ADENOM NADLEDVINY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Nadledvinky jsou obrazně řečeno jako dvě třešinky posazené na špici obou ledvin. I když jsou malé, jsou pro náš organismus velmi důležité. Produkují hormony, které spouští stresovou reakci, jako je například instinkt „boj nebo útěk“, a jsou zapojeny do komplexní hormonální interakce mezi hypotalamem a hypofýzou.
Rakovina
Mezi nemocemi nadledvin dominují benigní, tedy nezhoubné nádory, které však často produkují účinné hormony. Nádorové buňky se stávají nezávislé na nadřazených centrech. Produkují si hormony, kdy chtějí a v libovolném množství. Vzácnější jsou takzvané „němé“ nádory, které si pomalu a často bez příznaků rostou v tkáni nadledviny. Často je odhalí lékař náhodně při ultrazvukovém vyšetření ledvin.
Adenom
Adenom je nejčastější nádor, který se v nadledvinách nachází. Může být jen v jedné nadledvině nebo obou a je často spojen s hormonální produkcí, která působí obtíže. Hormony jsou syntetizovány v nadměrném množství, dostávají se do krve a podle své povahy vyvolávají odpovídající syndromy z nadbytku. Pokud bují buňky produkující mineralokortikoidy, dochází k hyperaldosteronismu čili Connovu syndromu. Člověk ztrácí ledvinami nadměrné množství draslíku a zadržuje hodně sodíku a vody v těle. Nárůst objemu v cévách pak způsobí zvýšení krevního tlaku. Pacienti si stěžují na bolesti hlavy, únavu, krvácení z nosu. Snížená hladina draslíku vede například ke svalovým slabostem, k zácpě a může ohrozit i život z poruch srdečního rytmu.
Pokud nádorové bujení postihne buňky produkující kortizol, vede tento stav ke Cushingově syndromu. Nadprodukce kortizolu ničí organismus především rozvráceným hospodařením s cukrem, lidé mají hyperglykémii, a tedy diabetes mellitus neboli cukrovku 2. typu, mají charakteristickou obezitu s tenkými končetinami a silným trupem a kulatým (měsícovitým) obličejem, na kůži se objevují červenofialové trhlinky – strie, objevuje se vysoký krevní tlak, změny nálad, úbytek kostní hmoty vede k osteoporóze, snížena je i funkce imunitního systému a pozoruje se i pokles sexuálního pudu u obou pohlaví, u žen navíc dochází k nepravidelnostem v menstruačním cyklu.
Pokud začnou nádorově růst buňky odpovídající za produkci androgenů, dochází k adrenogenitálnímu syndromu. Ten může být i vrozený z defektu enzymů, které se podílejí na vzniku pohlavních hormonů z cholesterolu. Tento syndrom vzniká z nadprodukce jak estrogenů, což je velmi vzácné, tak častěji z androgenů. Obě sady hormonů se tvoří u obou pohlaví, ale u každého to má jiné projevy. U chlapců se rozvine předčasná (pseudo) puberta, objevují se u nich sekundární pohlavní znaky (zvětšuje se penis, roste ochlupení), ale současně nedochází ke zrání spermií ve varlatech. U dospělých mužů vede nadprodukce androgenů ke sterilitě. U dívek jsou důsledky závažnější, mužské hormony u nich způsobují takzvanou virilizaci, to jest mužský vzhled. Dívkám zbytňuje klitoris, objevuje se jim na těle rozložení ochlupení jako u mužů (vou
Ve svém příspěvku ADENOM NADLEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Mituchovičová.
Dobry vecer.mam adenomnadledviny a pribrala jsem 13kilo.jsem asi zavodnena.ma nekdo podobnou zkusenost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, u mě existuje podezření na adenom nadledvinky a též jsem za poslední tři roky ztloustla o 14 kg. Teď díky low carb stravě hubnu, zatím tedy jen 6 kg, protože tuto stravu zatím jim krátce, jen 6 týdnů, ale věřím, že další kila dám také dolů. Ale zatím neproběhla další vyšetření, takže tohle ještě dořešíme. Vás se chci zeptat, jak to u vás s adenomem pokračuje dál? Musela jste na operaci, nebo vás léčí jinak? Děkuji a zdravím.
Polyp v tlustém střevě je vyvýšenina-výrůstek nad úrovní střevní sliznice.
Rozeznáváme dva druhy střevních polypů:
Nádorové – nazývané adenomy – tvoří asi 60–70 % všech polypů. Jsou to precancerozy v nejužším slova smyslu. Pravděpodobnost vzniku zhoubného nádoru je u adenomu do průměru 1 cm asi 1 %, do průměru 2 cm asi 10 % a při průměru více než 2 cm 30–40 %. Asi 75 % adenomů se vyskytuje v levé polovině tlustého střeva. Dle mikroskopického složení rozeznáváme tzv. tubulární adenom, vilozní adenom a kombinace obou, tzv. tubulovilozní. Nejvíce nebezpečný je vilozní adenom, z něj vzniká zhoubný nádor asi ve 30 %.
Nenádorové, tzv. hyperplastické, zánětlivé tvoří asi 11 % všech polypů. Z nich zhoubné nádory nevznikají. Zvláštní forma je tzv. familiární polyposa, což je dědičná choroba mladých lidí. V jejich tlustém střevě je kolem 1 000 i více adenomů, pravděpodobnost přeměny na zhoubný nádor je 100 %.
Výskyt polypů se s věkem výrazně zvyšuje. Do 30 let se objevuje vzácně, nikoliv však vůbec. Je zaznamenán výskyt ve věku kolem 20 let. Ve věku 50 let se objevují polypy asi v 25 % a kolem 60 let asi v 30–40 %. S věkem se nezvyšuje pouze výskyt, ale i jejich velikost a počet. Čím více polypů a větší průměr, tím větší pravděpodobnost přeměny polypu na zhoubný nádor. Doba trvání přeměny polypu na zhoubný nádor není přesně známá, odhadem mezi 5–10 lety, ale vzhledem k tomu, že při primárním nálezu polypu nevíme přesně, jak dlouho ve střevě roste, je důležité jeho pečlivé odstranění co nejdříve, další sledování a prevence vzniku dalších.
Jediným způsobem, kterým se dají polypy zjistit a zároveň odstranit, je koloskopie. Je to vyšetření tlustého střeva optickým přístrojem, jenž se zavede konečníkem do tlustého střeva po nezbytné předchozí přípravě střeva projímadlem – to střevo dokonale vyčistí kvůli dobré přehlednosti. Koloskop je hadice síly asi jako prst, na konci je kamera vedoucí obraz přes světelná vlákna na monitor, kde vidíme asi 40x zvětšený obraz vnitřku tlustého střeva. Vidíme zánětlivé změny, polypy, divertikly, nádory. Speciálními nástroji jsme schopni odstranit polyp již při prvním vyšetření, eventuálně dle velikosti nebo počtu polypů i v několika sezeních. V případě nutnosti odebere lékař jeden nebo několik malých vzorků na mikroskopické vyšetření. Podle jejich výsledku se pak určuje další postup. Z uvedeného vyplývá, že koloskopie je v případě výskytu polypů zároveň vyšetření i léčení. Vyšetření trvá asi 15–20 minut, v převážné většině případů je nebolestivé, pouze pacient občas pociťuje tlak v břiše, způsobený napnutím st
Prosím o sdělení, jaký mám po nedávných změnách nárok na lázeňskou péči.
Děkuji !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Rylkova .
Mám nárok na lázně po operaci tlustého střeva měla jsem rakovinový nádor byla jsem 22.12.2015 operovaná a teď jsem skončila chemoterapii . Děkuji za kladnou odpověď Marie Rylkova
Jedná-li se o nádor, který je svojí povahou nezhoubný (benigní), může dojít k jeho pozvolnému růstu. Čím bude nádor větší, tím bude jeho pozdější odstranění obtížnější. Ale ani u původně nezhoubných nádorů nelze později vyloučit zvrat ve zhoubné bujení. Tyto maligní nádory slinných žláz, které se projevují zrychlením růstu a bolestivostí, mívají špatnou prognózu. Některé nádory jsou svojí povahou zhoubné (maligní) od samého začátku. Čím déle jsou ponechány maligní nádory slinných žláz ve tkáni, tím je vyšší riziko rozšíření nádoru mimo žlázu do krčních uzlin a vzdálených orgánů a riziko vzniku krčních nebo vzdálených metastáz.
Rakovina příušní žlázy se projevuje zduřením, které je dlouho nebolestivé. Většinou se objeví jen na jedné straně, takže bývá nápadné a pacient si je často sám nahmatá. Základem léčby adenomu příušní žlázy je chirurgický výkon. Rizikem však může být poškození právě onoho lícního nervu. U zhoubných nádorů nižšího stupně lze dosáhnout pomocí léčby až v 80 % remise (u vysoce zhoubných to může být jen 30 %), avšak karcinom příušní žlázy je problematický tím, že může docházet k recidivám (návratu onemocnění) i v odstupu několika let. V současné době ale jejich výskyt poklesl a prognóza se zlepšila.
Warthinův tumor neboli papilární cystadenolymfom se vyskytuje primárně v příušních slinných žlázách (5–10 % z celkového množství tumorů) převážně v mužské části populace, s klinickými projevy v páté až osmé věkové dekádě. Jeho výskyt v jiných lokalitách (například v drobných slinných žlázkách patra) je velmi vzácný. Upozorní na sebe nebolestivým těstovitým zduřením v dolním pólu příušní žlázy, které palpačně připomíná cystu. Tumor je tvořen soustavou cystických dutinek vystlaných eozinofilními cylindrickými buňkami, lymfoidní tkání a vazivem. Předpokládá se, že vzniká nejspíše proliferací žlázových struktur uskřinutých v průběhu embryonálního vývoje uvnitř lymfatické tkáně. Warthinův tumor patří mezi vzácnější benigní tumory slinných žláz. S ohledem na riziko mnohočetného nebo oboustranného výskytu v časovém horizontu několika let je nezbytná pooperační dispenzarizace. Ve sporných případech je vhodné doplnit klinické vyšetření ultrasonografickým, případně CT vyšetřením. Léčba je chirurgická, ve většině případů je pacient bez subjektivních obtíží a klinických známek pooperační recidivy.
Myxochondroepiteliom je smíšený nádor (pleomorfní adenom) vyskytující se ve slinných žlázách, zejména v gl. parotis. Roste pomalu, může však recidivovat, eventuálně může mít sklon k malignizaci. Nejčastější je u žen, bývá ohraničený, opouzdřený. Histologicky kromě žlázových struktur obsahuje tkáň podobnou chrupavce. Může metastazovat.
Glandula parotis tumor je epitelový nádor. Vyskytuje se&
Adrenalectomie může být provedena laparoskopicky – tento výkon je indikován u malých nádorů. O vhodnosti k tomuto operačnímu postupu rozhoduje lékař. U větších ložisek je vhodná klasická operace. Operace je prováděna v celkové anestezii v poloze na zádech. Řez je veden na příslušné straně v nadbřišku podélně nebo šikmo, dle anatomických poměrů a velikosti nádoru. Někdy méně často může být vhodnější přístup z boku (poloha na boku) z řezu pod žeberním obloukem (lumbotomie). Na pravé straně je nadledvina před a nad horním pólem ledviny, odtahuje se tedy vzestupný tračník a jaterní ohbí tračníku ke střední čáře, otevírá se zadní retroperitoneum (tuková tkáň za dutinou břišní, v níž jsou uloženy ledviny, nadledviny, cévy) a zde vypreparuje nadledvina, přeruší se její cévní zásobení a nadledvina se odstraní. Na levé straně je také třeba nejprve uvolnit příčný tračník a eventuálně slezinné ohbí a otevřít retroperitoneum. Dále následuje preparace nadledviny, přerušení cévního zásobení a její odstranění. Do místa nadledviny se zakládá drén, rekonstruuje se zadní peritoneum a zavírá se rána po anatomických vrstvách.
Pooperační péče
Po operaci je obvyklá krvavá sekrece z drénu, který se odstraňuje v prvních dnech po operaci, jakmile sekrece ustane. V pooperačním období mohou nastat lokální obtíže, které se řeší léky. Stehy se odstraňují 7 až 14 den – dle pooperačního průběhu. Byl-li nádor hormonálně aktivní, je i v tomto směru endokrinologem vedena léčba a sledování. Plná zátěž je po těchto operacích možná obvykle za 6–8 týdnů, pacient je dále sledován na urologické ambulanci a eventuálně i na endokrinologii.
Jednou z nemocí nadledvin je Cushingův syndrom, jehož příčinou je nadprodukce glukokortikoidů, hormonů produkovaných v kůře nadledviny. U Addisonovy choroby je příčinou oboustranná porucha funkce nadledvin, kdy nadledviny neprodukují dostatek hormonů, aldosteronu, kortizolu a pohlavních hormonů. Tento stav lze chápat jako selhání nadledvin.
Další nemocí nadledvin je Connův syndrom, který je způsoben zvýšenou produkcí aldosteronu.
Nejčastější enzymovou poruchou v nemocech nadledvin je takzvaná vrozená adrenální hyperplazie. Onemocnění má různé projevy u dívek a chlapců. U dívek porucha enzymu způsobí, že se tvoří více chlapeckých pohlavních hormonů (testosteronu). To vede ke změnám zevních pohlavních orgánů. Pod vlivem chlapeckých hormonů u dívek začínají převládat chlapecké znaky. U chlapců se tento stav projeví vystupňováním chlapeckých znaků a rysů. Nemoc nadledvin se může projevit různě závažně. Někdy dokonce i tak, že na první pohled není jednoduché odlišit pod vlivem hormonů „změněné“ pohlaví u dívek, kdy se hovoří o takzvaném pseudohermafroditismu (skutečné pohlaví je ženské, ale hormony pohlaví „změnily“ na mužské). Tento stav lze přirovnat k účinku zneužívání anabolických steroidů na ženy kulturistky.
Bohužel u této choroby může být narušena produkce i dalších hormonů nadledvin s mnohem závažnější prognózou. Jedná se o stavy, kdy je narušena tvorba kortikoidů a aldosteronu s projevy podobnými Addisonově chorobě – extrémní ztráty solí a vody již od narození nebo stavy závažné obtížně zvladatelné hypertenze (vysokého krevního tlaku). Tuto nemoc nadledvin lze diagnostikovat pečlivým vyšetřením, z odběrů krve a pomocí ultrazvuku nebo jinými zobrazovacími metodami.
Léčba nemocí nadledvin je nezbytná, nadledviny jsou totiž životně důležitým orgánem. Léčba musí být odpovídající, cílem je podáváním syntetických hormonů nahrazovat chybějící produkci a tlumit účinek testosteronu. Léčbu musí řídit odborník v endokrinologii.
Diagnostika a management patologických stavů nadledvin nabývají v poslední době stále více na aktuálnosti v důsledku rychlého rozvoje a všeobecné dostupnosti laboratorních a zobrazovacích metod a také díky novým terapeutickým možnostem v této oblasti. Úkolem zobrazovacích metod je co nejpřesněji popsat lézi na nadledvině, tedy její morfologické charakteristiky, zejména její strukturu a velikost. Současně by se měl hodnotící radiolog vyjádřit, zda považuje nález spíše za benigní či naopak maligní. Úkolem radiologa je rozlišit útvary na nadledvině na léze vhodné k operaci a ostatní nálezy. Dále je nutné posoudit vztah k sousedním orgánům a cévním strukturám, případně zodpovědět na další požadavky a otázky operatéra. Na podkladě výsledků hormonálních vyšetření a nálezu zobrazovacích metod je pacient dispenzarizován, léčen medikamentózně či indikován k operačnímu řešení. Mezi nejčastější klinické syndromy spojené s hyperfunkcí nadledvin patří hyperkortizolismus, hyperaldosteronismus a feochromocytom.
Mezi nejčastější morfologické patologické nálezy na nadledvinách patří adenom, hyperplazie nadledvin, myelolipom, karcinom, feochromocytom a metastázy. Jednoznačně převažuje adenomnadledviny nalézaný v drtivé většině nahodile. Úlohou urologa je u těchto stavů na podkladě výsledků endokrinologického vyšetření a radiologického nálezu indikovat operační řešení či pouze pacienta dispenzarizovat.
Onemocnění nadledvin je problematikou vyžadující multidisciplinární přístup. Na funkční diagnostice se podílí endokrinolog, jehož úkolem je vyloučit klinické syndromy spojené s hormonální dysfunkcí nadledvin.
Morfologická diagnostika je pak úkolem radiologa, který by měl co nejlépe popsat morfologii útvaru a vyjádřit se k jeho dignitě.
Role urologa je komplexní posouzení těchto nálezů a následné rozhodnutí, zda pacienta pouze dispenzarizovat či mu nabídnout operační řešení.
Dá se říci, že normální krevní tlak je 120/80 mm Hg, nízký krevní 105/65 mm Hg. Pokud se cítíte trvale unavení a máte problémy s chůzí do schodů, máte sníženou schopnost koncentrace a málo energie, případně při ranním vstávání máte černo před očima, může být příčinou těchto problémů nízký krevní tlak v cévách. Nízký tlak není nemoc v pravém slova smyslu. Naměřená nižší hodnota krevního tlaku pro mnoho lidí neznamená žádné omezení a lidé se i při nižším tlaku cítí dobře. Rozlišujeme primární a sekundární nízký tlak.
Primární nízký krevní tlak
Primární nízký krevní tlak vzniká z neznámé příčiny. Touto formou trpí především mladé a zdravé ženy. Tyto příznaky se vysvětlují možnými odchylkami v nervovém a hormonálním ovlivnění krevního tlaku. Primární nízký krevní tlak se objevuje rovněž u sportovců, kteří jsou schopni se tréninkem přizpůsobovat zátěži. Primární nízký krevní tlak nemusí jedince nikterak obtěžovat a může být ochranným faktorem řady nebezpečných chorob, které jsou spojeny s vysokým krevním tlakem.
Možné příčiny primárního nízkého krevního tlaku: genetické předpoklady, vysoký, hubený vzrůst, častěji u žen, nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese), Addisonova choroba (únava, nízký krevní tlak, ztráta hmotnosti, průjem, pocit na zvracení až zvracení, ztmavnutí kůže).
Sekundární nízký krevní tlak
Sekundární nízký tlak má rovněž neznámou příčinu. Za sekundárně nízký krevní tlak se považuje stav, který se nazývá ortostatická hypotenze. Ortostatická hypotenze je stav, který může být i zcela přirozený a nedoprovází žádné nemoci. Jedná se o nízký tlak vzniklý při rychlé změně polohy ze sedu či lehu do stoje. Časté to bývá u mladší části populace. S ortostatickou hypotenzí se setkáváme ovšem i u starší populace ve věku nad 65 let a nezřídka se projevuje pády a zvýšenou nemocností. Zde může být příčinou příliš intenzivní medikamentózní léčba vysokého krevního tlaku, zhoršení reakce samotného organismu na změny tlaku díky postižení stěny samotných cév tukovými a vápenatými pláty, poškození nervové soustavy jinými onemocněními, jako je parkinsonismus nebo cukrovka a alkoholismus. U některých lidí poklesne krevní tlak po jídle a přirozeně také klesá ve spánku.
Dále nízký krevní tlak způsobují nemoci postihující srdce, cévy a také endokrinní systém, tedy systém žláz s vnitřní sekrecí, kam patří například slinivka břišní, štítná žláza, nadledviny či podvěsek mozkový. Žlázy s vnitřní sekrecí produkují hormony ovlivňující krevní tlak. Štítná žláza vytváří hormon, který působí na&nb
V případě, že počáteční testy krve nebo moči ukazují na nedostatečnou tvorbu kortizolu, objedná lékař ACTH stimulační test. Daným testem se měří koncentrace kortizolu v krvi před podáním a po podání injekce syntetického ACTH. Fungují-li nadledviny normálně, hladina kortizolu stoupá. Pokud však došlo k poškození nadledvin, jejich odpověď je snížená. Delší verze tohoto testu, jež trvá 1−3 dny, slouží k určení místa původu obtíží, tedy zda je způsobují nadledviny, nebo podvěsek mozkový.
Vzhledem k dennímu rytmu tvorby kortizolu se vzorek krve odebírá ráno, případně se provádí celodenní profil. Zásady odběrů: je nutné zaznamenat čas odběru; odběr musí probíhat v klidovém stavu; je nezbytné vysadit léky, které by mohly zkreslit výsledek laboratorního vyšetření (například hormonální antikoncepci je nutno vysadit nejméně 6 týdnů před vyšetřením); krev se odebírá ze žíly na paži (vyšetření séra). Výsledky jsou vyhodnoceny do 2 dnů.
Pomoc je pouze lékařská, a to ve všech uvedených případech nádorů. Prognóza je závislá na biologickém charakteru nádoru a včasnosti diagnózy.
Život bez nadledvinek
Adrenalectomie je operační zákrok vedoucí k odstranění nadledviny. Obvyklým důvodem k této operaci je nádor nadledviny. Nadledvina je žláza s vnitřní sekrecí, takže nádory mohou být hormonálně aktivní. Proto je součástí vyšetření i vyšetření endokrinologické a tato okolnost je pak zohledněna i při předoperační přípravě. U některých typů nádorů je nutná dlouhodobější medikamentózní příprava, kterou indikuje endokrinolog.
Hladina kortizolu se testuje v krvi nebo ve slinách. Tím je monitorována funkce nadledvinek. Test ze slin kontroluje kortizol v různých denních dobách. Testy se dříve používaly k odhalování Cushingova syndromu a Addisonovy choroby (závažná onemocnění nadledvinek), dnes je lékaři častěji používají k vyhodnocení hypoadrenalismu. Normální hladina kortizolu je nízká večer a vysoká ráno. Těhotenství, stres a nemoc mohou zvýšit hladinu kortizolu.
CT nadledvinek je doplňující vyšetření, které se provádí z důvodu podezření na adenomnadledviny, který pokud je aktivní, by mohl produkovat aldosteron, který zasahuje do metabolismu sodíku a vody v organismu a vede posléze při nadměrném množství k rozvoji sekundární hypertenze (vysokého tlaku). V případě, že by se potvrdil, pacient se po jeho odstranění zbaví i vysokého tlaku a léků, které užívá.
Karcinom: Je mnohem vzácnější než adenom, vyskytuje se častěji u dětí a je spjat s výskytem adrenogenitálního syndromu. V dospělosti se objevuje mezi 4.–5. dekádou. Prvním příznakem bývá bolest břicha, někdy se dá vyhmatat i nádorová masa, hmotnost nádoru je obvykle kolem 100 gramů. Karcinomy nejčastěji metastazují do plic, jater a kostí a velké nádory obvykle prorůstají do okolních orgánů (ledviny, játra).
Léčba
Je především chirurgická. K diagnóze vedou lékaře buď klinické syndromy z nadprodukce hormonů, nebo hmatatelný útvar, nebo náhodný nález na ultrazvuku, který byl dělán z jiných příčin. Provede se CT vyšetření a chirurgický přístup je obvykle z boku při odstranění části žebra. Po operaci se podávají hormony do té doby, než druhá nadledvina začne produkovat dostatečné množství za obě.
Komplikace nádorů kůry nadledvin
Vycházejí ze syndromů nadprodukce, nebo v případě karcinomu z metastází do ostatních orgánů. Nádory, které nejčastěji metastaticky postihují nadledviny, se z poloviny případů objeví v obou nadledvinách a pocházejí z žaludku, prsu, tlustého střeva, jater, melanomu, vaječníků a štítné žlázy.
Nadledviny (dříve se také uvádělo ledvinky nebo nadledvinky, latinsky: glandulae suprarenales) jsou párové endokrinní žlázy, přiložené k ledvinám. Místo na ledvině, ke kterému je nadledvina přiložena, se mění v závislosti na evoluční vyspělosti organismu.
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy aldosteron a kortisol.
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty – je tudíž původu ektodermálního – a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony adrenalin a nonadrenalin.
Dieta je jedním z nejdůležitějších faktorů, které pozitivně (nebo v případě špatných stravovacích návyků naopak negativně) působí na činnost nadledvin. Existuje řada potravin, které podporují správnou funkci nadledvin a dodávají nadledvinkám energii, což jim umožní postupně obnovit svou funkci. Je ovšem nutné z jídelníčku vyřadit všechny těžko stravitelné potraviny a nejíst potraviny, které obsahují toxické látky a škodlivou chemii. Smyslem je zásadně omezit příjem potravin, které negativně působí na nadledviny a přispívají k jejich únavě.
Mezi nevhodné potraviny a nápoje při adrenální insuficienci patří:
Kofein – může narušit váš spánkový cyklus, což vede k tomu, že nadledviny nemají dostatečný čas na to, aby si odpočinuly a obnovily svou funkci. Pokud si bez kávy nebo nápojů s obsahem kofeinu nedovedete život představit, pijte je v omezeném množství a pouze v ranních hodinách (před polednem).
Cukry a umělá sladidla – kromě rafinovaného cukru z jídelníčku vyřaďte i kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a umělá sladidla. Nejezte obilniny (cereálie), bonbóny a další sladkosti a pochutiny. Uvědomte si, že cukr je přidáván jako přísada do pečiva, kořenicích přísad či různých omáček. Snažte se vyloučit co nejvíce cukrů. Namísto toho objevte tajemství stévie nebo surového medu.
Průmyslově vyráběné potraviny a jídla ohřívaná v mikrovlnné troubě – samotné ohřívání pokrmů v mikrovlnce má svá vlastní rizika, ale pokud si v supermarketu kupujete polotovary pro ohřátí (přípravu) v mikrovlnce, vězte, že obsahují řadu konzervačních přísad a dalších chemických látek, které jsou těžko stravitelné a vysávají vám z těla energii. Namísto nakupování v supermarketu vyzkoušejte raději farmářské trhy a snažte se v co největší míře vařit si své vlastní pokrmy doma.
Hydrogenované oleje – rostlinné oleje, včetně sójového, kukuřičného nebo řepkového oleje, působí prozánětlivě a mohou vyvolat zánět nadledvin. Namísto hydrogenovaných olejů (olejů ošetřovaných vodíkem) se naučte používat kvalitní tuky, jako je kokosový nebo olivový olej, organické máslo nebo přepuštěné máslo ghí (ghee).
Vhodné potraviny pro léčbu únavy nadledvin:
kokos;
olivy;
avokádo;
brukvovitá zelenina (květák, brokolice, růžičková kapusta a podobně);
tučné ryby (například losos chycený v živé přírodě, nikoli pěstovaný v líhních a sádkách);
kuřecí a krůtí maso;
ořechy – například vlašské ořechy nebo mandle;
semena (dýňová semena, šalvěj hispánská (chia) nebo lněné semínko);
chaluha bublinatá (kelp) a mořské řasy;
keltská nebo himálajská mořská sůl.
Tyto potraviny vám pomohou vypořádat se s únavou nadledvin, protože jsou bohaté na živiny, obsahují málo cukru a naopak dostatečné množství zdravých tuků a vlákniny.
Doplňky stravy při adrenální insuficienci (nedostatku):
Míra zhoubnosti gliomu se vyjadřuje ve stupních rizika. Nejčastěji se používá dělení na málo rizikové a vysoce rizikové tumory. Málo rizikový nádor roste pomalu, proto je považován za poměrně „málo zhoubný“ nádor. Na rozdíl od ostatních nezhoubných nádorů jinde v těle není málo rizikový gliom ostře ohraničen. Nádorové buňky prorůstají zdravou mozkovou tkání a celý nádor je proto obtížně operativně odstranitelný. Po určité době může opět narůstat, pak se mluví o recidivě tumoru. Často v tomto případě dochází ke změně na vysoce zhoubnou formu.
Vysoce rizikový gliom také není ostře ohraničen a prorůstá zdravou mozkovou tkání. Na rozdíl od málo rizikového tumoru je však velmi zhoubný – bujení je velice rychlé. Úplné odstranění tumoru není většinou možné a ve vysoké míře dochází k recidivám. Gliom na rozdíl od většiny zhoubných tumorů, které se vyskytují v jiných částech těla, prakticky nikdy nemetastazuje. Ročně je v České republice diagnostikováno asi 700 případů nádorů mozku, většinou gliomů. Málo rizikový gliom se více vyskytuje ve věkové skupině 20–40 let. Vysoce rizikový gliom postihuje více věkovou kategorii nad 40 let.
Meningeom – postihuje především dospělé pacienty; vyrůstá z mozkových blan.
Meduloblastom a ependymom – jde o typické mozkové nádory dětského věku.
Adenom hypofýzy – projevuje se poruchami hormonálních funkcí.
Gliom optiku – je nádor postihující oční nerv.
Neurinom – je nádor postihující obvykle sluchový nerv.
Obtíže provázející nádor mozku silně závisí na lokalizaci onemocnění. Příznaky se dají rozdělit do tří skupin, a sice:
výpadky schopností a dovedností;
epilepsie;
obtíže plynoucí ze zvýšeného nitrolebního tlaku.
Při vzniku podezření, že uvedené potíže souvisejí s nádorem mozku, se v současné době provádí vždy výpočetní tomografie (CT) vyšetření mozku a vyšetření magnetickou rezonancí (MR). V některých případech je nutné vyšetření elektroencefalické (EEG).
Za účelem stanovení definitivní diagnózy je však třeba vyšetření mozkové tkáně. Odejmutí malé části tkáně se nazývá biopsie. Odborný lékař, který tento zákrok provádí, se jmenuje neurochirurg, což je chirurg specializovaný na operace nervového systému. Jiný odborník, patolog, vyšetří odebranou tkáň pod mikroskopem. Na základě buněčných změn může tento lékař určit charakter onemocnění.
Odběr mozkové tkáně může být pacientovi proveden dvěma způsoby:
stereotaktickou biopsií;
kraniotomií.
Volba metody je kromě jiného závislá také na umístění a rozšíření nádoru. Stereotaktická biopsie se provádí malým otvorem v lebce, u kraniotomie je otvor poněkud větší. Pro oba výkony je zapotřebí hospitalizace.
Menopauza je přirozený proces, který nastává u žen mezi čtyřicítkou a šedesátkou. Jde o fyziologický děj, kdy ženské pohlavní orgány přestávají plnit svoji hlavní funkci a to přípravu na těhotenství a vlastní těhotenství. V tomto věku pomalu ustává produkce pohlavních hormonů vaječníky, především estrogenů. Jejich úbytek je hlavní příčinou všech potíží spojených s tímto „syndromem“. Estrogeny jsou společně s gestageny ženskými pohlavními hormony. Estrogeny jsou produkovány vaječníky, placentou a v malém množství v nadledvinách. Nejdůležitějším ze skupiny estrogenů je estradiol (E2). Jeho denní produkce je v závislosti na fázi ovariálního cyklu 50–500 µg.
Obecně estrogeny ovlivňují pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky a působí na metabolismus – přeměnu živin. Uplatňují se při růstu vaginální sliznice, zvyšují tvorbu glykogenu a jeho štěpení na kyselinu mléčnou, která má významnou funkci při udržování správného poševního prostředí. Mají vliv na růst sliznice a svaloviny děložního hrdla i těla. Ovlivňují i buňky sliznice močového ústrojí. Působí na vaječník, sekreci hormonů v hypofýze, vývoj sekundárních pohlavních znaků, psychiku, chování. Mají vliv na látkovou přeměnu cukrů, tuků, minerálů a vody, vápníku – působí proti řídnutí kostí, ovlivňují štítnou žlázu a nadledviny. Zpevňují cévní stěnu, snižují tvorbu červených krvinek.
Nadledviny prošly podobným vývojem jako ledviny, a proto jsou také složeny z kůry a dřeně. U primitivních obratlovců (například paryb) jsou kůra a dřeň odděleny, u ryb kůra chybí úplně.
Kůra
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy:
aldosteron – mineralkortikoid, který reguluje hospodaření s Na+, konkrétně zvyšuje resorpci sodíku v distálním tubulu ve sběracích kanálcích;
kortizol – glukokortikoid, který připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi a má protizánětlivý účinek. Při přebytku kortizolu nastává Cushingův syndrom (tloustnutí obličeje a břicha, hypertenze), naopak při jeho nedostatku může dojít k hypotenzi či zbarvení kůže.
Dřeň
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty, má tedy ektodermální původ, a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony:
adrenalin – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, systolický tlak, staživost, vazodilataci ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy;
noradrenalin – ovlivňuje vazokonstrikci, zvyšuje diastolický tlak; je mediátorem (neurotransmiterem) sympatiku.
