ŽLOUTENEK

Hepatitida typu A

Hepatitida je vysoce nakažlivá jaterní infekce, která je způsobená virem hepatitidy typu A. Nepatří sice mezi vážné typy virové hepatitidy, ale způsobuje zánět, který postihuje schopnost jaterní funkce. Hepatitidu typu A můžete dostat z kontaminované potravy, vody nebo kontaktem s infikovanou osobou. Infikovaná osoba však obvykle nejeví známky nemoci, protože u většiny lidí se neprojevují žádné příznaky. Naopak u jiných pacientů se může objevit těžká chřipka. Mírné případy hepatitidy typu A nevyžadují léčbu, většina infikovaných se uzdraví bez trvalého poškození jater, na rozdíl od hepatitidy typu B a C, které mohou vést až k cirhóze jater. Správná hygiena, mytí rukou, je asi tím nejdůležitějším krokem, jak se chránit proti hepatitidě typu A. Pro ty, kdo jsou nejvíce ohroženi hepatitidou typu A (lékařský personál), jsou k dispozici účinné vakcíny.

Příznaky hepatitidy mohou být obvykle zaměněny za chřipku. Symptomy se většinou objeví po 2 až 6 týdnech od infikování. Příznaky se mohou vrátit v průběhu následujících 6–9 měsíců a zahrnují:

• únavu;
• horečku;
• bolesti břicha;
• nevolnost;
• průjem;
• ztrátu chuti k jídlu;
• deprese;
• žloutnutí kůže nebo žluté zbarvení bělma očí;
• bolesti v pravém horním kvadrantu břicha;
• úbytek hmotnosti.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Hepatitida typu B

Hepatitida typu B je chronická infekce, u které dochází k selhání jater, rakovině jater nebo cirhóze. Jedná se o onemocnění, které způsobuje trvalé zjizvení jater. Hepatitida typu B obsahuje DNA viry a jeden z mnoha nesouvisejících virů, který způsobuje virovou hepatitidu. Virová hepatitida typu B se přenáší krví a tělesnými tekutinami při kontaktu s infikovanou osobou. Stejným způsobem se přenáší i HIV, které způsobuje AIDS. Hepatitida typu B je však 100x infekčnější než HIV. Mezi možné způsoby přenosu patří nechráněný sexuální kontakt, krevní transfúze, opakované používání kontaminovaných jehel a stříkaček a vertikální přenos z matky na dítě během porodu. Virus hepatitidy typu B primárně zasahuje do správného chodu jater, do replikace jaterních buněk, známých jako hepatocyty. Infekce hepatitidy typu B zasahuje i imunitní systém a způsobuje hepatocelulární poškození a virové odstranění.

Akutní infekce viru hepatitidy typu B je spojena s virovou hepatitidou, která se projevuje zhoršeným zdravotním stavem, ztrátou chuti k jídlu, nevolností, zvracením, bolestí těla, mírnou horečkou, tmavou močí a postupným rozvojem žloutenky. Svědění patří mezi možné příznaky všech typů hepatitidy. Nemoc trvá několik týdnů, pak se ve většině případů postupně zlepšuje.

Nejvíce ohroženi jsou uživatelé drog, kteří sdílí jehly nebo jiné pomůcky, dále ti, kdo mají nechráněný sexuální styk s infikovaným partnerem, narodili se s hepatitidou, nebo cestují do částí světa, kde je rozšířená hepatitida typu B. Ženy mající hepatitidu typu B ji mohou předat svým dětem během porodu nebo těhotenství. Většina lidí infikovaných hepatitidou typu B se plně zotavila, i když jejich příznaky byly velmi vážné. Kojenci a děti mají větší pravděpodobnost vzniku chronické infekce. Neexistuje žádný lék na hepatitidu typu B, jen prevence v podobě očkování. Pokud jste již byli nakaženi, musíte přijmout některá opatření, aby se zabránilo následnému šíření hepatitidy typu B na ostatní.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Hepatitida typu C

Hepatitida typu C byla považována za epidemii. Je také známá jako „tichá nemoc“, protože můžete trpět hepatitidou typu C několik let, aniž byste o tom věděli. Hepatitidou typu C se můžete nakazit z nitrožilních léků nebo krevní transfúze. Studie ukázala, že téměř třetina chronických pacientů s hepatitidou typu C trpí příznaky, které je mohou ohrozit na životě, u více než třetiny pacientů byla zjištěna jaterní cirhóza a u více než poloviny případů byla diagnostikována rakovina jater. Hepatitida typu C je hlavní důvodem pro transplantaci jater v mnoha zemích po celém světě. Hepatitidou typu C trpí 300 milionů jedinců světové populace. Ve východní Evropě je počet zasažených vyšší nežli v západní části kontinentu. Hepatitida typu C je zodpovědná za téměř polovinu případů cirhózy končící smrtí u více než 70 % lidí trpících chronickou hepatitidou. Přírodní prostředky se zaměřují jen na ochranu jater a na udržení zdravého imunitního systému. Neexistuje přirozený lék na hepatitidu typu C. U poloviny pacientů se provádí takzvaná interferonová terapie. Žloutenka typu C se diagnostikuje pomocí testu HCV RNA.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Hepatitida typu D

Hepatitida typu D je onemocnění jater způsobené infekcí, která vyžaduje pomoc virových částic z viru hepatitidy typu B k replikaci a nakažení ostatních hepatocytů. K infekci hepatitidou typu D dochází častěji u dospělých než dětí. Je častěji pozorována u pacientů s anamnézou nitrožilního užívání drog. Příčiny vzniku hepatitidy typu D zahrnují styk s infikovanou krví, kontaminovanými jehlami nebo nechráněný sex s infikovanou osobou. Pacienti trpící hepatitidou typu D by měli zůstat v posteli, jíst vyváženou stravu a vyhnout se užívání alkoholu.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Hepatitida typu E

Příznaky této hepatitidy jsou podobné jako u hepatitidy typu A. Hepatitida typu E způsobuje fulminantní průběh u některých pacientů, zejména u těhotných žen. Tato hepatitida postihuje zejména lidi od 15 do 40 let. Nejvíce se vyskytuje v Indii, také v USA. Hepatitida typu E se šíří v nakažených oblastech kontaminovanou vodou. Inkubační doba je 15 až 60 dní. Infikované osoby mohou být nakaženy po dobu dvou týdnů od objevení příznaků. Tyto příznaky jsou stejné jako u hepatitidy typu B.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Hepatitida typu G

Jedná se o další potenciální virovou příčinu hepatitidy. Hepatitida typu G se šíří krví a pohlavním stykem. Pacienti s hepatitidou typu G jsou infikováni současně hepatitidou typu B nebo C, dokonce může dojít k infikování oběma. Neexistuje žádná specifická léčba jakékoliv formy akutní hepatitidy. Doporučuje se jen odpočinek, vyhýbání se alkoholu a jedení vyvážené stravy. Jedná se o virus, který vědci identifikovali jako hepatitidu typu G, ale není jasné, zda způsobuje žloutenku. Virus hepatitidy typu G je téměř identický s virem hepatitidy typu C, který byl zjištěn zejména ve Spojených státech. V USA je běžné najít jedince s hepatitidou typu C, kteří jsou zároveň nakažení virem hepatitidy typu C. Virus hepatitidy typu C byl zjištěn u lidí s chronickou virovou hepatitidou a cirhózou jater. Neznáme příčinu viru, u kterého se objevují hepatocelulární karcinomy.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Virus hepatitidy typu C

Jedná se o hypotetický virus spojený s hepatitidou. Byl objeven na Dálném východě a nejedná se o hepatitidu typu B nebo C, skládá se z dvouvláknové DNA.

Zdroj: článek Přehled žloutenek (hepatitid)

Zánět jater

Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.

Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.

Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.

Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.

Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.

Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.

První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci jater a jejich příznaky