AKUTNI FLEBOTROMBOZA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Diagnóza (z řeckého slova dia-gnósis, tedy rozpoznání, rozlišení, vyšetření) znamená v lékařství postup, jehož výsledkem je pojmenování nemoci pacienta. Jedině správná diagnóza umožňuje dobře zvolit vhodnou terapii. Často však tato diagnóza nemusí být úplná. Je ale eticky nepřípustné zatěžovat pacienta dalšími vyšetřeními pro zpřesnění diagnózy tam, kde je zřejmé, že to již nijak neovlivní ani terapii, ani informace o prognóze nemocného. Zbytečná diagnóza může dokonce pacienta spíše poškozovat.
Diagnóza N804
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladislava.
prosím o sdělení zda se ještě vyrábí triamcinolon tinktura. Protože můj obvodní lékař ho již delší dobu nemá. Bylo mně řečeno , že se asi nevyrábí .Je to lék který mi jako jediný pomáhá . Nevím čím bych ho měla nahradit. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Triamcinolon k zevnímu použití je dlouhodobě k dostání jen jako mast nebo jako emulze. Tinktuře se nejvíce blíží kožní emulze, což je hustá bělavá emulze, příjemné vůně, mísitelná s vodou. Používá se na akutní i vysoce svědivé alergické záněty kůže neinfekčního původu, pokud nejsou ve stádiu mokvání nebo tvorby krust. Dále se používá na akutní fáze některých druhů ekzémů, dermatitidy, zánětlivé kožní projevy ve vlasaté části hlavy nebo na ochlupených místech těla. Emulze triamcinolonu taktéž pomáhá na zánět zevního zvukovodu při neporušeném ušním bubínku. Kožní emulze triamcinolon je běžně k dostání v lékárně na lékařský předpis a je bez doplatku.
Flebotrombóza představuje podstatně závažnější onemocnění, než je tromboflebitida, neboť při něm dochází ke vzniku krevní sraženiny (trombu), která může způsobit až plicní embolii. Ročně postihne toto onemocnění v České republice cca 15 000 až 20 000 lidí.
Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy v hlubokém žilním systému vznikne krevní sraženina, což bývá doprovázeno zánětem, který vede ke zfialovění, otoku a bolesti v postižené končetině.
Zánět hlubokého žilního systému, flebotrombóza, se vyskytuje nejčastěji u mladých žen v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce či s těhotenstvím a porodem.
Projevuje se otokem končetiny a její bolestivostí. Ta se zvyšuje při stažení svalstva a došlápnutí. Při zánětu lýtkových žil se vyskytuje otok od kolene dolů, při zánětu stehenních žil je oteklá celá dolní končetina, spolu s namodralým, profialovělým zbarvením kůže. Opakované chronické záněty žil vytvářejí atrofické změny, pigmentaci kůže, otoky, bércové vředy, lokální odumírání tkáně.
Snahou léčby je minimalizovat riziko embolie, zabránit šíření trombózy a usnadnit rozpuštění již vytvořených trombů. Nemocného uložíme do takzvané Trendelenburgovy polohy a zahájíme antikoagulační terapii pomocí warfarinu, heparinu anebo nízkomolekulárními hepariny. V závažných případech se provádí chirurgická léčba. Vždy je nutná hospitalizace. Cílem terapie je v první řadě obnovení toku krve, ať už pomocí medikamentózního (lékového) rozpuštění trombu (podávají se látky působící proti srážlivosti krvi –antikoagulancia, antifibrinolytika, antiagregancia), chirurgickým odstraněním sraženiny (trombu) nebo přemostěním uzavřeného úseku cévy pomocí cévní protézy (bypass). Pomoci může i angioplastika – speciálním katétrem se rozšíří a zprůchodní cévy. Tato léčba závisí na stáří trombu, neboť je úspěšná prvních deset dní od vzniku trombu. Dále je třeba zabránit dalšímu růstu trombu a komplikacím. Léčba začíná intravenózním podáváním heparinu, později se může měnit na orálně podávané přípravky. Aby se zabránilo recidivě trombózy, měla by léčba trvat minimálně 6 měsíců. Je nutné nošení kompresivních punčoch.
Každý pacient, který překonal trombózu, je ohrožen její opětovným vznikem. V mnoha případech se vyvíjí posttrombotický syndrom, což je trvalá slabost žil s následky:
V naší poradně s názvem JAKÉ HROZÍ NEBEZPEČÍ PŘI VNITŘNÍM POŽITÍ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír .
Zajímá mne co se může stát, když se borová voda požije (pár kapek) a dostane se do organizmu. Co má postižený dělat a nedělat.
Děkuji za odpověď Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina boritá je nebezpečný jed. Otravy z této chemické látky mohou být akutní nebo chronické. K akutní otravě kyselinou boritou obvykle dochází, když někdo spolkne výrobky na zabíjení švábů, které obsahují koncentrovanou kyselinu boritou.
Chronická otrava se vyskytuje u těch, kteří jsou opakovaně vystaveni kyselině borité. Například v minulosti se kyseliny borité se používalo k dezinfekci a ošetření ran. Pacientům, kteří takové ošetření dostávali znovu a znovu se udělalo špatně, a někteří vlivem toho i zemřeli.
Kyselina boritá v borové vodě je značně rozředěná, obvykle 3 díly kyseliny na 97 dílů vody. Při tomto zředění pár kapek borové vody, které byste náhodou spolkl, by neznamenalo vážné nebezpečí.
Povrchový zánět žil i přes svůj mnohdy dramaticky vypadající obraz nevyžaduje složitou léčbu. K potlačení projevů zánětu se používají studené obklady, stažení postižené končetiny obinadlem nebo elastickou punčochou a protizánětlivé masti (například Heparoid). Pomoci může i užívání Aspirinu nebo Ibuprofenu. Tromboflebitida obvykle do několika dnů ustoupí. V případě těžšího nebo prohlubujícího se zánětu povrchových žil vyhledejte lékařskou pomoc.
Flebotrombóza vyžaduje kvůli své potencionální nebezpečnosti energetičtější léčbu. Jejím základem jsou léky „na ředění krve“ – antikoagulancia. Připravte se na to, že zůstanete v nemocnici. Prvních několik dní vám lékař pravděpodobně bude podávat Heparin a potom zahájí dlouhodobou léčbu Warfarinem. V těžších případech se může pokusit i o rozpuštění krevní sraženiny pomocí trombolytik.
Při bolesti se užívají nesteroidní antiflogistika (Aspirin, Acylpirin, Ibalgin, Ibuprofen), a to jak v tabletkách, tak v masti. Vhodné je končetinu polohovat, pohybovat s ní. Jako prevence zasažení hlubokého systému poslouží i chůze, důležitá je elastická bandáž končetiny. Na nohu se přikládají studené obklady, chladivé masti, vhodná je rovněž prevence v podobě kompresivní terapie – doplňky stravy posilující cévní stěnu. Riziko komplikací je velmi malé.
K dlouhodobým opatřením v léčbě a mírnění příznaků zánětu žil patří studené obklady a používání elastických punčoch nebo obinadel. Stažením končetiny dojde k utlačení povrchového žilního systému. Krev musí ke svému odtoku používat hluboké žíly a tím v nich zrychlí svůj průtok.
Tromboflebitida obvykle do jednoho až dvou týdnů bez následků odezní. Zatvrdnutí může přetrvávat i delší dobu po zánětu. I to ale po čase zmizí.
Flebotrombóza představuje „časovanou bombu“, která může kdykoliv hrozit uvolněním sraženiny a její embolizací do plic. Masivní embolie pro vás může být smrtelná. Proto je tolik důležitá řádná léčba zánětů hlubokých žil. Akutní stadia vyžadují pobyt v nemocnici a sledování. I po jejich odeznění se ještě několik měsíců pokračuje v léčbě Warfarinem.
Opakované nebo chronické záněty žil a hromadění krve v končetinách způsobuje jejich zhoršené vyživování. Projeví se to poruchou pigmentace (tmavými skvrnami nad postiženým místem) a v těžších případech i odumřením tkáně a vznikem bércového vředu.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močové trubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močové trubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Onemocnění pankreatu se považují za velmi nebezpečná. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je závažný stav, jenž může skončit smrtí nebo může způsobit vážné a dlouhodobé komplikace. K pankreatitidě dochází ve chvíli, kdy se ve slinivce zadrží trávicí enzymy, které následně vyvolají edém (otok) až samonatrávení slinivky. K nejčastějším příčinám patří zaklínění žlučového konkrementu (kamínku) ve Vaterově papile (papilla duodeni major) a chronická konzumace alkoholu. Akutní zánět slinivky břišní se řadí mezi náhlé příhody břišní a může končit smrtí.
Příčiny vzniku zánětu slinivky břišní bývají různé a někdy pravý důvod ani nelze zjistit. Nejčastějšími příčinami jsou:
Žlučové kameny
Pravděpodobně se jedná o nejčastější důvod vzniku akutního zánětu slinivky. Kámen ze žlučníku může přejít do žlučovodu a ucpat společný vývod žlučovodu a slinivky. V takovém případě nemůže do střeva odtéct žluč ani trávicí šťávy ze slinivky. Obě tekutiny se začnou hromadit a mísit před žlučovým kamenem, což vede k aktivaci trávicích šťáv slinivky. Hromadící se tekutina plná zaktivovaných enzymů může vtéct zpátky do slinivky a začít ji trávit. Slinivka tedy v podstatě začne trávit sama sebe a tím dojde k pankreatitidě.
Alkohol
Akutní pankreatitidu může způsobit náhlý alkoholový exces, kdy člověk nárazově vypije příliš velké množství alkoholu (to je samozřejmě pro každého člověka individuální).
Poranění slinivky při úrazu břicha
K zánětu slinivky může dojít i při tupých úrazech břicha, například při nehodě na kole, při níž člověk narazí břichem na řídítka.
Vysoká hladina tuků v krvi
Někdy může zánět slinivky břišní zapříčinit vysoká hladina tuků v krvi (samozřejmě ne u každého člověka), ale mechanismus mně osobně není příliš jasný.
Vysoká hladina vápníku v krvi
Přesný mechanismus vzniku akutního zánětu slinivky v souvislosti s vysokou hladinou vápníku v krvi není rovněž detailně znám, avšak určité spojitosti lze najít. Taková hladina vápníku v krvi, která může vyvolat pankreatitidu, se vyskytuje například u primární hyperparatyreózy.
Některé léky
Existuje celá řada léčiv (například kortikoidy), jež mohou podnítit záchvat slinivky břišní. Většinou se však jedná o raritní situace.
Příušnice
Virus způsobující příušnice napadá slinné žlázy, ale může napadnout i buňky slinivky břišní.
Žaludeční vředy
Dlouhodobě neléčený žaludeční vřed může prorůst stěnou žaludku do okolí. Z anatomického hlediska jsou slinivka a žaludek v těsném kontaktu, vřed může tudíž prorůst do slinivky a vyvolat v ní akutní zánět.
ERCP
Toto vyšetření, provedené z různých důvodů (například kvůli problémům se žlučovými c
V naší poradně s názvem SLOŽENÍ REPAREXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Zajímala by mě koncentrace dusičnanu v přípravku a jestli byly provedeny testy na vstřebatelnost této látky kůží a její toxicitu. Je prima nemít šedivé vlasy, ale je takto častá aplikace takovéto látky opravdu zdraví neškodlivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Reparex obsahuje dvě látky zodpovědné za obnovu barvy vlasů, a to octan stříbrný a octan měďnatý.
Octan stříbrný je žíravina a při vyšších koncentracích způsobuje při styku s pokožkou podráždění kůže. Při zasažení očí způsobí jejich vážné poškození nebo podráždění. Při vdechnutí může způsobit podráždění dýchacích cest.
Octan měďnatý je toxický při požití a hrozí nebezpečí akutní otravy. Při styku s pokožkou je rovněž toxický a hrozí akutní dermální toxicita. Octan měďnatý způsobuje těžké poleptání kůže a vážné poškození očí.
Z výše uvedeného se dá dovodit, že Reparex rozhodně nebude bez vedlejších nežádoucích účinků a jeho dlouhodobé používání sebou ponese nebezpečí, která jsou zde zmíněná. Jak hodně bude Reparex škodlivý záleží na koncentraci těchto dvou látek. Výrobce však údaje o koncentraci neuvádí.
Lymfostatický otok: Při poruše lymfatické drenáže intersticia se hromadí bílkoviny a roste osmotický tlak intersticia. Lymfedém je lokalizovaný, tuhý, asymetrický otok (na končetině vede ke vzniku elefantiázy). Příčinou je blokáda lymfatických uzlin a cév.
Může být buď primární:
nádor (nejčastěji metastázy karcinomu v lymfatických uzlinách);
zánět;
parazit (vlasovci – Filaria);
trombóza lymfatik – u erysipelu (růže – streptokoková infekce).
Nebo sekundární:
po chirurgickém odstranění lymfatických uzlin (například pro nádor).
Vzácné jsou hereditární lymfostatické edémy, u nichž klinický obraz dokreslují žluté nehty.
Zánětlivý otok: Vlivem zánětových mediátorů roste permeabilita kapilár pro vysokomolekulární látky (exsudace).
Příčiny: Nejčastější příčinou je nespecifický zánět. Otok je pak jednou z klasických známek zánětu. Vzácnou příčnou otoku je například sarkoidóza, u níž se otok může projevit jako erythema nodosum.
Žilní otok: Jde o otok při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz: Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi a varixy, poruchami pigmentace, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny: U akutních zejména flebotrombóza, u chronických zejména žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Jde o otoky při blokádě žilního průtoku nebo při žilní nedostatečnosti.
Klinický obraz
Zánětlivý otok se od ostatních (bledých) otoků odlišuje lividní barvou. Obraz se zásadně liší, jde-li o otok akutní, nebo chronický. Akutní otok může dosáhnout až obrazu flebotrombózy phlegmasia cerulea dolens. Končetina je pak oteklá, cyanotická a velmi bolestivá. Chronický otok vzniká na podkladě chronické žilní insuficience. Obraz otoku je doplněn přítomnými flebektáziemi (corona flebectatica) a varixy, poruchami pigmentace (hemosiderinové pigmentace), stasis dermatitis, bílou atrofií, lipodermatosklerózou či bércovými vředy.
Příčiny
U akutních je to zejména flebotrombóza, u chronických především žilní nedostatečnost. Pozor u flebotrombózy na hrozící plicní embolii.
Edémová tekutina může být:
chudá na bílkoviny (transsudát) – měkké otoky – venostatický a hypalbuminotický edém,
bohatá na bílkoviny (exsudát) – tuhé otoky – lymfostatický a zánětlivý edém.
K odlišení transsudátu a exsudátu se používají Lightova kritéria.
Anasarka je edém pojiva (povšechné prosáknutí tkání). U edému se může objevit tekutina z nohy.
V naší poradně s názvem NEMOCNÁ SLINIVKA U DĚTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
chci se zeptat z čeho muže mit pětilety ditě podražděnou slinivku. vyšlo nam to z vysledku krve bolesti břiška každy druhy den po dobu 14dni.nepřejida se ani mastny neji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčin pankreatitidy u dětí je mnoho, ale nejčastěji to jsou tupá zranění břicha (abdominální trauma), například při srážce motorových vozidel, zneužití dítěte a domácí násilí, nehoda na kole, kde je břicho stlačeno řídítky a podobně. Mezi další příčiny pak patří různé systémové infekce, vrozené anomálie a pankreatobiliární onemocnění. Ve čtvrtině případů se na příčinu vzniku zánětu slinivky vůbec nepříjde.
Pankreatitida vzniká zablokováním nebo narušením sběrných kanálků a poškozením pankreatických acinárních buněk, což vede k aktivaci a uvolnění trávicích enzymů. Aktivované enzymy pak způsobují zvracení, zánět a potenciálně i nekrózu.
Akutní pankreatitida by se měla vyléčit za dva až sedm dní, přičemž léčba by měla být převážně založena na použití intravenózní hydratace, zmírnění bolesti a zklidnění střev.
I když se většina dětí spontánně vyléčí, mohou zde vzniknout akutní pseudocysty pankreatu. Ty menší s průměrem méně než 5 cm jsou léčeny pozorováním po dobu 4-6 týdnů. Pseudocysty pankreatu větší než 5 cm v průměru mohou vyžadovat chirurgické řešení.
Určitě zůstaňte v kontaktu s ošetřujícím lékařem a pravidelně sledujte slinivkové ukazatele v krvi.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
rekurentní: ≥ 4 samostatné akutní epizody za rok, každá zcela odezní za < 30 dnů, ale recidivuje v cyklech, s alespoň 10 dny mezi úplným vymizením příznaků a začátkem nové epizody;
chronická: trvající > 90 dní.
Akutní sinusitida
Akutní sinusitida je téměř vždy virová (např. rhinovirus, chřipka, parachřipka). U malého procenta se vyvine sekundární bakteriální infekce streptokoky, pneumokoky, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis nebo stafylokoky.
Občas se do vedlejších nosních dutin rozšíří zánět zubu, tak zvaný periapikální zubní absces maxilárního zubu.
Akutní infekce dutin vzniklé v nemocničním prostření často mají původ bakteriální, typickými mikroorganismy jsou Staphylococcus aureus, Klebsiella pneumoniae, Pseudomonas aeruginosa, Proteus mirabilis a Enterobacter.
Imunokompromitovaní pacienti mohou mít akutní invazivní plísňovou sinusitidu (viz tabulka Invazivní sinusitida u imunokompromitovaných pacientů).
Chronická sinusitida
Chronická sinusitida neboli chronický zánět dutin zahrnuje mnoho faktorů, které se kombinují a vytvářejí chronický zánět. Chronické alergie, strukturální abnormality (např. nosní polypy), dráždivé látky z prostředí (např. znečištění ovzduší, tabákový kouř), mukociliární dysfunkce a další faktory interagují s infekčními organismy a způsobují chronickou sinusitidu. Mikroorganismy jsou obvykle bakterie (možná jako součást biofilmu na povrchu sliznice), ale mohou to být i houby. Při léčbě chronického zánětu dutin bylo identifikováno mnoho bakterií, včetně gramnegativních tyčinek a orofaryngeálních anaerobů; polymikrobiální infekce je také běžná. V malém počtu případů je chronická maxilární sinusitida způsobena zubními infekcemi. Plísňové infekce (Aspergillus, Sporothrix, Pseudallescheria) mohou být chronické a jsou častější u starších a imunokompromitovaných pacientů.
Alergická mykotická sinusitida
Alergická mykotická sinusitida je forma chronické sinusitidy charakterizovaná difúzním ucpaným nosem, výrazně viskózním nosním sekretem a často nosními polypy. Jde o alergickou reakci na přítomnost lokálně nalezených plísní, často Aspergillus, a není způsobena invazivní infekcí.
Invazivní mykotická sinusitida
Invazivní mykotická sinusitida je agresivní, někdy smrtelná infekce u imunokompromitovaných pacientů, obvykle způsobená druhy Aspergillus nebo Mucor.
Rizikové faktory
Mezi běžné rizikové faktory pro sinusitidu patří:
faktory, které brání normálnímu odtoku sekretu (např. alergická rýma, nosní polypy, nazogastrické nebo nasotracheální intubace);
snížená imunita např. vlivem diabetes nebo neléčené infekce HIV;
Ve svém příspěvku PHYTOCHI® - TRADIČNÍ ČÍNSKÁ MEDICÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Velice častý pozitivní jev Phytochi. Když užíváte PhytoChi, játra začnou vyrábět kvalitnější žluč a kameny se rozpustí - závisí na složení, velikosti a jak dlouho budete výrobek užívat. Kamen se začne rozpouštět a zůstane z něj taková malá skořápka (neodborně houbička), která je postupně vyloučena. Už jsem to viděl i na prezentaci pana Dr. Bednarčíka. I když už nebudete mít problémy, tak je třeba v užívání pokračovat, aby se rozpustily i malé zbytky, které se pak lehce dostanou ven. Akutní stav bych ale předně prokonzultoval s osobním lékařem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V tomto případě se může jednat o gastritidu. Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se používá na popis skupiny stavů charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku.
Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida) nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida). Termín akutní znamená, že se příznaky vyvinou rychle a trvají krátce (1–2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné. Chronická gastritida se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů) nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).
Gastritida může být způsobena řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně bývá spojená s autoimunitním onemocněním či návratem (refluxem) žluče do žaludku.
Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření, to vše vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv. Takže zvracení žluči po alkoholu či v těhotenství může být vyvoláno právě gastritidou.
Dále těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, mohou vyvolat akutní gastritidu. Potíže, které takto vznikají, se označují jako syndrom čínského restaurantu.
Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleninách, případně je spojená se závažnými infekcemi.
Přibližně 90 % gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikována touto bakterií (nejvíce pak v rozvojových zemích). U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl (alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem). Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá gastritida typu B (B = bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu.
Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin nebo ibuprofen mají dráždivý účinek na žaludek, mohou tedy při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována ve žlučníku. Ze žlučníku se dostává
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ VÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění víček bývá často způsobeno začínajícím zánětem, tak zvaným ječným zrnem. Hordeolum (ječné zrno) je akutní hnisavý zánět folikulů řas, Mollovy nebo Zeisovy žlázy. Nejčastější původce zánětu jsou stafylokoky. Prvním příznakem je právě svědění víček a pocit tlaku ve víčku. Následuje otok a zarudnutí víček. Zánět víčka pak progreduje s přítomností zánětlivé infiltrace až hnisavého abscesu. Subjektivně se projevuje citlivostí, bolestí nebo svěděním víčka při mrkání. Během několika dní se absces může provalit navenek. Proti ječnému zrnu se podávají na víčka teplé obklady, eventuelně malé incize usnadňující evakuaci hnisu. Dále se lokálně mohou aplikovat antibiotika nebo sulfonamidy, které brání šíření infekce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Otoky postihují především orgány s množstvím řídkého pojiva, málo pak parenchymatózní orgány. Edematózní orgán je prosáklý, zduřelý, těstovitý, po zatlačení se v něm vytvoří vkleslina (pitting edema). Kůže nad oteklým místem je lesklá, napjatá a bledá (s výjimkou zánětlivého otoku), po ústupu otoku se řasí.
Příčinami otoků jsou patologické stavy, při nichž převažuje únik tekutiny do extravaskulárního prostoru nad jejím zpětným vstřebáváním do krve. Otoky mohou být následkem změny hydrostatického gradientu, změny osmotického gradientu (včetně blokády lymfatické drenáže), změny permeability kapilární stěny, či kombinací těchto tří mechanismů.
Samotný otok je úzce spjatý s jiným onemocněním, se kterým se tělo člověka v současné době vypořádává – je to jen vedlejší produkt. Klasický otok je možné vidět pouhým okem. Vznik otoku je zapříčiněn urychleným nahromaděním tekutiny, která se dostane mimo cévy. V horším případě mohou vzniknout otoky, které nejsou na první pohled viditelné.
Klinické rozlišení otoků:
generalizovaný otok;
lokální otok.
Patofyziologické rozdělení otoků:
venostatický otok – je buď generalizovaný u srdečního selhání, nebo lokální u žilních otoků (flebotrombóza, žilní insuficience);
hypalbuminotický otok – pouze generalizovaný, a to u jaterních či renálních otoků;
lymfostatický otok – pouze lokální;
toxický otok – pouze generalizovaný u jaterních otoků;
zánětlivý otok – pouze lokalizovaný u zánětů a sarkoidózy;
angioneurotický otok – pouze generalizovaný u alergií, angioedémů a defektu C1 proteinu.
V naší poradně s názvem KOPŘIVKA FOTOGRAFIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viola.
pisi vam proto ze mam problem s koprivkou cele telo mam jak jeden puchyr a hrozne to svedi as stipe a v noci nemohu spat nevim cim to je ,posledni dobou to mivam casto svedeni mam kolem bricha nohou a na slabynach ,nevim co mam delat a jak si mam pomoc . dekuji za radu kterou mi date prosim porate mi co mam delat .dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Violo, zkus tento svůj problém s kopřivkou na celém těle řešit pomocí léku Claritine. Claritine jsou tablety a jsou volně prodejné v lékárně. Lék Claritine je tak zvané antihistaminikum, což znamená, že mírní alergické reakce a snižuje svědění, což může pomoci i na kopřivku po celém těle. Claritine není akutní lék, takže neúčinkuje ihned, ale až za jeden týden od začátku pravidelného užívání, přičemž stačí užívat jednu tabletu denně. Jako vhodný doplněk by k tomu ještě pomohl Fenistil gel, který se zase maže, tam kde se objevila kopřivka, takže na svědivá nebo začervenalá místa. Napiš jak ti to pomohlo.
Pro zvolení správné léčby je třeba provést test CRP na přítomnost bakterií, které bývají nejčastější příčinou akutní bronchitidy. CRP je krevní test na specifické protilátky a provádí se z malé kapky krve, která se odebere mikrovpichem do prstu. Výsledkem testu CRP je číslo, jehož zvýšená hodnota naznačuje rozsah bakteriálního zánětu. Normální hodnota CRP testu je nula až pět. Na základě výsledku CRP se provede odběr hlenu, neboli sputa, na kultivaci, z které se pak přesně určí druh bakteriální nákazy. V případě, že potíže ukazující na akutní bronchitidu trvají déle než 10 dní, je vhodné provést také rentgenové vyšetření plic, kvůli vyloučení přechodu bronchitidy do pneumonie. Není-li prokázána bakteriální příčina bronchitidy, tak je v této souvislosti třeba zvážit, zda se nejedná o alergickou reakci, která by mohla bronchitidu také způsobovat. Z anamnézy pacienta by mělo být patrné, jestli projevy akutní bronchitidy nejsou počátkem rozvoje závažnější celkové choroby pacienta nebo jestli nejde jen o přechodné zhoršení chronické bronchitidy a tyto potíže nejsou jen jejím zhoršením.
V naší poradně s názvem ÚSTNÍ MYKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Někdy může vzniknout v ústech i mykóza způsobená kvasinkami Candida Albicans. Taková kandidóza dutiny ústní se označuje jako soor. Kandidóza bývá typická u kojenců a u lidí, kteří jsou celkově oslabení anebo také u lidí v dlouhodobé nemocniční péči, kteří užívají antibiotika. Kandidóza dutiny ústní někdy přechází v kandidózu jícnu, která je typická taktéž u jedinců oslabených a v dlouhodobé nemocniční péči s antibiotickou terapií. Tyto kandidózy se projeví buď bolestivostí při polykání nebo může být i bez příznaků a pak bývá obvykle objevena při gastroskopii, což je fibroskopické vyšetření žaludku pomocí kamery. Někdy se kandidóza dutiny ústní projevuje bílými splývavými povlaky na sliznici dutiny ústní, které se dají lehce setřít. Nejlepší obrana proti častým kandidám je sacharidová dieta. Jako akutní lék je možné použít Clotrimazol spray, který je volně prodejný v lékárnách. Z bylinek pak na ústní mykózu zabírá výplach dutiny ústní čajem ze šalvěje.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
V naší poradně s názvem STOMATOLOGIE VÝZKUM PREVENCE BOLEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Zubní lékař se ve své klinické praxi setkává s bolestí akutní, nebo s problematikou chronické bolesti zubů, hlavy, krku, obličeje, či ucha. Chronická bolest je komplexní problém. Pacient se často do zubní ordinace vrací, často obtížně s lékařem spolupracuje i komunikuje, nedodržuje léčbu, vyžaduje více času, léků, další vyšetření či operaci a nutně tedy spolupráci s odborníky z ostatních lékařských oborů, včetně odborníků na duševní zdraví. Jaká je úloha psychologie v léčbě chronické bolesti ve stomatologii ukazuje článek, který nejdříve definuje bolest, pak popisuje biopsychosociální model chronické bolesti a rozdílné reakce na bolest. Uvádí nejčastější psychologické faktory ovlivňující celkový zážitek chronické bolesti jako je strach, deprese a zvládací strategie. Proto je jedna z možností multidisciplinární léčby chronické bolesti i psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie. Celý článek je možné přečíst tady: https://www.stomateam.cz/in…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Dušnost se vyznačujeme namáhavým a ztíženým dýcháním, při němž dotyčný pociťuje dechovou tíseň či nedostatek vzduchu. Příčinami jsou různé poruchy. Dušnost se může dostavovat v záchvatech, nebo trvá dlouhodobě. Často se ještě objevuje s dalšími příznaky (dle konkrétní choroby).
Zhodnocení stupně dušnosti nám poskytne okamžité a bezprostřední informace o naléhavosti situace a o nutnosti léčebných opatření:
Fyziologická dušnost se objevuje u zdravých osob při pobytu ve vzduchu chudém na kyslík – ve velkých nadmořských výškách nebo v uzavřených prostorách. Ventilace je zvýšená a udržuje se zvýšenou stimulací dechového centra v mozku. Dechové centrum je drážděno buď poklesem hladiny kyslíku v krvi (hypoxémií), nebo nadměrným vzestupem hladiny kysličníku uhličitého v krvi (hyperkapnií). U většiny lidí je hypoxémie mnohem slabším podnětem ke zvýšení dechového úsilí než hyperkapnie. Hypoxémie může mít kromě dušnosti i jiné projevy, a to zmatenost, neurčitý nepříjemný pocit, až i bezvědomí. Po vstupu do uzavřeného prostoru, který neobsahuje kyslík (například prostředí obsahuje 100% dusík), může člověk ztratit vědomí již během 30 sekund, tedy dříve, než je varován dušností. Nepatrná dušnost provází také otravy kysličníkem uhelnatým.
Námahová dušnost je pociťována, překročí-li dechová práce klidovou hodnotu asi 5krát. Pociťují ji i zdravé osoby během nebo bezprostředně po ukončení nezvykle velké tělesné námahy. Tělesně trénovaní lidé tolerují bez dušnosti větší námahu než netrénovaní. Chronickým příznakem se dušnost stane teprve tehdy, objevuje-li se už při běžné denní tělesné aktivitě. Námahová dušnost bývá počátečním příznakem onemocnění dýchacího a srdečně-cévního systému.
Klidová dušnost vzniká již bez tělesné námahy. Je vždy příznakem onemocnění a vždy vyžaduje objasnění příčiny.
Ortopnoe znamená dušnost v poloze vleže, mírnící se v poloze vsedě. Je zvláštní formou klidové dušnosti. Svědčí o těžkém stavu. Je charakteristická zejména pro dušnost srdečního původu.
Asfyxie („dušení“) je stavem ohrožujícím život, nutícím k okamžitému zhodnocení stavu a léčení. Jde o akutní dechovou tíseň s nedostatkem kyslíku a hromaděním kysličníku uhličitého v krvi, ohrožující činnost životně důležitých orgánů. Může mít řadu příčin: útlum dechového centra v mozku (otravy, poranění mozku, „mozková mrtvice, záněty a nádory mozku), nervosvalové poruchy (dětská mozková obrna, tetanus), akutní uzávěr dýchacích cest (zapadlý jazyk při bezvědomí, vdechnutí cizího tělesa, akutní zánět hrtanu u dětí – „laryngitida“, nádor dýchacích cest, nádor štítné žlázy stlačující průdušnici, záchvat průduškového astmatu, těžký akutní zánět průdušek).
Záchvatovitá dušnost je charakteristická pro astmatický záchvat při průduškovém astmatu a pro akutní plicní otok (edém) při selhávání levé srdeční komory (takzvané srdeční astma).
Trvalá dušnost se vyskytuje především u chronických onemocnění levé srdeční komory a u plicních chorob. Pro stanovení diagnózy je nutné zhodnocení doprovodných příznaků.
V naší poradně s názvem ZRYCHLENY DECH U STARYCH LIDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera.
Staram se o pani, ktere je 92 let , ktera je naprosto zdrava a do nedavne doby jeste navstevovala posilovnu. Pred nekolika mesici zacala mit problemy s dechem.Dycha tezce a kratce. Byla nekolikrat na vysetreni , ale vsechny vysledky ma negativni. Pro lekare je naprosto zdrava. Mate prosim nejakou radu, jak ji pomoci. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U takto starých lidí se náhlé zhoršení dechu může přihodit po prodělaném zápalu plic, o kterém ani nemusí dotyčný vůbec vědět. Navíc vysoký věk a k tomu ještě fyzická zátěž v posilovně významně oslabují imunitní systém, který pak nedokáže tělo ochránit před různými infekcemi. Jako akutní domácí péči v případě, který zmiňujete, doporučuji několikrát denně inhalaci nějaké mírně slané minerální vody v kombinaci s vodným roztokem léku Mukosolvan. Ráno inhalovat Mukosolvan a později pak slanou vodu a večer zase Mukosolvan. To uvolní případné hleny, které mohou bránit v dýchání a vyléčí to případné probíhající infekce v plicích. Pak je vhodné se při každodenní rozvičce soustředit na protahování mezižeberních svalů, různými úklony, vzpažením rukou a podobně a zaměřit se při tom na hluboké a pomalé dýchání. V neposlední řadě byste měla svou svěřenkyni dostat na geriatrické oddělení nějaké místní polikliniky. Geriatrie je medicínský obor, kde jsou soustředěni lékaři, kteří mají praxi s různými nemocemi takto starých lidí, a mohli by tak lépe zhodnotit zdravotní stav a příčiny zhoršeného dýchání a určit nejlepší a rychlou cestu ke zlepšení zdravotního stavu. Dejte vědět, jak jste dopadli.
V rámci mentální anorexie se rozlišuje anorexie chronická a akutní. Akutní pubertální anorexie postihuje výhradně dívky v době dospívání, odtud také pochází její název. Mezi symptomy tohoto typu anorexie patří odmítání potravy a rychlý úbytek váhy. I přes viditelnou podváhu vnímají postižené dívky sebe sama stále nedokonale (prý mají tlustá stehna, velké pozadí, tučné břicho a podobně), což u nich vyvolává nutkání pořád snižovat svoji hmotnost. Proto také cca 10 % pacientů trpících akutní anorexií nakonec podvýživě podlehne.
Chronická anorexie je stav, kdy si tělo pacienta dokáže zvyknout i na nízký příjem energie v podobě stravy a nastartuje tzv. adaptační metabolismus, jenž dokáže fungovat i s oním málem, které má k dispozici. Někteří nemocní jsou schopni podávat dokonce lepší výkony než běžní jedinci, to však neznamená, že tento typ anorexie nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Rozdílem oproti akutnímu typu je skutečnost, že si „chronické‟ anorektičky (či anorektici) ještě uvědomují potřebu jídla. Sice velice pečlivě odměřují porce jídla, které snědí, ale svoji váhu udržují na stejné úrovni. Jejich hmotnost i tak zůstává velmi nízká a ony nemají sílu (či chuť), aby to změnily.
Mezi akutní a chronickou anorexií bývá velmi tenká hranice a není neobvyklé, že dochází k přecházení z jedné do druhé. Zatímco jedinec s akutní formou anorexie je pyšný na svoji schopnost sebekontroly, v chronické fázi už tuší, že jeho jednání není v pořádku. To má za následek výčitky a deprese, jež mohou vést až k pokusu o sebevraždu.
V naší poradně s názvem BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Zdravím, prosím o názor či radu.
Již po 2. (po 2 letech) jsem měl problém s pícháním a bolestí v pravém podbřišku, náhle. Po 1. jsem navštívil lékaře a ten vyloučil akutní zánět slepého střeva, ale doporučil ledovat břicho, po 2 dnech bolesti ustoupili. Tentokrát jsem k lékaři nešel, bolest nebyla nějak silná a ledoval jsem břicho. Po 2 dnech bolest v podbřišku opět ustoupila, ale nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu - bolesti břicha. Je to takový tlak pod pupkem, ale spíše uprostřed....ne jako předtím........asi jako když potřebujete na záchod a máte třeba zácpu, nebo když to třeba přeženete s posilováním břišních svalů.....Cítím to už 4 den. Nejde o zánět močových cest z ledování?? Problém s močením nemám. Díky za info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ve vaěem případě, Tomáši, bude nejlepší provést sono břicha a vyšetření prostaty. Požádejte proto svého praktického lékaře o doporučení k těmto dvěma vyšetřením. Bez těchto vyšetření můžeme nad příčinami vaší bolesti pod pupkem jen spekulovat. Takto dlouhá bolest v břiše kolem pupku může souviset s močovým měchýřem a s prostatou, ale také může být zaviněna zažíváním popřípadě nadýmáním. Napište pak jak vám dopadla tato doporučená vyšetření.
Děti jsou živé a při svých nejrůznějších hrách nebo při hodinách tělocviku si snadno způsobí i nějakou tu modřinu. Pokud se ale modřiny objevují často i po menším uhození nebo se dítěti dělají na kůži nohou tečky zalité krví, vydejte se bez váhání k lékaři. Může jít o projev závažnějšího onemocnění.
Imunitní trombocytopenická purpura je nejčastějším získaným krvácivým onemocněním v dětském věku. Projevuje se nízkou hladinou krevních destiček, což vede k poruchám srážlivosti krve. Ročně touto chorobou ze sta tisíc onemocní čtyři až osm dětí. Většinou jde o nezhoubné onemocnění, které po několika týdnech až měsících samo odezní. Často i bez léčby. Imunitní trombocytopenická purpura se dělí na akutní (náhlou) nebo chronickou (dlouhodobou). Akutní mívá zpravidla závažnější průběh. Postihuje stejnou měrou chlapce i děvčata a má vrchol výskytu mezi 2. až 5. rokem života. Děti starší 10 let mají vyšší riziko chronické formy nemoci, která postihuje častěji dívky.
U dítěte se nezřídka mohou objevit i petechie, což je tečkovité krvácení do kůže. I po malém uhození nebo úrazu vznikají výrazné modřiny. Často nemoc vzniká několik týdnů po nějakém infekčním onemocnění. Toto onemocnění lze zjistit z kompletního krevního obrazu. Projevy krvácení mohou být viditelné i na spojivkách a sliznicích dutiny ústní. Akutní forma nemoci trvá několik týdnů až měsíců. Trvá-li déle než 6 měsíců, hovoří se o chronické formě. Nástup nemoci je často méně dramatický, než je tomu u její akutní formy. Projevy krvácení jsou méně výrazné. A většinou chybí akutní infekce jako vyvolávající příčina nemoci.
U dětských pacientů dochází ke zlepšení stavu bez léčby. Dítěti se ale musí zcela změnit denní režim. Je nutné omezit velké množství aktivit, dbát na prevenci úrazů a zakázat podávání aspirinu a léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou. 80–90 % pacientů dosáhne vyléčení s nebo bez léčby po 6 měsících. U 3–5 % dětí nemoc přechází do chronické formy. Pokud je nemoc léčena, což je v Česku častější, spočívá léčba v podávání kortikoidů. Kortikoidy snižují tvorbu protilátek proti vlastním krevním destičkám. Taková léčba však s sebou nese řadu vedlejších účinků.
Akutní gingivitida je vlastně akutní zánět, který bývá zapříčiněn mechanickými či termickými podněty a nejčastěji bakteriálními povlaky. Plakem podmíněná gingivitida je vlastně zánět způsobený smíšenou bakteriální flórou zubního plaku. Akutní zánět dásní vyvolaný bakteriálními povlaky přechází po několika dnech v chronickou gingivitidu. K příčinám akutní gingivitidy patří špatná ústní hygiena, proto je základním krokem léčby akutního zánětu dásní zlepšení ústní hygieny. Mezi další příčiny může také patřit kouření a stres. Závažným akutním onemocněním je ulcerózní gingivitida .
