AEROBNÍ PRAH, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Cvičení a sportování je možné rozdělit na dvě velké skupiny – aerobní a anaerobní.
Aerobní cvičení
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
Ve svém příspěvku TROJKLANÝ NERV PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Bastl.
Léčim se s trojklanym nervem a znecitlivel mi spodni ret,brada a dasno.Nevim si rady a každý doktor to okomentoval že se to zase vrati k normalu.Ale už to trvá dva měsíce a pořád je to stejné.Nemá někdo nejakou radu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Němcová.
Dobrý den...také mám prodělaný zánět troj.nervu.....bolesti lokalizované do vrchní i spodní čelisti a ucha....ve chvílích bolesti...jsem se nemohla dotknout ani 1 zubu...jako kdyby byly všechny v zánětu ..zajímavější bylo....že intervaly bolesti..byly přesně jak ty porodní..každých 5 min....po 2 dnech jsem se předávkovala analgetikama....prášky nezabrali ani trošku....a po 3 a pul dne mi nasadil neurolog Biston. Kterej mi zkrátil bolesti s každých 5 min...na 7 hodin......behem 1 dne jsem zjistila....ze mi pomaha při střele do tváře..zubů a ucha honem rychle voda....ale ledová...né odstátá....pořád sem měla vodu z mrazáku ve všech místnostech...aby byla každých 5 min po ruce....vodu jsem musela nacpat v puse az někam k uchu....a ve vteřině bolest zmizela....nebýt vody....asi bych skočila z balkónu......do dneška uběhlo od léčby cca 10 let....ale pořád mě hučí v uchu......v životě jsem nic horšího nepoznala......vyvolal mě to zánět dutin pod okem....takže ještě v 5 min.pauzách mi dělali punkci.....ale stejně mi pomohl až Biston.....celková léčba cca 3 měsíce..každý má jiný příznaky.....jiné intervaly bolestí.......a dnes už se to dokonce i operuje.....přeju brzké uzdravení všem....každý z vás si sáhne na nejhlubší práh bolesti
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Ještě se zeptám, nedojde k zatížení ledvin při takovém množství bílkovin za den ?
Pokud se ještě k tomu jedná o hubnutí.
Kolik by měl tedy přijmout 110 kg muž bílkovin, pokud nemá dnu, jen zvýšenou kyselinu močovou a je kontrolována lékem ?
Děkuji za upřesnění
H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže se zvýšenou kyselinou močovou je maximální zdravá dávka bílkovin 1,5 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Pro ochranu ledvin je vhodné dodržovat pitný režim a to tak, aby moč byla vždy buď čirá a nebo nepatrně zbarvená do zlata. K pitnému režimu se nejlépe hodí pramenitá voda v objemu minimálně 3 litry za den, která může být doplněna dvěma až třemi šálky kávy nebo čaje.
Důležitý je i zdravý pohyb obsahují posilovací cvičení se zátěží a aerobní pohyb s trvalou tepovou frekvencí 120 po dobu alespoň 20 minut každý den.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
prosim mam diabetes a mam 14,1
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota 14,1 mmol/l je vysoká hladina a potvrzuje váš diabetes. Musíte být v péči diabetologa, který podle vašeho zdravotního stavu určí cílovou hladinu krevního cukru. Ta může být stnovena i vyšší, než je ta normální. Prospěšné je mít svůj glukometr a každý den si změřit cukr v krvi. Hodnoty zapisujte i s časem a pak je ukažte svému lékaři.
Důležitou součástí léčby cukrovky - stejně jako vašeho celkového zdraví - je udržování zdravé váhy prostřednictvím zdravé stravy a cvičebního plánu:
Zdravé stravování.
Na rozdíl od jiných onemocnění neexistuje žádná specifická strava pro cukrovku. Budete muset soustředit svou stravu na více ovoce, zeleniny, libových bílkovin a celých zrn - potravin, které mají vysokou výživovou hodnotu a obsahují vlákninu a mají nízký obsah tuku a kalorií. Omezit musíte potraviny s obsahem nasycených tuků, rafinované sacharidy a sladkosti. V podstatě je to nejlepší plán stravování pro celou rodinu. Sladká jídla jsou v pořádku jednou za čas, pokud se počítají jako součást vašeho stravovacího plánu.
Fyzická aktivita.
Každý potřebuje pravidelné aerobní cvičení a lidé s diabetem nejsou výjimkou. Cvičení snižuje hladinu cukru v krvi přesunutím cukru do buněk, kde se používá pro energii. Cvičení také zvyšuje vaši citlivost na inzulín, což znamená, že vaše tělo potřebuje méně inzulínu k transportu cukru do buněk.
Vyberte si aktivity, které vás baví, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Nejdůležitější je, aby fyzická aktivita byla součástí vaší každodenní rutiny.
Dopřejte si alespoň 30 minut nebo více aerobního cvičení pro většinu dní v týdnu. Pokud jste nějakou dobu nebyla aktivní, začněte pomalu a postupně si přidávejte.
Ve svém příspěvku DEPILACE VČELÍM VOSKEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivča.
Dobrý den, děkuji za tip. Přijde mi, že ten včelí vosk je ze všech metod depilace úplně nejpřirozenější. Ale netuším, jak bych to zvládla s tou bolestivostí. Můj práh bolesti není zrovna největší. Tak toho se trochu obávám. Říkám si, jestli bych neměla zkusit něco takového https://epilace-laserem.cz/… ale zase cena včelího vosku je asi úplně někde jinde.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Paul.
Depilace cukrovou pastou je idealni zpusob jak se rychle a bezbolestne zbavit chloupku na celem tele. Vydrzi hladka 3-4 tydny a nezarusta. Depilovane telo je hygienickeca esteticke jak pro sportovani, navstevu wellness tak i intimni hratky.
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci
Anaerobní cvičení je cvičení krátkého trvání s vysokou intenzitou nebo frekvencí pohybu. Obecně se jako anaerobní aktivita hodnotí zatížení od 75 % maximální tepové frekvence (MTF) výše, při níž je vynaložena velká síla. Pro anaerobní pohyb je charakteristický vznik kyslíkového dluhu, kdy tělo není schopno zajistit dostatek kyslíku pro intenzivní svalovou práci. Ve svalech se tvoří laktát (látka, která vzniká při energetickém metabolismu buněk s nedostatečným množstvím kyslíku), jenž zabraňuje využití mastných kyselin z tuků jako zdroje energie, což je důvod, proč se při anaerobním cvičení využívá převážně energie ze svalového glykogenu (složený cukr uložený ve svalech). Dalším zdrojem energie látky ATP (adenozintrifosfát) a CP (kreatinfosfát). Využití tuků jako zdroje energie je minimální. Tento druh cvičení je vhodný pro budování svalové hmoty, svalové a výbušné síly či krátkodobé vytrvalosti. Hubnutí vám však půjde snáze, zvolíte-li raději aerobní nebo aerobně-anaerobní cvičení.
Somatotyp, biotyp nebo konstituční typ znamená souhrn morfologicko-fyziologických charakteristik jedince, které daný organismus zařazují do určité definovatelné skupiny. Tímto termínem se vlastně označuje kvantitativní popis stavby a kompozice těla.
Poprvé byl tento termín použit zakladatelem somatotypologie Williamem H. Sheldonem, který už v roce 1940 rozdělil tvary lidského těla do tří základních somatotypů – ektomorf (astenik – hubený), mezomorf (atlet – svalnatý) a endomorf (piknik – tlustý).
Každý člověk má v sobě všechny tři typy. Rozhodující je pouze to, který typ a v jaké míře převažuje, proto se často hovoří také o takzvaném mezotypu čili kombinacích dvou základních somatotypů: endo-mezomorf nebo mezo-endomorf. Somatotyp se kromě vizuální charakteristiky určuje i na základě specifických měření (výška, váha, obvod bicepsů, ...), které se zpracovávají v počítačovém systému. Toho se využívá hlavně pro stanovení vhodné pohybové aktivity, hubnutí a formování postavy.
Ektomorf má štíhlou, hubenou postavu se slabě vyvinutým svalstvem. Kvůli zvýšenému metabolismu obtížně nabírá váhu i svalstvo. Pro nabrání váhy se doporučuje méně náročný trénink s delšími pauzami mezi sériemi, samozřejmostí je vysoký příjem bílkovin a dostatek odpočinku. Pokud se neudržuje ve formě, rychle ztrácí své těžce nabyté svaly. Tento typ postavy má předpoklady pro vytrvalostní sporty, gymnastiku nebo basketbal.
Endomorf má většinou zpomalený metabolismus, právě kvůli tomu mívá problémy s hubnutím. Snadno nabírá váhu a jeho postava je do větší míry obalená tukem, a tak vzniká riziko obezity, cukrovky a kardiovaskulárních chorob. Tento typ postavy je vhodný pro vzpírání, zápasy nebo vodní sporty.
Mezomorf by se dal nazvat zlatou střední cestou mezi endomorfem a ektomorfem. Jde o atletický svalnatý typ postavy se širokými rameny a úzkými boky. Na silový trénink reaguje rychlým přírůstkem svalové hmoty. Tento typ postavy je ideální například pro různé aerobní sporty, kulturistiku a podobně.
Při stravování založeném na typu postavy, které vychází z výše zmíněných somatotypů a jejich kombinací, se přihlíží k tomu, kde se tuk ukládá na postavě nejvíce.
Jestliže ke každému typu přiřadíme vhodný sport, pak to podle pořadí bude – vytrvalostní sportovec, zápasník sumo a kulturista. Musíme si ale uvědomit, že většina lidí nepasuje přesně do některého z těchto typů, ale spíše patří někam mezi.
Jestliže chceme začít s potravinovými doplňky, musíme brát v potaz typ postavy a metabolismu, abychom dosáhli určitého cíle. Pro endomorfa je například těžké zbavit se tuku, ale zase je pro něj snadné svalovou hmotu i tuk
I když samotný bazální metabolismus moc ovlivnit nelze, zdravým životním stylem je možné výrazně posunout metabolismus k aktivnější podobě, a to pravidelným sportováním a posilováním či rozdělením stravy do více menších jídel denně. Jistý význam zde hrají i některé doplňky stravy, které dokážou donutit organismus spotřebovávat tuky jako přednostní zdroj energie při dodržení stravovacích návyků potřebných pro úpravu tělesné hmotnosti. Jejich odbourávání je za splnění podmínek o trochu jednodušší, nikoliv však bezpracné. Za zmínku stojí extrakt ze zeleného čaje, guarana, karnitin, ale dokonce i samotné tuky jako CLA nebo omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které dokážou metabolismus tuků ovlivnit. Je potřeba i varovat před drastickými dietami a přílišným omezením příjmu stravy, kdy se metabolismus příliš zpomaluje a posléze po obnovení příjmu původního množství stravy dojde k ještě většímu nárůstu přebytečného tuku. Kdo pravidelně sportuje, ví, že po posilování a aerobní aktivitě je metabolismus zvýšený i několik hodin po sportování, a to dokonce i v klidovém stavu. Sport, a zvláště pak posilování v kombinaci s aerobní aktivitou, je pokládán za nejlepší způsob, jak bojovat proti nárůstu nadbytečného podkožního tuku.
Cyklický objem: Vyzkoušejte toto cvičení na stacionárním kole, třikrát týdně. Udržíte svalový objem a ztratíte tuk.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
70 % - 5 min.
75 % - 15 min.
70 % - 5 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 2
Ustálené spalování: Vhodné pro eliptical, stepper i stacionární kolo. Nastavte si požadovanou intenzitu a té se držte. V první fázi dochází k rozehřátí organismu, v závěru pak ke zchlazení.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 2 min.
75 % - 24 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 3
Intenzivní pyramida: Trénink vhodný pro běžecký pás nebo stacionární kolo. Spalujete tak o 25 % tuku více.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
80 % - 15 min.
60 % - 15 min.
50 % - 1 min.
Program 4
Intervalový závod: Zkuste toto cvičení na běžeckém pásu nebo jiné kardiostanici. Budete spalovat tuk ještě dlouho po sestoupení z pásu.
Intenzita - čas
50 % - 2 min.
60 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 2 min.
Nemusíte měřit každou minutu. Zjistěte si rychlost, při které dosahujete požadované intenzity, a na té se pohybujte.
Cvičení 5
Dělené kardio. Chcete-li minimalizovat nudnost ve vašem tréninku a podpořit spalování tuku, zařaďte ho 3krát denně. Pro každou jednotku můžete použít jiný kardio přístroj.
Energii vydáváme neustále, i mrknutí oka nás stojí energii. Bohužel mrkání nám nepomůže spotřebovat veškerou energii, kterou získáme z jídla. Největší potíž je v tom, že energie vydáváme stále méně a méně. Tím, že se náš život zjednodušuje (doprava auty, sedavá zaměstnání, velká nákupní centra, nedostatek času na sportovní aktivity a podobně), příjem energie vysoce převyšuje výdej. To vede zákonitě k tloustnutí a následně i obezitě.
Přestože se zdá, že za nadváhu a obezitu může především strava, kterou jíme, nemusí tomu tak být vždy. Naši hmotnost významně ovlivňuje i množství pohybu, respektive s tím spojený energetický výdej. Nejedná se ale pouze o pohyb, který je nejvíce vidět (cvičení a podobně), ale i o ten, který probíhá nezávisle na naší vůli – takzvaný bazální výdej. Ten představuje cca 70 % celkového denního energetického výdeje.
Naše současné životní podmínky nám umožňují nebo nás přímo vybízejí k tomu, abychom se méně hýbali. Schopnost adaptovat se na takzvané špatné časy (období nedostatku potravy, hladomoru a podobně) našim předkům sice umožnila přežít zlé časy, ale současně se v dnešní době hojnosti jeví tato dříve genetická výhoda spíše jako nevýhoda. Schopnost střádat energii ve formě tukových zásob bez období, kdy se tyto zásoby spotřebují, se ukazuje jako nevýhodná. S rostoucím obsahem tuku v organismu je spojen vyšší výskyt řady onemocnění, jako je například vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a další.
Pokud dojde náhle k omezení příjmu potravy, organismus se velmi brzy (řádově do týdnů a měsíců) adaptuje na nízký energetický příjem snížením bazálního výdeje a dieta se stává neúčinnou. Tento proces se startuje vždy, když redukční dieta není doprovázená zvýšenou pohybovou aktivitou. Efekt samotné redukční diety může přetrvávat maximálně 3–6 měsíců. Jedinou cestou k zabránění poklesu bazálního výdeje je pravidelná pohybová aktivita, která udržuje potřebnou svalovou tkáň zodpovědnou právě za bazální energetický výdej.
Máte-li nejblíže k ektomorfnímu typu, pak poměrně špatně nabíráte svalovou hmotu. To by vás však nemělo odradit, naopak byste silový trénink měli zařadit do svých cvičebních plánů. Začínat je třeba zvolna, později se však nemusíte bát posilovat s o něco těžšími váhami. Součástí tréninku by určitě mělo být i posilování hluboko uložených svalů ve středu těla, které je důležité u každého tělesného typu. Vhodná je tedy kombinace tréninku v posilovně se cvičením například pilates nebo flowin.
Příslušníci mezomorfního typu jsou přirozeně více svalnatí, na silový trénink reagují rychlým nárůstem svalové hmoty a tím i tělesné váhy (svaly jsou těžší než tuk). Pokud
Chondroitin sulfát je endogenní látka, která je potřebná pro opravu chrupavky, kde vytváří osmotický tlakový práh, pro rozšíření chrupavky a nastavení kolagenové sítě do určitého napětí. Tím je zvýšeno navázání vody z proteoglykanů, zlepšuje se mobilita kloubní chrupavky a zároveň se zlepšuje i kvalita chrupavky. Chondroitin sulfát má analgetický, protizánětlivý, antiapoptotický, imunomodulační a případně i antioxidační a neuroprotektivní účinek. Účinky chondroitin sulfátu se projeví až po 6 týdnech od zahájení léčby.
Není možné přesně stanovit hranici, kolik mléka a mléčných výrobků je možné při intoleranci laktózy konzumovat. Každý rodič mající dítě s touto diagnózou musí vypozorovat, které výrobky jeho dítěti dělají dobře, a které ne. Práh tolerance se s přibývajícím věkem zvyšuje. V praxi to znamená, že někomu uškodí už malé množství laktózy, např. v léku, zatímco jiný člověk může zkonzumovat celý jogurt a navzdory diagnóze nebude mít potíže.
Po nacementování korunky do úst je zapotřebí si na novou situaci nějaký čas zvykat. Člověk v ústech citlivě vnímá i sebemenší prostorové a tvarové změny. Přestože to není pravidlem, mohou nastat po nacementování korunky určité potíže s navykáním na novou situaci, což může být způsobeno několika důvody. Zubní nerv může být například již před ošetřením mírně podrážděný přítomným zubním kazem a na zatížení způsobené proběhlým ošetřením (preparace, otisk, cementování a tak dále) pak reaguje zvýšenou citlivostí. Každý člověk má navíc jiný práh pro vznik bolesti.
Typické potíže, které mohou po nacementování korunky nastat, jsou:
Citlivost na teplotu, zejména na studené, líčí pacienti nejčastěji. Trvá-li citlivost na teplo a chlad jen několik sekund, můžeme to považovat za „normální“. Během několika dnů či týdnů by potíže měly ustoupit. Důležité je, aby měl pacient pocit, že citlivost postupně spíše slábne, než sílí. Jestliže však bolest po tepelném podnětu trvá celé minuty, objevuje se spontánně, sama od sebe, nebo dokonce její intenzita sílí, je možné, že došlo k zanícení zubního nervu, a pak je nutné ošetření. V takovém případě je zapotřebí se co možná nejdříve obrátit na zubního lékaře.
Pocit napětí a změna pocitů při kousání je považována za normální reakci a většinou se upraví během 1–2 dnů.
Pacient má pocit, že je korunka příliš vysoká. V prvních několika dnech to může být jen subjektivní pocit vyvolaný tím, že se nový zub opět normálně namáhá. Pokud by vám však připadalo, že se ostatní zuby při skusu vzájemně nedotýkají tak, jak mají, určitě se vydejte ke svému zubaři. Na porušení správné výšky skusu reaguje žvýkací aparát velmi citlivě. Snížení korunky o necelý milimetr může přinést okamžitou úlevu.
Zub s nasazenou korunkou bolí při skusu, bolí spontánně sám od sebe, v noci se budíte bolestí nebo vám připadá, že je zub mírně pohyblivý. To jsou již příznaky, že nastal vážnější problém, a je bezpodmínečně třeba co nejdříve navštívit zubní ordinaci.
Kolonoskopie je velmi přesná metoda vyšetření konečníku, tlustého a tenkého střeva. Do konečníku pacienta je zaváděn endoskop – optický přístroj určený k vyšetření dutých orgánů a tělních dutin. Prohlídka je prováděna za účelem zjištění zánětů, hemoroidů, polypů a nádorových onemocnění. Kolonoskopie je šetrné vyšetření, které není doprovázeno bolestmi, pouze nepříjemnými pocity, které se dají přirovnat k plynatosti. Při pronikání hlouběji do střeva totiž endoskop před sebou tlačí vzduch. Vyšetření však ve většině případů probíhá v částečné anestezii, čímž se práh bolestivosti snižuje (u citlivějších pacientů je možná i celková anestezie). Z tohoto důvodu by s sebou měl mít pacient doprovod a po zbytek dne se již nevěnovat činnostem vyžadujícím soustředění. Doba vyšetření se může pohybovat od patnácti minut až po jednu hodinu, celkové trvání kolonoskopie se liší. Během prohlídky lékař může provést biopsii, a to za předpokladu, že se ve střevě vyskytne nepatřičný objekt (například polyp), který je nutné poslat na histologii. Ani v tomto případě není třeba se zbytečně obávat, biopsie je také bezbolestná. Jestliže byly odebrány vzorky pro histologii, je možné, že lékař navrhne, aby pacient jeden den strávil v nemocnici pod odborným dohledem – pro případ, že by po zásahu začalo krvácení.
Aby mohla být střeva důkladně vyšetřena, je pochopitelně nutné jejich celkové vyprázdnění. Obecně však platí, že alespoň tři dny před výkonem byste měli držet přísnou dietu. Vyhněte se celozrnnému pečivu (nahraďte jej bílým), luštěninám, masu a všemu, co obsahuje vlákninu, tedy ovoci a zelenině. Z nápojů se nedoporučuje káva a mléko. Pokud je to možné, přejděte na kašovitou stravu (zejména dva dny před vyšetřením). Takzvaná laxativa (běžná projímadla) se začínají užívat odpoledne, nebo v předvečer vyšetření. Obyčejně se jedná o míchané nápoje, které v určitém časovém rozmezí musí pacient vypít. Jedním z nejužívanějších je Fortrans, který je zřejmě nejšetrnější a chuťově nejpřijatelnější. Jeho nevýhodou je, že se ho musí vypít větší množství – cca 3 litry za 5 hodin. Yal gel se používá k vyprázdnění pouze koncové části střeva (esovitý tračník a konečník). Pokud ale máte podstoupit kolposkopii, tedy vyšetření celého tlustého střeva, adekvátní příprava je možná pouze pitím roztoku. Pokud nejste schopni vypít celou dávku 4 litrů, prodlužte dobu lačnění před vyšetřením, i tak se ale snažte vypít co nejvíce vyprazdňovacího roztoku. Zkuste ho zapíjet tekutinami, které mají pro vás příjemnější chuť, a k tomu se snažte vypít co nejvíc dalších tekutin (minerálky, čaje). Jako novinka by měl být od letošního roku k dostání i preparát Picoprep, ale pojišťovna ho zatím nehradí. Je to 2 x 150 ml přípravného roztoku, také k tomu je ovšem potřeba vypít dostateční množství dalších tekutin. Tento preparát má samozřejmě i své kontraindikace a je na lékařský předpis, tak se o jeho eventuálním použití prosím poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
Již v antickém Řecku se hloh obecný (Crataegus oxyacantha) považoval za mocně působící srdeční lék. Užíval se hlavně čaj ze sušených listů. Podle legendy byla Kristova trnová koruna uvita právě z větví hlohu. Ve středověku se věřilo, že hloh ochrání stavení před blesky a lidi před toulavými ďábly, ale přes práh domu se nesměly nosit jeho květy, protože to přinášelo smůlu.
Hloh příznivě ovlivňuje činnost srdce a tepen, dokáže rozšiřovat krevní cévy, zvyšovat zásobu srdeční energie a zlepšovat funkci srdečního svalu. Tyto nenápadné, ale cenné účinky na srdce pravděpodobně souvisí s jeho bohatými zásobami rostlinných sloučenin zvaných flavonoidy, především s oligomerickými proantokyanidinovými komplexy (OPK), které mají silné antioxidační účinky. Hloh také zřejmě blokuje enzymy oslabující srdeční sval a tím posiluje výkonnost srdce jako pumpy. Pro tuto svou vlastnost má hloh zvláště příznivé účinky u lidí s lehčím srdečním onemocněním, kteří nepotřebují silné léky. Navíc antioxidační schopnosti hlohu mohou zabraňovat poškození cév, které je spojené s tvorbou tukových plátů ve věnčitých srdečních tepnách. Jako podpůrný lék má hloh uklidňující účinek pro lidi trpící nespavostí. Někteří výzkumníci se domnívají, že hloh také chrání kolagen, bílkovinu tvořící součást pojivové tkáně, která je poškozena některými nemocemi, především artrózou a artritidou.
