Solární keratóza patří mezi kožní změny, které jsou na první pohled nenápadné a velmi často zaměňované za suchou kůži, stařecké skvrny nebo běžné podráždění pokožky. Právě její nenápadnost je však hlavním důvodem, proč bývá dlouhodobě přehlížena, přestože vzniká jako přímý důsledek dlouhodobého působení slunečního záření.
Porozumění tomu, jak solární keratóza vypadá, kde se nejčastěji objevuje a jak se liší od jiných kožních onemocnění, je klíčové pro včasné zachycení rizikových změn. Včasná diagnostika a správně zvolený postup mohou výrazně snížit riziko rozvoje zhoubného kožního nádoru.
FAQ – Často kladené otázky
Je solární keratóza nebezpečná?
Ano, jedná se o prekancerózu s rizikem přechodu do rakoviny kůže.
Může solární keratóza zmizet sama?
Výjimečně ano, ale ve většině případů přetrvává nebo se zhoršuje.
Bolí léčba solární keratózy?
Většina zákroků je dobře snášena, bolest bývá minimální.
Jak často chodit na kožní kontrolu?
Obvykle jednou ročně, u rizikových osob častěji.
Je solární keratóza dědičná?
Ne přímo, ale světlý fototyp kůže zvyšuje riziko.
Pomůže opalovací krém?
Ano, pravidelné používání výrazně snižuje vznik nových lézí.
Může se solární keratóza vrátit?
Ano, zejména při pokračující expozici slunci.
Kdy okamžitě navštívit lékaře?
Při krvácení, rychlém růstu nebo změně barvy ložiska.
Ve svém příspěvku AV SOLÁRNÍ SÉRIE (LR HEAT BEAUTY) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
urcite se mi ozvete, tohle je krem ktery by tomu predesel jiank prodávám i aloe vera drinking gel ktery je i na atompický exém a pd. Mohli by jsme se sejít osobně, tka se mi určitě ozvěte.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Solární ekzém nebo přesněji solární dermatitida, pokud je tedy ta vaše diagnóza správná, tak se nejspíš bude jednat o vyrážku, která vznikne vždy po oslunění. Dá se samozřejmě léčit nebo alespoň ovlivnit její průběh. Doporučujeme v každém případě používat co nejvyšší ochranné faktory, opalovací krémy s co nejvyšším číslem SPF. Nevystavovat se na dlouhou dobu prvnímu slunci, ale spíše postupně si kůži nechat přivyknout na sluneční záření. V tomto přivykání si na slunce mohou pomoci i kožní lékaři, kteří za pomocí umělých zdrojů UV záření, tak zvaného horského slunce, mohou omezit výskyt solární dermatitidy. Je skutečně vhodné se s kožním lékařem o tento zvrat s touto kožní chorobou takto pokusit.
V naší poradně s názvem ÚŽEH VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, během dvou denního slunění, jsem měla vyrážku na dolní polovině zad a břicha. Byly to červené flíčky a taková krupička, pupínky s vodnatou špičkou. Druhý den v noci jsem zvracela a měla průjem. Další den vyrážka zmizela. Je možné, že souvisí se sluncem, nebo podobné vyrážky se vyskytují i u něčeho jiného. Nejsem na nic alergická.
Děkuji Vám za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčiny projevů na kůži jsou vždy těžko identifikovatelné. To, co popisujete může být solární ekzém, ale i akutní reakce na nějaký alergen třeba z vody při koupání nebo i z nějakého ovoce. Důležité je, že vyrážka zmizela. Dobré je pak místo s výsevem nevystavovat slunci po dobu dvou týdnů od zahojení.
Seboreická dermatitida (seboreický ekzém, seborea) je často se vyskytující vleklé onemocnění, které pacientům dlouhodobě znepříjemňuje život. Někdy je mylně uváděn název seboroická dermatitida. Postihuje oblasti kůže s vyšším výskytem mazových žlázek. Příkladem je kštice, tváře, obočí, víčka, oblast za ušima a uši, hrudník, oblast mezi lopatkami a místa kožních záhybů. Kůže je zarudlá a nacházejí se na ní mastné šupiny až krusty, které místy splývají. V některých případech drobné šupinky mokvají a může docházet k jejich olupování (deskvamaci kůže).
Seboreickou dermatitidu řadíme mezi ekzematická onemocnění, ovšem nejedná se o alergickou reakci. Příčina není dosud zcela přesně známa. Svoji roli hraje genetika a i nadprodukce mužských pohlavních hormonů (takzvaných androgenů). Kvůli nim se onemocnění vyskytuje v určitých věkových skupinách, v dospělosti pak zejména u mužů.
Vyšší sklon k onemocnění mají osoby se zvýšenou činností mazových žláz, přičemž záleží jak na množství vyprodukovaného kožního mazu, tak na jeho jakosti. Čím je produkce kožního mazu vyšší, tím snáze se oloupané kožní buňky spojují v drobné lupy a trápí pacienta nepříjemným pocitem svědění. K onemocnění se často přidružuje kvasinková infekce.
Z dalších příčin můžeme jmenovat nadměrné pocení, nedostatečnou hygienu, špatné stravovací návyky, změny v metabolismu, poruchy nervového systému a v neposlední řadě také emoční či fyzický stres nebo klimatické podmínky.
Onemocnění se vyskytuje často v prvních 3 měsících života, kdy jsou mazové žlázy zvláště aktivní v důsledku nadměrné endogenní tvorby androgenů kůrou nadledvin. V období před pubertou je seboreická dermatitida vzácná. Znovu se objevuje v období dospívání, kdy se sebaceozní žlázy stávají opět aktivními.
Seboreická dermatitida u kojenců se objevuje (na rozdíl od atopické dermatitidy) většinou již v průběhu prvních čtyř týdnů života. Ve kštici se objevují ve frontální a parietální oblasti drobné žlutohnědé šupinky na bledě růžové spodině v rozsáhlých plochách. Jindy se vytváří nad velkou fontanelou popraskaný žlutošedý nebo žlutohnědý na pokožce pevně lpící nános mazlavých šupin, kterým „procházejí“ vlasy. Změny ve kštici označujeme souhrnným názvem „cradle cap“ (čepička z kolébky). Ze kštice se dermatitida často šiří na obočí a do střední části obličeje, kde vznikají ostře ohraničená světle červená ložiska, jež mají při olupování podobu jemných žlutavých mastných šupin. V závažnějších případech postihuje onemocnění intertriginózní lokalizaci (především plenkovou a tříselnou oblast, okolí pupku, oblast kožních řas − podpaží, krční rýhu a plochy za ušima), kde se tvoří infiltrovaná,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pravděpodobně máte solární ekzém. Kupte si v lékárně hydrocortison v masti a aplikujte do vyléčení. Když to do týdne nezačne mizet, tak navštivte kožního lékaře a poraďte se s ním na dalším postupu.
Dermatitis contacta allergica se projevuje 24–48 hodin po styku s vyvolávající látkou a je omezena jen na místo kontaktu. V akutní fázi se tvoří silně zarudlé edematózní ložisko s rychle erodujícími papulovezikulami a mokváním na povrchu, vzácně s tvorbou bul. Mikroskopicky je patrná spongióza a intracelulární edém, vznikají intraepidermální puchýřky. Později se tvoří krusty. V chronické fázi se povrch stává hyperkeratotický a tvoří se na něm ragády, nebo převládá lichenifikace. Hematogenní formu vyvolává látka, na kterou je nemocný senzibilizován krevní cestou do kůže, kde způsobí vznik kopřivky. Hematogenně či lymfogenně se může rozšířit i chronický kontaktní ekzém mimo primární místo kontaktu. Dermatitis contacta se vyskytuje nejen na rukou, na obličeji ale všude tam, kde dojde ke kontaktu s alergenem.
Tato dermatitida se může objevit na rukou či na obličeji.
Svrab je poměrně těžko rozpoznatelné onemocnění. Vyrážka podobná svrabu se obecně označuje jako dermatitida. Dermatitida (latinsky dermatitis) je společný termín pro všechny záněty kůže. Existuje řada různých typů dermatitidy. Některé jsou běžnou alergickou reakcí na určité alergeny. Termín lze použít i v souvislosti s ekzémem, který je též známý jako dermatitický ekzém nebo ekzematická dermatitida. Diagnóza ekzému často znamená dětskou neboli atopickou dermatitidu, ale bez odpovídajícího kontextu nejde o nic víc než o pouhou vyrážku. Podobnost se svrabem může mít i opruzenina.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
reakce na užívání léku – jiná místa postižení;
atopický či jiný ekzém – chybí další příznaky ekzému, jiná místa postižení;
dermatitis herpetiformis – přítomnost celiakie;
zavšivení – přítomnost vší;
impetigo – chybí zákožky;
příjice, syfilis – vyšetření protilátek.
K vyloučení svrabu se používají následující metody:
Vyšetření chodbičky v mikroskopu – po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
Vyšetření vzorku kůže – histopatologie – při místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
Vyšetření krve – je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Seboroická keratóza není zhoubné onemocnění a sama o sobě nepředstavuje zdravotní riziko.
Jde o nezhoubný kožní útvar, který se nezvrhává v rakovinu kůže. Riziko spočívá především v tom, že může být zaměněna za jiný typ kožní léze, například melanom. Právě proto je důležité řešit nejasné nebo měnící se útvary odborně a nespoléhat pouze na vlastní posouzení.
Může se seboroická keratóza zvrhnout v melanom?
Seboroická keratóza se v melanom nezvrhává.
Tyto dvě jednotky spolu nesouvisí vývojově ani biologicky. Problémem je pouze jejich možná záměna vzhledem, zejména u tmavých nebo nepravidelných keratóz. Pokud si lékař není vzhledem jistý, volí vyšetření nebo odstranění s histologií jako preventivní opatření.
Jak poznám rozdíl mezi seboroickou a solární keratózou?
Rozdíl spočívá především v původu a rizikovosti.
Seboroická keratóza je nezhoubná a nesouvisí se slunečním zářením. Solární keratóza naopak vzniká působením UV záření a je považována za přednádorový stav. Solární keratóza se proto sleduje a léčí aktivněji, zatímco seboroická často zůstává pouze kosmetickým nálezem.
Proč se mi objevuje více seboroických keratóz najednou?
Přibývání keratóz souvisí se stárnutím kůže a genetikou.
Ve většině případů nejde o skutečně náhlý vznik, ale o postupný vývoj, kterého si člověk začne více všímat. Kůže s věkem mění způsob obnovy buněk a u geneticky predisponovaných lidí se keratózy objevují ve větším počtu. Nejde o šíření ani o infekci.
Je normální, že seboroická keratóza svědí?
Mírné svědění se může objevit, zejména při podráždění.
Svědění často souvisí s třením oblečením, suchou kůží nebo drobným poraněním povrchu. Pokud je svědění výrazné, dlouhodobé nebo se přidají další změny, je vhodné nechat útvar zkontrolovat, aby se vyloučila jiná kožní diagnóza.
Co znamená, když seboroická keratóza krvácí?
Krvácení bývá nejčastěji mechanického původu.
Ke krvácení dochází obvykle po škrábnutí, holení nebo tření. Spontánní krvácení bez zjevné příčiny však není typické a je důvodem k lékařskému vyšetření. Cílem je vyloučit jiný typ kožní léze nebo komplikaci.
Je nutné seboroickou keratózu vždy odstranit?
Odstranění není ve většině případů nutné.
Pokud je útvar stabilní, nemění se, nekrvácí a neobtěžuje, není důvod k zákroku. Odstranění se provádí hlavně z kosmetických důvodů nebo při opakovaném dráždění. Preventivní odstraňování stabilních keratóz se nedoporučuje.
Bude po odstranění seboroické keratózy jizva?
Riziko jizvy závisí na metodě odstranění a lokalizaci.
Při solární dermatitidě se mohou objevit i celkové příznaky, jako je bolest hlavy, zimnice, pocit zvýšené teploty a slabosti. Na kůži se po expozici ultrafialovému záření začíná objevovat zarudnutí asi za 6 hodin a dosahuje maxima za 24 hodin. Zarudnutí je na místech expozice záření, je ostře ohraničené. Při velké intenzitě záření se mohou objevit i otok kůže a puchýřky.
Seboroická a solární keratóza jsou dvě rozdílné kožní jednotky, které bývají často zaměňovány kvůli podobnému názvu. Z klinického hlediska je však jejich význam zcela odlišný.
Seboroická keratóza je nezhoubná změna bez přímé souvislosti se slunečním zářením, zatímco solární keratóza vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření a je považována za přednádorový stav.
Seboroická a solární keratóza jsou dvě odlišné kožní jednotky, které jsou si názvem i vzhledem částečně podobné, ale liší se původem, významem i klinickým přístupem. Záměna těchto pojmů je velmi častá a vede ke zbytečným obavám i nedorozuměním.
Seboroická keratóza je nezhoubná změna bez vazby na sluneční záření, zatímco solární keratóza vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření a je považována za přednádorový stav.
Příznaky solární dermatitidy se objevují po spálení sluncem. Prvním příznakem je nejprve svědění, při těžším průběhu i napětí kůže a bolest charakterizované zarudnutím, případně vznikem puchýřků a puchýřů. Průběh závisí na intenzitě slunečního záření, na délce trvání expozice a na fototypu kůže.
Pityriasis simplex alba, lat. forma dermatitis seborrhoica, se vyskytuje zejména u dětí. Pityriasis alba jsou bělavá, mírně se olupující ložiska na trupu, horních končetinách či v obličeji. Na jejím vzniku se výrazně podílí příliš intenzivní odmašťování mýdlem. Léčbou je jeho zamezení a použití mastných krémů.
Základem léčby je vysoušení lézí a protizánětlivá terapie. U kojenců je možné ke změkčování šupin použít olej s kyselinou salicylovou (3%) a koupele s protizánětlivým účinkem (extrakty z ovsa, olejové přísady). Lokálně lze aplikovat azolová antimykotika s obsahem flutrimazolu, etoconazolu, econazolu.
Zda se jedná o potničky, poznáte velmi brzy, neboť se vyskytují jen krátkodobě a po vhodném ošetření mizí zhruba během 2 dnů. Takto vypadají potničky.
Máte-li pochybnosti o příčině vyrážky, navštivte lékaře, aby vyloučil jakékoliv onemocnění, například seboreu. Takto vypadá seborea.
Seboreická dermatitida, nebo taky seborea, navzdory poměrně exotickému názvu postihuje podle odhadů asi 5 % populace. A koho jednou navštíví, u toho se často zdrží po celý zbytek života. Seborea je charakteristická zarudlými šupinkami se žlutavou krustou. Seboreická dermatitida (dermatitis seborrhoica) je poměrně časté kožní onemocnění s nadměrnou produkcí kožního mazu (latinsky sebum). Jedná se o neinfekční onemocnění s chronickým a recidivujícím průběhem.
Onemocnění postihuje kojence v prvních 3 měsících života, dále mladé lidi v období puberty a pak dospělé, mezi kterými převažují muži mezi 20. a 40. rokem věku. Seborea se u kojenců projevuje nejčastěji v podobě pevně lpících žlutooranžových nánosů mastných šupin a krustiček na hlavičce, odkud se šíří na ouška, obočí a zevní oblasti víček. Zatímco u kojenců se seborea při trpělivém každodenním dodržování hygieny, ošetřování postižených míst a úpravě výživy obvykle hojí spontánně během několika týdnů či měsíců, u dospělých se často chronicky vrací.
Seborea si nejraději vybírá pro svůj výskyt kůži bohatou na mazové žlázy, která se může zapařit. Nejčastěji ji tedy najdete ve vlasech a na obličeji, kde postihuje nosoretní rýhy, ušní záhyby, obočí a okraje víček i oblast vousů. Vyskytuje se i na hrudi a mezi lopatkami, v záhybech pod prsy a v oblastech pubického ochlupení.
Nejčastějším projevem seborey jsou ploché, tečkovité, kruhové nebo oválné hnědorůžové nebo lososově růžové plošky s temnějším středem a zdůrazněným zarudlým okrajem. Ložiska místy a v různém rozsahu mapovitě splývají a často jsou potažená mastnými žlutavými šupinkami a krustami máslovitého vzhledu, které se samovolně olupují, jindy naopak spíše mokvají a úporně ulpívají.
Toto jsou charakteristické znaky, jimiž se seborea odlišuje od potniček!
Projevy seborey závisí na klimatických podmínkách a ročním období. Obecně se zlepšují v létě a zhoršují v zimě. Vliv samotného slunečního záření není jednoznačný, u některých pacientů slunce projevy seborey zhoršuje, u jiných zlepšuje. Postižená místa většinou nesvědí, ale svědit mohou. Svědění se někdy zvyšuje účinkem přímého slunečního záření. Seboreickou dermatitidu někdy není snadné diagnostikovat, její příznaky se kryjí s jinými typy kožních onemocnění. Nejsnáze ji lze zaměnit za lupénku (psoriasis) a u dětí i