Dna je chronické onemocnění, které se vyznačuje zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Kyselina močová se usazuje zejména v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné klouby. Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, dna tedy úzce souvisí s výživou, jako je přejídání, avšak na jejím vzniku se mohou podílet i další faktory, např.: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.
Obsah purinů v potravinách - tabulka
Množství purinů je vyjádřeno množstvím kyseliny močové v mg na 100 gramů dané potraviny. Jednoduše, čím více mg, tím hůře pro dnu.
Potraviny s nejvyšším množstvím purinů (nad 400 mg)
Theobromin (syn: teobromin, xanteóza), obsahuje ho kakao a čokoláda - 2 300 mg
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Měla by se omezit konzumace purinů, ze kterých vzniká kyselina močová. Jedná se o maso, vnitřnosti, luštěniny a pikantní jídla, kde se puriny vyskytují. Měla by se zredukovat případná nadváha. Jíst v malých dávkách. Dodržujte pitný režim, minimálně 3 litry denně, a nepijte alkohol. Dodržujte pokyny ošetřujícího lékaře.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Brtek.
Mohu jíst při užívání Warfarin zvěřinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, můžete jíst jakékoli maso bez omezení, i když užíváte Warfarin. Zvěřina obsahuje jen velmi málo vitamínu K. Vařením se toto malé množství vitamínu K degraduje, takže s Warfarinem maso zveřiny i z ostatních zvířat nijak neinteraguje.
Ve svém příspěvku TABULKA POTRAVIN PODLE OBSAHU PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Bíro.
Dobrý den, článek mi přijde odborně zpracovaný, přesto všechno jsem trochu zmatený, většina webů co jsem prohlížel, zakazuje na Dnu červenou řepu, fazole, kávu a další, jiný to zase doporučují. Obecně se doporučuje nejíst potraviny z obsahem purinů větším jako 50mg/100g, na začátku článku uvádíte tabulku maso a uzeniny, tam je v podstatě všechno pod 50mg/100g
anglická slanina 25
hovězí 40
králičí 38
kuřecí 4
skopové 46
šunka 24
telecí 48
vepřové 48 zvěřina 35–39
tak to vyvolává dojem že to vše je povolené?
Teď si dělám porovnávací tabulku pro jednotlivé weby, a ani hodnoty purinů se nějak neshodují a to i dost podstatně, tak nevím který zdroj mám považovat za relevantní. Zajímá mně pak zejména špenát, čočka, paprika-kapie, káva, někdo zakazuje i čaj? no a nikde jsem se nedočetl jak je to s proteinovým chlebem, např. Lídl.
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan.
Ano, mate pravdu, take hledam jakou jist dietu na dnu.
I na techto strankach vyse je uvedeno, ze nemame pot kavu a o kousek nize, ze kava ma 0 putinu. Nechapu.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A&nb
Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Zásady nízkocholesterolové diety jsou totožné s doporučovanou zdravou výživou. Pestrý jídelní lístek se spoustou zeleniny a ovoce (5x denně 100g porce), dostatek důležitých bílkovin, vhodných tuků, sacharidů s obsahem vlákniny, vitamíny rozpustné v tucích i ve vodě, minerální látky, dostatečný pitný režim. Je třeba změnit nejenom jídelní lístek, ale i životní styl. Zařadit tělesnou aktivitu (4x týdně půl hodiny), vyhýbat se stresu, nekouřit.
Místo živočišných tuků je třeba do jídelního lístku zařadit tuky rostlinné s obsahem nenasycených mastných kyselin a vícenenasycených mastných kyselin. Nekonzumovat všechna tučná masa, z drůbeže pak husu a kachnu. Dále vnitřnosti (mozeček, játra, slezina, jazyk). Smažením upravujeme masa jen výjimečně. Vhodná jsou masa libová jako kuřecí a krůtí maso (bez kůže), libové maso vepřové (kýta, „panenka“), hovězí, králičí, skopové, zvěřina, klokaní, pštrosí. Z uzenin se doporučuje pouze libová šunka (krůtí, kuřecí) a šunkový salám.
Nenasycené mastné kyseliny – ty cholesterol snižují – jsou obsaženy v kvalitních rostlinných olejích a v produktech z nich vyrobených – v margarínech. Přírodními zdroji těchto vhodných tuků jsou dále semínka a ořechy. Zdrojem vícenenasycených mastných kyselin n-6 a n-3 jsou ryby, především tučné mořské ryby z chladných moří. Je to hlavně losos, makrela, treska, sleď, sardinky, tuňák a ze sladkovodních tolstolobik. Na našem stole by se měly objevit nejméně dvakrát týdně (konzerva s drceným tuňákem takřka tyto vzácné mastné kyseliny neobsahuje, je naložen do rostlinného oleje!)
Mléko a mléčné výrobky jsou hlavními dodavateli vápníku. V případě dodržování nízkocholesterolové diety zařazujeme polotučné mléko (1,5% T), jogurty s 2% obsahem tuku a sýry do 30 % tuku.
Snižování krevního cholesterolu napomáhá dostatečný příjem vlákniny. Měli bychom konzumovat denně 500 g zeleniny + ovoce (včetně brambor) především v syrové formě, často zařazovat do jídelního lístku celozrnné pečivo, luštěniny, neloupanou rýži, pohanku, jáhly, kroupy, ořechy a semínka. Tyto potraviny obsahují i významné množství vitamínů (B, C, provitamín A, E, D) a minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a další). Některé z těchto nutrientů působí jako antioxidanty a zlepšují naši obranyschopnost.
Jedno vejce obsahuje ve žloutku (30 g) až 290 mg cholesterolu (bílek je takřka čistá bílkovina). Podle některých odborníků a studií jsou ve žloutku obsaženy látky (lecitin a další), které účinek cholesterolu ve vejci snižují. Lidem se zvýšenou či vysokou hladinou cholesterolu se doporučuje raději snížit konzumaci vajec na dva kusy za týden, a to především v pokrmech, ne samostatně.
Dna je jednou z nejbolestivějších nemocí, a navíc když vás přepadne záchvat, léky vám mohou pomoci zbavit se těch nejhorších bolestí. Je důležité poradit se s lékařem ohledně toho, které léky jsou pro vás vhodné. Lékař vám může doporučit léky proti bolesti, které vám skutečně pomohou:
protizánětlivé léky, které jsou volně prodejné
kortikosteroidy
kolchicin – tento lék funguje nejlépe během prvních 12 hodin po záchvatu dny
léky na snížení obsahu kyseliny močové v krvi
v akutním stadiu jsou podávány protizánětlivé léky; postižené místo se leduje
přírodní produkty – třešně, sušené meruňky, jahody
Prvním krokem při léčbě je však úprava stravování a životního stylu. Jde o vynechání všech potravin, které zvyšují množství kyseliny močové v těle. Je nutné vynechat potraviny, které obsahují více než 40–50 mg purinů na 100 g. Dieta při dně klade důraz na omezení potravin s vysokým obsahem purinů, mezi které patří například maso, vnitřnosti (játra, ledvinky), masové extrakty, uzeniny.
Určitě nekonzumujte tyto potraviny:
maso z mladých zvířat, zvěřina
smažená a grilovaná masa
uzeniny, masové polévky a vývary
vnitřnosti – játra, ledviny, srdce
zeleninu jako špenát, kapustu, rebarboru, česnek, křen, chřest
luštěniny
houby
tučné sýry, sójová omáčka
čokoláda, kakao
celozrnné výrobky
různé druhy alkoholu (ten je nejhorší ze všeho – obsahuje vysoké množství purinů)
Trpíte-li hyperurikémií nebo dnou, tak byste měli dodržovat nízkopurinovou dietu (nízkopurinová dieta), což znamená upřednostňovat potraviny s nízkým obsahem purinů. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů – jde především o alkohol a nasycené tuky.
Vysokopurinové potraviny: Mladé maso (kuřecí a telecí), zvěřina a vnitřnosti (játra, mozek, ledvinky z hovězího masa). Jakékoli potraviny s nasycenými tuky. Mořské plody a jiní měkkýši (ančovičky, sardinky, sleď, makrela). Potraviny a nápoje s vysokým obsahem fruktózového sirupu. Pivo a výrobky z droždí a kvasnic.
Potraviny se středním obsahem purinů: Chřest, špenát, houby, zelený hrášek, květák (maximálně 1/2 hrnku denně). Hovězí, vepřové, jehněčí, rybí a drůbeží maso (maximálně 120 až 180 g denně). Pšeničné otruby a klíčky (denně do 1/4 šálku). Fazole, čočka a hrách (maximálně 1 šálek denně). Ovesné vločky (maximálně 2/3 šálku denně). Ovocné šťávy bez přidaného sirupu. Masové vývary.
Nízkopurinové potraviny: Ostatní druhy zeleniny, například rajčata, mrkev, listová zelenina a další. Dochucovadla na bázi kvalitních olejů a octů. Ořechy a ořechová másla. Mléčné výrobky (nejlépe bez tuku nebo nízkotučné). Ovoce, vejce, káva a čaj.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy. Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy. Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zejména kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Bez obav konzumujte celozrnný chléb, obiloviny a těstoviny, mléko s nízkým obsahem tuku, jogurty a sýr, vejce, ovoce a zeleninu. Kromě omezení potravin s vysokým obsahem purinů je nutná celková změna životního stylu, více tělesného pohybu, dodržení pitného režimu, méně stresu a více odpočinku a relaxace.
Lze doporučit jednou až dvakrát týdně odlehčovací ovocné a zeleninové dny, nejlépe po poradě s lékařem.
Základem je dobrá anamnéza a zjištění všech okolností předcházejících postižení kloubu – infekce, obstřiky, úrazy, operace. Následuje klinické vyšetření, rentgen a vyšetření krve. Většinou je zjištěna vysoká sedimentace, CRP (C-reaktivní protein – zánětový parametr) vzroste z nulové hodnoty na stovkové, a později i vzestup bílých krvinek (leukocytů) v krevním obraze. Současně je nutné provést punkci kloubu a odeslat vzorek na mikrobiologické vyšetření. Léčba musí být okamžitá.
Při nižším CRP a lokalizaci pouze na kloub, bez celkových příznaků infekce krve, lze zahájit léčbu antibiotiky a sledovat hodnoty CRP, leukocytů a celkový stav pacienta. Při vysokých hodnotách zánětu, a pokud se dostane infekce z kloubu do krve, je nutné kromě antibiotické terapie operační řešení. Principem je otevření kloubu, vypláchnutí hnisu, současně vypláchnutí kloubu dezinfekcí a zavedení hadiček, takzvaná proplachová laváž. Jedna hadička je přívodná a druhá odvodná, kterou se následně 7–10 dní vyplachuje kloub. Po zklidnění se hadičky vytáhnou a následuje rehabilitace s postupným zatěžováním kloubu. Nutností je dlouhodobější léčba antibiotiky a pravidelné sledování zánětu v krvi. Teprve po normalizaci je možno antibiotika vysadit.
Léčba Mortonova neuromu zahrnuje:
vložky do bot k redukci tlaku na nerv;
injekce steroidů do bolestivé části;
masáže chodidel pro zvýšení krevního oběhu;
léky proti bolesti;
chirurgický zákrok (ojediněle).
Léčba kůstek zahrnuje:
odpočinek;
ochlazování (led);
používání vložek pod prsty v pohodlné obuvi;
používání bot s nízkým nebo žádným podpatkem;
v některých případech může pomoci steroidní injekce.
Léčba artritidy a dny zahrnuje:
dietu – je nutné se vyvarovat potravin s vysokým obsahem purinů (vnitřnosti, zvěřina, luštěniny, kakao a podobně), dále omezit příjem alkoholu; u nemocných s litiázou nebo při urikosurické léčbě se doporučuje příjem nejméně 2 l tekutin denně;
redukci hmotnosti;
odpočinek;
léčbu kolchicinem i kortikosteroidy;
léky od bolesti (ibuprofen).
Léčba a prevence vbočeného palce zahrnuje:
používání pohodlné obuvi;
chirurgický zákrok v případě zhoršování deformity a bolesti;
Ovesné vločky nezpůsobují dnu, ale pokud vám již bylo diagnostikováno toto onemocnění, lékař by vám mohl doporučit omezit konzumaci ovesných vloček. To proto, že ovesné vločky obsahují puriny, které přispívají k formě artritidy v podobě dny. Potraviny, jako jsou játra, ledviny, zvěřina, sardele a masové omáčky, obsahují vysoké množství purinů. Ovesné vločky obsahují malé množství purinů, takže jestliže máte dnu, může vám být lékařem doporučeno konzumovat pokrmy z ovesných vloček s mírou.
Při onemocnění jater je důležité dodržovat dietu minimálně několik měsíců (v některých případech i let), i potom se ale nedoporučuje játra zas tak přetěžovat. Stává se, že v některých případech musí být dieta celoživotní.
Při jaterní dietě je důležité se vyhýbat alkoholu, tučným jídlům (tučné jídlo, uzeniny, salámy, zvěřina, nakládané maso, tučné sýry, jogurty, plnotučné mléko), čokoládě, moučníkům z tučného těsta. Nedoporučuje se také konzumace potravin s přepálenými tuky, naopak by potraviny měly být připravované vařením, dušením, grilováním. V jídelníčku by nemělo chybět ovoce (jablko, kiwi, banány, jahody) a zeleninu. Nedoporučují se ani ostrá koření jako pepř, paprika, kari, chilli. Negativně na zdravotní stav jater působí i zpracované rostlinné oleje a margaríny. Naopak pomoci mohou čerstvé zeleninové šťávy a citrusové plody.
Také by se měl dodržovat pitný režim, vhodné jsou ovocné čaje, vody, nesycené minerálky, džusy. Do jídelníčku by se měly přidat i některé bylinky jako již zmíněný ostropestřec mariánský.
S regenerací jater mohou pomoci i suroviny, které se běžně vyskytují v řadě domácností.
Patří sem například jablečný ocet (doporučuje se lžíci jablečného octa rozmíchat ve sklenici vody a tento nápoj pít dvakrát denně, pomáhá totiž s metabolizací tuků a zároveň brání vzniku zánětů), citron a veškeré ovoce s vysokým obsahem vitaminu C (tento vitamín pomáhá s tvorbou glutationu, což je enzym nutný k metabolizování tuků), čaj z pampelišky (pampeliška má pozitivní vliv na trávení a je vhodná hlavně pro lidi, u nichž je steatóza způsobená obezitou), zelený čaj (katechiny obsažené v tomto nápoji podporují fungování jater a hlavně metabolizaci tuků), kurkuma (toto koření má silné protizánětlivé účinky a brání tak zhoršování steatózy a podporuje metabolismus tuků).