Zub je jednou z nejtvrdších částí těla. Zuby jsou uloženy v zubních jamkách dutiny ústní a člověku pomáhají mechanicky zpracovávat a rozmělňovat požitou potravu. S jazykem a slinami jsou tedy začátkem trávicí soustavy. Zuby tvoří dva oblouky – horní a dolní. K těmto obloukům patří také dásně a okraje čelistí. Vše dohromady se nazývá chrup neboli dentice.
4 – závěsný aparát
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
V naší poradně s názvem SKVRNY POD JAZYKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, strach je na místě. Pokud skvrnky pod jazykem nezmizí do tří týdnů, tak bude vhodné je co nejdříve nechat zkontrolovat u svého stomatologa. Ten pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtěch.
Pod jazykem jsem si nalezl bílo žlutý váček. Co by to mohlo znamenat. Váček nebolí, ale strach mám.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
V naší poradně s názvem BLEŠÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Kousnutí od blechy nevytváří pupínky vyplněné tekutinou. U blešího kousnutí hrozí rozškrábání a zanesení druhotné infekce, podobně jako při svrabu. To co popisujete spíše vypadá na kousnutí od mravence. Kousance od mravenců se podlijí tekutinou a vypadají pak takto: https://www.google.cz/image…
Na kousnutí od mravence pomáhá ledování na zmírnění bolesti a proti svědění volně prodejný krém Hydrokortizon a následné obvázání gázovým obvazem. Když šťípance od mravence nerozškrábete, tak se do týdne ztratí. Komplikace mohou nastat při alergii a nebo při zanesení druhotné infekce. To pak hojení trvá déle.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emil.
Kousance ze začátku vypadají jako od komára a ( nejsou většinou menší jak od mravence ale ty menší máme taky ) pak tam máme ten váček...
S mravenci jsme se v poslední době nesetkali a bohužel to takhle máme už čtyři dny a hlavně to svědí, když jsme váček vymačkávali tak se někdy objevil znova ( u menších pupínku ) ale u větších zmizel a máme tam jen červenou skvrnku. Jinak děkuji za odpověď zkusíme se ještě poradit a snad to zmizí.
Nejlepší ústní voda konkrétně pro vás závisí na vašich potřebách v oblasti ústní hygieny; zvažte fluoridovou ústní vodu pro ochranu před zubním kazem, antiseptickou nebo antibakteriální ústní vodu pro onemocnění dásní a zápach z úst, bezalkoholovou variantu pro citlivé zuby a sucho v ústech nebo bělicí ústní vodu pro odstranění skvrn. Vždy se poraďte se svým zubním lékařem, který vám poskytne osobní doporučení, a řiďte se pokyny k produktu, protože ústní voda by měla doplňovat, nikoli nahrazovat čištění zubů kartáčkem a zubní nití.
Ústní voda dle problému v ústech
Pro ochranu před zubním kazem
Hledejte ústní vodu s fluoridem, která posiluje zubní sklovinu a chrání před zubním kazem.
Proti zápachu z úst
Zvolte léčivou ústní vodu s antibakteriálními vlastnostmi nebo antiseptické složení pro boj s bakteriemi způsobujícími zápach.
Pro onemocnění dásní (gingivitida):
Antiseptické nebo antimikrobiální ústní vody obsahující složky jako chlorhexidin nebo cetylpyridiniumchlorid mohou pomoci snížit plak a gingivitidu.
Pro citlivé zuby nebo sucho v ústech
Vyberte si bezalkoholovou ústní vodu, protože alkohol může způsobit sucho a podráždění.
Pro bělení zubů
Bělicí ústní voda s obsahem peroxidu může pomoci odstranit skvrny a doplnit váš program bělení zubů.
Na co si dát pozor při výběru ústní vody
Obsah alkoholu
Někteří lidé preferují ústní vody bez alkoholu, aby se vyhnuli suchu, podráždění nebo potenciálním rizikům spojeným s alkoholem.
Obsah fluoridu
Stomatologická asociace doporučuje dospělým, aby používali ústní vodu s obsahem alespoň 0,05 % fluoridu.
Profesionální poradenství
Zubní lékař může poskytnout personalizovaná doporučení po posouzení vaší anamnézy ústního zdraví a aktuálních potřeb.
Jak používat ústní vodu
Používejte ji jednou nebo dvakrát denně, obvykle po čištění zubů kartáčkem a zubní nití.
Před vyplivnutím ústní vody 30–60 sekund proplachujte.
Po použití se asi 30 minut vyhněte jídlu a pití, aby složky mohly účinně působit.
V naší poradně s názvem VÁČEK NA DÁSNI DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den udělal se mi Vacek na dásní a bolí mě ucho a mám hnisavou rýmu můžete mi poradit prosím je to fakt bolestivé
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset k zubaři. Někdy se totiž stane, že váček na dásni je vyústěním píštěle, která prochází až do hlavových dutin, kde způsobuje zánět, který se projevuje jako hnisavá rýma a bolest ucha. Zubař je první lékař, který by se měl pokusit vaše problémy léčit. Pokud zjistí, že to nesouvisí s dutinu ústní, tak pak teprve se obraťte na lékaře z oddělení ORL. Tyto problémy většinou trvají velmi dlouho, než se samovolně (bez lékařského ošetření) vyhojí a někdy se to vůbec nepovede. Proto je na místě návštěva lékaře, který provede nezbytná vyšetření vedoucí k odhalení příčiny a zároveň poskytne účinnou léčbu, která je jinak bez lékařského předpisu nedostupná.
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ VÁČEK U ZUBNÍHO MŮSTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha.
Udělal se mi váček u zubního můstku,poraďte co s tím,mám trochu oteklou pravou tvář,při doteku bolí
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší řešení bude návštěva zubního lékaře. Doma si můžete zkusit pomoci výplachem peroxidem vodíku 3% dvakrát denně a vyčistit mezizubním kartáčkem co se dá.
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
Ve svém příspěvku OTOK TVÁŘE OD ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav havara.
Dobry den,udelal se mi vacek pod spodni 7 v pravo a jelikos nemam sveho zubare uz pul roku,sel jsem na ostravskou pohotovost kde i prez me poukazani na vacek pod zubem ktery sel nahmatat mi byli predepsany antibiotika augmentin,beru je uz 3 den a mezi tim.mi otekla oblast pod celisti vmiste zlaz a pride mi ze se to nelepsi.je to normani nebo antibiotika zabiraj pozdeji.nemam ho provrtany ani procisteny.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní váček je zánět zubu, jímž se organismus brání před přítomnými bakteriemi. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět, otok, tlak v zubu a pak odumření zubní dřeně. Kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a u nichž i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku může dojít i při broušení zubu na korunku nebo můstek.
Abyste si uměli představit, jak vypadá takový zubní váček, podívejte se na přiložené fotografie.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Dobry den udelal se mi vaček na dasni a mam nateklou pusu jak nejrichleji se toho zbavit dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váček na dásni, kdy je již viditelně nateklá celá pusa, je nejlepší řešit v ordinaci zubního lékaře. Pro případ opakování je důležité důsledně provádět čištění mezizubních prostor a vyplachovat ústa ústní vodou po každém jídle. Když se i přes tato opatření váček začne vytvářet, tak existuje roztok s názvem Herbadent, který se nanáší štětičkou na postižené místo 3 krát denně. Herbadent je volně prodejný a mají ho běžně v každé lékárně. Všechny tyto postupy nijak neovlivňují účinky Warfarinu.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ VÁČEK NA DÁSNI V MÍSTĚ KDE JIŽ CHYBÍ ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erika Knittlová.
Mám novou protézu, která mi moc nesedí. Lékař mi ji už 2x obrušoval. Po
5-i denním nošení mě otekla dásenˇa v jednom místě se mi udělal váček. Léčím to kloktáním šalvěje a koupila jsem si v lékárně gel Mundigal na mazání a masírování,ale moc mi to nepomáhá.
Prosím, poraďte mi, co mám dělat. Děkuji Knittlová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Povrch kořene a krčku je kryt tenkou vrstvou zubního cementu (substantia ossea). Zubní cement je nažloutlý materiál tvořený z 62 % anorganickými solemi (hydroxylapatit), z 28 % organickými látkami a 12 % vody. Rozlišujeme primární a sekundární cement. Primární se nachází podél celého kořene, sekundární hlavně v nejspodnější oblasti kořene. Zubní cement je tvrdý a drsný.
Funkce
Zubní cement chrání krček a povrch kořene. Na krčku je tenká vrstva, na kořenech je tlustá vrstva. Cement patří mezi tvrdé zubní tkáně. Má podobnou stavbu jako kost, ale na rozdíl od kosti není prostoupen cévami. Není tak tvrdý jako dentin, ale je tvrdší než kost. Patří k závěsnému aparátu zubu, protože se do něj upínají vlákna, která spojují zub s kostí a pružně jej uchycují v zubním lůžku. Závěsný aparát zubu je tkáň, která obklopuje zub a upevňuje ho v kosti. Bývá označován také jako parodont. Je tvořen dásní, zubním cementem, kostěným zubním lůžkem, ozubicí a dásňovým žlábkem.
Nejčastější problémy a jejich řešení
S věkem zuby přirozeně tmavnou, zubní dřeň je nahrazována zubovinou.
Kaz cementu
Kaz cementu vzniká v případě, že dojde k ustoupení dásně a tím k odhalení kořene zubu. Kaz se tvoří podobně jako u skloviny. Nejdříve dojde k místní demineralizaci, poté cement reaguje na vznikající zubní kaz tvorbou tenké, na minerální látky bohaté vrstvičky, pod kterou leží oslabená demineralizovaná vrstva, ze které se uvolnilo až 50 % minerálních látek. Kaz se v cementu šíří spíše do plochy než do hloubky. Poměrně často se šíří cirkulárně kolem zubu. Pokud je vznikající zubní kaz objeven včas, může být vyléčen remineralizací, stejně jako zubní kaz vznikající ve sklovině.
Ve svém příspěvku ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Šmídek.
Je mi přes 70 let,mám již druhou snímací horní protézu ale stále nejsem spokojen s jejím upevněním-nejde s ní jíst,ani když použiji coregu.Doktorka mi řekla,že problém je s vnikajícím vzduchem okolo uzdiček vzadu.Navrhuje operativní zákrok-asi odříznutí části uzdičky.Já se toho však bojím a ptám se jestli by to skutečně odstranilo problém.Jaké jiné řešení by bylo?Na spodním patře mám na čepech pevnou náhradu,levá strana 5 zubů,pravá 6 zubů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kabourková.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli jde udělat korunka na pravou horní čtyřku. Kořen je zdravý,ale část zubu se mi ulomila. Lékař tvrdí, že si korunku budu vykusovat a zub mi chce vytrhnout a řešit můstkem přes 3 zuby. Děkuji za odpověď
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem ZÁNĚ ZUBU POD MŮSTKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.Šestáková.
Dobrý den,včera mi natekly zuby pod můstkem,byla jesm u lékaře ten bohužel v únoru zemřel,začíná se mi zvedat teplota,potřebovala bych radu než najdu nověko lékaře,můžu si vzít paralen chladím si pod nosem?vyplachuji si ústa ředěnýmS Solutio Alumini Acetico-Tartariciještě mám trochu v lékarně nemají Šestáková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte co nejdříve k zubaři, protože bude potreba zjistit stav korunek a provést pročištění. Sama můžete postupovat tak, že si v lékárně koupíte proplachovací kanylku a tou si budete proplachovat mezizubní prostory. Kanylka vypadá jako injekční jehla, ale je bez ostré špičky a je trochu ohnutá. Nasazuje se na injekční stříkačku ve které je antiseptická ústní voda. Proudem tekutiny se pak vyplachují prostory mezi zuby třikrát denně. Tady se můžete podívat, jak takova kanyla vypadá: https://www.google.cz/image…
Ústní voda Parodontax k dennímu použití má speciální složení, které chrání před problémy s dásněmi. Ústní voda s obsahem antibakteriálních látek pomáhá předcházet zánětu dásní. Odstraňuje plak efektivněji než pouhé čištění kartáčkem. Tato ústní voda obsahuje chlorhexidin (antibakteriální složka) a fluorid sodný. Chlorhexidin účinně snižuje množství plaku, který je hlavní příčinou onemocnění dásní. Klinické studie prokázaly, že ústní voda Parodontax k dennímu použití odstraní až 3,5x více plaku než samotné čištění zubním kartáčkem! Fluorid sodný pomáhá posilovat a chránit zuby před zubním kazem. Pozitiva tohoto přípravku:
odstraňuje až 3,5x více zubního plaku než samotné čištění zubním kartáčkem;
účinně odstraňuje zubní plak;
působí až 12 hodin;
je každodenní ochranou proti zubnímu kazu.
Ústní vodu Parodontax používejte každý den vždy po vyčištění zubů i mezizubních prostorů.
Obsahuje chlorhexidin-diglukonát ve slabé koncentraci (0,06 %) a 250 ppm fluoridu.
Ve svém příspěvku MŮSTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Krásný dobrý den Vám přeji,
ráda bych se s Vámi poradila čím lze nalepit zubní můstek.Nemám jej úplně spadlý ale bohužel se vlní a nedoléhá tak jak je třeba. V průběhu posledního půl roku jej stále chodím lepit. Bojím se kousat, bojím se jíst.
Nové zuby budu mít až v lednu a do té doby musím vydržet se starým můstkem.
Poradíte mi prosím, zda si jej mohu i sama nalepit a zda je to možné?
Děkuji Vám za odpověď a přeji Vám krásný den!!!!
Bc. Veronika Němečková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem LÁZNĚ NA PROSTATU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Vacek.
Dobrý den, jsem přes 1 rok po operaci rakoviny prostaty klasickým způsobem -řezem.
Stále mám mírný únik moči při zakašlání, zasmání, ohnutí, sedu na bobek, někdy i samovolně. Slyšel jsem, že bych mohl mít nárok na lázeňskou léčbu, ale nikdo mi neporadí nic konkrétního. Lékař mi řekl, že tento můj stav už je trvalý a neměnný. Po operaci jsem se snažil posilovat cviky pánevní dno.
Mám se tedy s mým zdravotním postižením opravdu smířit, nebo mám nárok na lázeňskou léčbu?
Je mi 71 let, fyzicky jsem stále aktivní, rád jezdím na kole.
Vladimír Vacek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kegelovo cvičení na posílení pánevního dna, je prospěšné a je dobré ho cvičit průběžně do konce života i ve vašem případě. Někdy se při operaci může stát, že zásah do močového ústrojí je přiliš rozsáhlý a nenávratně poškodí svěrač, který pak netěsní. Tato dysfunkce může být trvalá a při zvýšeném tlaku na močový měchýř dochází k úniku moči. Jak s tím dál žít? Předně je potřeba si uvědomit, že tyto problémy vám způsobil nádor nikoliv operace ani lékař. Když by k opraci nedošlo, tak byste zemřel. Operace vám zachránila život a zároveň pozměnila některé funkce vašeho těla. Tyto změny ale nijak nebrání v pokračování života, jak ho máte rád. Můžete být i tak stále aktivní a jezdit na kole. Stačí, když své spodní prádlo doplníte / nahradíte plenou pro dospělé. Do nich se vsákne všechna unikající moč. Pleny jsou tenké a prakticky o nich víte jen vy. Nebojte se je začít trvale používat. Budete se moci cítit jako vrcholový cyklista, protože všichni závodníci na kolech tyto pleny během jízdy používají, aby se nezdržovali zastávkami na čůrání. Takže bez předsudků hupněte do plen a dále se radujte ze svého prodlouženého života.
Váček na dásni (absces) vzniká jako odpověď na infekční proces probíhající v těle, proto hlavní obranou před jeho rozvinutím a předcházením jeho vzniku je udržování organismu v zdravé kondici dodržováním zásad zdravého životního stylu. Dostatek kvalitní stravy bohaté na vitamíny a minerály, dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresu, omezení alkoholu, nekouření, dostatek spánku... V případě, že již dojde k infekci organismu, je potřeba ji důkladně a důsledně léčit – to znamená příslušnými antibiotiky (v případě, že se jedná o bakteriální infekci) a po dostatečně dlouhou dobu. Pokud dojde k poranění, je nezbytné jej dokonale prohlédnout, vyčistit a posléze také dbát na průběh hojení, to znamená přikládat čisté, nejlépe sterilní krytí rány, udržovat ránu čistou a poraněné místo nezatěžovat činností, aby se její hojení nekomplikovalo.
Příznaky
zarudnutí
horkost v místě váčku
otok v místě váčku
bolestivost
vyklenutí dásní
píštěl z provaleného abscesu
Měli byste vědět, že absces může v důsledku infekce vzniknout kdekoliv v těle. Navíc neléčený váček na dásni může způsobit, že se infekční bakterie krví rozšíří někam jinam a situace začne být ještě komplikovanější. V takovém případě se začnou vyskytovat příznaky jako zimnice, horečka, nechutenství a nevolnost. To již bude signalizovat, že infekce nabývá na síle.
Váček na dásni – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět váček na dásni.
V naší poradně s názvem BERU WARFARIN, CO PŘI NĚM NESMÍM JÍST? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jako muž užívající Warfarin máte stanoven limit pro denní příjem vitamínu K na úrovni 120 mikrogramů. Maso obecně patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K, takže se prakticky nemusíte vůbec hlídat v množství, které sníte. To samé platí i o křenu, který má také nízký obsah vitamínu K a navíc ho používáte jen v malém množství k dochucení. Zde je konkrétní výčet vámi zmíněných zdrojů masa:
1/2 kg vařeného králičího masa bez kostí = 5 mcg vitamínu K.
Maso z divokého prasete = 0 mcg vitamínu K.
1/2 kg srnčího masa = 1 mcg vitamínu K.
1/2 kg zaječího masa = 5 mcg vitamínu K.
Lžíce nastrouhaného křenu = 0,2 mcg vitamínu K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Vacek.
Díky za vyčerpávající odpověď a za rychlost. Udělal jste mi radost :-). S pozdravem Vacek
Kulovitý váček (sacculus) je váček v labyrintu vnitřního ucha obratlovců. Jedná se o část rovnovážného (vestibulárního) aparátu, uvnitř váčku je epitel s místem zvaným „makula“ – shlukem vláskových buněk. Uvnitř váčku bývá přítomen takzvaný otolit, konkrece uhličitanu vápenatého, která funguje podobně jako statolity v rovnovážných orgánech bezobratlých. Někdy (u ryb) otolit vyplňuje téměř celou dutinu váčku a jeho tvar může být používán pro určování druhů ryb. Funkcí kulovitého váčku je vnímání polohy těla, gravitace a lineárního zrychlování a zpomalování pohybu (podobně jako podobný, ale větší utriculus, tedy vejčitý váček).
Lidský sacculus je sférického (kulovitého) tvaru, má na délku asi 2–3 mm. Je spojen s vejčitým váčkem pomocí ductus utriculosaccularis. Ve vzpřímené poloze jsou řasinky vláskových buněk v kulovitém váčku uspořádány horizontálně, což je činí vnímavějšími vůči vertikálnímu pohybu (například při seskoku z vyvýšeného místa – řasinky se ohýbají směrem nahoru). Z vláskových buněk se signál o pohybu převádí na příslušné neurony sluchově rovnovážného nervu, jímž putují do mozku.
Zubní váček není možné trvale vyléčit jen domácími metodami. K úplnému uzdravení dochází až po odborném ošetření kořenových kanálků nebo extrakci zubu. Zánět se často vrací, pokud je váček pouze „vymáčknut“. To může přinést krátkodobou úlevu, ale hnis se obvykle znovu nahromadí.
Babské rady zahrnují hřebíček, výplachy slanou vodou, cibuli nebo šalvěj. Tyto metody mohou tlumit bolest a zánět, ale neřeší infekci uvnitř zubu.
Pokud váček praskne sám, je důležité ústa opakovaně vypláchnout dezinfekčním roztokem. Nicméně návštěvu zubaře to nenahradí.
Jak odstranit váček u zubu – postup
1) Okamžitě nevyvíjet tlak na postižené místo.
2) Pomoci mohou teplé výplachy slanou vodou.
3) Hřebíček nebo hřebíčkový olej krátkodobě zmírní bolest.
4) Zubař následně otevře kanálky, zánět ošetří a rozhodne o dalším postupu.