Seboroická keratóza patří mezi nejčastější kožní útvary, se kterými se lidé setkávají především ve středním a vyšším věku. Přestože jde o nezhoubnou změnu, její vzhled bývá znepokojivý, zejména pokud má tmavou barvu, nerovný povrch nebo se objeví ve větším počtu.
Častým zdrojem obav je nejistota, zda nejde o znaménko, bradavici nebo dokonce zhoubný nádor. Tento článek krok za krokem vysvětluje, co je seboroická keratóza, jak ji poznat, proč se objevuje a kdy je vhodné ji řešit s dermatologem.
FAQ – Často kladené otázky
Je seboroická keratóza nebezpečná?
Seboroická keratóza není zhoubné onemocnění a sama o sobě nepředstavuje zdravotní riziko.
Jedná se o nezhoubný kožní útvar, který se nezvrhává v rakovinu kůže. Obavy obvykle vznikají kvůli jejímu tmavému zbarvení nebo nerovnému povrchu, které mohou připomínat vážnější onemocnění. Skutečné riziko spočívá spíše v možné záměně s jiným typem kožní léze, nikoli v samotné seboroické keratóze. Pokud má útvar typický vzhled a dlouhodobě se nemění, není důvod k obavám.
Může se seboroická keratóza zvrhnout v rakovinu kůže?
Seboroická keratóza se v rakovinu kůže nezvrhává.
Tento typ kožní změny nemá biologickou schopnost přejít v melanom ani jiný zhoubný nádor. Důležité je však rozlišit skutečnou seboroickou keratózu od jiných kožních útvarů, které mohou mít podobný vzhled. Pokud se léze rychle mění, krvácí bez zjevné příčiny nebo má nepravidelné okraje, je vždy vhodné odborné vyšetření k vyloučení jiné diagnózy.
Proč se tomu říká seboroická veruka, když to není bradavice?
Název seboroická veruka popisuje pouze vzhled, nikoli původ.
Slovo veruka se historicky používalo pro různé bradavičnaté útvary na kůži. U seboroické keratózy označuje drsný, vystouplý povrch, který může bradavici připomínat. Nejde však o virovou bradavici a nemá infekční původ. Tento název je častým zdrojem zmatku, ale z medicínského hlediska nemění nezhoubnou povahu útvaru.
Jak poznám rozdíl mezi seboroickou keratózou a znaménkem?
Seboroická keratóza působí povrchově a má „přilepený“ vzhled.
Znaménka obvykle vyrůstají z hlubších vrstev kůže a mají hladší povrch. Seboroická keratóza je naopak jasně ohraničená, drsná a často vypadá, jako by byla na kůži nalepená. Přestože tyto znaky pomáhají v orientaci, konečné posouzení by měl provést dermatolog, zejména pokud si nejste jistí nebo se útvar mění.
Může se seboroická keratóza sama odloupnout nebo odpadnout?
Ano, část se může odloupnout, ale nejde o vyléčení.
K odloupnutí obvykle dochází v důsledku mechanického poškození, například třením oblečením nebo škrábnutím. Základ útvaru však zůstává zachován a změna se často znovu objeví. Tento jev není známkou uzdravení a neměl by vést k pokusům o další domácí zásahy, které mohou kůži poškodit.
Je normální, že seboroická keratóza svědí?
Mírné svědění se může objevit, zejména při podráždění.
Svědění bývá spojeno se suchou kůží, třením nebo drobným poraněním povrchu keratózy. Samotná seboroická keratóza obvykle nebolí a výrazné svědění není typické. Pokud je svědění intenzivní nebo dlouhodobé, je vhodné lézi zkontrolovat, aby se vyloučila jiná kožní příčina.
Ve svém příspěvku DERMATOVENEROLOGIE KARLOVO NÁMĚSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kolínská.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli u Vás odstrańujete metličkové cévky, jakým způsobem, zda je možné se objednat na konzultaci a ceník výkonu. Děkuji předem za odpověď. Přeji krásný den.
Kolínská Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena Sobotková.
Je mi 67 let a mám četné senilní pihy kolem prsou , v podpaží ,na zádech.
Poraďte prosím, kdo mě toho může zbavit ?
Děkuji Sobotková
Rozlišení seboroické keratózy od jiných kožních změn je klíčové pro správné rozhodnutí o dalším postupu. Některé útvary mohou vyžadovat aktivní řešení, jiné nikoli.
Nejčastěji bývá seboroická keratóza zaměňována se znaménky, virovými bradavicemi nebo melanomem. V případě pochybností je vždy vhodné odborné vyšetření.
Seboroická keratóza vs. znaménko
Znaménka vznikají z jiných buněk než seboroická keratóza a bývají hladší. Obvykle nejsou „přilepená“ k povrchu kůže.
Seboroická keratóza působí povrchově a má typickou drsnou strukturu, zatímco znaménko je součástí kůže a roste jiným způsobem.
Seboroická veruka vs. virová bradavice
Virové bradavice jsou infekční a mohou se šířit na další místa. Seboroická veruka s nimi nemá společný původ.
Seboroická veruka není virového původu a nepřenáší se. Záměna názvů je dána pouze podobností vzhledu.
Seboroická keratóza vs. melanom
Melanom představuje závažné kožní onemocnění a jeho včasné rozpoznání je zásadní. Některé seboroické keratózy mohou tmavou barvou melanom připomínat.
Rychlá změna barvy, nepravidelné okraje nebo rozdílné odstíny jsou důvodem k okamžitému vyšetření, i když se může jednat o nezhoubný útvar.
Kdy lékař zvažuje histologické vyšetření
Ve většině případů je diagnóza stanovena klinicky. Existují však situace, kdy je nutné histologické ověření.
Histologie se zvažuje při atypickém vzhledu, nejasném průběhu nebo pochybnostech o diagnóze. Jde o preventivní krok k vyloučení jiného onemocnění.
Následující tabulka shrnuje základní rozdíly mezi seboroickou keratózou a nejčastěji zaměňovanými kožními útvary.
Stařecké bradavice, odborně označované jako seboroická veruka (verruca seborrhoica, senilníveruka), patří mezi nejčastější nezhoubné kožní útvary u dospělých a seniorů. Vznikají na zcela normální kůži a nejsou spojeny s virovou infekcí, na rozdíl od běžných virových bradavic.
Věk, genetika a sluneční záření
Hlavní roli v jejich vzniku hraje věk a genetická dispozice. U osob mladších 30 let se objevují spíše výjimečně, zatímco po padesátém roce života jejich výskyt výrazně narůstá. Významným faktorem je také dlouhodobé působení slunečního záření, zejména na místech, která byla po léta vystavena UV paprskům.
Typický vzhled a lokalizace
Zpočátku se jedná o nenápadné, plošně vystouplé útvary barvy kůže či lehce nažloutlé. Postupně tmavnou do hnědých až šedočerných odstínů, jejich povrch se stává drsným, brázditým a jakoby „přilepeným“ ke kůži. Velikost se pohybuje od několika milimetrů až po 1–2 cm.
nejčastější výskyt: trup, obličej, krk, hřbety rukou
nevyskytují se: dlaně a plosky
často jsou mnohočetné a v různém stadiu vývoje
Důležitá informace k bezpečnosti
Seboroické veruky jsou benigní útvary a nikdy se nezvrhávají v rakovinu. Nejedná se o prekancerózu. Přesto je vhodné každou nově vzniklou nebo rychle se měnící kožní lézi konzultovat s dermatologem, zejména pokud krvácí, svědí nebo mění barvu.
Co je seboroická (seborhoická) keratóza a proč vzniká
Seboroická keratóza je běžný nezhoubný kožní útvar, který vzniká zmnožením buněk v povrchových vrstvách kůže. Nejde o nádor v pravém slova smyslu, ale o poruchu rohovění a obnovy kožních buněk.
Často se používá také označení seboroická veruka. Tento název může být matoucí, protože nejde o virovou bradavici. Termín veruka zde popisuje pouze vzhled útvaru, nikoli jeho původ.
Vznik seboroické keratózy souvisí především s věkem a genetickou predispozicí. U mnoha lidí se první projevy objevují po čtyřicátém roce života a s přibývajícím věkem mají tendenci se objevovat častěji.
V tradiční čínské medicíně se Cordyceps používá k obnovování normálních tělesných funkcí, podpoře imunitního systému, endokrinního systému a ledvin, k léčbě dýchacího ústrojí a kardiovaskulárního systému a k snazšímu udržování správné viskozity krve.
Na Západě vešel extrakt z Cordycepsu – vedle všech svých dalších užitečných vlastností – ve známost jakožto silné afrodiziakum a jako omlazovací prostředek. Lidová medicína používá tuto houbu k léčbě kašle, anémie, tuberkulózy, bolestí zad, impotence, neplodnosti, nočního pocení a senilní slabosti. Bylo zjištěno, že Cordyceps sinensis může snižovat množství lipidů v krvi, bránit vzniku aterosklerózy, stimulovat krvetvorbu, zpomalovat růst nádorů a snižovat dobu zotavení z vyčerpání. Má rovněž silné antioxidační účinky. Cordyceps účinně omlazuje tělo, zvyšuje odolnost proti působení různých vnějších i vnitřních faktorů a aktivuje tvorbu červených a bílých krvinek. Cordyceps má protizánětlivé účinky, snižuje bolest a reguluje tělesnou teplotu. Je přírodním antibiotikem a inhibuje růst různých virů a bakterií včetně adenovirů, virů chřipky a oparu. Cordyceps obnovuje funkci ledvin a jater, rozpouští ledvinové kameny a kameny ve žlučníku a žlučovodech, reguluje metabolismus především lipidů (tuků), snižuje únavu a zlepšuje spánek.
Pojmem keratóza se označuje chorobné (z)rohovatění kůže. Jedná se o nezhoubný útvar, který se objevuje mimo jiné u starších lidí (senilní keratóza). Keratóza je okem viditelná, stejně jako jakékoli kožní výrůstky, pihy, kuří oka, bradavice a podobně. Ačkoliv keratóza nepředstavuje zhoubné bujení, není dobré ji podceňovat, jelikož značí problém dezorientace kožních buněk. Z celostního hlediska se jedná o postižení kůže, jež je zástupným orgánem („kontrolkou‟) jater. Co se týče vzhledu, keratóza jsou nápadné červené, hnědé nebo narůžovělé skvrny, které se obyčejně vyskytují na hlavě, krku či rukou, avšak lze je najít i na jiných částech těla. Mají hrubou texturu a velikost od 1 mm do 3 mm, případně jsou větší.
Keratóza se léčí zmrazením kůže pomocí kapalného dusíku, takzvanou kryoterapií, která se provádí v ordinaci kožního lékaře. Kryoterapie může způsobovat mírné bolesti, jež mohou trvat až 3 dny. Léčba trvá obvykle 7−14 dnů.
Lecitin díky vysokému podílu esenciálních mastných kyselin dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny. Snižuje krevní tlak a je tak skvělou prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním a mozkovým příhodám.
Díky svým vlastnostem pomáhá lecitin zvyšovat koncentraci. To ocení všichni, kteří při své práci namáhají hlavu. Učení a jakékoli myšlenkové pochody jdou zkrátka s lecitinem mnohem snadněji. Údajně prý pravidelné užívání lecitinu dokáže zvýšit IQ až o 10 bodů. Lecitin se používá také k prevenci a léčbě neurologických onemocnění, jakými je například Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a senilní demence. Je tak velkým pomocníkem v geriatrii.
Velké množství lecitinu obsahují játra. Konkrétně tvoří lecitin 73 % objemu tuků v játrech. Je nezbytný proti tukové degeneraci, cirhóze, pomáhá proti vzniku nádorů jater nebo při zánětech jaterní tkáně. Nesmírně důležitý je i při procesu odbourávání alkoholu v játrech, proto by přísun lecitinu měl zvýšit každý, kdo si rád dopřeje nějakou tu sklenku alkoholu.
Dostatečný přísun lecitinu dokáže zabránit tvorbě žlučových kamenů. Za jejich vznik je totiž zodpovědná právě nerovnováha lecitinu, kyseliny žlučové a cholesterolu.
Lecitin zlepšuje kvalitu pokožky, nehtů a vlasů, pomáhá je hydratovat a zpomaluje jejich stárnutí. Dokáže do hloubky regenerovat poškozené vlasy. Díky svým protizánětlivým účinkům se využívá i při léčbě kožních potíží – zmírňuje například ekzémy nebo lupénku. Osvědčil se také v boji s celulitidou.
Lecitin totiž dokáže dobře aktivovat anabolické procesy, čímž se zkracuje regenerace po fyzické aktivitě. Umí také chránit stěny tlustého střeva před narušením. A neméně prospěšný je také pro udržení odolnosti imunitnímu systému.
Lecitin je látka, mezi jejíž hlavní složky patří cholin a inositol. Cholin je důležitou stavební látkou biologických membrán a často se řadí k vitamínům. Inositol se vyskytuje v potravinách rostlinného původu, například v sóji. Jak cholin, tak inositol jsou považovány za spalovače tuků, za látky, které dokážou zabránit ztukovatění jater. Lecitin snižuje hladinu cholesterolu, čistí cévní stěny a posiluje srdeční sval. Vlasům propůjčuje zdravou barvu a zmírňuje jejich vypadávání. Zlepšuje paměť.
Lecitin má pro organismus tak obrovský význam, že by nebylo moudré jej podceňovat. Zbystřit by měli zvláště ti, kteří bojují s vysokým cholesterolem, chtějí se co nejdéle udržet v psychické i fyzické kondici, snaží se zhubnout, rádi si občas dopřejí sklenku alkoholu, a v neposlední řadě i ti, kteří potřebují zvýšit svou koncentraci a paměť během učení.
Játra: Velkou koncentraci lecitinu obsahují játra. Konkrétně tvoří lecitin 73 % objemu tuků v játrech. Je nezbytný proti tukové degeneraci, cirhóze, pomáhá proti vzniku nádorů jater nebo při zánětech jaterní tkáně. Nesmírně důležitý je i při procesu odbourávání alkoholu v játrech, proto by přísun lecitinu měl zvýšit každý, kdo si rád dopřeje nějakou tu sklenku alkoholu.
Krevní oběh: Lecitin díky vysokému podílu esenciálních mastných kyselin dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny. Snižuje krevní tlak a je tak skvělou prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním a mozkovým příhodám.
Kůže, vlasy, nehty: Lecitin zlepšuje kvalitu pokožky, nehtů a vlasů, pomáhá je hydratovat a zpomaluje jejich stárnutí. Dokáže do hloubky regenerovat poškozené vlasy. Vzhledem k protizánětlivým účinkům se využívá i při léčbě kožních potíží – zmírňuje například ekzémy nebo lupénku. Osvědčil se také v boji s celulitidou.
Mozek: Díky svým vlastnostem pomáhá lecitin zvyšovat koncentraci. To ocení všichni, kteří při své práci namáhají hlavu. Učení a jakékoli myšlenkové pochody jdou s lecitinem mnohem snadněji. Údajně prý pravidelné užívání lecitinu dokáže zvýšit IQ až o 10 bodů.
Žlučník: Dostatečný přísun lecitinu dokáže zabránit tvorbě žlučových kamenů. Za jejich vznik je totiž zodpovědná právě nerovnováha lecitinu, kyseliny žlučové a cholesterolu.
Neurologická onemocnění: Lecitin se používá i k prevenci a léčbě neurologických onemocnění, jakými je například Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a senilní demence. Je tak velkým pomocníkem v geriatrii.
Další pozitivní účinky: Lecitin dokáže dobře aktivovat anabolické procesy, čímž se&nbs
Hnědé skvrny na dolních končetinách patří mezi aktinické kožní projevy. Kromě těchto skvrn se do této kategorie dají zařadit ještě seboreické verruky (stařecké bradavice), rozšířené žilky, červené tečky, útvary tvořené z cévek (odborně hemangiomy či senilní hemangiomy) a další. Začínají se velmi zvolna tvořit většinou ve věku kolem 30–40 let, v závislosti na genetických vlastnostech kůže a způsobu života jedince. Čím více UV záření kůže „zažila“, tedy absorbovala během celého dosavadního života (to znamená včetně dětství), tím větší obvykle bývá tendence ke vzniku skvrn, nejsou výjimkou i hnědé fleky na chodidlech.
Příčiny
Jaterní skvrny na nohou vznikají na základě nadměrného slunění. V závislosti na genetických vlohách postihnou tyto skvrny obvykle postupně v určitém rozsahu každého. Pokud jich není mnoho a nejsou spojeny s dalšími mnohočetnými aktinickými projevy, nemusí ani nutně esteticky vadit.
Co s tím dělat
Odstranění bývá svízelné, řadu skvrn lze odstranit pouze částečně – pouze zesvětlají, navíc je po těchto zákrocích ošetřená kůže obvykle velmi citlivá na další UV záření, při náhodném či neuváženém pobytu na slunci se tak skvrny mohou poměrně rychle tvořit znovu.
Preventivní přístup u seboroické keratózy spočívá především ve správném rozpoznání změn a vyhodnocení situací, kdy je vhodné vyhledat odborníka. Checklist pomáhá snížit nejistotu a zbytečné obavy.
Pacienti často popisují, že je seboroická keratóza znepokojila především svým vzhledem. Tmavé zbarvení nebo nerovný povrch vyvolávají obavy z rakoviny kůže.
Po odborném vyšetření většina pacientů pociťuje výraznou úlevu, protože zjistí, že jde o nezhoubný nález. Ti, kteří podstoupili odstranění, často hodnotí zákrok jako rychlý a dobře snesitelný.
Častou zkušeností je také opakovaný výskyt dalších keratóz v průběhu let. Pacienti se postupně učí rozlišovat běžné změny od těch, které je vhodné řešit s lékařem.
Vzhled seboroické keratózy je velmi variabilní, což je jedním z důvodů, proč bývá zaměňována za jiné kožní útvary. Typickým znakem je dojem, že je na kůži „přilepená“.
Povrch bývá drsný, šupinatý nebo bradavičnatý a barva se pohybuje od světle hnědé přes tmavě hnědou až po téměř černou. Právě tmavší odstíny často vyvolávají obavy z vážnější diagnózy.
Dermatologové se shodují, že klíčovým faktorem je správné rozpoznání seboroické keratózy a sledování jejích změn v čase. Většina těchto útvarů nevyžaduje aktivní léčbu.
Doporučuje se sledovat velikost, barvu a povrch keratózy. Jakékoli rychlé nebo výrazné změny by měly vést ke konzultaci s dermatologem.
Lékaři zároveň upozorňují, že preventivní odstraňování stabilních keratóz není nutné. Odstranění má smysl především při opakovaném dráždění, krvácení nebo z kosmetických důvodů.
Otázka nebezpečnosti patří mezi nejčastější obavy pacientů. Tmavé zbarvení nebo větší velikost mohou působit hrozivě, ale samotná diagnóza má jasná pravidla.
Seboroická keratóza sama o sobě nepředstavuje rakovinu kůže a nezvrhává se v melanom. Riziko spočívá především v možnosti záměny s jiným typem kožní léze.