Parodontologie je stomatologická disciplína, která má v prvé řadě za úkol léčit parodont a zabránit předčasné ztrátě zubů kvůli parodontálním nemocím. Parodontopatie je v rámci stomatologie poměrně mladou vědeckou disciplínou. Díky moderním výzkumným metodám a novým diagnostickým možnostem je možné s větší jistotou určit příčiny vzniku onemocnění dásní a vzájemně rozlišit jeho různé formy a volit adekvátní způsob léčby.
Černé dásně
Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.
Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.
Příčiny
Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).
Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.
Obnova
Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.
V naší poradně s názvem SEBORHOICKÁ KERATÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina Med.
Dobrý den prosím o názor než bych obtěžovala kožního lékaře, co tenhle výrůstek může být, mění barvu do tmava, svědí a někdy pobolívá. Velice děkuji předem za váš čas.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na obrázku je vidět stav po zanícené keratóze. Zanícená keratóza je neškodný nezhoubný růst kůže, který se postupem času podráždil. Tyto drsné, tvrdé, praskající léze často svědí, krvácí nebo špiní oblečení. Jsou označovány jako zanícená seboroická keratóza.
Protože zanícené keratózy mohou dále růst, svědit nebo krvácet, může váš lékař navrhnout léčbu léze. Existují tyto možnosti odstranění:
Tekutý dusík - Malá zanícená keratóza může být zmrazena tekutým dusíkem. Kapalný dusík na tyto léze působí skvěle, protože mrazem ničí povrchové zanícené buňky, ale hlubší normální buňky nechává neporušené. Zmrazená keratóza utvoří puchýř, do kterého se uvolňuje tekutina z mrtvých buněk, a poté, co tekutina vyschne, se vytvoří krusta. Když krusta po několika dnech opadne, kůže pod ní se začne obnovovat do normálu.
Seškrábnutí keratózy - po znecitlivění pokožky může být keratóza odstraněna povrchním seškrábnutím. Léze jsou velmi povrchní, takže se kůže po seškrábnutí rychle uzdraví.
Laser nebo hyferace - při tomto postupu laserové nebo elektrické zařízení zahřívá pouze povrchově zanícené kožní buňky. Tento postup lze použít pro zanícené keratózy na obličeji.
Atypické zánětlivé keratózy
Někdy může být velmi obtížné odlišit zapálené seboroické keratózy od zhoubného typu rakoviny kůže. Zanícené keratózy mohou mít nepravidelné ohraničení, barevné variace a asymetrii po celé lézi. Neváhejte zavolat svému doktorovi, pokud máte obavy z jakéhokoli útvaru na kůži.
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánět dásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Ve svém příspěvku CHCI ZUB NA DASEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobry den vcera jsem byla u zubare a vtrhla mi pani zubarka ve predu na prave strane koren zubu mohl by ste pomoc co mam delat kdyz chci natu dasen nasadit zub a za jak dlouho se to muze provest ?sem zoufala a pani zubara nedovede mi to vysvetlit dekuji naschle
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Latinský název dásně je gingiva. Dáseň je vlastně sliznice ústní dutiny, která obklopuje zuby. Dásně najdeme na horní i dolní části čelisti. Zdravé dásně mají korálově červenou barvu. Mají hladký obloukovitý nebo vroubkovaný vzhled kolem každého jednoho zubu. Nejsou citlivé na dotek a jsou pevné. Tkáň dásní, která je nezdravá, má často měkkou strukturu a je citlivá na dotek. Signálem je i páchnoucí dech nebo zvláštní pachuť, kterou postižený pociťuje. Mezi další projevy patří otok, brnění, napětí nebo krvácení dásní. Signálem, že se něco děje, je také změna barvy. Vedle zarudlosti mohou být postižené dásně namodralé, nebo dokonce zabarvené do bílé barvy.
Nateklá dáseň po vytržení zubu není nic neobvyklého. Otok by však měl během několika dní vymizet. Pokud přetrvává, nebo se dokonce zhoršuje, navštivte zubního lékaře. Může se jednat o infekci v ráně. V podobném duchu to je i s bolestí.
Rakovina se může projevovat různými boulemi a zduřeninami, které může laik zaměnit za otok dásně. Ačkoliv se říká, že rakovina nebolí, nemusí tomu tak být. I proto je v případě jakýchkoliv problémů a nejasností vhodné navštívit lékaře.
U parodontózy se může objevit otok a bolestivost dásní. Jestliže trpíte tímto onemocněním, měli byste být v péči zubního lékaře.
Infekce ve váčku může způsobit bolest dásní a okolní otok tkáně. Řešením je rozříznutí váčku, vypláchnutí dutiny a nasazení antibiotik.
Bolest a nateklá dáseň se po odstranění zubního kazu mohou vyskytnout u hlubokého zubního kazu, nebo pokud byl kaz v bezprostřední blízkosti dásně. Obojí by mělo během pár dní odeznít.
Na oteklé dásně je nejlepší šalvěj lékařská. Připravte si silný čaj a dlouho vyplachujte, tekutina musí být přiměřeně teplá. Použijte i řapík lékařský, který je vynikající nejen na oteklé dásně, ale i na afty či dásně poraněné třeba od oříšků nebo bonbonů. V lékárně se dá koupit – nejlepší je sypaný, ne v sáčcích.
V naší poradně s názvem NĚCO NA OTEKLOU DÁSEN TVÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
napřed mě bolel zub a ted mám oteklou vnitřní dásen a tvář ale mám panickou hrůzu ze zubařů/špatné zkušenosti/poradíte mi prosím děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Můžete počkat až se váš stav zhorší do té míry, že vás to donutí k návštěvě zubního lékaře. To pak samozřejmě znamená i větší bolestivost při zákroku a další prohloubení špatných zkušeností, a tak celý život dokola.
Druhá možnost je sebrat rozum do hrsti a přijmout fakt, že zubař není řezník a vyplatí se k němu chodit na preventivní prohlídky každý rok. Protože zákrok provedený na počátku problému nebolí a rychle se vše urovná. Život se zdravými zuby je mnohem příjemnější. Zdravé zuby = každý rok prohlídka u zubaře.
Podle náročnosti se rozlišuje běžné vytržení a chirurgické vytržení osmičky. Chirurgický zákrok zahrnuje naříznutí dásně, případné odvrtání kosti a rozdělení zubu na části.
Fotografie a videa zákroku
Pro lepší představu, jak zákrok vypadá, můžete využít tyto zdroje:
Ve svém příspěvku USTUPUJICI DASEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den,pred lety mi byl vytrzen zub a udelana proteza,nyni jsem zjistila,ze mi ustoupila dasen,jako kdyby tam byl zub,tak se ptam jestli s tim takto mohu zit.Dekuji Marcela
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zub osmička, často označovaný jako zub moudrosti, je poslední stolička v zubní řadě. Problémem je, že se často prořezává v době, kdy už v čelisti není dostatek místa. To vede k částečnému prořezání, špatnému postavení nebo úplnému zaklínění zubu v kosti.
Právě tyto situace jsou hlavním důvodem, proč se osmičky preventivně nebo akutně odstraňují. Nejčastějšími indikacemi jsou opakované záněty dásně, bolest, tlak na sousední zuby, kaz osmičky nebo vznik cysty.
Horní vs. dolní osmička
Vytržení horní osmičky bývá obvykle jednodušší a hojení rychlejší. Naopak dolní osmičky jsou často zaklíněné v kosti a vyžadují chirurgický zákrok, který s sebou nese vyšší riziko otoku, bolesti a komplikací.
Ve svém příspěvku BOLEST PŘI RHÁNÍ OSMIČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Bryyknarová.
Chtěla jsem se zeptat zda je normální že zubařka nasadí vitamín c a b- komplex . mám nateklou bradu a otupělou a chvílema mě střílí bolest do ucha děkuji za Váš názor
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Te je nějaký divný. Příznaky spíš vypadají na zánět, viď. Tímhle to určitě nevyléčíš. Zkus jiného lékaře.
Otoky tváře souvisí s bolestí zubů, respektive přesněji s takzvanými kolemčelistními záněty. Otoky se objevují po extrakci zubu nebo jako komplikace po extrakci osmiček. Osmičky jsou pozůstatkem z dob, kdy se člověk živil syrovou stravou, semínky, syrovým masem a podobně a zuby moudrosti zvětšovaly žvýkací, respektive rozmělňovací plochu. Poté, co člověk začal upravovat stravu tepelně, tudíž byla snadněji rozmělnitelná, docházelo postupně k redukci dolní čelisti. Zmenšil se tah žvýkacích svalů a osmičky již nebyly zapotřebí. Jejich zachování však byl chytrý tah přírody, jelikož kvůli nedostatečné zubní hygieně byly často poslední nadějí. Kdysi bylo totiž běžné, že lidem kolem dvacátého věku života často zbývalo jen pár posledních druhých zubů. Nové stoličky tak pomáhaly ke zpracování potravy ještě dalších několik let. V současné době však zuby moudrosti pozbyly svou funkci. Moderní člověk má ve dvaceti letech většinou kompletní druhý chrup, a navíc v důsledku vývoje lidstva došlo ke zmenšení čelisti. Osmičky tak ztratily prostor, který je právě nejčastějším původcem všech problémů s těmito zuby.
Jen pro zajímavost: název zubu moudrosti vznikl pravděpodobně kvůli tomu, že se objevuje mnohem později než ostatní zuby – většinou mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života. Tedy v letech, kdy by většina lidí měla již určité moudrosti dosáhnout.
Náročnost vytržení zubu moudrosti se liší individuálně podle pacientů. Pokud je zub kompletně prořezaný, dá se trhání osmiček přirovnat k běžné extrakci ostatních zubů. V ostatních případech, kdy je zub stále ukrytý v dásni, se provádí takzvaná chirurgická extrakce. Během ní lékař prořízne dáseň, odstraní nepatrné množství čelistní kosti, zub vyjme a ránu zašije několika stehy. Důležité je, že chirurgický zákrok probíhá v lokální anestezii, a je tedy stejně tak jako ostatní zákroky bezbolestný. Pokud je zákrok časově náročný nebo komplikovaný, ošetření může probíhat v analgosedaci. Ta pacienta zcela uklidní, odbourá u něj strach. Charakteristickým projevem je otok po vytržení zubu moudrosti. V těchto případech je vhodné na oteklá místa přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zhruba po dvou hodinách, kdy odezní lokální anestezie, může pacient po extrakci pocítit bolest. Tu je možné ztlumit analgetiky a studenými obklady. Ošetřené místo je pak nutné nechat co nejvíce v klidu. Pokud by bolesti a jiné komplikace po extrakci osmiček přetrvávaly i šestý den po ošetření, je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Více informací o otoku tváře si můžete přečíst zde.
Zuby moudrosti jsou osmičky, které člověku vyrostou až jako zcela poslední zuby. Velký počet pacientů zubního lékaře má osmičky problematické. Snadno totiž podléhají kazivosti. Dalším častým problémem je jejich křivé umístění, které vybočuje z přirozené řady chrupu, ať se již jedná o jejich růst směrem do tváře, nebo naopak k jazyku. Z tohoto důvodu se nejen mezi veřejností traduje, že čím dříve se zub moudrosti vytrhne, tím lépe. Podobný názor zastávají i někteří zubní lékaři. Přitom pokud jsou osmičky dobře prořezané, narostlé a nekazí se, není nejmenší důvod k tomu, aby se musely vyndat. Zuby moudrosti nevyžadují speciální péči v porovnání s ostatními zuby.
V oblasti zanícené potní žlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícená potní žláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Začínající bércový vřed se často jeví jako malý, červený nebo fialový vřídek, někdy zaměněný za drobné poranění, jako je modřina nebo vyrážka. Může být mělký a nepravidelného tvaru, s červenou nebo růžovou základnou, případně pokrytou žlutou tkání. Okolní kůže může být zanícená, zbarvená nebo na dotek teplá.
Počáteční příznaky
Vřed může začít jako malá, červená nebo fialová skvrna, podobná modřině nebo kousnutí hmyzem, a lze jej snadno přehlédnout.
Tvar a hloubka
Obvykle je mělký a nepravidelného tvaru s nerovnými okraji.
Spodina a krycí vrstva
Spodina vředu je obvykle červená nebo růžová a může být pokryta žlutou tkání nebo krustou.
Okolní kůže
Kůže kolem vředu může být zanícená, zbarvená (červená, hnědá nebo fialová) a na dotek tvrdá nebo ztluštělá.
Další příznaky
Otok, křeče, svědění, brnění nebo pocit pálení v dané oblasti mohou být také časnými ukazateli.
Vývoj
S vývojem vředu se kůže může dále rozpadat, což vede ke vzniku mělké, otevřené rány, ze které může vytékat tekutina.
Umístění
Bercové vředy často začínají na vnitřní straně nohy poblíž kotníku, kde se obvykle vytváří tlak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotky to spíše vypadá na zánět folikulu na pokožce šourku ve stádiu zhojení. Obrázky, jak vypadá vřed u syfilitidy na pohlaví, jsou vidětvidět zde: https://www.google.com/sear…
Pro jistotu si raději nechte udělat krevní test na syfilis. A nebo si ho proveďte sám pomocí testovací sady, kterou můžete koupit tady: https://www.prozdravi.cz/sy…
Vytékání hnisu z dásně značí závažnější stupeň zánětu dásně, popřípadě dásní, a to parodontitidu. Hnis se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se svým zubním lékařem, který zahájí vhodnou léčbu. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu zubu, který je postižen. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný parodontální chobot, který při neléčené parodontóze může zadržovat hnis a vytvořit tak parodontální váček. Váček se může rozšířit i na kostní tkáň zubní jamky čelisti, při neléčeném abscesu hrozí vynětí zubu.
Hnis v ústech značí závažnější stupeň zánětu dásně (popřípadě dásní), a sice paradontózu. Hnis v dásni se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu postiženého zubu. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný paradontální chobot, jenž při neléčeném zánětu může zadržovat hnis a vytvořit tak paradontální absces. Co dělat s hnisem v dásni? Vždy je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se zubním lékařem, který doporučí vhodnou léčbu.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Zánět dásní způsobuje nedostatečná ústní hygiena. Mezi rizikové skupiny patří hlavně těhotné ženy, špatně kontrolovaní diabetici, osoby užívající orální antikoncepci, kortikoidy či některé speciální léky. Neléčený zánět dásní se časem rozvíjí v závažnější onemocnění, v takzvanou parodontitis (lidově parodontóza), která je příčinou úbytku kosti kotvící zuby a následně vede až k jejich ztrátě. Zánět dásní způsobují bakterie, které se hromadí v ústech a vytvářejí zubní plak, což je tenká vrstva, která přilne na povrch zubů. Není-li zubní plak pravidelně odstraňován, postupně ztvrdne a změní se v zubní kámen. Ten pak dráždí dáseň a poskytuje větší prostor pro růst bakteriální infekce. Je-li onemocnění dásní zachyceno v počáteční fázi, lze jej úplně vyléčit. U neléčeného pacienta však zubní kámen postupně roste a dráždí okolní dáseň, která reaguje ústupem. Počáteční zánět tak vyústí v parodontitidu, kde společně s dásní ustupuje i kostěné lůžko zubů, které se působením bakterií postupně rozkládá a následně dochází ke ztrátě zubů.
Pokud vám krvácí dáseň během čištění zubů nebo máte nějaké „viklavé zuby“, jistě trpíte parodontózou, lidově nesprávně nazývanou paradentóza. Parodontóza je velmi rozšířená nemoc, ale nejméně ošetřovaná, protože je obvykle nebolestivá a šíří se pomalu. Většinou jsou její následky pro pacienta patrné až v pozdním stadiu.
Příčiny
Příčinou této nemoci jsou bakterie pobývající v plaku v dutině ústní. Nevhodné či nesprávné čištění zubů podporuje rozmnožení bakterií a plaku, což může vést k zánětu dásně. Pokud se tento stav nevyléčí, následuje úbytek kosti v okolí zubů, který později může končit ztrátou viklavých zubů. Po celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám.
Obnova
Obnova spočívá v řešení v počátečním stadiu a je jednoduchá, ale vyžaduje jak pečlivost a profesionalitu od odborníka, tak silnou vůli s velkými změnami hygienických zvyků od pacienta. Dobrá spolupráce mezi pacientem a odborníkem je klíčem k vítězství nad touto nemocí. Pokročilý stav parodontózy někdy vyžaduje chirurgické výkony, aby se mohl zcela vyloučit zánět či infekce.
Důsledky po vyléčení parodontálních problémů mohou být patrné a některé případy se musejí ještě řešit chirurgicky, aby se obnovily ztracené tkáně. Pokud je třeba obnovit kost, nejčastějšími technikami jsou kostní štěp nebo řízená kostní regenerace. Různé techniky plastické parodontální chirurgie a volné štěpy měkkých tkaní se provádějí v případech, kde se musí obnovit dáseň.
Cílem základního ošetření je stabilizace hygienických návyků a zastavení postupující destrukce parodontu, což je proces trvající několik měsíců. Skládá se z opakovaných návštěv dentální hygienistky a kontrol u lékaře.
Základním léčebným opatřením je redukce množství zubního plaku v ústní dutině. Nastolení dokonalé ústní hygieny je základním protizánětlivým a protiinfekčním opatřením. Bez ní není žádná naděje na léčebný úspěch.
Slovo rozštěp je vlastně tak trochu zavádějící. Nejedná se totiž o rozštěpení, ale nesrostení. Obličej se vyvíjí již v prvních týdnech těhotenství a zpočátku je toto nesrostení zcela normálním vývojovým jevem, kterým každý prochází v přesně určeném období. Tedy každé dítě má po čas svého vývoje v těle matky nesrostlý ret i patro. Ale už po 6. týdnu těhotenství dochází ke spojování jednotlivých tkání a k jejich srůstání. Rozštěp vznikne v momentě, kdy ke spojení nedojde, srůstu je nějakým způsobem zabráněno nebo není kvalitní.
Embryo má tedy zpočátku na obou stranách nesrostlý ret a dáseň. Mezera pokračuje až do tkaniva, ze kterého se vytvoří nos. Až se tyto tkáně spojí a srostou, vytvoří prostor mezi nosem a přední částí úst. V případě, že nesrostou na jedné nebo obou stranách, narodí se dítě s rozštěpem rtu, který může nebo nemusí pokračovat až na dáseň a čelist.
V ten samý čas má dítě nespojené i patro. Patrové výběžky se začínají spojovat o něco později a to mezi 8. – 12. týdnem. Nedošlo-li ke spojení a správnému srůstu patrových výběžků, narodí se dítě s rozštěpem patra. I rozštěp patra může mít různý rozsah.
Celý proces spojování a srůstání je ukončen po 12. týdnu.
Ojediněle se mohou také objevit rozštěpy dalších částí obličeje, atypické rozštěpy. Incidence rozštěpů obličeje je asi 1 až 2 případy na 1000 nově narozených dětí.