SLOZENI HNISU je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Píštěl (latinsky fistula) je v lékařství termín pro jakékoliv nepřirozené kanálkovité propojení mezi orgány, cévami, nebo i ven na kůži, obecně od epitelové tkáně opět k epitelové tkáni. Nejčastěji se jedná o součást jiného zdravotního problému, ale jsou také píštěle úmyslně chirurgicky vytvořené v rámci léčby.
Rektoanální píštěl
Rektoanální píštěl (fistula) představuje obvykle vleklé (chronické) onemocnění v oblasti konečníku, respektive řiti (konečník – rektum, řiť – anus). Kompletní píštěle jsou trubicové útvary zakončené dvěma ústími: vnitřní ústí je uvnitř řiti, respektive konečníku, nejčastěji v místě jejich vzájemného přechodu (rektoanální junkce), zevní ústí píštěle je na kůži kolem konečníku. Nekompletní píštěle mají pouze jedno ústí. Podle umístění a vztahu ke svěračům se rozlišují píštěle podslizniční, podkožní, a dále píštěle v oblasti svěračů (vně, uvnitř nebo mezi svěrači).
Příčiny rektoanálního píštěle
Píštěle obvykle vznikají druhotně jako následek rektoanálního abscesu, méně často vznikají primárně bez předchozího abscesu. Sklon k vytváření „kolemkonečníkových“ píštělí mají osoby postižené takzvanými nespecifickými střevními záněty (Crohnovou chorobou, idiopatickou proktokolitidou), vzácněji se onemocnění objeví po poraněních a při nádorech.
Příznaky rektoanálního píštěle
Píštěle obtěžují svého nositele trvalým nebo občasným výtokem – vylučováním hnisu, nebo dokonce odchodem stolice v místě kožního ústí. Vylučování obsahu píštěle na vnitřním ústí probíhá bezpříznakově. Obsah vytékající ze zevního ústí píštěle dráždí kůži, takže vzniká ekzém. Uzavření píštěle vede ke hromadění hnisu a vytvoření abscesu (to je ohraničeného ložiska hnisu), který se projeví bolestí a teplotou.
Při fyzikálním vyšetření je možné vidět jeden nebo více otvorů v kůži (kožních ústí), pohmatem prokážeme někdy „zatvrdlinu“, takzvaný infiltrát, způsobený přítomností zánětlivé tkáně. Diagnózu upřesní vyšetření sondou, nástřik píštěle barvivem, rentgenové vyšetření s podáním kontrastní látky do píštěle (takzvaná fistulografie), zřídka je nutné vyšetření ultrazvukem či počítačovou tomografií. Vnitřní ústí píštěle je někdy patrné při anoskopii a rektoskopii – vyšetření průsvitu řiti a konečníku optickým přístrojem.
Léčba rektoanálního píštěle
Léčba je vždy chirurgická a zahrnuje tři základní způsoby:
rozříznutí píštěle na sondě (fistulotomie);
radikální vyříznutí píštěle s ponecháním defektu ke spontánnímu zhojení (fistulektomie);
postupné prořezávání píštěle pomocí speciálního podvazu elastickou hadičkou (elastická ligatura). Vždy je důležité nalézt vnitřní ústí píštěle; bez ošetření dochází často ke znovuvzplanutí (recidivě) nemoci. Nepříjemnou komplikací onemocnění, respektive jeho léčby, může být poškození řitního svěrače, které se projeví neschopností udržet stolici.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud se objeví v oku hnis, může se jednat o zánět spojivek. Spojivky se nacházejí na spodní straně víček. Jestliže zde probíhá zánět, který je většinou bakteriálního původu, jsou spojivky zarudlé, citlivé, slzí a jejich povrch pokrývá žlutý hnis. Oko pak bývá po ránu slepené a řasy jsou plné zaschlého hnisu. Při pobytu na světle je oko citlivé, může se objevit i bolest hlavy.
Další příčinou hnisu v oku může být vřed na rohovce. Rohovka je na samém povrchu oka a je to dokonale průhledná membrána. Zánět je často způsoben nedokonalým čištěním nebo častým nošením očních čoček.
Zánět v oku projevující se tvorbou hnisu vzniká také při entropiu, což je stav, při němž je víčko přivráceno více k oku a řasy tak dráždí rohovku. Zde je nutné zároveň řešit příčinu, aby se záněty nemohly opakovat. S víčky souvisí také blefaritida, což je zánět okrajů očních víček. U některých typů zánětů je možné najít mezi řasami i olupující se šupinky.
Velmi časté záněty jsou ječné a vlčí zrno (chalazion). Oba tyto záněty jsou akutní. Ječné zrno postihuje vlasové váčky řas. Vlčí zrno pak postihuje mazovou žlázku, která se nachází nad tužší tkání víčka a jejímž úkolem je víčko promazávat pro snazší mrkání.
Při všech zánětech je častá citlivost oka na světlo, proto se doporučuje nosit sluneční brýle a oko zbytečně nedráždit. Zároveň je při hnisavém výtoku z oka důležité navštívit lékaře, protože je nutné začít zánět řešit. Navíc pacient může nakazit své okolí.
Ve svém příspěvku LÉČBA KOUTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Vomočilová.
Dobrý den,
trápí mě koutky,nejprve jen praskaly,ale teď je mám plné hnisu,asi jako uher.Tak je vymačkávám.
Napadlo mě,jestli to nemůže mít spojitost s lupénkou.
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro tento typ abscesu se využívá i označení rektoanální, nebo periproktální. Dutinka se obvykle objevuje v okolí konečníku, řiti a řitního kanálu. Míst, kde může být absces uložený, v dané oblasti je hodně, může být v blízkosti sedací kosti, nebo za konečníkem, nebo pod vrstvou vystýlající řitní otvor, nebo mezi svaly svěrače. Rektoanální abscesy, které jsou povrchové, mohou pacientovi způsobovat velkou bolest.
Příčiny
Nejčastější příčinou tohoto abscesu bývají bakterie, které pronikly do tkání v okolí konečníku a vycházejí z prostoru mezi řitními svěrači. Na tomto abscesu se obvykle podílí více druhů bakterií, kromě stafylokoků, streptokoků se sem řadí i bakterie escherichia coli, či jiné mikroorganizmy, které se do této oblasti mohly dostat přímou cestou (poranění cizím předmětem), z infikovaného okolí, rozšířením z jiného ložiska infekce prostřednictvím krve, nebo putováním těchto bakterií z míst těla, kde se tyto bakterie běžně nacházejí. Na vzniku tohoto abscesu se také podílí snížená obranyschopnost, nedokrevnost daných tkání, hematom v dané oblasti, přítomnost cizího tělesa v těle pacienta.
Léčba
Pacient tento absces pozná podle nepříjemné anální a perianální bolesti zejména při konání velké potřeby, zvýšené teploty, celkové slabosti, ale i otoky na postiženém místě, začervenáním kůže a zvýšená teplota kůže nad hnisavým ložiskem, kde je také zvýšená citlivost a bolestivost. V případě rektoanálních abscesů, které se vyskytují hlouběji v tkáních, projevy jsou hlavně celkové, jako teploty, slabost, schvácenost, nemusí být u nich zevní otok. Absces v této oblasti může bakterie šířit infekci rychleji do okolí.
Rektoanální absces je třeba řešit včas, pacient a ani lékař by neměl čekat na to, kdy se u pacienta absces projeví navenek, v tu dobu totiž je obsah dutiny plný hnisu. Tento absces se řeší chirurgicky drenáží. Abscesovou dutinu je třeba otevřít, vytvořit z ní otvor na odtékání hnisu a dutinu poté proplachovat antiseptickými roztoky a zavést do ní drény. Drény se zavádí až v okamžiku, kdy je dutina od hnisu vyčištěna. Důležitou součástí léčby není jen samotný chirurgický zákrok, ale i následné převazy, při nichž je dutina i nadále proplachována antiseptickými roztoky. V řadě případů bývají také nasazována antibiotika na doléčení abscesu, ty mají hlavně význam v případech, kdy hrozí otrava krve, nebo u pacientů, kteří současně s abscesem mají i jiné onemocnění (například cukrovka, srdeční vady). Po odstranění abscesu se řada pacientů obává první stolice, lékaři proto pacientovi obvykle doporučují léky k jejímu změkčení. Zároveň se také provádí endosonografické vyšetření konečníku. Důsledkem komplikací této drenáže bývá vznik trvalého píštěle v této oblasti.
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel M.D..
Díky za odpověď,alespoň trochu jste mně uklidnil.Další průvodní jevy,jako nepříjemné pocity na ráně a mírné "rozleptání" zřejmě patří k procesu odstraňení hnisu....no jesště jednou díky!
Pod pojmem Bartholiniho žláza je myšlena velká předsíňová žláza, což je párová žláza nacházející se v oblasti ženských zevních pohlavních orgánů. Jedna tato žláza se nachází na levé straně a druhá na pravé straně pod poševním vchodem. Tyto žlázy mírně zvlhčují vulvu.
Příčiny
K abscesu této žlázy dochází v důsledku rozvinutí některého zánětu této žlázy. Zánět Bartoliniho žlázy se nazývá též bartholinitida a dochází k němu ucpáním vývodu žlázy (například v období těhotenství), nebo infekcí, která může být způsobená prostředím, ale i některou pohlavně přenosnou nemocí (bakterie jsou zaneseny z poševního vchodu – například chlamydie, streptokoky aj.). Zánět i absces této žlázy je lehce poznatelný, pokud se žlázou nejsou žádné problémy, tak se nedá nijak nahmatat, pokud jí ale sužuje zánět, tak se na vnitřní straně stydkého pysku vytvoří cysta plná hnisu, která může být velká i kolem několika cm. Okolí tohoto abscesu je zarudlé, oteklé, zduřelé a velmi bolestivé. Toto onemocnění může provázet i horečka a zvýšená unavenost.
Léčba
Zánět této žlázy, bývá velmi bolestivý. Lékaři obvykle na zánět předepisují sedací koupele (4 x denně po dobu 10 – 15 minut) obvykle v odvaru z heřmánku. Někteří lékaři předepisují také léčbu infračerveným zářením, které působí protizánětlivě. Pokud antibiotika a koupele, které jsou na tento zánět předepisována, nezaberou (případně žena nenavštívila lékaře), může zánět přerůst v absces, který musí být řešen již chirurgicky. Absces této žlázy se dá řešit několika různými operacemi. Nejčastějším typem je vnější drenáž, která slouží k vypuštění hnisu z abscesu. Tato operace se provádí pod lokální anestezií a je při ní proveden jeden malý řez. Součástí této léčby bývá pak zavedení antibiotik, aby nedošlo k zanícení rány. Pokud je absces rozsáhlejší, může být do rány zaveden katétr, aby mohl hnis volně vytékat. Katétr se v ráně ponechává několik týdnů, dokud buňky nevytvoří vlastní vývod hnisu. Podobně funguje i chirurgický zákrok, při němž je do žlázy zaveden Jacobiho prsten, což je úzký katétr, jehož konce procházejí skrz žlázu a na závěr jsou spojeny. I tento katétr zůstává v ráně několik týdnů, než se vytvoří vlastní vývod. V některých případech dochází k tomu, že se zánět neustále vrací, a tak je řešením úplné odstranění této žlázy. Tato operace samozřejmě probíhá pod celkovou anestezií. Při operaci je oblast stydkého pysku naříznuta a žlázu pak lékař oddělí od okolní tkáně. Operace to není nijak náročná a i léčba netrvá moc dlouho, delší je ale doporučovaný klidový režim (asi 6 týdnů). Žena by měla vyčkat se svým pohlavním životem až na dobu po kontrole u gynekologa. V nemocnici obvykle pacientka pobude tak dva dny.
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY A ZBYTNĚNÍ KŮŽE NA ŠOURKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Wolf.
Nosil jsem penis obnažený pro náklonnost k vyrážkám.Když nastala horka a já jezdil na kole v neprodyšných kalhotách,tak vlivem tření kalhot a horka se mi udělala z kůže placka bez hladkého povrchu,spíše zpěněná,rozšiřující se a byla bolestivá.Lékař mi předepsal antibiotika Azitromycin Sandoz 250 mg a různé masti: Fucidin,Pimafucort krém.Tento poslední krém ve žluté tupě působil asi více do hloubky a vznikali v houbě i dirky.Při tlaku na to místo vznikla bolest,krvácení.
Celkový proces nakažení doprovázelo vytékání vody nebo hnisu obarvené do světle kalně až krvavě.Když jsem chtěl místo mechanicky ochránit,namazal jsem vše Imazolem.Místo bylo pak více zbytněné.Imazol vytvořil ochrannou vrstvu,která se hůře odplavila sprchou.
Podezírám horka,málo vzdušné kalhoty,vyprání kalhot ve starém ostrém Radonu,použití WC v Kauflandu,kam chodí i bezdomovci a naposledy dotek s předměty na balkóně,kam zalétají ptáci a dříve i holuby (než jsem dal zrní pod mříž).
Ve slabinách mezi břichem a stehnem se mi udělaly na každé straně tvrdé bulky.
V noci mne budí mechanická bolest,kašel z ovzduší anebo nemohu usnout-až k ránu,protože přes den i poeéhávám.
Na kole jsem kdysi měl bolest zespodu,patrně po nárazu.Proto mně možná vytékal ten hnis,který se nyní trochu omezil.Kůže je ale nadále zdeformovaná s nárůstkem silné placky o velikosti cca 5 x 1,5 cm-na horní straně penisu. Sexuální styk jsem měl naposledy v roce 1987. Předem děkuji za Váš názor.Pavel Wolf, Kadaň
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Absces měkkých tkání vzniká u horizontálního typu resorpce (u supraalveolárních parodontálních kapes, jako zánět chobotu). Absces je lokalizován do stěny parodontálního chobotu (kapsy), projevuje se otokem, bolestivostí, u vyzrálejších forem dojde i ke žlutavému prosvítání hnisu. Zub bývá citlivý na poklep. Po odtažení gingivy od zubu dojde většinou k evakuaci hnisu. Absces kostní postihuje spongiózu kosti a vzniká u vertikálního typu resorpce. Nápadná je silná poklepová bolestivost, někdy se vyskytuje i třesavka. Po odtažení gingivy od zubu nedochází k evakuaci hnisu. Pozdním následkem může být sekvestrace postižené kosti. Tato forma abscesu je poměrně vzácná.
V naší poradně s názvem OPAKOVANÁ PÍŠTĚL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dand.
Jsem po zákroku více než rok a stane se,že v okollí řit.otvoru se tvoří opět píštěl,ale za dva dny se uklidní.Je na to prosím nějaká mast,která by pomohla při uklidnění (pokud jsem mimo republiku a nemám možnost navštívit lékaře)Děkuji za odpověď.Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zmírnit bolest nebo symptomy řitní píštěle při vyprazdňování můžete tím, že budete konzumovat stravu s vysokým obsahem vlákniny pocházející především z velkého množství ovoce, zeleniny a polévek. Je třeba se vyhnout silně pikantním potravinám, nevhodné jsou také hamburgery, pizzy, červené maso a mastná jídla. Aby se fistula úplně vyléčila, bude zapotřebí lékařské řešení. Jedním z důvodů, proč vznikají fistule, je nesprávný životní styl a nezdravé jídlo. Mnoho lidí má ve zvyku pravidelně jíst potraviny, které jsou připraveny z mouky, se spoustou cukru, koření a oleje, které jsou velmi škodlivé pro vaše zdraví. Pokud chcete léčit píštěl, tak v první řadě proveďte jednoduché změny životního stylu ve svém každodenním režimu. Vaším hlavním zájmem by mělo být pojídání potravin, které pomohou při změkčení stolice, což omezí namáhání postiženého místa při průchodu stolice. Pro tyto účely je vhodná strava s vysokým obsahem vlákniny, ovoce a zelenina. Spíše než bílý chléb, volte raději zdravější pečivo ze směsi několika druhů obilovin. Pijte teplou vodu, teplé mléko, podmáslí nebo ovocné džusy, místo čaje a kávy. Smíchejte med v teplé vodě a každé ráno vypijte v množství podle aktuální chuti. Kromě toho můžete na snídani použít papáju, ředkvičky a švestky, které jsou také užitečné pro lidi, kteří trpí píštělemi. Pro další jídla dne jsou vhodné různé saláty, ale je třeba se vyhnout jogurtům a rýži a to kvůli tomu, že zvyšují riziko kvašení a tvorby plynu, které mohou způsobit probuzení zánětlivého místa. U průchozí fistuly jogurt způsobuje zablokování kanálu, a proto se nedoporučuje.
Prvořadé je vyhnout se zácpě za každou cenu, protože jinak hrozí rozvinutí fistuly a její následná léčba za použití antibiotik nebo protizánětlivých léků na delší dobu. Účinky proti zácpě jsou prokázány u těchto potravin: polévky, strava s vysokým obsahem vlákniny a bylinné produkty z Ájurvédské medicíny, jako jsou Triphala kapsle, Trifla guggulu a na podporu trávení olej Nirgundi 2 krát denně. Součástí domácí léčby řitní píštěle je pečlivé odstraňování tvořícího se hnisu, předcházení zácpě a zabránění vzniku infekce v této oblasti. Se svým lékařem se poraďte o používání volně prodejných léků, jako je Neosporin nebo peroxid vodíku, které by mohly pomoci při akutních problémech. Při akutních stavech pomůže sedací koupel prováděná každý večer. Je to dobrý způsob, jak dostat infekci ven. Sedací koupel připravíte tak, že přidáte trochu soli nebo i kurkumu (pro její antiseptické a antibakteriální účinky) do teplé vody. Dále vám může pomoci kostival lékařský, což je léčivá bylina hojně používaná při léčbě řitního píštěle, protože rychle zavírá rány. Čínští lékaři používají kostival pro léčbu mnoha druhů kožních chorob po více než 2000 let. Allantoin, který je obsažen v kostivalu, napomáhá rychlému hojení buněk. Z kostivalu se k léčebným účelům používají listy a stonek, přičemž použit může být v různých formách, jako jsou masti, pasty, nebo také jako obklad. Obklad se připraví z práš
Bulka může mít různé složení. Je potřeba vzít v úvahu, zda je na dotek bolestivá, jestli je pod kůží pohyblivá a zda jsou patrné nějaké změny na pokožce (začervenání, otok) nebo jsou přítomny celkové příznaky (horečka).
Zvětšené mízní uzliny
Nacházejí se v místech, jimiž procházejí lymfatické cévy. Ty jsou naplněny bílými krvinkami, jejichž úkolem je pohlcovat původce infekcí a dalších nemocí. Ke zvětšení uzlin dochází právě při infekčních chorobách, kdy je snadno rozpoznáte pod kůží, přičemž obvykle v těchto místech cítíte bolest při pohmatu. Nejčastěji to lze pozorovat například na krku nebo v podpaží. Po odeznění choroby se uzliny opět zmenší a nejsou již pohmatem zjistitelné. Jde o zcela fyziologickou reakci organismu.
Nezhoubné nádory
Velmi často se může jednat o lipomy (tukové bulky) či fibromy (nádory z pojivové tkáně). Při jejich vzniku nebývají na kůži nad nimi patrné žádné změny, na pohmat nejsou bulky bolestivé. Častěji se objevují u lidí vyššího věku. Tyto benigní nádory obvykle nemají žádné zdravotní důsledky, jsou odstraňovány spíše z estetických důvodů.
Ložiska hnisu
Jejich původcem bývají nejčastěji stafylokoky a streptokoky. V těchto případech bývá kůže zarudlá, na pohmat bývají abscesy bolestivé a člověk může mít i celkové příznaky zánětu (například horečku). Může se stát, že se absces sám ztratí. Jindy se z něj vytvoří kanálek vedoucí na povrch těla, takže následně dojde k vyprázdnění hnisu a vymizení celého ložiska. Při rozšíření zánětu do okolních struktur je největším nebezpečím vznik sepse (otravy krve), která již představuje velmi vážné ohrožení zdraví.
Zhoubné nádory
Nejčastěji je možné nahmatat karcinom prsu, který je zjistitelný při samovyšetření prsu. Jedná se o vůbec nejčastější zhoubný nádor u žen. Bulka bývá nebolestivá, může mít různé umístění v prsu. Zde je samozřejmě nutné další vyšetření lékařem a stanovení nejvhodnější léčby. Čím dříve se s ní započne, tím vyšší bývá její úspěšnost. Lze rovněž nahmatat metastáze nádoru z jiného orgánu lokalizované pod kůží.
Ve svém příspěvku POTKAN NADORY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa.
Dobry den, chtela bych se zaptat mam potkana jsou mu 2 roky a ma nejaky utvar mezi prednimi tlapickami. A stale narusta. Nemohla by jste poradit co stim?dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hela.
Také se nám to stalo.Koupila jsem tenkou inj.jehlu dezinfekci a píchla do toho.Bylo to plné hnisu.Potkance se ulevilo a je to pryč.
Příznaky prasklého bubínku mohou být u některých pacientů jasné, ale u některých dojde k odhalení až v případě, kdy přijdou k lékaři s neobvyklým pocitem v uchu.
Náhlá vystřelující bolest v uchu – častý první příznak prasklého bubínku.
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena antibiotika nitrožilně a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže, to znamená zajištění odtoku hnisu. Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
V naší poradně s názvem OBAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Idiot.
dob rej mam strach ze jsem se nakazil hiv.jsem zavysly na pervitinu mam za sebou rocni lecbu v komunite a dolecovaci program 3 mesice.4 roky jsem byl cisty ted pul roku prilezitostne prijmu drogu bohuzel injekcne ale nikdy jsem si nedal po jinym cloveku,vazne jsou veci pres ktery vlak nejede....je to jedno je sli jsem nakazeny tak pozde premyslet kde kdy co?ovsem dodrzuji zasady cisteho brani a sex vzdy s prezervativem jsem 3 roky ber pritelky takze vazne vzdycky!.no problem mam s tim ze uz 3 mesice se mi delaj bolaky nejdriv to byli pupinky kdyz jsem si je rozskrabal na nohach udelali ze z nich takovy bolaky co jsou vymackou po chvilce ale boli to a je to cista krev obcas trocha hnisu.ted to mam na hlave a rukach a objevil jsem i na briise.v podledni dobe jsem furt unaveny ani drogy nechci,jen marihuanu ale to je ....jsem v pozici kdybych radeji dostal rakovinu.vyleceny fetak s aids? neverte mu ani pozdrava a bacha na co sahate!. boze muzete mi nejak poradit krom toho at si dojdu na testry asi na k-centrum???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Účinná rada ve vašem případě je zjistit, zda-li jste se opravdu nakazil virem HIV. Nemusíte kvůli tomu nikam chodit. Test si můžete udělat sám v klidu doma. Testovací sadu si můžete objednat na Internetu tady: https://www.prozdravi.cz/or…
Stojí to 660 Kč a za dvacet minut víte jestli jste pozitivní HIV nebo ne. V případě pozitivního výsledku budete muset kontaktovat lékaře, abyste dostal léčbu, která virus utlumí a prodlouží vám život. Když bude výsledek negativní, tak rovněž navštivte lékaře v kožní ambulanci, aby vám pomohl vyléčit nepříjemné kožní projevy, které nyní máte. Nemusí být jednoznačně příznakem rozvoje onemocnění AIDS.
Zapomeňte na předsudky, že vás bude někdo ponižovat kvůli HIV. Doba pokročila a vnímání HIV pozitivních lidí už není nijak diskriminační. Otestujte se a postupujte podle zde uvedeného.
Flegmonózní zánět můžeme poznat již při fyzikálním vyšetření, důležité je i vyšetření krve, které zjistí zvýšené množství bílých krvinek a výrazněji zvýšené CRP (C-reaktivní protein). Nejčastějším původcem flegmonózního zánětu kůže a hlouběji uložených tkání jsou bakterie ze skupiny streptokoků. Zatímco u stafylokoků je větší šance na vznik ohraničené infekce, streptokoky mají tendenci se více šířit. Flegmóna může vzniknout po průniku streptokoků do zdravé kůže (například při poranění) nebo se rozvinout z jiné již přítomné streptokokové kožní infekce. K rozvoji flegmóny jsou náchylnější lidé s oslabenou imunitou.
Postižená část těla (typicky dolní končetina) je oteklá a zarudlá, pohmatově bývá teplá a výrazně bolestivá. V hloubce se mohou vytvářet ložiska s hnisem. Proces je doprovázen horečkou a celkovými projevy infekce. Flegmóna je stav velmi nebezpečný, který může snadno přejít do otravy krve, jenž může nemocného snadno usmrtit.
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena antibiotika nitrožilně a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže (to je odtoku hnisu). Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
Ve svém příspěvku LEČBA PIŠTĚLE U ŘITNÍHO OTVORU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Gažur.
Už asi 3 krát se mi vrátil pištěl u řitního otvoru a to jsem byl na chirurgickém zákroku ale vrátilo se to opět ted momentálně po vypuštění abcesu ještě ale stále trošku vymačkávám dávám záložky jak se zbavit zbytku aby výtok přestal pomůže višnová mast?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš.
Prosím o radu,jsem po operaci perianalni abces ale ještě se mi udělala malá píštěl a vitíká zní menší množství hnisu s krví.Dá se to léčit? Děkuji za odpověd.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
V naší poradně s názvem RAKOVINA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nofran.
Věřím ozónu,když mne dokázal vyléčit z ukrutných bolestí zánětu zubu s váčkem hnisu..Druhy den jsem byl již bez bolesti..Jsem vyléčen a zub mne zůstal..To by takto nikdo nedokázal ani náhodou!!!!!Začnu nyní ofukovat odhalené krčky ozonem a věřím,že nad paradentózou ve svých 70 letech zvítězím... Přesně tak jako nad cov. CDS!!!!! Škoda,že jsem tyto praktyky neznal dříve...Všem přeji hodně zdraví!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dejte si pozor na vdechování ozónu. Při vdechování může ozón poškodit plíce. Relativně malé množství může způsobit bolest na hrudi, kašel, dušnost a podráždění krku. Ozon může také zhoršit chronická respirační onemocnění, jako je astma, a ohrozit schopnost těla bojovat s respiračními infekcemi. Lidé se velmi liší ve své citlivosti na ozón. Zdraví lidé, stejně jako lidé s dýchacími potížemi, mohou mít při vystavení ozónu dýchací potíže.
Píštěl na dásni jsou vtažené slizniční či kožní nálezy chronického původu, které souvisejí s trvajícím zánětlivým procesem v jejich okolí.
Píštěl na dásni je kanálek vedoucí z místa chronického zánětu na povrch. Zubní píštěl na dásni, vzácně i na kůži, je pozorovatelná infekce s občasným výtokem hnisu.
Projevem je konstantní pulzující bolest a otok v postižené oblasti. Může dojít i k výtoku hnisu. Někteří jedinci trpí i horečkou, která je způsobena infekcí.
V naší poradně s názvem SLOŽENÍ REPAREXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Zajímala by mě koncentrace dusičnanu v přípravku a jestli byly provedeny testy na vstřebatelnost této látky kůží a její toxicitu. Je prima nemít šedivé vlasy, ale je takto častá aplikace takovéto látky opravdu zdraví neškodlivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reparex obsahuje dvě látky zodpovědné za obnovu barvy vlasů, a to octan stříbrný a octan měďnatý.
Octan stříbrný je žíravina a při vyšších koncentracích způsobuje při styku s pokožkou podráždění kůže. Při zasažení očí způsobí jejich vážné poškození nebo podráždění. Při vdechnutí může způsobit podráždění dýchacích cest.
Octan měďnatý je toxický při požití a hrozí nebezpečí akutní otravy. Při styku s pokožkou je rovněž toxický a hrozí akutní dermální toxicita. Octan měďnatý způsobuje těžké poleptání kůže a vážné poškození očí.
Z výše uvedeného se dá dovodit, že Reparex rozhodně nebude bez vedlejších nežádoucích účinků a jeho dlouhodobé používání sebou ponese nebezpečí, která jsou zde zmíněná. Jak hodně bude Reparex škodlivý záleží na koncentraci těchto dvou látek. Výrobce však údaje o koncentraci neuvádí.
Řitní píštěle jsou chodbičky (kanálky) kolem řitního kanálu a konečníku. Mohou být úplné, to znamená, že mají zevní ústí na kůži nebo vnitřní v řitním kanálu v konečníku, anebo neúplné, kdy vnitřní nebo zevní ústí chybí.
Řitní píštěle nejčastěji vznikají po perforaci nebo ošetření konečníkových abscesů. Mají-li zevní ústí na kůži při řitním otvoru, obtěžují produkcí hnisu, což způsobuje maceraci, ekzémy a svědění, pomineme-li problémy hygienické.
Pohledem vidíme ústí píštěle s výtokem hnisu v okolí řitního otvoru. Pohmatem se dá zjistit tuhý pruh, který odpovídá průběhu píštěle pod kůží.
Ve svém příspěvku ALAVIS NA KLOUBY DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabina.
Blázníte, přípravek pro dostihový koně? Takovou výkonnost určitě
nemám, navíc bych se bál, že tam mají přimícháno něco navíc, aby to koně
žrali, fuj... :) . Mě v lékárně doporučili GelActiv Proteo-Enzyme v
tabletách. Lékárnice říkala, že je to spojení Proenzi a Wobenzymu, teda
výživa pro klouby a k tomu enzymy na záněty. Asi se mi přesně trefila,
protože mi to funguje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Rybenská.
Dobrý den, užívala jsem tento přípravek více než rok - byl super (složení je světle hnědé a max . do 1 min se mění na gel).
Minulý týden jsem si ho opět koupila, ale už je v názvu změna -Extra silný a můžu říct , že nestojí za nic....v jeho složení je přidán bílý prášek , tak že je mnohem světlejší a co je hlavní -vůbec nevytváří gel. I když složení je stejné.
Ted´ s tím nejsem vůbec spokojená, a mrzí mě , že jsem ho doporučila dál - kteří si ho zakoupily a nepomáhá ani mě ani ostatním.Mají mě za blázna.
děkuji
Hnis v moči u dospělých je tvořen bílými krvinkami (leukocyty). Velké množství hnisu v moči („na 3 křížky‟, kdy je přítomna i bílkovina) pozná i laik: moč není průsvitná, ale mléčně nebo dožluta zakalená a někdy nápadně zapáchá. Vždy se jedná o zánětlivé onemocnění ledvin, jež se vždy léčí antibiotiky. Hnis v moči v těhotenství souvisí s výskytem bakterií v močových cestách, které mohou postupně vyvolat zánět močového měchýře a močových cest, což může mít vliv na zdraví ženy i plodu. Tento stav vyžaduje v každém případě odbornou léčbu stanovenou ošetřujícím lékařem. Otázky a dopovědi vztahující se k hnisu v moči najdete na diskuzních portálech na internetu.
Ve svém příspěvku RŮST VLASŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana.
Vždy jsem používala kvalitní šampóny a vyživující masky, ale přesto mi vlasy padaly a nechtěly růst, vždycky se zastavily u určité délky a pak už se jen více a více třepily konečky. Začala jsem hlavně kvůli vypadávání brát tabletky Donna Hair, které mi doporučila lékárnice, a nejenže se mi už teď po cca. měsíci užívání zastavilo vypadávání, ale omezilo se i třepení konečků, vlasy jsou zdravější a rostou o poznání rychleji, takže bych kromě rad uvedených ve článku doporučila i právě takovouto výživu cílenou přímo na vlasy, která jim dodá zevnitř všechny látky, které vlasy potřebují.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Tak to jste se trochu přeplatila. Při pohledu na složení můžu říct, že tento výrobek lze poskládat za levnější cenu. Ale to platí snad u většiny těchto speciálních přípravků. Je to cena za pohodlnost- raději lupnu jednu tabletku a zajímá mě nápis na krabičce, než pátrat po složení a gramáži. Mimochodem. Za většinou problémů s kůží a vlasy může špatné spektrum přijatých aminokyselin. Pokud nám bude scházet či nedostávat se jedné jediné nejposlednější esenciální, pak nedokážeme využít dostatečně i těch ostatních. A to nám prozradí jen laboratorní rozbor, nebo pár hodin nad tabulkami- kdy si dáme do souvislosti naše problémy s projevem deficitu té které aminokyseliny.
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Ve svém příspěvku CGA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anita.
Ja jsem vcelku spokojena. Nejen ze jsem zhubla ale taky mam pevnou kuzi. Uz si presne nepamkatuju slozeni, ale asi to obsahuje i neco na celkove zpevneni kuze.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Flegmóna nohy je zánět kůže a hlouběji uložených tkání včetně svalů. Původcem onemocnění jsou bakterie ze skupiny streptokoků. Zatímco u stafylokoků je větší šance na vznik ohraničené infekce, streptokoky mají tendenci se více šířit. Flegmóna může vzniknout po průniku streptokoků do zdravé kůže (například při poranění) nebo se rozvinout z jiné již přítomné streptokokové kožní infekce (například růže). K rozvoji flegmóny jsou náchylnější lidé s oslabenou imunitou.
Postižená část těla (typicky dolní končetina) je oteklá a zarudlá, pohmatově bývá teplá a výrazně bolestivá. V hloubce se mohou vytvářet ložiska s hnisem. Proces je doprovázen horečkou a celkovými projevy infekce. Flegmóna je stav velmi nebezpečný, který může lehce přejít do otravy krve a nemocného snadno usmrtit.
Léčba
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena nitrožilně antibiotika a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže (tedy odtoku hnisu). Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t