Konzervativní léčba patníostruhy obvykle zahrnuje odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, vložky do bot a noční dlahy. Může být zajímavé vědět, že tento abnormální růst kostí lze účinně a jednoduše léčit řadou domácích prostředků na patní ostruhu.
Octové obklady na ostruhy
Jablečný ocet je účinným domácím lékem. Namočte bavlněný ručník nebo bavlněný obvaz do jablečného octa, složte jej a položte na patu. Octový obklad zajistěte na místě náplastí. Octový obklad noste pravidelně několik dní. Vyzkoušet také můžete směs z jablečného octa, melasy a jedlé sody, kterou pak natřete na patní ostruhu.
Led a kokosový olej na ostruhy
Dobrým domácím prostředkem je také aplikace ledu na patu a masáž oblasti kokosovým olejem. Nejlepším způsobem, jak snížit bolest a nepohodlí spojené s tímto kostnatým výrůstkem, je ponořit nohy do teplé lázně Epsomské soli.
Zábal z lněného semínka
Zánět způsobený patní ostruhou lze zmírnit umístěním tepelného zábalu z lněného semínka na postiženou oblast. Provádění některých protahovacích cvičení, jako je válení tenisového nebo golfového míčku pod nohama, je také užitečné ke zmírnění zánětu. Aplikujte teplo na patu po dobu 20 minut dvakrát denně pomocí tohoto teplého zábalu.
Zelné listy na ostruhu
Zelné listy vám také mohou pomoci zbavit se bolesti patníostruhy. Umístěte čerstvé zelené listy na patu a nechte je tam nějakou dobu působit. Bolest a zánět lze také zmírnit namočením nohou v chlorované vodě.
V naší poradně s názvem BOLEST PATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anabella.
Dobrý den.
Co znamenají níže zmíněné latinské výrazy?
Byla jsem na rtg pat, ale co jsem si přečetla je srozumitelné jen lékaři, který mi nic nesdělil.
Calcar calcanei sup et inf gr, grav
Víte?
Děkuji. A.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Calcar calcanei neboli ostruha je deformace v oblasti patní kosti. Nejčastěji vzniká mezi 40. a 60. rokem a bývá přítomna na obou dolních končetinách. Je způsobena kalcifikací a osifikací zánětlivých změn v úponu krátkých svalů nohy a plantární aponeurózou na hrbolku patní kosti. Ostruha způsobuje bolest uprostřed nášlapné plochy paty. Bolest může omezit nebo dokonce znemožnit chůzi. Lékař by měl při vyšetření prověřit palpační bolestivost úponu krátkých svalů a plantární aponeurózy na patní kost (zatlačit na šlachu a sledovat, jestli to bolí). Obvykle se volí konzervativní léčba, která spočívá v odlehčení paty speciální vložkou. Stélka odlehčí krok v místě ostruhy, vhodné je použít měkký podpatek. Lékař může provést obstřik bolestivého místa nebo může doporučit fyzikální ošetření (rehabilitace ve formě masáží, léčba magnety, balneo) nebo rentgenové ozáření.
Patníostruhy se vyskytují jak pod patou, tak na zadní části paty. Jsou velmi časté a způsobují bolest paty. Patníostruhy jsou kostnaté hrudky, které jsou tvořeny nadměrnými vápenatými usazeninami. Mohou se vyskytnout i v zadní části paty nebo pod patní kostí.
Příčiny: Opakující se zatěžování končetin například běháním a skákáním, abnormality patní kosti.
Příznaky: Bolest v patě při došlapu. Při došlapu vzniká pocit, jako když sešlápneme ostrý předmět. Někteří lidé necítí žádnou bolest, ale na rentgenovém snímku mají nález kostních ostruh.
Komplikace: Kostní ostruhy jsou často spojeny s plantární fasciitis a zánětem Achillovy šlachy.
Léčba: Protahování a posilování, protetická obuv a chirurgický zákrok.
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina.
Prosim o radu mam patni ostruhy nevim jak je znicit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Kovaříková.
Dobrý den,
prosím pana otce Pleskače o radu:
Na skeletu obou patních kostí v bočné projekci je bilaterálně calcar
calcanei plantaris 4-5 mm a bilat.calcar calcanei dorsalis 5-6 mm.
To jsem opsala z popisu rentgenu, který jsem dnes 2.10.2019 absolvovala.
Pravá pata bolí při došlapu, levá zatím nebolí.
Prosím pěkně, existuje na tuto patní ostruhu i jiná léčba než ozařování,
které mi doporučila obvodní lékařka jako nejúčinnější ??
Co byste mi doporučil ??
Jsem žena, ročník 1949, s pohybovým aparátem problémy nemám, jsem celkem v dobré kondici, snažím si denně chodit půlhodinu až hodinu, asi jsem si vychodila patní ostruhu.
Ve skutečnosti ostruha nebolí. To, co bolí, je obvykle zánět šlach a tkání kolem ostruhy. Důležitým rysem bolesti patníostruhy je, že se zlepšuje, když se pohybujete, a zhoršuje se, když začnete chodit po chvíli sezení. Můžete také pociťovat ostrou bolest paty, když poprvé ráno začnete chodit.
Zánět Achillovy šlachy je snad nejčastější ze všech příčin bolesti paty. Tento zánět může způsobit bolest paty na dvou místech. Achillova šlacha připojuje lýtkové svaly k patní kosti.
Příčiny: Opakující se tlak na šlachy obvykle od svalové slabosti anebo těsnosti obuvi, deformity nohy, nebo tření z patní kosti o ostruhy.
Příznaky: Bolesti paty jsou horší po odpočinku, a to převážně po probuzení. Objevuje se ztuhlost kotníku a lýtka. Pro toto onemocnění je charakteristický otok v oblasti šlachy, na zadní straně paty anebo těsně nad kotníkem.
Komplikace: Patní bursitida, což je zánět vaku naplněného tekutinou, který je umístěn mezi Achillovou šlachou a patní kostí.
Léčba: Cvičení, ortopedické vložky do bot, injekce, léky.
V naší poradně s názvem BOLESTI PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jája.
Dobrý den, chtěla bych poradit co s bolavýma patama. Začnu od začátku, před asi 3 lety jsem dostala pásový opar na lýtku a stehně ze zadní strany. Od té doby mě začaly jakoby úplně řezavé bolesti od achylovky do paty, nevím jestli by to mohlo mít nějakou souvislost, patníostruhy tam nejsou ( potvrzeno rentgenem ). Dodnes mám bolesti ( řezavé už nejsou ) pat, někdy až nesnesitelné než se rozejdu, po chvíly to trochu poleví, ale stejně ty bolesti jsou, takže chodím jako důchodce, přesto ještě nejsem.
Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zastavte se na neurologii a nechte si vyšetřit nervy na noze. Tyto komplikace může způsobovat uskřinutý nerv, který byl vyprovokován pásovým oparem. Jednoduchá operace pak zajistí úlevu.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem WOBENZYM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Štrublíková.
Pomáhá i na patníostruhy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostruha na patě je ortopedický problém a na to Wobenzym nestačí. Leda, že byste se rozhodla pro operativní odstranění. Po operaci by Wobenzym mohl zrychlit hojení.
Léčba ozařováním se používá až po vyčerpání ostatních léčebných metod, jimiž jsou léčba ultrazvukem, magnetoterapií, pomocí obstřiků či lokální aplikací medikamentu do bolestivého místa. Metoda ozařování nenádorové indikace bývá prováděna jako metoda poslední volby a provádí se na doporučení praktického lékaře nebo ortopeda.
Radioterapie je velice účinná metoda k léčení některých chorob pohybového aparátu. Nejčastěji se používá k léčbě patníostruhy, ale ozařovat lze i další bolestivé lokalizace.
Ozáření probíhá 2–3x týdně po dobu 2 až 3 týdnů a jde o poměrně efektivní metodu, která zabírá zhruba u tří čtvrtin pacientů. Úleva nemusí nastat okamžitě, ale může se projevit s časovým odstupem několika týdnů až měsíců. U pacientů, kde se protibolestivý efekt objeví, může být úleva dlouhodobá, tedy v řádu několika měsíců až let. Efekt může být i trvalý. Pokud úleva nenastane, je možné léčbu s určitým časovým odstupem jednou až dvakrát zopakovat. Léčba radioterapií ovšem neřeší prvotní příčinu vzniku bolesti a zdravotní problém nevyléčí, ani ho nedostane do původního zdravého stavu. Jedná se o léčbu analgetickou, podpůrnou, která pacientovi uleví od akutních obtíží a zbaví ho vnímání bolesti v dané lokalizaci.
Ozařování má své nežádoucí účinky. Přestože jsou aplikované dávky u těchto indikací významně nižší než dávky u ozařování onkologických nemocí, je nutné provádět indikaci této léčebné metody velice uvážlivě, a to až po vyčerpání metod ostatních. Je potřeba důkladně zvážit, jestli je tato metoda opravdu vhodná, a to především u mladých pacientů, u žen, u nichž nelze vyloučit těhotenství, a rovněž při ozařování v místě, které je nějakým jiným způsobem poškozeno, například předchozím poleptáním nebo spálením. Věková hranice pro zařazení této léčebné metody je mezi 30 až 40 lety, u mladších věkových kategorií je vždy důležité pečlivě zvážit, jestli je tato metoda pravdu nutná.
Ve svém příspěvku OSTRUHA NA PATĚ NIC NEPOMÁHÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kveta.
Dobrý den ,mám problémy s ostruhama na patě-levá víc bolí.
Už mám po rehabilitaci,3xráz.vlna a žádný výsledek.
ještě bych chtěla vyzkoušet ozáření RTG,to hradí pojišťovna.
Klidně bych podstoupila i operaci jen kdyby to pomohlo.
V práci stojím celý den na nohách,nedá se to ustát....
Děkují za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Patníostruhy jsou velmi bolestivé. Zkusila jsem léčbu rázovou vlnou pomohlo mě to asi na 2 měsíce. Příští týden jdu na léčbu Laserem prý to pomáhá více než rázová vlna. Známá mě poradila listy z černého bezu spařit trochu vyždímat a teplé dát na patu na to igelit, teplou ponožku a nechat přes noc působit aplikovat 10 dní. Musím počkat do jara. Jestli jste někdo už vyzkoušel dejte vědět. Děkuji Alena
Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.
Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.
Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou se vy
V naší poradně s názvem WOBENZYM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ostruha na patě je ortopedický problém a na to Wobenzym nestačí. Leda, že byste se rozhodla pro operativní odstranění. Po operaci by Wobenzym mohl zrychlit hojení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olek.
Wobenzym může pomoci, pakliže se k tomu přidá zánět. Tam je velice účinný. Ale samotnou patní ostruhu nevyléčí, protože patní ostruha je způsobena usazováním vápenítých solí do šlachy.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Příznaky metastáz do mozku a následně vyšetření se v zásadě neliší od primárních nádorů mozku. Léčebné metody jsou rovněž v podstatě stejné. O tom, jaké metody budou k léčbě použity, v jakém pořadí a s jakou intenzitou, rozhoduje četnost metastáz, jejich velikost, lokalizace, rozsah a histologický typ základního onemocnění a především
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
dobry den prosim o radu,boli me pata na rengene me zjistily patni ostruhu je na ni nějake mazani nebo co dělat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dohodněte se se svým ortopedem na jednoduché operaci, při které vám patní ostruhu obrousí a vrátí tak původní funkčnost bez bolesti. Žádné mazání vám patní ostruhu norozpustí. Použít můžete masti na bolest, jako je Voltaren, Aulin, ale ty v tomto případě dlouhodobě nic nevyřeší, jen zmírní bolest.
Léčba samotné ostruhy není nutná, pokud nezpůsobuje záněty měkkých tkání kolem ní. Obvykle je jediným způsobem, jak se navždy zbavit kostní ostruhy, chirurgický zákrok. Na bolest měkkých tkání lze použít léky proti bolesti a rovněž pomůže i alobal.
Jak použít alobal proti bolesti při ostruhách
Alobal omotejte kolem celé oblasti postižené bolestí kvůli ostruze. Nejčastěji to bývá chodidlo, takže ho celé zabalte do jedné vrstvy hliníkové fólie (alobal). Alobal použijte vždy na noc, abyste s tím nemuseli chodit. Chodidlo obalte až ke kotníkům a dbejte na to, aby se fólie nikde neprotrhla. Pevně to všude přitiskněte ke kůži a natáhněte na to ponožku, která to zafixuje a zabrání odmotání. Ráno to normálně všechno sundejte. Opakujte každou noc po dobu 10 dnů a pak nechte přestávku na dva týdny a v případě potřeby znovu pokračujte dalších 10 dnů.
Ve svém příspěvku OSTRUHY NA PATÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA VIKTOROVÁ.
DOBRÝ DEN,
JIŽ NĚKOLIK TÝDNŮ MÁM VELKÉ BOLESTI PATY, DOKTOR MI DAL DVĚ INJEKCE A POTRVDIL, ŽE JDE O OSTRUHY.
PROSÍM O RADU OTCE PLESKAČE JAK POSTUPOVAT DÁL, V DNEŠNÍM RADIOVÉM PROGRAMU JSEM NĚCO ZASLECHLA, BOHUŽEL UŽ JSTE KONČILI A TAK VÁS PROSÍM O ZOPAKOVÁNÍ RADY JAK PATU LÉČIT.
DĚKUJI,
S POZDRAVEM VIKTOROVÁ
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kostní ostruhy pocházejí z abnormálního natahování měkké tkáně, která se přichytává k dané oblasti. Chronická onemocnění šlachy nebo namáhání plantární fascie jsou běžnými problémy doprovázející kostní ostruhy.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování– záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku RAKOVINA KOŘENE JAZYKA LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
dobrý den , jsem po operaci kořene jazyka a potřebuji vědět jaká další léčba je nutná a procento za jak dlouho se vrací , rizika ,po léčbě a rizika bez léčby děkuji jaroslava
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Patní ostruha je velmi bolestivý problém. Jedná se o osteofyt (kostěný výrůstek) na spodní straně paty, kde se upínají krátké svaly nohy. Nevhodná obuv a chybné zapojování svalů vedou k zánětu v inkriminovaném místě. Bolesti patní kosti jsou velmi často oboustranné. Patní ostruha se někdy vyskytuje bez klinických příznaků a je náhodně objevena na RTG snímku nohy. Mnohem častěji je však pacient nucen vyhledat pomoc lékaře nebo fyzioterapeuta pro ostrou bolest v místě nášlapu na patu. Jelikož je nášlap paty velmi bolestivý, pacient chodí po špičkách a dochází tak ke změně stereotypu chůze, z čehož mohou vyplynout další, nejčastěji svalové dysbalance. Je proto nutné pomoc vyhledat co možná nejdříve. Léčba je často řešena odlehčením paty pomocí speciální vložky nebo také správnou aplikací kinezio tejpu. Dále je možné využít obstřik nebo ultrazvuk, který musí být aplikován z vnitřní strany paty.
V naší poradně s názvem CESTOVÁNÍ LETADLEM S AV MALFORMACÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Je možné cestovat letadlem s operovanou AV malformací na mozku bez rizika z prasknutí a zakrvácení?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel to bez rizika není. Hrozí zde mnoho komplikací a je důležité, abyste jeden měsíc před odletem začala spolupracovat se svým neurologem, který vám přizpůsobí léčbu a sníží tak možná rizika. Rovněž vás poučí o tom, jak si budete sama aplikovat nízkomolekulární heparin těsně před odletem.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování– jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
V naší poradně s názvem LÉK GABANOX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Škrabalova.
Beru Gabagama 300 mg 2krat denně na diabetickou polyneuropatii.Začaly mi padat asi po 1,5 měsíci vlasy. Doktorka mi řekla, že se mám nechat vyšetřit na štítnou žlázu. Ale já jsem přesvědčená že je to tím lékem. Prosím, co mám dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčivo GABAGAMMA 300 obsahuje účinnou látku gabapentin, což je antiepileptikum používané při léčbě neuropatické bolesti. U gabapentinu známe jeho nepříznivé účinky, jako je somnolence (ospalost), závratě, ataxie (nešikovnost), únava, nevolnost, zvracení a rýma. Alopecie (vypadávání vlasů) bývá jen vzácným vedlejším účinkem antiepileptik a u gabapentinu není doposud dobře popsaným jevem.
Existuje ale jeden zdokumentovaný případ ženy (28 let), která dostala gabapentin v denní dávce 1,8 g na léčbu chronické bolesti po implantaci kardiostimulátoru. Po jednom týdnu léčby gabapentinem si všimla významného vypadávání vlasů a vyšetření ukázalo parciální oblasti alopecie (bez vlasů) mezi oblastmi s normálním růstem vlasů. Vypadávání vlasů bylo patrnější ve frontální a parietální oblasti. U této pacientky byly provedeny testy na štítnou žlázu, hematologické testy, plazmatické elektrolyty, hladiny železa a feritinu v krvi, kortizol a adrenokortikotropní hormon, a vše bylo v normálních mezích. Lékaři se proto začali domnívat, že ztrátu vlasů mohl vyvolat gabapentin, protože začátek vypadávání vlasů koreloval se zahájením léčby. Léčba gabapentinem byla ukončena a vypadávání vlasů se zastavilo dva měsíce po ukončení terapie, po čemž následovalo postupné opětovné zarůstání vlasů.
Každý lék má svá rizika a je na pacientovi / lékaři, aby si vyhodnotili, zdali přínosy léčby tato rizika převyšují, či nikoliv. Promluvte si proto znovu se svou lékařkou o náhradním řešení.
Pokud se dohodnete na jiné léčbě, pak mějte na paměti, že gabapentin je návykový lék a i po krátkodobé léčbě mohou nastat abstinenční příznaky, neboli příznaky z vysazení. Příznaky z vysazení se mohou objevit krátce po vysazení, obvykle do 48 hodin. Nejčastěji hlášené příznaky zahrnují úzkost, insomnii (nemožnost spát), nauzeu, bolesti, pocení, třes, bolest hlavy, depresi, neobvyklé pocity, závrať a malátnost. Pokud má být gabapentin vysazen, doporučuje se, aby byl vysazován postupně po dobu minimálně 1 týdne nezávisle na indikaci.
Odkaz na zdokumentovaný případ vypadávání vlasů: https://www.jpsmjournal.com…
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).
Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dost
Opakované ozařování syndromu bolestivé patníostruhy je účinná a bezpečná léčba. Všechny podskupiny vykazovaly dobrou odpověď na opětovné ozáření po dobu nejméně 24 měsíců.
Bolest u nich byla způsobena:
plantární fasciitidou v 72,3 %,
Haglundovou exostózou v 15,8 %,
Achillovou tendinitidou v 11,9 %.
Opakované ozařování bylo indikováno, protože iniciální radioterapie nevedla k žádné odpovědi u 35,6 % pacientů, částečné odpovědi u 39,6 % a recidivující bolesti u 24,8 %.
Bylo možné nalézt významnou odezvu na opětovné ozáření. Pro celý vzorek byl medián skóre bolesti NRS 6 před opakovaným ozářením, 2 po 6 týdnech a 0 po 12 a 24 měsících.
73,6 % pacientů bylo bez bolesti 24 měsíců po opětovném ozáření. Všechny podskupiny, zejména ty bez odpovědi, částečné odpovědi a recidivující bolesti, měly signifikantní snížení bolesti.