA. Vařená rajčata dodají více lykopenu než ta syrová.
2. Vitamín D snižuje hladinu PSA.
3. Sója - obsahuje isoflavony, které zpomalují průběh rakoviny. Pití sójového mléka je optimální.
4. Zelený čaj - výzkum zjistil že živiny v zeleném čaji byly schopny chránit před rakovinou prostaty a snížit hladiny PSA.
Postup: Ovesné vločky vložíme do sítka, propláchneme vodou a vložíme do studené osolené vody, přivedeme k varu a vaříme doměkka. Po uvaření ovesné vločky přecedíme. Podáváme pouze odvar, který se popíjí teplý.
Máslové brambory – 3. stadium
Ingredience: 500 g brambor, 10 g másla, 0,5 g sušené petrželky, sůl
Postup: Brambory oloupeme, omyjeme, nakrájíme na menší kousky a uvaříme v osolené vodě. Po uvaření slijeme, přidáme máslo a posypeme sušenou petrželovou natí.
Krůtí prsa s broskvemi a vodovou bramborovou kaší – 4. stadium při obtížích
Ingredience: 500 g krůtích prsních řízků, 1 plechovka broskví nebo 2 čerstvé broskve, brambory, sůl, mletý kmín
Postup: Krůtí prsa omyjeme, vysušíme, naklepeme a lehce osolíme. Pánvičku lehce vytřeme olivovým olejem, rozpálíme a maso prudce orestujeme. Pak dáme spolu s broskvemi do hrnce, podlijeme vodou a dusíme na mírném plameni doměkka (cca 30 minut). Brambory oloupeme, dáme do hrnce s vodou, osolíme, přidáme kmín a vaříme cca 20 minut. Pak pomačkáme s trochou vody, ve které jsme vařili brambory. Na maso položíme broskve a přidáme kaši.
Kuřecí polévka – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 500 g kuřecích prsních řízků, 1 mrkev, 1 petržel, 1/4 celeru, 1,5 litru vody, 4 kuličky nového koření, 1 zarovnaná lžička soli, 1/2 lžičky Solčanky
Postup: Maso omyjeme a dáme do hrnce s vodou, osolíme a přidáme nové koření, vše dáme vařit. Jakmile začne polévka vařit, posbíráme a odstraníme lžící pěnu. Po hodině vaření na mírném plameni přidáme kořenovou zeleninu a Solčanku a vaříme další hodinu. Přidáme uvařené bezvaječné nudle.
Vepřová kýta – 4. stadium klidová fáze
Ingredience: 300 g vepřové kýty, mozzarella Italat nebo Zottarella light, 1–2 rajčata, brambory, bílý jogurt, olivový olej vhodný na smažení, panenský olivový olej, citron, bazalka, sůl, ledový salát, pečicí papír
Postup: Brambory oškrábeme a nakrájíme na centimetrové plátky, na plech dáme pečicí papír a plech zaplníme plátky brambor, posypeme bazalkou a osolíme. Dáme do trouby rozpečené na 230 stupňů, pečeme 20 minut z jedné strany, obrátíme a 20 minut pečeme z druhé strany. Plátky vepřové kýty omyjeme a osušíme, pak naklepeme, osolíme, posypeme bazalkou a chvíli smažíme na pánvi lehce vytřené olivovým olejem. Pak podlijeme vodou a dusíme 20–30 minut na mírném plameni. Rajčata spaříme vařící vodou, oloupeme a vybereme zrníčka. Rajčata i mozzarellu nakrájíme na plátky a položíme na hotové maso, přidáme brambory,
Hlavním argumentem prodejců nabízejících speciální pěstební nádoby na visící rajčata je, že se živiny dostávají rychleji do zelené části vlivem gravitace. Závěsné pěstování rajčat a dalších rostlin je dobrou alternativou pěstování ale i z toho důvodu, že na terase nebo zahradě šetří místo a dobře odolávají rozmarům počasí. Také úroda je dříve ve srovnání s rajčaty zasazenými do země, a to díky rychlejšímu a účinnějšímu prohřívání půdy v nádobě. Navíc se lépe reguluje množství zálivky. V případě, že budete mít pěstební nádoby pod střechou, musíte řešit stejný problém se zaléváním jako u rajčat zasazených běžně do květináčů. Nemusíte se ale tolik bát přelití.
Ve svém příspěvku RECEPT NA NÁPOJ Z ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babička.
Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce krasojizda.
Dobrý den, domácí výroba nápoju z aloe se obecně nedoporučuje, protože aloe obsahuje také látky, které ve vyšším množství způsobují průjmy, připadně dávení. Těchto látek je aloe prodávaná v obchodech již zbavena. Druhým a důležitějším důvodem je skutečnost, že aloe ztrácí účinné látky již několik hodin po sklizni. Nejdůležitější z nich jsou polysacharidy, které určují biologickou aktivitu aloe vera - jinými slovy její kvalitu. Zachování těchto látek při domácí výrobě je zcela nemožné. Zpracováním doma v hrnci by jste sice měla šťávu z aloe, ale zbavenou všech účinných látek, které jsou organismu prospěšné. Jedním z dalších důvodů je náročnost pěstování aloe, která potřebuje hodně slunce a tepla, jedině tak je schopna nabídnout požadovanou kvalitu. To bohužel v našich podmínkách není možné. Pokud tedy chcete pro sebe udělat něco dobrého, doporučuji zajít do lékárny a pořídit si některý z již hotových výrobků, např. Activ aloe od značky Barnys je nepochybně tím nejlepším, co trh nabízí. Jako jediný výrobek garantuje více než 10% účinných látek ve svém obsahu. Ve srovnání s jinými výrobci, kteří uvádějí max. 5% nebo dokonce neuvádějí nic. Active Aloe je garantovaná kvalita s nejvyšší biologickou aktivitou, více informací o této aloe najdete na https://www.activaloe.cz. To samé se týká i pro aloe mast výroba doma. Účinnou mast z aloe vera si sami svépomocí prostě doma nevyrobíte.
Hezký den, Jana
Pěstování melounů má mnohatisíciletou tradici. Byly pěstovány již přibližně před čtyřmi tisíci lety Peršany, kteří je pak dále rozšířili přes východní Indii dále do Evropy. Dobové důkazy o jejich pěstování ve Středomoří se dochovaly i na nástěnných malbách v pohřbeném městě Pompeje, které bylo zasypáno sopečnou erupcí. Následná válečná tažení a obchodní cesty rozšiřovaly pěstování melounů dále po Evropě, až se dostaly cukrové melouny roku 1495 do Francie. Melouny se mohou pěstovat v teplejších oblastech i v České republice.
