Deprese je léčitelná jednak léky (psychofarmaky), jednak psychoterapií a také dalšími biologickými prostředky. Nejdůležitější pro léčbu deprese a pro její předcházení je užívání léků – antidepresiv. U lehčích forem deprese může dostatečně pomoci samotná psychoterapie. Optimální je kombinace antidepresiv a psychoterapie.
V naší poradně s názvem RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou rannídeprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste se domluvit se svým psychiatrem na úpravě dávkování, abyste mohla užít jednu dávku ráno i večer. Tím by se mohly ranní chmury zmírnit.
Na pozadí deprese bývá většinou nevyváženost chemického prostředí v mozku (což se také rádo dědí). Pak stačí dlouhodobý stres, nahromaděné problémy nebo nějaké silné trauma a propukne deprese.
V diskuzi RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou rannídeprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
I pro mně jsou rána přímo zničující, ráno beru 1 prášek Cipralex , vůbec nepomáhá. .doktorka mi přidala ještě půlku, ale to se mi začala točit hlava. .zajímavé, jak píšete, během dopoledne se to zlepší a večer jsem celkem v pohodě. . ale ta rána nedávám. .
V naší poradně s názvem KETILEPT 25MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alenka.
Mám již 4 roky deprese, nyní již jen ranní úzkosti a obavy. Během den se ztrácejí a večer a v noci je mi nejlíp. Co byste mi doporučili? Lékař vyzkoušel více přípravvku, jsem na ně imunní- nic. Na noc beru 1/2 ketileptu 25g a 1 waldosan 25g. Co s tím, nemůžu to mít od štítné žlázy? děkuji za odpověď, případnou radu. Alenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Já bych na to doporučil zařadit do ranních hodin, hned po prvním jídle, nějaký trénink. Například tanec, fitness, běh, něco, při čem se zpotíte a bude pro vás přijemně, ale zároveň dostatečně namáhavé, a bude to trvat nanejvýš 1 hodinu (optimum je poctivých 45 minut fyzické námahy). Díky tomu totiž dosáhnete vyplavení endorfinu, který v těle navozuje dobrou náladu a mohl by utišit ty vaše ranní epizody duševní nepohody. Důležité je si před takovým ranním tréninkem dát výživné jídlo, například 70 až 90 gramů müssli s kefírem nebo mlékem. Po skončení tréninku zařadit nějaké ovoce banán, jablko, broskev a podobně a do hodiny si dát další lehčí svačinku, třeba ochucený tvaroh nebo lučinu s pečivem. Dbejte, abyste dodržovala svůj jídelní režim - každé tři hodiny jídlo, z toho by měla být tři jídla velká (snídaně, oběd a večeře). Nepřeceňujte roli léků v léčbě depresivních stavů. Mnohdy práce s vlastním tělem přinese více užitku, než utlumovací léky na depresi. Vyzkoušejte tento postup a zvykněte si na něj, jako na svůj nový životní styl. Uvidíte, že se vám v životě pak mnoho věcí změní k lepšímu.
I když v životě proděláte jen jednu epizodu deprese, riziko návratu depresivních příznaků je vysoké. Každá nová epizoda deprese má 10–15% riziko přechodu do chronického stavu, kdy nedojde k úplnému uzdravení a příznaky různé závažnosti přetrvávají u pacienta dlouhodobě nebo trvale.
Existuje genetická spojitost s depresí. Děti, sourozenci a rodiče s těžkou depresí jsou mnohem ohroženější skupinou než ostatní členové populace. Geny v interakci přispívají k různým typům deprese, která se objevuje v rodinách.
V diskuzi ASPERGRŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta macoszkova.
Dobry den , mam syna z aspergrovym syndromem ,ma 18 let nebere žadne medikamenty ,odmita je ma sklony k alkoholu ,když ma deprese řeši je alkoholem a to tak že se opiji do nepřičetnosti ,alkohol si obstara jak jen muže a řeši s tim možne deprese , prosim o radu . Děkuji macoszkova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Depresi je třeba ve společnosti více prosazovat, nedémonizovat a odstigmatizovat, protože pomoc existuje. Depresí trpí zhruba 10% lidské populace a většina z těchto lidí trpí právě tím, že deprese je společností negativně vnímána.
Chronická deprese je ta, u níž přetrvávají příznaky onemocnění dlouho dobu a mohou vést ke značným omezením. Tato varianta mívá závažnější sociální důsledky pro rodinné vztahy, mezilidské vztahy a omezuje i profesní uplatnění.
Deprese je závažná dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Dotyčný pes může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný.
Důležité je deprese řešit, jinak by mohlo dojít k závažným onemocněním nebo i úmrtí psa.
V naší poradně s názvem TYPY DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
ráno po probuzení se mi vůbec nic nechce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omezte večeře a večerní mlsání. Choďte spát ne hladová, ale s prázdným žaludkem. Po probuzení si dopřejte snídani složenou z jídel, která máte ze všeho nejraději, i když to třeba nejsou jídla typicky snídaňová, a po probuzení se na ně těšte. Uvidíte, že to bude lepší.
V diskuzi PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Dobrý den, poslední rok mám tak týden před menstruací stavy úzkosti hlavně v noci, bez nálady a deprese, čím nebo jakými prostředky toto mohu zmírnit.
Jedná se o sezónní afektivní poruchu neboli depresi, která se vyskytuje každý rok ve stejnou dobu. Obvykle se objevuje na podzim nebo na jaře. Tato porucha vzniká nedostatkem slunečního světla. Nemocný trpí zvýšenou potřebou spánku. Léčba tohoto typu deprese je možná pomocí fototerapie.
U menší části lidí s depresí se příznaky pravidelně objevují na podzim a ustupují na jaře. Souvisí to s nedostatkem světla v tomto období a této variantě deprese se říká sezónní afektivní porucha. Provázejí ji i některé atypické příznaky deprese jako zvýšený příjem potravy, především sladkých jídel, a zvýšená spavost.
Přesný a jednoznačný mechanismus vzniku deprese není dosud znám. Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že deprese je způsobena nerovnováhou biochemických látek (neurotransmiterů), které se zásadně podílejí na přenosu informací v mozku. Jsou to především serotonin, noradrenalin, dopamin, kyselina aminomáselná a glutamát.
Deprese je jednoznačně biologicky podložená nemoc. V žádném případě nejde o rozmar, osobní slabost nebo životní nekázeň. Počátek onemocnění, jeho příznaky a průběh jsou ovlivněny genetickými, biochemickými a hormonálními vlivy a také prostředím.
Na začátek si připomeňme, co to vlastně deprese je. Je to psychické onemocnění, které se projevuje smutkem, sklíčeností, ztrátou zájmu o dění okolo sebe, apatií. Tento stav může trvat týdny i měsíce a má tendenci se vracet. Zejména dlouhodobá neléčená deprese (trvající déle než půl roku) může mít další negativní důsledky na zdraví přerůstající do roviny fyzické (nespavost, pocit tíhy na hrudi, bolesti hlavy, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, poruchy příjmu potravy a další). V závažných případech může deprese dohnat nemocného až k myšlenkám na sebevraždu.
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (takzvaná ruminace). Člověk může být buď apatický (utlumený), nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v takzvaný raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání, kdy dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí. Časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15 % lidí trpících depresí spáchá sebevraždu. Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování a podobně), že to navenek vypadá jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (například že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou „hlasy“) – pak jde o takzvanou depresi s psychotickými příznaky. Člověk s depresí se často probouzí brzy nad ránem a objevují se u něj takzvaná ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.