Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá až ikterická s četnými pavoučkovými névy. Rty a jazyk jsou červené („lakované“), na dlaních bývá erytém. Typické jsou projevy sklonu ke zvýšené krvácivosti (hemoragické diatézy) – petechie (drobné tečkovité krvácení do kůže či sliznic), podlitiny, krvácení z dásní, nosu a podobně. U mužů mizí ochlupení hrudníku, často se objevuje gynekomastie a může dojít až k atrofii varlat. Na břišní stěně jsou zvýrazněny cévy, jako důsledek vzniku kolaterálního oběhu. Břišní stěna je ochablá, a proto se snadno tvoří kýly. Játra jsou zvětšená, na pohmat tuhá s ostrým okrajem. Postupně se zvětšuje také slezina. Objevují se otoky dolních končetin různého rozsahu. Poslední stadium onemocnění vede k úmrtí.
Jaterní cirhóza může také probíhat zcela bezpříznakově – odhaduje se, že až ve 20 % případů. Pak bývá diagnostikována náhodně během jiného vyšetření, nebo až po úmrtí.
Příčinu onemocnění lze obvykle léčit jen stěží. V počátečních fázích je proto důležitá rozumná životospráva, dieta a umírněná konzumace alkoholu. V dalších stadiích se zmírňují projevy onemocnění a v pokročilých stadiích lze zvážit možnost transplantace jater. Transplantace jater se volí u nemocných, kteří jsou ohrožení progresí jaterní cirhózy s následným úmrtím zhruba do jednoho roku. Transplantace jater je zachraňující léčebnou metodou umožňující dlouhodobé přežití s vysokou kvalitou života. Pětileté přežití u transplantovaných pacientů je okolo 85 %. U alkoholické cirhózy je předpokladem transplantace šestiměsíční abstinence. Po transplantaci je nutné doživotní užívání léků potlačujících funkci imunitního systému. Mezi preventivní opatření patří omezení užívání alkoholu a očkování proti viru žloutenky typu A a B.
Z dietních opatření je nezbytný zvýšený příjem bílkovin v kvalitním bílém masu, vejcích, luštěninách a mléčných výrobcích. Tuky jsou omezeny, mastí se poloviční dávkou tuku a pouze čerstvým nepřepáleným máslem. Přísun ovoce a zeleniny je téměř neomezený. Nezbytnou součástí výživy je dostatečný příjem vitamínů rozpustných v tucích A, D, E a K i vitamínů ze skupiny B, vitamínu C a kyseliny listové. Z léčivých bylin se pije čaj z ostropestřce mariánského.
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Varixy jsou modravé, rozšířené a vinuté žíly vystouplé nad povrch kůže, nejčastěji na dolních končetinách, na vnitřní straně lýtka nebo na kotnících. Pacienti nejčastěji udávají pocit těžkých nohou, mohou se ale objevit i křeče (odtud název křečové žíly). Dalšími příznaky jsou mravenčení, otoky, zvýšená svalová únava nebo bolesti.
Rozlišují se dva typy křečových žil, a to primární a sekundární varixy.
Primární varixy jsou ona známá městkovitá rozšíření povrchových žil dolních končetin. Hlavní příčinou primárních varixů je oslabená žilní stěna, ať už z jakýchkoli důvodů. Postupně se na základě rozšířené žíly vyvíjí nedomykavost žilních chlopní a je tedy celkově zhoršen průtok cévou.
Sekundární varixy vznikají až na základě jiného onemocnění, které má svůj původ v hlubokém žilním systému. Pokud je hluboký žilní systém ucpán například hlubokou žilní trombózou, krev se pomocí žilních spojek vytlačí do povrchového systému, kde opět tvoří městkovité žíly.
Povrchový zánět žil: Jde o stav, kdy křečová žíla bolestivě zduří a objeví se zarudnutí. Zánět se může rozšířit i na hluboký žilní systém. Obyčejně se léčí konzervativně, tedy elastickou bandáží a studenými obklady.
Bércový vřed: Vznik bércového vředu je podmíněn dlouhodobě neléčenými a zanedbávanými varixy. Rozhodně výskyt křečové žíly neznamená, že pacient bude v budoucnosti trpět bércovým vředem. Bércovým vředem se nazývá otevření křečové žíly na povrch kůže. Bezprostřední příčinou může být například drobné zranění. Lékař se následně při léčbě snaží nejen zabránit dalšímu městnání krve konzervativními metodami, ale je potřeba i ošetřovat otevřenou ránu proti vniku bakterií. K tomu jsou používány speciální gely a bandáže.
Žilní trombóza a embolie: Trombóza je vlastně cévní sraženina, která se vytvoří na místě, kde krev neproudí, případně proudí nedostatečnou rychlostí. Pokud se sraženina utrhne ze svého místa vzniku, může putovat krevním oběhem a ucpat nějakou menší, důležitou cévku v těle. Vzniká tak například plicní embolie, která je považována za kritický stav. Varixy rozhodně nejsou jediným důvodem pro vznik embolie, vznik těchto komplikací je podmíněn několika faktory. Přesto věnujte křečovým žilám větší pozornost, protože přinejmenším bude jejich léčba nebo operace úspěšnější, jestliže se začnou léčit včas.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MUDr. Martin Beránek.
Dobrý den,
pouze z výsledků laboratorního vyšetření nelze příliš věcí usuzovat. Nelze postavit diagnozu a už vůbec se nedá stanovit prognóza. Z přiložených výsledků vyplývá, že vyšetřovaná osoba má poruchu jaterních buněk a zvětšený průměrný objem erytrocytů. Tato kombinace (zvýšení GMT a objemu erytrocytů) se nejčastěji vyskytuje při toxickém poškození jater. V ČR je nejčastější noxou alkohol (ale nikoliv jediný). Z parametrů, podle kterých posuzujeme syntetickou funkci jater, je dostupné pouze vyšetření koagulace a to je nezměněno. Dá se tedy říct, že játra zatím neprojevují závažnou poruchu své funkce, poškození může být nanejvýš lehké. K lepšímu posouzení by však bylo potřeba ještě stanovit i hladinu celkové bílkoviny, albuminu, cholinesterázy. Detoxifikační funkci jater pak ukáže hladina amoniaku. Může se tedy jednat jen o počáteční stadia poškození jater, kde stačí pouze odstranění škodlivin (alkolová abstinence v každém případě), ale může se již jednat i o fibrozu jater. K tomu by bylo potřeba doplnit další vyšetření. Návštěvu lékaře a konzultaci dalšího postupu s ním tedy jednoznačně doporučuji.
S pozdravem
M. Beránek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Játra jsou životně důležitým orgánem. Jsou místem, kde dochází k vylučování nebo k chemické přeměně řady odpadních látek. Závažné poškození jater může vést až k jejich selhání a k rozvoji takzvaného jaterního kómatu a smrti. Alkohol a léky jsou hlavními látkami, které člověk přijímá ze zevního prostředí a které jsou zpracovávány v játrech. K přeměně alkoholu je zapotřebí, aby játra měla dostatek chemických sloučenin, které jsou tuto přeměnu schopny provést. Říkáme jim enzymy a v případě alkoholu jde zejména o enzym zvaný alkoholdehydrogenáza. Řada národů disponuje geneticky odlišnou schopností jater zpracovat alkohol. To ve svém důsledku způsobuje, že i pro českého občana velmi nepatrné množství alkoholu vyvolá nepříjemné pocity. A některé národy nepijí alkohol téměř vůbec. Česká republika se řadí mezi země s velmi vysokou spotřebou alkoholu, což přináší řadu zdravotních a sociálních důsledků. Pokud dojde ke vzniku závislosti na alkoholu, je tato velmi silná a zcela srovnatelná se závislostí na ostatních drogách. Alkohol pravidelně konzumuje v České republice 90 % mužů a 77 % žen. Při pravidelném nadměrném příjmu alkoholu výrazně stoupá riziko vzniku zdravotních potíží, tomuto riziku se nejčastěji vystavují osoby ve věku od 45 do 54 let. Pravidelný a nadměrný příjem alkoholu výrazně poškozuje játra. Nebezpečí je v tom, že pacient často netuší, že trpí jaterním onemocněním. Není vzácností, že se pacient o své nemoci dozvídá až ve fázi jaterního selhávání. Proto je velmi důležité vyhýbat se nadměrnému příjmu alkoholu a mít na mysli, že játra jsou orgánem, bez kterého se nedá žít.
Odbourávání alkoholu se odehrává výhradně v játrech. Nepatrné množství alkoholu odchází z těla v nezměněné formě ledvinami, plícemi a také kůží. Při nadměrném příjmu alkoholu dojde nejdříve k takzvanému zbytnění jater. Zbytnění jater bývá nejčastěji bezpříznakovým onemocněním. Někdy se mohou objevit nespecifické příznaky jako nevolnost, bolest břicha a zvětšení jater. Pokud jsou játra vážněji narušena, může se zbytnění jater projevit i žloutenkou. Zbytnění jater se při abstinenci alkoholu často samo upraví. Když však pacient i nadále konzumuje alkohol, dojde po čase k přestavbě jater – cirhóze. Cirhózajater je již nezvratné a velice závažné onemocnění, které končí selháním a potažmo i rakovinou jater. Cirhózajater často nemá jasné příznaky. Může se projevit jako bolest břicha, nadýmání či nechutenství. Vzhledem k tomu, že se tyto příznaky vyskytují u celé škály jiných onemocnění, je velice těžké na ni přijít. V pozdějších stadiích se cirhózajater projeví žloutenkou, portální hypertenzí a poškozením mozku. Jedinou léčbou cirhózy je pak transplantace jater, které se nemocný bohužel často již nedožije.
Ve svém příspěvku CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Měla jsem cirozu jater ve 12 stupni c.Po 30 měsících mi to kleslo na 6a.Totální abstinence a Ostropestřec marianský.Čím se to dá ještě snížit???Děkuji moc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Machýček.
Velice učinek na cirhozu jater je červené lapacho.Mam s tim velmi dobre zkušenosti.Spozravem a brzské uzdravení Přeje Standa.
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhózajater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholickácirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
Varixy: Nejčastějším onemocněním dolních končetin jsou varixy. Jejich výskyt se výrazně zvyšuje s věkem, takže zatímco děti a mladí lidé na varixy trpí zřídka, u populace nad 60 let věku se jejich výskyt zvyšuje až na každého druhého jedince. Na jejich vznik má zásadní vliv genetická dispozice, dále ženské hormony a těhotenství. Na křečové žíly trpí až dvakrát více žen než mužů. Žilní varixy nejčastěji vznikají na žilách dolních končetin. Odtud totiž krev musí „téct“ proti působení zemské gravitace, aby se dostala zpátky do srdce. Zdravé žíly jsou proto vybaveny několika systémy, které zabraňují zpětnému toku a napomáhají správnému žilnímu návratu. Mezi ně patří například specifické uložení hlubokých žil mezi svaly, kde jsou neustále „masírovány“, četné chlopně na vnitřních stěnách žil, které zabraňují krvi téct zpět, a konečně i spojky mezi hlubokým a povrchovým žilním systémem. Nejčastěji cévní problémy vznikají kvůli oslabené žilní stěně a chybějící nebo nedomykavé chlopni. Zvýšený tlak na žilní stěnu tak žíly dlouhodobě poškozuje. Žíly se následně rozšiřují, vytvářejí další záhyby, vystupují nad povrch kůže a celkově plní svou funkci hůř než zdravé žíly.
Varixy představují pro většinu pacientů nehezký kosmetický problém, větší hrozbou však je, že si dlouhodobým zanedbáváním křečových žil můžeme přivodit i závažné obtíže, jako je žilní trombóza nebo bércový vřed. Proto by se rozhodně neměla podceňovat jejich léčba, která je jednodušší v méně pokročilém stadiu varixů.
V naší poradně s názvem CIRHÓZA JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Julie.
Manžel přijde domů z nemocnice, kde má dietu č.4 , a já neznám přesné a vhodné recepty, co mu a jak správně uvařit, prosím, sdělte mně, kde to nadu, resp, kdo mně poradí, jak vařit, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom. Jde o to, že se při vážnějším selhání jater zhorší průtok krve ledvinami a následně se může objevit i jejich akutní selhání nebo zhoršení selhávání chronického. Výsledné selhání dvou životně důležitých orgánů je pro dotyčného velmi často osudné.
Léčba
U akutního selhání jater je nutná hospitalizace na intenzivním oddělení, léčba příčiny selhání a kontaktování transplantačního centra stran možné indikace transplantace jater. Pokud nastane akutní selhání jater u Wilsonovy choroby, je transplantace jater jedinou šancí na vyléčení.
U chronického selhávání jater je nutná komplexní péče, kvalitní strava bohatá na bílkoviny, zabránění nedostatku vitamínu K jako prevence krvácení a eventuálně preventivní podávání léků proti vzniku žaludečních vředů. Jaterní encefalopatii lze bránit podáváním antibiotik, která vybijí střevní mikroflóru. Bakterie ve střevě jsou totiž významnými producenty dusíkatých zplodin, které se ze střeva dostávají do krve a nemocná játra je pak nezvládají odbourat. Ze stejného důvodu lze podávat malé dávky slabých projímadel s cílem zabránit zácpě. Při zácpě mají totiž bakterie více času přeměňovat obsah stolice na dusíkaté zplodiny. I u chronického selhávání jater je ke zvážení jejich transplantace. To ovšem platí jen za předpokladu, že je pacient k transplantaci indikován (nesmí například pít alkohol) a zda je ve stavu tuto složitou operaci zvládnout.
Prognóza
Nejzávažnějším problémem, ve který mohou nemoci jater vyústit, je jaterní selhání. To je chorobný stav, při němž dochází k významnému snížení jaterních funkcí, především pak tvorby krevních bílkovin, srážecích faktorů a odstraňování jedovatých látek z organismu. V některých případech může selhání vzniknout velice rychle, kdežto jindy je jeho rozvoj spíše pozvolný. Všechna jaterní onemocnění je tedy potřeba velice důsledně léčit již od samého počátku a snažit se tak selhání předejít. Léčba totiž ani v dnešní době nemusí být vždy úspěšná. Nejhorší prognózu má zhoubný nádor jater.
Ve svém příspěvku CIRHOZA JJATER F4 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Housarova.
Mám cukrovku na dietě .Měla jsem trochu zvýšené jaterní testy jelikož jsem od mmalička užívala antiepileptika.Najednou. jsem při testech byla zjištěna anémie.Kolonoskopie byla negativní ale při gastroskopii se objevily 3 velke varixy aprpři fibroskenu pod játra na f4. Je mě 66 let mám strach co bude dal Jeden varix mamosetreny na další jdu za měsíc .Nyní mám červené okraje dlaní .zřejmě to souvisí.Psosim o řádu co může následovat. Nikdy jsem nepila a nekourim. Mám nadváhou .Děkuji A Housarova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I malé množství česneku může aktivovat jaterní enzymy, které pomáhají vyplavovat toxiny z těla. Česnek obsahuje také dvě přírodní látky Allicin a Selen, které pomáhají v jaterním čištění.
Grapefruit k detoxikaci jater
Obsahuje vysoké množství vitaminu C a antioxidantů. Grapefruit zvyšuje přírodní čistící procesy v játrech. Malá sklenička čerstvě vymačkané grapefruitové šťávy vám pomůže zvýšit produkci enzymů při detoxikaci jater, což vede k odstranění karcinogenů a dalších toxinů.
Řepa a mrkev na očistu jater
Řepa a mrkev obsahují extrémně vysoké množství rostlinných flavonoidů a beta-karotenu. Jedení řepy a mrkve pomáhá stimulovat a zlepšovat celkovou funkci jater.
Zelený čaj pročistí játra
V zeleném čaji je obsaženo velké množství antioxidantů. Zejména obsahuje speciální antioxidant, kterým je katechina. Katechina pomáhá celkové funkci jater. Zelený čaj je nejen chutný ale je to také ideální způsob, jak zlepšit celkovou stravu.
Listová zelenina na detoxikaci jater
Listová zelenina patří mezi jeden z nejlepších způsobů v očistě jater. Listová zelenina je dobrá jak syrová, vařená nebo její šťávy. Obsahuje vysoké množství chlorofylu, díky čemuž neutralizuje toxiny z krevního oběhu. Také neutralizuje těžké kovy, chemické látky a pesticidy. Listová zelenina má silný ochranný mechanismus pro játra. Mezi ideální druhy listové zeleniny patří hořká tykev, rukola, pampeliška zelená, špenát, hořčice a čekanka. Tyto potraviny byste měli zařadit do svého jídelníčku, jelikož zvyšují tvorbu a tok žluči, látky, která odstraňuje odpad z orgánů a krve.
Avokádo k očistě jater
Avokádo pomáhá tělu produkovat glutathion, který je nezbytný pro jaterní očistu od škodlivých toxinů. Při pravidelném jedení avokáda se zlepšují játra.
Jablka na čistá játra
Jablka obsahují chemické složky, které jsou potřebné pro očistu těla. Díky těmto složkám uvolňují toxiny z trávicího traktu. Pro játra je jednodušší zpracovat toxické zatížení během čistícího procesu.
Olivový olej při detoxikaci jater
Olivový, lněný a konopný olej je vhodný pro játra. Tedy pokud je použit s mírou. Pomáhá tělu tím, že poskytuje lipidovou základnu, která odstraňuje škodlivé toxiny z těla. Olej odlehčí játra, protože rychleji zbavuje tělo toxinů, což je pro játra odlehčení.
Cereálie při detoxikaci jater
Zrna hnědé rýže jsou bohaté na B-komplex vitamínů a živin. Je známo, že zlepšují metabolizaci tuku, funkci jater a odlehčují játra. Pokud je to možné, tak se nedoporučuje jedení potravin s obsahem bílé mouky. Doporučuje se jedení celozrnné alternativní potravy.
Brukvovitá zelenina na detoxikaci jater
Brokolice a květák zvyšují množství glukosinolátů ve vašem organizmu. Zároveň produkují enzymy v játrech. Tyto přírodní enzymy pomáhají vypláchnout karcinogeny a další toxiny z těla. Díky tomu výrazně snižují riziko rakoviny.
Citrusové plody k detoxikaci jater
Citrusové plody obsahují vysoké množství vitaminu C, který pomáhá tělu při odstraňování toxinů z těla. Toxické látky mohou být absorbovány vodou. Pití čerstvě vymačkané šťávy z citronu nebo limetky pomáhá stimulovat játra. Tyto šťávy by se měly pít každé ráno.
Vlašské ořechy na přirozenou očistu jater
Vlašské ořechy drží vysoké množství aminokyseliny arginové. Také pomáhají játrům v detoxikaci amoniaku. Vlašské ořechy také obsahují vysoké množství glutathionu a omega-3 mastné kyseliny, které podporují normální činnost čištění jater.
Zelí čistí játra
Stejně jako brokolice a květák, tak i zelí pomáhá stimulovat enzymy jater během detoxikace a díky tomu pomáhá vypláchnout toxiny. Pokuste se jíst co nejvíce zelného salátu, zelných polévek a zelí.
Kurkuma na játra
Kurkuma je koření. Pokuste se ho přidávat do masa nebo vegetariánských mís pro okamžitou jaterní očistu. Kurkuma pomáhá zvýšit jaterní detox. Zvyšuje výskyt enzymů, které aktivně odstraňují karcinogeny.
V naší poradně s názvem OSTROPESTŘEC VLIV NA RAKOVINU PRSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel BOHUMILA.
Dobrý den, na jedné stránce jsem našla zcela rozdílné názory , že ostropestřec je nevhodný, vhodný při rakovině prsu. PROSÍM O KVALIFIKOVANÉ VYJÁDŘENÍ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ostropestřec je populární léčivka a díky tomu je i intenzivně zkoumána. Prozatím jsou výzkumem potvrzeny léčebné účinky těchto nemocí:
- cirhóza
- diabetes druhého typu
- onemocnění ledvin vlivem diabetes mellitus
- chronická onemocnění jater
Z rostliny je důležitý bioflavonoid silymarin a jeho hlavní složka silibinin, který má výše uvedené léčivé účinky. Vliv silibininu na karcinom prsu se teprve zkoumá. Zatím se ví, že silibinin působí na rakovinné buňky MCF-7 a omezuje jejich růst. Dále silibinin zlepšuje odezvu na současnou chemoterapii. Při společném použití ultrafialového záření typu B a silibininu má toto záření silnější účinky. Výzkum dále ukázal, že silibinin posiluje buněčnou stěnu, a že dokáže stimulovat enzymy, jenž omezují vliv toxinů na tělo, a také že blokuje volné radikály. Kromě toho, některé ze složek silibininu můžou zvýšit účinnost chemoterapie proti ovariálním nádorovým buňkám prsu.
To je vše, co je zatím známo o účincích na rakovinu prsu a vyplývá z toho, že účinky jsou spíše pozitivní. Z obecného hlediska může ostropestřec nádor prsu negativně ovlivnit svým estrogenovým účinkem, stejně jako všechny ostatní nemoci citlivé na vysoký estrogen. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a prodiskutovat s ním vhodnost této doplňkové léčby v konkrétním případě.
Rakovina jater je velmi složitě léčitelná a může napadnout kohokoliv z nás. Příznaky rakoviny jater jsou bohužel stejně jako u ostatních nádorových onemocnění tohoto typu poměrně náročně diagnostikovatelné. Mnohdy rakovina jater příznaky vůbec neukáže, což je úplně to nejhorší, co může nastat. Mezi první obvyklé příznaky rakoviny jater se řadí především bolesti břicha. Jedná se o rané příznaky rakoviny jater, které ale nemusí poukazovat na samotnou nemoc. Klidně se může jednat i o některá jiná onemocnění, která vykazují podobné příznaky. Dále se rakovina jater projevuje schváceností a vysokou únavou. Typickým příznakem rakoviny jater je i znatelný úbytek na váze pacienta. Jasným ukazatelem, jak se pozná rakovina jater, je především žloutenka. Ta se vyskytuje u jistého procenta pacientů s touto nemocí. Rakovina jater a nafouklé břicho spolu souvisejí i tehdy, když se objevují některé další příznaky rakoviny. Přítomny mohou být také viditelně vykreslené cévy na kůži, takzvané névy.
Léčba rakoviny jater spočívá zejména v dodržování diety a také v tom, že dochází k operacím nádorů. Chirurgické výkony jsou ovšem schopny odstranit pouze některé nádory jater, takže takto léčba rakoviny jater není určitě stoprocentní. Jestliže u rakoviny jater léčba za pomocí chirurgie nepomáhá, pak je zapotřebí jiných typů léčení. Operace rakoviny jater tak může být použita jako součást komplexní terapie. Zajímavá je léčba rakoviny jater za pomocí ozařování konkrétního nádoru. Dochází tak přímo k ozáření konkrétního místa, jež je napadeno nádorem. Ozáření nesmí být nijak výrazně silné, jinak se průběh rakoviny jater v mnohém zhorší. Velmi oblíbená je biologická léčba rakoviny jater. Ta je schopna dokázat doslova divy. Pravda je ale taková, že biologická léčba rakoviny jater nepatří mezi zrovna nejlevnější typy terapie, takže se můžete smířit s tím, že na ni budete mít pouze tehdy, pokud budete disponovat větším množstvím peněz.
Hepatomegalie je častým klinickým příznakem v dětském věku a může být jediným nálezem při jaterním onemocnění. O velikosti jater, sleziny a žlučových cest dostatečně informuje neinvazivní sonografické vyšetření, které je v současné době již snadno dostupné v ambulantní péči.
V naší poradně s názvem CO ZNAMENÁ VYSOKÉ GGT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Kozielová.
Dobrý den,
prosím zjistili mi z krve hodnotu GGt 24.48 . Je šance na zlepšení a přežití.
Děkuji K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takto vysoké hodnoty GGT mohou mít několik příčin (ucpané žlučovody, cirhózajater nebo karcinom slinivky). Vy je nezmiňujete, takže nelze jen z hodnoty GGT určit prognózu. Musíte zůstat v kontaktu s lékařem, aby vám řekl příčinu zvýšených hodnot a poradil vám, jak je snížit.
Nejčastější příčinou onemocnění je změna jaterní tkáně při dlouhodobé konzumaci alkoholu.
Téměř stejně často je jaterní cirhóza způsobena virovou infekcí – virem hepatitidy B a C. Akutní jaterní zánět předchází do chronicity u 5 % v případě VHB a u 90 % v případě VHC. Infekce se přenáší krví a sexuální cestou. Nejohroženější skupinou jsou pak nitrožilní narkomani.
Podstatně méně častou příčinou je ucpání žlučových cest vyvolávající dlouhodobé městnání žluči v jaterních žlučových cestách při takzvané biliární cirhóze. Při primární biliární cirhóze jsou jaterní žlučové cesty poškozeny autoimunitním procesem. Sekundární biliární cirhózu způsobí dlouhodobá přítomnost žlučových kamínků v jaterním žlučovodu, chronický zánět slinivky břišní nebo její nádor. Žluč se může městnat i u některých případů cystické fibrózy.
Podobné změny na játrech však mohou vyvolat i nejrůznější toxiny – průmyslová rozpouštědla, překročená denní dávka paracetamolu či toxiny muchomůrky hlízovité.
Jaterní cirhóza může být způsobena také nepříliš častými infekcemi (brucelózou nebo echinokokovou infekcí) či vrozeným metabolickým onemocněním (Wilsonovou chorobou nebo hemochromatózou). Mnohdy se příčinu cirhózy jater nepodaří stanovit.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným úvodním potížím patří ještě pobolívání svalů a kloubů.
První, čeho si dítě nebo rodiče všimnou, bývá tmavá moč. Intenzita žlutého zbarvení na kůži je různá. Někdy je velmi výrazná, nápadné je i zbarvení očního bělma. Někdy jde naopak jen o lehké zabarvení kůže. Žloutenka typu A patří k lehčímu onemocnění, které se úplně vyléčí. Po onemocnění již zůstává celoživotní imunita. Nepříjemné však je, že se jedná o onemocnění s nařízenou izolací, takže malý pacient musí strávit nějakou dobu na nemocničním lůžku, poté je doporučován podle laboratorních nálezů po určitou dobu ještě klidový režim, takže dítě je na několik týdnů vyřazeno z běžného života. Stejně jako u všech dalších typů infekčních žloutenek dochází dítě po jistou dobu na lékařské kontroly, kdy jsou sledovány krevní testy. Má doporučený režim bez velké fyzické námahy. Dietní opatření jsou v současné době mírná, striktně má být vyloučen alkohol, což u dětí není problém, dále kořeněná jídla a přepalovaný tuk.
Léčba hepatitidy B nebo C je zcela zásadní a ovlivňuje prognózu onemocnění velmi výrazně. Základem je dodržovat jaterní dietu, zcela se zříct alkoholu a vyvarovat se fyzické námaze. Jedná se o dlouhodobou léčbu, při které se užívají léky ze skupiny virostatik. Při léčbě virostatiky dojde k potlačení množení viru v jaterních buňkách a tím ke zpomalení vývoje onemocnění na takovou míru, že je pacient v mnoha případech schopen žít další desítky let. Farmaka mohou být podávána ve formě tablet či injekcí a patří výhradně do rukou odborníka na toto onemocnění. Nejlepší výsledky v léčbě chronických hepatitid mají takzvané interferony. Jedná se o bílkoviny, které se přirozeně tvoří v buňkách imunitního systému. Interferony chrání vlastní buňky před infekcí a nádorovým bujením. V 90. letech se k léčbě chronických hepatitid využívaly pouze interferony. Jednalo se o takzvanou monoterapii. Dnes se však často interferony kombinují s protivirovými preparáty, například Ribavirinem. Tato kombinace je vysoce účinná v boji proti chronickým žloutenkám typu B i C. Budoucnost léčby chronických hepatitid spočívá ve využití takzvaného pegylovaného interferonu v kombinaci s Ribavirinem. Od konce roku 2011 se k původní dvojkombinaci přidává i třetí protivirová složka a tím dochází ke zvýšení účinnosti léčby chronických hepatitid a zároveň ke snížení nežádoucích vedlejších účinků. V rámci léčby je možné používat i některé rostlinné přípravky. Pozitivní vliv mají ostropestřec mariánský, pupava, bělas, hořec či šťovík žlutý. Užívání těchto přípravků je však nutné konzultovat s lékařem.
Dieta při zánětu jater
Zánět jater (infekční žloutenka) se bez diety prakticky nedá úspěšně zvládat. Podobně jako u vředového onemocnění je v průběhu této žloutenky dieta velice přísná a teprve s odezníváním nemoci se strava obohacuje o bílkoviny a další živiny. V prvních dnech je jídelníček postaven na čaji a pečivu, případně rýžové kaši, přibližně po 3 dnech se podávají slabší masové vývary a maso se zařazuje do stravy přibližně po týdnu. Osvědčuje se také asi v pátém dnu zařadit nízkotučný tvaroh. Kasein z tvarohu obsahuje velice vhodný poměr aminokyselin a tato mléčná bílkovina je pro jaterní tkáň přímo balzámem. Navíc se uvádí, že tvaroh omezuje ukládání tuků v játrech, což je další příznivý moment při léčbě žloutenky. Protože se jedná o infekční onemocnění, bývá pacient první dny léčen v nemocničním prostředí. I po propuštění do domácího léčení se musí dodržovat dieta a je nutné si uvědomit, že jaterní tkáň poškozená zánětem musí dostatečně zregenerovat, aby byla schopna plného zatížení. Proto dieta trvá obvykle delší dobu než půl roku. Potrava musí být energeticky velice vydatná, neboť se většinou při tomto onemocnění výrazně zhubne. Je tedy potřeba vytvořit podmínky pro co nejrychlejší obnovu tělesné kondice. Hlavní složkou potravy se tak stávají bílkoviny doplněné o energetický zdroj v podobě škrobu. Tuky se prakticky nepodávají.
Doporučená jídla po infekční žloutence:
Polévky: všechny druhy mimo masové vývary.
Masa: všechny druhy libového masa kromě uzenin a zvěřiny.
Přílohy: vařená a dušená rýže, vařené brambory, bramborová kaše a knedlíky, vařené těstoviny, tvarohové knedlíky.
Omáčky: prakticky bez většího omezení.
Moučníky: lehce stravitelné a málo tučné.
Ostatní potraviny: nejvhodnějším zdrojem bílkovin je nízkotučný tvaroh v jakékoliv kuchyňské úpravě. Vaječný žloutek obsahuje vysoký podíl tuků, a proto je vhodné jeho konzumaci konzultovat s ošetřujícím lékařem. Naopak konzumace vařeného bílku je žádoucí pro vysoký podíl kvalitní bílkoviny.
Nevhodné potraviny: jakýkoliv alkohol včetně piva. Konzumace alkoholu v tomto období může mít za následek přechod onemocnění do chronického stadia. Dále je to slanina, zvěřina, uzeniny, čokoláda, smažené pokrmy, ostré koření a kynuté pečivo, zejména čerstvé.
K rozvoji jaterní cirhózy dochází po dlouhodobém poškozování tkáně jater, nejčastěji buď vlivem přítomnosti právě výše zmíněných virů, nebo dlouhotrvající nepřiměřenou konzumací alkoholu. Vzniku cirhózy většinou předchází „ztukovatění“ jater, které má za příčinu poruchu metabolismu jaterní buňky. Tento stav je oproti cirhóze ještě vratný. Cirhózajater znamená přestavbu jaterní tkáně, kdy odumírají jaterní buňky a jsou nahrazovány vazivem, které neumí nahradit funkci buněk jater. Tak dochází k postupnému selhávání funkce jater. Na terénu jaterní cirhózy často vzniká i zhoubný nádor.
Projevy cirhózy
U cirhózy se škála příznaků rozšiřuje a nemocného může potkat navíc některý z těchto problémů:
snadná tvorba modřin
hormonální změny (gynekomastie neboli zvětšení prsů u mužů, impotence, poruchy menstruačního cyklu)
zvětšení dutiny břišní v důsledku hromadění tekutiny
různé kožní příznaky (pavoučkové névy na hrudníku či obličeji nebo červené dlaně)
úbytek svalové hmoty
zmatenost a letargie
krvácení do zažívacího traktu a další
Jaterní onemocnění není radno podceňovat. Komplikace cirhózy mohou být i smrtelné. Vnímejte proto své tělo a při podezření na nějaký problém raději navštivte lékaře.
Onemocněním jater se zabývá obor hepatologie. S jaterními chorobami přicházejí pacienti jak do ordinace infektologa, tak gastroenterologa. Podezření na jaterní onemocnění může často jako první vyslovit i praktický lékař, gynekolog, kožní lékař, internista či chirurg a podobně. Pokud je vysloveno podezření na onemocnění jater, měl by být pacient odeslán k vyšetření do ordinace hepatologa, tedy lékaře zabývajícího se onemocněním jater. Hepatologické ambulance jsou specializovanými ambulancemi při infekčních či gastroenterologických ambulancích. Závisí to především na příčině samotného onemocnění.
Játra jsou uložena v pravém podžebří. Játra dospělého muže mají hmotnost 1 400–1 800 g a dospělé ženy 1 200–1 500 g. K hepatologickému vyšetření patří nerozlučně vyšetření sleziny. Ta je uložena v levém podžebří.
Bolest jater nevychází přímo z jaterní tkáně. Bolest v oblasti jater totiž způsobuje napínání pouzdra jater nebo okolních hladkých svalů žlučových cest. Jaterní tkáň neobsahuje nervy, takže při bolesti cítíme nejbližší okolí v pravém podžebří. Mnohé jaterní choroby však mohou probíhat bezbolestně.
Příčiny bolesti v oblasti jater: žlučníková kolika, zánět žlučníku, zánět žlučových cest, překrvení jater, zánět jater, metastáze v játrech, přenesená bolest.
Jak se projevuje bolest jater: Bolest se nejčastěji objevuje v oblasti pravého podžebří v dutině břišní, kde se nachází játra a žlučník, proto většina bolestí v této oblasti vychází právě z nich. Nesmíte zapomenout ani na přenesenou bolest z dutiny hrudní. Přenesená bolest se může objevit například při zánětu plicní tkáně. Příznaky nemoci mohou být u každého pacienta velmi nespecifické, mezi nejčastější příznaky patří bolest břicha v pravém podžebří. K tomu se přidává vysoká schvácenost nemocného, únava, teploty, zimnice, nechuť k jídlu a s tím související úbytek hmotnosti. Vyskytnout se může i žloutenka. Příznakem může být rovněž pokles svalové hmoty a nález prokreslených cév v kůži.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní břišní stěnu. Srdce zanechává v brániční ploše jater mělký otisk zvaný impressio cardiaca.
Viscerální plocha jater je konkávní, rozdělená rýhami ve tvaru písmene H na čtyři laloky. Příčně orientovaná rýha se nazývá jaterní brána, porta hepatis, a je to místo, kudy do jater vstupuje jaterní tepna a vrátnicová žíla a kde z nich vystupují žlučové cesty. Levá sagitální rýha je tvořena průběhem dvou vazů, oblého vazu jaterního a Arantiova vazu. Pravá sagitální rýha je rovněž rozdělena na dvě části, vpředu je žlučníková jáma, ve které je uložen žlučník, zadní část je tvořena hlubokým zářezem, kterým probíhá dolní dutá žíla.
Levá sagitální rýha probíhá hranicí levého a pravého laloku na viscerální ploše jater. Čtyřhranný lalok se nachází mezi sagitálními rýhami před jaterní bránou a je ohraničený žlučníkem a průběhem oblého vazu, ocasatý lalok je ohraničený žlábkem dolní duté žíly a zářezem, kterým vede Arantiův vaz, a nachází se za jaterní bránou. Viscerální plocha jater je mírně konkávní a dotýká se žaludku, dvanáctníku, tračníku a pravé ledviny s nadledvinou, a tyto orgány v ní zanechávají své otisky.
Na viscerální ploše levého laloku se nachází otisk jícnu, impressio oesophagea, a otisk žaludku, impressio gastrica, mírné vyvýšení plochy v blízkosti průběhu oblého vazu se nazývá tuber omentale hepatis. Na viscerální ploše levého laloku se popisuje otisk pravé ledviny, impressio renalis, otisk pravé nadledviny, impressio suprarenalis, otisk pars superior dvanáctníku, impressio duodenalis a otisk ohbí tračníku, flexura coli dextra, impressio colica. Hluboký zářez, sulcus venae cavae, ve viscerální ploše vytváří dolní dutá žíla. Může být překryta vazivovým pruhem lig. venae cavae, nebo je i zcela vrostlá do jaterní tkáně. Vzadu přechází brániční plocha jater na viscerální plynule, vpředu ostře a tento přechod se nazývá margo inferior hepatis.
U alkoholické jaterní cirhózy je základním opatřením abstinence, která většinou zabrání dalšímu zhoršování choroby. Podávání glukokortikoidů, imunosupresiv, interferonů, antivirotik v případě autoimunitní nebo postvirové jaterní cirhózy se jeví jako bezvýznamné. Jediným řešením je transplantace jater. Při primární biliární cirhóze zhoršování choroby zpomalí podávání Ursosanu nebo Ursofalku, které snižují koncentraci toxických žlučových kyselin. Imusopresiva (Prednison, Sandimmun, Imuran) mohou být při primární biliární cirhóze efektivní. Řešením je jaterní transplantace, i když k poškození žlučových cest může dojít i v transplantovaných játrech. Sekundární biliární cirhóza se léčí uvolněním (dekompresí) žlučových cest chirurgicky nebo zavedením drénu.
Při léčbě jaterní cirhózy se plošně kortikoidy (Prednison) zásadně nepoužívají. Význam mohou mít pouze při léčbě autoimunitní hepatitidy s přechodem do jaterní cirhózy, při pokročilé cirhóze je jejich efekt problematický. U podpůrných léků (hepatoprotektiv) jako Silymarin, Flavibion, Lagosa nebyl prokázán žádný významný vliv zlepšení prognózy pacientů s jaterní cirhózou.
Ve vybraných případech je možná transplantace jater. Každé transplantaci předcházejí složité testování a důsledný psychologický posudek osoby, jelikož transplantace je složitý proces zasahující pacienta na zbytek života. Po transplantaci musí být přísně dodržovány různé druhy diet, nesmí se pít alkohol, kouřit a každý den pacient musí polykat hrsti léků, které ovlivňují imunitu, aby tělo nezničilo transplantovaný orgán. Jelikož orgánů k transplantaci je málo, musí toto testování probíhat a důkladně prověřit, zda je člověk vhodný k transplantaci
Jaterní cirhóza se projevuje nejrůznějšími způsoby. Někteří lidé nemívají žádné příznaky, jiné trápí neurčité trávicí potíže. U malého procenta se vyvine jaterní selhání. Trávicí potíže mívají charakter průjmů, nechutenství a neurčitých bolestí břicha. U alkoholických jaterních cirhóz se objevuje dlouhodobě zvýšená teplota.
Pokud se organismus dokáže se zhoršením jaterních funkcí vyrovnat, hovoří se o kompenzované jaterní cirhóze. Nemocný nemá žlutou kůži ani bělmo, netrápí ho krvácivé projevy ani otoky nohou. Při dekompenzované jaterní cirhóze má nemocný žloutenku, projevující se žlutou kůží a bělmem. Dále trpí krvácivými epizodami, mávavým třesem, v břiše má přítomnou volnou tekutinu, otékají mu nohy a mívá poruchou vědomí a chování. Velkým nebezpečím je vznik jaterního karcinomu, který v terénu jaterní cirhózy vzniká daleko častěji nežli ve zdravé tkáni. Přítomnost nádoru v játrech se může projevit zhoršením celkového stavu i jaterních funkcí.
Klasické příznaky jsou často takové, že mohou znamenat více chorob, a tak nepadá podezření na cirhózu jater. Patří sem zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání a zácpa (obstipace), snížení libida, přerušení menstruačního cyklu (amenorea) a také výrazné hubnutí (kachexie).
