Zajímáte se o téma TRIGLYCERIDŮ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Triglyceridy jsou tuky, které se nalézají v krvi. Pokud se testovací ampulka s krví nechá přes noc stát, na jejím povrchu se nashromáždí vrstva tuku, podobně jako na slepičí polévce přes noc umístěné v chladničce. Zvýšená hladina triglyceridů je spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění. Při vzniku těchto onemocnění se však nemusí jednat o přímé působení triglyceridů.
Zvýšené triglyceridy
Pokud hladina triacylgylcerolů přesáhne hodnotu 11 mmol/l, hrozí riziko pankreatitidy (zánět slinivky břišní) a je třeba tuto situaci urychleně řešit.
Vysoká hladina triglyceridů zpomaluje proudění krve, zvyšuje její srážlivost a způsobuje inzulinovou rezistenci. Tyto faktory mají za následek zdravotní problémy. Konzumuje-li člověk dlouhodobě potraviny s vysokým obsahem kalorií, ztrácí tělo svoji schopnost regulovat metabolismus sacharidů a triglyceridů. Strava s vysokým podílem sacharidů dokáže u některých citlivých jedinců zvýšit hladinu triglyceridů. Maximální zvýšení hladiny triglyceridů lze u nich očekávat asi tři až pět týdnů po přechodu na zdravou stravu. Prakticky u všech těchto lidí se následně hladina triglyceridů vrátí na počáteční úroveň. Vzestup hladiny triglyceridů způsobují jednoduché cukry, včetně cukrů, které se nalézají v ovoci, dále alkohol, polynenasycené a nasycené tuky, kofein a potraviny, které neobsahují dostatečné množství vlákniny. Člověk, který má zvýšenou hladinu triglyceridů, by se měl těmto produktům zcela vyhýbat, a to dokonce někdy i včetně ovoce.
Zvýšená hladina triglyceridů nás informuje o množství částic přenášejících cholesterol v krvi. V tomto případě mluvíme o hyperlipoproteinémii (zvýšený výskyt lipidů a lipoproteinů v krvi).
Primární hypolipoproteinémie představuje genetickou poruchu metabolismu lipidů a lipoproteinů (většina případů onemocnění).
Sekundární hypolipoproteinémie bývá důsledkem nějakého onemocnění, které nepříznivě ovlivňuje metabolismus lipidů a lipoproteinů v krvi. Jde zejména o diabetes mellitus (významný rizikový faktor), onemocnění štítné žlázy (nízká hladina hormonů štítné žlázy je typickým faktorem působícím na zvýšenou hladinu LDL cholesterolu), neprůchodnost žlučových cest a jater (vede ke zvýšení, respektive hromadění cholesterolu v krvi z důvodu zablokování vylučování cholesterolu a žlučových kyselin), chronická onemocnění jater, onemocnění ledvin, akutní a chronická infekční onemocnění, alkoholismus a v neposlední řadě obezita.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
zdravím ,můzu sladit erythritolem a přidávat ho do jídla ,když mám zvýšenou hladinu kyseliny močové,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erythritol je běžně používané přírodní polyolové sladidlo s minimálními účinky na markery lidského zdraví. Vysoké dávky (vyšší než 20 g) mohou mít za následek průjem a gastrointestinální příznaky. Celkově se zdá, že erythritol je neškodné, netoxické sladidlo bez negativních účinků na lidské zdraví.
Existují určité náznaky, že chronický příjem vysokých dávek erythritolu může být spojen s vyššími hladinami kyseliny močové a triglyceridů, ale studie na lidech ukázaly, že neexistuje žádný účinek při akutní, subchronické nebo chronické expozici erythritolu.
Sladidlo normálně používejte a zůstaňte v kontaktu s lékařem a nechte si pravidelně kontrolovat kyselinu močovou.
Udržujte si zdravou váhu: Nadbytečné kalorie se ukládají v tukových tkáních. Zbavením se nadbytečných kil tak můžete redukovat množství triglyceridů.
Redukujte příjem cukrů: Jednoduché cukry zvyšují hladinu inzulinu, který zase zvyšuje hladinu triglyceridů. Místo čokolády si tedy raději dejte ovoce či obilniny.
Dopřávejte si pravidelný pohyb: Pravidelný pohyb zvyšuje množství HDL cholesterolu a naopak snižuje LDL cholesterol a triglyceridy.
Vyhýbejte se alkoholu: I malé množství alkoholických nápojů obsahuje mnoho kalorií a cukrů a zvyšuje hladinu triglyceridů.
Snažte se konzumovat zdravé tuky: Jezte ryby, které obsahují omega-3 mastné kyseliny (losos, sleď, tuňák, makrela). Naopak se vyhýbejte jídlům s vysokým obsahem nasycených tuků, jako jsou například jídla z fastfoodů. Zdravé tuky naleznete i v olivách a arašídech.
Mějte na paměti, že vysoká hladina triglyceridů kromě mnoha jiných nemocí zvyšuje také riziko srdeční ischemie. Takže pokud máte zvýšenou hladinu triglyceridů, je důležité, abyste měli tento stav pod kontrolou.
Obézní lidé s vysokým příjmem omega-3 mastných kyselin mají triacylglyceridy a CRP koncentrace ve stejné úrovni jako lidé s normální váhou. Vysoký příjem omega-3 kyselin z mořských ryb totiž chrání před některými nebezpečnými dopady obezity. U lidí s nižší hladinou DHA a EPA obezita silně zvýší hladinu triacylglycerolů a C-reaktivního proteinu v krvi. Zvýšené hladiny následně zvýší riziko srdečních chorob a možná i cukrovky. Potraviny s vysokým obsahem kalorií vedou k tomu, že tělo při jejich dlouhodobé konzumaci ztrácí svoji schopnost regulovat metabolismus sacharidů a triglyceridů. Maximální zvýšení hladiny triglyceridů, ke kterému dochází u citlivých jedinců, lze očekávat asi tři až pět týdnů po přechodu na zdravou stravu. Prakticky u všech těchto lidí se následně hladina triglyceridů vrátí na počáteční úroveň.
Potraviny s vysokým obsahem komplexních sacharidů a průvodní ochranou zajištěnou dostatkem vlákniny zabrání zvýšení hladiny triglyceridů a způsobí dokonce její pokles u těch, kteří ji měli před přechodem na nový jídelníček zvýšenou.
Hladina triglyceridů obvykle klesne i v případě, že nemocný začne pravidelně cvičit nebo pokud se začne věnovat aktivnímu pohybu a daří se mu shazovat nadbytečná kila. Stejně důležité je omezit alkohol nebo ho přestat pít úplně, přejít na racionální jídelníček a zredukovat sladké nápoje i další sladkosti. Pomůže také to, když se přestane kouřit a dokážou se kompenzovat stresy. Pokud vše uvedené nestačí, musí se začít užívat léky.
Vysoká hladina triglyceridů zpomaluje proudění krve, zvyšuje její srážlivost a způsobuje inzulinovou rezistenci. Tyto faktory mají za následek zdravotní problémy. Strava s vysokým podílem sacharidů dokáže u některých citlivých jednotlivců zvýšit hladinu triglyceridů. Na zvyšování triglyceridů nemají kupodivu největší vliv tuky v potravě, ale jednoduché cukry, přesněji řečeno jejich přemíra. Hodně rizikové jsou například velmi sladké nápoje typu koly, fanty nebo toniku, které lidé pijí ve velkém množství a pravidelně. Výraznému a rychlému vzestupu cukru v krvi brání do značné míry játra, ale za to platíme tím, že se do krve uvolňují nebezpečné tukové částice. Jaterní buňka vezme zjednodušeně řečeno chemickou kostru z glukózy či fruktózy a obalí ji mastnými kyselinami. Tím vzniknou triglyceridy.
Zvýšená hladina triglyceridů vypovídá o množství částic přenášejících cholesterol v krvi. V tomto případě se mluví o hyperlipoproteinémii, což je zvýšený výskyt lipidů a lipoproteinů v krvi.
Primární hypolipoproteinémie – jedná se o genetickou poruchu metabolismu lipidů a lipoproteinů (většina případů onemocnění).
Sekundární hypolipoproteinémie – jedná se o důsledek nějakého onemocnění, které nepříznivě ovlivňuje metabolismus lipidů a lipoproteinů v krvi. Jde zejména o diabetes mellitus, což je významný rizikový faktor, dále o onemocnění štítné žlázy (hlavně nízká hladina hormonů štítné žlázy je typickým faktorem působícím na zvýšenou hladinu LDL cholesterolu), také neprůchodnost žlučových cest a jater vede ke zvýšení, respektive k hromadění cholesterolu v krvi z důvodu zablokování vylučování cholesterolu a žlučových kyselin, dále jsou to chronická onemocnění jater, onemocnění ledvin, akutní a chronická infekční onemocnění, alkoholismus a v neposlední řadě obezita.
Na prvním místě je tedy třeba upravit životní styl: zanechat kouření, zhubnout, máte-li nadváhu, být fyzicky aktivní, omezit konzumaci alkoholu a racionálně se stravovat. Je třeba se vyhnout potravinám s vysokým obsahem cholesterolu, například vaječnému žloutku a živočišným tukům. Denní příjem cholesterolu by neměl převýšit 200 mg. Vhodná je konzumace rostlinných tuků a potravin bohatých na vlákninu a vitamíny. Pokud tato opatření nestačí, je nutné zahájit farmakologickou léčbu. Nejčastěji se používají takzvané statiny. To jsou léky, které snižují tvorbu cholesterolu v játrech. Druh statinu vybírá lékař konkrétnímu pacientovi „na míru“ podle jeho aktuálního zdravotního stavu, léků, které užívá, a podle efektu, kterého je třeba dosáhnout. Další možností jsou pryskyřice, které zvyšují vylučování cholesterolu stolicí, nebo inhibitory vstřebávání sterolů, které zabraňují vstřebávání cholesterolu ze střeva. Jejich užíváním společně v kombinaci se statinem lze dosáhnout ještě většího snížení LDL cholesterolu v krvi.
Triglycerid je stejně jako cholesterol látka tukové povahy. Vstřebává se z potravy ve střevě. Krví se roznáší po těle pomocí bílkovinných částic nazývaných chylomikra a VLDL (z anglického „very low density lipoprotein“ – lipoprotein velmi nízké hustoty). Triglyceridy se ukládají v podkožním tuku a slouží nám jako hlavní zásobárna energie. Zvýšená hladina triglyceridů v krvi bývá nejčastěji u obézních lidí, může však být také vrozená. Největším rizikem vysoké hladiny triglyceridů je vznik akutního zánětu slinivky břišní, který může pacienta ohrozit na životě. V léčbě je na prvním místě dietní opatření a přísný zákaz alkoholu. Z léků se používají nejčastěji statiny, zvláště pokud má pacient zároveň hypercholesterolémii. Takzvané fibráty (deriváty kyseliny fibrové) jsou lékem volby na samostatně se vyskytující hypertriglyceridémii. Jejich výhodou je, že zároveň zvyšují hladinu „hodného cholesterolu“ HDL. Podobně působí i niacin (vitamín B3), který snižuje uvolňování triglyceridů z tukové tkáně.
Zvýšenou hladinu tuků v krvi způsobují dvě skupiny látek – cholesterol a triglyceridy. Největším rizikem vysoké hladiny triglyceridů je vznik akutního zánětu slinivky břišní, který může pacienta ohrozit na životě. V léčbě je na prvním místě dietní opatření a přísný zákaz alkoholu. Z léků se používají nejčastěji statiny, zvláště pokud má pacient zároveň hypercholesterolemii. Takzvané fibráty (deriváty kyseliny fibrové) jsou lékem volby na samostatně se vyskytující hypertriglyceridemii. Jejich výhodou je, že zároveň zvyšují hladinu „hodného cholesterolu“ HDL. Podobně působí i niacin (vitamín B3), který snižuje uvolňování triglyceridů z tukové tkáně.
Triglyceridy, nebo také triacylglyceridy, jsou látky složené z alkoholu glycerolu a tří zbytků mastných kyselin. Je to základní zásobní látka v lidském těle. Představují v podstatě zásobárnu tuků našeho organismu. Určitá část triglyceridů koluje v krvi a představuje energii pro svalovou činnost, zbytek je uložen v tukové tkáni. Vyšetření zjišťující hladinu triglyceridů v krvi musí být prováděno nalačno. Po požití potravy se totiž triacylglyceridy objeví nejprve v krvi, neboť jsou dopravovány ze střev k tukové tkáni.
Normální hodnoty triglyceridů jsou 0,85–1,95 mmol/l. Vyšetření by se u dospělých mělo provádět jednou za pět let jako preventivní vyšetření vzniku srdečních chorob. Není to vyšetření, které by vedlo ke konkrétní diagnóze, ale slouží jako ukazatel míry rizika chorob kardiovaskulárního aparátu. Provádí se většinou společně s dalšími vyšetřeními na stanovení lipidů v těle (takzvaný lipidový profil). Samostatné vyšetření se většinou neprovádí. Nejdůležitějším kritériem pro posouzení rizika těchto onemocnění je LDL cholesterol, stanovení hladiny triacylglycerolů se v podstatě provádí v kombinaci s dalšími hodnotami z lipidového profilu.
Pití alkoholu, a to i v malém množství, může zvýšit hladinu triglyceridů. Alkohol zvyšuje příjem kalorií, a všechny přebytečné kalorie, které nejsou okamžitě použity, jsou převedeny na triglyceridy. Například lidé, kteří pijí hodně alkoholu, také častěji jí hodně tučných jídel. Rovněž ovocné šťávy nebo nealkoholické nápoje smíchané s alkoholem mají vysoký obsah cukru a kalorií. Nadměrné pití alkoholu zvyšuje nejen množství triglyceridů v krvi, ale také zvětšuje pravděpodobnost onemocnění jater, vysokého krevního tlaku, některých druhů rakoviny a dalších zdravotních problémů. Vysoký příjem alkoholu může také zvyšovat riziko vzniku metabolického syndromu, který může být následně příčinou různých srdečních onemocnění, mrtvice či cukrovky.
Pokud máte vysoké riziko infarktu nebo mrtvice, například jste již prodělali infarkt, mrtvici nebo máte onemocnění periferních tepen, měli byste užívat léky na snížení hladiny cholesterolu. Mezi další důvody patří hladina LDL (špatného) cholesterolu 190 mg/dl nebo vyšší, věk 40–75 let s diabetem a LDL 70 mg/dl nebo vyšším, nebo vysoké riziko srdečních onemocnění. Lékař vypočítá vaše 10leté riziko kardiovaskulárních onemocnění, aby vám pomohl s tímto rozhodnutím.
Kdy se obvykle zvažuje užívání léků
Prokázané kardiovaskulární onemocnění
Již jste prodělali infarkt, mrtvici nebo máte onemocnění periferních tepen.
Velmi vysoký LDL cholesterol
Vaše hladina LDL cholesterolu je 190 mg/dl nebo vyšší.
Diabetes a středně vysoký až vysoký LDL
Je vám 40–75 let, máte diabetes a hladinu LDL 70 mg/dl nebo vyšší.
Vysoce rizikové faktory a středně vysoký až vysoký LDL
Je vám 40–75 let, máte další rizikové faktory pro srdeční onemocnění nebo mrtvici (jako je vysoký krevní tlak, nedostatek pohybu nebo kouření) a hladinu LDL 70 mg/dl nebo vyšší.
Jak určit své riziko
Váš lékař použije kalkulačku rizika kardiovaskulárních onemocnění k odhadu vašeho rizika srdečního infarktu nebo mrtvice v příštích 10 letech. Tento výpočet zohledňuje několik faktorů, včetně:
Věku
Pohlaví
Rasy
Krevního tlaku
Anamnézy kouření
Zda máte cukrovku
Rodinné anamnézy srdečních onemocnění
Další důležité faktory
Genetické poruchy
Pokud máte genetickou poruchu, která způsobuje vysoký cholesterol, může vám být doporučena medikace.
Hladiny triglyceridů
Hladina triglyceridů nad 500 mg/dl vás vystavuje vysokému riziku pankreatitidy a pravděpodobně bude vyžadovat medikaci, uvádí Healthline.
Změny životního stylu
I když je někdy nutné užívat léky, váš lékař zváží také účinnost změn životního stylu, jako je strava a cvičení, při regulaci cholesterolu.
Je nezbytné poradit se se svým lékařem, abyste prodiskutovali hladinu cholesterolu a rizikové faktory, a určit tak nejvhodnější léčebný plán pro vás.
Co s vysokým cholesterolem? Obecně se doporučuje, aby každý člověk chodil na pravidelné lékařské kontroly, na jejichž základě lze zjistit, jak na tom daný jedinec s cholesterolem je. Na základě výsledků se poté přistupuje k úpravě celé životosprávy (jak jídelníčku, tak životního stylu). Jen tak se totiž zaručeně zbavíte vysoké hladiny cholesterolu, čímž zabráníte vzniku chorob s ním spojených. K nejobávanějším onemocněním se řadí ischemická choroba srdeční a hned za ní následuje ateroskleróza. Jak se zbavit cholesterolu? Úpravou jídelníčku, která je skutečně nezbytná. Nejedná se však o úpravu jídelníčku na několik dní, dieta a obecně správné stravování se musí dodržovat dlouhodobě. A to je pro celou řadu lidí téměř nemožné. Nízkocholesterolovou dietu většinou doplňují i léky, které se obvykle nasazují ve chvíli, kdy je hladina cholesterolu skutečně vysoká.
Podle hustoty se rozlišují tři hlavní třídy lipoproteinů:
Vysokodenzitní lipoprotein (HDL): tvoří jej shluky o velikosti zhruba 10 nm obsahující převážně apolipoprotein A1 uvolňující cholesterol do jater; vysoký podíl cholesterolu v séru vázaný v HDL je známkou dobré schopnosti vyloučit nadbytečný cholesterol z organismu.
Nízkodenzitní lipoprotein (LDL): vzniká v játrech, má velikost okolo 20 nm, obsahuje apolipoprotein B odpovědný za ukládání cholesterolu; hlavně ve VLDL jako důsledek štěpení triglyceridu, váže se na membránový receptor.
Velmi nízkodenzitní lipoprotein (VLDL): lipoprotein o velikosti 30 až 80 nm a o velmi nízké hustotě, syntetizuje se v játrech a část ve střevech, má velký náklad TG (triglyceridů) a nejmenší množství apoproteinů.
Lidské tělo má systém varovných příznaků, jež souvisejí s ucpanými žílami a cévami vedoucími k srdci (cévy k srdci, ucpaná céva k srdci). Tyto příznaky však v některých případech mohou být velmi nenápadné.
Bolest nohou a necitlivost: Bolest nebo znecitlivění v lýtkách při chůzi může znamenat ucpané tepny. Dalším znakem tohoto stavu je úleva od bolesti či znecitlivění, když si dáte nohy nahoru k odpočinku. Tento příznak se nazývá klaudikace.
Erektilní dysfunkce: Erektilní dysfunkce u mužů může být rovněž indikátorem blížícího se kardiovaskulárního onemocnění. Je proto vhodnější místo užívání modré pilulky zajít k lékaři a hledat prvotní příčinu potíží.
Ztráta vlasů: Vypadávání vlasů, i když je pravidelně přičítáno stárnutí, může znamenat vysokou hladinu triglyceridů v krevním řečišti. A právě vysoké hladiny triglyceridů nebo špatný tuk v krvi mohu bránit cirkulaci krve, což může způsobit plešatost u mužů i žen.
Zvrásnění ušního lalůčku: Úhlopříčné zvrásnění ušního lalůčku sice není definitivním znamením ucpané tepny – stejně snadno se s tímto úkazem můžete i narodit –, nicméně spolu s dalšími ukazateli, jako je věk, hmotnost a pohlaví, je prokázáno, že tento stav je spojen s vyšším rizikovým faktorem pro koronární arteriální kalcifikace, což je lékařský termín pro ucpané srdeční tepny.
Triglyceridy a jejich hodnoty jsou rozdílné u žen a u mužů. U žen je hranicí rizika 80 cm v pase – pokud mají víc než 88 cm, bývá skoro jisté, že je zmíněná nebezpečí budou ohrožovat, zvlášť pokud se jejich triglyceridy pohybují nad 1,7 mmol/l. U mužů jde o míry 94–102 cm a stejnou hodnotu triglyceridů. Kombinaci těchto zlověstných parametrů říkají odborníci hypertriglyceridemický pas.
U dětí od 1 roku do 15 let je to 1,0 až 1,64 mmol/l v krevním séru, u dospělých od 15 do 110 let pak 0,68 až 1,69 mmol/l.
Riziková hladina začíná nad 2 mmol/l, vysoká od 2,3 mmol/l a výš. Krev se odebírá pacientovi na lačno. Hodinu před odběrem by měl vypít 2–3 dl vody a 10–12 hodin před odběrem nesmí jíst. Sladké nápoje nesmí pít 24 hodin před odběrem a alkohol 1 až 2 dny.
Nejvíce bývá sledována hodnota LDL cholesterolu, se kterou triglyceridy úzce souvisí. Pokud hladina triglyceridů v krvi dosáhne hodnoty nad 11 mmol/l, hrozí zde vážné riziko pankreatidy, tedy zánětu slinivky břišní, kdy se musí jednat rychle a pacient se musí ihned léčit.
Celková hladina vašeho cholesterolu je celkové množství cholesterolu nalezeného ve vaší krvi. Skládá se z těchto složek:
lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL - špatný cholesterol);
lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL - dobrý cholesterol);
triglyceridy.
LDL cholesterol se také nazývá "špatný" cholesterol, protože ucpává vaše cévy a zvyšuje riziko srdečních chorob. HDL je považován za "dobrý" cholesterol, protože vás chrání před srdečními chorobami. Čím vyšší je váš HDL, tím lépe.
Celkový cholesterol také zahrnuje počet triglyceridů. Jedná se o další typ tuku, který se může v těle hromadit a je považován za "stavební kámen" cholesterolu.
Vysoké hladiny triglyceridů a nízké hladiny HDL zvyšují riziko srdečních chorob.
Obecně se doporučuje, aby všichni dospělí měli svůj cholesterol zkontrolovaný každých 4 až 6 let, počínaje věkem 20 let, což je věková hranice, od kdy hladina cholesterolu může začít stoupat.
Jak stárneme, hladina cholesterolu má tendenci stoupat. Muži jsou obecně vystaveni vyššímu riziku vyššího cholesterolu než ženy. Riziko u žen se však zvyšuje po vstupu do menopauzy.
Pro osoby s vysokým cholesterolem a dalšími srdečními rizikovými faktory, jako je diabetes, se doporučuje častější testování.
Zvýšené ukládání tuku v očních víčkách jsou xantelasmata, která bývají způsobena buď hyperlipoproteinémií typ II anebo zvýšenou hladinou cholesterolu. Xantelasmata jsou neinfekční, ploché, žlutobílé vrstvy tuku - cholesterolu, které se vytvářejí pod kůží anebo kolem očních víček. Obvykle se vyskytují u starších lidí a jsou většinou neškodné a nezhoubné. Xantelasmata mohou u některých lidí naznačovat vysokou hladinu cholesterolu nebo zvýšenou hladinu triglyceridů, což jsou předchůdci závažných kardiovaskulárních onemocnění nebo cukrovky. Xantelasma jsou bezbolestné bulky pod kůží očních víček, obvykle na horní ploše blíže k nosu. Často mohou růst po dobu několika měsíců. Člověk pak mívá pocit boule v očním víčku. Žluté mastné fleky jsou měkké na dotek a ploché, na rozdíl například od skvrn po akné. Také, pokud se stisknou, tak z nich nevychází hnis, jako se to děje s pupínky od akné. Vysoká hladina cholesterolu není jedinou podmínkou pro vznik xantelasmat. Další obvyklou příčinou vzniku xantelasmat bývají vysoké hladiny triglyceridů, které se objevují v souvislosti s metabolickým onemocněním diabetes mellitus - cukrovka. Xantelasmata, která jsou ovlivněna hyperlipoproteinémií typu 2 bývají doprovázena bolestí na hrudi a obezitou.