AKTIVOVANÁ KOXARTROZA A PAVÁNÍ

Koxartróza rtg foto

Zde můžete vidět rentgenové snímky s onemocněním koxartrózou.

Zdroj: článek Koxartróza

Poradna

V naší poradně s názvem CONDROSULF NA OSTEOARTRÓZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana.

Prosím, víte někdo, kolik stojí Condrosulf 800, který mi napsala obvodní lékařka a budu si ho hradit celý sama?Lékařka říkala, že asi kolem 1200 Kč na tři měsíce (90 tablet), ale nebyla si jistá. A která lékárna má nejpříznivější ceny, poraďte. Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Dnes nejde s jistotou říct kolik v té které lékárně zaplatíte za lék Condrosulf 800. Každá lékárna má jiné marže a prodejní politiky, takže nejlepší způsob je obvolat si pár lékáren a zeptat se jich na cenu. Pokud vám lék Condrosulf 800 předepsala praktická lékařka, tak si lék budete muset uhradit celý sama, přičemž přibližná cena se pohybuje okolo 385 Kč (stav k 4.3.2020). Za určitých podmínek je zde možnost, aby vám na tento lék přispěla zdravotní pojišťovna, ale to byste musela mít některé z těchto onemocnění:
- gonartróza či koxartróza druhého až třetího stupně s významnými epizodami kloubní bolesti s častou zánětlivou a bolestivou iritací.
- osteoartróza drobných kloubů rukou s častou zánětlivou a bolestivou iritací. Pojišťovna navíc vyžaduje dodržování doporučených režimových opatření (jako např. redukce váhy, fyzikální léčba či rehabilitace).
Chcete-li příspěvek od zdravotní pojišťovny, tak vám předpis musí vystavit jedině lékař specialista revmatolog, ortoped a nebo traumatolog. Pak budete na lék Condrosulf 800 30 tablet doplácet přibližně 225 Kč. Výše doplatku bude zase závislá na konkrétní lékárně.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Condrosulf 800 doplatek

Koxartróza stupně

Podle příčin vzniku můžeme koxartrózu rozdělit na primární, kdy není známá příčina vzniku a uvažuje se o genetických (vrozených) příčinách, a na sekundární, kdy se artrózy kyčelního kloubu rozvíjejí v důsledku jiného onemocnění. Z nemocí dětského věku (preartrotické stavy) mají na rozvoj koxartrózy vliv vývojová dysplazie kyčelního kloubu, morbus Perthes či coxa vara adolescentium, kdy může dojít ke vzniku deformity hlavice, což vede k rozvoji degenerativních změn. V dospělém věku může mít na rozvoj artrózy vliv prodělaný infekční zánět kyčelního kloubu nebo stav po zlomenině v oblasti hlavice kosti stehenní či acetabula (jamky kyčelního kloubu). Na rozvoj koxartrózy má vliv přetěžování v důsledku nadváhy.

Rozdělení koxartrózy stojí na základě radiologického vyšetření, podle něhož rozdělujeme artrózu do 4 stupňů, přičemž 1. stupeň je nejmírnější a 4. nejrozvinutější.

• Stupeň 1.: zúžení kloubní štěrbiny (v důsledku ztenčování chrupavky).
• Stupeň 2.: progrese zúžení kloubní štěrbiny, lehké nerovnosti kloubních ploch, subchondrální sklerotizace.
• Stupeň 3: progrese zúžení kloubní štěrbiny, tvorba marginálních osteofytů, osteoporóza, pseudocysty, osteoskleróza.
• Stupeň 4.: vymizení kloubní štěrbiny, deformace kloubních konců kostí, splývání pseudocyst, osteonekrotické změny, patologické postavení kloubní (takzvaná těžká artróza). Právě při tomto stupni onemocnění je již indikována kloubní náhrada (endoprotéza).

Zdroj: článek Koxartróza

Příběh

Ve svém příspěvku ARTRÓZA KYČLE KOXARTROZA 3 STUPNĚ MÁM OSTEOFYTY A ZŮŽENOU JAMKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel staněk.

mám danou diagnozu koxartrozu 3.stupně mám osteofyty a zůženou jamku je to ve stádiu operačním .takže jiná léčba už není dostupná děkuji za odpověd

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Artróza kyčle koxartroza 3 stupně mám osteofyty a zůženou jamku

Koxartróza léčba

V prvních stadiích je vhodné upravit režim, kdy je pro pacienta vhodná změna pohybu, jako výhodné se jeví omezení přetěžování, ze sportů se doporučuje jízda na kole či plavání. U obézních pacientů je nutná redukce váhy. Příznivý vliv může mít i rehabilitace, jejímž cílem je udržet rozsah pohybů, pokud to ještě jde. Při bolestech se podávají analgetika či nesteroidní antirevmatika k tlumení bolesti a zánětlivé reakce. Dobrý efekt má i obstřik kloubu kortikoidy. Nejúčinnější léčbou, zejména v pozdějších stadiích, je náhrada kloubu totální endoprotézou (TEP). Význam má i rehabilitace. Z farmakoterapie se podávají antiflogistika-analgetika, eventuálně preparáty obsahující mukopolysacharidy chrupavky (hyaluronovou kyselinu, chondroitinsulfát). V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má rychlý efekt. Jsou důležité i ortopedické pomůcky, a to bandáže a ortézy, hole a berle.

Zdroj: článek Koxartróza

Koxartróza příznaky

Faktory, které ovlivňují vznik koxartrózy, jsou vývojové poruchy kyčle, traumata, přetěžování kloubu, obezita, některé metabolické vady a jiné. Onemocnění se projevuje bolestivostí, postupně s omezením hybnosti. Bolest je horší po zátěži, odpočinkem se zmírňuje. Druhotně vzniká i reaktivní postižení okolních tkání. Na rentgenovém snímku je patrna deformace kloubních plošek, zužování kloubní štěrbiny.

Zdroj: článek Koxartróza

Koxartróza nespecifické projevy

Mezi první příznaky rozvíjející se koxartrózy patří bolestivost v oblasti kyčelního kloubu, která se projevuje ve třísle. Tato bolest se objevuje nejprve po zátěži, nebo můžeme pozorovat takzvané startovací bolesti, které se projevují při začátku chůze a po rozejití ustupují. V těžších stadiích jsou bolesti při každém kroku a u těch nejtěžších jsou i klidové. Postupně dochází k omezení pohybů v kyčli, kde se nejprve omezují rotace, abdukce a addukce. Na posledním místě dochází k omezení flexe (ohnutí) v kyčli. Při těžkých stadiích, kdy dochází k destrukci hlavice kosti stehenní, může nastat až ztuhnutí pohybů v kyčelním kloubu a zkrácení dolní končetiny. Nález se hodnotí na RTG snímcích, kde v prvních stadiích dochází ke snížení kloubní štěrbiny v důsledku destrukce chrupavky, u těžších stadií k tvorbě nárůstků (osteofytů) a u nejtěžších stadií k destrukci kloubu.

Zdroj: článek Koxartróza

Milurit příbalový leták

Název přípravku

MILURIT (R) 100,MILURIT (R) 300 

Složení kvalitativní a kvantitativní

1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.

Léková forma

Tablety k vnitřnímu užití.

Klinické údaje

1. Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
2. Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
3. Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
4. Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Milurit

Příznaky deprese

Na pozadí deprese (endogenní – „pravé“ deprese) bývá určitá dispozice (vloha). Je-li tato dispozice, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim. Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není udivující, že deprese často začne v takových obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium, nebo v průběhu menstruace.

Podle psychoanalytického pojetí je deprese reakcí na nějakou ztrátu; další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Podle jiných je tím významným predispozičním faktorem ztráta rodiče do 11 let věku, která zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese. Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl – v rámci prevence deprese – pokusit o řešení těchto problémů.

Zdroj: článek Příčiny deprese

Časté příčiny

Na pozadí depresivní poruchy bývá určitá vloha. Je-li tato vloha, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim.

Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není divu, že deprese často začne v obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium nebo v průběhu menstruace. Deprese je dle některých odborníků reakcí na nějakou ztrátu, jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Ztráta rodiče do 11 let věku je významným predispozičním faktorem a zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese.

Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl v rámci prevence, pokusit o řešení těchto věcí.

Zdroj: článek Jak na depresi u žen

Neštovice v dospělosti

Po prvotní nákaze přetrvávají původci choroby v některých nervových buňkách v němé, takzvané latentní formě a infekce může být po letech či desetiletích znovu aktivována. To může u dospělých vyvolat nepříjemné onemocnění – pásový opar (herpes zoster). U adolescentů a dospělých probíhají plané neštovice hůře a někdy s vážnými komplikacemi, jako je zápal plic, zánět středního ucha nebo zánět jater. Výjimečně může dojít i k nebezpečnému zánětu mozku. Velmi ohroženi jsou lidé s oslabenou imunitou. Vedle nemocných s AIDS jsou to zejména jedinci léčení imunosupresivními léky, jako pacienti s leukémií nebo osoby po transplantaci.

Proti nemoci existuje účinná vakcína, která však není součástí pravidelného očkování. Vhodná je zvláště pro dospělé, kteří v dětství plané neštovice neprodělali a je u nich vysoká pravděpodobnost nákazy. V České republice je vakcinace proti varicelle dobrovolná, některé zdravotní pojišťovny na ni přispívají ze svých preventivních balíčků. Očkování mohou podstoupit děti od jednoho roku i dospělí s aplikací dvou dávek v rozmezí šesti týdnů. U zdravých dětí do 13 let je ochrana očkováním před onemocněním planých neštovic téměř 100%. U dospělých činí jistota ochrany asi 90 %.

Zdroj: článek Neštovice

Generalizované otoky

Generalizované otoky mohou být venostatické, hypalbuminotické, toxické a angioneurotické. Klinicky se rozlišují otoky kardiální, renální, jaterní, hypalbuminemické, alergické, otoky při preeklampsii a nepravý otok typu myxedému.

Kardiální otok: Jde o venostatický edém, jehož příčinou je selhávání srdce jako pumpy. Následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.

Klinický obraz: U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites. U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).

Diagnostika: Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.

Jaterní otok: Jaterní otoky kombinují dva mechanismy: toxický a hypalbuminemický. Základem je stáza krve v portálním systému, do níž pronikají gramnegativní střevní bakterie, které běžně bývají eliminovány v játrech. Stázou se otevírají portokavální anastomózy, kterými se gramnegativní bakterie dostávají do systémového oběhu. Tato endotoxémie způsobí zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého, jenž působí v periferii vazodilatačně. Následkem je otok, snížení cirkulujícího objemu krve a aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron. Poškozená syntetická funkce jater zároveň zapříčiňuje hypalbuminémii a pokles onkotického tlaku.

Příčina: Nejčastější příčinou je jaterní cirhóza jako následek etylismu.

Diagnostika: Anamnéza (etylismus, krvácení z jícnových varixů, punkce ascitu), fyzikální vyšetření (hepatomegalie, ascites), sonografie břicha (tumory). Biochemicky jaterní funkce, albumin (prealbumin).

Renální otok: Ten může být způsoben dvěma mechanismy: retencí sodíku a vody (oligurie/anurie) a hypalbuminémií (proteinurie).

Diagnostika: V diagnostice je kromě biochemického vyšetření důležitá sonografie ledvin.

Otoky u preeklampsie: Jde o uvolnění angiogenních faktorů z placenty následkem placentární hypoxie. Následkem je systémová endoteliální dysfunkce. Otoky zhoršuje proteinurie.

Polékové otoky: Jde o nežádoucí účinek léků. Časté jsou například otoky u blokátorů kalciových kanálů.

Cyklické otoky: Premenstruálně se u některých žen vyskytují otoky, jejichž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Otok a jeho léčba

Kardiální otok

Etiopatogeneticky jde o venostatický edém. Příčinou je selhávání srdce jako pumpy, jehož následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia (vmezeřená tkáň orgánu) tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.

Klinický obraz

U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites.

U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).

Diagnostika

Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.

Zdroj: článek Z oteklých nohou teče voda

Oteklé nohy, teče z nich voda

Generalizované otoky mohou být venostatické, hypalbuminotické, toxické a angioneurotické. Klinicky se rozlišují otoky kardiální, renální, jaterní, hypalbuminemické, alergické, otoky při preeklampsii a nepravý otok typu myxedému. U generalizovaných otoků je vlivem sníženého objemu cirkulující tekutiny vždy aktivována osa renin–angiotensin–aldosteron.

Zdroj: článek Z oteklých nohou teče voda

Osnova

• Poděkování
• Oslovení
• Jak dotyčný/á zemřel/a (po dlouhé nemoci, náhle, stáří a podobně).
• Pochopení bolesti pozůstalých a myšlenka, že když někdo zemře, tak vzpomínky nemizí.
• Z kolika dětí byl/a zesnulý/á, z jakých poměrů (v případě, že byl/a chudý/á – pocházel/a z prostých poměrů, bohatý/á – měl/a hojný život obohacený nejen cennostmi, ale hlavně láskou...).
• Kolik měl/a dětí a koho tady zanechal/a.
• Dobré vlastnosti a skutky, jestli byl/a v nějakém sdružení, spolku, sportovním týmu, v čem vynikal/a a čím se kupříkladu živil/a.
• Nakonec přidat verš nebo krátkou píseň

Podklady pro profesionální smuteční projev:

• Jméno a příjmení zesnulého/zesnulé, věk
• Datum a místo narození
• Jména rodičů zesnulého/zesnulé
• S kolika sourozenci zesnulý/zesnulá vyrůstal/a, popřípadě jména
• Poslední zaměstnání
• Jméno manžela/manželky, kolik let trvalo manželství
• Pokud je vdovec/vdova, úmrtí manžela/manželky
• Počet a jména dětí
• Počet a jména vnoučat
• Počet a jména pravnoučat
• Povahové rysy
• Zájmy, záliby
• Zvláštní poděkování rodiny někomu (například za péči)
• Se zesnulým/zesnulou se loučí ......
• Báseň ano/ne

Zdroj: článek Smuteční řeč a její ukázky

Brno

Kolagenové injekce a MD GUNA v Brně

GUNA MD přípravky pomáhají odstranit bolest a zlepšit pohyblivost pohybového ústrojí včetně kloubů, a to vždy v té oblasti, pro kterou jsou určeny. Zároveň zmírňují poškození způsobená stárnutím, nesprávným držením těla, průvodními chronickými onemocněními, poraněním a úrazy. Pro určité oblasti použití jsou určeny konkrétní kolagenové injekce (například gonartróza MD-Knee, koxartróza MD Hip, syndrom zmrzlého ramene MD-Shoulder, lumbalgie MD-Lumbar, svalová bolest MD-Muscle, neuralgická/neuropatická bolest MD-Neural).

Kolagen podaný injekčně zlepšuje kloubní mobilitu, přispívá k uvolnění a fyziologické funkci svalstva v dané oblasti. Odstraňuje tak příčinu bolesti a přispívá k jejímu vymizení. Kolagen je základní stavební jednotkou pojivových tkání kloubních systémů, a proto jeho mikrosuplementace zlepšuje profil kolagenového vlákna. Kolagen tedy chrání a posiluje kloubní pouzdro, vazy a šlachy, zpevňuje ochablé a hypermobilní kloubní systémy.

Zásadním benefitem je léčba bolesti bez rizika lékových interakcí (kolagen nezasahuje do účinnosti ostatních léčiv), bez významných nežádoucích účinků (kolagen je tělu vlastní látka dodávaná v injekční mikrosuplementační dávce), bez alergických reakcí (nebyly zaznamenány žádné alergické reakce).

Mechanismus účinku: Transport kolagenu spolu s dalšími obsaženými látkami na místo určení je založen na patentem chráněném „collagen injectable delivery“ systému. Při užití tohoto systému se v tkáni, do které je přípravek aplikován, vytváří dočasný porézní kolagenový matrix, ze kterého se kolagen a další pomocné látky postupně uvolňují. Tento systém umožňuje nahradit aplikaci intraartikulární za periartikulární, respektive subkutánní, která je pro pacienta méně invazivní a většinou nebolestivá.

Kontakt

• POHYBOVÁ MEDICÍNA BRNO
• Vodařská 232/2
• Brno-Komárov 61900
• info@pohybovamedicinabrno.cz

Zdroj: článek Kolagenové injekce na bolest

Kolagen na klouby

V dnešní době trápí problémy s klouby i věkovou kategorii, u níž bychom to dříve nečekali. Pravidlo, že klouby mohou bolet až lidi nad padesát let, už dnes neplatí. V poslední době se stále častěji setkáváme s problémy u mladých lidí, a dokonce i mladistvých. Mezi nejčastější příčinu bolesti kloubů patří osteoartróza. Jedná se o degenerativní nezánětlivé onemocnění kloubů, způsobené úbytkem kloubní chrupavky, což vede ke změnám postihujícím kloub, okolní kosti, vazivo a měkké části v blízkém okolí kloubu. Toto onemocnění nejčastěji postihuje kyčelní (koxartróza) a kolenní (gonartróza) klouby, ale můžeme se s ním setkat i na kloubech rukou nebo na páteři. Artróza přímo souvisí s věkem, postihuje 70 % padesátiletých lidí a až 90 % sedmdesátiletých. Jedná se o chronické onemocnění, které neohrožuje člověka přímo na životě. Artróza způsobuje bolesti, snižuje pohyblivost, a proto snižuje kvalitu života. Kolagen se ve velké míře vyskytuje ve vazivové tkáni. Nejvíce ve šlachách, vazech a kloubních chrupavkách a je právem považován za základní stavební kámen vazivové tkáně. Ovlivňuje vysokou stabilitu a pevnost kloubní chrupavky, kostí, vaziva, kůže i zubů. Kolagen je tak nejdůležitější složkou vazivové tkáně a tím i kloubní chrupavky.

Vlastnosti hovězího kolagenu jsou obzvlášť cenné pro svou shodu s lidskými. Dalším důležitým faktorem pro maximální využití potravinového doplňku s obsahem nebo na bázi kolagenu je, aby byl štěpený. Štěpený kolagen je totiž mnohem lépe vstřebatelný, což je důležité proto, aby se jakožto stavební materiál dostal do krevního oběhu přes střevní stěnu. Štěpený kolagen je pro lidské tělo daleko více biologicky dostupný. Pokud chceme maximalizovat účinek kloubní výživy, pak je vhodné kombinovat štěpený kolagen s dalšími chondroprotektivy, které působí protizánětlivě, dále s vitamínem C a nosičem, který zajistí ještě lepší biologickou dostupnost a vstřebatelnost pro náš organismus.

Zdroj: článek Colafit – kolagen v kostičkách

Lázně po operaci ploténky

U dlouhodobých bolestí zad závisí na příčině. Léčbou zde bývá rehabilitace, pobyt v lázních, užívání léků proti bolesti. Ve vážnějších případech je nutný i operační zákrok.

Průběh léčby

Všeobecným pravidlem je necvičit přes únavu. Když se cítíme doopravdy unavení a vyčerpaní, je lepší zkusit jen pár lehkých cviků na protažení. Svaly se během dne zkracují a ochabují a svalový korzet je nerovnoměrně zatěžován. Svalové rovnováhy dosáhneme pevnými zádovými svaly, prsními, břišními a lopatkovými svaly. Často jsou oslabeny také hýžďové svaly, které mají vliv na stabilitu pánve, a tím i na držení celého těla.

Optimání doba léčení

Vysušená rozmělněná rašelina se mísí ve velkých kádích s vodou a je zahřívána na teplotu 38–39 °C. Tato směs je pak potrubím dodávána do speciálních van, kde odborný personál upravuje teplotu slatinných koupelí dle lékařských pokynů na 37–40 °C. Aby se tělo dostatečně prohřálo, trvá slatinná procedura 15 minut. Dále pak následuje sprcha a odpočinek v suchém ovinu. Hlavním účinkem slatinných koupelí je prohřívání organismu, hydratace kůže a zvýšení obranyschopnosti. U nemocných s pohybovými obtížemi způsobuje tato procedura snížení svalového napětí, zmírňuje bolesti, zajišťuje lepší prokrvení tkání a rychlejší regeneraci.

Výběr zařízení se specializací na tuto léčbu

Stavy vhodné k lázeňské léčbě v třeboňských lázních:

1. Degenerativní onemocnění kloubů (osteoartróza, zejména koxartróza a gonartróza)
2. Revmatická onemocnění
3. Bechtěrevova nemoc
4. Dna a hyperurikemický syndrom
5. Osteoporóza
6. Artritidy
7. Vertebrogenní algický syndrom
8. Funkční poruchy kloubů, svalů apod.
9. Bolestivé stavy páteře a kloubů
10. Bolestivé stavy měkkých tkání
11. Stavy po úrazech a operacích pohybového aparátu (včetně operací s náhradou kloubní a plotének)

Přípravné procedury před operacemi kloubů

Koupele a zábaly

1. Slatinné koupele a zábaly
2. Perličkové, přísadové a vířivé koupele
3. Masáže

Klasické ruční masáže

1. Podvodní masáže
2. Reflexní masáže
3. Mechanické masáže
4. Lymfodrenáže

Pohybové terapie

1. Fyzioterapie
2. Léčebná cvičení
3. Plavání

Fyzikální terapie

1. Elektroléčba
2. Magnetoterapie
3. Ultrazvuk
4. Světloléčba
5. Parafín

Speciální procedury

1. Akupunktura
2. Inhalace
3. Oxygenoterapie
4. Plynové injekce

Zdroj: článek Lázně po operaci