Účinnou látkou přípravku AULIN je nimesulid. Nimesulid patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv s analgetickým a antipyretickým účinkem, nimesulid účinkuje jako inhibitor enzymu cyklooxygenázy, která se účastní syntézy prostaglandinů.
Aulin příbalový leták
AULIN100 mg tablety granule pro přípravu perorálního roztoku
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje nimesulidum 100 mg. Jeden sáček obsahuje nimesulidum 100 mg. Tablety obsahují laktosu. Granule pro přípravu perorálního roztoku obsahují sacharosu, glukosu. Úplný seznam pomocných látek viz bod níže.
LÉKOVÁ FORMA
Tablety: světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety. Granule pro přípravu perorálního roztoku: světle žlutý granulát s pomerančovou vůní.
KLINICKÉ ÚDAJE
Terapeutické indikace – Léčba akutní bolesti – Primární dysmenorea – Nimesulid by se měl předepisovat pouze jako lék druhé volby. Rozhodnutí předepsat nimesulid by mělo být založeno na zhodnocení celkových rizik jednotlivého pacienta.
Dávkování a způsob podání
Minimální účinná dávka má být použita po co nejkratší dobu, aby se snížil výskyt nežádoucích účinků. Maximální délka léčebného cyklu nimesulidem je 15 dní. AULIN by se měl užívat podle klinického stavu co nejkratší možnou dobu. Dospělí: 100 mg 2x denně po jídle. Starší pacienti: u starších pacientů není třeba redukovat denní dávku. Děti (< 12 let): AULIN je u těchto pacientů kontraindikován (viz kontraindikace). Mladiství (12–18 let): vzhledem k farmakokinetice u dospělých a farmakodynamickým vlastnostem nimesulidu nejsou u těchto pacientů nutné žádné úpravy dávkování.
Porucha renálních funkcí: u pacientů s mírným až středně těžkým postižením renálních funkcí (clearance kreatininu 30–80 ml/min) nejsou, vzhledem k farmakokinetice, nutné žádné úpravy dávkování, avšak v případě těžké poruchy renálních funkcí (clearance kreatininu < 30ml/min) je AULIN kontraindikován. Porucha jaterních funkcí: u pacientů s poruchou jaterních funkcí je AULIN kontraindikován.
Kontraindikace
Známá hypersensitivita na nimesulid nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Projevy hypersensitivity (například bronchospasmus, rinitida, kopřivka) v anamnéze, jako reakce na podání acetylsalicylové kyseliny nebo jiných nesteroidních antiflogistik.
Hepatotoxické reakce na podání nimesulidu v anamnéze.
Současné užívání jiných potenciálně hepatotoxických látek.
Alkoholismus, toxikomanie.
Aktivní žaludeční či duodenální vředy, rekurentní ulcerace či krvácení do gastrointestinálního traktu v anamnéze, cerebrovaskulární krvácení nebo jiné aktivní krvácení či poruchy krvácivosti.
Těžké poruchy krevní srážlivosti.
Těžké srdeční selhání.
Těžká porucha renálních funkcí.
Porucha jaterních funkcí.
Pacienti s horečkou a/nebo s příznaky podobnými chřipce.
Děti do 12 let.
Třetí trimestr těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).
Malé bělavé nebo nažloutlé vřídky s červeným lemem se z ničeho nic vytvoří na jazyku, dásních, na patře nebo sliznici rtů a tváří a neuvěřitelně bolí při jídle i mluvení. Afty, lékařsky nazývané aftózní stomatitida, začínají řezavým pocitem, případně necitlivostí v místě budoucího výsevu. Během jednoho dne se vyvinou malé vřídky, které nepřesahují 0,5 cm v průměru. Zahojí se bez jizvy během deseti dnů, ale dokáží nám pořádně otrávit život. Velké afty někdy nemizí celé týdny a často zanechávají jizvy. Afty obou typů mají sklon se dvakrát až třikrát během roku vracet. Postihují hlavně mladé lidi, častěji ženy. Na jejich vzniku se pravděpodobně podílejí hormony, proto se často objevují u žen před menstruací. Často se afty v dutině ústní nesprávně zaměňují za bradavice, například bradavice na jazyku nebo bradavice na rtu. Bradavice se na sliznicích objevují jen velmi vzácně a spíše jde právě o afty.
Propolis, látka produkovaná včelami, může u některých jedinců způsobit alergické reakce, které se nejčastěji projevují jako kontaktní dermatitida. Mezi příznaky může patřit zarudnutí, otok, svědění a dokonce i puchýře naplněné tekutinou na kůži. I když je méně časté, požití propolisu může vést k rozsáhlejším reakcím, včetně orálního a periorálního ekzému a ve vzácných případech k systémové kontaktní dermatitidě.
Příznaky alergie na propolis
Kontaktní dermatitida: Zarudnutí, otok, svědění a puchýře na kůži, zejména tam, kde byl aplikován propolis.
Cheilitida: Zarudnutí, olupování a tvorba krust na rtech.
Periorální ekzém: Ekzematózní vyrážka kolem úst.
Stomatitida: Vředy a záněty v ústech.
Dermatitida na rukou: Ekzém na rukou.
Kopřivka: Kopřivka (vyvýšené, svědivé oblasti na kůži).
Systémové příznaky: Ve vzácných případech může požití propolisu vést k systémovým reakcím, včetně potíží s polykáním nebo mluvením a dokonce i dušnosti.
Reakce na přenos vzduchem: Pokud se propolis nachází ve vzduchu, může způsobit zarudnutí obličeje, svědění a otok.
Nejúčinnějším lékem na popraskané koutky je udržet je suché a vláčné. Pokud jsou popraskané koutky doprovázeny i kvasinkovou infekcí, která se projevuje moučnými usazeninami v koutcích, tak je vhodné použít antimykotické masti například Clotrimazol mast. Vhodná je také zinková pasta anebo pro udržení vláčnosti rtů lékařská vazelína.
Jestliže jsou popraskané koutky úst způsobeny infekcí v ústech, tak i po jejich vyléčení bude probíhat častá recidiva, dokud se nevyléčí primární příčina, například stomatitida pod protézami. Ta se nejlépe vyléčí pomocí výplachů chlorhexidinem. V chlohexidinu můžeme nechat přes noc také vyčistit zubní protézu.
Pokud jsou popraskané koutky způsobeny přemírou alkoholu nebo nedostatkem vitamínů B, tak je velice účinným pomocníkem lék riboflavin, což je vitamín B2.
Bolestivé vředy – známé také jako aftózní vředy, které mají charakteristické zbarvení, zejména bledé, žluté s červeným vnějším kroužkem, nebo jde i o shluk těchto vředů v ústech, obvykle se objevují na tvářích, jazyku nebo uvnitř úst.
Opary – mohou vyvolat horečku, jsou způsobeny infekcí, vyskytují se kolem rtů. Zřídka se tvoří na dásni nebo vnitřní části úst. Opary jsou spojeny s brněním, citlivostí nebo pálením před svým objevením.
Podráždění v ústech může být způsobeno:
kousáním tváře, jazyka nebo rtů;
používáním rovnátek, zlomeným zubem;
žvýkacím tabákem;
popálením úst teplým jídlem či nápojem;
onemocněním dásní nebo jiným typem infekce dutiny ústní;
citlivostí na určité potraviny nebo léky;
autoimunitním onemocněním, které ovlivňuje slizniční výstelky úst, jako je lupus, Crohnova choroba nebo Behcetova nemoc;
užíváním některých léků, jako jsou chemoterapeutika, antibiotika, léky používané na revmatoidní artritidu nebo léky na epilepsii;
Není známa přesná příčina vředů, ale ví se, že k jejich rozvoji přispívá mnoho faktorů, například léky, trauma úst, špatná výživa, stres, bakterie nebo viry, nedostatek spánku, náhlé hubnutí a některé potraviny (brambory, citrusové plody, káva, čokoláda, sýr a ořechy). Vředy rovněž souvisí s dočasným snížením imunitního systému z důvodu nachlazení nebo chřipky, s hormonálními změnami, nízkou úrovní vitamínu B12 nebo kyseliny listové. Dokonce i kousání vnitřku tváře nebo žvýkání ostrých kusů jídla může vyvolat bolestivé vředy. Vředy bývají ovlivněny také genetickými predispozicemi. Jsou považovány za autoimunitní onemocnění, ale nejsou nakažlivé.
Opary a horečkové puchýře
Opary a horečkové puchýře jsou způsobeny virem herpes simplex. Na rozdíl od vředů jsou opary a horečkové puchýře nakažlivé již od okamžiku, kdy došlo k jejich vytvoření. Prvotní infekce může být zaměněna s nachlazením nebo chřipkou. Jakmile je člověk nakažen tímto virem, „usadí“ se mu v těle a často způsobuje ospalost, mnohdy ho reaktivuje stres, horečka, trauma, hormonální změny (menstruace) a vystavení se slunečnímu záření. Pokud se opary objeví znovu, mají tendenci tvořit se na stejném místě, mohou se šířit na další jedince, také může dojít k rozšíření na jiné části těla postižené osoby, jako jsou oči nebo genitálie.
Vředy v ústech netrvají déle než dva týdny, a to i bez léčby. Jestliže je příčina identifikována (plísňová, virová nebo bakteriální infekce), je lékař schopen ji léčit odpovídajícím způsobem. Pokud nelze příčinu identifikovat, léčba se zaměřuje jen na zmírnění příznaků. Následující strategie vám pomohou zmírnit bolest a zánět v ústech:
vyhněte se teplým nápojům a potravinám, stejně tak slaným, kořeněným a kyselým pokrmům;
užívejte léky na bolest;
pokud vás pálí ústa, kloktejte studenou vodu nebo cucejte led.
Cílem léčby vředů je zmírnění nepříjemných pocitů a ochrana proti infekci. Zkuste následující:
pijte více vody;
oplachujte vředy slanou vodou;
dbejte na správnou ústní hygienu;
používejte anestetika, jako je například Lidokain nebo Xylacain na vředy (není vhodný pro děti do 6 let);
používejte na vředy směs peroxidu vodíku s vodou nebo jedlou sodu ředěnou vodou;
používejte kortikosteroidy, například triamcinolonovou zubní pastu, která chrání rty a dásně.
Problematické rány (těžší průběh) musí být léčeny například:
Lidex gelem;
Apthasolem (protizánětlivá pasta);
peridexovou ústní vodu.
Protizánětlivé léky jako kortikosteroidy jsou nejúčinnější léčbou vředů, protože snižují otok i bolest. Účinné jsou také na opary (bolest). Ne všichni lidé však mohou užívat protizánětlivé léky. Například u lidí s cukrovou zvyšují obsah cukru v krvi. Před použitím nového léku si vždy promluvte se svým lékařem o zdravotních potížích, které se u vás vyskytují.
V současné době neexistuje žádná léčba horečkových puchýřů. Ale je možno:
mazat vrchní vrstvy ochrannou mastí (antivirové masti);
používat na léze led.
Ne všechny rány jsou neškodné. Pokud vřídky v ústech nezmizí do dvou týdnů, obraťte se na svého lékaře.
Syfilis: Také syfilis vytváří na rtech tvrdý vřed. Pokud nemoc postoupí do dalšího stadia, vznikají mokvavé pláty na rtech, sliznici tváří, na jazyku a v koutcích úst. Třetí stadium přináší destrukci tkání.
Herpetická stomatitida (herpetický zánět ústní sliznice), gingivostomatitida (zánět dásní a ústní sliznice), retní opar (herpes labialis): Jsou onemocnění, která mají stejného původce. Tím je herpes virus – virus oparu (HSV). Na první setkání s tímto virem reaguje každý organismus jinak, u některého jedince se prvoinfekce projeví jen jako lehká viróza (mrzutost, únava, mírně zvýšená teplota), ale u jiného může vyvolat těžké postižení celkového stavu s vysokými horečkami a nezbytným pobytem v nemocnici. Virus pak dále přežívá v epitelových buňkách a při jeho aktivaci vznikají typické puchýřky (opar).
fluor albus (bílý výtok bakteriální, kvasinkový či hormonální)
úhlová stomatitida (zánětlivé léze v koutcích úst a v dutině ústní)
hypochromní anémie (nedostatek železa z nízkého příjmu)
Gastrointestinální rentgen nebo gastrointestinální endoskopie mohou odhalit patologii v jícnu. Krevní testy ukazují hypochromní mikrocytární anémii, která je spojena s chudokrevností z nedostatku železa. Biopsie postižené sliznice obvykle odhalí atrofii epitelu (smrštění) a submukózní chronický zánět. Také se mohou vyskytovat epiteliální atypie nebo dysplazie.
Může se projevovat zarudnutím a zduřením sliznice, bolestivostí, tvorbou puchýřků, aft až vředů. Může se vyskytnout bolest při polykání na horním patře. Příčinou těchto příznaků jsou nejčastěji infekce virového původu, případně bakterie, popálení, mechanické poškození sliznice, kousnutím do dásně.
U lidí je nejčastějším typem takzvaná herpetická aftózní stomatitida neboli herpetická gingivostomatitida, způsobená lidským herpesvirem HSV-1. Projevuje se tvorbou bolestivých aft o velikosti do 0,5 cm na dásních, jazyku a lícních částech sliznice ústní dutiny. U nemocných jedinců se může vyskytnout horečka, nechutenství, nadměrné slinění.
Příčinou pálení jazyka může být rovněž aftózní stomatitida, nebo poranění sliznice jazyka mechanicky, termicky či chemicky. Většina těchto příznaků zmizí v podstatě i bez léčení sama. Pokud potíže přetrvávají, je vhodné si zajistit kontrolu u zubního lékaře.
Stomatitida je zánět tkání pod zubní protézou. Pokud zubní protézy nejsou pravidelně vyjmuty a vyčištěny, tak se může rozvíjet chronická kvasinková infekce, které může postihnout i koutky úst.
Nedostatek zubů, zejména těch zadních zubů, které podporují obličej, tváře a rty, může vést ke kousnutí s následným vytvořením trhlin nebo popraskání v koutcích úst.
Výživové nedostatky, jako je například anémie z nedostatku železa anebo nedostatek vitaminu B.
Náhlá zvýšená konzumace alkoholu taktéž způsobí popraskání koutků.
Diabetes a rakovina také vedou ke změnám v oblasti ústní sliznice.
Léčba ulcerózní stomatitidy závisí na příčině, která vedla k vývoji stavu. Některé z běžných léčebných postupů jsou:
ústní hygiena – hraje klíčovou roli v prevenci recidivy choroby. Zuby by měly být čištěny dvakrát denně, pravidelně by měl být čištěn i jazyk. Je důležité si udržet maximální zdraví ústní dutiny;
homeopatické léky – jsou považovány za užitečné při léčbě bolestivých vřídků (aft) v ústech;
zvýšený příjem vitamínů a dalších doplňků stravy – lokální aplikace vitamínů řady B na vřídky v ústní dutině může pomoci urychlit proces hojení;
kloktání teplé slané vody – teplá voda pomáhá zlepšovat krevní oběh v dutině ústní a urychluje hojení, zatímco sůl má antibakteriální účinek;
léčba podvýživy nebo přestavba zubních rovnátek.
Pokud tyto jednoduché domácí opravné prostředky nefungují, navštivte svého lékaře. Je možné, že příčina ulcerózní stomatitidy tkví v systémových faktorech. Nalezení příčiny a stanovení správné léčby vede ke zlepšení stavu.