Zajímá vás téma ŠKRKAVKA KOČIČÍ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Svrab dokáže zvířeti pořádně znepříjemnit život. A neléčený kočičí svrab může skončit až smrtí. Naštěstí je současná léčba svrabu velmi účinná. Pokud máte podezření na svrab, anebo možná ani nevíte, jak vlastně vypadá a jak se projevuje, tak si přečtěte následující řádky.
Příznaky svrabu u koček
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepří
Ve svém příspěvku PARAZITI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Keding.
Ano je 21. století a mizerná kvalita potravy, chodíme na kebab, na sushi, na čínské nudle....Myslíte, že zelenina ve fast foodech je dokonale očištěna a to samé syrové ryby a maso? Nemyslím si, bylo by vše o jiné kvalitě a ceně. Mám doma 2 odčervené psi ano mohou být přenašeči i když jsou sami odčerveni denně se hrabou ve všem možném, ale to, že přenost je hlavně od psů jé nesmysl. Za plno problémů může tato doba a lidé. Škrkavku a podobného parazita získáte jen od psa ? Omyl! Stačí jit někam na návštěvu, kde neni dobře očištěná zelenina, nebo si dát jen kebab se zeleninou, kde malé vajičko škrkavky není na pohled oka znatelné a přilne hlavně na zeleninu, ovoce, syrové ryby atd... ohledně tasemnice je zase rizikový tatarák, jsme tvorové jako zvířata parazitu máme vsobě mnoho i bakterii které maji ochranný učel, nebo naopak. Jednou za rok by se měl každý člověk odčervovat je to zároveň podpora dobré imunity a nebudete na chřipky, anginy atd.. tak náchylní ....Sama mám škrkavku a bojuju s ní mám na ni dva druhy leku které zapiji čistou štávou z grepu jsou to sice křeče do břicha a zvýšené vyprazdnování, ale věřim, že se mi časem uleví.....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Silvia.
ahoj, napíš mi prosím, ako sa cítiš, v akom štádiu je škrkavka. Tiež ju mám. ďakujem. sandraborova@gmail.com
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Ve svém příspěvku ČIŠTĚNÍ ORGANISMU OLEJEM POMALOU FORMOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VASEK.
PROSIM,NEROZUMIM TOMU,ZDALI RECEPT POUZIVAT KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU DO ROKA-NA KONCI JENAPSANO,JEDNOU DO ROKA.PROSIM POMOZTE MI A ODEPISTE,ZDALI RECEPT ,KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU A DOST,JE TO TAKHLE NAPSANE,DEKUJI VAM ZA POMOC VASEK TOTO JE MUJ EMAIL JEZDEC@ATLAS.CZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lentilka.
Zdravím, je logické, a kdo očistu provádí pravidelně, tyhle věci zná a ví, že očistu organismu je nejlépe provádět NA JAŘE A NA PODZIM. Já vždy na jaře dělám jaterní očistnou kúru, vč. hydrocolonu, klystýr je na nic, to je jako plivnutí! Musí se to vyčistit všecko! A další očisty se provádějí - v létě očista srdce a ledvin, a pak možné další očisty. Čili s použitím tématicky zaměřených čajů, cviků a případně užíváním antioxidantů, protože u očisty dochází k uvolnění spousty toxinů a jejich vyplavení do krevního oběhu, takže je třeba tělu pomoci aby je vyplavilo ven, já používám osvědčený čaj s přesličkou rolní, ale čistící je např. i řepík, který harmonizuje játra a žaludek. To mám v úmyslu ted na podzim spolu s hydrocolonem dát pitnou kúru. Na podzim se musí dát kúra tzv.posilující, protože tělo se připravuje na zimu. Samo že každý má jiné osvědčené prostředky, např. z čínské medicíny, z Ajurvédy, byliny z Peru jsou taky super, např. Jukka, Macca, aloe vera/to cpou výrobci do všeho, tak to je přehnané/ kočičí dráp apod. Je toho hodně a každý si může najít a vyzkoušet co mu sedí.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí. Na rozdíl od blech není viditelná pouhým okem. Zato si všimneme změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab častější u koček venkovních než domácích.
Charakteristické příznaky:
kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí;
kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin;
v ranách jsou viditelné i šedé strupy;
v místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst;
kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které jí mohou zakrývat oči, kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab u koček končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE U ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Je možné u léčby Eliquisem užívat hloh nebo saturejku?Které byliny jsou kontraindikovné při této léčbě na ředění krve? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis může reagovat na tyto rostlinné produkty, které mohou zvýšit krvácení (např. kočičí dráp, heřmánek, andělika čínská, česnek, zázvor, ženšen, ginkgo biloba, zelený čaj, grapefruit, pepřovník opojný, třezalka tečkovaná).
Škrkavka dětská – ASCARIS LUMBRICOIDES, škrkavka prasečí – ASCARIS SUUM
Velikost: 10–30 cm, často ale spíš nedorůstají maximální možné délky, v závislosti na tom, kolik mají místa v orgánu, kde dospívají. Vajíčko škrkavky nejčastěji polkneme s kontaminovanou potravou, nedostatečně tepelně upraveným masem, neumytou zeleninou, na pískovišti, v zemědělství, zvláště tam, kde lidé hnojili lidskými výkaly.
Vajíčko projde do žaludku, kde se žaludečními kyselinami rozruší jeho stěna a živá larva se dostane do tenkého střeva. Aktivně se provrtá stěnou střeva a dostane se krevním oběhem nejdříve do jater, pak do srdce, plic, případně do mozku. V plicích provrtává plicní sklípky a dráždí ke kašli. Vykašlaná larva je znovu spolknuta, a tentokrát už se usadí v tenkém střevě, dospěje, páří se a klade vajíčka. Proto je lépe sputum nepolykat, ale vyplivovat, abychom nevědomky neudržovali parazita v oběhu. Dospělá samice naklade denně až 200 000 vajíček, ročně je to 50–60 milionů. Škrkavky mohou ucpávat žlučovody, tenké i tlusté střevo, vytvářejí odulé břicho, protože napomáhají zadržování vody ve tkáních. Otoky pasu, končetin, obličeje, především očních víček, se připisují škrkavkám. Je třeba zvážit, zda některý typ obezity, která nereaguje na žádné diety, nemá souvislost právě s parazity. Ti mohou nejen způsobit průjmy, je-li jich relativně málo, ale i zácpy, pokud je jejich množství již tak velké, že střevo ucpou. Není ani neobvyklé střídání průjmů se zácpou. Dále plynatost. Při masivních infekcích mohou, zvláště v noci, ve spánku, škrkavky vylézat přes žaludek hltanem do úst, Eustachovy trubice, a dokonce do ucha.
Škrkavka přijímá potravu ústním otvorem i celým povrchem těla. Obírá nás o živiny. Veterináři znají pojem škrkavkové břicho u vyhublých štěňat s nafouklým břichem. Jistě vás také napadnou africké děti kost a kůže, ale s nafouklým bříškem – promořenost obyvatel Afriky škrkavkami je 95%. Z faktu, že se dělíme s parazity o živiny, vyplývá i nedostatek minerálních látek, vitamínů, bílkovin. Škrkavku dětskou lze nalézt i v kloubech a v kloubních váčcích. Způsobuje otoky a záněty, její toxiny zvyšují revmatoidní problémy. Pro škrkavku jsou také typické otoky horních víček. Každý parazit produkuje nějaký toxin a jejich kombinací se potíže násobí. Nikdo totiž nemívá parazita jediného.
Původcem onemocnění jsou škrkavky psů a koček, například škrkavka psí (Toxocara canis) a škrkavkakočičí (Toxocara cati). Vajíčka škrkavek se do vnějšího prostředí dostávají společně s trusem. Ve vajíčku se postupně vyvíjí infekční larva, která se do hostitele (pes, kočka, člověk) dostává pozřením. Larvy se dostávají do střeva, kde opět dochází k produkci vajíček. Larvy škrkavek mohou prostupovat přes placentu do plodu. Štěňata se tak mohou narodit již infikovaná. Nakazit se mohou i z mateřského mléka. Člověk se může nakazit polknutím vajíček. Nákaza nejčastěji postihuje děti, které přicházejí do kontaktu s infikovaným substrátem (písek, půda). Larvy škrkavek migrují v těle lidí a poškozují různé orgány, například plíce, ale mohou se dostat také do oka. U většiny infekcí se neprojeví žádné příznaky nebo jen mírné (bolesti břicha, nechutenství, malátnost). Vzácněji se objevuje kašel, horečka nebo alergické vyrážky. Příznaky obvykle samy odezní. Závažnější důsledky má oční forma toxokarózy, která může vést až k oslepnutí. V České republice má asi 25 % lidí protilátky proti škrkavkám. V rámci prevence je vhodné zamezit znečištění pískovišť psími výkaly a řádně odčervovat psy (hlavně štěňata) a kočky. Nemoc mohou přenášet i fretky.
Dnešní parazité (ektoparazité i endoparazité) jsou čím dál častěji rezistentní na všeobecně užívané volně dostupné léky na odčervení (odčervovadlo pro lidi, léky na odčervení člověka). K dokonalému výsledku je tak třeba použít speciální přípravky s účinnou látkou, která míří přímo na určité druhy parazitů, tedy konkrétní „odčervovadlo“ pro lidi. Z tohoto důvodu je nutné laboratorní vyšetření, které určí konkrétní druh cizopasníka, a teprve potom lékař předepíše účinný lék s účinnou látkou.
Je rozdíl mezi preventivním odčervováním a léčebným. K preventivnímu odčervení lze zakoupit volně prodejné prostředky a k léčebným zákrokům je třeba prostředky na lékařský předpis. Jistotu odstranění parazitů budete mít pouze po koprologickém vyšetření a užívání účinného léku, který vám předepíše lékař.
ForBio
Studio ForBio nabízí kontroly pomocí špičkových zařízení, které včas odhalí všechna možná onemocnění, jimiž můžete trpět. V rámci prevence a diagnostických vyšetření provádí měření imunity, krevní testy i EKG. Patogeny jsou zjišťovány pomocí frekvenční analýzy, což se provádí švýcarským přístrojem F-SCAN Touch. Pro člověka je tato metoda zcela neškodná.
V tomto studiu dokáží nejenom odhalit příčinu obtíží, ale i navrhnout účinné řešení. Přístroj METATRON Clinical dokáže odhalit již raná stadia onemocnění. Jedná se o bezbolestné a neinvazivní vyšetření všech systémů lidského těla. METATRON Clinical je jediná NLS-diagnostika s certifikací pro lékařské účely, a to i pro Českou republiku. Toto studio můžete navštívit v Třemošné u Plzně.
Parazitex
Základem tohoto přípravku je kombinace speciálně vybraných rostlin. Obsažený vrcholák tříslovinný podporuje správné trávení a zažívání. Ořešák královský přispívá k obraně organismu proti externím agentům. Extrakt z kořene kurkumy vede k normální funkci jater a trávení.
Dávkování: Dospělí by měli užívat 2 kapsle denně, děti od 3 do 15 let 1 kapsli denně po jídle, zapít tekutinou.
Upozornění: Extrakty jsou plněny do speciálních kapslí s enterosolventní úpravou, která zajišťuje, že se účinné látky uvolňují přesně tam, kde mají, a&
Velikost: 8–12 cm, vajíčka 0,5 mm, larvy několik mm
Larvy dlouhodobě putují tělem, podobně jako škrkavka dětská. Proto se jí říká larva migrans. Larvální toxokaróza má oční a útrobní formu. Přítomnost larev v oku vede k poruchám vidění a ke granulomatózním lézím na sítnici. Tyto léze mohou symptomaticky simulovat retinoblastom. Může dojít k vážnému poškození oka. Slepota způsobená larvální toxokarózou je nicméně vzácná, uvádí se jeden případ ročně. Larva vypouští enzymy, kterými si rozleptává tkáň před sebou a takto si uvolňuje cestu. Po průchodu larvy dochází k zajizvení tkáně. Migrace larvy je doprovázena zvýšenou teplotou, zvětšením jater, astmatickým kašlem. Jedná se o častou nákazu. Mnoho klientů chová kočky nebo psy, ale dítě se často nakazí na pískovišti, dospělí na zahrádce, vajíčka můžeme polknout s neomytou zeleninou. Také trus (i moč a sliny) štěňat je v prvních měsících infekční. Vajíčka mohou být přilepena na srsti. Postupným odčervováním se promořenost u dospělých psů snižuje. U koťat se předpokládá přenos sáním mateřského mléka. Vajíčka škrkavky jsou venku odolná, v hlíně nebo písku vydrží až dva roky. Tato nákaza se v nás nemnoží, při troše trpělivosti je možné se jí po čase zbavit. Majitelé zvířat musí své miláčky odčervovat souběžně se svou léčbou, aby nedocházelo k reinfekcím, a dodržovat hygienu při kontaktu se zvířetem.
Kočičí dráp je obecně dobře snášen a považuje se za netoxický. Vzhledem k tomu, že silně stimuluje imunitní systém, nedoporučuje se však osobám s transplantací jakéhokoliv orgánu. Osoby s autoimunitním onemocněním by neměly užívat kočičí dráp dlouhodobě, i když nejsou k dispozici studie potvrzující negativní vliv. Také těhotné a kojící ženy a děti do 6 let by kočičí dráp neměly užívat.
Čaj z kočičího drápu je silnou přírodní antikoncepcí. Ještě jednou proto zdůrazňujeme, že se vnitřní užívání kočičího drápu v žádném případě nedoporučuje ženám, které chtějí otěhotnět, nebo ženám těhotným. Indiáni Cashibo v Peru Vilcacoru dodnes používají jako antikoncepci. Za tímto účelem se vaří kořeny rostliny Uncaria tomentosa a odvar se pije po dobu tří měsíců. Tato antikoncepční kúra údajně způsobuje 3–4 letou sterilitu. Nemusíte se však obávat toho, že by vám způsobila sterilitu trvalou.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy živí krví, mohou být nebezpečné pro malá nebo křehká zvířata – mohou způsobit chudokrevnost štěňat, koťat či dospělých zvířat malých plemen, která mohou následkem anémie i uhynout. Vzácněji blechy přenášejí tyfus a mor myší.
Mezi nejběžnější prostředky proti blechám patří spreje, šampóny, tablet
Na kočičí svrab se používají samočisticí kapky, také fungují antiparazitika aplikovaná na kůži za krk (spot-on nebo také pipetky). Jedna speciální lihová pipetka účinkuje jak proti svrabu, tak i proti blechám, klíšťatům (Advocate i Frontline combo), případně i oblým červům (Stronghold). Účinná látka antiparazitika se prostřednictvím kůže dostává do těla, aby likvidovala parazity. Někdy je nutné aplikaci opakovat. Aplikace či prodej některých konkrétních veterinárních přípravků (Stronghold) přísluší jen veterináři.
Na svrab koček účinkují také antiparazitární spreje proti blechám (lék na kočičí svrab). Pozor, kočky mají speciální přípravky proti parazitům. Sprej (či jakýkoliv jiný přípravek) proti blechám určený pro psy by mohl kočce těžce ublížit.
V pokročilém stadiu se ušní svrab u koček léčí i injekčními přípravky (Ivomec, Dectomax). Někdy se léčba neobejde ani bez antibiotik.
Se žlučníkem vaše alergická reakce na kočky určitě žádnou souvislost nemá. Co se týče kočičího alergenu, tak to bohužel víme, že kočičí alergen je nejsilnější vůbec ze všech alergenů. Mezi nejsilnější alergeny řadíme prach, peří, roztoče, pyly, plísně a ze všech zvířat právě kočičí alergen. Kočičí alergen je tak silný, že dovede vyprovokovat i astma. Doporučuji se kočkám silně vyhýbat. Co se týče toho, že máte na některou kočku nebo kocoura alergickou reakci, někdy ano a někdy ne, to je zřejmě způsobeno tím, že s tím jedním zvířátkem, s kterým žijete pravidelně, dochází k takovým zvláštním imunologickým reakcím, kdy si vy na něj laicky řečeno jako by zvykáte, vy se desenzibilizujete na ten jeho konkrétní alergen. Při styku s cizím zvířetem pak vaše obrana selhává, protože nemáte vytvořeny protilátky na toto cizí zvíře a tam reagujete. Nelze na to ale spoléhat, protože se mohou z nenadání objevit alergické reakce i na to zvířátko, které máte dlouhou dobu doma. Ve vašem případě nedoporučuji si již žádné další kočičky kupovat, protože to dovede způsobit velké obtíže a léčba je potom velmi složitá.
Kočičí dráp může být mocným spojencem v boji proti rakovině tím, že brání abnormálnímu buněčnému dělení, které charakterizuje tuto nemoc. Byla zjištěna významná aktivita proti šíření buněk rakoviny prsu a také významná aktivita proti leukemickým buňkám. Přesný mechanismus účinku však není doposud znám.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme
Blecha je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy. Blecha se nemusí vždy vyskytovat na zvířeti, přežije i mimo něj. Blecha má tělo pokryté trny, které směřují dozadu, díky těmto trnům se lehce prodírá srstí zvířat. Blecha má více párů končetin, a tak vcelku dobře skáče, klidně vyskočí i 20 cm, což je pěkný výkon, když vezmeme v úvahu její velikost.
Druhy blech
Není blecha jako blecha, dokonce na území České republiky se vyskytuje více než 90! druhů tohoto hmyzu. Nejčastějšími druhy u nás jsou: blecha obecná, psí blecha, kočičí blecha a slepičí blecha. To že je ale blecha kočičí neznamená, že se objevuje jen u koček, může také napadnou člověka i jiné zvíře, třeba psa. Tak je to u všech blech. Existují i blechy myší, blechy morové a třeba blechy králičí. Zablešení mohou být savci, ptáci, hlodavci, netopýři i lidé.
Vývoj blechy
Hostitele blecha opouští ve chvíli, kdy jde klást vajíčka (může je naklást i do srsti a zvíře je pak ze srsti vyklepe kdekoliv po domě). Ty může naklást kdekoliv v bytě. Samička blechy potřebuje pro vytvoření vajíček mít dostatek bílkovin a ty dostává z krve, kterou se živí po páření. Vajíčka klade v několika snůškách (blecha naklade několik set vajíček během svého života). Jak rychle se budou vajíčka vyvíjet v dospělé jedince, závisí na teplotě. Při té pokojové to trvá zhruba 4 – 6 týdnů. Z vyvinutých vajíček se v období 5 – 16 dnů vylíhnou larvy s hlavou, tykadly, vyvinutým kousacím ústrojím a beznohou. Tyto larvy nepotřebují přímo krev z hostitele, stačí jim organické zbytky, třeba právě trus dospělých blech, který v sobě obsahuje zaschlou krev hostitelů (a to je ten důvod, proč je stejně důležité odstranit nejen larvy, ale i trus blech). Nakonec se larva zakuklí a po 10 dnech se z ní stává dospělá blecha. Blecha se dožívá zhruba jednoho roku. (život blechy ve zkratce: vajíčko 1 týden, larva 2 – 3 týdny, kukla 1 – 2 týdny, pak dospělost) Více než blecha lidská už jsou ale rozšířenější blechy psí a kočičí, i ty ale mohou zaútočit na člověka.
Jak dlouho trvá, než se z vajíček vyklubou larvy, není přesně dané, záleží na teplotě, může to být za deset dní ale klidně i za den. Larvy blechy nemají rády přímý sluneční svit a sucho, vlhkost je dokonce nezbytná pro jejich přežití. V dalším stádiu čeká larvu svlékání a to hned dvakrát během zhruba deseti dní. Nakonec se ještě zakuklí. V kukle může blecha přežít i několik měsíců, kuklu pak opouští, když má dostatek tepla a pohybu v okolí.
Samička blechy naklade klidně až 50 vajíček denně a může je klást klidně až 100 dní (za tu dobu naklade zhruba 1300 vajíček, což je počet nižší, protože se jejich počet postupně snižuje). Při kladení je pro blechu důležitá konzumace krve, té zkonzumuje zhruba 15 x více než je její hmotnost.
Přenos zvířecích parazitů na člověka je v určitém měřítku možný – mohou vyvolat místní podráždění kůže, ale nevyvolají onemocnění. U člověka se svrab (jakéhokoliv původu) projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí svrabovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad, ani pohlazením nemocné kočky, při aplikaci léků kočce nebo běžnou manipulací s pelechy nemocných koček.
