Příliš mnoho tuků a sacharidů v potravě a téměř žádná zelenina či ovoce společně se sníženou pohybovou aktivitou mají za následek zvyšující se počet lidí s nadváhou a obezitou. Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední evropské pozice. Zhruba 25,6% žen a 22,6% mužů (zdroj: obesitas.cz) spadá do kategorie obézních, avšak nadváhou trpí více než polovina dospělé populace. Je důležité si uvědomit, že při redukčních dietách nepomůže žádná zázračná pilulka. Ideálním a současně jediným řešením je propojení zdravého životního stylu se zdravou stravou a pohybem.
PhDr. Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB, doporučuje:"Při redukci váhy je třeba nejen sledovat množství přijímané energie, ale i skladbu jídelníčku. Je důležité, aby hubnoucí přijímali dostatečné množství bílkovin. Avšak hlavně živočišné bílkoviny jsou často provázené tuky, které je potřeba omezovat. Tento problém pomáhá řešit potravina pro zdravou výživu - Šmakoun- jehož základem je bílkovina z vaječných bílků podobná kuřecímu masu. Sto gramů této potraviny obsahuje pouze 282kJ". Jako součást jídelníčku nabízí Šmakoun hned několik předností. Díky své nízké energetické hodnotě i glykemickému indexu představuje tento výrobek ideální volbu pro lidi, kteří se chtějí zbavit přebytečného tuku, ale zachovat si svalovou hmotu.
Výhodou konzumace bílkovin je, že zajišťují delší pocit sytosti a na jejich zpracování potřebuje organismus mnohem více energie. Navíc se bílkovinyneproměňují v tuky a organismus po nich sáhne jako po zdroji energie pouze v extrémních podmínách. Podle posledních informací se však vyspělá populace se potýká nikoli s nedostatkem bílkovin, ale se zdroji, které nejsou provázené tuky. Proto je bílkovinný plátek Šmakoun z vaječných bílků se svými 0% tuku tak hodnotnou potravinou.
Vaječné bílky jako základ
Bílkovinný plátek najdeme na našem trhu pod názvem Šmakoun. Tato velmi hodnotná a nízkokalorická potravina je získávána z vaječných bílků. Unikátní patentovaná technologie vyvinutá v ČR umožňuje zpracování bílků do takové formy, aby chuťově i vůní připomínala maso, přičemž si stále uchovává veškeré kvalitativní přednosti. Nelze opomenout fakt, že při výrobě Šmakoun plátku nejsou použity umělé konzervační látky či stabilizátory. Šmakoun je potravina prakticky bez tuků, sacharidů, cholesterolu, a je tedy ideální volbou pro všechny, kteří drží redukční diety. Vyhledává ho stále více lidí z řad sportovců, obézní lidé, ale i osoby s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetici (vyjma těch, kteří trpí problémy s ledvinami) či odborná veřejnost.
Nutriční hodnoty ve 100g: energetická hodnota 282 kJ (66&nb
Bílkovinný plátek najdeme na našem trhu pod názvem Smacker. Chutí i vůni připomíná maso. Nelze opomenout fakt, že při jeho výrobě nejsou použity umělé konzervační látky či stabilizátory. Smacker je potravina prakticky bez tuků, sacharidů, cholesterolu, a je tedy ideální volbou pro všechny, kteří drží redukční diety - nejen obézní lidé, ale i sportovci, dále osoby s rizikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetici (vyjma těch, kteří trpí problémy s ledvinami) či odborná veřejnost.
500 g sádla a 500 g oleje na smažení. Dále budete potřebovat 130 g louhu (hydroxid sodný NaOH) a 380 ml destilované vody.
Postup:
Sádlo a olej slejte dohromady a pomalu zahřívejte ve velkém hrnci dokud e sádlo voleji nerozpustí. Teplota tuků nesmí překročit 90 °C. Když se vše rozpustí, nechte to schladnout na 60 °C. Při chladnutí je čas na přípravu roztoku louhu. Nalijte přesně odměřenou a studenou destilovanou vodu do dostatečně velké nádoby a pak do vody pomalu nasypte všechny vločky louhu. Zamíchejte to než se louh ve vodě dokonale rozpustí. Při rozpouštění sodného louhu se voda silně zahřeje! Budou se rovněž uvolňovat nebezpečné leptavé výpary, proto je nutné prostor dobře odvětrat nejlépe digestoří. Horký rozpuštěný louh se opatrně nalije do hrnce s tukem a olejem, který by měl stále ještě mít 50 až 60°C. Ihned se z toho vytvoří mléčná hmota. Kdo má tyčový mixér, může jím nyní několik minut mýdlo míchat. Tuk a olej se pořádně promíchají. Po několika minutách je hmota hustější, asi jako pudink. Když je hmota pevná tak, že na ní kuchyňská lžíce může zanechávat stopy, mělo by se to celé přelít do připravené formy na mýdlo. Při míchání mýdla vzniká také teplo. Celá hmota dosáhne 60 a více °C. Kdo míchá příliš dlouho a do velkých teplot, bude dostávat mýdlovou hmotu z hrnce do formy na mýdlo pouze s velkými obtížemi. Výsledné mýdlo pak bude hrubé a drobivé. Od smíchání louhu s tukem již nesmí být hrnec na plotně!
Mýdlo ve formě brzy ztvrdne a je dobré, když ho v ní necháte stát ještě alespoň 24 někde v teple. Formu dobře přikryjte ručníky, aby dobře udržovala vlastní teplo a nechte mýdlo aby mohlo “vyzrát”. Po této době mýdlo vyjměte a nařezejte ho na vhodně velké kousky velikosti mýdla. Tyto kousky mýdla nechte ještě několik dní ležet a schnout. Tato mýdla mohou být skladována měsíce, ale kvůli přetučnění mohou po delší době začít trochu žlukle páchnout. To je ale jen zápach na povrchu, který při mytí ihned zmizí. Doma vyrobené domácí mýdlo je totiž přírodní produkt, který neobsahuje žádné chemické stabilizátory.
Barviva jsou pro výrobce potravin velmi důležitá. Jsou jedním z hlavních faktorů, díky kterým se buď výrobek prodá, nebo zůstane ležet na regále. Výrobci používají barviva, aby dodali svým výrobkům na pravosti a poctivosti. Samozřejmě že zákazník dá přednost jogurtu s jasně červeně zbarvenou jahodovou složkou než jogurtu s nevzhledně vypadajícími tmavě zbarvenými kousky jahod.
Barviva můžeme rozdělit do tří skupin:
První jsou barviva přírodního původu, která jsou většinou získávána i klasickými výrobními postupy, proto nepředstavují žádné obavy.
Dále jsou to barviva přírodně identická. S nimi se můžeme setkat velmi často, neboť jsou výrobci velmi oblíbená právě pro slovíčko „přírodně“. To znamená, že jsou po chemické stránce totožná s barvivy získávanými přírodní cestou, ale jejich výroba je jednodušší a levnější.
Třetí skupinou jsou barviva syntetická. Dříve se vyráběla z uhelného dehtu, nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho, jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel „daří“. Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat.
Pokud se ekzém objeví u dítěte v kojeneckém nebo batolecím věku, využívá se speciální krátkodobá vylučovací diagnostická dieta. Jejím cílem je zjistit, jestli rozvoj ekzému u dítěte je nebo není způsoben nějakou potravinou – ať už v podobě příkrmu, nebo alergenu vstřebaného do mateřského mléka. Tato testovací dieta je prvním a nejdůležitějším krokem, který byste měli se svým dítětem podstoupit. Pomocí ní máte šanci odhalit hlavní příčinu zhoršování ekzému. Pravděpodobnost, že jí bude určitý potravinový alergen, je totiž u takto malých dětí velmi vysoká.
Jestliže se dietou prokáže, že provokatérem ekzému je jeden nebo více potravinových alergenů, nastupuje dieta. Z jídelníčku atopika se prokázané alergeny zcela vyřadí. Pokud po úpravě stravy ekzém zcela vymizí a nevrací se, není nutné dietu rozšiřovat na další potraviny. Jedinou výjimkou je sója, které by se měli vyhýbat malí potravinoví alergici, i když jim na ni vyšly testy negativní.
Určité potraviny mohou zhoršovat atopický ekzém i přesto, že si na ně tělo nevytvoří žádnou alergii. Jde o potraviny, jež jsou schopny různým způsobem zvyšovat hladinu histaminu v těle. Histamin je sloučenina odpovědná mimo jiné za svědění a záněty pokožky.
Nejčastější dráždivé potraviny: rajčata, lilek, špenát, kuřecí a vepřové maso, ryby (s výjimkou absolutně čerstvých) a další vodní živočichové, zrající salámy, zrající sýry, kysané mléčné výrobky, kyselé okurky, kysané zelí, čokoláda, kakao, citrusové ovoce, ananas, papája, datle, jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, rybíz, rozinky, třešně, višně, meruňky, broskve, nektarinky, ryngle, švestky, sója a červená fazole, tofu, potravinové přísady jako kvasnice, barviva, zvýrazňovače chuti, sójová omáčka, ocet, hořčice, stabilizátory a konzervační látky, exotické koření jako skořice, hřebíček, muškát, lékořice, chilli nebo kari, syrový vaječný bílek, veškerý alkohol (nejvíce sekt), jakákoli dříve uvařená a ohřívaná jídla.
Diagnostika chlamydiových infekcí zaznamenala v posledních letech značný rozvoj. Nejprve jde o přímý průkaz chlamydií ze sliznice, kde se přítomnost bakterie předpokládá. Například odběr z močové trubice se provádí tamponkem na drátku nebo tenkou tyčinkou z plastu pomalým šroubovitým vsunutím do hloubky asi 3–4 cm od ústí. Podobně probíhá i odběr z gynekologických cest. Odběr materiálu ze spojivkového vaku se provádí suchými sterilními tampony. Lze také vyšetřovat moč, eventuálně ejakulát. Odebraný vzorek se přenese na transportní medium a přepraví se do laboratoře. Pokud se chtějí prokazovat nukleové kyseliny, pak se materiál přenáší na speciální medium se stabilizátory, což zaručuje možnost skladování, posílání poštou do vzdálené laboratoře a podobně. K průkazu specifických antigenů povrchu elementárních tělísek metodou přímé imunofluorescence je nejlépe otisknout materiál z tamponu na podložní sklíčko.
Ke kultivačnímu průkazu chlamydií se využívají kultury buněk, například linie McCoy. K vyšetření protilátek se používají ELISA testy, kdy se detekují protilátky ve třídě IgA, IgM,IgG a cHSP 60, IgG. Lze také použít enzymatickou imunoanalýzu (ELIZA). Takzvaná hybridizační technika se využívá pro detekci ribozomální RNA ch. trachomatis a poměrně často pak testy Amplicor, které jsou založeny na detekci plazmidové DNA ch. trachomatis. Sem patří i test TMA založený na detekci RNA ch. trachomatis.
Vezme krev a sleduje množství stresových hormonů, detekovatelných je jich dnes asi třicet, není to tedy jen kortizon či adrenalin. Nato odešle pacienta k psychologovi, vždy chce mít na stole psychologické posouzení. Pak pracuje dle toho, co analýza objevila. Stresové hormony se vždy vážou ke specifickým receptorům, takže může u kteréhokoliv pacienta predikovat, zda mu hrozí infarkt, onkologické onemocnění, roztroušená skleróza, revmatická artritida či jiné civilizační onemocnění. Kardiovaskulární obtíže lze navíc detekovat přes zánětlivé cytokiny, o jejichž roli v kardiologii byla napsána monografie. Každý odborník si tudíž může přečíst, které receptory ovlivňují rozvoj těch kterých srdečních onemocnění a jak je lze včas diagnostikovat. Nemoc se pak musím začít řešit ve fázi, v níž se nachází, což znamená, že protokol se nastaví podle toho, jde-li o fázi molekulární, celulární nebo organickou.
Je-li onemocnění ve fázi organické, pošle pacienta do nemocnic a plně respektuje metody daných oddělení. To znamená, že když má někdo cirhózu jater, pošle jej na ultrazvuk, na magnetickou rezonanci, na biopsii, na vše, co tato fáze vyžaduje. Jenže k organickému se vždy pojí psychické, to je, proč pacient má cirhotické obtíže, a také jaký má dietní režim. Pošle ho tedy i za specialistou na výživu a psychologem. Tyto tři složky, tedy organická část, výživa a psychologie, musí být v synergii. Pacienta s cirhózou nevyléčí pouze gastroenterolog, to je omyl; gastroenterolog řeší játra, ale nikoli nemoc se vším, co k ní patří. Například u roztroušených skleróz se v této fázi objevují oligoproteiny v likvoru, ještě však nejsou patrné neurologické příznaky; neurolog řekne, že jde o tendenci k roztroušené skleróze. Zde dokáže účinně pracovat psycholog, po jehož zásahu oligopásy zmizí. Je zpracovaný traumaterapeutický systém, který se opírá o poznatky německého psychologa a psychoterapeuta Franze Rupperta. V podstatě v něm jde o to, aby se pacient dokázal od psychických traumat, která ho v životě potkala, odpoutat natolik, aby už nadále negativně neovlivňovala jak jeho prožívání, tak jeho životosprávu.
Intoxikace lidí nezdravým jídlem dnes dosáhla takového stupně, že když se upraví strava, je zaručen poloviční úspěch. Konkrétně v mikroorganismech tlustého střeva je vždy třeba provést korelaci, zčásti je znovu osídlit, protože toxiny, které se přes střevo v organismu hromadí, jdou zpětně do oběhu a vyvolávají záněty. Zvládnout dietu tlustého střeva znamená vyléčit polovinu autoimunitních chorob. V Itálii je to celkem snadné, v Česku se začínají prosazovat farmářské trhy. To mimo jiné zname
U seniorů bývá také problém ve zhoršené hybnosti nebo zhoršení zraku, v krajním případě i v takzvané stařecké demenci, což výrazně omezuje schopnost nákupu a přípravy stravy. Objevují se i problémy ekonomické. Nedostatek aktivity, jehož důsledkem je i nechuť připravit si jídlo či dojít si nakoupit, může souviset s depresí z osamělosti a sociální izolace. Souhrnem těchto skutečností se starší člověk dostává do začarovaného kruhu – jeho zdravotní stav se vzhledem k nedostatečné výživě stále zhoršuje, což vede k dalšímu zhoršení jeho schopnosti správně a dostatečně jíst. Proto je důležitá pestrá strava pro seniory nebo program stravování seniorů. Řešením, které nabízí medicína, mohou být přípravky enterální klinické výživy. Jedná se o vyváženou tekutou stravu uzpůsobenou k popíjení, v níž je přesně definovaný obsah nutričních složek. Tyto přípravky se dodávají do lékáren v různých chuťových příchutích. Mohou se podávat po jídle nebo mezi jídly a lze jimi doplnit stravu o všechny důležité součásti: energii, bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerální látky a stopové prvky v potřebném množství. Navíc lze přípravky enterální klinické výživy využít i při přípravě denních jídel. Univerzální doporučení pro výživu ve stáří neexistuje, záleží na věku, fyzické aktivitě a zdravotním stavu. Při chronickém onemocnění je důležité dodržovat léčebná dietní opatření.
Kalorický příjem u méně aktivních lidí staršího věku by měl být 7 300 až 8 500 kJ u žen a 7 900 až 9 500 kJ u mužů. Pro přesné stanovení je nutné vzít v potaz řadu faktorů, jako je stavba těla a zdravotní stav. Není dobré vyřazovat z jídelníčku například zeleninu nebo maso pro špatný stav chrupu. Úpravu jídla je třeba volit tak, aby ho člověk zvládl zkonzumovat, takže často pomůže jej rozmixovat.
Staří lidé mají tendenci se v jídle odbývat. Hlavní složkou jejich jídelníčku bývá bílé pečivo a rafinovaný cukr, což není ani zdravé, ani výživné. Navíc šetří a kupují to nejlevnější, co v supermarketech je. Jenže obvykle to je také to nejméně kvalitní. Často jim pak chybí v jídelníčku bílkoviny, nutné pro hojení ran, s nedostatkem zeleniny chybí i vláknina, což zhoršuje zažívání, ale může být i jednou z příčin rakoviny tlustého střeva. Větší množství nekvalitních sacharidů zatěžuje slinivku, což může vést ke zvýšené glykémii. V nekvalitních potravinách rovněž převládají takzvaná éčka, stabilizátory, konzervanty, transmastné nasycené tuky, což není nic dobrého pro tělo a už vůbec ne pro organismus seniorů.
Klinická studie provedená na aloe vera (konkrétně ACTIValoe) prokázala po 12 týdnech orálního užívání signifikantní zlepšení pleti. Měření zaznamenalo zlepšení elasticity pokožky a zvýšení vlastní produkce kolagenu což přirozeně vedlo k omezení počtu vrásek na pokožce. Mezi další příznivé výsledky vnitřního užívání ACTIValoe lze jednoznačně považovat snížení podráždění a začervenání pokožky. Z provedené klinické studie vyplývá, že pravidelné užívání 1,2 gramu biologicky aktivní aloe vera denně ve formě roztoku má významný vliv v prevenci stárnutí pokožky.
Proč ACTIValoe? Jde nepochybně o nejkvalitnější extrakt z Aloe vera na našem trhu, který je schopen garantovat více než 10% účinných látek ve svém obsahu i po zpracování. Možná vás překvapí fakt, že čerstvá rostlina obsahuje zhruba 15 % aktivních látek, zbytek tvoří voda (gel). Bohužel v České republice legislativa umožňuje prodávat i výrobky, které obsahují jen minimum účinných látek a výrobci vlastně nejsou schopni doložit přesné složení. V mnoha výrobcích se nacházejí stabilizátory a zahušťovadla, což rozhodně nesvědčí o kvalitě ani o prospěšnosti organizmu.
Pro mnoho opruzených je nejlepším řešením na opruzeniny biologická léčba pomocí rybího tuku v tubě. Takovým je přípravkem je i mast s názvem Rybilka, která obsahuje 99% vyčištěného rybího tuku. Rybilka je speciální mast určená k ochraně a ošetření jemné pokožky kojenců a batolat. Rybí mast zklidňuje místa, kde je opruzená pokožka. Používá se jako účinná mast na opruzeniny. Dále Rybilka působí preventivně a udržuje pokožku hladkou a vláčnou. Složení rybí masti je jednoduché, čištěný rybí tuk, čištěná voda a stabilizátory. Někdy se prodává i míchaná rybí mast na objednání v lékárnách, která ale nemá tak dlouhou životnost a hůře se s ní pracuje. U některých lidí byl prokázán lepší účinek čerstvě namíchané rybí masti z lékárny, než při léčbě mastí Rybilka. Rybilka mast se dá nahradit i krémem Nivea baby nutri sensitive SOS krém, který okamžitě zklidňuje začervenalou a podrážděnou dětskou pokožku od opruzenin. Nivea SOS krém také, jako Rybilka, obsahuje rybý tuk ve formě omega 6 mastných kyselin a navíc obsahuje ještě i hydratující bambucké máslo. Nejlevnější nabídky a seznam obchodů, kde se dá rybí mast koupit, jsou zde rybí mast cena. Nejlevnější nabídky a seznam obchodů, kde se dá krém Nivea SOS koupit, jsou zde Nivea SOS cena.