VÁČEK POD ZUBNÍM MŮSTKEM je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Zub je jednou z nejtvrdších částí těla. Zuby jsou uloženy v zubních jamkách dutiny ústní a člověku pomáhají mechanicky zpracovávat a rozmělňovat požitou potravu. S jazykem a slinami jsou tedy začátkem trávicí soustavy. Zuby tvoří dva oblouky – horní a dolní. K těmto obloukům patří také dásně a okraje čelistí. Vše dohromady se nazývá chrup neboli dentice.
4 – závěsný aparát
Zuby jsou uloženy v zubním lůžku a s kostí jsou spojeny drobnými závěsnými vlákny. Závěsný aparát zubu bývá nazýván jako parodontium nebo také ozubice. Periodontium je tvořeno zubním cementem, periodontálními vazy, kostí lemující zubní lůžko a dásní. Vyplňuje úzký štěrbinovitý prostor mezi zubním lůžkem a cementem pokrývajícím kořen zubu. Hlavní součástí jsou periodontální vazy, které jsou tvořeny kolagenními vlákny. Prostor mezi vlákny je vyplněn amorfní hmotou obsahující ojedinělé buňky. Jedná se o nediferenciované buňky, které se mohou v případě potřeby přeměnit na buňky, které tvoří kost (blasty), nebo naopak na buňky, které kostní tkáň odbourávají (klasty).
Funkce
Vlákna periodontálních vazů probíhají různými směry. Na základě jejich průběhu a uspořádání je dělíme do několika skupin. Některá vlákna upevňují dáseň k zubu v krčkové oblasti (gingivální vlákna), další vlákna spojují krčky sousedních zubů (transseptální vlákna), ale většina jich spojuje kořen zubu s kostním lůžkem. Uspořádání vláken má velký význam pro pružné zavěšení zubu v zubním lůžku, což umožňuje především vyrovnávání tlakových sil, které na zub působí při kousání.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Nejčastějším problémem je tvorba plaku. Jedná se o pevně lpící, strukturovaný, vysoce organizovaný nažloutlý zubní povlak, složený z mikroorganismů zakotvených v proteinové a polysacharidové hmotě na povrchu zubu. Na tvorbě a vývoji zubního plaku se podílejí nejrůznější mikroorganismy, které žijí v dutině ústní. Dále je jeho vznik ovlivněn vlastnostmi zubních tkání, slinami a tekutinou, kterou vylučují dásně. Zubní plak je obecně označován jako vysoce organizovaná ekologická jednotka, tvořená velkým množstvím bakterií, které jsou usazeny v makromolekulární hmotě bakteriálního a slinného původu. Složení i struktura plaku se liší dle lokalizace. Neustále se mění a vyvíjí. Mineralizovaný zubní plak je označován jako zubní kámen. Na čisté zubní plošce se začíná nejdříve formovat pelikula, což je vrstva glykoproteinů pocházejících ze slin, která je umístěna na povrchu zubu. Tato vrstva umožňuje přichycení bakterií k povrchu zubu. Tím se začíná vytvářet zubní plak, který je postupně osídlován dalšími mikroorganismy. Bakterie se na tvorbě pelikuly nepodílejí. Růst zubního plaku podporují látky a mechanismy, které usnadňují přichycení bakterií k povrchu zubu. Jedná se například o fyzikálně chemické adhezivní síly (například van der Waalsovy), specifické adheziny, složení slin (sacharóza, vápník) a produkty metabolismu bakterií (teichoová kyselina, glykosiltransferáza). Naopak tvorbu zubního plaku znesnadňuje žvýkání, povrchové jevy (smáčivost a hydrofobie), antimikrobiální látky obsažené ve slině
V naší poradně s názvem SKVRNY POD JAZYKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ano, strach je na místě. Pokud skvrnky pod jazykem nezmizí do tří týdnů, tak bude vhodné je co nejdříve nechat zkontrolovat u svého stomatologa. Ten pak určí další postup.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtěch.
Pod jazykem jsem si nalezl bílo žlutý váček. Co by to mohlo znamenat. Váček nebolí, ale strach mám.
Zprvu se může jednat o červený boulovitý útvar, který může po chvíli zbělat a následně se zvětšit. Pokud je výstupek citlivý na dotek a pokud z něj také vytéká hnis, pravděpodobně se jedná o zubní váček, který je třeba řádně prošetřit u stomatologa. Zubní lékař provede řádné vyšetření, zhotoví rentgenové snímky a domluví se na možnostech léčby.
Rady typu nechat váček prasknout, nebo jej dokonce propíchnout, okamžitě odmítněte, jelikož byste si zadělali na mnohem větší problém. Pokud tedy objevíte váček na dásni, je nutná návštěva stomatologa.
Nikdy nepodceňujte výskyt váčku. Ten se projevuje v podobě zarudnutí, horkosti či otoku v místě váčku, bolestivostí či vyklenutím dásně. Méně známý je i fakt, že se tento zánět může projevit kdekoliv na těle. Pokud je imunita jedince navíc oslabena chřipkou či nachlazením, zubní váček může doprovázet otok s hnisem. Chronický zánět zubního váčku pak může nejen vážně zatížit imunitní systém, ale i ohrozit některé orgány jako ledviny či srdce.
Pokud vám zubař na váček předepíše antibiotika a problém jinak neřeší, léčí pouze akutní příznaky, tak se jedná o zastaralou léčbu zubního váčku. I když máte váček, tedy zánět, který se momentálně viditelně neprojevuje, je třeba problém řešit hned. Zub otevřít, vyčistit kanálky. Protože váček je „tikající bomba“.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty se stále používá. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Bakterie v tkáni vyvolávají reakci. Máme-li bakterie v kořenových kanálcích zubu, dostávají se odtud do okolní tkáně, kde vznikne „váček“. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, oslabuje to naši imunitu. Takto postižený chrup se pak může projevit například při chřipce.
Vždy je třeba odstranit původce problému!!! Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je nejlepší implantát. Lékaři se snaží jej v ústech zachovat co nejdéle, ale v mrtvém zubu nesmí být přítomny bakterie, které vedou ke vzniku váčku. Dříve se používaly materiály, které bakterie spolehlivě zahubily. I když byly kanálky špatně ošetřeny, zuby vydržely dvacet let. Jenže jak se ukázalo, tyto látky byly toxické. A tak se dnes kvůli vedlejším účinkům nepoužívají a lékaři se snaží zlepšit techniku pročištění, aby v kanálcích nezůstávaly zbytkové bakterie.
Lékaři za čištění kanálků nic neplatíte, výkon je pojišťovnou plně hrazený. Při této proceduře existuje neúmyslná možnost nekvalitního ošetření a riziko váčku je pak relativně obrovské. Pokud se rozhodnete pro modernější postup a za čištění si zaplatíte, docílíte toho, že díky kvalitnímu ošetření kanálků zub vydrží dlouhá léta. Když přijdete o zub, náhrady jsou drahé, dražší než investovaná péče, a nikdy nejsou jako vlastní zub.
Ve svém příspěvku VÁČEK NA DÁSNI - DOMÁCÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slámová lucie.
Jak co nejrychleji zbavit vacku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Mám váček na dásni, chtěla bych ho odstranit sama. Je nutné ho propíchnout nebo stačí jen zuby a dáseň čistit a váček sám zmizí .. není-li nutná návštěva zubaře.
Zubní můstek je fixní náhrada, která nahrazuje jeden nebo více chybějících zubů a je pevně fixovaná na dvou či více zubech pacienta. Tyto zuby se před zhotovením zubního můstku musí obrousit, aby se získalo místo na pláště pilířových korunek.
Druhy zubních můstků:
Fazetový můstek s pryskyřičnými nebo kompozitními fazetami – je tvořen fazetovými korunkami a fazetovými mezičleny, kovová slitina může být použita zlatoplatinová, zlatopalladiová či levnější slitina obecných kovů.
Skeletový můstek – je obdobou fazetového, je tvořen skeletovými korunkami a skeletovým mezičlenem, je více estetický.
Metalokeramický můstek neboli kovokeramický můstek – je velice estetický s dobrými mechanickými vlastnostmi; lze jím rekonstruovat i velmi rozsáhlé defekty frontálního i postranního úseku chrupu. Metalokeramický můstek je tvořen metalokeramickými korunkami a mezičleny, skládá se z vnitřní kovové části, kterou tvoří kovové kapny kryjící napreparované zuby pacienta spojené s nosníkovou konstrukcí mezičlenů, a z vnějšího pláště, který je tvořen estetickou vrstvou keramiky. Vnější keramický plášť v barvě zubů kryje celý povrch korunek a dosahuje ve většině případů až do krčkové oblasti, čímž je zajištěn vzhled přirozeného zubu. Kovová konstrukce zajišťuje metalokeramickému můstku dobrou mechanickou odolnost, vrstva keramiky vynikající estetiku, proto jsou metalokeramické můstky v současné době velmi oblíbené a často indikované.
Celokeramický můstek – je vysoce estetická zubní náhrada, která má v porovnání s metalokeramickým můstkem horší mechanické vlastnosti. Celokeramický můstek lze zhotovit pouze při malém rozsahu defektu chrupu, kde chybí jen jeden zub, nejčastěji do frontálního úseku chrupu.
Adhezivní můstek – proplachovací můstek se dnes téměř nezhotovuje, dříve se indikoval pouze v postranním úseku chrupu v dolní čelisti při ztrátě druhého zubu třenového a první stoličky. Proplachovací můstek má mezičleny nedotýkající se sliznice, proto se využíval u pacientů s alergiemi.
Předpokladem pro to, aby mohl být zhotoven můstek, musí být fakt, že je defekt na obou koncích mezery ohraničen pilířem. V případech, kdy je pilíř jen na jedné straně, nelze můstek použít.
Díky výjimečné gelové konzistenci a neobvykle silné adhezi k tvrdým zubním tkáním je například Kavitan Cem první volbou při cementování. Je to ideální materiál k fixaci korunek a můstků, inlejí a onlejí s kovovou bází. Vynikající vlastnosti tohoto materiálu oceníte rovněž při upevňování ortodontických zámků a kroužků.
Indikace:
cementace korunek a můstků;
fixace ortodontických kroužků a zámků;
podložky pod kompozitní výplně typu „liner“.
Vlastnosti a výhody:
velmi snadná manipulace – dlouhá doba zpracovatelnosti, gelová konzistence;
velmi snadné odstraňování přebytků;
trvalá adheze ke tvrdým zubním tkáním;
mechanické vlastnosti; pevnost v tlaku typicky 121 MPa (minimálně 70 MPa).
Ve svém příspěvku ZUBNÍ PROTÉZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Šmídek.
Je mi přes 70 let,mám již druhou snímací horní protézu ale stále nejsem spokojen s jejím upevněním-nejde s ní jíst,ani když použiji coregu.Doktorka mi řekla,že problém je s vnikajícím vzduchem okolo uzdiček vzadu.Navrhuje operativní zákrok-asi odříznutí části uzdičky.Já se toho však bojím a ptám se jestli by to skutečně odstranilo problém.Jaké jiné řešení by bylo?Na spodním patře mám na čepech pevnou náhradu,levá strana 5 zubů,pravá 6 zubů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra Kabourková.
Dobrý den,zajímalo by mne jestli jde udělat korunka na pravou horní čtyřku. Kořen je zdravý,ale část zubu se mi ulomila. Lékař tvrdí, že si korunku budu vykusovat a zub mi chce vytrhnout a řešit můstkem přes 3 zuby. Děkuji za odpověď
Zubní váček je zánět, kterým se váš organismus brání před bakteriemi v zubu. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět a pak odumření zubní dřeně. Tyto kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, náš organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a kde i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku zubu může také dojít při broušení zubu na korunku nebo můstek. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení našeho imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém a může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
V naší poradně s názvem ZÁNĚ ZUBU POD MŮSTKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.Šestáková.
Dobrý den,včera mi natekly zuby pod můstkem,byla jesm u lékaře ten bohužel v únoru zemřel,začíná se mi zvedat teplota,potřebovala bych radu než najdu nověko lékaře,můžu si vzít paralen chladím si pod nosem?vyplachuji si ústa ředěnýmS Solutio Alumini Acetico-Tartariciještě mám trochu v lékarně nemají Šestáková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte co nejdříve k zubaři, protože bude potreba zjistit stav korunek a provést pročištění. Sama můžete postupovat tak, že si v lékárně koupíte proplachovací kanylku a tou si budete proplachovat mezizubní prostory. Kanylka vypadá jako injekční jehla, ale je bez ostré špičky a je trochu ohnutá. Nasazuje se na injekční stříkačku ve které je antiseptická ústní voda. Proudem tekutiny se pak vyplachují prostory mezi zuby třikrát denně. Tady se můžete podívat, jak takova kanyla vypadá: https://www.google.cz/image…
Utvoří-li se v ústech tak zvaný váček na dásni, jedná se většinou o onemocnění zubu, i když se projeví jako nažloutlá bulka nebo vyvýšenina na dásni. Váček se tvoří v dásni jako hnisavé ložisko. Někdy „dozraje“, praskne a zhojí se, jindy může váček na dásni postiženému způsobovat silné bolesti, od kterých odpomůže jen lékařský zákrok – vyčištění. Váček na dásni může mít i čirý obsah – pak se obvykle jedná o opar na sliznici, který nezpůsobuje velké bolesti a po prasknutí se rychle zhojí.
Ve svém příspěvku MŮSTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Krásný dobrý den Vám přeji,
ráda bych se s Vámi poradila čím lze nalepit zubní můstek.Nemám jej úplně spadlý ale bohužel se vlní a nedoléhá tak jak je třeba. V průběhu posledního půl roku jej stále chodím lepit. Bojím se kousat, bojím se jíst.
Nové zuby budu mít až v lednu a do té doby musím vydržet se starým můstkem.
Poradíte mi prosím, zda si jej mohu i sama nalepit a zda je to možné?
Děkuji Vám za odpověď a přeji Vám krásný den!!!!
Bc. Veronika Němečková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubní váček je zánět zubu, jímž se organismus brání před přítomnými bakteriemi. Do zubu, tedy do takzvaného kořenového kanálku zubu, se bakterie dostanou nejčastěji z neošetřeného zubního kazu. Když se bakterie dostanou do kořenového kanálku, způsobí nejdříve zánět, otok, tlak v zubu a pak odumření zubní dřeně. Kořenové kanálky přímo komunikují s čelistní kostí. Když se tedy dostanou bakterie kořenovým kanálkem do blízkosti kosti, organismus vytvoří pod zubem zánět (zubní váček). Zubní váček vzniká také u zubů, které nebyly kvalitně ošetřeny a u nichž i po ošetření zbyly v kořenovém kanálku bakterie. K průniku bakterií do kořenového kanálku může dojít i při broušení zubu na korunku nebo můstek.
Abyste si uměli představit, jak vypadá takový zubní váček, podívejte se na přiložené fotografie.
Ve svém příspěvku JAK MAJÍ VYPADAT ZDRAVÉ ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maar danková.
pokud chcete mít zdravé zuby tak:zubním kartáčkem (nejlépe švícarským) se musíte zub po zubu zbavit zubního plaku aby nevypadal takhle:https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/35/MandibularLeftFirstMolar08-15-06.jpg/220px-MandibularLeftFirstMolar08-15-06.jpg ale takhle:https://www.ordinace-lekarny.cz/wimg/
zdrave_zuby2.jpg
pak jen zubní pasto lehce vyčistit vyplivnout a NEVYPLACHOVAT!!!!!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renča.
dobrý deň volám sa renata a chcela bych sa opýtať prečo mi nějde otvoriť ten 2 obrazok . predem ďakujem za odpoved.
Povrch kořene a krčku je kryt tenkou vrstvou zubního cementu (substantia ossea). Zubní cement je nažloutlý materiál tvořený z 62 % anorganickými solemi (hydroxylapatit), z 28 % organickými látkami a 12 % vody. Rozlišujeme primární a sekundární cement. Primární se nachází podél celého kořene, sekundární hlavně v nejspodnější oblasti kořene. Zubní cement je tvrdý a drsný.
Funkce
Zubní cement chrání krček a povrch kořene. Na krčku je tenká vrstva, na kořenech je tlustá vrstva. Cement patří mezi tvrdé zubní tkáně. Má podobnou stavbu jako kost, ale na rozdíl od kosti není prostoupen cévami. Není tak tvrdý jako dentin, ale je tvrdší než kost. Patří k závěsnému aparátu zubu, protože se do něj upínají vlákna, která spojují zub s kostí a pružně jej uchycují v zubním lůžku. Závěsný aparát zubu je tkáň, která obklopuje zub a upevňuje ho v kosti. Bývá označován také jako parodont. Je tvořen dásní, zubním cementem, kostěným zubním lůžkem, ozubicí a dásňovým žlábkem.
Nejčastější problémy a jejich řešení
S věkem zuby přirozeně tmavnou, zubní dřeň je nahrazována zubovinou.
Kaz cementu
Kaz cementu vzniká v případě, že dojde k ustoupení dásně a tím k odhalení kořene zubu. Kaz se tvoří podobně jako u skloviny. Nejdříve dojde k místní demineralizaci, poté cement reaguje na vznikající zubní kaz tvorbou tenké, na minerální látky bohaté vrstvičky, pod kterou leží oslabená demineralizovaná vrstva, ze které se uvolnilo až 50 % minerálních látek. Kaz se v cementu šíří spíše do plochy než do hloubky. Poměrně často se šíří cirkulárně kolem zubu. Pokud je vznikající zubní kaz objeven včas, může být vyléčen remineralizací, stejně jako zubní kaz vznikající ve sklovině.
V naší poradně s názvem RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Pastrňáková .
Trpne mi jazyk a špička mi začala padat pod spodní zuby
Uprostřed podél celého jazyka popraskaný a po celém povlak
Co to znači?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jistou o tom co Vám přesně je, můžete získat jen při prohlédnutí lékařem na ORL. Jestli chcete experimentovat sama, tak doporučuji zařadit do své ústní hygieny čistění povrchu jazyka zubním kartáčkem. S brněním jazyka Vám může pomoci fyzioterapeut, který na několika setkání uvolní krční obratle a postupně tím obnoví citlivost jazyka. Vyzkoušejte, uvidíte.
Zánět zubu vznikne tak, že máte na některém ze svých zubů veliký kaz, který si nenecháte opravit – dokud je tento kaz pouze na povrchu zubu (ve sklovině) nebo v dentinu (vrstva pod sklovinou), zub nebolí. Ale jakmile kaz dojde do středu zubu a bakterie infikují nervy a cévy, dochází k tak zvané akutní pulpitidě. Bolest pak připomíná „švihnutí bičem“, jde o bolest pulzní, ostrou, někteří pacienti uvádějí, že jim v zubu „přímo tepe“. Tato bolest je velmi nepříjemná, nedá se při ní spát, zub nejvíce bolí vleže v noci. Je nutné postižený zub okamžitě začít léčit – stomatolog odstraní zubní kaz a pak se udělá trepanace, to znamená, že se vyčistí kořenové kanálky. Jednoduše řečeno: zánět zubu je pouze komplikací zubního kazu – bez kazu zánět zubu nevznikne.
Vznik „váčků” je obvykle přisuzován dědičnosti, nekvalitním zubům, špatné imunitě a podobně. Příčinou je však vždy infekce šířící se ze zubu. A protože k infikování zubu dochází většinou díky zubnímu kazu, můžeme tvrdit, že stačí dobrá ústní hygiena, která vzniku kazu zamezí, a nikdo se „váčků” obávat nemusí. Stejně tak již dávno není „váček” důvodem k extrakci zubu, téměř vždy je léčitelný. To, co je lidově nazýváno čištěním kanálků, se odborně nazývá endodontické ošetření. Princip je jednoduchý – zbavit vnitřek zubu pokud možno všech bakterií a zub natěsno vyplnit tak, aby v něm už žádné nemohly znovu přežívat a svými produkty způsobovat zánět a poškození okolní kosti – „váček“. Princip je jednoduchý, ale dosáhnout výsledku je obtížnější. Pouze spojením maximální pečlivosti ošetřujícího, použitím moderních nástrojů a techniky lze dosáhnout úspěchu. Bez takových pomůcek, jako je 3D CT přístroj, kofferdam nebo apexlokátor, není moderní endodoncie představitelná.
V naší poradně s názvem L DOBRY DE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ještě jsem se chtěla zeptat má už čtyři dny vytržení zub paní zubarka mi. Tam dala novou vložku a tét má dovolenou za jak dlouho mužů vindat tu vložku děkuji za odpoved Ungerova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nepíšete jestli jste tam dostala tampón hned po vytržení a nebo dodatečně až po několika dnech od vytržení zubu. Nedá se takto určit jaký účel měl vložený tampón, nebo jak píšete "vložka". V každém případě by bylo vhodné zastavit se na zubním u zastupujícího lékaře, který by zkontroloval stav hojení. Když nebude žádný zastupující zubař, tak běžte na zubní pohotovost.
Váček je vlastně jen zavedený lidový výraz, nic takového medicína nezná, ale pro lepší komunikaci s pacienty jej lékaři tradičně používají. Jde o zánět, který vznikne kvůli bakteriím. Máme-li bakterii v kořenových kanálcích zubu, dostává se tudy do okolní tkáně, kde vznikne váček. Problém taky může být ne uvnitř, ale vedle zubu. Organismus se zánětu samozřejmě brání, a pokud tento stav trvá delší dobu, naše tělo to oslabuje.
Příznaky jsou rozdílné. Dokud je zánět v klidu, nijak nás netrápí. Pokud ale dojde k oslabení imunitního systému (chřipka, nachlazení), může dojít k akutnímu vzplanutí tohoto chronického zánětu a zub nás začne bolet, může rovněž vzniknout otok s hnisem. Chronický zánět navíc trvale zatěžuje imunitní systém, může poškodit některé orgány jako ledviny, srdce.
Je vždy třeba odstranit původce problému. Příčinou je nezřídka mrtvý zub, ve kterém zůstala infekce. Tělo nemá možnost bakteriální infekci v kořenových kanálcích zvládnout, bojuje jenom s bakteriemi, které jsou již kolem kořene zubu. Základem je zahubit bakterie v kořenových kanálcích. A tady je často kámen úrazu. Zejména starší generace lékařů nevěnuje váčkům dostatečnou pozornost, nasadí antibiotika a do ničeho dalšího se nepouští. Postupy jsou mnohdy špatné a potíže se vracejí. Dříve – a mnohdy i dnes – se to řešilo podáním antibiotik, která ale problém jenom oddálila. Antibiotika pomohou pouze zvládnout akutní stav, ale vždy by se mělo jednat o podání až po odstranění příčiny zánětu.
Máte-li v ústech váček, bývá nejčastější příčinou právě mrtvý zub, o kterém ani nemusíte vědět, protože takový zub může vydržet velmi dlouho. Mrtvý zub s kvalitním endodontickým ošetřením je v podstatě nejlepším implantátem. Proto se ho lékaři snaží v ústech zachovat co nejdéle.
Příčinou úmrtí zubu může být úraz nebo velký kaz, kdy se nepodařilo dokonale vyčistit všechny kanálky, protože jde o nelehký úkol. Počet kanálků je variabilní, jejich počet lékař předem nezná a nemusí ani všechny odhalit, obzvláště bez mikroskopu. Cílem je dostat se do všech. Kanálky mohou být i rozdvojené a jejich dokonalé ošetření může být nad síly dnešní techniky. Následně vznikají váčky, ty můžeme vidět i u již ošetřených kanálků, pokud zde infekce zůstala. Další komplikací může být přeplněná kořenová výplň, čímž vzniká chronické dráždění – a váček je na světě. Na každou příčinu se musí zvolit jiný postup terapie, ale vždy se vstupuje do kořenového kanálku, případně se volí extrakce.
V naší poradně s názvem ZÁNĚTY V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den, neustále se mi vrací zanet v ustech (vředy, afty). Čtrnáct dní lecim pak čtyři dny dobře a opět znovu plný ústa. Obvodní lékař mi s tím nijak neporadil, kam mám tedy zajít? Na zubní? Nebo orl? Děkuji AL
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Pomoc hledejte přesně jak píšete, na ORL a nebo na zubním. Nejspíše to bude přemnožená kvasinka, která způsobuje narušení sliznice jazyka. Do prasklinek se pak dostanou bakterie a ty pak způsobí afty a vředy. Přesnou diagnózu i léčbu vám poskytne lékař po bližším vyšetření.
Ústní voda Parodontax k dennímu použití má speciální složení, které chrání před problémy s dásněmi. Ústní voda s obsahem antibakteriálních látek pomáhá předcházet zánětu dásní. Odstraňuje plak efektivněji než pouhé čištění kartáčkem. Tato ústní voda obsahuje chlorhexidin (antibakteriální složka) a fluorid sodný. Chlorhexidin účinně snižuje množství plaku, který je hlavní příčinou onemocnění dásní. Klinické studie prokázaly, že ústní voda Parodontax k dennímu použití odstraní až 3,5x více plaku než samotné čištění zubním kartáčkem! Fluorid sodný pomáhá posilovat a chránit zuby před zubním kazem. Pozitiva tohoto přípravku:
odstraňuje až 3,5x více zubního plaku než samotné čištění zubním kartáčkem;
účinně odstraňuje zubní plak;
působí až 12 hodin;
je každodenní ochranou proti zubnímu kazu.
Ústní vodu Parodontax používejte každý den vždy po vyčištění zubů i mezizubních prostorů.
Obsahuje chlorhexidin-diglukonát ve slabé koncentraci (0,06 %) a 250 ppm fluoridu.
V naší poradně s názvem SEZNAM STOMATOLOGICKÝCH ÚKONŮ HRAZENÝCH ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sedláková.
Ráda bych se dozvěděla, zda musím hradit " Endodontické ošetření 1. KK Protaper "
( laicky řečeno - ošetření zubního kanálku )?? Platila jsem 500,- Kč.
Už mi byl takto ošetřen druhý zubní kanálek a nadále hrozí, že těchto ošetření prý budu potřebovat více, neboť předešlý zubní lékař mi prý tyto kanálky ošetřil špatně.
Jsem důchodkyně a takováto mimořádná vydání jsou pro mne problém. Děkuji za odpověď.
Sedláková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nástroje KK Protaper jsou opravdovou revolucí ve strojové preparaci kořenových kanálků. Jsou velmi aktivní, preparace je s nimi rychlá, ale jsou drahé. Bohužel, jako u všech novinek déle trvá, než je pojišťovna začne plně hradit. Ve vašem případě pojišťovna lékaři zaplatila, jako by čistil kanálky nejlevnějším způsobem a vy jste pak doplatila zbytek. Teď co s tím do budoucna? Můžete si jít vybrečet úhradu u své zdravotní pojišťovny. Nejlépe osobní návštěvou, ať můžete přesvědčovat celou svojí osobou. V druhém případě se můžete dohodnout se zubním lékařem, aby vám odpustil doplatek, jinými slovy, aby vám daroval 500 Kč. A nebo ve třetím případě můžete vyhledat jiného zubaře, který čistí kanálky po staru, a kterému úhrada od pojišťovny stačí.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
V naší poradně s názvem RAKOVINA DUTINY ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
Od dětství mám na jazyku samou ryhu, jak porezany, i kraje jazyka,nikdy mi nikdo nedokázal vysvetlit proč a z čeho to mám,samozřejmě čím sem starší je to o něco horší.Děkuji za odpověď .
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná medicína zatím nezná příčinu vytvoření hlubokých rýh na jazyku a proto vám to ani nemohl nikdo vysvětlit. Popraskaný jazyk je to genetická varianta lidského vývoje, která je z lékařského hlediska neškodná a takto vytvarovaný jazyk není nijak nemocný. Občas se může vyskytnout problém se zápachem z úst, což vyřeší důkladnější čištění povrchu jazyka zubním kartáčkem. Zde jsou fotografie, abychom se ujistili, že se bavíme o stejné věci https://www.google.cz/image…
Nejčastějším důvodem pro zhotovení korunky je s velkým náskokem indikace, že působením zubního kazu došlo k rozsáhlému zničení tvrdých zubních tkání a chybějící část zubu již nelze nahradit zhotovením výplně.
Chybí-li sousední zub a mezera se řeší zhotovením můstku, je zapotřebí zhotovit korunky na zuby sousedící s mezerou, která se můstkem překlenuje. Alternativou, která ušetří mnohdy jinak zdravé zuby před nutností preparace na korunku, je nahrazení chybějícího zubu implantátem. To ovšem vždy z různých důvodů nelze (nedostatek kvalitní kosti, vyšší cena a podobně).
Endodonticky ošetřený (lidově „mrtvý“) zub, to znamená zub, u kterého byly zaplněny kořenové kanálky, už není tak elastický jako zub živý. Po určité době od ošetření kanálků se zub stane křehkým a hrozí, že i při běžném zatížení praskne. Často se bohužel ulomí až u dásně, nebo dokonce lomná linie zasahuje pod úroveň dásně a kořen je pak nutno vytáhnout. Proto je vhodné a správné na endodonticky ošetřený zub zhotovit korunku. Zub je tak na řadu let chráněn před případnou frakturou. Dalším důvodem, proč zhotovit korunku na mrtvý zub, je estetika. Mrtvý zub po čase změní svou barvu a stane se našedlým, což vadí zejména u zubů ve viditelném úseku chrupu.
Při zhotovení snímatelné zubní náhrady je nutno náhradu připevnit ke zbylým zubům, aby držela v ústech. Zub, ke kterému je náhrada po nasazení uchycena, se opatří korunkou, na které mohou být zhotoveny různé typy takzvaných retenčních prvků – sponová korunka. Od jednoduchých, mezi lidmi neoblíbených háčků u levnějších náhrad přes „konusové“ korunky nebo na první pohled neviditelné systémy takzvaných attachmentů fungujících na principu patentky, zásuvky a podobně.
Korunka musí být použita i v případě, kdy následkem úrazu došlo k odlomení tak velké části zubu, že nahrazení chybějící části zubu výplní neslibuje dlouhodobou úspěšnost, podobně jako v případě hlubokého zubního kazu.
Dalším důvodem pro zhotovení korunky bývá korekce anomálního tvaru či postavení zubu, které je na pohled neestetické a zhoršuje možnost provádění ústní hygieny. Zejména v případech, kdy z nejrůznějších důvodů není možná korekce postavení zubu ortodontistou.
Korunku lze použít i tehdy, kdy je nutné vyměnit rozsáhlé výplně a z důvodu zajištění stability zubu a estetických důvodů by výměna výplní neměla smysl.
Používá se i tam, kde jsou vrozené defekty skloviny povrchu takového rozsahu, že je nelze korigovat výplněmi.
Dále je vhodná u zubů, u kterých došlo k takzvané vertikální nebo horizontální abrazi, tedy obroušení části tvrdé zubní tkáně v důsledku skřípání zubů (bruxismus), špatnou technikou
V naší poradně s názvem UPRAVA HORNI CASTI NAHRADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldrich Piha.
manželka ma,zhot.mimo zdr.poj.horní zub.náhradu, volná nedrží ani lepení nepomáhá je možno na tuto náhradu naneštěstí něco a zvětšit tak její tvář s úpravou.je mi 80let a je úplně nešťastná brzy ji v ústech povolí s plnou píšou lep.pasty.moc díky za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Existují různé tmelící gely, které se dají na zubní náhradu nanést a tím vytěsnit její tvar, aby lépe držela. S tím vším vám skvěle pomůže lékař stomatolog na zubním oddělení. Určitě tam zajděte a nechte si zubní náhradu odborně přizpůsobit.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
Váček na dásni (absces) vzniká jako odpověď na infekční proces probíhající v těle, proto hlavní obranou před jeho rozvinutím a předcházením jeho vzniku je udržování organismu v zdravé kondici dodržováním zásad zdravého životního stylu. Dostatek kvalitní stravy bohaté na vitamíny a minerály, dostatek fyzické aktivity, vyhýbání se stresu, omezení alkoholu, nekouření, dostatek spánku... V případě, že již dojde k infekci organismu, je potřeba ji důkladně a důsledně léčit – to znamená příslušnými antibiotiky (v případě, že se jedná o bakteriální infekci) a po dostatečně dlouhou dobu. Pokud dojde k poranění, je nezbytné jej dokonale prohlédnout, vyčistit a posléze také dbát na průběh hojení, to znamená přikládat čisté, nejlépe sterilní krytí rány, udržovat ránu čistou a poraněné místo nezatěžovat činností, aby se její hojení nekomplikovalo.
Příznaky
zarudnutí
horkost v místě váčku
otok v místě váčku
bolestivost
vyklenutí dásní
píštěl z provaleného abscesu
Měli byste vědět, že absces může v důsledku infekce vzniknout kdekoliv v těle. Navíc neléčený váček na dásni může způsobit, že se infekční bakterie krví rozšíří někam jinam a situace začne být ještě komplikovanější. V takovém případě se začnou vyskytovat příznaky jako zimnice, horečka, nechutenství a nevolnost. To již bude signalizovat, že infekce nabývá na síle.
Váček na dásni – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět váček na dásni.
V naší poradně s názvem KDYŽ BOLÍ ZUB NA SKUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava.
Dobrý den mám v zubů čep a od té doby mě bolí zub při kousání ale i v noci občas mám pocit i že my jako vystoupíme lékař mi řekl že si.musim na to zvyknout a nemyslet na to čep mám v zubů už teď měsíc a půl a pořád je to stejné jim prášky aby se to zmírnilo alespoň na noc ale nic moc nevím co STIM prosím o řadu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy se může stát, že čep zasazený v čelisti nemusí být přijat a způsobí vnitřní infekci. To většinou pozná lékař při kontrole. U některých lidí však může vzniknout alergická reakce na oxidy kovů obsažených v čepu. To pak není možné řešit jinak, než výměnou čepu. V každém případě je potřeba zůstat v kontaktu se zubním lékařem a pravidelně ho informovat o subjektivních pocitech, aby mohl zvážit další postup vedoucí k vašemu pohodlí.
Kulovitý váček (sacculus) je váček v labyrintu vnitřního ucha obratlovců. Jedná se o část rovnovážného (vestibulárního) aparátu, uvnitř váčku je epitel s místem zvaným „makula“ – shlukem vláskových buněk. Uvnitř váčku bývá přítomen takzvaný otolit, konkrece uhličitanu vápenatého, která funguje podobně jako statolity v rovnovážných orgánech bezobratlých. Někdy (u ryb) otolit vyplňuje téměř celou dutinu váčku a jeho tvar může být používán pro určování druhů ryb. Funkcí kulovitého váčku je vnímání polohy těla, gravitace a lineárního zrychlování a zpomalování pohybu (podobně jako podobný, ale větší utriculus, tedy vejčitý váček).
Lidský sacculus je sférického (kulovitého) tvaru, má na délku asi 2–3 mm. Je spojen s vejčitým váčkem pomocí ductus utriculosaccularis. Ve vzpřímené poloze jsou řasinky vláskových buněk v kulovitém váčku uspořádány horizontálně, což je činí vnímavějšími vůči vertikálnímu pohybu (například při seskoku z vyvýšeného místa – řasinky se ohýbají směrem nahoru). Z vláskových buněk se signál o pohybu převádí na příslušné neurony sluchově rovnovážného nervu, jímž putují do mozku.
Co se týče zubních váčků, tak určitě je pacient dohodnutý se zubním lékařem, musí dodržovat maximální zubní hygienu. Poté může na váčky používat výtažky z grepového jadýrka, jelikož mají desinfekční účinek. Ústa se mohou vyplachovat odvarem ze šalvěje a doporučuje se užívání koenzymu Q10 vnitřně, jelikož zpevňuje dásně. Zubní váček a domácí léčení ve formě propichování, by mělo zůstat jen na experimentátorech. Při propichování zubních váčků je třeba použít sterilní jehlu a místo vpichu před i po zákroku vydezinfikovat lihem. Když zubní váček moc bolí, tak pomáhají klasické léky na bolest. Fotografie, kde je dobře vidět zubní váček a jeho příznaky jsou zde.
