Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.
Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.
Příčiny
Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).
Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.
Obnova
Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.
Dáseň neboli gingivitida je vlastně sliznice v ústech, která obklopuje jak horní, tak dolní zuby. Zdravá dáseň má světle růžovou barvu, je hladká, lesklá a je pevná (nepohybuje se od spodiny) a těsně přiléhá k jednotlivým zubům. Mezi zuby pak vybíhá v mezizubní papily. Zdravá dáseň by neměla být na dotek citlivá nebo bolestivá. Dáseň těsným kontaktem k zubům zabraňuje odhalení zubních krčků a tím je chrání před kontaktem s potravou, případně před tvorbou zubního kazu pod zubem. Pokud jsou krčky kryté, nedochází ke vzniku nepříjemných pocitů až bolesti při konzumaci teplých nebo studených nápojů, zmrzliny, kyselých potravin a podobně.
Zánět dásní neboli gingivitida je infekční onemocnění způsobené dlouhodobým působením bakterií zubního plaku, který se tvoří kolem zubu a na dásních. Zubní plak je vlastně lepkavý biofilm, což je organizované společenství různých bakterií, které ulpívají na povrchu zubů a dásní v kombinaci s hlenem a zbytky potravy. Plak je tvořen takzvanými oportunními patogeny, které vzájemně komunikují, aby jejich populace mohla růst. Vlastnosti plaku se mění podle přítomnosti daných mikrobů, a to v závislosti na pozřené potravě, lokálních podmínkách v ústech a místě plaku (hluboké prostory parodontálních chobotů umožňují přežívání i anaerobním bakteriím). Plak postupně tvrdne a tvoří se zubní kámen. Na tvorbě zubního plaku se podílejí Streptococcus mutans, laktobacily a orální streptokoky. Tyto bakterie uvolňují řadu agresivních látek, proti kterým se tělo brání zánětem. Zánět dásní se pak projevuje zarudnutím, podrážděním, otokem a bolestí. Nateklé dásně jsou křehké a lehce dochází k poranění a krvácení.
Ve svém příspěvku BOLEST ZUBŮ NA TEPLÉ A STUDENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava hornova.
Boli me zub po resekci kterou mi delaly pred nekolika lety ale i predni zub hned vedle tak nevim co delat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Haluz.
Zdravím, jelikož opravdu dostávám až alergii na celou stomatologii, tak mi to nedá abych vám správně neporadil. ŽÁDNÝ STOMATOLOG, ale VY. Čím dřív začnete vnímat své zdraví, své potřeby.. čím dřív se začnete zajímat o své zdraví, o to co jíte, atd.. tím dříve máte šanci se vyhrabat ze škaredého, nepříjemného a předčasného konce. Ale k věci. Zubní kaz, je důkaz a oprávnění k mému postoji vůči celé zubařině.. Celá je totiž podvod, tady je jednoduchý důkaz: Obyvatelé na Bali.. Velmi chudí, velmi "jednoduší" lidé. Zubní kartáček nejspíš znají jen z vyprávění, zubaře nikdy neviděli.. Zuby mají na to že se o ně nestarají ani z 1/2 tak jako my, dokonalé !! Já nemám takové zuby jako oni.. Zuby NEMAJÍ hnít, ve zdravém těle zuby nehnijí ! Zub je živá hmota, podobná kosti. Celé to začíná stravou, je několik příčin proč máte se zuby problémy, tím nejméně podstatným je čištění zubů. Zato příčinou ve většině případech bývá, nedostatek vitamínů a minerálů ve stravě a druhou je nevhodná strava, překyselující organismus, cukry.. Jeden dva čaje oslazené dvěmi lžičkami cukru, denně je tak akorád, pokud do toho jíte sladké, tak konzumujete zcela jistě více cukru, tím nastává v celém těle taková porucha, třeba mění se vám složení slin, zásobení zubu krví a živanami se také narušuje.. zuby začnou hněďnout ze vnitř, čím déle to trvá, tím spíše hrozí nevratné poškození dentinu, ale zdaleka to pořád není důvod ke ztrátě zubu, ten je tehdy, zemřou-li v zubu všechny nervy. Což je i důvod odstranit i ten mrtvý zub, neboť mrtvá tkán nemá v těle co dělat. Ale když mermomocí chcete pro krásu riskovat zdraví, tak by jste měli o to více dbát o důkladnou dezinfekci mrtvých zubů, což je pro většinu z vás problém. No ale k věci. Borax, tetraboritan sodný, dělá v těle to, že přemisťuje vápník z míst kde nemá co dělat do míst kam patří, tedy z měkkých tkání, do zubů kostí a tam kde chybí. Dále pokud máte v zubech díry, kupte si v lékárně stříkačku plastovou, a roztokem CDS (jednoduše za pár korun vyrobíte) ty díry vypláchněte, a celou pusu vyplachujte roztokem CDS s přidáním DMSO.. Tohle dokáže doslova zázrak, pokud se CDS i napijete, účinek se o to zvětší, při těchle krocích můžete zažívat bolestivé chvíle, ale zaručeně to brzo přejde.. Já měl takové problémy se zuby, jaké si málo kdo umíte představit. Já v sobě ale našel odvahu, a sílu postavit se tomuto problému, a začít ho řešit. Za mnoho let sledování a péče o zuby, jsem objevil více než zubaři za celou historii stomatologie.. Zastavil jsem 4 hluboké zubní kazy.. A musím si zajít na RTG protože mám takovou pocit, ( nemohu nahmatat tu cystu co jsem "měl" v čelisti, u které mimochodem nebylo jiné alternativy léčby než chirurgická extirpace) Jestli tam nebude, tak jsem zvědav co mi na to řeknou ti doktoři.. Osmičky taktéž.. Trhat.. říkám proč ? Mno posléze jsem zjistit, že tělo využije nepotřebnou osmičku v kritické situaci kdy nutně potřebuje k něčemu vápník, v mém případě k vyrovnání PH po nadměrné konzumaci jablečného octu.. No
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánět dásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Ve svém příspěvku CHCI ZUB NA DASEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobry den vcera jsem byla u zubare a vtrhla mi pani zubarka ve predu na prave strane koren zubu mohl by ste pomoc co mam delat kdyz chci natu dasen nasadit zub a za jak dlouho se to muze provest ?sem zoufala a pani zubara nedovede mi to vysvetlit dekuji naschle
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem NĚCO NA OTEKLOU DÁSEN TVÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
napřed mě bolel zub a ted mám oteklou vnitřní dásen a tvář ale mám panickou hrůzu ze zubařů/špatné zkušenosti/poradíte mi prosím děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Můžete počkat až se váš stav zhorší do té míry, že vás to donutí k návštěvě zubního lékaře. To pak samozřejmě znamená i větší bolestivost při zákroku a další prohloubení špatných zkušeností, a tak celý život dokola.
Druhá možnost je sebrat rozum do hrsti a přijmout fakt, že zubař není řezník a vyplatí se k němu chodit na preventivní prohlídky každý rok. Protože zákrok provedený na počátku problému nebolí a rychle se vše urovná. Život se zdravými zuby je mnohem příjemnější. Zdravé zuby = každý rok prohlídka u zubaře.
Latinský název dásně je gingiva. Dáseň je vlastně sliznice ústní dutiny, která obklopuje zuby. Dásně najdeme na horní i dolní části čelisti. Zdravé dásně mají korálově červenou barvu. Mají hladký obloukovitý nebo vroubkovaný vzhled kolem každého jednoho zubu. Nejsou citlivé na dotek a jsou pevné. Tkáň dásní, která je nezdravá, má často měkkou strukturu a je citlivá na dotek. Signálem je i páchnoucí dech nebo zvláštní pachuť, kterou postižený pociťuje. Mezi další projevy patří otok, brnění, napětí nebo krvácení dásní. Signálem, že se něco děje, je také změna barvy. Vedle zarudlosti mohou být postižené dásně namodralé, nebo dokonce zabarvené do bílé barvy.
Nateklá dáseň po vytržení zubu není nic neobvyklého. Otok by však měl během několika dní vymizet. Pokud přetrvává, nebo se dokonce zhoršuje, navštivte zubního lékaře. Může se jednat o infekci v ráně. V podobném duchu to je i s bolestí.
Rakovina se může projevovat různými boulemi a zduřeninami, které může laik zaměnit za otok dásně. Ačkoliv se říká, že rakovina nebolí, nemusí tomu tak být. I proto je v případě jakýchkoliv problémů a nejasností vhodné navštívit lékaře.
U parodontózy se může objevit otok a bolestivost dásní. Jestliže trpíte tímto onemocněním, měli byste být v péči zubního lékaře.
Infekce ve váčku může způsobit bolest dásní a okolní otok tkáně. Řešením je rozříznutí váčku, vypláchnutí dutiny a nasazení antibiotik.
Bolest a nateklá dáseň se po odstranění zubního kazu mohou vyskytnout u hlubokého zubního kazu, nebo pokud byl kaz v bezprostřední blízkosti dásně. Obojí by mělo během pár dní odeznít.
Na oteklé dásně je nejlepší šalvěj lékařská. Připravte si silný čaj a dlouho vyplachujte, tekutina musí být přiměřeně teplá. Použijte i řapík lékařský, který je vynikající nejen na oteklé dásně, ale i na afty či dásně poraněné třeba od oříšků nebo bonbonů. V lékárně se dá koupit – nejlepší je sypaný, ne v sáčcích.
Ve svém příspěvku USTUPUJICI DASEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobry den,pred lety mi byl vytrzen zub a udelana proteza,nyni jsem zjistila,ze mi ustoupila dasen,jako kdyby tam byl zub,tak se ptam jestli s tim takto mohu zit.Dekuji Marcela
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji dalš
Otoky tváře souvisí s bolestí zubů, respektive přesněji s takzvanými kolemčelistními záněty. Otoky se objevují po extrakci zubu nebo jako komplikace po extrakci osmiček. Osmičky jsou pozůstatkem z dob, kdy se člověk živil syrovou stravou, semínky, syrovým masem a podobně a zuby moudrosti zvětšovaly žvýkací, respektive rozmělňovací plochu. Poté, co člověk začal upravovat stravu tepelně, tudíž byla snadněji rozmělnitelná, docházelo postupně k redukci dolní čelisti. Zmenšil se tah žvýkacích svalů a osmičky již nebyly zapotřebí. Jejich zachování však byl chytrý tah přírody, jelikož kvůli nedostatečné zubní hygieně byly často poslední nadějí. Kdysi bylo totiž běžné, že lidem kolem dvacátého věku života často zbývalo jen pár posledních druhých zubů. Nové stoličky tak pomáhaly ke zpracování potravy ještě dalších několik let. V současné době však zuby moudrosti pozbyly svou funkci. Moderní člověk má ve dvaceti letech většinou kompletní druhý chrup, a navíc v důsledku vývoje lidstva došlo ke zmenšení čelisti. Osmičky tak ztratily prostor, který je právě nejčastějším původcem všech problémů s těmito zuby.
Jen pro zajímavost: název zubu moudrosti vznikl pravděpodobně kvůli tomu, že se objevuje mnohem později než ostatní zuby – většinou mezi osmnáctým a pětadvacátým rokem života. Tedy v letech, kdy by většina lidí měla již určité moudrosti dosáhnout.
Náročnost vytržení zubu moudrosti se liší individuálně podle pacientů. Pokud je zub kompletně prořezaný, dá se trhání osmiček přirovnat k běžné extrakci ostatních zubů. V ostatních případech, kdy je zub stále ukrytý v dásni, se provádí takzvaná chirurgická extrakce. Během ní lékař prořízne dáseň, odstraní nepatrné množství čelistní kosti, zub vyjme a ránu zašije několika stehy. Důležité je, že chirurgický zákrok probíhá v lokální anestezii, a je tedy stejně tak jako ostatní zákroky bezbolestný. Pokud je zákrok časově náročný nebo komplikovaný, ošetření může probíhat v analgosedaci. Ta pacienta zcela uklidní, odbourá u něj strach. Charakteristickým projevem je otok po vytržení zubu moudrosti. V těchto případech je vhodné na oteklá místa přikládat ledové obklady a vyhýbat se tělesné námaze, opalování na sluníčku nebo v soláriu a také vynechat návštěvu sauny.
Zhruba po dvou hodinách, kdy odezní lokální anestezie, může pacient po extrakci pocítit bolest. Tu je možné ztlumit analgetiky a studenými obklady. Ošetřené místo je pak nutné nechat co nejvíce v klidu. Pokud by bolesti a jiné komplikace po extrakci osmiček přetrvávaly i šestý den po ošetření, je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Více informací o otoku tváře si můžete přečíst zde.
V naší poradně s názvem PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý den! Přidávám se do diskuze i se svým problémem v naději jakékoli rady. Už téměř rok se potýkám se silným šupinatěním hlavy, které je bohužel provázeno nezadržitelným padáním vlasů. V okolí čela a uší jsou projevy nejcitelnější - linie vlasů je pokryta tenkou "slupkou" odumřelé suché kůže, která se po navlhčení při mytí odděluje, za sucha pevně lpí na hlavě. Při odloupnutí je kůže vespodu zarudlá jako by zanícená. Stejně ačkoli aniž bych pozorovala zarudnutí vypadá pokožka po celé ploše hlavy. S méně závažnými projevy se v poslední době setkávám i v t-zoně obličeje, a na ušních boltcích. Celkově se dá říci, že pokožka mé hlavy je velmi suchá, čili nekoresponduje s typickými projevy seboroické dermatidy, ač mi ji lékař diagnostikoval a pokouší se jí neúspěšně léčit :-( Můj stav nevykazuje zlepšení ani po celkové úpravě jídelníčku, zařazení doporučených doplňků stravy, ani na běžné léčebné přípravky z lékarny. Prosím, pokud máte jakoukoli zkušenost, nebo nápad, jak pomoci, co vyzkoušet, budu vděčná za cokoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dobrý den paní Rayleen, podle Vámi popsané subjektivní diagnózy se také plně přikláním k tomu, že je to seboroidská dermatitida. Toto onemocnění se vyskytuje jak na mastné pokožce, tak i na suché pokožce, pak ji nazýváme disseborea. V některých případech se bohužel nepodaří její úplné vyléčení, podobně jako u lupénky. Je však možné redukovat její projevy. Z volně dostupných prostředků je to především vhodnými šampony, ale i rostlinnými oleji s přídavkem kyseliny salicylové. Z lékařské medikace to jsou pak kortikoidy, popřípadě antimykotické přípravky. Výborně zpracovaný popis této choroby je na webu na této adrese: https://www.medicabaze.cz/i… Je zde možnost porovnat své projevy s přiloženou fotodokumentací a také je zde rozebráno několik různých druhů variant projevů. K dispozici je zde i možná léčba. Doporučuji přečíst si to a důvěřovat svému lékaři a být trpělivá. Léčba je dlouhodobá. Držím Vám palce.
Zuby moudrosti jsou osmičky, které člověku vyrostou až jako zcela poslední zuby. Velký počet pacientů zubního lékaře má osmičky problematické. Snadno totiž podléhají kazivosti. Dalším častým problémem je jejich křivé umístění, které vybočuje z přirozené řady chrupu, ať se již jedná o jejich růst směrem do tváře, nebo naopak k jazyku. Z tohoto důvodu se nejen mezi veřejností traduje, že čím dříve se zub moudrosti vytrhne, tím lépe. Podobný názor zastávají i někteří zubní lékaři. Přitom pokud jsou osmičky dobře prořezané, narostlé a nekazí se, není nejmenší důvod k tomu, aby se musely vyndat. Zuby moudrosti nevyžadují speciální péči v porovnání s ostatními zuby.
V naší poradně s názvem SIFILIS? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel David .
Dobry den mam obavu ze syfilisu ale spis si myslim ze je to zanicena mazova zlazka. Prosim o radu jestli je to Syfilis. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotky to spíše vypadá na zánět folikulu na pokožce šourku ve stádiu zhojení. Obrázky, jak vypadá vřed u syfilitidy na pohlaví, jsou vidětvidět zde: https://www.google.com/sear…
Pro jistotu si raději nechte udělat krevní test na syfilis. A nebo si ho proveďte sám pomocí testovací sady, kterou můžete koupit tady: https://www.prozdravi.cz/sy…
Vytékání hnisu z dásně značí závažnější stupeň zánětu dásně, popřípadě dásní, a to parodontitidu. Hnis se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se svým zubním lékařem, který zahájí vhodnou léčbu. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu zubu, který je postižen. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný parodontální chobot, který při neléčené parodontóze může zadržovat hnis a vytvořit tak parodontální váček. Váček se může rozšířit i na kostní tkáň zubní jamky čelisti, při neléčeném abscesu hrozí vynětí zubu.
Hnis v ústech značí závažnější stupeň zánětu dásně (popřípadě dásní), a sice paradontózu. Hnis v dásni se objevuje při zatlačení na dáseň u zubního krčku. Hnis pochází ze zaníceného závěsného aparátu postiženého zubu. V blízkosti kontaktu zubu s dásní okolní dáseň zbytní a vytvoří takzvaný paradontální chobot, jenž při neléčeném zánětu může zadržovat hnis a vytvořit tak paradontální absces. Co dělat s hnisem v dásni? Vždy je velmi důležité situaci nepodceňovat a problém co nejdříve konzultovat se zubním lékařem, který doporučí vhodnou léčbu.
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Zánět dásní způsobuje nedostatečná ústní hygiena. Mezi rizikové skupiny patří hlavně těhotné ženy, špatně kontrolovaní diabetici, osoby užívající orální antikoncepci, kortikoidy či některé speciální léky. Neléčený zánět dásní se časem rozvíjí v závažnější onemocnění, v takzvanou parodontitis (lidově parodontóza), která je příčinou úbytku kosti kotvící zuby a následně vede až k jejich ztrátě. Zánět dásní způsobují bakterie, které se hromadí v ústech a vytvářejí zubní plak, což je tenká vrstva, která přilne na povrch zubů. Není-li zubní plak pravidelně odstraňován, postupně ztvrdne a změní se v zubní kámen. Ten pak dráždí dáseň a poskytuje větší prostor pro růst bakteriální infekce. Je-li onemocnění dásní zachyceno v počáteční fázi, lze jej úplně vyléčit. U neléčeného pacienta však zubní kámen postupně roste a dráždí okolní dáseň, která reaguje ústupem. Počáteční zánět tak vyústí v parodontitidu, kde společně s dásní ustupuje i kostěné lůžko zubů, které se působením bakterií postupně rozkládá a následně dochází ke ztrátě zubů.
Pokud vám krvácí dáseň během čištění zubů nebo máte nějaké „viklavé zuby“, jistě trpíte parodontózou, lidově nesprávně nazývanou paradentóza. Parodontóza je velmi rozšířená nemoc, ale nejméně ošetřovaná, protože je obvykle nebolestivá a šíří se pomalu. Většinou jsou její následky pro pacienta patrné až v pozdním stadiu.
Příčiny
Příčinou této nemoci jsou bakterie pobývající v plaku v dutině ústní. Nevhodné či nesprávné čištění zubů podporuje rozmnožení bakterií a plaku, což může vést k zánětu dásně. Pokud se tento stav nevyléčí, následuje úbytek kosti v okolí zubů, který později může končit ztrátou viklavých zubů. Po celou dobu léčby se musí pacient obrnit trpělivostí, protože léčba není nikdy tak rychlá a jednoduchá, jak by si přál. Cílem celé léčby je zastavit postup destrukce parodontu. Je potřeba si uvědomit, že největší díl práce musí opravdu udělat pacient sám.
Obnova
Obnova spočívá v řešení v počátečním stadiu a je jednoduchá, ale vyžaduje jak pečlivost a profesionalitu od odborníka, tak silnou vůli s velkými změnami hygienických zvyků od pacienta. Dobrá spolupráce mezi pacientem a odborníkem je klíčem k vítězství nad touto nemocí. Pokročilý stav parodontózy někdy vyžaduje chirurgické výkony, aby se mohl zcela vyloučit zánět či infekce.
Důsledky po vyléčení parodontálních problémů mohou být patrné a některé případy se musejí ještě řešit chirurgicky, aby se obnovily ztracené tkáně. Pokud je třeba obnovit kost, nejčastějšími technikami jsou kostní štěp nebo řízená kostní regenerace. Různé techniky plastické parodontální chirurgie a volné štěpy měkkých tkaní se provádějí v případech, kde se musí obnovit dáseň.
Cílem základního ošetření je stabilizace hygienických návyků a zastavení postupující destrukce parodontu, což je proces trvající několik měsíců. Skládá se z opakovaných návštěv dentální hygienistky a kontrol u lékaře.
Základním léčebným opatřením je redukce množství zubního plaku v ústní dutině. Nastolení dokonalé ústní hygieny je základním protizánětlivým a protiinfekčním opatřením. Bez ní není žádná naděje na léčebný úspěch.
Slovo rozštěp je vlastně tak trochu zavádějící. Nejedná se totiž o rozštěpení, ale nesrostení. Obličej se vyvíjí již v prvních týdnech těhotenství a zpočátku je toto nesrostení zcela normálním vývojovým jevem, kterým každý prochází v přesně určeném období. Tedy každé dítě má po čas svého vývoje v těle matky nesrostlý ret i patro. Ale už po 6. týdnu těhotenství dochází ke spojování jednotlivých tkání a k jejich srůstání. Rozštěp vznikne v momentě, kdy ke spojení nedojde, srůstu je nějakým způsobem zabráněno nebo není kvalitní.
Embryo má tedy zpočátku na obou stranách nesrostlý ret a dáseň. Mezera pokračuje až do tkaniva, ze kterého se vytvoří nos. Až se tyto tkáně spojí a srostou, vytvoří prostor mezi nosem a přední částí úst. V případě, že nesrostou na jedné nebo obou stranách, narodí se dítě s rozštěpem rtu, který může nebo nemusí pokračovat až na dáseň a čelist.
V ten samý čas má dítě nespojené i patro. Patrové výběžky se začínají spojovat o něco později a to mezi 8. – 12. týdnem. Nedošlo-li ke spojení a správnému srůstu patrových výběžků, narodí se dítě s rozštěpem patra. I rozštěp patra může mít různý rozsah.
Celý proces spojování a srůstání je ukončen po 12. týdnu.
Ojediněle se mohou také objevit rozštěpy dalších částí obličeje, atypické rozštěpy. Incidence rozštěpů obličeje je asi 1 až 2 případy na 1000 nově narozených dětí.
V naší poradně s názvem ODDĚLENÍ DASNĚ OD ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Stehlíková.
Dobrý den
chtěla bych se zeptat... mám menší problém a to ten že se mi oddělila dáseň od zubu a celkem hodně mě to bolí a je pravda že nechci ani moc jíst.
A nechci jít k lékaři tak bych se chtěla zeptat jak by to šlo vyléčit doma??
už mě to bolí týden a pořád nevím co s tím mám dělat.
Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Sama si s tím moc napomůžete a dopadne to tak, že dáseň odumře a zůstane obnažený krček zubu, což umožní přístup různých patogenů ke kořeni zubu, který nakonec bude nutné vytrhnout. Nyní byste měla postižené místo vyčistit zubní pastou a měkkým kartáčkem, vyčistit přilehlé mezizubní prostory a pak několikrát denně proplachovat ústní vodou Listerine a naplánovat prohlídku u zubaře, dokud je co zachraňovat.
V oblasti zanícené potní žlázy se tvoří bolestivé léze (poškození) ve formě vyrážek a bolestivé bulky v podpaží, které obvykle vznikají na místech, kde se nachází určitý typ potních žláz (známé jako apokrinní žlázy – pachové žlázy). Někdy je také patrný hnis v podpaží. Zanícená potní žláza není infekční nebo nakažlivá choroba.
V současnosti existuje několik způsobů léčby
Lehké stadium onemocnění se většinou léčí konzervativně. Jde o lokální medikamentózní léčbu mastmi nebo antiseptickými roztoky, případně o celkovou léčbu antibiotiky.
Pokročilejší formy vyžadují chirurgické odstranění poškozené kůže, ale to je vždy na individuálním posouzení stavu každého pacienta. Chirurgický zásah s sebou přináší naději na vyléčení, ale i riziko pooperačních komplikací. U části pacientů může onemocnění propuknout znovu i po operaci.
Novinku v léčbě představuje biologická léčba. Její úspěch spočívá zejména v minimalizování zánětlivých projevů, díky čemuž se zmírní výtok, sníží zánětlivá aktivita onemocnění a jeho bolestivost. Biologická léčba může být indikována i před plánovaným chirurgickým zákrokem, čímž se zmírní zánět. Následně je možné přistoupit k chirurgickému odstranění ložiska a stav udržovat pod kontrolou pomocí biologické léčby.
V naší poradně s názvem OPARY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Zdravím, mám takovéhle opary na jazyku až 5 dní a každým dnem je to horší a horší... Nemůžu jíst, mluvít ani pít, šla jsem do nemocnice a doktorka mi předepsala prášky, ale osobně myslím, že mají opačný účinek... Prosím co s tím mám dělat??? Opravdu nejsem schopna jíst a pít už jen trošičku.A k tomu se mi dneska objevili takové bouličky v dásni.... nebo né bouličky, prostě se mi nafoukla dáseň úplně vzadu a příšerně mě to bolí. Pomoc prosím!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aneto, zřejmě máš na jazyku aftózní vředy, které jsou velmi bolestivé. Je potřeba jíst řídkou stravu zejména vývary a kaše. Někdy to způsobí například rajčata nebo exotické ovoce, takže to teď vyřadit. Zahojení bývá max do 10 dnů. Pomůže natírání vředů roztokem Herbadent a klokaní stopanginu. Proti bolesti a otoku pomůže kostka ledu přiložená na bolavé místo.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
Pokud je zánět kolem osmičky, je potřeba nejdříve zánět zaléčit, potom je teprve možné provádět něco dalšího, už jen kvůli případné anestezii, která nemusí účinkovat.
