ABSCESY NA DÁSNÍCH je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Abscesy jsou onemocněním, které řada lidí podceňuje a neuvědomuje si, co tato hlíza může v některých případech napáchat na jejich zdraví.
Nitrobřišní abscesy
Jedná se o abscesy, které jsou uloženy v dutině břišní, podle jejich umístění se rozlišuje na abscesy: intraperitoneální (uvnitř dutiny břišní), retroperitoneální (vzadu za pobřišnicí), orgánové. V případě intraperitoneálních abscesů dochází k hromadění zánětlivých látek v oblasti pod bránicí (potíže: horečka, nechutenství, úbytek váhy, kašel, bolest na hrudníku, dušnost, bolest ramene, bolest břicha, problémy s vyprazdňováním), v pánvi v důsledku akutní apendicitidy, zánětu v malé pánvi, v důsledku akutního zánětu tlustého střeva (potíže horečka, bolest v podbřišku, průjmy, potíže při močení, zvýšený počet bílých krvinek), ale i inframesokolické abscesy: důsledek akutní apendicitidy (potíže: horečka, bolest v pravém podbřišku, uzávěr tenkého střeva), problémy s tlustým střevem (potíže: bolest v levém podbřišku, nechutenství, horečka, pocity na zvracení, útvar v levém podbřišku), mezikličkové abcesy (potíže: horečka, zvýšený počet bílých krvinek, bolestivost, vzedmutí břicha). Retroperitoneální abscesy vznikají v důsledku zánětlivých onemocnění orgánů břišní dutiny, hlavními příznaky jsou horečka, bolesti břicha, bolest v třísle, zvracení, úbytek hmotnosti, bolest v noze (kyčli, koleni), zvýšený počet bílých krvinek. Orgánové abscesy postihují slezinu, slinivku břišní a játra. Absces slinivky bývá v důsledku neléčení kteréhokoliv abscesu kdekoliv v těle, v takovém případě se ale neprojeví téměř žádné příznaky, pokud ale k abscesu slinivky došlo v důsledku poranění sleziny a zavlečení sem infekce krví, pak příznaky jsou horečka, bolest v levém boku, levé části hrudníku, v levém rameni, pohmatová citlivost pod levými žebry, na pohmat zvětšená slezina. K abscesu slinivky břišní dochází v důsledku komplikace akutního zánětu (akutní pankreatitidy), bakterie se sem dostávají krví. Příznaky jsou horečka, bolest břicha, zvracení, problémy s vyprazdňováním, na pohmat zvětšená slinivka, vyšší počet bílých krvinek. K abscesům na játrech obvykle dochází v důsledku bakteriální (zánět žlučovodů, záněty zažívacího traktu, poranění jater atd.), nebo parazitární infekce. Mezi příznaky patří horečka, nechutenství, pocit slabosti, úbytek hmotnosti, někdy jsou hmatatelná zvětšená játra, chudokrevnost, zvýšený počet bílých krvinek, zvýšená sedimentace, nevzdušná dolní část pravé plíce, zápal plic, zvýšen poloha pravé bránice.
Příčiny
Většina nitrobřišních abscesů vzniká v důsledku poranění nebo zánětu břišních orgánů, jejichž následkem bývá proděravění trávicí roury. Obvykle tyto abscesy způsobují bakterie pocházející ze střev (bakterie escherichia coli, bacteroides atd.) mezi projevy nitrobřišních abscesů patří horečka, větší množství bílých krvinek v krvi, zvýšená sedimentace, lokalizovaná bol
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivanka Kučerová.
nejprve malý černý flíček //myslela jsem,že je to modřina/ na dásni pod zubem se přestěhoval do místa zpředu mezi 2 zuby. Velikost asi 3 mm. Nebolí,nereaguje na chlad a teplo, je to jako pigmentová skvrna.Pravdepodobně se to udělalo po silném čištění mezi zuby párátkem.Lékař vyčistil zubní kámen,ošetřil peroxidem-Myslí.že se do dásně dostalo barvivo zubního kamene.Má někdo jiný názor?Děkuje Ivča ,která toto sleduje 2 měsíce
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidského těla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidského těla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidského těla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
V naší poradně s názvem HNĚDY FLEK NA DASNICH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Je nesmysl, aby barvivo ze zubního kamene obarvilo natrvalo dáseň kolem zubu. To spíše vypadá na zanedbaný váček na dásni, který se zapouzdřil a takto se zbarvil. Pro vyčištění je potřeba obarvenou tkáň naříznout a vyčistit. Zkuste absolvovat ještě jednu návštěvu u jiného zubaře. Pokud tyto stavy zanedbáte, tak riskujete odchlípnutí dásní od zubů a následnou parodontózu. Fotka, na které jsou vidět tmavé dásně kolem zubů, je vidět zde: https://www.tomasvanek.cz/i…
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivanka Kučerová.
Mooooc děkuji za váš názor a radu.Také jsem dnes uvažovala, když stále křoupu mandle a meruňková hořká jadérka, zda-li by to nemohl být nějaký druh plísně.Na vaše doporučení budu pokračovat s jiným lékařem v odstranění problému. Zdravím neznámou zpřízněnou duši Cempírka , Ivča.
Stejně jako na ruce, tak i v podpaží mohou snadno vzniknout abscesy, které vzhledem k častým pohybům rukou bývají velmi bolestivé a je třeba se jich proto brzy zbavit, aby pacientovi příliš neznepříjemňovaly život. Opět se jedná o zasažení kůže, tedy o furunkly. Nezasahují tedy žádný orgán.
Příčiny
Stejně jako u ostatních kožních abscesů je i v tomto případě viníkem stafylokok, případně streptokok (ve výjimečných případech i plísně), který napadl tělo pacienta v důsledku oslabení jeho organismu a „vrhnul“ se na místo kůže, které bylo nějakým způsobem poraněné, oslabené. V případě abscesu v podpaží nahrává těmto bakteriím i fakt, že řada lidí v této oblasti těla zanedbává hygienu, která je pro zabránění vzniku abscesu velmi důležitá.
Léčba
Kožní abscesy se obvykle léčí chirurgicky. Jen v případě, že jsou příliš malé a nerozvinuté mohou zabrat samotná antibiotika bez nutnosti chirurgického zásahu. Často se ale pacientům stává, že se jim abscesy v tomto místě stále vrací. I na abscesy v podpaží se pro zmírnění bolesti (a v některých případech i odstranění abscesu) dají aplikovat teplé obklady, obklady z popence obecného, nebo z rozvařené cibule. Chirurgický zásah dá ale pacientovi jistotu, že místo abscesu bude od hnisu zcela vyčištěno a že zákrok zabrání tomu, aby se v daném místě hnis nadále vytvářel (pokud by to hrozilo, lékař na dané místo vloží drény, nebo hadičku, jíž může hnis vytékat ven a neusazuje se tak v podkoží pacienta). V rámci léčby je důležité respektovat nařízení lékaře, chodit na převazy a místo abscesu čistit až se svolením lékaře.
V naší poradně s názvem RAKOVINA JAZYKA PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Fléglová.
Prosím o radu.Bojím se jestli nemám rakovinu jazyku.Na jazyce se mi udělaly bílé skvrny.Nejdřív jsem tam měla menší skvrnu teď jich mám hodně.Může te mě k tomu něco napsat.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bílé flíčky na jazyku mohou ale také nemusí být nutně příznakem rakoviny. Bílé skvrny se na jazyku vytváří mimo jiné při onemocnění leukoplakie nebo lichen planus. U rakoviny jazyka se bílé skvrny vyskytují nejen na jazyku, ale i na dásních nebo v krku. Nejlépe uděláte, když si jazyk necháte prohlédnout zubařem při zubní prohlídce. Tak se nejrychleji dozvíte, co to je a jak to případně léčit.
Perorální antikoncepce může ovlivnit zdraví dásní, ale dobrou zprávou je, že existují způsoby, jak je možno dásně chránit. Pří užívání antikoncepce si tělo myslí, že je žena těhotná, takže tyto hormonální změny mohou mít vliv na zdraví dásní. Antikoncepční pilulky mohou rovněž zvýšit zánětlivou odezvu ženy, podobně jako v těhotenství, což způsobuje, že jsou dásně zarudlé, oteklé a krvácejí mnohem snadněji. Také může docházet k poklesu produkce slin, které chrání zuby před nepříznivými vlivy. Dostatečné množství slin vyrovnává pH dutiny ústní na neutrální a tvoří se perikula, což je ochranná vrstva zubu, která jej chrání před kyselinami a možnou erozí. U žen, které užívají antikoncepci, je vyšší pravděpodobnost, že se u nich po extrakci zubů moudrosti objeví takzvané suché lůžko.
Při užívání perorální antikoncepce nepodceňujte návštěvy zubního lékaře. Ten vás může upozornit na případné změny v dutině ústní v souvislosti s užíváním perorální antikoncepce. Změny na dásních mohou mít trvalý vliv na tvorbu jizev na dásních a nevratně tak ovlivnit elasticitu dásní. Pravidelně si čistěte zuby a dodržujte ústní hygienu.
Perorální antikoncepce může ovlivnit zdraví dásní, ale dobrou zprávou je, že existují způsoby, jak je možno dásně chránit:
Zvolte si perorální antikoncepci, která je pro vás vhodná a nejméně ovlivňuje zdraví dásní.
Nedopusťte, aby došlo k nezvratným změnám na dásních.
Pokud již trpíte onemocněním dásní a užíváte antikoncepci, můžete si přivodit složitý zdravotní stav v dutině ústní. Na trhu ale existuje více antikoncepčních metod, které můžete využít.
V naší poradně s názvem ZUBNÍ PROTÉZY JSOU NEJLEPŠÍ A CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Cena se může lišit a každá ordinace si může účtovat trochu jinou cenu. Záleží i na laboratoři, která protézu zhotovuje. Taky záleží jestli má pacient nárok od pojišťovny na novou protézu, a pokud má nárok, tak doplácí jen pár stovek. Na přesnou cenu se tedy zeptejte v ordinaci svého zubního lékaře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana Škodáčková.
Dobrý den. Před rokem mě byla zhotovena zubní protéza. Do dnešního dne i po různých opravách jí nemohu používat. Doktor mě sdělil,že problém je v mých dásních. Na protézu jsem měla od pojišťovny nárok a teď až za 3 roky. Psychicky mě to deptá,nemohu nejen kousat potravu,ale špatně se mi bez ní hovoří. Jedná se o spodní protézu.
Na zánět zubu nejsou volně dostupná antibiotika. Antibiotika jsou indikována na základě klinických příznaků a jasných známek bakteriální infekce. Patří sem například abscesy v bukálních prostorech, vestibulární abscesy, retrofaryngeální abscesy. Dále pak infekce s charakteristickými klinickými nálezy, a to dentální infekce, streptokoková tonzilitida a infekční mononukleóza.
Mezi lehké infekce nevyžadující léčbu patří například chronická periodontitida, akutní periodontitida, akutní exacerbace chronická periodontitida. Zvýšená opatrnost je nutná u pacientů s leukemií, diabetem a imunosupresí. Většina pacientů u zánětu zubu nepotřebuje antibiotika, ovšem někdy je nutná extrakce.
V naší poradně s názvem GODASAL NA ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zágorová.
Mám nemoc trojklanného nervu v dasnich, je to hrozně boestivé, můžu si případně vzit imobrufen, godosal užívám 1 tabletu denně a druhý dotaz gynekolog mi předepsalantibotika macmiror, není mi po nich dibře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Godasal obsahuje kyselinu acetylsalicylovou a používá se k prevenci srdečních záchvatů nebo mrtvice. Časté nebo pravidelné užívání ibuprofenu může snížit účinnost Godasalu. Kromě toho může kombinace těchto léků zvýšit riziko vzniku gastrointestinálních vředů a krvácení. K bezpečnému užívání obou léků možná budete potřebovat úpravu dávky nebo častější sledování lékařem. Pokud si vezmete ibuprofen a objeví se u vás silná bolest břicha, nadýmání, náhlá závrať nebo točení hlavy, nevolnost, zvracení (zejména s krví), ztráta chuti k jídlu a/nebo černá dehtovitá stolice, okamžitě kontaktujte svého lékaře.
Pro tlumení silné bolesti při užívání Godasalu budete potřebovat silnější lék proti bolesti, který je na předpis. Domluvte se se svým neurologem na vhodném léku ve vašem případě.
Co se týče antibiotika Macmiror, tak mezi jeho nežádoucí účinky patří poruchy zažívacího traktu. Kontaktujte svého gynekologa a informujte ho o svých obtížích.
Každodenní používání dentálních nití, mezizubních kartáčků, pravidelné čištění zubů a pravidelné zubní prohlídky pomáhají předcházet problémům, jako jsou abscesy dutiny ústní nebo pigmentace zubů. Zubní infekce se mohou šířit do obličeje, lebky, a dokonce i do krevního oběhu. Při bolestech zubů, horečce a bolestech ucha je důležité navštívit svého zubního lékaře.
Abscesy měkkých tkání se léčí vypuštěním hnisu podél zubu a výplachy peroxidem, incize jsou nutné výjimečně. Po zklidnění se stav léčí stejně jako u parodontálního chobotu (kapsy). Abscesy kostní se léčí lokálně výplachy peroxidem a podáváním antibiotik. Dojde-li k sekvestraci, je nutné sekvestr odstranit. Vícečetné parodontální abscesy se objevují u pacientů s neléčenou parodontitidou, když dojde k oslabení organismu například angínou či katarem horních cest dýchacích.
Černá tečka v ustech nebo na dásni může signalizovat melaninové pigmentace, které lze dále rozdělit na jednotlivé typy.
Fyziologická pigmentace: Tento typ pigmentace se spatřuje nejčastěji na sliznicích tváří a dásní, může se ale vyskytovat i jinde. Bývá symetrická. Není třeba ji léčit, pouze se sleduje. Častější je u černochů.
Melanotické makuly (slizniční melanóza): Jde o drobné skvrnky v oblasti retní červeně. Jejich velikost nepřesahuje průměr 1 cm. Vyskytují se v páté dekádě života, jsou neškodné, není třeba je klinicky řešit. Mohou se vyskytovat i na sliznicích dutiny ústní, je to dáno hyperpigmentací bazálních buněk epitelu a zmnožením melanofágů.
Kuřácká melanóza: Látky, které obsahuje kouř, mají schopnost aktivovat proliferaci melanocytů. Skvrny se pak nacházejí zejména na tvářích, dásních a patře. Dobrou zprávou je, že pokud kuřák přestane kouřit, zbarvení sliznic zmizí.
Névocelulární névy: Mohou být vrozené nebo získané, představují riziko maligního zvratu, je proto důležité je pečlivě sledovat.
Maligní melanom: V dutině ústní se může vyvinout i jeden z nejnebezpečnějších nádorů – maligní melanom. Vzniká jako novotvar nebo na podkladě maligního zvrhnutí névocelulárního névu. Tvoří asi půl procenta všech nádorů dutiny ústní a v ČR není příliš běžný. Nejčastěji se melanom vyvine na patře.
U celkových chorob se vyskytují následující typy.
U Peutz-Jeghersova syndromu na obličeji a rtu: Na retní červeni, ale i na kůži okolo rtů se nacházejí drobně rozeseté pigmentace. Tento syndrom souvisí s výskytem velkého množství polypů ve střevě, proto jsou tito pacienti více ohroženi vznikem karcinomu kolorekta.
U Addisonovy choroby: Při této chorobě vzniká nadměrné množství melaninu. Hyperpigmentace jsou hlavně v oblasti genitálu a areol mammae. V dutině ústní vznikají ložiskové šedočerné pigmentace (takzvané grafitové skvrny) na sliznici dutiny ústní, zejména na sliznici tvářové v krajině molárů a po stranách jazyka.
Dále jsou známy exogenní pigmenty pocházející z vnějšího prostředí.
Amalgám: Amalgám zbarvuje dáseň při iatrogenním zapříčinění, kdy se do otevřené rány v gingivě dostanou amalgámové části z odvrtávané zubní výplně. Zabarvení ale může vzniknout i galvanicky či traumaticky. Zabarvená ložiska jsou nejčastěji na dásních, tvářích a podobně.
Otrava těžkými kovy: Černý lem na dásni vzniká při otravě olovem.
Léky: Například cisplatina, která se používá při onkoterapii, způsobuje takzvaný platinový proužek.
Další příčiny: Mezi další příčiny patří například dobrovolná tetováž (žvýkání bylin) nebo zaražení cizího tělesa – hrot tužky a podobně.
Jedním z míst, kde se může absces objevit, jsou horní končetiny člověka. Tento typ abscesu nezasahuje žádný orgán, ale kůži a váčky v ní. Obvykle je tento absces viditelný na první pohled. Zpočátku se může projevovat jako mírné zarudnutí dané oblasti, postupně se pak ale zarudnutí zvětšuje a v jeho středu se tvoří hnisavý vrcholek.
Příčiny
Nejčastější příčinou abscesu na ruce jsou stafylokokové infekce. Zhruba u 30 % lidí stafylokok běžně přežívá, výrazně se neprojevuje a není potřeba ho nijak léčit. V dalších případech ale může způsobit infekci. Některé druhy stafylokoků totiž reagují ve chvílích, kdy je lidský organismus oslabený, například nemocí, v tu chvíli pak se na tuto nemoc naváží a mohou využít i drobného poranění kůže na ruce a dané místo napadnout. Oslabené tělo se s nimi nedokáže adekvátně vypořádat, a tak dochází k postupnému vzniku zánětu.
Léčba
Někteří pacienti dávají přednost vyhnisání abscesu a následné dlouhé samovolné rekonvalescenci, která ale nemusí být vždy úspěšná. Vyhnisání abscesu totiž neznamená, že byl absces z těla odstraněn. Mohlo se stát, že se hnis dostal i do krve, kde by způsobil obrovské zdravotní problémy. Kromě vyhnisání se někteří lidé uchylují i k bylinkám a babským radám, jak na absces. Z bylinek se doporučuje popenec obecný, který je nutné nějakou dobu povařit, scedit, vylouhovat a udělat z něj obklad, který se na absces pravidelně přikládá. Jiné babské rady doporučují na kožní abscesy pokládat teplé obklady několikrát denně. Stejně tak se najdou zastánci cibulových obkladů, které spočívají v tom, že se cibule zhruba půl hodiny vaří ve vodě, následně se rozmačká a vloží se do kapesníku, který se přiloží na absces. Tento obklad by se měl měnit zhruba po čtyřech hodinách. Jisté je, že někdy tyto babské rady mohou slavit úspěch, ale pokud pacient nevidí žádné zlepšení, naopak se jeho stav horší, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Všichni lékaři, chirurgové i dermatologové, se v případě abscesu uchylují k chirurgickému zákroku, kdy je absces rozříznut a jeho dutina je od hnisu vyčištěná. Obvykle se do rány navíc zavádějí drény, aby i následující hnis mohl volně odtékat a opět se v ráně netvořil. Součástí léčby bývají také antibiotika. U nich je obvykle potřeba zjistit, které bakterie absces způsobily, protože na některé abscesy způsobené stafylokoky klasická streptokoková antibiotika nezabírají.
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Je třeba zde upozornit na nebezpečné améby, které si můžeme přivést z dalekých cest. Pokud totiž při potížích neabsolvujete prohlídku u odborníka, tak normální praktický lékař je obvykle neodhalí a tyto améby se pak můžou rozšířit do kteréhokoliv orgánu v těle. Týká se to takových těch invazivních forem amebových onemocnění, proti kterým, kromě určitého chování, žádná obrana neexistuje. A co způsobují tyto améby? Střevní améby, respektive amébové úplavice, způsobují těžké střevní onemocnění, spojené s krví ve stolici, které může skončit třeba až proděravěním střeva. Améba může proniknout i mimo střevní stěnu a pak může dělat různé potíže v játrech, jako jsou různé jaterní abscesy, nebo může vyvolat abscesy i jinde v těle. Tyto améby sou skutečně velmi závažná onemocnění, proti který neexistuje očkování. Jedinou obranou je prevence, která spočívá v kontrole stravy a vody, to znamená jíst jen převařené jídlo a pít vodu z jasných zdrojů, zlepší je voda v originálním balení. Také převařená voda daná do nádoby, která je sterilní, by měla být bez rizika nákazy amébou. Jinak žádné očkováním proti této nemoci nás zatím neochrání. Typické zdroje nákaz pochází z oblasti východní a jihovýchodní Asie.
Existují různé formy puchýřů a každá z nich se objeví z jiného důvodu. Buď se vytvoří jeden puchýř, nebo jich může být více.
Puchýře při horečce. Tyto puchýře se vykytují jako opary a jsou způsobeny infekcí herpes simplex. Objevují se v okolí dutiny ústní, na rtech, jsou doprovázeny některými dalšími příznaky, jako je zduření lymfatických uzlin. Spouštěčem (příčinou) oparů může být nadměrný stres, slabý imunitní systém, trauma, vystavení ultrafialovému záření, mrazivé počasí, chřipka nebo horečka.
Další formou jsou takzvané aftózní vředy. I když vypadají jako opary, mají odlišné vlastnosti ¬ nejsou přenosné (infekční), vyskytují se pouze v dutině ústní a mají větší velikost. Přesná příčina těchto vředů není zcela známá. Mohou být způsobeny nedostatkem vitamínů, potravinovou alergií (citlivostí), stresem, hormonálními změnami, některými faktory životního prostředí, střevním onemocněním, použitím zubních past s obsahem natrium-lauryl-sulfátu a podobně.
Slintavka je virová infekce postihující především malé děti. Tato nemoc je charakterizována bolestivými červenými puchýři na jazyku a v jiných částech úst, projevuje se také kožní vyrážkou na dlaních, chodidlech, nohou a prstech. Puchýřky se změní na vřed po několika dnech.
Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je známá jako afty nebo kandidóza a je způsobena plísní Candida albicans. Před tím, než se objeví bílé léze na jazyku, dochází k jeho otoku a bolesti.
Bakteriální infekce, konkrétně bakterie staphylococcus je nejčastěji zodpovědná za puchýře objevující se na dásních a šířící se později na jazyk.
Další příčinou je potravinová alergie. Lidé, kteří jsou alergičtí na některé potraviny, například vejce, mléko či burské oříšky, trpí tvorbou vředů při konzumaci konkrétních potravin. Někdy může dojít k žaludeční nevolnosti.
Nedostatek vitamínu B. Lidé s nedostatkem vitamínu B obvykle trpí puchýři v ústech, protože imunitní systém nemá dobrou ochranu proti bakteriální infekci. Nejlepším způsobem, jak se zbavit tohoto problému, je zahrnout potraviny bohaté na vitamín B do svého jídelníčku.
Menší poranění jazyka je běžným jevem, může k němu dojít v důsledku náhodného kousnutí, při čištění zubů, konzumací teplých jídel nebo při nějaké zubní proceduře. Tento druh zranění pak často vede k růstu puchýřku na místě poranění.
Existují i další faktory zodpovědné za rozvoj puchýřů na jazyku: nežádoucí účinky některých léků, nezdravé stravovací návyky, hormonální změny, angína, chudokrevnost, změny v imunitním systému a podobně.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní
Jako prenatální vývoj označujeme proces, ve kterém se vyvíjí lidské embryo či plod v průběhu těhotenství. Dalo by se říci, že se jedná o období od oplodnění až po narození. Často se používají termíny jako vývoj plodu, fetální vývoj nebo embryologie. Jakmile u plodu skončí embryogeneze, a to v 10. týdnu těhotenství, dochází k tvorbě všech důležitých orgánů. Proto se následující období nazývá fetální.
4. týden: Hlava a nohy embrya rostou, vyvíjejí se oči a uši. V budoucím hrudníku bije srdce a vytvářejí se plíce.
8. týden: Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se plodem. Plod už má všechny orgány. Vytváří se čelist včetně zárodků zubů v dásních. V mozku probíhá elektrická aktivita. Plod měří asi 2 cm a jeho srdce tepe asi 140–150krát za minutu.
13. týden: Tlukot srdce je slyšet stetoskopem. Vytvořily se prsty s měkkými nehty. Na prstech jsou zřejmé otisky prstů. Plod reaguje na dotyk. Vyvíjejí se pohlavní orgány, ale určení pohlaví je stále obtížné. Plod se hýbe, svírá pěst a pohybuje hlavou. Na konci třetího měsíce (prvního trimestru) je plod asi 10 cm dlouhý a váží asi 150 g.
17. týden: Plod slyší matčin hlas, tlukot srdce a další okolní zvuky. Plodová voda je dvakrát až třikrát denně obměněna. Matka přibývá na váze asi čtvrt kilogramu za týden. Plod měří okolo 16 cm a váží asi 250 g.
21. týden: Matce se dále zvětšují prsa, zpravidla pociťuje první pohyby dítěte. Plod je asi 19 cm dlouhý a váží 350 g. Začínají mu růst vlasy a oční řasy. Na ultrazvukovém vyšetření jsou vidět pohyby a bývá možno rozpoznat pohlaví.
25. týden: Plod je aktivní a otáčí se. „Saje“ si palec (ve skutečnosti však dosud nemá vyvinutý sací reflex). Má reálnou šanci (asi 70%) na přežití v případě předčasného porodu. Měří přes 30 cm a váží asi 900 g.
29. týden: Plod rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Chutí rozlišuje mezi sladkým a kyselým. Pracuje všech pět smyslů. Měří téměř 40 cm a váží asi 1,8 kg.
34. týden: Plodu rychle narostl mozek. V případě předčasného porodu má dítě velmi dobrou šanci na přežití. Měří asi 42 cm a váží 2,3 kg.
38. týden: Je krátce před porodem. Dítě měří od 48 do 54 cm a váží od 2,8 do 4 kg. Průměr jeho hlavy je 9,5–10,5 cm.
