AEROBNÍ ZÓNA VÝPOČET je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Lidské tělo získává energii buď v aerobním režimu, kdy má dost kyslíku, nebo v anaerobním režimu, tedy bez kyslíku, při vysoké intenzitě, kdy fungujeme na takzvaný kyslíkový dluh. Platí, že při příliš vysoké intenzitě cvičení, kdy je současně vysoká tepová frekvence, se nespalují tuky, ale jen cukry. K tomu nejefektivnějšímu spalování tuků dochází v případě, že během cvičení nebo při jakékoliv jiné fyzické aktivitě je naše tepová frekvence na úrovni 60–75 % tepového maxima. V takové chvíli vaše tělo spotřebuje nejvíce tuků (vzhledem k zátěži).
Tepová frekvence v klidu
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobnízóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
V naší poradně s názvem POTŘEBA BÍLKOVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Ještě se zeptám, nedojde k zatížení ledvin při takovém množství bílkovin za den ?
Pokud se ještě k tomu jedná o hubnutí.
Kolik by měl tedy přijmout 110 kg muž bílkovin, pokud nemá dnu, jen zvýšenou kyselinu močovou a je kontrolována lékem ?
Děkuji za upřesnění
H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže se zvýšenou kyselinou močovou je maximální zdravá dávka bílkovin 1,5 g na 1 kg tělesné hmotnosti. Pro ochranu ledvin je vhodné dodržovat pitný režim a to tak, aby moč byla vždy buď čirá a nebo nepatrně zbarvená do zlata. K pitnému režimu se nejlépe hodí pramenitá voda v objemu minimálně 3 litry za den, která může být doplněna dvěma až třemi šálky kávy nebo čaje.
Důležitý je i zdravý pohyb obsahují posilovací cvičení se zátěží a aerobní pohyb s trvalou tepovou frekvencí 120 po dobu alespoň 20 minut každý den.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
V naší poradně s názvem FYZIOLOGICKÁ HLADINA CUKRU V KAPILÁRNÍ KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
prosim mam diabetes a mam 14,1
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hodnota 14,1 mmol/l je vysoká hladina a potvrzuje váš diabetes. Musíte být v péči diabetologa, který podle vašeho zdravotního stavu určí cílovou hladinu krevního cukru. Ta může být stnovena i vyšší, než je ta normální. Prospěšné je mít svůj glukometr a každý den si změřit cukr v krvi. Hodnoty zapisujte i s časem a pak je ukažte svému lékaři.
Důležitou součástí léčby cukrovky - stejně jako vašeho celkového zdraví - je udržování zdravé váhy prostřednictvím zdravé stravy a cvičebního plánu:
Zdravé stravování.
Na rozdíl od jiných onemocnění neexistuje žádná specifická strava pro cukrovku. Budete muset soustředit svou stravu na více ovoce, zeleniny, libových bílkovin a celých zrn - potravin, které mají vysokou výživovou hodnotu a obsahují vlákninu a mají nízký obsah tuku a kalorií. Omezit musíte potraviny s obsahem nasycených tuků, rafinované sacharidy a sladkosti. V podstatě je to nejlepší plán stravování pro celou rodinu. Sladká jídla jsou v pořádku jednou za čas, pokud se počítají jako součást vašeho stravovacího plánu.
Fyzická aktivita.
Každý potřebuje pravidelné aerobní cvičení a lidé s diabetem nejsou výjimkou. Cvičení snižuje hladinu cukru v krvi přesunutím cukru do buněk, kde se používá pro energii. Cvičení také zvyšuje vaši citlivost na inzulín, což znamená, že vaše tělo potřebuje méně inzulínu k transportu cukru do buněk.
Vyberte si aktivity, které vás baví, jako je chůze, plavání nebo jízda na kole. Nejdůležitější je, aby fyzická aktivita byla součástí vaší každodenní rutiny.
Dopřejte si alespoň 30 minut nebo více aerobního cvičení pro většinu dní v týdnu. Pokud jste nějakou dobu nebyla aktivní, začněte pomalu a postupně si přidávejte.
Aerobní cvičení je aktivita, která trvá delší dobu, vyžaduje velký přísun kyslíku, avšak není tak náročná, aby se kyslík ve vašem těle vyčerpal. Jedná se spíše o vytrvalostní cvičení, při němž nejsou příliš namáhány svaly. Řadíme sem běh na delší vzdálenosti, posilování, lyžování, squash, plavání, cyklistiku, aerobik, tanec aj.
Anaerobní cvičení je intenzivní trénink při tepové frekvenci od 75 % MTF výše, kdy tělo musí vynaložit velkou sílu, respektive pracuje vysokou frekvencí. V prvé řadě si musíme stanovit cíl, čeho chceme dosáhnout, abychom se pohybovali ve správných tréninkových pásmech vymezených podle procenta naší maximální tepové frekvence. Běžné rozmezí aerobního cvičení se nachází mezi 55–80 % MTF. Cvičíme-li s vyšší intenzitou mezi 80–85 % MTF, přestává být náš organismus schopen dodávat svalům potřebné množství kyslíku a narazíme na tzv. anaerobní práh. Pokračujeme-li déle (více než 90 sekund), přepínáme na kyslíkový dluh, svaly se „zakyselí“ a cvičení musíme přerušit. Je-li vaším hlavním cílem snižovat nadváhu, při slabé fyzické kondici nebo jste-li začátečníci, měli byste se pohybovat na nižší úrovni MTF (cca 55–70 %). Intenzita by ale neměla dlouho klesat pod 60 % MTF, poněvadž pak již nepřináší kýžený efekt v podobě zrychlené látkové přeměny a nezbavujete se tuků. Cvičení by mělo trvat dostatečně dlouho, protože tuk začíná tělo využívat jako energetický zdroj až přibližně po 20 minutách činnosti. Chcete-li při aerobním cvičení zvyšovat kondici, pak je nejúčinnější pohybovat se v pásmu přibližně 80 % MTF neboli těsně pod hranicí anaerobního prahu.
V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Leoš.
Dobrý den, mám dotaz - jaká rizika z narkozy se vyskytují u osoby 62 leté s diagnosou ROZTROUŠENÁ SKLEROZA MOZKOMÍŠNÍ - když: diagnosa je v trvání již cca 35 let, stav je však z větší míry stabilizovaný tzn. pacient je relativně vitální, pohyblivý - cca 15 let se léčí preventivně injekcemi Avonex -interferon 1x týdně, má trochu problém se sítnicí jednoho oka - nekroza ve zcela nejperifernější části sítnice.Na kontrolní magn. rezonanci se nedávno obejvil drobný nález na míše na C 2 a C 7. Subjektivně je apcient bez potíží. Nyní čeká pacienta operace malinké pupeční kýly o velikosti cca 15mm. Prosím, jaká rizika v tomto případě hrozí...? Děkuji za informace. Leoš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje kalkulačka na výpočet pravděpodobnosti, že vlivem narkózy dojde k srdeční zástavě nebo infarktu myokardu. Jde o tak zvané perioperační riziko. Zde je odkaz: https://www.mdcalc.com/calc…
Nejsou popsány pozitivní vlivy ketogenního stavu na sportovní výkon. Cyklická ketogenní dieta má, co se týče síly a tréninkových vah, spíše negativní efekt. Na cyklickou ketogenní dietu se váže i silový trénink, první dvě tréninkové jednotky si nechte na první dva dny v týdnu. Zde budete mít ještě dost sil na to, abyste celý trénink absolvovali kvalitně. Další 1 den odpočívejte a jděte do posilovny až po něm. Pro udržení ketózy můžete také zařadit aerobní aktivitu v délce maximálně 30 minut. Tato aktivita vám zaručí dostatečné prohloubení ketózy společně s minimálním vlivem na odbourávání svalové hmoty. Fáze CARB UP odstraňuje negativní vliv cyklické ketogenní diety na schopnost podávat submaximální silové výkony v tréninku. Ve dnech se zvýšeným příjmem sacharidů absolvujte pouze jeden trénink. Je možné, že budete vyšším příjmem energie značně utlumeni, takže dopřejte tělu čas na to, aby mohlo doplnit glykogenové rezervy.
Těžký trénink se zařazuje do prvních dvou dnů bezsacharidové fáze, během nichž máte ve svalech dostatečnou zásobu glykogenu. Tento glykogen je potřeba zužitkovat, aby vaše svaly dostaly podnět pro růst. Zároveň je úkolem prvních dvou tréninků vyčerpat jej pro nástup organismu do ketózy. Počet opakování se pohybuje v rozsahu 8–10. Pokud vám záleží na udržení síly, můžete svůj trénink přizpůsobit předřazením několika sérií základních cviků s nižším počtem opakování. Jestliže jste odcvičili správný trénink a přijímali správnou stravu, měli byste být nejpozději večer po druhém tréninku v ketóze (zjistíte indikačním papírkem). Máte-li problém se do ketózy dostat nebo se v ní udržet, můžete přidat aerobní činnost. Intenzita aerobní zátěže by však měla být spíše mírná, aby nedocházelo k devastaci svalové hmoty. Jednoduchá poučka říká: volte takovou intenzitu, abyste byli schopni pronést kdykoliv v průběhu aerobního cvičení souvislou větu. Poslední den před sacharidovou fází je třeba maximálně dokončit vyprázdnění glykogenu a připravit tak organismus na jeho zvýšené ukládání. Přichází tak na řadu další trénink (třetí a poslední v daném týdnu). Chvíli před ním zkonzumujte cca 50 g sacharidů, nejlépe jednoduchých (džus, ovoce), čímž se dostanete zpět na metabolismus sacharidů. V tomto stavu je třeba vykonat trénink přizpůsobený k dovyčerpání glykogenu. Osvědčenou metodou je kruhový trénink: dvě až tři série s velmi lehkou zátěží a vysokým počtem opakování. Po tomto tréninku je váš organismus připraven přeměnit přijaté sacharidy na glykogen ve větším množství než obvykle. Proto následuje ihned sacharidová fáze neboli „carb up“ (česky doslova cukrobraní). Ke všem anaerobním aktivitám potřebuje tělo pořádnou porci
Ano, je. Při menší zátěži se tuky spalují méně, při přehnané zátěži dokonce vůbec. Jak tedy správně a efektivně cvičit? Vhodným ukazatelem pro vás může být měření tepové frekvence.
Markéta Brodová, cvičitelka aerobiku radí: „Při spalování tuků by se měla tepová frekvence pohybovat v tak zvané „fat-burning zóně“, což znamená, že cvičíme s takovou intenzitou, při které mají buňky dostatek kyslíku.“ Sval tedy potřebuje dostatek kyslíku, aby se tuk mohl spalovat. Jak to ale poznáte? „Já osobně používám „talk test“, kdy cvičící musí subjektivně pociťovat dostatečnost dechu a nesmí dojít k jeho popadání“, říká cvičitelka Markéta Brodová.
Svou zónu zjistíte jednoduchým výpočtem: (226 - věk) x 0.7 nebo 0.8. Vyjde vám nejnižší a nejvyšší tepová frekvence, při jejímž dosažení bude zachována aerobnízóna cvičení.
Pro osoby středního věku se hrubá orientační hodnota pohybuje kolem 120 tepů za minutu (80% úrovně maximální intenzity).
Anaerobní cvičení je cvičení krátkého trvání s vysokou intenzitou nebo frekvencí pohybu. Obecně se jako anaerobní aktivita hodnotí zatížení od 75 % maximální tepové frekvence (MTF) výše, při níž je vynaložena velká síla. Pro anaerobní pohyb je charakteristický vznik kyslíkového dluhu, kdy tělo není schopno zajistit dostatek kyslíku pro intenzivní svalovou práci. Ve svalech se tvoří laktát (látka, která vzniká při energetickém metabolismu buněk s nedostatečným množstvím kyslíku), jenž zabraňuje využití mastných kyselin z tuků jako zdroje energie, což je důvod, proč se při anaerobním cvičení využívá převážně energie ze svalového glykogenu (složený cukr uložený ve svalech). Dalším zdrojem energie látky ATP (adenozintrifosfát) a CP (kreatinfosfát). Využití tuků jako zdroje energie je minimální. Tento druh cvičení je vhodný pro budování svalové hmoty, svalové a výbušné síly či krátkodobé vytrvalosti. Hubnutí vám však půjde snáze, zvolíte-li raději aerobní nebo aerobně-anaerobní cvičení.
Somatotyp, biotyp nebo konstituční typ znamená souhrn morfologicko-fyziologických charakteristik jedince, které daný organismus zařazují do určité definovatelné skupiny. Tímto termínem se vlastně označuje kvantitativní popis stavby a kompozice těla.
Poprvé byl tento termín použit zakladatelem somatotypologie Williamem H. Sheldonem, který už v roce 1940 rozdělil tvary lidského těla do tří základních somatotypů – ektomorf (astenik – hubený), mezomorf (atlet – svalnatý) a endomorf (piknik – tlustý).
Každý člověk má v sobě všechny tři typy. Rozhodující je pouze to, který typ a v jaké míře převažuje, proto se často hovoří také o takzvaném mezotypu čili kombinacích dvou základních somatotypů: endo-mezomorf nebo mezo-endomorf. Somatotyp se kromě vizuální charakteristiky určuje i na základě specifických měření (výška, váha, obvod bicepsů, ...), které se zpracovávají v počítačovém systému. Toho se využívá hlavně pro stanovení vhodné pohybové aktivity, hubnutí a formování postavy.
Ektomorf má štíhlou, hubenou postavu se slabě vyvinutým svalstvem. Kvůli zvýšenému metabolismu obtížně nabírá váhu i svalstvo. Pro nabrání váhy se doporučuje méně náročný trénink s delšími pauzami mezi sériemi, samozřejmostí je vysoký příjem bílkovin a dostatek odpočinku. Pokud se neudržuje ve formě, rychle ztrácí své těžce nabyté svaly. Tento typ postavy má předpoklady pro vytrvalostní sporty, gymnastiku nebo basketbal.
Endomorf má většinou zpomalený metabolismus, právě kvůli tomu mívá problémy s hubnutím. Snadno nabírá váhu a jeho postava je do větší míry obalená tukem, a tak vzniká riziko obezity, cukrovky a kardiovaskulárních chorob. Tento typ postavy je vhodný pro vzpírání, zápasy nebo vodní sporty.
Mezomorf by se dal nazvat zlatou střední cestou mezi endomorfem a ektomorfem. Jde o atletický svalnatý typ postavy se širokými rameny a úzkými boky. Na silový trénink reaguje rychlým přírůstkem svalové hmoty. Tento typ postavy je ideální například pro různé aerobní sporty, kulturistiku a podobně.
Při stravování založeném na typu postavy, které vychází z výše zmíněných somatotypů a jejich kombinací, se přihlíží k tomu, kde se tuk ukládá na postavě nejvíce.
Jestliže ke každému typu přiřadíme vhodný sport, pak to podle pořadí bude – vytrvalostní sportovec, zápasník sumo a kulturista. Musíme si ale uvědomit, že většina lidí nepasuje přesně do některého z těchto typů, ale spíše patří někam mezi.
Jestliže chceme začít s potravinovými doplňky, musíme brát v potaz typ postavy a metabolismu, abychom dosáhli určitého cíle. Pro endomorfa je například těžké zbavit se tuku, ale zase je pro něj snadné svalovou hmotu i tuk
I když samotný bazální metabolismus moc ovlivnit nelze, zdravým životním stylem je možné výrazně posunout metabolismus k aktivnější podobě, a to pravidelným sportováním a posilováním či rozdělením stravy do více menších jídel denně. Jistý význam zde hrají i některé doplňky stravy, které dokážou donutit organismus spotřebovávat tuky jako přednostní zdroj energie při dodržení stravovacích návyků potřebných pro úpravu tělesné hmotnosti. Jejich odbourávání je za splnění podmínek o trochu jednodušší, nikoliv však bezpracné. Za zmínku stojí extrakt ze zeleného čaje, guarana, karnitin, ale dokonce i samotné tuky jako CLA nebo omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které dokážou metabolismus tuků ovlivnit. Je potřeba i varovat před drastickými dietami a přílišným omezením příjmu stravy, kdy se metabolismus příliš zpomaluje a posléze po obnovení příjmu původního množství stravy dojde k ještě většímu nárůstu přebytečného tuku. Kdo pravidelně sportuje, ví, že po posilování a aerobní aktivitě je metabolismus zvýšený i několik hodin po sportování, a to dokonce i v klidovém stavu. Sport, a zvláště pak posilování v kombinaci s aerobní aktivitou, je pokládán za nejlepší způsob, jak bojovat proti nárůstu nadbytečného podkožního tuku.
Cyklický objem: Vyzkoušejte toto cvičení na stacionárním kole, třikrát týdně. Udržíte svalový objem a ztratíte tuk.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
70 % - 5 min.
75 % - 15 min.
70 % - 5 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 2
Ustálené spalování: Vhodné pro eliptical, stepper i stacionární kolo. Nastavte si požadovanou intenzitu a té se držte. V první fázi dochází k rozehřátí organismu, v závěru pak ke zchlazení.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 2 min.
75 % - 24 min.
60 % - 2 min.
50 % - 1 min.
Program 3
Intenzivní pyramida: Trénink vhodný pro běžecký pás nebo stacionární kolo. Spalujete tak o 25 % tuku více.
Intenzita - čas
50 % - 1 min.
60 % - 1 min.
80 % - 15 min.
60 % - 15 min.
50 % - 1 min.
Program 4
Intervalový závod: Zkuste toto cvičení na běžeckém pásu nebo jiné kardiostanici. Budete spalovat tuk ještě dlouho po sestoupení z pásu.
Intenzita - čas
50 % - 2 min.
60 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
90 % - 1 min.
50 % - 1 min.
85 % - 1 min.
50 % - 1 min.
80 % - 1 min.
50 % - 2 min.
Nemusíte měřit každou minutu. Zjistěte si rychlost, při které dosahujete požadované intenzity, a na té se pohybujte.
Cvičení 5
Dělené kardio. Chcete-li minimalizovat nudnost ve vašem tréninku a podpořit spalování tuku, zařaďte ho 3krát denně. Pro každou jednotku můžete použít jiný kardio přístroj.
Energii vydáváme neustále, i mrknutí oka nás stojí energii. Bohužel mrkání nám nepomůže spotřebovat veškerou energii, kterou získáme z jídla. Největší potíž je v tom, že energie vydáváme stále méně a méně. Tím, že se náš život zjednodušuje (doprava auty, sedavá zaměstnání, velká nákupní centra, nedostatek času na sportovní aktivity a podobně), příjem energie vysoce převyšuje výdej. To vede zákonitě k tloustnutí a následně i obezitě.
Přestože se zdá, že za nadváhu a obezitu může především strava, kterou jíme, nemusí tomu tak být vždy. Naši hmotnost významně ovlivňuje i množství pohybu, respektive s tím spojený energetický výdej. Nejedná se ale pouze o pohyb, který je nejvíce vidět (cvičení a podobně), ale i o ten, který probíhá nezávisle na naší vůli – takzvaný bazální výdej. Ten představuje cca 70 % celkového denního energetického výdeje.
Naše současné životní podmínky nám umožňují nebo nás přímo vybízejí k tomu, abychom se méně hýbali. Schopnost adaptovat se na takzvané špatné časy (období nedostatku potravy, hladomoru a podobně) našim předkům sice umožnila přežít zlé časy, ale současně se v dnešní době hojnosti jeví tato dříve genetická výhoda spíše jako nevýhoda. Schopnost střádat energii ve formě tukových zásob bez období, kdy se tyto zásoby spotřebují, se ukazuje jako nevýhodná. S rostoucím obsahem tuku v organismu je spojen vyšší výskyt řady onemocnění, jako je například vysoký krevní tlak, cukrovka 2. typu a další.
Pokud dojde náhle k omezení příjmu potravy, organismus se velmi brzy (řádově do týdnů a měsíců) adaptuje na nízký energetický příjem snížením bazálního výdeje a dieta se stává neúčinnou. Tento proces se startuje vždy, když redukční dieta není doprovázená zvýšenou pohybovou aktivitou. Efekt samotné redukční diety může přetrvávat maximálně 3–6 měsíců. Jedinou cestou k zabránění poklesu bazálního výdeje je pravidelná pohybová aktivita, která udržuje potřebnou svalovou tkáň zodpovědnou právě za bazální energetický výdej.
Máte-li nejblíže k ektomorfnímu typu, pak poměrně špatně nabíráte svalovou hmotu. To by vás však nemělo odradit, naopak byste silový trénink měli zařadit do svých cvičebních plánů. Začínat je třeba zvolna, později se však nemusíte bát posilovat s o něco těžšími váhami. Součástí tréninku by určitě mělo být i posilování hluboko uložených svalů ve středu těla, které je důležité u každého tělesného typu. Vhodná je tedy kombinace tréninku v posilovně se cvičením například pilates nebo flowin.
Příslušníci mezomorfního typu jsou přirozeně více svalnatí, na silový trénink reagují rychlým nárůstem svalové hmoty a tím i tělesné váhy (svaly jsou těžší než tuk). Pokud
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
Bazální energetický výdej si můžeme spočítat. Výpočtové vzorce udávají bazální energetický výdej v energetických jednotkách (kJ, kcal). Vzorce v sobě zahrnují individuální parametry, protože, jak již bylo uvedeno výše, úroveň bazálního metabolismu ovlivňuje hlavně pohlaví (žena, muž), hmotnost (množství ATH) a věk.
Výpočet pomocí Faustova vzorce
muži > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 24
ženy > BM (kcal) = hmotnost (v kg) x 23
Výpočet pomocí Faustova vzorce není přesný, jedná se pouze o orientační předpoklad energetického výdeje.
Výpočet pomocí Harris-Benedictovy rovnice
muži > BM [kcal] = 66,5 + 13,8 x hmotnost + 5,0 x výška - 6,8 x věk
ženy > BM [kcal] = 655 + 9,6 x hmotnost + 1,8 x výška - 4,7 x věk
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
