ŠKRKAVKY je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Je to smutné, ale neexistuje člověk, který v sobě nehostí nějakého parazita. Mezi největší parazity lidského těla patří červi. Pokud se řekne slovo „parazit“, ihned nás dospělé napadne roup. Roup je asi nejčastějším hostitelem v našich tělech a setkáváme se s ním již v mládí. Existují však i další parazité, kteří v nás hostují a vyvolávají příznaky, které jsou velmi snadno zaměnitelné za průvodní znaky onemocnění. Psy a kočky majitelé odčervují pravidelně, ale sebe? Sáhněme si do svědomí, kdo z nás se pravidelně odčervuje?
Škrkavka dětská – ASCARIS LUMBRICOIDES, škrkavka prasečí – ASCARIS SUUM
Velikost: 10–30 cm, často ale spíš nedorůstají maximální možné délky, v závislosti na tom, kolik mají místa v orgánu, kde dospívají. Vajíčko škrkavky nejčastěji polkneme s kontaminovanou potravou, nedostatečně tepelně upraveným masem, neumytou zeleninou, na pískovišti, v zemědělství, zvláště tam, kde lidé hnojili lidskými výkaly.
Vajíčko projde do žaludku, kde se žaludečními kyselinami rozruší jeho stěna a živá larva se dostane do tenkého střeva. Aktivně se provrtá stěnou střeva a dostane se krevním oběhem nejdříve do jater, pak do srdce, plic, případně do mozku. V plicích provrtává plicní sklípky a dráždí ke kašli. Vykašlaná larva je znovu spolknuta, a tentokrát už se usadí v tenkém střevě, dospěje, páří se a klade vajíčka. Proto je lépe sputum nepolykat, ale vyplivovat, abychom nevědomky neudržovali parazita v oběhu. Dospělá samice naklade denně až 200 000 vajíček, ročně je to 50–60 milionů. Škrkavky mohou ucpávat žlučovody, tenké i tlusté střevo, vytvářejí odulé břicho, protože napomáhají zadržování vody ve tkáních. Otoky pasu, končetin, obličeje, především očních víček, se připisují škrkavkám. Je třeba zvážit, zda některý typ obezity, která nereaguje na žádné diety, nemá souvislost právě s parazity. Ti mohou nejen způsobit průjmy, je-li jich relativně málo, ale i zácpy, pokud je jejich množství již tak velké, že střevo ucpou. Není ani neobvyklé střídání průjmů se zácpou. Dále plynatost. Při masivních infekcích mohou, zvláště v noci, ve spánku, škrkavky vylézat přes žaludek hltanem do úst, Eustachovy trubice, a dokonce do ucha.
Škrkavka přijímá potravu ústním otvorem i celým povrchem těla. Obírá nás o živiny. Veterináři znají pojem škrkavkové břicho u vyhublých štěňat s nafouklým břichem. Jistě vás také napadnou africké děti kost a kůže, ale s nafouklým bříškem – promořenost obyvatel Afriky škrkavkami je 95%. Z faktu, že se dělíme s parazity o živiny, vyplývá i nedostatek minerálních látek, vitamínů, bílkovin. Škrkavku dětskou lze nalézt i v kloubech a v kloubních váčcích. Způsobuje otoky a záněty, její toxiny zvyšují revmatoidní problémy. Pro škrkavku jsou také typické otoky horních víček. Každý parazit produkuje nějaký toxin a jejich kombinací se potíže násobí. Nikdo totiž nemívá parazita jediného.
Ve svém příspěvku NYSTATIN PŘÍBALOVÝ LETÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Polidorova.
Je mi sedmdesát let. Před dvěma lety jsem zjistila, že důvodem mých celoživotních problémů je candida. Od tohoto zjištění držím velmi přísnou dietu se střídavými úspěchy. Před půl rokem jsem si objednala z z Německa nystatin. Opět se dostavují úspěchy jen občas. Ačkoliv to mám od jazyka, krku až po konečník. A celkem jistě v celém těle, nikdo z lékařů mi nepomohl. Praktický lékař se mi vysmál, ORL nic nevidí, zubař se tváří, že se nic neděje, ačkoliv mám paradontozu a přicházím o zuby, na interně udělají kolonoskopii a gastroskopii a diví se, nač si stěžují, že jsem zdravá. Přesto mám stavy, kdy musím hladovet, abych vůbec mohla fungovat. Nevím, kam se obrátit o pomoc. Pořadí mi někdo, než na tu potvoru zemřu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Dobrý den. Nystatin jsem kupovala na těchto adresách, které mi kdysi poslala také paní z diskusí. Fungovalo to několik let, ale nakonec jsem se tam už nedostala. Bylo to ale mnohem levnější, než nákup v kamenné lékárně. Nevím, jak je to nyní, je třeba to zkusit.
Nakonec mi někdo doporučil biorezonanci a tam mi zjistili, že candida je druhotný produkt cizopasníků girardia lamblia a škrkavky. Těch jsem se zbavovala tři roky a doufám, že nyní už budu fungovat jako normální člověk. Je to cesta dražší, ale v našem zdravotictví Vám nikdo nepomůže.
Hana
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Původcem onemocnění jsou škrkavky psů a koček, například škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavka kočičí (Toxocara cati). Vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostávají společně s trusem. Ve vajíčku se postupně vyvíjí infekční larva, která se do hostitele (pes, kočka, člověk) dostává pozřením. Larvy se dostávají do střeva, kde opět dochází k produkci vajíček. Larvy škrkavek mohou prostupovat přes placentu do plodu. Štěňata se tak mohou narodit již infikovaná. Nakazit se mohou i z mateřského mléka. Člověk se může nakazit polknutím vajíček. Nákaza nejčastěji postihuje děti, které přicházejí do kontaktu s infikovaným substrátem (písek, půda). Larvy škrkavek migrují v těle lidí a poškozují různé orgány, například plíce, ale mohou se dostat také do oka. U většiny infekcí se neprojeví žádné příznaky nebo jen mírné (bolesti břicha, nechutenství, malátnost). Vzácněji se objevuje kašel, horečka nebo alergické vyrážky. Příznaky obvykle samy odezní. Závažnější důsledky má oční forma toxokarózy, která může vést až k oslepnutí. V České republice má asi 25 % lidí protilátky proti škrkavkám. V rámci prevence je vhodné zamezit znečištění pískovišť psími výkaly a řádně odčervovat psy (hlavně štěňata) a kočky. Nemoc mohou přenášet i fretky.
Kapky z česneku medvědího výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (ateroskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeč střev, nebo při chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavě, úzkost. Vysoký krevní tlak pomalu klesá. Kapky (tinktura) jsou také označovány jako kapky naděje.
Tip: Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce při „zastaralém“ kašli se zahlenění průdušek uvolňuje, a tak mizí i dušnost. Také se doporučuje při tuberkulóze a vodnatelnosti (městnání v malém oběhu), na které často trpí staří lidé.
Postup: Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 I bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme.
Česnek má přímo neuvěřitelné a mnohokrát studiemi ověřené léčivé účinky.
Ze všeho nejlépe česnek zlepšuje krevní oběh, protože rozšiřuje a čistí cévy od vápenatých usazenin. Také dobře srovnává krevní tlak, ten vysoký snižuje a naopak nízký tlak zvyšuje a to tím, že stimuluje přímo srdeční sval. Dále česnek zlepšuje tvorbu červených krvinek a pomáhá při arterioskleróze.
Česnek také působí proti bakteriím a na záněty, je tedy účinný jako antibiotikum i jako antiseptikum. Dokonce pouhé jeho výpary dokážou ničit mikroby.
Česnek dále desinfikuje zažívací trakt (žaludek i střeva). Ve střevech dále česnek zlepšuje průchod potravy, jejich peristaltiku a změkčuje stolici. Dále ve střevech česnek obnovuje stabilitu střevní mikroflóry a vyhání ze střev parazity, jako jsou roupy, červy, hlísty, škrkavky nebo tasemnice.
Česnek pozitivně ovlivňuje hladinu cukru v krvi, takže je vhodný tam, kde je cukrovka.
Česnek celkově stimuluje organizmus a také podporuje tvorbu ženský i mužských pohlavních hormonů a podporuje tak sexuální potenci, jako oblíbené afrodiziakum.
Česnek léčí záněty dásní, kdy se na ně přikládají nasekané kousky česneku.
Česnek léčí zánět zevního zvukovodu, kdy se vkládá kousíček česneku zabalený do vaty nebo papírového ubrousku co nejhlouběji do ucha.
Při mytí rukou dochází k mechanickému, ale i chemickému odstranění nečistot a také k odstranění přechodné mikroflóry z rukou. K mytí rukou se používá voda a nejčastěji mýdlo nebo jiný mycí prostředek.
Na našich rukou se nachází velké množství bakterií a dalších mikroorganismů, kterých se pouhým umytím rukou vodou a mýdlem nezbavíme. Pro úplné odstranění bakterií je nutné ruce vydezinfikovat. Mýt si ruce je důležité, ale jejich spláchnutí pod tekoucí vodou nestačí. Seznamte se tedy se správným postupem hygieny rukou.
Nejdřív sundejte šperky, hodinky. Pod jejich plochou se rády drží bakterie. Bez nich si můžete ruce v pohodlí omýt až k předloktí. Opláchněte ruce důkladně teplou vodou. Naneste mýdlo (nejlépe tekuté, na tuhých mýdlech, především na veřejných toaletách, mohou přežívat bakterie) velmi důkladně po celé ploše dlaní a začněte třít dlaněmi o sebe. Postupně omývejte prsty a hřbety dlaní, nezapomeňte na bříška prstů, meziprstní plochy. Místem, které je velmi rizikové a zapomíná se na něj, je prostor pod nehty. Ideálně k důkladné hygieně poslouží malý ruční kartáček. Minimálně po 20 vteřinách čištění opláchněte mýdlo z rukou. Pro osušení používejte pouze vlastní ručník nebo jednorázové papírové utěrky. Výzkumy zjistily, že používáním horkovzdušných sušičů (ty by měly být zapnuty alespoň po dobu 30 sekund) se mohou bakterie šířit do značné vzdálenosti (až do 2 metrů).
Na cestách je dobré mít po ruce antibakteriální ubrousky nebo gel. Stačí si ruce očistit ubrouskem nebo vetřít gel a budete mít okamžitě ruce čisté i suché. Tyto produkty ničí bakterie a choroboplodné zárodky.
Mezi nejčastější nemoci špinavých rukou patří žloutenka, salmonela, nemoci přenosné ze zvířete na člověka (listerióza, toxoplazmóza, škrkavky, roupy), bacilární úplavice, opary, plísně.
Důvodů, proč lidé při mytí rukou nepoužívají mýdlo, je hned několik. Mezi nejčastější patří zapomnětlivost, lenost, nechuť dotýkat se špinavého tuhého mýdla a podle některých respondentů i výmluva na nedostatek času.
Odborníci se shodují, že za výše jmenovanými argumenty, je však možné hledat především špatné hygienické návyky z dětství. Pokud má někdo ruce viditelně špinavé, obvykle si je jde automaticky umýt. Podstatně méně lidí si umývá ruce po návratu domů z venku, a to i přesto, že se cestou dotýkali různých předmětů, jako jsou madla nákupních košíků, držadla v MHD nebo i obyčejné dopisní schránky. Tam všude se skrývá nebezpečí v podobě žloutenky, salmonely, úplavice, chřipky a dalších nepříjemných nemocí.
Praziquantel je anthelmintikum ze skupiny chinolinových derivátů působící proti tasemnicím a motolicím. Vyrábí se jako léčivo pro humánní i veterinární použití. Je znám především jako lék volby proti schistosomóze. Pro lidské použití není Praziquantel v ČR registrován. Ve veterinární oblasti se často vyrábí v kombinaci s jiným anthelmintikem, jako jsou například benzimidazoly, ivermektin či tetrahydropirimidiny, pro docílení kompletního odčervení proti všem vnitřním červům. Řada přípravků obsahujících praziquantel je dostupná na českém trhu pro psy, kočky a koně.
Vermox
Vermox je anthelmintikum, tedy přípravek působící proti střevním cizopasníkům. Je určen k léčbě napadení jedním nebo několika ze jmenovaných cizopasníků: roup dětský (Enterobius vermicularis); tenkohlavec bičíkový (Trichuris trichiura); škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides); měchovci (Ancylostoma duodenale, Necator americanus); hádě střevní (Strongyloides stercoralis); tasemnice (Taenia spp.). Tento lék je na našem trhu dostupný na lékařský předpis.
Zentel
Zentel - Albendazol (albendazol) je účinný na celou řadu parazitů, nejčastěji se používá na tyto parazity: škrkavky, tenkohlavec lidský, roupy, měchovci, hádě střevní, motolice, ale je účinný i na tasemnice. Na našem trhu není dostupný.
Cesol
Cesol praziquantel je poměrně silný lék, který je na parazity velice účinný, zároveň je však nesmyslně drahý. Cesol je lék na bázi praziquantelu. Na našem trhu není dostupný.
Yomesan
Yomesan je lék na bázi niklosamidu. Na našem trhu není dostupný.
Larvy toxocary – škrkavky kočičí a psí – se často dostanou do mozku. Je to frekventovaná nákaza, protože mnoho lidí chová kočky nebo psy, a dítě se tak často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka ale můžeme polknout i s neomytou zeleninou. Trus (ale i jejich moč a sliny) všech štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se zamořenost toxocarou u dospělých psů snižuje. Toxocara projde placentou feny, u koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Vzhledem k tomu, že je to nákaza, která se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se po čase toxocary zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
Nejčastějším domácím parazitem je prvok s latinským názvem Toxoplasma gondii, který způsobuje onemocnění s názvem toxoplazmóza, které patří mezi nejnebezpečnější. Přenašečem jsou naši domácí mazlíčci, a to kočky, v jejichž trusu se tento prvok vyskytuje ve formě takzvaných oocyst (může se ale vyskytovat ve formě tkáňových cyst v mase všech druhů zvířat). Pokud si po kontaktu s kočkou pečlivě neumyjeme ruce, může dojít k přenosu ústy. Nemoc je nebezpečná zejména pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV). Lidé, kteří jsou nakaženi parazitem Toxoplasma gondi, mohou snadněji onemocnět rakovinou krve či prostaty, hrozí jim častěji infarkt a sexuálně přenosné infekce. Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst (hlavně v nervové tkáni) někdy až do konce života, někdy několik měsíců. Nebezpečí při oslabení imunity spočívá v tom, že parazit ožije a projeví se například horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi. Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu. Toto onemocnění se dá potvrdit pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance), kdy dojde k objevení abscesu v těle pacienta.
Jsou zde i další paraziti, kteří nejsou již tak nebezpeční, ale dostatečně nepříjemní. Jsou to roupi (Enterobius vermicularis) napadající hlavně děti (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku). Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Onemocnění se projevuje únavou, často potřebou se vyprázdnit, bolestí břicha, průjmem, podrážděností, svěděním a kopřivkami. Ve stolici se začínají objevovat nejen oplozená vajíčka, ale i dospělí roupi. Pro postižené ženy představuje tento parazit riziko neplodnosti.
Na děti se zaměřují i škrkavky, které patří mezi hlístice (latinsky Nematoda). Žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou. Hlístice je jednou z nejpočetnějších a nejrozšířenějších skupin živočichů. Je známo téměř 20 tisíc druhů. Způsobuje nemoc známou pod názvem ascaridóza. Škrkavka může být dlouhá 15–20 cm. Samice klade až 200 000 vajíček. Příznaky nemoci jsou nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, v těžkých případech dokonce ochrnutí končetin. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).
Na dospělé číhá při nedostatečně tepelně upraveném m
Cicvárové semínko jsou usušené úbory pelyňku cicvárového (Artemisia cina), který obsahuje velké množství saponinů. V lékařské praxi se dříve i dnes využívá okvětí cicvárového pelyňku, který je silně protihlístový a vyhání roupy i škrkavky. Květy rostliny se usuší, roztlučou v hmoždíři a užívají se ve směsi s cukrem, zavařeninou, medem a sirupem. Dávkování pro dospělé: během dvou dnů se užívá pět gramů pelyňku třikrát denně půl druhé hodiny až hodinu před jídlem. Po příjmu poslední dávky se pacientovi na noc dává projímadlo. Rolníci v dávných dobách přidávali cicvárový pelyněk do košťat na zametání chalupy nebo jej kladli pod rohožku, aby odháněl štěnice a blechy.
Toxokaróza je onemocnění způsobené larvami zvířecích škrkavek, psích nebo kočičích. Zvířata vylučují vajíčka škrkavky v trusu. Definitivní hostitelé – pes a psovité šelmy – se mohou infikovat alimentární-orální cestou z vnějšího prostředí. Infekční larvy uvolněné z vajíček pronikají ze střeva do krevního oběhu. Krevním oběhem se dostanou do jater a plic, odtud se vracejí do střeva, kde pohlavně dospívají. Štěňata se mohou líhnout již nakažená nebo se mohou larvami nakazit z mléka feny při sání. Vyloučená vajíčka dlouhodobě přežívají a dítě se pak může nakazit na hřištích a pískovištích, kde se zvířata pohybovala a konala zde svou potřebu. Vajíčka mohou ulpět dítěti na rukou, za nehty a dítě je při jídle spolkne. Larvy vylíhlé z vajíček pronikají střevní stěnou do krve a do vnitřních orgánů. V lidském organismu nemůže tento parazit dokončit svůj vývoj, nedospívá a po určité době hyne. Larva může způsobit různé potíže podle toho, jak se krevní cestou šíří do různých orgánů (například plíce, oko, srdeční sval a podobně). Časté jsou bolesti břicha, kašel, oční záněty až po vzácný zánět srdečního svalu nebo mozku.
Léčba je zdlouhavá, terapie odstraní z těla larvy, ale změny na tkáních orgánů jsou nevratné. Je skutečně lepší nákaze předcházet. Důležité je oplocení dětských hřišť a zeleninových zahrad, zabránění kontaminaci pomocí geofólií.
Odčervení je možné také pomocí potravinového doplňku stravy Wurm-Ex.
Obsahuje: extrakt listových pupenů ořešáku královského, který přispívá k přirozené obraně těla před externími agenty a napomáhá normální funkci střevního traktu.
Wurm-Ex je vhodný pro ty, kteří se již věnují nebo teprve chtějí začít s celkovou detoxikací organismu. Dále pro ty, kteří konzumují nedostatečně umytou zeleninu, pro pěstitele a zejména pro majitele domácích mazlíčků, jejich návštěvy a také pro lidi, kteří využívají hotely s volně se pohybujícími mazlíčky.
Dávkování: Doporučuje se 1 tobolka večer před jídlem. Doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy. Přípravek není určen dětem do 3 let věku. V případě, že vaše tělesná hmotnost překračuje 70 kilogramů, užívejte 10 dnů 2 tobolky (2 balení). Při hmotnosti nad 100 kg se doporučuje po 14 dnech detoxikaci zopakovat. Tobolky zapijte dostatečným množstvím vody. Nepřekračujte doporučenou denní dávku.
Nežádoucí účinky: U zdravého člověka nejsou známy žádné nežádoucí účinky. Wurm-Ex nemá kontraindikace na léčiva. Je vhodné detoxikaci neprovádět při jaterních a žlučníkových problémech, v těhotenství a dále při poruchách srážlivosti krve nebo při problémech s početím. Může způsobovat úbytek váhy a změnu barvy a konzistence stolice. V případě zvýšeného pozorování mrtvých těl červů či jejich částí ve stolici je nutné kontaktovat lékaře a žádat komplexní vyšetření na helminty. Může se jednat především o odolné druhy kmene Platyhelmintes a Nematoda.
Odčervení lidí přírodní cestou je také možné prostřednictvím:
česneku: Na škrkavky účinkuje zejména česnek v syrovém stavu. Očistu podpoříte výluhem ze zeměžluče. Ráno nechte několik prolisovaných stroužků vyluhovat v hrnku teplého mléka – nesmí být horké. Pijte nalačno a kúru opakujte několik dní, až do vymizení škrkavek. Výluh ze zeměžluče pijte nalačno ráno a večer.
dýňových semínek: Osvědčily se hlavně proti tasemnici. Nalačno musíte vydržet půl dne – snězte pět set gramů oloupaných a rozdrcených jadérek namočených v mléce. Rozdělte je na tři dávky a jezte po třech hodinách. Kúra končí užitím projímadla. Opakujte každý den, dokud červy z těla nevyloučíte.
Podle Wikipedie je Ivermektin, někdy nazývaný také invermektin, širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši, střečci či zákožky. Z chemického hlediska patří mezi makrocyklické laktony.
Původně se věřilo, že ivermektin působí inhibici nervových impulzů u hlístic a hmyzu pouze uvolňováním γ-aminomáselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižují přenos nervových vzruchů. Novější teorie popisuje vztah mezi ivermektinem a glutamát-chloridovými kanály. Ivermektiny se váží na glutamát-chloridové kanály na postsynaptických membránách v nervových a svalových buňkách a způsobují nadměrný přísun chloridových iontů, který má za následek paralýzu a následnou smrt parazita. Tyto glutamát-chloridové receptory jsou pouze u hmyzu a hlístic. Ivermektiny proto působí selektivně jen na tyto dvě skupiny organismů.
Látku poprvé izoloval v roce 1975 William C. Campbell, biochemik z firmy Merck & Co., ze směsi skupiny látek odvozených od avermektinů, objevených ve vzorcích půdy odebraných na jednom golfovém hřišti pracovníky japonského výzkumného ústavu Kitasato. Extrakt z tohoto vzorku se projevil jako velmi účinný proti mnoha různým zvířecím vnějším i vnitřním parazitům (endoparazitům a ektoparazitům). Při dalším zkoumání se jako nejúčinnější projevil právě derivát ivermektin, odvozený od mateřské látky této skupiny organických látek, avermektinu. V roce 1978 dr. Campbell testoval tuto látku s úspěchem na koních jako léčebný prostředek proti mikroskopickému parazitu Onchocerca cervicalis. Protože si uvědomoval, že tento parazit je příbuzný původci onchocerciázy (říční slepoty), začala firma Merck na jeho podnět zkoumat možnost použití ivermektinu i v humánní medicíně. Jakmile byla prokázána neškodnost této látky pro člověka, začala v roce 1982 firma Merck ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) rozsáhlé testování ivermektinu na lidech, které se ukázalo jako velice úspěšné. Protože říční slepotou trpí především obyvatelé velmi chudých zemí v rovníkové Africe, vedení firmy Merck se v roce 1987 rozhodlo věnovat ivermektin všem potřebným v této oblasti zdarma po neomezeně dlouhou dobu. Distribuce ivermektinu probíhala ve spolupráci s WHO. Aby nedocházelo ke kupčení s tímto lékem, byla zřízena speciální komise (Mectizan Expert Committee) dohlížející na jeho distribuci. Později se do této práce zapojilo též Carterovo středisko v Atlantě, které založ
Charakteristickou látkou pro čeleď cucurbitaceae, do které patří i dýně, je aminokyselina cucurbitin. Aminokyselina cucurbitin je obsažená v semenech dýně a má silné smrtící účinky proti parazitům, jako jsou tasemnice anebo i škrkavky. Základem dýňové očistné kůry proti parazitům jsou tedy semena dýně. Při očistné kůře z dýně se jí 70 gramů syrových semínek 2 x denně, vždy na lačno, tedy před jídlem, po dobu jednoho týdne. Následující týden se pak dýňová kůra přeruší a další týden se v ní zase pokračuje.
Tato léčivka má zklidňující účinky především na podrážděnou pokožku, pomáhá při ekzémech a lupénce. Výborně se hodí i k ošetření citlivé pokožky vlasů, změkčuje a vyživuje délky vlasů, uhlazuje kutikulu a zjemňuje pokožku. Působí stimulačně a protizánětlivě. V případě poranění a zánětů ve vlasaté části podporuje hojení.
Měsíčková mast
Měsíčková mast pro svou přípravu vyžaduje dvě plné hrstě čerstvých květů, stonků a listů, které se na drobno nasekají. Dále budete potřebovat 500g vepřového nebo husího sádla. A nyní rozebereme téma měsíčková mast návod a výroba, sádlo necháme rozpustit a nasypeme do něj nasekaný měsíček lékařský, řádně zahřejeme a necháme rychle vzkypět, pak to zamícháme a odstavíme. Necháme jeden den odstát a pak slabě ohřejeme, aby se tuk ztekutěl a přefiltrujeme přes plátno do připravené nádoby. Měsíčková mast užití: pooperační jizvy, jizvy, křečové žíly, zánět žil, bércové vředy, omrzliny, spáleniny, vředy, akné, plíseň nohou, proleženiny, podlitiny, popraskaná kůže, řezné rány, hemoroidy a sluneční spáleniny.
Čaj z měsíčku lékařského
K přípravě čaje z měsíčku lékařského je zapotřebí jedna vrchovatá lžička usušeného květu, listu i stonku měsíčku lékařského na přípravu 1/4 litru čaje. Užívají se 1-2 šálky čaje denně pro dospělou osobu jako prevence. Větší množství čaje 3-4 šálky denně na dospělou osobu se pijí jako léčba, nejlépe dávkováno postupně během dne jednu polévkovou lžíci každou čtvrt hodinu. Léčebné účinky čaje z měsíčku lékařského: čištění krve, infekční žloutenka, onemocnění jater, škrkavky, průjmy, zánět tlustého střeva, zlepšení trávení, opožděná či bolestivá menstruace.
Měsíčková tinktura
Plnou hrst suchých květů měsíčku lékařského na 1 litr pálenky nebo vodky, necháme vylouhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20 °C. Pak je tinktůra hotová a můžeme ji rovnou užívat nebo ji přefiltrovat a uskladnit k delšímu používání. Zdravotní účinky tinktury z měsíčku lékařského: zesílení účinků čaje z měsíčku, jako obklad při ranách, pohmožděninách, výronu krve, přetažení svalů, na hnisavé vředy, otoky a také na nádory.
Měsíčková mast a její domácí výroba vyžaduje dvě plné dvouhrtě květů, stonků a listů se na drobno nasekají a nasypou se do 1/2kg rozehřátého sádla a necháme vzkypět. Pak to zamícháme a odstavíme. Necháme to jeden den odstát, pak slabě ohřejeme, aby se to ztekutilo, a směs sádla a měsíčku přefiltrujeme přes plátno do připravené nádoby. Mast z měsíčku lékařského je vhodná pro vnější užití.
Mast z měsíčku lékařského nejlépe pomáhá na:
pooperační jizvy,
jizvy všeobecně,
křečové žíly,
zánět žil,
bércové vředy,
omrzliny a spáleniny i od sluníčka,
vředy a akné,
zklidňuje plíseň na nohou, ale neléčí ji,
proleženiny,
podlitiny,
popraskaná kůže po masti změkne,
řezné rány,
hemoroidy.
Měsíček vnitřní užití
Čaj z měsíčku lékařského
Čaj se připraví z jedné vrchovaté lžičky květů, listů a stonků měsíčku lékařského a zalije se 1/4 litru vroucí vody. Po 10 minutách se čaj scedí. Čaj z měsíčku lékařského je určen pro vnitřní užívání. Dospělí jej pijí 1 až 2 šálky denně jako prevence. Dávkování 3 až 4 šálky denně na dospělou osobu slouží již jako léčba. Možné dávkování čaje z měsíčku lékařského je po jedné lžíci čaje každou čtvrthodinu.
Účinky čaje z měsíčku lékařského
čištění krve,
infekční žloutenka,
onemocnění jater,
škrkavky,
průjmy,
zánět tlustého střeva,
zlepšení trávení,
opožděná či bolestivá menstruace.
Tinktura z měsíčku lékařského
Smícháme plnou hrst květů s jedním litrem pálenky nebo vodky a necháme to společně vylouhovat 14 dnů na slunci nebo při teplotě 20 °C. Pak to přecedíme. Měsíčková tinktura se hodí, jak na zevní užití, tak i na vnitřní užívání, kdy podpoří účinky čaje z měsíčku lékařského.
Účinky tinktury z měsíčku lékařského při obkladech