Pokud ráno vykašláváte hleny, tak je zde nejprve otázka, zda jste kuřák, kuřačka, či nikoliv. Pokud jste kuřáci, mohlo by se jednat o tvorbu hlenů v důsledku kouření cigaret, kdy stav sliznic není v pořádku. Za chronickou bronchitidu se považuje stav s kašlem a tvorbou hlenu, který trvá nejméně tři měsíce ve dvou po sobě následujících letech. U pacientů se vyskytuje zejména v podzimních a zimních měsících. Na vzniku chronické bronchitidy se podílí mnoho faktorů (kouření, znečištění životního a pracovního prostředí, opakující se akutní infekce v dětství). Je však jednoznačně prokázáno, že tabákový kouř je nejčastější příčinou, zhruba 50 procent kuřáků trpí chronickou bronchitidou. Cigaretový kouř obsahuje mnoho škodlivin, které poškozují výstelku dýchacíchcest. Také se může jednat o problém se zuby nebo dásněmi, zde je vhodné nechat si zkontrolovat dutinu ústní na stomatologii. Nebo se může jednat o chronický zánětdolníchcestdýchacích, což by ověřilo vyšetření na plicním oddělení (pouze rentgen plic by byl nedostatečný, vhodné by bylo vyšetření na plicním jako takové – hleny se nemusí tvořit v krku, ale v průduškách, a do krku mohou stoupat).
Také se může jednat o alergické astma – na to jsou léky a sprej s kortikoidy, které hlídají alergický zánět v průduškách. Také reflux může zhoršovat projevy, a to hlavně ranní kašel s vykašláváním, proto se pacientům doporučuje užívat léky na reflux večer, spát s hlavou výš, nejíst 2 hodiny před spaním, pozor na kávu, uzené a smažené, sladké, to vše zhoršuje stav refluxu. A nekouřit.
Obecně zahlenění způsobuje:
Infekce horních cestdýchacích: Vykašlávané hleny se vyskytují především u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Hlen a hnis, který se v nich produkuje, může zatékat do dýchacíchcest, dále je dráždit a vést k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacíchcest snazší.
Infekce dolníchcestdýchacích: Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlen
V naší poradně s názvem ZADNY ZUB NEBOLI, BOLEST JE ZANET V USTECH-JAK LECIT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pokorna.
Dobry den, asi pred rokem jsem si povsimla, ze mam zapach z ust. Navstivila jsem stomatolotku, ta prohledla chrup s tim, ze je v poradku a ze to muze byt zapach ze zaludku. Zadne reseni. Nyni jsem stomatolotku navstivila znovu (je tam jina,puvodnivna MD) a jiz s problemem zanetu v okoli moudraku nebo spise nad nim. Bylo mi sdelwno nechat si zub vytrhnout, stejne je moudrak k nicemu a ze zanet vznika spatnou hygienou. To jsem si na netu take precetla, ale neztotoznuji se, cistim si chrup pravidelne a zadny zub mne neboli. Uz pred rokem jsem mela pocit jakoby ten zapach byl z dasni nebo ze slin nikoliv z dechu. Cistim si zuby nekolikrat denne, pouzivam ustni vodu bez alkoholu zn.odol a lestim si zuby kulatym kartackem. Dostala jsem injekcni strikacku cistit si kolem moudraku paradontaxem, delam to, asi 3x mi kolem moudraku davali dren, mam ted odchliplou z toho dasen kolem moudraku, je tam vytvorena i tzv.kapsa, vyplachy provadim obcas i peroxidem, ale domnivam se, ze vyplachy mi nepomuzou, potrebuji ten zanet vylecit a ne vyplachovat, chtela jsem antibiotika a ty mi nedala. Citim, ze ten zanet ktery mam a uz jde i v ustech videt je hluboky nebo vnitrni, ktery si jen vyhledal cestu jit ven a tak nejblize byla cesta v okoli moudraku, ovsem vsimnete si na fotce, to bolestive misto je v oblasti, kde zadne zuby nejsou, myslim, ze ten zanet je na kosti, cetla jsem, ze muze byt i zanet okostnice a muj otec to mel, muze to byt geneticke? Kazdopadne vyplachy nic neresi, poradite jak vylecit zanet? Dekuji Bc. Pokorna Jaroslava Ceska Lipa Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším řešením bude vytažení všech osmiček. To, že vám stomatolog řekne, že příčinou může být špatná hygiena, tak to vždycky nemusí znamenat, že se nestaráte o své zuby. Speciálně u osmiček je díky jejich výstřednímu postavení ztíženo jejich čištění a vy, ač se snažíte sebevíc, tak některé partie nevyčistíte a tam se pak tvoří nános, který způsobuje zánět a zápach. Vytržením osmiček zmizí nános a zlepší se přístup ke zbylým zubům při čištění.
Nejlepší léky na astma? Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek, pro něž je typické, že po různých vyvolávajících podnětech dochází k záchvatům dušnosti nebo kašle na podkladě zúžení dýchacíchcest. Jedná se o nejčastější chronické onemocnění dětského věku (10–15 %). Závažná je skutečnost, že i přes pokroky v léčbě výskyt astmatu v populaci stoupá.
Na vzniku astmatu se podílí několik faktorů. Jednak jsou to alergie na různé látky; hlavně na pyly, plísně, zvířata, roztoče nebo na chemické látky. Podpůrnými vlivy rozvoje tohoto onemocnění jsou znečištěné ovzduší, časté infekce dýchacíchcest, teplota, námaha, stres nebo kouření. Velkou roli hraje i vrozená dispozice – dědičnost.
Léčba je založena na několika principech. Nejdříve je třeba odstranit vyvolávající faktory, což není vždy zcela jednoduché. Podávané léky a jejich kombinace se volí podle závažnosti obtíží; většina užívaných léků se podává ve formě sprejů na vdechování. Pomoc v akutním stavu poskytují takzvané úlevové léky, které mají schopnost roztáhnout průdušky a odstranit dušnost. Pro každého jsou optimální jiné léky na astma či léky na zlepšení dýchání.
„Udržovací léky“ přicházejí na řadu po ústupu nejzávažnějších obtíží a jejich úkolem je co nejdéle tlumit zánět průdušek a maximálně prodloužit klidové období. Patří mezi ně kortikoidy, léky proti alergii a také další látky, které roztahují průdušky. Při prokázané alergii je vhodné podávání vakcín.
Významný léčebný přínos mívá psychoterapie, včetně hypnózy, v některých případech pomáhá akupunktura, jóga nebo takzvaná speleoterapie – rehabilitace v jeskyních, kde je příznivé vlhko a teplota.
Na astma není v naší republice volně prodejný žádný úlevový ani jiný lék.
Jako podpůrnou léčbu můžete vyzkoušet bylinky. Zde je 10 bylinek, které vám mohou pomoci jak při léčbě astmatu, tak při prevenci astmatických záchvatů.
Oregano: Oregano je velmi silná bylina pro léčbu astmatu. Má protizánětlivé účinky, obsahuje karvakrol, flavonoidy a terpeny, které čistí plíce. Tato rostlina může snížit zánětdýchacíchcest a průdušek, čímž zajišťuje úlevu od příznaků astmatu. Pokud trpíte astmatem, pijte 2 až 3 šálky čaje s oreganem denně. Čaj připravíte svařením 3 lžiček oregana v šálku horké vody po dobu 5 až 10 minut. Čaj na astma z oregana můžete osladit medem. Používat můžete i šťávu získanou z čerstvého oregana. Jedna polévková lžíce šťávy denně vám uleví od příznaků astmatu a chronického kašle.
Ginkgo biloba: Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) obsahuje antihistaminika a má protizánětlivé vlastnosti, které pomáhají při léčbě astmatu. Studie z roku 2007 zveřejněná v&nb
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Močové infekce a především záněty ledvin jsou u malých dětí co do četnosti na třetím místě za záněty dýchacíchcest a průjmy. Svými nespecifickými příznaky mohou napodobovat jiná onemocnění, jako je střevní onemocnění či infekce dýchacíchcest. Nezřídka může u nejmenších dětí zánět ledvin tyto nemoci provázet. Pro dětský věk je charakteristická větší frekvence zánětů horních močových cest (zánětů ledvin), než je tomu v dospělosti.
U zánětů dolních močových cest jsou podobně jako u dospělých průvodními příznaky pálení a řezání při močení, časté močení, změna barvy moči, způsobená přítomností krve, zvýšená teplota nebo horečka.
U zánětů horních močových cest je tomu jinak. V nejútlejším věku může být jediným příznakem nemoci horečka. Unavený mrzutý kojenec s horečkou, který nemá žádné jiné potíže, nekašle, nemá rýmu, může právě prodělávat zánět ledvin.
I u dětí, podobně jako u dospělých, často provázejí zánět ledvin bolesti zad a bolesti břicha. Malé dítě ale neumí vždy správně popsat své potíže a navíc ho břicho bolí tak často a při jakémkoli stonání, že tomu rodiče mnohdy nevěnují pozornost.
Základem pro odhalení močové infekce je tedy vyšetření moči. U dětského lékaře se vyšetření provádí většinou pomocí testovacích papírků na přítomnost bílých krvinek v moči. Pozitivní nález s horečkou nebo dalšími příznaky znamená s velkou pravděpodobností infekci močových cest. K přesnějšímu vyšetření, které však již není v ordinaci běžně dostupné, slouží přesné laboratorní vyšetření vzorku moči.
Vzorek moči by měl být získán takzvanou metodou středního proudu. Jde o zachycení moči až po začátku močení. Tomu by mělo předcházet omytí zevních rodidel. K vyšetření stačí malé množství moči, ale náběr vyžaduje šikovnost a určitou spolupráci dítěte. Do moči se při tomto odběru mohou dostat bakterie z ústí močové trubice a výsledek vyšetření tak může být zkreslen. Nejpřesnější odběr je pomocí močové cévky. K tomuto a dalším vyšetřením posílá obvykle praktický dětský lékař děti do nemocničního zařízení. Většinou až tam se také nabírá navíc další porce moči do sterilní zkumavky, která se posílá do mikrobiologické laboratoře k určení původce infekce. Zatímco kojenci a batolata jsou pro podezření na infekci močových cest většinou odesláni do lůžkového zařízení k dalšímu vyšetření a léčbě, větší děti se častěji vyšetřují a léčí ambulantně, podobně jako dospělí pacienti.
Základem léčby infekcí močových cest u dětí jsou správně zvolená citlivá antibiotika. U většiny novorozenců narozených v našich porodnicích se provádí vyhledávací ultrazvukové vyšetření ledvin pro včasné zjištění vrozené vady, která by se projevila až později závažnou mo
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Tahle bežnej lek na to nebude fungovat Infectoscab neje známo že by večina prípadu fungoval tahle vrab kuži by ste musela mat min 50 % nebo použivat silnejší leky Poklad z pekla Nimbový olej nbo nimba čaj najlepe a pak tu máte kvapky :
Použitie bylinného koncentrátu Cistus complex
Tento výrobok je schválený ako výživový doplnok. Nie je to liek, nemožno ho zamieňať za predpísané lieky.
Viď.: Smernica Európskej komisie 432/2012, ktorá upravuje obaly a reklamy výživových doplnkov..
Cistus complex je bioinformačný prípravok obsahujúci vysoko koncentrovaný extrakt dvoch druhov bylín – Cistus incanus a Cistus ladanifer, doplnený o čistú esenciu Cistus ladanifer.
Bioinformácie sú frekvencie, ktoré napodobňujú riadiace impulzy podkôrových centier mozgu, regulujúcich vegetatívnu nervovú sústavu a činnosť vnútorných orgánov. Ich pôsobením sa narúšajú negatívne informácie a vyvolá sa spätný regeneračný proces.
» je účinný predovšetkým pri infekčných ochoreniach spôsobených vírusmi
» pôsobí aj proti plesniam a chlamýdiám
» vhodný je najmä pri všetkých typoch zápalov horných dýchacích ciest
» pomáha pri infekciách s prolongovaným priebehom, komplikáciami, recidívami a rezistencii na inú liečbu
» zvyšuje obranyschopnosť organizmu
» pôsobí ako prírodný antioxidant (neutralizuje voľné radikály)
» chráni tkanivá pri infekcii pred poškodením zápalom a odpadovými toxínmi
Energetické pôsobenie Cistus complex
podľa princípu TČM
Cistus complex ovplyvňuje predovšetkým energetické dráhy pľúc, hrubého čreva, sleziny, troch žiaričov (troch ohnísk), perikardu a srdca.
Zloženie a účinky Cistus complex
Cistus incanus aj ladanifer patria do stredomorskej flóry. Rastú divoko na teplých, strmých horských úbočiach a ich pravidelné kvety hrajú farbami od bielej až po fialovú. Historicky môžeme dohľadať používanie rastlín z čeľade cistovitých až do roku 330 p.n. l. V perzskej tradičnej medicine, v oblasti dnešného Iránu, patrili tieto byliny medzi najcennejšie. V priebehu nasledujúcich storočí sa použitie cistu vďaka početným obchodným cestám rozšírilo z Perzskej ríše po celom Stredomorí, najviac medzi Cyprus, Taliansko, Turecko a Grécko.
Extrakty z oboch cistov obsahujú mnoho dôležitých prvkov: vápnik, horčík, zinok a železo. Zásadný pre pôsobenie v ľudskom organizme je však úhrnný obsah viac než 800 druhov proantokyanidínov, flavonoidov a polyfenolov vo vzájomnej optimálnej väzbe.
Obidva cisty pôsobia nielen synergicky, ale svojím mierne odlišným zložením podstatne zväčšujú záber účinkov na oveľa širšie spektrum infekcií.
Cistus complex zabezpečuje účinnú chemicko-fyzikálnu ochranu, ktorá sa dá využiť nielen pri ochorení, ale aj pri prevencii. Zabraňuje vírom prenikať do buniek, a tým následne eliminuje ich rozmnožovanie. Najznámejšie je použitie cistu pri akejkoľvek nákaze označovanej ako zápal horných dýchacích ciest, či už vírusovej, bakteriálnej či plesňovej. Druhou silnou zbraňou cistu je jeho schopnosť neutralizovať voľné radik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem BOLEST KLITORISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobry den,
Lecim zanet mocovych cest uz tyden,jedny ATB nepomohly,tak mam druhe silnejsi,zda se ze zabiraji,ale bolest,vylozene bolest, pri moceni a chvili I po nem presla hlavne do klitorisu,v podbrisku uz zadnou bolest necitim,je to hlavne v te dolni casti...cekam,ze ty silnejsi ATB zdolaji I toto,ale uz je beru 3.den a spise naopak..pred zjisteni zanetu mocovych cest jsem mela pohlavni styk nechraneny,tak bych se chtela zeptat jestli to nahodou nemuze byt priznak chlamydii a nebo jestli je to stale vec mocovych cest?dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyčkejte do konce léčby a pak se poraďte se svým lékařem, jak dál. Pokud jste mu neřekla o předchozím nechráněném pohlavním styku, tak ho dodatečně informujte a požádejte ho o kontrolní stěr na chlamydie. Pokud uvidíte nezájem, tak běžte do většího města na oddělení kožní - venerologie a tam je o to požádejte. Zde jsou zkušení lékaři, připraveni řešit právě problémy vzniklé z nechráněného pohlavního styku.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
V naší poradně s názvem EUPHYLLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Kolikrát denně se může tento lék uzivat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Euphyllin se používá k léčbě a prevenci stavů dušnosti zaviněných zúžením dýchacíchcest, jako je bronchiální astma, chronický zánět plic a rozedma
plic. Dávkování a rozložení dávek v průběhu dne vždy určí lékař individuálně pro každého pacienta. Je to proto, že Euphyllin má mnoho nežádoucích účinků, kterým lze předejít právě správným dávkováním a načasováním dávky.
Euphyllin se obvykle užívá 2 krát nebo 1 krát denně 1 tobolka. Denní dávka se užívá buď večer před spaním, nebo ve dvou dávkách ráno při snídani a večer před spaním. Nemocní s noční dušností užívají předepsanou denní dávku najednou večer před spaním. Léčení má být započato užíváním 1 dávky pokud možno večer krátce před spaním a během 2-3 dnů se dávka pomalu navýší (dle doporučení lékaře).
Jakékoliv změny dávkování (zvyšování, snižování) lze provádět pouze na pokyn lékaře. Pokud si nejste jistá, jak lék správně užívat, poraďte se se svým lékařem. Stačí zavolat, ušetříte si s tím zbytečné komplikace, vzniklé z nesprávného užívání.
Hlen (mukus, též sliz) je hustá tělní tekutina vylučovaná sliznicemi (takzvanou mukózní membránou). Jeho funkcí je zvlhčovat a chránit určité partie těla, jako je trávicí, dýchací a rozmnožovací soustava. Na druhou stranu je hlen průvodním znakem určitého onemocnění. Zahlenění obvykle doprovází zejména infekční choroby dýchacíchcest nebo onemocnění spojená s neinfekčním podrážděním průdušek a plicní tkáně.
Infekce horních cestdýchacích: Vykašlávané hleny se nacházejí u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Produkovaný hlen a hnis následně zatékají do dýchacíchcest, dále je dráždí a vedou k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacíchcest snazší.
Infekce dolníchcestdýchacích:Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Speciální a vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
Chronické záněty průdušek a CHOPN: Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř, a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlenů a záchvaty dušnosti pak provázejí kuřáka celý jeho život. Vzhledem k tomu, že chronické onemocnění průdušek a plic vede k přetěžování srdce, jsou tito lidé ohroženi častějšími srdečními příhodami a srdečním selháním.
Rakovina plic: Rozsáhlejší nádorové ložisko komunikující s některou z průdušek může drážděním způsobovat záchvaty kašle a nadprodukci hlenu v postižené části plíce. Letitého kuřáka nemusí tyto příznaky nijak znepokojit, protože se podobají projevům zánětu průdušek. Velmi varovným příznakem je však vykašlání hlenu s příměsí krve.
Cystická fibróza: Jde o vzácné onemocnění, které je vrozené a nevyléčitelné. Jeho podstatou je geneticky daná porucha transportu některých iontů v těle, což vede mimo jiné k poruše tvorby sekretu v dýchacíchcestách. Ten se tvoří u všech lidí a pomáhá zvlhčovat dýchací cesty. U nemocných s cystickou fibrózou ovšem vzniká abnormálně hustý a lepivý hlen, který ucpává dýchací trubice a hromadí se v nich.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČOVÝCH CEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kara.
Zánět močových cest mě zlobil docela často. Na ORL jsem byla docela častým hostem. Pak jsem dala na radu jedné pacienty v čekárně a koupila si Probiolact. Jsou to nějaká probiotika. Musím uznat, že zabraly.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucasice.
Ono je super když má každý vyzkoušené to "svoje". Já zase nedám dopustit na brusinky od Vito Life.
Bioparox je v ČR volně k dostání bez lékařského předpisu, nicméně podle dostupných informací je k léčbě dětí doporučován méně často než u dospělých osob. Připomínáme, že Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacíchcest, jako je rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu. Může být podáván i po odstranění krčních mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cestdýchacích může být Bioparox použit bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem, lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox je nově kontraindikován pro používání u dětí do 12 let a u pacientů, kteří mají v anamnéze jakékoli alergické potíže nebo bronchospasmus.
Neplatná informace o možnosti podávání dětem starším 30 měsíců! – společnost Les Laboratoires Servier ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv rozeslalo výše zmiňovaný informační dopis zdravotnickým pracovníkům (DHPC) s údaji o změně registrace.
Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacíchcest – rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu, zánět průdušnice a průdušek. M může být podáván i po odnětí mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cestdýchacích můžete Bioparox použít bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox obsahuje: fusafunginum (fusafungin) 0,500 g ve 100 ml roztoku. 1 odměřená dávka obsahuje 0,125 mg fusafunginu.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel. Při jeho léčbě je potřeba rozeznávat takzvaný suchý a vlhký kašel.
Suchý kašel dráždí a vyčerpává. Nedochází při něm k hromadění hlenů v dýchacíchcestách, často také mluvíme o kašli neproduktivním. Pacient se budí suchým kašlem v průběhu noci, někdy kašel přechází v záchvaty a sípot. Obvykle trvá jen několik dní a poté se mění na vlhký (produktivní) kašel. Nejčastěji se jedná o počátek virové infekce horních cestdýchacích (mezi další příčiny suchého kašle ale může patřit také například vdechnutí cizího tělesa, působení alergenu a podobně). Suchý kašel je potřeba co nejdříve odstranit – utlumit, a pokud je to možné, tak jej postupně přeměnit na kašel vlhký. Proto je třeba sliznici zvlhčovat, a to jak sliznici nosu pomocí mořských vod, tak sliznici krku dodržováním pitného režimu. Dále je vhodné dostatečně větrat místnosti, případně používat elektrické zvlhčovače vzduchu.
K léčbě tohoto kašle se používají takzvaná antitusika (léky na tlumení kašle). U dětí se nejčastěji podávají sirupy nebo kapky, u dospělého pacienta tablety nebo kapsle (tablety a kapsle jsou pro dávkování u dospělého člověka pohodlnější a často i levnější než sirupy či kapky). K nejčastěji užívaným antitusikům patří: butamirát (sirupy a kapky Stoptussin, Sinecod, Tussin), dropropizin (kapky Ditustat), dextromethorphan (Robitussin).
Na kašel je mnoho sirupů, například Stodal, sirupy bylinné, s jitrocelem a podobně. Spousta z nich je označena jako fytofarmaka. Většinou se jedná o doplňky stravy, ale například Stodal je registrovaný léčivý přípravek, to znamená, že musel projít přísnými testy. S fytofarmaky se musí zacházet stejně obezřetně jako s jinými „chemickými“ přípravky, i když se jedná o produkty z rostlin. Fytofarmaka jsou skutečně pro mnoho pacientů vhodná, ale nelze to tvrdit paušálně, neboť mají i svá rizika. Záleží na individuálním posouzení.
Především u malých dětí se někdy k tlumení suchého dráždivého kašle používají antihistaminika (léky sloužící primárně na potlačení alergie). Výhodný pro nemocné dítě i rodiče pak bývá současně jejich tlumivý efekt. Některá jsou pouze na předpis od lékaře (bisulepin, desloratadin). K nejčastěji užívaným antihistaminikům dostupným i bez receptu k léčbě alergických příznaků patří dimetinden (Fenistil), cetirizin (Zyrtec, Zodac), levocetirizin (Xyzal), loratadin (Claritine), levodropropizin (Levopront). U většiny novějších antihistaminik je tlumivý efekt potlačen, takže je jejich využití spíše zpochybňováno.
Pokud kašel přechází v záchvaty, nereaguje na tlumení pomocí volně prodejných antitusik a způsobuje až dušnost, je vžd
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacíchcest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Kašel je především reflex k očistě dýchacíchcest od vnějších látek. Suchým kašlem můžete trpět po vdechnutí kouře, prachu nebo kousku jídla. Současně je ale kašel součástí většiny respiračních chorob. Nástup suchého kašle je jedním z prvních příznaků onemocnění dýchacíchcest. Bývá projevem astmatu, alergií a zánětů dýchacíchcest. Nejčastěji se objevuje při infekci hrtanu, tedy laryngitidě. Při té totiž vzniká zánět horních cestdýchacích, kdy se nadměrně prokrvuje sliznice, která dráždí k suchému kašli. Dráždivý kašel na rozdíl od kašle vlhkého nevytváří hleny a nemocný nic nevykašlává, přesto do vlhkého kašle většinou přechází.
Když se kašel zdá být hluboký, bývá způsoben zánětem průdušnice, v takovém případě se podávají antihistaminika. Když zánět přejde až na průdušky a plíce, jedná se o akutní infekci dýchacíchcest. Tou je například bronchitida, která je nejčastějším onemocněním dýchací soustavy.
Když kašel přetrvává, nemocný mnohdy vyhledá lékaře a žádá o antibiotika. Ta ale většinou nepomohou, protože se využívají k léčbě bakteriálních onemocnění a kašel bývá způsoben viry. Naopak, při jejich podání může dojít k mutaci nemoci a vy snižujete efektivitu antibiotik ve vašem těle.
Především na noc tlumte kašel léky. Pomoci mohou různé sirupy na suchý kašel, dětem podávejte pouze sirupy bez kodeinu. Stejně jako u většiny nemocí je doporučeno dodržovat pitný režim a mít dostatek tekutin.
Na většinu onemocnění způsobujících suchý kašel postačí domácí léčba. Mějte klidový režim a často a krátce větrejte v pokoji – chladný a vlhký vzduch má příznivý vliv na sliznici, naopak teplý a suchý ji dráždí. Při otevření okna dejte ale pozor na průvan, ten má naopak tendenci onemocnění zhoršovat.
Vzduch zvlhčujte zvlhčovačem nebo mokrými prostěradly rozvěšenými po pokoji. Inhalace vodní páry s vonnými olejíčky může pomoci urychlit léčbu, vhodné jsou levandulové a eukalyptové oleje.
Doporučuje se podložení hlavy, především u dětí. Udržujte dostatek tekutin, ideálně teplých bylinkových čajů.
V naší poradně s názvem VYRÁŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M Černíková.
Manželovi se včera večer objevila vyrážka na krku a trupu, lehce na pažích. Přes noc se rozšířila i na nohy a přibyla na pažích. Nejvíce se podobá zarděnkám, ale nemá nic na obličeji, ani ve vlasech, je bez teploty, nemá problémy dýchacíchcest. Vyrážka je červená, vypadá jako velká husí kůže a místy je hustější a zhoršuje se. Nesvědí. Může někdo poradit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Aplikujte po dobu několika dní volně prodejnou mast Hydrocortisone a mělo by se to zklidnit. Také učiňte opatření, aby nedocházelo k nočnímu pocení. Takže snižte teplotu v místnosti a oblečte bavlněné pyžamo.
Nejčastější způsob, jakým se bakterie dostane do našeho močového systému, je z konečníku přes hráz do močové trubice, a to i přesto, že přísně dodržujeme hygienické zásady. Ženy jsou více náchylné k onemocnění infekcí močových cest, protože konečník a močová trubice jsou u nich velmi blízko u sebe a bakterie musí překonat jen malou vzdálenost, aby se dostaly do močových cest. Muži trpí infekcí močových cest méně nejen proto, že mají konečník a močovou trubici dál od sebe než ženy, ale také proto, že mají močovou trubici delší než ženy a bakterie tak většinou nestihnout doputovat močovou trubicí až do močového měchýře, kde by se mohly rozmnožit a způsobit infekci. Kromě nedostatečné hygieny zánět močových cest způsobuje také například zadržování močení, nedostatečný přísun tekutin, ochablé svalstvo po porodu, těhotenství nebo menopauza. Riziko infekce močových cest také stoupá při rizikovém sexuálním chování. Nechráněný pohlavní styk, střídání sexuálních partnerů, nedodržování hygieny při sexu či anální sex mohou vést k zánětu močových cest. Riziko zánětu je také vyšší u lidí trpících cukrovkou. Důvod je prostý – jejich moč obsahuje větší množství cukru než u zdravých lidí a toto sladké prostředí prospívá bakteriím, kterým dává více šancí na přežití a umožňuje jejich lepší množení. Další riziko přestavují vrozené vady močového ústrojí. Lidé trpící nemocí, která se projevuje zpětným tokem do močového ústrojí, trpí velmi často i zánětem močových cest. Aby se tomuto problému zabránilo, je v mnoha případech třeba provést operaci na specializovaném urologickém oddělení. Zánět močových cest se také častěji vyskytuje u lidí, kterým byla v nemocnici zavedena takzvaná permanentní močová cévka. Pokud byla zavedena minimálně na jeden týden, pacient mohl získat infekci močových cest, protože bakterie měly během této doby možnost dostat se přes cévku do močové trubice a začít se tam rozmnožovat.
Ve svém příspěvku POZIZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Studanka.
Od zari mam uz dnes 5baleni ATBpro stale vracejici se infekce hornich cest dychacich.nemela jsem PN.Vzdy jsem se to pres vikend snazila vylezet a vPOhura do prace.Az tentokrat mam uz 2dny citlivou spicku jazyka.hur se mi mluvi i ji.rikala jsem si.jestli to neni tim.ze jim citrony.Dnes se mi na te spicce objevil maly bily vridek.Sem tam me zaboli i ucho.mam strach
Dekuji za odpoved
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ambrobene sirup se užívá při akutních a chronických onemocněních dýchacíchcest, které jsou spojeny s obtížným vykašláváním, doporučuje se také u infekčních onemocnění dýchacíchcest nebo při akutních a chronických zánětech vedlejších nosních dutin. Ambrobene sirup je roztok a podává se dětem i dospělým. Léčivou látkou je ambroxoli hydrochloridum (15 mg v 5 ml sirupu). Pomocnými látkami v sirupu jsou 70% krystalizující sorbitol, propylenglykol, malinové aroma, dihydrát sodné soli sacharinu, čištěná voda. Sirup Ambrobene 15 mg/5 ml obsahuje 42 g sorbitolu. Při užití léku podle doporučeného dávkování tak obsahuje každá dávka do 4,2 g sorbitolu. Přípravek je nevhodný pro pacienty s vrozenou nesnášenlivostí fruktózy. Může způsobit žaludeční nevolnost a průjem.
Ambrobene 7,5 mg/ml je roztok obsahující 25% kyselinu chlorovodíkovou, a to v množství 0,6 mg. Při inhalaci může u pacientů s hyperreaktivitou dýchacíchcest dojít k vyvolání bronchokonstrikce (zúžení bronchů).
Vždy užívejte Ambrobene přesně podle pokynů svého lékaře. Obvyklé dávkování je následující:
1) Ambrobene 15 mg/5 ml, sirup (odměrka je součástí balení)
děti 0–2 roky: 2x denně 2,5 ml
děti 2–5 let: 3x denně 2,5 ml
děti 5–12 let: 2–3x denně 5 ml
děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 10 ml, dále 2x 10 ml nebo 3x 5 ml
2) Ambrobene 7,5 mg/ml, roztok (odměrka je součástí balení)
děti 0–2 roky: 2x denně 1 ml
děti 2–5 let: 3x denně 1 ml
děti 5–12 let: 2–3x denně 2 ml
děti nad 12 let a dospělí: první 2 až 3 dny 3x denně 4 ml, dále 2x 4 ml nebo 3x 2 ml
3) Inhalace
děti do 5 let: 1–2x denně 2 ml
děti nad 5 let a dospělí: 1–2x denně 2 až 3 ml
Inhalace, zejména u dětí, má vždy probíhat pod lékařským dohledem. Pro inhalaci je vhodné roztok naředit v poměru 1 : 1 například fyziologickým roztokem. Pacient má během inhalace dýchat normálně, hluboké vdechování může dráždit ke kašli. Roztok se před inhalací doporučuje ohřát na tělesnou teplotu. Pacienti s astmatem by před inhalací měli užít bronchodilatans (lék rozšiřující průdušky), a to v inhalační formě 30 minut a v perorální formě nejméně 60 minut před vlastní inhalací. Vhodným inhalačním přístrojem je například ultrazvukový nebo kompresorový inhalátor (s výjimkou inhalátoru s rozprašováním parou).
Ambrobene tablety se užívají při akutních a chronických onemocněních dýchacíchcest spojených s obtížným vykašláváním, u infekčních onemocnění dýchacíchcest, při&
V naší poradně s názvem OTEKLY KRCNI CIPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik .
Dohry den uz asi dva tydny mam otekly cipek hral sem na to atb pak to tak na 2 dny presloq a pak zas mam pocit jak kgdy bych ten cipek mel v krku a nuti me to zvracet a takovou otakzku mam jeste nemuzu se udusit dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zřejmě použitá antibiotika nevyléčila příčinu zduření čípku a bude třeba hledat jinou léčbu. K tomu využijte některého lékaře z oddělení ORL. Omezení dýchání může nastat, když okolí nosohltanu enormně zbytní, to pak je nezbytná hospitalizace a uvolnění vstupu dýchacíchcest.
Do stavu bezvědomí vás dostanou léky podané do žíly. U náročnějších operací lékaři vyřadí z provozu samovolné dýchání a nahradí je intubací (trubičkou zavedenou do krku a napojenou na dýchací přístroj).
Samotný zákrok zpravidla probíhá tak, že anesteziolog nejdříve píchne do žíly uspávací látku a pacient pomocí kyslíkové masky pomalu vdechuje směs čistého kyslíku a anestetik. Většina lidí reaguje na tento proces usnutím do deseti vteřin.
Při náročnějších operacích musí být vyřazeno i samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. Během operace jsou pravidelně doplňována anestetika, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Anestetika tlumí dechové centrum v mozku a zároveň uvolňují dýchací svaly, proto musí být pacient během celé operace napojen na umělé dýchání. Jinak by nemohl dýchat a nepřežil by. Umělé dýchání se provádí tak, že se pacientovi zavede přes ústa do průdušnice trubička (tubus). Ta se pak napojí na přístroj, který vhání směs plynů pod tlakem do plic a tím nahrazuje běžné dýchání. Anesteziolog může udržovat pacienta v hlubokém spánku tak dlouho, jak to vyžaduje operace a jak to dovoluje celkový stav pacienta.
K bolestem v krku dochází po intubaci. Jako intubace se označuje postup, při kterém se (nejčastěji) přes dutinu ústní do dýchacíchcest zasune hadička, která následně umožňuje zajištění dýchání. Intubace se nejčastěji provádí při operacích v celkové anestezii (uspání), při resuscitaci u náhlé ztráty vědomí a u pacienta v bezvědomí, který má být napojen na přístroj umělé plicní ventilace. Při operacích se provádí krátce po uspání pacienta, jinak co nejrychleji po upadnutí do bezvědomí.
Postup:
K ležícímu pacientovi se přistoupí zezadu (anesteziolog stojí za jeho hlavou). Do úst se vsune kovový rozvěrač (laryngoskop) se zdrojem světla, jímž se otevře dutina ústní a zároveň se do ní svítí. Rozvěrač stlačí jazyk a obnaží vstup do dýchacíchcest (do hrtanu) a do jícnu. Pod zrakovou kontrolou se zasune do dýchacíchcest hadička. Na konci hadičky je nafukovací balonek, který lze zvenčí nafouknout pístem, do něhož se aplikuje vzduch injekční stříkačkou. Balonek se tak nafoukne a stabilizuje intubační hadičku. Na zevní konec hadičky se může napojit ambuvak nebo přístroj umělé plicní ventilace – mačkáním ambuvaku či zapnutím ventilačního přístroje se pak dotyčnému zajistí přísun vzduchu.
Komplikace:
Zavedení hadičky je obtížné zejména u pacienta v bezvědomí při resuscitaci. V dutině ústní mohou být sliny a zvratky, což znesnadňuje orientaci. Mů
V naší poradně s názvem SLOŽENÍ REPAREXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Zajímala by mě koncentrace dusičnanu v přípravku a jestli byly provedeny testy na vstřebatelnost této látky kůží a její toxicitu. Je prima nemít šedivé vlasy, ale je takto častá aplikace takovéto látky opravdu zdraví neškodlivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reparex obsahuje dvě látky zodpovědné za obnovu barvy vlasů, a to octan stříbrný a octan měďnatý.
Octan stříbrný je žíravina a při vyšších koncentracích způsobuje při styku s pokožkou podráždění kůže. Při zasažení očí způsobí jejich vážné poškození nebo podráždění. Při vdechnutí může způsobit podráždění dýchacíchcest.
Octan měďnatý je toxický při požití a hrozí nebezpečí akutní otravy. Při styku s pokožkou je rovněž toxický a hrozí akutní dermální toxicita. Octan měďnatý způsobuje těžké poleptání kůže a vážné poškození očí.
Z výše uvedeného se dá dovodit, že Reparex rozhodně nebude bez vedlejších nežádoucích účinků a jeho dlouhodobé používání sebou ponese nebezpečí, která jsou zde zmíněná. Jak hodně bude Reparex škodlivý záleží na koncentraci těchto dvou látek. Výrobce však údaje o koncentraci neuvádí.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Zouharová.
Dobrý den,asi před týdnem se mi na levé straně v krku udělal bolestivý otok,v krku mě delší dobu škrábe a nám krátké suché ale časté kašlání, zduření se mi posunulo na levou stranu,ale jakoby pod bradu,k ohryzku,je větší a bolí více,zejména večer při polknutí, nemůžu se nikde dočíst,co znamená putující zduření
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše půjde o virové onemocnění horních cestdýchacích. Pokud je to virového původu, tak to samo odezní do dvou týdnů. Virové onemocnění si můžete sama potvrdit testem CRP, který koupíte v lékárně. Bude-li výsledek testu CRP negativní (nízké hodnoty CRP), jde o virové onemocnění. Bude-li CRP zvýšené, jedná se o infekci bakteriemi a budete potřebovat antibiotika.
Mezi nejčastější příčinu výskytu krve v moči u dítěte patří zánět močových cest. Samozřejmě krev v moči se může vyskytnout i při úrazu nebo jiném závažném onemocnění.
Znakem infekcí močových cest je výskyt klinicky významného množství bakterií v moči. Většina těchto infekcí je způsobená jediným patogenem, proto nález dvou či několika mikroorganismů v moči obvykle svědčí o kontaminaci. Za významnou bakteriurii (infekci močových cest) se považuje počet 105 a víc bakterií v 1 mililitru moči. Nejčastěji je původcem infekce tyčinková bakterie Escherichia coli (velmi často jen zkráceně E. coli). Žije v tlustém střevě a na pokožce kolem konečníku. Je jedním z nejdůležitějších zástupců střevní mikroflóry a její přítomnost je nezbytná pro správný průběh trávicích procesů ve střevě. Některé vzácnější kmeny E. coli jsou nebo za určitých okolností mohou být patogenní. Mohou tak způsobit různé zánětlivé stavy. Mezi ostatní původce infekcí močových cest patří enterobakterie, které se často vyskytují u pacientů s malformacemi močového systému.
Potvrzení diagnózy je založeno na přítomnosti klinických příznaků, laboratorních ukazatelích a pozitivitě močového nálezu: přítomnost krve, bílkovin, leukocytů a bakterií v moči. Proto dříve, než se stanoví diagnóza, je nutné odebrat a vyšetřit moč. Pro tento účel se používají sterilní zkumavky. Správný postup, který by měli rodiče zachovávat je, že je potřeba dítěti důkladně očistit vnější genitálie a do zkumavky odebrat moč ze středního proudu. Nejvhodnější je ranní moč (což ale není podmínkou), přičemž je důležité ji co nejrychleji odevzdat k vyšetření. Při déletrvající prodlevě se mohou bakterie ve vzorku pomnožit, čímž dochází ke zkreslení výsledku. Maminky často u malých dětí upřednostňují odběr moči do sáčků. Tato metoda je sice technicky jednodušší, ale je poměrně málo spolehlivá. Až 85 % nálezů ze sáčků totiž přináší falešně pozitivní výsledek. Odběr moči pomocí sáčků se používá jen na screeningové vyšetření, není vhodné takto zachycenou moč posílat na kultivační vyšetření.
Z odebraných vzorků se infekce močových cest určuje testačními papírky a podrobnějším mikroskopickým vyšetřením. Dnes již i u nás mají někteří praktičtí dětští lékaři ve svých ordinacích přesné močové analyzátory, které vyhodnotí až jedenáct močových parametrů během několika minut. Výsledek kultivačního vyšetření moči bývá obvykle znám v průběhu 24–48 hodin.
Podle lokalizace zánětu lze infekce dělit na:
infekce dolních močových cest (cystitida) – zánět postihuje močový měchýř a močovou trubici;
infekce horních močových cest (pyelonefritida) – zánět postihuje močovody a ledviny.
Klinické příznaky souvisí jak s místem, kde se zánět nachází, tak především s věkem dítěte.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT MOČÁKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marťas.
Zánět močáku mě trápil docela dlouho. Dělám v dost chladném prostředí a problémy s močákem jsem míval hodně často. Pokaždé jsem dostal antibiotika. Pak mi kdosi v práci poradil Probilact. Co jsem ho začal brát, nevím, co to zánět je. Bomba.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radim.
Dlouho jsem nevěděl, jak na zánět močových cest. Stačilo se trochu nachladit a hned jsem měl problémy. Preventivně jsem si dával brusinky nebo různé preparáty s nima. Ale když už se zánět rozjel, skončil jsem doma na antibiotikách. Jednou jsem dokonce musel i do špitálu. Tam mi výborně poradili. Ošetřující doktor mi řekl o probiotikách. Za zkoušku prý nic nedám. Vyzkoušel jsem Probiolact a už víc než půl roku mám od zánětu pokoj.
Většina pomalu postupujících postižení ledvin je nebolestivá, protože nedochází k náhlému poškození nebo napnutí ledvinného pouzdra, což způsobuje tuto typickou bolest. Bolest ledvin se může vyskytovat ve spojení s níže uvedenými nemocemi.
Zánět ledvin – pyelonefritida:
Ve většině případů se jedná o bakteriální onemocnění ledvin, které se kromě bolesti projevuje horečkou, únavou a celkovou schváceností. Někdy se objevují i bolesti břicha. Bakterie se do ledvin dostávají buď vzestupně přes močové cesty, anebo z filtrované krve. V případě, že pociťujete takovéto obtíže, vyhledejte lékaře. Akutní (rychle nastupující) zánět ledvin s sebou obvykle přináší výrazné příznaky. Mohou jimi být horečka, zimnice a třesavka, bolesti v bederní krajině, eventuálně v podbřišku, či zvracení. Někdy se mohou vyskytnout také příznaky infekce dolních močových cest, tedy pálení, řezání, častější močení, kalná, páchnoucí moč nebo i přítomnost krve v moči.
Pokud se jedná o zánět chronický, je o to nebezpečnější, protože se projevuje jen slabými příznaky, a to je o důvod víc, proč by hlavně ženy neměly podceňovat i mírné potíže. Nikdy nevíte, jakou vážnější nemoc mohou skrývat (nádorová onemocnění, záněty dalších orgánů v břišní oblasti).
Bolest ledvin v těhotenství:
Během těhotenství jsou nejvíce zatíženy dva úzce spolu související systémy – oběhový a vylučovací. Rizika je proto možné očekávat právě v těchto oblastech. Je tedy nutné dopředu pátrat, zda se u matky nevyskytuje vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin, cukrovka či zda tyto choroby neprovázely předcházející těhotenství. Poměrně častý výskyt infekcí močových cest lze zjistit bakteriologickým vyšetřením moči. Toto vyšetření je třeba provést u všech těhotných v prvních třech měsících gravidity, přestože infekce nemusí mít žádné příznaky. Pozitivní nález vyžaduje přeléčení antibiotiky, která je třeba pečlivě vybírat, aby nedošlo k poškození plodu.
Nejčastější komplikací je patologické zvýšení krevního tlaku v souvislosti s těhotenstvím. Za horní hranici se uvádí hodnota 140/80 mm rtuťového sloupce. Kontroly krevního tlaku je proto nutné dělat pravidelně u všech těhotných. Příznakem vysokého krevního tlaku může být neobvyklý nárůst hmotnosti, otoky nebo bolesti hlavy. Z laboratorních testů se provádí krevní obraz, základní biochemické vyšetření séra včetně hladiny glukózy, jaterních testů, močoviny, a dále vyšetření moči na bílkoviny, cukr a krevní sediment. Doplňuje se dále vyšetření srážlivosti krve a krevní skupiny.
Vysoký krevní tlak v těhotenství je vážným rizikem. Pokud dochází k nárůstu krevního tlaku po 20. týdnu těhotenství současně s přítomností bílkoviny v moči a s otoky konč
Během normálního dýchání jsou svaly obklopující dýchací cesty uvolněny a vzduch se pohybuje volně. U lidí s astmatem nebo alergiemi jsou svaly dýchacíchcest staženy a vzduch nemůže volně proudit. Tyto problémy vyvolají alergické podněty nebo nevhodné životní prostředí. Méně vzduchu vede ke ztrátě dechu. Vzduch pohybující se přes napnuté dýchací cesty způsobuje pískání (sípání). Zúžení dýchacíchcest je reverzibilní rys odlišující astma od jiných plicních onemocnění, zejména od bronchitidy nebo rozedmy plic.
Zánět
Lidé s astmatem mají červené a oteklé průdušky. K dlouhodobému poškození přispívá zánět, právě jeho léčba je klíčem k řízení astmatu v dlouhodobém horizontu.
Podrážděnost dýchacíchcest
Dýchací cesty jsou u astmatu velmi citlivé a mají tendenci reagovat zúžením na sebemenší spouštěcí podněty jako pyl, zvířecí srst, prach nebo výpary.