ZMĚNA CHOVÁNÍ PO NARKÓZE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Diagnóza (z řeckého slova dia-gnósis, tedy rozpoznání, rozlišení, vyšetření) znamená v lékařství postup, jehož výsledkem je pojmenování nemoci pacienta. Jedině správná diagnóza umožňuje dobře zvolit vhodnou terapii. Často však tato diagnóza nemusí být úplná. Je ale eticky nepřípustné zatěžovat pacienta dalšími vyšetřeními pro zpřesnění diagnózy tam, kde je zřejmé, že to již nijak neovlivní ani terapii, ani informace o prognóze nemocného. Zbytečná diagnóza může dokonce pacienta spíše poškozovat.
Diagnóza N804
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem BÍLÝ POVLAK NA JAZYKU,ČERVENÉ TEČKY A HRBOLKY V ZADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcián.
Dobrý den, prosím o radu. Minulý rok sem opakovaně měl rizikové sexuální chování při sebeukájení do úst, jelikož pracuji v prostředí kde se často střídá teplo a chlad,tak jsem velmi často nachcípán. Řeším to tzv.sick days,ale od doby kdy sem měl toto rizikové chování utekly nevím to přesně asi dva měsíce? Nevím už to přesně,ale od určité chvíle během Prosince minulého roku mi zbělal jazyk jako vždy, když mám obviklou chřipku,bolelo mě v krku a měl sem i kašel,takže sem to řešil klasickým pocením v posteli ,čajema atd. Během toho sem dál chodil do práce a léčil se jak se jen dalo. Během Vánočních svátků se mi na jazyku objevily vetší červené skvrny, které po nějáké chvíli sami vymizeli, ale pak se vrátili a jedna z nich se pomalu přesunula během dne na pravou stranu a zmenšila se. Během dálšího dne se ta skvrna přesunula na špičku jazyka kde zůstala až do teď na dotyk nebolí. Během těchto událostí se mi pod jazykem začali pomalu odlamovat sliné žlázy bezbolestně a občas se to děje i dál. Léčil sem to Neo-anginem a Paralenem500. Myslel jsem si,že je to jen přechozená viróza a tak jsem se dokonce roku snažil vyléčit sám,abych mohl jít od roku nového zas do práce. Ale z noci od 1.Ledna na noc 2.Ledna sem měl dorána velkou neobviklou horečku a velmi rychle mi ráno kolem 4:00 bušilo srdce-pomyslel jsem si,že pokud to nepřestane budu si muset zavolat sanitku,ale přestalo po chvíli, když sem si chvíli sednul a uklidnil jsem se. V tu chvíli sem se rozhodl navštívit lékaře. Lekář vyhodnotil můj stav jako údajně přechozenou vyrózu po mých slovech a přdepsal mi antibiotika DOXYHEXAL1 0tabs,které u mě vyvolaly menší nežádoucí účinky jako např.prosáklé hrdlo,potíže s polikáním,zánět v krku a dokonce mi i po týdnu diagnostikoval jíné akutní infekce horních cest dýchací na více místech po dobrání antibiotik. Byl jsem i na RTG plic a vše bylo vpořádku. Dále mi doktor odebral krev ze žíly a bylo to dle něj též v pořádku, jelikož sem si stěžoval na ucpaný krk dal mi doporučení na ORL vyšetření,jelikož sem se při vyšetření téměř dávil zdělil mi jen to,že čepy v krku nejsou a jazyk mu připadal zcela vpořádku,ale doporučil mi kloktat slanou vodu během dne a upozornil mě na to,že pokud potíže v krku do konce měsíce neodeznějí,tak mám přijít znovu a udělali bysme RTG vnitřku krku. Potíže v krku s dávyvým kašlem i prosáklé hrdlo už přešli, jen mě opět bolí klasicky v krku mám kašel a rýmu i menší horečky někdy během noci. Po opětovné návštěvě doktora mi byla znovu odebrána krev ze žíly a zjistilo se,že
mám důsledkem buď antibiotikické léčby dle mého názoru snížené určité hladiny v krvi a nebo dle názoru doktora je to prý kvůli malému pitnému režimu z mé strany.Doporučil mi si koupit B-Komplex a na jazyk,který si znovu prohlédl si koupit genciánku "fialku",kterou mám během dne potírat jazyk,ale hlavně co nejvíce vzadu. Povlak na jazyku během dne slábne,ale ráno je vidět vždy více. Mám strach,že se může jednat o něco vážného.Myslím si že se jedná o něj Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
HIV můžete dostat jen od cizího hostitele. Sám od sebe se virem HIV nakazit nemůžete. HIV ale můžete mít z minula, pokud jste měl rizikové sexuální chování s jiným člověkem. V takovém případě doporučuji zajít na kožní, tam jim řekněte, že jste měl před ČTYŘMI (důležité) měsíci rizikový nechráněný pohlavní styk, a že byste chtěl z tohoto důvodu otestovat přítomnost sexuálně přenosných nemocí. Obvykle se pak nechají udělat testy vaší krve na sifilis, žloutenku typu C a na HIV. Testy v tomto případě dostanete zdarma a výsledky budete vědět do týdne.
V naší poradně s názvem ZMĚNA VNÍMÁNÍ POTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomášková Hana.
Dobrý den, mám k Vám dotaz. Delší dobu jsem zaznamenala změnu vnímání potu. Při přičichnutí k rukám, k tělu cítím výraznou změnu potu. Jsem z toho značně nervozní. Čím by to mohlo být? Užívám stále stejné léky, přečetla jsem si příbalové letáčky u léků, nenašla jsem možný vznik tohoto problému. Je to velmi nepříjemné, nevím co mám dělat. Také mám obavy, aby se něco špatného v těle nedělo. Můžete mi prosím poradit co mám dělat? Předem vám děkuji za laskavost. S pozdravem Tomášková Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Změna pachu potu bez zjevné příčiny často ukazuje na interní onemocnění. Poraďte se se svým praktickým lékařem a on vám udělá biochemické vyšetření, ze kterého pozná více.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem DVOJNASOBEK ZELEZA V KRVI - THALASSEMIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anicka.
Dobry den, moc dekuji za odpoved a rady. Budu se snazit drzet se rad ktere jste napsal ale ja maso a potraviny vseobecne nemuzu omezit. Mam teple jidlo cca jednou za tri dny. Jim hrozne malo, uplne minimalne. Maso jim jen kureci a taky skoro ne, mozna si dam sem tam parek. Nejsem vegetarian nebo neco podobneho, jen maso nijak extra nevyhledavam. Vitaminy neberu, sem tam beta karoten nebo sumak Ccko (ten zrusim) cvicim, tak si pred treninkem dam obcas spalovac a creatin, tam mi neni znama hodnota zeleza, dnes na to mrknu. Ale chtela bych se zeptat, pokud mam tu thalassemii, zhorsuje se behem zivota nebo se nijak nemeni?
Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Thalassemia je genetická změna takzvaně na celý život. Sama změna se v životě moc nemění, ale přicházejí komplikace z důvodu dlouhodobé expozice zvýšeného železa. Proto je důležité zůstat v pravidelném kontaktu s lékařem.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Ve svém příspěvku POCENÍ NOHOU A ZÁPACH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Georg.
Je to hloupost, co zde popisujete-reklama na výrobky a útok na Vaše kapsy.
V mládí jsem měl problém stejný a řešení je pouze v uvažování člověka a změnách v životním stylu.
- změna ponožek pouze bavlněné či froté a žádné (PES i silon) jsou neprodyšné a zvyšují pocení. Při fyzické zátěži používám silné frote/zimní do kterých vsypávám dětský pudr.
- změna obuvi-žádná China, ale semiš či kůže se stélkami odvádějícími vlhko
- nejdůležitější je výměna ponožek několikrát za den např. ráno/odpoledne po práci či koupeli v zaměstnání a doma při relaxaci s manželkou po zaměstnání
- dodržovat základní hygienické návyky a koupel (žijeme v 21. století a ty zvyky chlapů co musí smrdět-odmítám/žijeme s manželkami (princeznami) a ty si zaslouží naší lásku a ohleduplnost svědomím, že nežijí s čuníkem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ZlatoX.
Je pitomost myslet si, že když někdo trpí nadměrným pocením nohou, tak ho spasí ponožky z jiného materiálu. Pokud chcete pocení vyřešit, potřebujete něco opravdu účinného jako např. Electro Antiperspirant, viz https://www.iontoforeza.cz/…
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Huntingtonova nemoc způsobuje pohybové problémy, poznávací (kognitivní) a psychiatrické poruchy se širokým spektrem příznaků. Příznaky jsou individuální. Některé poruchy jsou více dominantní, jiné mají větší vliv na funkční schopnost či průběh nemoci.
Poruchy hybnosti
Pohybové poruchy spojené s Huntingtonovou chorobou zahrnují mimovolní pohyby a znehodnocují chtěné pohyby:
Uvedené poruchy mají vliv na pracovní schopnost člověka, vykonávání každodenních činností, komunikaci a samostatnost.
Kognitivní poruchy
Mezi časté kognitivní poruchy Huntingtonovy choroby patří:
obtížnost plánování, organizování a stanovení úkolů;
neschopnost plnění úkolů a komunikace;
nedostatek flexibility, myšlení, chování nebo jednání (perseverace);
nedostatečná kontrola impulzivity, která má za následek výbuchy, bezmyšlenkové pochody a sexuální promiskuitu;
problémy s prostorovým vnímáním, které vedou k pádům, nešikovnosti nebo nehodám;
nedostatečná sebereflexe vlastního chování a schopností;
neschopnost zaměřit se na dlouhodobé úkoly;
pomalé myšlenkové pochody nebo nedostatečná slovní zásoba;
problém s učením se novým informacím.
Psychiatrické poruchy
Nejčastější psychiatrickou poruchou spojenou s Huntingtovou chorobou je deprese, která nebývá způsobena reakcí na přijetí diagnózy. Deprese může být zapříčiněna i poraněním mozku a následnými změnami funkce mozku. Příznaky a symptomy zahrnují:
pocity smutku nebo neštěstí;
ztrátu zájmu o běžné činnosti;
sociální stažení;
nespavost nebo nadměrné spaní;
únavu a ztrátu energie;
pocity bezcennosti nebo viny;
nerozhodnost, roztěkanost a sníženou koncentraci;
myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu;
změny v chuti k jídlu;
snížené sexuální touhy.
Jiné psychiatrické poruchy jsou:
obsedantně kompulzivní porucha, což je recidivující stav, který vede k dotěrným myšlenkám a opakujícímu se chování;
mánie, která způsobuje zvýšenou náladu, hyperaktivitu, impulzivní chování a přehnané sebevědomí;
bipolární porucha, což je střídání deprese a mánie.
Další změny nálady nebo osobnosti – nejedná se o konkrétní psychiatrické poruchy – zahrnují:
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
Ve svém příspěvku OPERACE KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ales.
Dobrý den.zitra nastupuji na operaci kolena.vadi ze jsem nachlazeny,mel bych byt v celkove narkoze diky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Hrdlička.
Jsem 6 týdnů po výměně levého kolenního kloubu .
Podle posledního RTG je vše OK.
Vyskytl se mi problém: při chůzi se mi v koleně ozývá poměrně silné klepaní při každém kroku. Nejsem si jistý proč ?
Mám obavu, jestli se mi něco neuvolnilo a t.d.
Pan doktor (můj operatér mne ujistil, že je vše v pořádku)
Muže mi prosím někdo sdělit podobnou zkušenost ?
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Citalon užívat?
Přípravek Citalon se nesmí užívat v těchto případech:
Jestliže je pacient alergický respektive přecitlivělý na citalopram nebo na kteroukoli další složku těchto tablet. Přesné složení léku Citalon je uvedeno níže.
Jestliže pacient užívá nebo v nedávné minulosti užíval léky nazývané inhibitory monoaminooxidázy (IMAO; používané mimo jiné také k léčbě deprese). Pokud ano, tak je nezbytné předtím, než se započne s léčbou Citalonem, poradit se se svým lékařem, protože může být nutné, aby se po vysazení IMAO vyčkalo po dobu až 14 dní. Inhibitor monoaminooxidázy nazývaný selegilin, který se používá k léčbě Parkinsonovy choroby, používat lze, nicméně v dávkách nepřesahujících 10 mg za den. Při přechodu z léčby přípravkem Citalon je třeba předtím, než se začne užívat IMAO, čekat alespoň 7 dní.
Jestliže pacient užívá Pimozid, což je lék k léčbě psychózy.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Citalon je zapotřebí v těchto situacích:
Použití Citalonu u dětí a dospívajících do 18 let. Citalon totiž není běžně určen k léčbě dětí a mladistvých do 18 let. Měli byste také vědět, že u pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu, sebevražedné myšlenky, nepřátelské jednání - převážně agresivita, vzdorovité chování a hněv. Lékař přesto může Citalon pacientům do 18 let předepsat, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším zájmu. Jestliže se u pacientů do 18 let, kteří jsou léčeni přípravkem Citalon, rozvine nebo zhorší některý z výše uvedených příznaků, je třeba o tom neprodleně informovat svého lékaře. Rovněž dlouhodobá bezpečnost přípravku Citalon ve vztahu k dalšímu růstu, dospívání, rozvoji poznání a chování nebyly dosud v této věkové skupině zkoumány.
Jestliže pacient má sebevražedné myšlenky a akutní zhoršení deprese nebo úzkosti.
Jestliže pacient trpí depresí anebo úzkostnými stavy, může někdy uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě. Tyto myšlenky se mohou projevit častěji v době, kdy se poprvé začíná užívat antidepresiva, protože trvá určitou dobu, než tyto přípravky začnou působit, obvykle přibližně dva týdny, ale někdy i déle.
Pravděpodobnost, že pacient začne uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě je větší v těchto případech:
Pokud se již v minulosti vyskytly myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu.
Jestliže pacient je mladý dospělý. Informace z klinických studií ukazují na zvýšené riziko sebevražedného chování u mladých dospělých mladších 25 let s psychiatrickými onemoc
Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí býv
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Maru.
Moc děkuji za odpověď, dnes už je to zase mnohem lepší, skoro už to nebolí, spíše takové svědění nutící ke kašli. Díky a hezký den Maru
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení. V tom případě není na místě ihned hledat nového terapeuta, ale daleko důležitější je za
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luky.
Dobrý den,
mám dotaz : náš 11 měs.chlapeček byl během dvou měs.pod narkozou celkem 5x, po posledních dvou narkozach,ktere byly během 6dní, nechtěl vůbec jíst ani pít. Po poslední narkóze je to už měsíc a stále má problém s pitím, odmítá flašku (máme několi druhů, pítko...), musím mu cpát pítí dávkovačem.Jídlo lžičkou už nám jde trochu lépe, ale celkově je to bída, jídlo stále odmítá, když se to podaří, je to nucením. Prosím moc o radu, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Všechny potraviny, nápoje a byliny byly taoisty před tisíci lety rozřazeny podle termických účinků na organismus (jin/jang). Kategorie „studené“, „osvěžující“, „neutrální“, „zahřívající“, „horké“ nesouvisí tolik s tím, zda jíme jídlo teplé nebo studené. V první řadě se posuzuje, jak potravina působí na rovnováhu jin/jang v nás. Rajčata, cuketa nebo brokolice vnitřní prostředí organismu zchladí, i když je jíme tepelně upravené. Maso umocní jangový účinek vývaru. Proto uvnitř prohřeje i vlažná polévka. Mátový čaj (jin) nás ochladí a osvěží, i když je vlažný. Zázvorový (jang) nás zahřeje i studený.
Dlouhodobě nevyvážená konzumace potravin má na organismus negativní vliv. Nevhodně nastavený jídelníček vede ke stagnaci čchi („přehřívání motoru“) nebo jejímu nedostatku („postupné vybíjení baterek“). To se podepíše na našem vzhledu i na tom, jak se cítíme. Jin/jang se nabízí jako výborný pomocník k vytvoření harmonizujícího pokrmu. Hlavní tajemství čínské tradiční nauky o výživě tkví v umu připravit na základě znalostí o jin a jang termicky vyvážené jídlo. Kdo se seznámí s termickým účinkem potravin, vyhne se nejběžnějším chybám ve výživě a získá návod k trvalému udržení zdraví.
Pro běžného smrtelníka neasijského původu je tento způsob uvažování příliš složitý, je rozumné se snažit najít výrazy, které jsou co nejbližší indoevropskému jazyku, nejlépe v jednoslovném podání. Protože je naším záměrem na tomto místě objasnit vztah ke stravě, můžeme ve zjednodušeném pojetí výrazu jin přisoudit význam uvolňující a k jang zpevňující.
Smysl obou pojmů ve vztahu vlivu potravin na trávení a současně dopadu na metabolismus je tak velmi jednoduchý. Potraviny, které mají uvolňující tendenci (například luštěniny, ovoce, zelenina, houby, mléko, káva, alkohol, sladkosti), způsobují dilataci (rozšíření, roztažení) některých tkání a orgánů. Typickými příklady jsou alkohol, který roztahuje cévy, tuky uvolňující produkci žluči či vláknina uvolňující střevní pochody. Současně tím dochází k uvolňování energie z těla, což v extrému vede k únavě a apatii, tedy pomalosti. V kontextu s tím má uvolňující tendence vliv na termické pochody v těle (takové potraviny obecně ochlazují).
Naopak potraviny se zpevňujícím vlivem (maso, vejce, některé mléčné výrobky, sůl) vedou metabolické pochody k dějům, kdy dochází například ke zvyšování svalového napětí („zpevňují“ se svaly), tlaku (krevního), hustoty (kostí, stolice).
Moderní věda umí tyto děje biochemicky vysvětlit (poměry vápníku a hořčíku ve stravě, množství bílkovin a jejich struktura, obsah soli ve stravě a z ní vyplývající změna poměrů mezi sodíkem a draslíkem a pod
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luky.
Díky za odpověď. Naše dětská dr. radí - vydržet. V nemocnici jsem slyšela názory, že se tohle může stát po narkoze, ale opravdu už je to dost dlouho od té poslední...
Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Celková anestezie musí zahrnovat:
hypnotickou složku – zajišťuje ztrátu vědomí, umožní nevnímat bolest; k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
analgezii – odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
svalovou relaxaci – potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
vegetativní stabilizaci – zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku
Po probuzení se připravte na vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte minimálně s dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče.
Narkóza vyžaduje důsledný půst. To znamená, že před operací se nesmí jíst ani pít. Při celkové anestezii, kdy má pacient vyřazeny obranné reflexy, by hrozilo nebezpečí zvracení a vdechnutí zvratků. Následky by mohly být tragické.
Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.