ŠTÍPANEC OD VČELY

Poradna

V naší poradně s názvem SKVRNA OD PROPOLISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolínka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Skvrna od propolisu

Štípanec od blechy

Jak vypadá bleší kousnutí? Příznaky blešího štípnutí jsou charakteristické tím, že zanechávají na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí. Takto vypadá štípanec od blechy.

Zdroj: článek Blechy na člověku

Příběh

Ve svém příspěvku ŽELATINA AGAR AGAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kecka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Želatina agar agar

Foto

Níže na odkazech je možné vidět štípance od hmyzu a štípance na těle.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od blechy.

Zde můžete vidět, jak vypadá kousnutí od štěnice.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípanec od komára.

Zde můžete vidět, jak vypadá štípnutí od mravence.

Zde můžete vidět štípance od roztočů.

Zde můžete vidět štípance od sametky.

Zdroj: článek Kousnutí od blechy

Příklady kousnutí hmyzem

Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.

U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.

Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.

Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.

Jak na štípance od roztočů:

• Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
• Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
• Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
• Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
• Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
• Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.

Zdroj: článek Jak se pozná kousnutí od blechy

Co je propolis?

Propolis je pryskyřičná směs, kterou včely sbírají z pupenů stromů nebo jiných rostlinných zdrojů. Surovina k tvorbě propolisu je sbírána včelami na rostlinách produkující pryskyřičné látky. Při zpracování se mísí nasbíraná hmota s výměškem hlavových žláz. Včely propolis používají jako stavební a ochranný materiál. Pro včely má velký vliv, jelikož posiluje strukturální stabilitu úlu, snižuje vibrace, udržuje utěsnění úlu, je prevencí proti nemocem a parazitům a zároveň inhibuje růst bakterií a zabraňuje hnilobě v úlu. Propolis má mnoho různých barevných odstínů od zelenožluté až k temně hnědé, což je odvislé od jeho stáří a původu.

Zdroj: článek Jak odstranit skvrny od propolisu

Co je propolis

Propolis je přírodní látka, kterou rostlina vylučuje a potahuje jí své zranitelné části (mladé výhonky, pupeny květů, listy), čímž se chrání před přírodními úkazy, jako je vítr, voda, vysušení, ale i před mechanickým poškozením a škůdci. Čerstvě nanesený propolis je tuhá masa. Barva je závislá na místě, kde byla tmelová pryskyřice sbírána, ale také na stáří. Může mít hnědou barvu, která přechází do červené, někdy až černé nebo zelenavé barvy. Chuť je terpentýnově hořká, vůně příjemně jemná, připomínající vanilin.

Včely propolis získávají z pupenů stromů a rostlin produkujících pryskyřičné látky, dále jej zpracovávají a přidávají k němu vlastní biologické látky (výměšky hlavových žláz). V úlech jej využívají jako stavební a ochranný materiál. Tmelem utěsňují vzniklé štěrbiny ve stěnách úlu, lepí rámky, vystýlají a vyztužují buňky plástů, upravují velikost česna (vletový otvor) a obalují jím cizorodé předměty (například těla uhynulých živočichů). Včely bohatě tmelí svá obydlí převážně na podzim, aby v zimním období snížily tepelné ztráty.

Získat propolis ze včelstev je poměrně pracné. Seškrabává se ze stropu úlu a z rámků. Propolis je významně obsažen i ve voskových víčkách, jimiž včely uzavírají medové buňky, a proto se med i přes dlouhé skladování nezkazí. Mnohem více propolisu je možné vytěžit pomocí speciálních pomůcek, proto se do úlu vkládají rošty nebo síta. Nejkvalitnější propolis se dá sklidit v létě, po skončení hlavní snůšky. Od jednoho včelstva lze získat 50–100 g propolisu za sezónu. Po zatmelení se rošty či síta zchladí nebo zmrazí. Tím, že propolis ztvrdne a zkřehne, je jeho oškrábání snadnější. Získaný surový propolis se musí očistit od nečistot a vosku. Propolis by se neměl čistit plavením ve vodě ani přetavovat, neboť dochází ke ztrátám látek v něm obsažených. Měl by se skladovat na chladném a tmavém místě v dobře uzavřených nádobách, mikroténových sáčcích a podobně. Pokud je správně skladován, udrží si svoji účinnost až 5 let. Nejvíce účinný je surový propolis, který je uchováván ve vzduchotěsném prostředí.

Použití propolisu vnitřně může u člověka alergického na propolis vyvolat krvácení z ledvin a močového měchýře. Dosud není známo, jak propolis v lidském těle účinkuje. Zevní použití propolisu je také spojené s rizikem alergie, i když takové případy jsou řídké, přesto jsou možné. Alergii na propolis zjistíte nanesením slabé vrstvy propolisu ve formě tinktury nebo masti na kůži (dlaňová strana zápěstí). Tento test opakujte po dva dny, a pokud nedojde k reakci – zčervenání kůže, pupínky, svědění, otok, můžou se výrobky z propolisu užívat.

Složení propolisu:

• pryskyřice 50–60 %;
• včelí vosk 30 %;
• tříslovina 12–40 %;
• makro- a mikroprvky z popela 18–20 %;
• balzámy a éterické oleje 10 %;
• mechanické příměsi a pyl 5 %;
• skořicový alkohol a kyselina skořicová;
• vitamín B1 (thiamin), vitamín PP (kyselina nikotinová), provitamín A;
• minerální látky jako železo, hliník, vápník, křemík, mangan a jiné;
• mohou se v něm vyskytovat i flavonoidy, které jsou zodpovědné za posílení imunity, právě díky nim je propolis účinný v boji s bakteriemi, plísněmi či viry;
• kyselina ferulová, která zajišťuje antibakteriální účinek propolisu.

Zdroj: článek Propolis a jeho využití

Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost