Kysané zelí a cukrovka patří k tématům, která se v praxi často zjednodušují na rady typu „jez ho víc a cukr klesne“. Realita je složitější. Fermentované zelí má velmi specifické složení, které může u některých lidí s diabetem ovlivnit hladiny glukózy, inzulinovou odpověď i trávení sacharidů.
Článek podrobně vysvětluje, co mají společného cukrovka a kysané zelí, kdy může dojít k rychlému snížení cukru v krvi a kdy naopak žádný efekt nenastane. Zaměřuje se na rozdíly mezi diabetem 1. a 2. typu, roli střevního mikrobiomu a praktické zkušenosti z ordinací.
FAQ – Často kladené otázky
Je kysané zelí vhodné při cukrovce?
Kysané zelí je při cukrovce obecně vhodné, protože má nízký glykemický index a minimální vliv na hladinu cukru v krvi. Nezpůsobuje prudké zvýšení glykemie a lze ho bezpečně zařadit do běžného jídelníčku diabetika.
Obsahuje vlákninu a produkty fermentace, které zpomalují vstřebávání sacharidů z jiných potravin a mohou stabilizovat glykemii po jídle. Účinek není léčebný ani okamžitý, ale dlouhodobý a závislý na pravidelné konzumaci. Pro čtenáře to znamená možnost bezpečné přílohy bez nutnosti úprav léčby.
Může kysané zelí snížit hladinu cukru v krvi rychle?
Kysané zelí samo o sobě nezajišťuje rychlé snížení cukru v krvi a nelze ho použít jako akutní řešení hyperglykemie. Nemá účinek srovnatelný s inzulinem ani léky na cukrovku.
Pokles hodnot, který někteří lidé pozorují, souvisí spíše s nahrazením sacharidových potravin nebo zpomalením trávení celého jídla. Kysané zelí tedy působí nepřímo a dlouhodobě. Prakticky to znamená, že pomáhá předcházet výkyvům, nikoli řešit náhlé zvýšení cukru.
Funguje kysané zelí jako lék na cukrovku?
Kysané zelí nefunguje jako lék na cukrovku a nemůže tuto nemoc vyléčit ani nahradit odbornou léčbu. Jde pouze o potravinu, nikoli o terapeutický prostředek.
Studie ukazují mírný podpůrný efekt na metabolismus a střevní mikrobiom, nikoli přímé snížení glykemie. Význam má jen jako součást celkově upraveného jídelníčku. Pro čtenáře z toho plyne, že zelí může pomoci, ale vysazení léků by bylo nebezpečné.
Jaký je rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím u diabetiků?
Pro diabetiky je zásadní rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím, protože nejde o stejnou potravinu. Kysané zelí vzniká fermentací, kyselé bývá jen okyselené octem.
Fermentované kysané zelí obsahuje probiotika a má příznivější vliv na trávení i glykemii. Kyselé zelí bez fermentace tento efekt nemá. Praktickým doporučením je vždy číst složení a vybírat pravé kysané zelí bez octa a přidaného cukru.
Kolik kysaného zelí může diabetik denně sníst?
Diabetik může denně sníst přibližně 100 až 150 gramů kysaného zelí bez rizika zvýšení hladiny cukru v krvi. Toto množství je považováno za bezpečné a běžně doporučované.
Vyšší dávky mohou vést k trávicím obtížím nebo nadměrnému příjmu soli. Ideální je konzumace s hlavním jídlem, nikoli nalačno. Pro čtenáře to znamená držet se rozumné porce a sledovat individuální reakci organismu.
Je kysané zelí vhodné při diabetu 1. typu?
Kysané zelí je vhodné i při diabetu 1. typu, protože má minimální vliv na glykemii a nevyžaduje úpravu dávky inzulinu. Je považováno za neutrální potravinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Kysané zelí při cukrovce je pro většinu diabetiků velmi vhodnou potravinou.
Má nízký obsah sacharidů, minimální vliv na glykémii a vysoký obsah vlákniny. Při běžných porcích nezpůsobuje vzestup cukru v krvi. Praktický závěr je, že může být pravidelnou součástí diabetické stravy.
Zvyšuje kysané zelí hladinu cukru v krvi?
Kysané zelí a glykémie spolu většinou nesouvisí negativně.
Díky velmi nízkému glykemickému indexu nemá kysané zelí prakticky žádný vliv na postprandiální glykémii. Pokud dojde ke zvýšení cukru, bývá to spíše vlivem ostatních složek jídla. Praktický závěr je sledovat celý pokrm.
Kolik kysaného zelí může diabetik sníst?
Množství kysaného zelí je obvykle omezeno spíše solí než cukrem.
Běžná porce jako příloha je bezpečná. U větší konzumace je vhodné sledovat krevní tlak a případné otoky. Praktický závěr je jíst zelí pravidelně, ale s mírou.
Jsou probiotika z kysaného zelí pro diabetiky přínosná?
Probiotika a cukrovka mohou mít pozitivní vliv.
Fermentované potraviny podporují střevní mikrobiom, který souvisí s metabolismem glukózy a inzulinovou citlivostí. Nejde o léčbu diabetu, ale o podpůrný prvek. Praktický závěr je vnímat kysané zelí jako doplněk zdravé stravy.
Může být kysané zelí nevhodné při cukrovce?
Kysané zelí může být problém u některých pacientů.
Rizikem je vysoký obsah soli, zejména u diabetiků s hypertenzí nebo onemocněním ledvin. Praktický závěr je vybírat méně slané varianty nebo zelí před konzumací propláchnout.
Je rozdíl mezi domácím a kupovaným kysaným zelím?
Domácí a kupované kysané zelí se mohou lišit.
Domácí zelí často obsahuje méně soli a žádné přidané cukry. U kupovaného je důležité číst složení. Praktický závěr je vybírat čisté fermentované zelí bez přísad.
Může kysané zelí zlepšit trávení u diabetika?
Kysané zelí a trávení spolu často souvisejí pozitivně.
Díky probiotikům a vláknině může zlepšovat střevní komfort a pravidelnost. U citlivých osob ale může zpočátku způsobit nadýmání. Praktický závěr je začínat s menšími porcemi.
Je kysané zelí vhodné i při diabetu 2. typu?
Kysané zelí při diabetu 2. typu je obecně velmi vhodné.
Může pomoci snížit glykemickou zátěž jídel a podpořit pocit sytosti, což je výhodné při redukci hmotnosti. Praktický závěr je zařazovat jej pravidelně jako přílohu.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Šťáva z kysaného zelí může být pro diabetiky vhodná, pokud je užívána v malém množství a správně načasovaná.
Obsahuje minimum jednoduchých cukrů a její přímý vliv na glykemii je obvykle nízký. Praktický přínos spočívá hlavně v podpoře trávení a střevního mikrobiomu, což může nepřímo zlepšit stabilitu krevního cukru. U každého diabetika je však nutné sledovat individuální reakci a nepovažovat ji za náhradu léčby.
Zvyšuje šťáva z kysaného zelí hladinu cukru v krvi?
U většiny lidí se po vypití malé dávky šťávy z kysaného zelí hladina cukru v krvi výrazně nezvyšuje.
Díky fermentaci je obsah sacharidů nízký a glykemický efekt minimální. Přesto může u citlivých jedinců dojít k mírným výkyvům v důsledku změn trávení. Doporučuje se začít malou dávkou a první dny častěji kontrolovat glykemii, zejména u osob s nestabilním diabetem.
Může šťáva z kysaného zelí pomoci při inzulinové rezistenci?
Šťáva z kysaného zelí může u části lidí s inzulinovou rezistencí působit podpůrně, nikoli však léčebně.
Fermentované potraviny mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, který hraje roli v citlivosti tkání na inzulin. Efekt je dlouhodobý a nepřímý, obvykle pozorovatelný až po několika týdnech pravidelného užívání v kombinaci s úpravou stravy a pohybem.
Je lepší pít šťávu z kysaného zelí nalačno, nebo po jídle?
Záleží na individuální snášenlivosti a typu diabetu, univerzální doporučení neexistuje.
Nalačno může šťáva stimulovat trávení a u některých lidí nezpůsobuje žádné potíže. U diabetiků se sklonem k hypoglykemiím nebo žaludečním obtížím je však bezpečnější užívání po jídle. Praktickým přístupem je vyzkoušet obě varianty a sledovat reakci organismu.
Kolik šťávy z kysaného zelí může diabetik denně vypít?
Pro většinu diabetiků je bezpečná denní dávka přibližně 50–150 ml šťávy z kysaného zelí.
Začínat je vhodné s nižší dávkou kolem 30–50 ml a postupně ji navyšovat podle tolerance. Vyšší množství nepřináší větší přínos a může vést k trávicím potížím nebo nadměrnému příjmu soli, což je u diabetiků nežádoucí.
Může šťáva z kysaného zelí ovlivnit účinek léků na cukrovku?
Šťáva z kysaného zelí obvykle přímo neovlivňuje účinek antidiabetik.
Její nepřímý vliv přes trávení a vstřebávání živin může u citlivých osob mírně změnit glykemické křivky. U pacientů léčených inzulinem nebo sulfonylureami se doporučuje při zahájení pravidelného užívání krátkodobě častější kontrola glykemie.
Je šťáva z kysaného zelí vhodná při diabetu 2. typu?
Při diabetu 2. typu může být šťáva z kysaného zelí roz
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Když se řeší cukrovka a kysané zelí, je nutné začít u jeho složení. Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie mléčného kvašení přeměňují přirozené cukry v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je potravina s velmi nízkým obsahem využitelných sacharidů a vysokým podílem vlákniny.
Pro diabetiky je klíčové, že kysané zelí má nízký glykemický index a minimální glykemickou zátěž. To znamená, že samo o sobě nezpůsobuje prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento fakt je často mylně interpretován jako „snižuje cukr v krvi“, což není vždy pravda.
Rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím
V praxi se zaměňují pojmy kysaný a kyselé zelí. Kysané zelí je fermentované přirozeně bez octa. Kyselé zelí může být pouze okyselené octem, bez fermentace a bez probiotického efektu.
Kyselé zelí: často ocet, žádná fermentace, menší metabolický efekt
Pro diabetiky má význam hlavně pravé kysané zelí
Glykemický dopad u diabetu 1. a 2. typu
U diabetu 2. typu může kysané zelí nepřímo ovlivňovat inzulinovou rezistenci a zpomalovat vstřebávání sacharidů z ostatních potravin. U diabetu 1. typu se jedná spíše o neutrální potravinu s nízkým dopadem na glykemii.
Rozdíly vycházejí z odlišného mechanismu onemocnění a nelze je paušalizovat jednou radou pro všechny pacienty.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.
Dobrý den ?
starám se o tetu,která užívá warfarin.Co ji mám dávat k jídlu? Má k němu dobrý vztah.Ale má problémy ,nevychází ji dobře qvik.Má 2.1.1.6,23.1.1.9,20.2.1.8,30.3.1.2.Je poslaná na interní vyšetření.Zajímá mě co ji mám vařit a vůbec připravovat k jídlu aby se to srovnalo.Jaké smí čaje ,nebo pít pouze vodu.Co zelenina ovoce?
Děkuji moc za odpověĎ.Tetě je 69 roků.Užívá léky na štítnou žlázu Euhtyrox 50mikro. na tlak prestanceneo combi 5 mg/1,25 a warfarin
S pozdravem J.Vostrá neteř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro správnou funkci léku Warfarin je nezbytné, aby každý den teta přijala stravu s obsahem vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Ne více, ale ani ne méně - každý den stejně. Obvyklá česká strava založená na mase, omáčce a přílohách z mouky (těstoviny, knedlíky) nebo rýže je chudá na vitamín K a jedno takové jídlo obsahuje do 10 mikrogramů vitamínu K. Vitamín K se tedy musí navíc doplňovat prostřednictvím zeleniny. Nejvíce vitamínu K obsahují zelí, kapusta, ledový salát, brokolice, chřest, jarní cibulky a okurky. Například tři listy zelí, kapusty nebo salátu obsahují 90 mikrogramů vitamínu K a hodí se tehdy, když víte, že ten den nebyla strava bohatá na zeleninu, tak to s tím lze rychle doplnit. Aby však byla strava zábavná a přesto obsahovala potřebné množství vitamínu K, tak zde máme připravené jídelníčky. Můžete je vidět tady:
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem NEVHODNÉ POTRAVINY PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Philippová.
Nějak tomu nerozumím,ve vzorovém jídelníčku se objevuje jogurt brokolice,kiwi a ty jsou uvedené v zakázaných potravinách.Těžko se v tom člověk orientuje,když lékař říká jen že nejíst zelené zeleniny a o zbytku jako masa a pod.neřekne nic.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tato dezorientace pochází z mýtu, že při Warfarinu jsou některé potraviny zakázané. S Warfarinem se může jíst vše, ale je důležité množství. Například hlávkové zelí a kapusty se může jen malinko, ale i to málo je pro organizmus přínosem. Důležité je udržet příjem vitamínu K stále na stejné úrovni 90 mikrogramů za den. Hlídat je potřeba vše, co je rostlinného původu, kromě rýže, mouky a hub. Také nemusíte hlídat množství snědeného masa. Zpravidla vše, co je zelené to má vyšší obsah vitamínu K. Dobré je sestavit si jídelníček rostlinných druhů potravy, které jsou sezóně k dispozici tak, aby byl dosažen potřebný příjem vitamínu K pro každý den v týdnu a ten pak používat po dobu dvou měsíců. Vždy na začátku nového jídelníčku si nechte osmý den udělat laboratorní vyšetření krve, aby se zjistilo, že máte výběr potravin sestaven správně. Pak nad rámec této skladby byste neměla jíst žádné jiné potraviny rostlinného původu, až teprve s příchodem nového jídelníčku.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Jiráková.
Dobrý den,
užívám warfarin a pořád mi není jasná dieta při užívání warfarinu. Píšete, že nemusí hlídat mouku, rýži a maso. O mase jsem se dočetla, že se nedoporučuje jíst kuřecí, krůtí a hovězí pro vysoký obsah vit.K, max. 50 gr na den. U masa je důležité, čím se zvířata krmí ( žiju v pohraničí a dívám se na krávy, jak se tu pasou), v USA naopak udávají hodnotu K v mase jen 10. Většina hodnot udávaných v různých tabulkách jsou převzaté ze zahraničí. Každý píše něco jiného, např. rajčata mají hodnotu od 2 do 60 mikrogramů, nějaká oficielní tabulka hodnot vit.K neexistuje, kterou by vám dal obvodní lékař. Pak mám udržovat stabilní příjem vit.K v potravě, když vlastně nevím, jaké jsou. Existuje jen skupina "zelené zeleniny" která je zakázaná a to ostatní je veliký otazník.Ráda bych slyšela váš názor. Děkuji. Jiráková Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není zakázaná žádná zelenina ani potraviny. Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst všechno, jen u některých druhů potravin musíte dávat pozor na množství. Potraviny s vysokým obsahem vitamínu K se hodí ve dnech, kdy víte, že jste nesnědla dostatek zeleniny, tak sníte dva velké listy zelí nebo ledového salátu, či kapusty a máte splněno. Existuje celosvětově uznávaný zdroj informací s obsahem vitamínu K v jednotlivých potravinách, ale je jen v angličtině. Najdete ho na adrese https://www.inrtracker.com
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Co je šťáva z kysaného zelí a proč se řeší u diabetu
Šťáva z kysaného zelí vzniká přirozenou fermentací bílého zelí za účasti mléčných bakterií. Nejde o doplněk stravy, ale o potravinu s komplexním složením, která obsahuje organické kyseliny, malé množství sacharidů, sodík, draslík a živé kultury.
U diabetu 2. typu a inzulinové rezistence se o ni zajímáme proto, že fermentované potraviny mohou ovlivňovat střevní mikrobiom, který hraje roli v regulaci metabolismu glukózy. Nejde o „léčbu cukrovky“, ale o možný podpůrný nástroj v rámci celkového režimu.
Fermentace a metabolismus cukrů
Během fermentace dochází ke štěpení části přirozených cukrů v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je nápoj s nízkým obsahem jednoduchých sacharidů, který má minimální přímý glykemický efekt.
To znamená, že šťáva z kysaného zelí sama o sobě obvykle nezvyšuje glykemii. Její vliv je spíše nepřímý – přes trávení, hormonální odezvu a střevní prostředí.
Proč diabetici hledají alternativy
Mnoho lidí s diabetem hledá jednoduché a „přirozené“ způsoby, jak podpořit stabilitu krevního cukru mezi jídly. Šťáva z kysaného zelí je dostupná, levná a má dlouhou tradici, což zvyšuje zájem o její praktické využití.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Tvrzení o rychlém snížení cukru v krvi pomocí kysaného zelí je nutné uvést na pravou míru. Kysané zelí není akutní léčebný prostředek při hyperglykemii. Neobsahuje látky, které by okamžitě snižovaly hladiny glukózy.
Jeho přínos spočívá v tom, že nezvyšuje hladiny cukru a může tlumit vzestup glykemie po sacharidovém jídle.
Kdy může dojít k subjektivnímu poklesu glykemie
Někteří pacienti popisují pokles hodnot po zařazení kysaného zelí k jídlu. Ve skutečnosti jde často o:
nahrazení části sacharidové přílohy
zpomalení trávení celého jídla
lepší kontrolu porcí
Kdy kysané zelí nepomůže
Při výrazné hyperglykemii, infekci, stresu nebo vynechání léků nemá kysané zelí žádný léčebný efekt. V těchto situacích je nutná standardní terapeutická intervence.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Polévky připravujeme z obilovin, pečiva, vnitřností (kromě brzlíku a mozečku, které jsou bohaté na cholesterol), kostí, masa, brambor, mléka. Zelí, kapustu a cibuli, po kterých mívají nemocní velmi často nadýmání, nepodáváme. Jinak používáme všechny druhy zeleniny. Nikdy však nedusíme s tukem ani nesmažíme, jen vaříme. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou a až do hotových přidáváme čerstvé nepřepálené máslo. Obsah tuku v polévkách již nezvyšujeme přidáním žloutků a smetany, i kdyby to prospělo chutnosti polévky. Do polévek se doporučuje občas přidávat sušené droždí, které je bohaté na vitamíny skupiny B, jejichž potřeba je u této diety zvýšena. Sušené droždí navíc dodává polévkám výraznější chuti, připomínající masové vývary.
Maso má být pro tuto dietu libové, jinak je možné použít téměř všechny druhy, dbáme-li správných zásad technologické přípravy. Hlavním pravidlem je, abychom se vyvarovali přepalování tuků. Proto maso buď vaříme, nebo je pečeme i dusíme bez tuku a opékáme na suché pánvi. Šťávu zahušťujeme moukou nasucho opraženou a čerstvé máslo přidáváme těsně před podáváním. Maso s tukovou vrstvou, jako je tučné vepřové, skopové, husa, kachna, tučná slepice, uzené maso, tučné ryby jako losos, úhoř, tuňák, nepodáváme. Ostatní druhy masa používáme v nejrozmanitější úpravě. Aby se dosáhlo jejich větší chutnosti i pestrosti při přípravě, doporučují se různé obměny se zeleninou. Z vnitřností používáme játra, slezinu, ledvinky a jazyk. Méně vhodný je brzlík a mozeček kvůli vyššímu obsahu cholesterolu.
Kořeníme kmínem, majoránkou, vývarem z hub. Dovolen je i křen. Ostré koření nepoužívejte!
Chceme-li maso vystřídat jídlem bezmasým, nahradíme bílkoviny tvarohem a netučným sýrem. Při přípravě bezmasých hlavních jídel pamatujeme na omezování vajec a tuku (nákypy či pudinky připravujeme bez třeného základu). Výběr zeleniny a ovoce k přípravě samostatných jídel je téměř neomezený, vyhýbáme se jen velkým dávkám nadýmavých druhů.
Knedlíky kypříme jedlou sodou, kypřicím práškem nebo sněhem z bílků, nedoporučujeme kypřit droždím. Kromě houskových knedlíků připravujeme také knedlíky bramborové, které doplňujeme krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Můžeme do nich přidat i tvaroh, čímž podstatně zvýšíme jejich bílkovinnou hodnotu.
Brambory můžeme podat vařené nebo jako kaši. Pečeme-li je, tak určitě bez tuku, ať již ve slupce, nebo loupané. Brambory opékané na tuku jsou opravdu pro tuto dietu nevhodné. Chutnou přílohou jsou též jáhly, které dusíme obdobně jako rýži nebo kroupy.
Omáčky připravíme z mouky opražené nasucho, ředíme je mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, případně jogurtem. Zlepšování smetanou nedoporučujeme kvůli
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Nekuřte. U kuřáků je vyšší výskyt úmrtí na vředové komplikace.
Kofein a všechny kofeinové nápoje a potraviny (černý čaj, káva, nápoje typu cola, čokoláda) zvyšují vylučování žaludečních kyselin. Nepijte ani bezkofeinovou kávu. Ta dráždí sliznici.
Žaludeční vředy mohou být vyvolány stagnací (setrváváním) potravy v žaludku a z toho vyplývajícím neustálým vylučováním žaludečních kyselin. Příčinou zpomaleného vyprazdňování žaludku je jedení mezi hlavními jídly.
Snažte se jídlo důkladně rozžvýkat. Dostatek slin chrání žaludeční sliznici. Důkladné předtrávení škrobu zabrání jeho kvašení v žaludku, a tím dráždění žaludeční sliznice kyselými látkami.
Zelí a některé jiné druhy listové zeleniny obsahují takzvaný protierozivní faktor, respektive vitamín K. Doporučuje se zejména šťáva ze zelí nebo kapusty. Šťávu připravujte na odstředivce vždy čerstvou, nepřevařenou. Obměnit chuť můžete přidáním šťávy z rajčat nebo celeru (1/4 dílu), které mají také vysoký obsah tohoto vitamínu. Šťávy mohou v prvních dnech působit nadýmání, plynatost nebo zácpu, ale po 5 dnech působí potíže velmi zřídka. Z 2–2,5 kg syrového zelí získáte obvykle půl litru šťávy. Pijte 1,5–2 dcl šťávy 4–6krát denně. Při pokojové teplotě ztrácí šťáva účinnost za 2 až 3 dny. Zmražením nebo udržováním při teplotě 0 °C si udrží účinnost i 3 týdny.
Velmi výrazný účinek má gel z rostliny aloe vera. Jeho užíváním po vyléčení se pacienti mohou zbavit problémů natrvalo.
Při peptických vředech jsou velmi účinným lékem brambory, hlavně díky obsahu vitamínu C a zásadité povaze. Stačí 2–3 brambory denně. Ať už vařené ve slupce, pečené nasucho, nebo jako pyré. Brambory nesmažte ani k nim nepřidávejte mléko.
Dobře přežvýkaná mandle potlačí pálení žáhy a sníží také kyselost v žaludku. Snižuje tvorbu žaludeční kyseliny a výrazně snižuje aktivitu vředu.
Velmi vhodnou potravinou pro pacienty s žaludečním vředem je proso. Používá se zbavené slupek jako jáhly.
Vhodným oblékáním zabraňte podchlazení končetin a hromadění krve v břišních cévách. Vyhýbejte se stresovým situacím. Lépe si organizujte čas. Přemýšlejte o vyšších hodnotách. Také pravidelné cvičení pomáhá odstranit vnitřní neklid.
Při bolesti se doporučuje ledový obklad na bolestivé místo nebo na páteř mezi lopatky.
Lepší ochranný povlak na sliznici pomáhá vytvořit sliz lněného semene. Sliz získáte vyluhováním lněného semene ve vlažné vodě po dobu 2–4 hodin. Užívejte 2 polévkové lžíce 15 minut před jídlem.
Velmi prospěšná je rovněž jahodová kúra. 3–4 dny nepřijímejte žádnou jinou potravu než zdravé, dobře dozrálé neslazené jahody. Snězte 1,5–2 kg jahod denně. Dobře je rozžvýkejte.
V naší poradně s názvem SEZNAM LÉKŮ NA ŘEDĚNÍ KRVE LÉK STACYL A ANOPYRIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Marie Šmídová.
Dobrý den,
prosím o sdělení, zda na lék Stacyl či Anopyrin je nutné omezit listovou zeleninu, zejména zelí, špenát, brokolici, salát. Pokud se nemusí výrazně omezit, tak jaké množství denně lze této zeleniny konzumovat?
Dodávám, že listovou zeleninu mám velmi ráda a denně jím ke každému jídlu salát ze syrového zelí, nebo salátu či brokolice.
Zároveň řešíme přechod na Eliquis, takže prosím o srovnání, který z těchto léků je na tom s listovou zeleninou nejlépe, např. denně se nemusí vůbec omezovat.
Předem děkuji za odpověď. hezký den, Marie Šmídová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stacyl nebo Anopyrin, oba přípravky obsahují stejnou účinnou látku a to kyselinu acetylsalicylovou. Užívání kyseliny acetylsalicylové nevyžaduje žádná dietní opatření, ani omezování konzumace zeleniny. To samé platí i pro přípravek Eliquis. Listová zelenina se musí hlídat, jen když byste užívala Warfarin.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysané zelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Domácí nakládané kysané zelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysané zelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
Ve svém příspěvku RUZICKOVA KAPUSTA??? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Dobrý den, jak mám chápat zařazení růžičkové kapusty? V textu ji uvádíte jako s vysokým obsahem purinu, která by se určitě neměla.
V seznamu je ale zařazena mezi ty s nízkým. Nerozumím tomu
Děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba je zaměřena na dosažení eutyreoidního stavu. K omezení některých příznaků mohou být použity i některé přírodní prostředky.
Důležitý je vitamín B, vápník a hořčík. Přírodním zdrojem těchto vitamínů a minerálních látek je mléko a mléčné výrobky.
Nevhodné při léčbě jsou smažená jídla, škroby, nezdravé jídlo a nealkoholické nápoje, které jsou těžko stravitelné a mohou zhoršit metabolismus.
Omezit konzumaci zelí, kapusty, brokolice, růžičkové kapusty a další brukvovité zeleniny, která může vést ke snížení funkce štítné žlázy, pokud není vařená nebo dušená.
Pokleslé hladiny hormonů štítné žlázy může zvýšit hnědá mořská řasa.
Ke zlepšení metabolismu a zvýšení energetické hladiny napomáhá každodenní pravidelné cvičení (asi 30 minut).
Ideálním lékem je jód.
Byliny, jako je nové koření, petržel, lékařská medvědice, a olivový olej jsou také vhodným lékem.
Následující tabulka obsahuje seznam potravin a údaje o tom, jaké množství purinů obsahují (mg/100 g)
Tabulka obsahuje seznam různých potravin a jejich obsah purinů (adenin, guanin, hypoxanthin, xantin), celkové množství purinů (součet), a z toho vycházející množství kyseliny močové. Množství kyseliny močové představuje množství kyseliny močové produkované v těle, poté co se dané potraviny absorbují a metabolizují.
Existuje pět klasifikačních tříd potraviny z hlediska množství purinů v potravinách: velmi nízká (méně než 50 mg/100 g), nízká (50 – 100 mg /100 g), mírná (100 – 200 mg / 100 g), vysoká (200 – 300 mg / 100 g), velmi vysoká (více než 300 mg / 100 g).
Legenda k tabulce
1 = Adenin v mg na 100 g potraviny
2 = Guanin v mg na 100 g potraviny
3 = Hypoxanthin v mg na 100 g potraviny
4 = Xanthin v mg na 100 g potraviny
5 = Celkové množství purinů v mg na 100 g potraviny
6 = Vypočítané množství kyseliny močové v mg na 100 g potraviny
7 = Klasifikační třída podle množství purinů v potravinách v mg na 100 g potraviny