RÁNA PO DRENU SE NEHOJÍ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Nemoci způsobující rány na kůži
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku STAFYLOKOK PO AMPUTACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anina.
Mám postupně amputované prsty na noze od roku 2013. Poslední prst..je to už 3/4 roku, ránase nehojí. I když se částečně zhojí,objeví se vedle hnisavá píštěl,pak další... Hnis se tedy tvoří uvnitř na kosti,antibiotika různá..chvíli je to dobré, do měsíce znovu,další antibiotika. před 2 měsíci lékař zjistil, že mám zl.stafylokoka. Změna anibiotik, bohužel problém nezmizel.Cukrovku nemám, už nevím jak dál.
Kde mohu sehnat kapky,mast,tablety lichořeřišnice, četla jsem, že to pomůže, ráda bych to zkusila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka Tréšková.
Dobrý den.Se stafylokokem mám více skvělých zkušeností a to i osobní.Pokud máte zájem o více informací,napište mi :) Treskova.L@seznam.cz
Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.
Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.
Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.
Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.
Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, ka
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Děkuji za vaší opět uklidňující a pozitivni zpravu.
Na netu jsem pročítala spoustu informací o otitidách a jeji léčbě a jedna z nich je i propíchnutí bubínku a odsátí té tekutiny za bubínkem a popř.vložení vent.trubičky pokud je nefunkční Eust.trubice což je i můj případ.
Jelikož to za 2tydny budu mít již 3měsíce a přechází to chronické fáze tak si myslím jestli by to muj problem nevyřešilo..z chronckych otitid jsou pak mozne komplikace ktere bych opravdu nechtela..
Vy jste se při vašich epizodách takè trápil s tekutinou a vpáčeným bubínkem?
Děkuji a omlouvam se za moje neustálé dotazy...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vpáčený bubínek a přebytek tekutiny ve středním uchu se objevuje při každé obstrukci Eustachovy trubice. Když je trubice jen přiškrcená, jako ve vašem případě, tak skrze ní tekutina stále odtéká, ale nevyrovnávají se tlaky, tím vzniká zastřený sluch, ale vše se vyvíjí bez bolesti. Když je trubice zcela nefunkční, tak se tekutina hromadí ve středním uchu, což způsobuje silnou bolest. A právě v takových případech se přistoupí k propíchnutí bubínku a zavedení drenu. Vás nic nebolí, jen máte utlumený sluch a proto není třeba dělat žádná taková invazivní opatření. Stačí jen vydržet až to přejde a soustředit se na jiné věci, než neustálé sledování své přechodně zhoršené kvality sluchu. Důležité je, abyste uvěřila, že to bez následků jednoho dne přejde.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
Ve svém příspěvku ZANET PO VYTRZENI ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Köhlerová.
Dobrý den paty den po vytrzeni mrtvé pětky,kde byl zánět. Třetí den po vytržení tlak nad mistem vytrzeni. Ne zadna ostrá bolest,jen tlak a otok tvare ktery neustupoval.Pátý den od zákroku jsem znovu navštívila zubaře. Zanet pry "vyskrabl" v umrtveni. Bez drenu bez ATB prý do týdne bude vse ok ze to neni vážný. Zapomnela jsem se zeptat jestli muzu vyplachovat a jist. Nebo jestli je postup stejný jako po vytrzeni zubu.
Dekuji Köhlerová Ivana,Sokolov
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
Ve svém příspěvku KDO PORADÍ CO S OTOKEM PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Labounkova.
Poraďte prosím někdo. 5.května mi na pohotovosti rezali absces na dasni. Denně výměna drenu,velký otok tváře. Po týdnu mi paní doktorka stejně musela zub vytrhnout. Je to již dvanáct dní,ale otok ač o trochu menší stále nemizi.Už jsem zoufalá ze mi zůstane.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MYDLÁŘ.
Adrenalectomie může být provedena laparoskopicky – tento výkon je indikován u malých nádorů. O vhodnosti k tomuto operačnímu postupu rozhoduje lékař. U větších ložisek je vhodná klasická operace. Operace je prováděna v celkové anestezii v poloze na zádech. Řez je veden na příslušné straně v nadbřišku podélně nebo šikmo, dle anatomických poměrů a velikosti nádoru. Někdy méně často může být vhodnější přístup z boku (poloha na boku) z řezu pod žeberním obloukem (lumbotomie). Na pravé straně je nadledvina před a nad horním pólem ledviny, odtahuje se tedy vzestupný tračník a jaterní ohbí tračníku ke střední čáře, otevírá se zadní retroperitoneum (tuková tkáň za dutinou břišní, v níž jsou uloženy ledviny, nadledviny, cévy) a zde vypreparuje nadledvina, přeruší se její cévní zásobení a nadledvina se odstraní. Na levé straně je také třeba nejprve uvolnit příčný tračník a eventuálně slezinné ohbí a otevřít retroperitoneum. Dále následuje preparace nadledviny, přerušení cévního zásobení a její odstranění. Do místa nadledviny se zakládá drén, rekonstruuje se zadní peritoneum a zavírá se rána po anatomických vrstvách.
Pooperační péče
Po operaci je obvyklá krvavá sekrece z drénu, který se odstraňuje v prvních dnech po operaci, jakmile sekrece ustane. V pooperačním období mohou nastat lokální obtíže, které se řeší léky. Stehy se odstraňují 7 až 14 den – dle pooperačního průběhu. Byl-li nádor hormonálně aktivní, je i v tomto směru endokrinologem vedena léčba a sledování. Plná zátěž je po těchto operacích možná obvykle za 6–8 týdnů, pacient je dále sledován na urologické ambulanci a eventuálně i na endokrinologii.
Ve svém příspěvku RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
I pro mně jsou rána přímo zničující, ráno beru 1 prášek Cipralex , vůbec nepomáhá. .doktorka mi přidala ještě půlku, ale to se mi začala točit hlava. .zajímavé, jak píšete, během dopoledne se to zlepší a večer jsem celkem v pohodě. . ale ta rána nedávám. .
Hojení extrakční rány probíhá tak, že se rána nejprve vyplnění krevní sraženinou – koagulem, které je následně z okolní kosti nahrazeno „hojivou tkání“ (granulační tkáň). Ta se změní na vazivo, které se posléze promění v kost. Ze strany sliznice dochází k přerůstání epitelu přes granulace a vazivo. Poruchy hojení mohou nastat zejména v případě, že dojde k rozpadu krevní sraženiny. Lůžko poté zůstává prázdné, může se infikovat bakteriemi z dutiny ústní a dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. To je někdy provázeno poměrně silnými bolestmi. Jedná se o takzvané suché lůžko. Onemocnění se léčí opakovanými výplachy rány a vkládáním různých tamponád a drénů.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Černá.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli je možné začít s ozařováním pokud není zahojená pooperační rána po operaci střev.,rána prosakuje, neboť není zahojen tračník.......také má sestra udělaný vývod.Sestra je mladá a potřebovala by velmi rychle zahájit chemoterapie kuli metastázím v dutině břišní.Velice děkuji.K.Cerná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Gabriel Ing..
Dobrý den, prosím o odpověď na následující otázku: dne 8.11. 2023 jsem byl operován na metastázu dlaždicobuněčného karcinomu do krčních uzlin vlevo - yp T0N3M0 st. IVA, metastáza (40x30mm) s extradonálním šířením. Stanovena další léčba radioterapií v oblasti hlavy. Dotaz : je nutné pro tuto léčbu extrahovat všechny zuby v celé ústní dutině ? Stomatologem zjištěno - chrup stálý , kariézní zuby 22,45 po endodontickém ošetření různé kvality. Mnohokrát děkuji za odpověď.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
V naší poradně s názvem PUCHÝŘE NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý večer, hledám informace ohledně svého problému a to.....tvoří se mi občas na jazyku puchýře naplněné krví. Nejčastěji se tvoří na jazyku, občas na vnitřní straně tváře a před několika dny dokonce na horním patře.
Jsem žena 56 let, léčím se s psoriatickou artritidou a užívám lék Arava.
V minulosti jsem prodělala mononukleózu, boreliózu ,toxoplazmózu.
Za případné informace děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puchýře naplněné krví jsou jedním z nejčastějších problémů, které zubař slýchá ve své ordinaci. Ve většině případů jsou tyto krevní puchýře, vzniklé kdekoliv v ústech, neškodné vředy. V některých případech však vyžadují další vyšetření.
Krevní puchýř se vyskytuje častěji než infikovaná afta nebo léze po kousnutí. Můžete se kousnout do vnitřní strany tváře nebo jazyka a způsobit si traumatický vřed, který může být extrémně bolestivý. Pokud se vřed nehojí správně, napadnou ho mikroorganismy, které mu dají tmavě načervenalý nebo dokonce tmavě hnědý vzhled. Jak je to patrné i na vaší fotografii.
Takový stav se většinou vyléčí sám. Návštěva zubaře je nutná pouze v případě, že by vám puchýř na jazyku překážel při žvýkání nebo mluvení neustálým pronikáním mezi zuby. Zubař pak při prohlídce odstraní všechny ostré nebo zubaté hrany ze zubu, který může za toto pokousání a zakulatí jej.
Pokud vám puchýř naplněný krví způsobuje bolest, postačí vám k úlevě volně prodejné léky proti bolesti.
Pokud by se krevní puchýř stále zvětšoval nebo se ani po dlouhé době nehojil, měla byste navštívit svého zubaře.
Existují také situace, kdy si všimnete, že to, co začalo jako krevní puchýř, začíná měnit barvu nebo se v tom místě objevuje pocit pálení. I to je potřeba bedlivě sledovat.
Také pokud jste kuřák nebo požíváte tabák v jakékoli jiné formě, tyto příznaky by měly okamžitě spustit poplach, protože mohou být prvotním příznakem rakoviny jazyka. Stejně jako u jakéhokoli jiného typu rakoviny je včasná detekce klíčem k minimalizaci následků, které s sebou přináší léčba rakoviny.
Ačkoliv to nevypadá na váš případ, přesto to zmíním. Pokud by puchýř naplněný krví byl na jazyku přítomen dlouhodobě, bez dalších průvodních příznaků, jako je bolest, tak se může jednat o hemangiom. Nejhorší, co v této situaci lze udělat, je pokusit se pupínek propíchnout. Hemangiom je nezhoubný nádor, který vyrůstá z cév. Obvykle není dostatečně velký, aby vyžadoval jakoukoli léčbu, ale pokud se zvětší, již způsobuje estetický problém, který je nutné odstranit elektrokauterizací.
Rakovina dutiny ústní i hemangiom jsou velmi vzácné, ale když se objeví, klíčem k úspěšnému výsledku je včasná detekce a léčba.
Může za vaše problémy s jazykem lék Alvara? Nedá se to vyloučit, neboť vznik takových puchýřů, které máte na jazyku, jsou způsobeny infekcí. Infekce propukne, když selže váš imunitní systém. Lék Alvara obsahuje účinnou látku leflunomid, který působí na imunitní systém a tlumí ho. Přesněji řečeno tlumí leflunomid mitochondriální enzymy nutné k syntéze DNA a RNA a tím je mimo jiné narušeno množení bílých krvinek, které jsou nutné pro správný průběh imunitních reakcí.
Promluvte si se svým lékařem, od kterého dostáváte předpis na lék Alvara, že se vám tvoří tyto puchýře a ukažte mu svou fotografii s puchýřem na jazyku. Lékař zváží, zda-li přínos léčby lékem Alvara převyšuje tento negativní účinek.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem SUCHA ODLUPUJICI SE KUZE V ZAHYBECH USI. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Bezrucova.
Prosim moc o radu. Mam v zahybech usi hodne se odlupujici kuzi. Az strupy. Kdyz je odstranim pokozka mi mokva a pak se to cele znova opakuje. Nejcasteji rano. Nevim si s tim rady. Zkousela jsem to mazat mesickovou masti ale nehoji se to. Moc vas prosim o pomoc. Ke koznimu lekari se s tim stydim jit. Dekuji za odpoved.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kožní lékař bude to nejrychlejší řešení, jak se toho zbavit. Na pokožce uší se vám přemnožila nějaká houba, která vám způsobuje tyto krusty. Můžete zkoušet různé volně prodejné mastičky proti plísni, jako Clotrimazol nebo Canesten. Nejrychlejší ale bude, když vám lékař vezme vzorek, který nechá vyšetřit v laboratoři, z čehož zjistí o co jde a může tak zvolit účinou léčbu.
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se
V naší poradně s názvem STROUPEK V NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den,
již několik let se mi v noci tvoří na nosní přepážce stroupek, který ráno nejde samozřejmě vysmrkat a musím se ho manuálně zbavovat, následuje ve většině případů krvácení. Stroupek je pouze v jedné nosní dírce a stále na jednom místě. Pokud si před spaním namažu toto místo mastičkou (framykoin) ráno je stroupek k vysmrkání. Bohužel se místo stále nehojí ani za použití jinak zázračného framykoinu... :)
Prosím o radu odborníku...
Honza
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když vám neúčinkuje Framykoin, tak nejspíše nepůjde o bakteriální nákazu. Potom tedy zbývá virové nebo mykotické onemocnění sliznice nosu. Přesnou příčinu by ukázalo vyšetření na ORL a případný stěr z nosu a jeho laboratorní vyšetření.
Voda na plicích se projevuje ztíženým dýcháním, dušností a kašlem. Může se vyskytovat bolest na hrudi, která je vázaná na dýchání a zhoršuje se při nádechu a při kašli, na rozdíl od bolesti infarktové, která je stálá. Každý výskyt vody na plicích je potřeba odstranit, a to nejen z důvodů léčebných, ale také jako prevence případných komplikací. Tekutina produkovaná u některých zánětů obsahuje bílkovinu fibrin, která působí jako lepidlo a vytváří srůsty mezi poplicnicí a pohrudnicí, což je příčinou přetrvávajících dechových obtíží i po vyléčení zánětu. Výpotek by měl být podroben rozboru, který umožní určit jeho původ.
Typy výpotků:
Kardiální hydrotorax – je nahromadění tekutiny s nízkým obsahem bílkovin (takzvaný transsudát) u nemocného se známkami srdečního selhávání (rozšířené srdce, rozšířené krční žíly). Po nasazení léčby k posílení srdce a pro zvýšené močení (kardiotonicko-diuretická terapie) dochází ke zmenšování hydrotoraxu a zlepšení stavu srdeční činnosti.
Parapneumonický výpotek – je zánětlivý výpotek (exsudát) provázející zánět plic (pneumonii), plicní hlízu (absces = nahromadění hnisu v místě těžkého zánětu plic) či bronchiektázii (rozšíření průdušek). Běžně se o takovém zánětu hovoří jako o pleuritidě. Pokud je stav obranyschopnosti nemocných snížen nebo není takový výpotek adekvátně léčen, může se postupně měnit v hnis v pohrudniční dutině (empyém). V cytologickém obraze u tohoto typu výpotku převažují částečně nebo zcela rozpadlé bílé krvinky. V některých případech je vhodná hrudní drenáž (zavedení drénu do pohrudniční dutiny) a trvalé odsávání výpotku.
Tuberkulózní výpotek – je výpotek, který komplikuje plicní tuberkulózu nebo je jejím jediným příznakem. V některých případech se z pohrudničního výpotku nebo z biopsie pohrudnice vykultivuje (na laboratorních půdách vyroste) Mycobacterium tuberculosis (MTB), původce tuberkulózy, nebo v něm jsou mykobakterie prokázány mikroskopickým vyšetřením. V častějších případech lze stanovit, že se jedná o tuberkulózní výpotek, až po vyloučení jiných příčin „vody na plicích“. Při vyšetření tekutiny se v něm nalézají především lymfocyty. K diagnóze přispívá kožní tuberkulinový test (Mx), který je pozitivní, a krevní imunologický test Quantiferon TB Gold (zjištění produkce gama-interferonu), který bývá také pozitivní.
Maligní, nádorový výpotek – je výpotek, který provází maligní (zhoubné) onemocnění a jsou v něm prokázány maligní (zhoubné nádorové) buňky, nebo je maligní tkáň nalezena ve vzorku odebrané tkáně (biopsii) z nástěnné pleury, případně je prokázána při torakoskopii (chirurgická vyšetřovací metoda, při níž je do pohrudničního prostoru za
V naší poradně s názvem JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Zdravím.
Mam otázočku,po ulomeni časti zuba sa mi poranil jazyk reznou ranou,stále to mam otvorene a hnisa to,neviete mi poradiť na liečbu? da sa použiť na vyčistenie hnisaveho jazyka aj rozriedeny hypermangan?
Ďakujem za informacie.
Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zapomeňte na to dávat hypermargan do úst! Na záněty v dutině ústní je vhodný roztok Herbadent a nebo pak Jox. Pokud je jazyk poraněn déle a stále se to nehojí, tak by bylo nejlepší navštívit zubaře, aby zabrousil nyní ostrou hranu ulomeného zubu a zkontroloval rozah a stádium poranění jazyka. To je nejrychlejší cesta jak se toho zbavit.
Postup při léčení alveolitid je konzervativní a doba léčby je individuální. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který postup zvolí.
Cílem léčby je vytvořit ideální podmínky pro vznik nové granulační tkáně.
V naší poradně s názvem HEMEROIDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den jsem po operaci hemeroidu a v konečníku vznikla trhlina ,při vyprazdnování hrozně bolí.Použila jsem už mast dubovou kůru gel ,řapík lékařský ,kopřivovou mast ,home stop gel ,faktu gel i čípky a stále se nehojí .Prosím poradíte děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se obrátit na lékaře, který Vám odstraňoval hemoroidy, aby zrevidoval oblast a zjistil příčiny bolesti. Neodkládejte to, protože hrozí nebezpečí zánětu a ztráta funkce konečníku. Sama si v tomto případě nepomůžete, protože si tam nevidíte. Než se dostanete ke svému lékaři, tak si dělejte lehký klystýr sprchou ve vaně vlažnou vodou a nakonec na konečník použijte septonex.
Rozedma může být částečně způsobena geneticky, asi nejznámější geneticky danou poruchou zvyšující riziko rozedmy je takzvaný deficit alfa-1-antitrypsinu. K poškozování plicních sklípků dochází i při vdechování škodlivin, zejména v cigaretovém kouři, a jistá přirozená degenerace přepážek a plicních sklípků probíhá s rostoucím věkem.
Dušnost je zpočátku přítomna jen při námaze. Postupem času a zhoršováním choroby se dušnost dostaví při menší zátěži, až je vnímána i při běžné činnosti. Dalším příznakem, který pacienti ani příliš nepozorují, je takzvaný kuřácký kašel, spojený zvláště po ránu s vykašláváním hlenů. Jde o projev chronického zánětu průdušek. Při nachlazení a akutní infekci je kašel výraznější a také vykašlávání zabarvených hlenů je hojnější. Pro rozedmu plic je typické, že se příznaky velmi pozvolna vyvíjejí a zhoršují. Pacient se během let adaptuje na omezení své fyzické výkonnosti a mnohdy si ani neuvědomuje závažnost svého stavu. V pokročilém stadiu onemocnění je pro některé pacienty i příjem potravy namáhavý a vysilující. Proto omezují příjem stravy, čímž dochází k poklesu hmotnosti a úbytku svalové síly. Výsledkem je pak dušnost i při minimální zátěži. Tím se vytváří začarovaný kruh.
Jednou z vážných komplikací v průběhu onemocnění je situace, kdy dojde k prasknutí buly a vznikne takzvaný pneumotorax. Jde o splasknutí plíce a nahromadění vzduchu v hrudníku. Zavedením drénu dojde obvykle k rozvinutí plíce a během několika dnů k zalepení buly. Pokud je průběh komplikovanější a trvá déle, přistupuje se k chirurgickému řešení a odstranění buly.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Otče prosím Vás o radu. Zeť má již delší dobu bolavé ústní koutky,nehojí se. Předem děkuji a přeji Vám vše dobré. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučte svému zeti, aby si v lékárně koupil mast Clotrimazol AL, Hydrocortizon a vitamíny B komplex. Masti se nanáší na bolavá mista 3 krát denně samostatně s odstupem dvou hodin. Nejdřív Clotrimazol a za dvě hodiny Hydrocortizon. Vitamín B komplex se užívá jedna tableta během dne. Ústní koutky by se měly do týdne srovnat. Pokud ne, bude zapotřebí navštívit zubního lékaře a dohodnout se s ním na další léčbě.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
V naší poradně s názvem RJAZYKE: JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Ďakujem za odpoveď,ten zub už je vonku,takže nepôsobí na ranu,len sa to nejak nehojí,vyplachujem denne viac krát silným čajom harmančeku.Skúsiť šalviu ?? niekde som čítal že tiež pomáha,v lekárni mi poradila že mam brať aj B-komplex 2x do dňa,nemôžem sa nim nejak predávkovať?
Martin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkus odvar z řepíku lékařského, kterým si vyplachuj ústa.
Tříska pod nehtem: Cizí tělísko (nejčastěji tříska nebo částečka olupujícího se laku) se může dostat pod nehet, kde pevně uvízne. Takové poranění je v okamžiku úrazu velmi bolestivé, bolest však po chvíli ustoupí. Rána většinou nekrvácí, proto bývá léčení zanedbáváno. S třískou se však pod nehet dostávají mikroorganismy.
Možnosti dalšího vývoje neošetřeného úrazu podle reakce organismu na cizí tělísko:
Tříska odrůstá spolu s nehtem a postupně se jí organismus zbaví. Infekce nemusí vůbec vzniknout.
Tříska zůstává (pevně lpí) v nehtovém lůžku, nad ní odrůstá nehet. Teprve po delší době dochází k postupnému uvolňování třísky a rozvoji zánětlivé reakce (s odstupem týdnů).
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis vytéká původní rankou zpod nehtu.
Nehtové lůžko se bezprostředně (do 3 dnů) zanítí a hnis se pod nehtem hromadí. Nehet je hnisem odtlačován a postupně se celý odloučí. V tomto případě nastává největší bolest druhý den po úrazu. Je velká pravděpodobnost, že se prst zhojí, ale nově narůstající nehet bude zdeformovaný nebo jinak neplnohodnotný.
Pacient je ohrožen rozvojem tetanu a v souvislosti s vývojem zánětu trpí bolestí. Vyhledání lékařského ošetření je nejvhodnější následující pracovní den dopoledne. V případě trvající bolesti ihned.
Léčba
Lékař prst znecitliví (místním umrtvením) a tělísko odstraní – většinou je třeba snést nehet (laicky strhnout nehet). Snesení nehtu po znecitlivění prstu nebolí. Pak je nehtové lůžko ošetřeno a pacient je přeočkován (nebo je mu zkontrolováno očkování) proti tetanu. Po odborném odstranění nehtu vyroste nový plnohodnotný (nezdeformovaný) nehet. Snesení nehtu po znecitlivění prstu je skutečně nebolestivý zákrok. Pacient, který se o zákroku dozví až dodatečně (po zakrytí prstu obvazem), nechce této informaci ani uvěřit, protože stržení nehtu vůbec nevnímal.
Odchlípnutí nehtu: K odchlípnutí (odtržení) části nehtu může dojít působením přímého násilí na nehet ve směru od nehtového lůžka. Nedojde-li ke znečištění (kontaminaci) nehtového lůžka, bolest po zklidnění pomine. V takovém případě je možné nechat nehtové lůžko samovolně zhojit a odrůstající nehet pouze odstřihovat.
Lékařské ošetření je dobré vyhledat jen v případě trvající bolesti a zarudnutí prstu (které jsou známkami zánětu).
Uhození do nehtu bez poranění nehtového lůžka: Běžné uhození do nehtu (nejčastěji kladivem) je prosté odloučení nehtu od (jinak nepoškozeného) lůžka. To může vést ke vzniku krevního výronu pod nehtem (modřina). Krev je pod nehtem viditelná a působí přetlak – celý poslední článek prstu bolí a škube v něm. Rána navenek
Po operaci zůstanete v nemocnici až 2 týdny. Je důležité, aby váš lékařský tým měl hladinu cukru v krvi pod kontrolou a sledoval příznaky infekce.
Bolest po amputaci prstu na noze je normální, ale většina lidí se do týdne cítí lépe. Váš lékař vám poskytne podrobné pokyny, jak o ránu pečovat, aby byla čistá a snížil se otok. Jakmile se rána zahojí, může vám lékař doporučit fyzikální a pracovní terapii, která vám pomůže pokračovat v zotavování. Fyzikální terapie vám pomůže znovu získat sílu, rovnováhu a rozsah pohybu. Pracovní terapie vám pomůže přizpůsobit se, abyste mohli provádět důležité každodenní činnosti. Tyto terapie jsou často plně nebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Podrobnosti získáte u svého zdravotní pojišťovny.
Někteří lidé mohou pociťovat fantomovou bolest, což je bolest v části těla, která tam již není. Existuje několik osvědčených možností, jak pomoci léčit tuto bolest, takže nezapomeňte informovat svého lékaře.
Rekonvalescence po amputaci
V nemocnici je na ránu často umístěn objemný obvaz, který ji chrání během hojení. Udržujte obvaz na sobě a udržujte jej v suchu po dobu alespoň 48 hodin, nebo dokud vás nezkontroluje váš lékař. Doba a typ sledování závisí na typu rány. Pokud nemáte kontrolu do týdne, můžete obvaz sundat po 48 hodinách. Prohlédněte ránu, zda nevykazuje známky infekce. To zahrnuje rozšiřující se zarudnutí a hnis. Sledujte svou ránu buď každý den, nebo každý druhý den, zda se u vás tyto příznaky nevyskytují. Poté vždy na ránu aplikujte antibiotickou mast předepsanou lékařem a přiložte na ni velký obvaz.
Pokud vás lékař z nemocnice po pár dnech pošle domů, začínáte dobře. To znamená, že váš pečovatelský tým si myslí, že se léčíte dobře, a může se ujmout péče o sebe. Chcete-li pokračovat ve svém pokroku, dodržujte všechny pokyny svého lékaře o koupání, aktivitě, fyzikální terapii a péči o ránu.
Pokud cítíte bolest, nesahejte po ničem, co máte v lékárničce. Užívejte pouze to, co vám doporučí lékař, protože některé léky proti bolesti, dokonce i základní aspirin nebo brufen, mohou zvýšit vaše šance na krvácení.
Zavolejte svého chirurga, pokud máte nějaké nové příznaky, jako je zarudnutí, otok, krvácení, bolest, která se zhoršuje, nebo necitlivost nebo brnění. Kterýkoli z těchto příznaků může být normální, ale v některých případech znamenají, že potřebujete okamžitě lékařskou péči.
Chcete-li urychlit hojení rány v prvních dnech, držte ji co nejvíce zvednutou, aby z ní gravitace mohla odvádět otok. Udržujte oblast tak suchou, jak jen můžete. Neponořujte ruku do vody.
Dodržujete pokyny svého lékaře o tom, jak a kdy začít zatěžov