ALKOHOLICKA PODVYZIVA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Dotaz: Dobrý den. Chci se zeptat jakým způsobem se da zvyšovat nízky tlak během dne? S tím,že kafe se musí vyloučit kvůli žaludečním obtížim. A samozřejmě s dodržováním pitního režimu. Děkuji za odpopvěď.
Náhlý pokles krevního tlaku
Ortostatický kolaps nebo ortostatický šok může vzniknout i u jinak zdravých lidí, tak zvaných vagotoniků. U těchto lidí se obvykle objevuje při náhlé změně polohy nebo při vysokém strachu či stresu, kdy se natolik rozšíří cévy v rukou a nohou, že nastane ortostatický kolaps.
Náhlý pokles krevního tlaku také může nastat i u lidí s poruchou sympatického nervového systému, například tam, kde je alkoholická nebo diabetická neuropatie, skleróza multiplex, nebo při léčbě beta-blokátory.
Biliární systém je drenážní systém žlučníku, jater a slinivky břišní. Žluč se vytvoří v játrech, uloží ve žlučníku a ten ji pak uvolňuje do první části tenkého střeva (duodenum), kudy prochází potrava. Žluč je to, co dodává stolici její hnědou barvu, takže pokud není žluč vyrobena nebo jsou blokovány žlučovody, bývá výsledkem stolice, která je světlá.
Mezi běžné příčiny světlé nebo jílově zbarvené stolice patří:
Pro průběh jaterní cirhózy, její prognózu i možnosti léčby je důležité, v jakém stadiu je onemocnění diagnostikováno. Cirhóza jater stále patří mezi onemocnění, která podstatně zkracují věk nemocného, a to o více než 10 let proti běžné populaci. Ve všech statistikách je nejvíc úmrtí na jaterní cirhózu v šestém decenniu (u žen dříve). Alkoholická cirhóza má průběh příznivější, pokud nemocný abstinuje, i tak se přežití liší od méně příznivé cirhózy posthepatitické jen asi o 4–5 let.
K odhadu stadia jaterní cirhózy se nejčastěji používá Childova-Pughova klasifikace, která hodnotí jednoduché, snadno zjistitelné příznaky klinické (ascites, encefalopatii, otoky, stav výživy), a běžně dostupná vyšetření laboratorní, zjišťující hladinu sérového bilirubinu a albuminu. Novější kritéria zařazují ještě především nálezy hodnotící spoluúčast změn renálních – hladinu sérového kreatininu. Lékař sledující stav nemocného musí vědět, že velkou prognostickou cenu má objevení se ascitu. Jediný rok po objevení se ascitu přežívá jen polovina postižených, přežití pěti let je spíše výjimkou. Stejně závažným příznakem je stoupající hladina sérového bilirubinu. Velice vážnou prognózu má také jaterní encefalopatie. Prognóza onemocnění může být náhle zcela změněna krvácením do trávicího traktu. To je pro nemocného vždy katastrofou, která ho jednak bezprostředně ohrožuje na životě (vykrvácením nebo nasedajícím jaterním selháním), jednak se obvykle záhy opakuje. Určitou prognostickou cenu může mít i velikost jater. Malá, svraštělá játra mají obvykle mnohem horší prognózu než játra velká. Jak už ale bylo uvedeno, atrofických cirhóz je v současnosti naštěstí velice málo.
Kompenzovaná jaterní cirhóza probíhá obvykle příznivě i po celou řadu let. Dekompenzovaná u alkoholika závisí především na spolupráci s nemocným. Absolutní abstinence je podmínkou úspěchu.
Nejčastější bezprostřední příčinou úmrtí je jaterní selhání (kóma) a krvácení z jícnových varixů. Narůstající příčinou se stává vznik hepatocelulárního karcinomu v cirhóze (až u 40 %).
Alkoholická neuropatie je onemocnění, které je provázeno poškozením nervů způsobeným alkoholem. V tomto případě se jedná o onemocnění pouze periferních nervů, mozek i mícha zůstávají neporušeny. Postiženy jsou primárně končetiny, a to jak ruce, tak i nohy.
Vznik alkoholické neuropatie je úzce spojen s nadužíváním alkoholu. Udává se, že se vyskytuje až u 20 % chronických alkoholiků. Může se tak jednat stejnou mírou o ženy i muže, všeobecně se však v této skupině častěji vyskytují muži. K rozvoji nemoci dochází po dlouhodobé pravidelné konzumaci alkoholu.
Chronické užívání alkoholu vede k podvýživě, nedostatku živin a nedostatku vitamínů. Právě tyto faktory jsou hlavní příčinou vzniku neuropatie. Velkou roli hraje nedostatek vitamínu B1 (thiaminu) a B12. Alkohol jako takový má také přímý vliv na samotné nervy a vedení vzruchu.
Jedná se o civilizační onemocnění, což se pozná i podle toho, že postihuje bohužel i děti. I to je dáno jejich špatnou životosprávou, nedostatek pohybu a špatným stravováním. Je jistě jasné, že velkou vinu na tom nesou rodiče, kteří děti k aktivitě příliš nevedou a na správnou životosprávu svých potomků příliš nedbají. Že je člověk takto nemocný obvykle pozná až lékař třeba z ultrazvuku, kdy v podstatě vidí játra prorostlá tukem.
Játra mají v lidském organismu mnoho funkcí, tvoří bílkoviny, vytvářejí žluč, podílí se na detoxikaci organismu, udržují stálou hladinu cukru v krvi a mají vliv na syntézu cholesterolu, podílí se na metabolismu některých vitamínů skupiny B, vitamínů A, D, K, kyseliny listové a dalších minerálů. Játra jsou životně důležitým orgánem, podílejí se na regulaci tuků a cukrů v těle. Játry procházejí všechny látky, které se do těla dostaly. Úkolem jater je vytváření pro tělo potřebných látek a jejich produkování. Játra také pomáhají vylučovat z těla škodlivé látky.
Druhy steatózy
Steatóza může být nealkoholická (tu způsobují třeba léky, tuky), akutní alkoholická, těhotenská steatóza. U těhotenské steatózy a i u té akutní alkoholické patří k projevům onemocnění únava, nevolnost, zvracení. V dalším stádiu se k nim přidá i žloutenka, porucha vědomí, selhávání ledvin, poškození slinivky břišní, srdce.
Vypadávání vlasů se nazývá alopecie. Jedná se o stav, kdy dochází ke ztrátě 60 % vlasů v určité oblasti. Existují různé formy vypadávání vlasů. Vypadávání vlasů může být způsobeno genetickými příčinami, které se projevují dlouhodobě, nebo akutně. Nejběžnější je androgenní alopecie (genetická ztráta vlasů), jedná se o geneticky předurčené vypadávání vlasů, které je způsobeno stárnutím a je závislé na rodinných predispozicích. Tyto změny jsou hormonálně řízeny, tak jak hormony u mužů způsobují růst vousů v určité oblasti, tak také dochází k růstu mazových žláz na hlavě. Proliferace (nadměrné tvoření) mazových žláz je spojena se ztrátou vlasů. Tato změna obvykle začíná mezi 30. až 40. rokem života. Objevuje se ve frontálních eminencích (na čele).
Vypadávání vlasů u žen související s hormonální činností je vzácnější, ale může se objevit. Toto vypadávání je slabší a je způsobeno selháním ženské produkce estrogenu. Vypadávání vlasů může též způsobit ovariální tumor nebo menopauza. Androgenní alopecie je u žen často spojena s růstem chlupů jako u mužů. Ženy pak zjišťují, že se jim objevují chlupy na nohou, prstech a v oblasti obličeje. Obyčejně dochází ke ztrátě vlasů na vršku hlavy, ale hustota vlasů v temporální (spánkové) a okcipitální (tylní) oblasti zůstává nezměněna. Vlasy u žen bývají velmi tenké, holá místa a plešatost se vyskytují jen ve vzácných případech. Tento jev postihuje téměř 40 % žen, a to přibližně od 50 let. V této době také dochází ke snížení produkce ženských pohlavních hormonů (estrogenů) v souvislosti s menopauzou, a může tak převažovat mužský pohlavní hormon (androgen).
U žen pak tyto androgeny zkracují životní cyklus jednotlivých vlasů. Fáze růstu vlasů klesne z 6 let na jeden rok. Mastné vlasy, lupy, ekzémy na hlavě nebo infekce mohou rovněž vyvolat androgenní alopecii, ale nebývají samotnou příčinou, tou může být stres, znečištění životního prostředí, působení chemikálií nebo podvýživa.
K androgenní alopecii může vést i užívání hormonální antikoncepce nebo lokálně podávaných přípravků s estrogenem.
Spalničky způsobuje virus, který patří do skupiny paramyxovirů. Jediným přirozeným hostitelem tohoto viru je člověk. Virus se šíří prostřednictvím vydechovaného vzduchu. Infekčnost této choroby je velmi vysoká, blíží se 100 % v případě setrvání delší doby s nemocným v uzavřeném prostoru. Mezi nejrizikovější faktory tedy patří delší kontakt s nakaženým, přičemž se infekce přenáší kapénkami či přímým stykem s nemocným. Dalším rizikovým faktorem, který ovlivňuje průběh nemoci, je nedostatek vitamínu A a podvýživa.
Umělá výživa se používá u pacientů s onemocněním, u kterého hrozí hubnutí a podvýživa. Je to tehdy, když tělo nedostává dostatek vitamínů, minerálů a dalších živin potřebných pro organismus z důvodu snížené chuti k jídlu nebo kvůli potížím s polykáním.
Tyto problémy mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé. Pokud člověk není schopen na základě špatného příjmu potravin udržet si svou váhu. Může lékař nebo dietolog doporučit umělou výživu. Umělá výživa je určena na pomoc lidem, kteří nejsou schopni jíst nebo pít obvyklým způsobem. Může zabránit hubnutí, pomoct lidem, kteří potřebují přibrat na váze, překonat slabost nebo únavu.
Máme dva druhy umělé výživy, a to enterální výživu (EV) a parenterální výživu (PV). Typ nutriční podpory pak závisí na celé řadě faktorů.
Enterální výživa (EN) je takový druh výživy, kdy se nutriční tekutina aplikuje do střeva přes katetr směrem do žaludku nebo tenkého střeva. Existují různé způsoby, jak poskytovat enterální výživu.
Parenterální výživa (PN) je taková výživa, kdy je nutriční tekutina aplikována do setu, který je zaveden do žíly (intravenózně). PN si klade za cíl poskytnout celkovou nutriční podporu, i když to není vždy možné. PN se obvykle používá, když lidé nejsou schopni mít EN. K tomu může dojít, pokud jde o velkou operaci tenkého střeva s neprůchodností střev nebo v případě, že aplikace EN by byla obtížná nebo nevhodná.
Tekutá strava pro seniory
Stárnutí je spojeno se sníženou fyzickou aktivitou, která v kombinaci se změnami v chuti a schopnosti jíst může vést ke ztrátě svalové hmoty, hubnutí, snížené funkci a zvýšené závislosti na druhých. Stáří je období, kdy dochází z mnoha příčin k tomu, že je přijímání stravy pro seniora obtížné. Mění se a snižuje chuť k jídlu. Dochází k postupné ztrátě sluchu, zraku, hybnosti, což omezuje celkovou mobilitu, takže nakupování potravin a příprava jídla je obtížnější. Zubní problémy a obtíže s polykáním mohou vést k udušení.
S věkem klesá potřeba energetického přísunu potravin a vytváří se pocit, že se nemusí tolik jíst, přestože potřeba většiny živin zůstává relativně nezměněna, a to pak následně vede ke zvýšenému riziku podvýživy. Podvýživa je spojená se sníženou kognitivní funkcí a s oslabením schopnosti pečovat o sebe sama. Tento fakt podtrhuje význam správné výživy u starších lidí.
V současné době existují různé formy tekuté stravy pro seniory, které mohou být připraveny i za 3 minuty a nevyžadují žvýkání. Všechny živiny obsažené v tekuté stravě pro seniory jsou lehce a rychle stravitelné. Poskytují optimální výživu pro seniora. Většinou obsahují vyváženou hodnotu bílkovin, aminokyselin, vitamínů, minerálů a sacharidů, které jsou pro organismus nepostradatelné. Příjem bílkovin působí proti ztrátě svalové hmoty a pomáhá seniorům udržet svou váhu a zůstat silný a funkční. Tekutou stravu lze použít samostatně, jako elementární (pre-stravitelnou) tekutou dietu, nebo je jí možno pouze částečně nahradit či doplnit stávající stravu.
Steroidy, antidepresiva a další léky plus snížení fyzické aktivity vedou ke zvýšení tělesné hmotnosti u seniorů. Tekutá strava pro seniory umožní i hubnutí v tomto období, ale na základě dostatečného energetického příjmu živin. Senior si sám může kontrolovat svůj denní příjem kalorií a přitom získat potřebné živiny
Poruch menstruace je celá řada: menstruační cyklus může trvat déle než 28 dní (oligomenorea), menstruační krvácení může být slabé a trvat jen 2 dny (hypomenorea), nebo bývá naopak silné a trvající více než 8 dní (hypermenorea), žena může krvácet častěji než jednou za cyklus (například uprostřed cyklu – ovulační krvácení), menstruace se nedostaví (amenorea), menstruaci mohou předcházet nebo ji doprovázet silné bolesti.
Důvodů a příčin menstruační poruchy může být mnoho. Zjednodušeně můžeme říci, že problematická může být hormonální nerovnováha, počátek těhotenství (například i mimoděložní) nebo přítomnost něčeho, co v pohlavních orgánech nemá být (záněty, polypy, myomy, nádory).
Nejčastější příčiny menstruačních poruch:
začátek menstruačního cyklu při dospívání nebo menopauza, klimakterium
rakovina dělohy a děložního čípku (zakrvácený výtok, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, podbřišku, bolesti, poruchy menstruace, krvácení mimo menstruaci, bolest při a po sexuálním styku)
rakovina vaječníků (zpočátku bez příznaků, bolest břicha, poruchy menstruace, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, potíže s trávením, nadýmání, pocit plnosti, výtok z pochvy, zvracení)
Další možné příčiny:
zvýšená funkce štítné žlázy (snadná unavitelnost, průjmy, návaly horka, noční pocení, nadměrná aktivita až nervozita, bušení srdce, nespavost, zrychlená řeč, třes rukou, vystouplé lesklé oči, zvýšená chuť k jídlu, ale hubnutí)
snížená funkce štítné žlázy (únava, zácpa, otoky, zpomalenost, spavost, zvýšení váhy, zimomřivost, bušení srdce, poruchy menstruace, suchá kůže, padání vl
Nádory nejsou infekční. Nemohou tedy vznikat přenosem z osoby na osobu. Karcinomy hlavy a krku jsou častější u mužů než u žen a u lidí ve věku nad 55 let. Jejich vznik může být vyvolán nejrůznějšími příčinami. Nejvíce zde působí vlivy zevního prostředí. Byl jednoznačně prokázán vliv následujících faktorů:
kouření cigaret nebo dýmek
žvýkání tabáku
pravidelná konzumace alkoholu
špatná strava s nedostatkem vitamínů a bílkovin, podvýživa
virus HPV
Převážná většina se vyskytuje u kuřáků cigaret (v tabákovém kouři je uváděno více než 40 karcinogenů). Četnější výskyt je prokázán při současném pravidelném užívání tabáku a alkoholu. Alkohol sám o sobě nemá schopnost vyvolat nádorový růst, avšak v přítomnosti takzvaných karcinogenů (to je látek vyvolávajících vznik karcinomu), dokonce i velmi slabých, podporuje vznik zhoubného novotvaru. Konzumace alkoholických nápojů navíc snižuje obranyschopnost organismu před karcinogenními látkami. Relativní riziko pro vznik karcinomu je obecně u pravidelné konzumace alkoholu 2–6x vyšší, u kuřáků je vyšší 5–25x. Karcinogenní účinek byl prokázán také u marihuany. Při vzniku některých karcinomů ústní části hltanu hrají významnou roli některé typy viru lidského papilomaviru HPV (známého především jako původce rakoviny děložního čípku). HPV infekce je v této oblasti spojena s rizikovým sexuálním chováním (orální sex). Obecně při vzniku nádorů hlavy a krku hraje nejčastěji roli užívání tabáku a alkoholu, ale vedle toho se může projevit i vliv některých typů virů, genetické predispozice, působení karcinogenních látek v zaměstnání (nikl, chrom, olovo, azbest, fluor, arzén, uhlovodíky v sazích, dehet a průmyslové oleje) a expozice radiačnímu záření. Dále zde může sehrát roli i nízká hygiena dutiny ústní a špatná výživa. Výskyt se zvyšuje se stoupajícím věkem, nádory v této oblasti jsou typické pro osoby starší 50 let.
Rakovina slinivky břišní se řadí mezi nejhorší druhy rakoviny, kdy ze sta postižených do pěti let přežívá průměrně jeden člověk.
Příčiny
Mezi příčiny patří rizikové faktory, které jsou společné i pro další druhy rakoviny. Způsobuje ji kouření, nadmíra alkoholu, genetické dispozice. Vyskytuje se častěji u mužů, s přibývajícím věkem a u chronického zánětu slinivky.
Příznaky
Nádor v oblasti hlavy slinivky má zjevné příznaky, jelikož utlačuje okolo procházející žlučovod, což způsobí „žloutenku“, ale bez postižení jater. Nádory ostatních částí jsou nejprve bez příznaků, poté se objeví bolesti břicha, nevolnost, hubnutí a únava. Jelikož se jedná o nepříliš jednoznačné příznaky, může dojít ke správné diagnóze nádoru až v pokročilém stadiu, což zhorší prognózu léčby. Mezi klasické příznaky patří hubnutí, bolest břicha, zvýšená tělesná teplota, únava, snížená chuť k jídlu, žlutá kůže, pocit na zvracení, svalová slabost, podvýživa, pocení.
Prognóza
Karcinom pankreatu má často špatnou prognózu, a to i když je diagnostikována brzy. Rakovina slinivky se obvykle rychle šíří a je zřídka zjištěna v raném stadiu, což je hlavní důvod, proč je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu.
Léčba
Léčba karcinomu pankreatu závisí na jeho fázi a umístění, stejně jako na věku, celkovém zdravotním stavu a osobních preferencích. Prvním cílem léčby karcinomu pankreatu je odstranění nádoru, je-li to možné. Když to možné není, lze se zaměřit na prevenci růstu rakoviny slinivky, neboť jinak způsobí více zla. Když je rakovina slinivky v pokročilém stadiu a vyléčení není pravděpodobné, lékař pomůže zmírnit příznaky, a tak vám učiní život tak pohodlným, jak jen je to možné. Radiační terapie používá vysoce energetické paprsky, jako jsou X-paprsky a protony, které pomáhají ničit nádorové buňky. Můžete mít předepsánu radiační léčbu před operací rakoviny nebo po ní, často v kombinaci s chemoterapií. Nebo může lékař doporučit kombinaci ozáření a chemoterapie, pokud vaše rakovinu nelze léčit chirurgicky.
Cirhózu jater u mužů způsobí pravidelný příjem 80 g alkoholu denně po dobu 20 let, což odpovídá 3–4 skleničkám (0,2 dcl) vína, (0,5 l) piva či „panákových skleniček" (0,05 l) destilátu. Pro ženy je škodlivá dávka až o 2/3 nižší. Pokud se k pravidelnému popíjení připojí i infekce virem hepatitidy B a C, podvýživa nebo dědičné faktory (přítomnost jaterní cirhózy u blízkého rodinného příslušníka), nebezpečí je již při poloviční dávce. U nadměrného pití může dojít ke vzniku cirhózy jater již během 18 měsíců.
zápal plic – postižení pleurální dutiny (pleury) vzniká jako komplikace těžkého zápalu, kdy se zánětlivý proces z plic rozšíří do okolí, a tedy i na pleuru – pak hovoříme o pleuritidě, zánětu poplicnice či pohrudnice;
zánět srdečního svalu – zánět se šíří ze srdce na osrdečník a dále na poplicnici;
nádory pleury;
nádory plic, které se šíří na pleuru;
těžká podvýživa – tato příčina není v našem státě příliš častou příčinou vody na plicích; v podstatě jde o to, že při podvýživě je v krvi málo bílkovin, které krevní tekutinu pomáhají udržovat v cévách (hraje v tom roli takzvaný onkotický tlak). Je-li bílkovin v krvi málo, začne krevní tekutina unikat mimo cévy. Vznikají tak podkožní otoky, voda se nachází v břiše i na plicích;
nemoci ledvin – některé nemoci ledvin s sebou nesou vysoké ztráty bílkoviny močí, takže nastává podobný stav jako u těžké podvýživy;
azbestóza – tato nemoc je způsobena krystalky azbestu; tyto extrémně ostré částice se mohou po vdechnutí přes plicní tkáň dostat až do pleurální dutiny a tam dráždit buňky pleury. Dlouhodobé dráždění azbestem ovlivňuje vznik zhoubného nádoru mezoteliomu;
úraz hrudníku – při úrazu hrudníku může dojít ke krvácení do pleurální dutiny nebo k úniku mízy (lymfy) z roztrženého velkého hrudního mízovodu. Při krvácení z cév bude tekutina obsahovat červené krvinky (hemotorax), při poranění mízovodu bude tekutina obsahovat mízu obsahující vyšší obsah cholesterolu (chylotorax).
Zánětlivým výpotkem mohou být provázena i mnohá onemocnění zažívacího ústrojí (hnisání pod bránicí, takzvaný subfrenický absces) a celková (systémová) onemocnění (lupus erytematodes, syndrom Churg-Straussové a jiné). Výpotek se může objevit i v závislosti na dlouhodobém užívání léků (Nitrofurantoin, Amiodaron, Practolol, Methotre xat), dále může doprovázet nezhoubné nádory vaječníků (Meigsův syndrom), sarkoidózu, ozařování, může komplikovat pooperační průběh po revaskularizačních operacích typu by-pass (náhrada uzavřených, srdce vyživujících cév průchodnými cévami z jiných orgánů nemocného) a podobně.
Steatóza je vratný stav, při kterém dochází ke kumulaci tuků v jaterních buňkách (hepatocytech). Často se vyskytuje u alkoholiků a u lidí trpících obezitou.
Hlavní příčinou je nevhodné složení potravy (nadměrný přísun tuků, mastných kyselin a sacharidů do jater), porucha výdeje tuků z jaterních buněk do krve anebo zvýšená tvorba tukových látek v játrech a zvýšený příjem alkoholu. Tímto onemocněním jsou často postiženi lidé, u kterých se později projeví cukrovka. Obvykle nejsou přítomny žádné potíže, často se jedná o náhodný nález v rámci sledování jiného onemocnění. Objeví-li se obtíže, souvisí většinou se zvětšením jater a se zvýšením jejich hmotnosti. V závažnějších případech dochází k poruchám vědomí až ke kómatu, k poškození srdečního svalu a slinivky břišní. Jaterní steatóza je reverzibilní stav, to znamená, že při abstinenci alkoholu nebo při redukci váhy a správném složení stravy dojde k návratu do normálu.
Symptomy: bolesti břicha, nadýmání, únava, nevolnost, zvětšení jater (hepatomegalie), průjem nebo zácpa, žluté zabarvení kůže (ikterus).
Mezi rizikové faktory vzniku jaterní steatózy patří užívání některých léků (kortikosteroidy, hormonální preparáty obsahující estrogeny a podobně); vysoké množství tuků v krvi (cholesterol a triglyceridy); podvýživa; rychlý úbytek hmotnosti; obezita; otrava některými látkami (například pesticidy); cukrovka 2. typu.
Vyšetření: anamnéza (stanovení diagnózy) a fyzikální vyšetření (například pohled, poslech, poklep). Nápomocná jsou vyšetření krve (jaterní testy), ultrazvukové vyšetření, CT nebo MRI břicha. V případě potřeby se odebírá biopsie z jaterní tkáně.
Léčba: záleží na příčině. V případě alkoholismu je nutná abstinence, při obezitě redukce hmotnosti a správné složení stravy. Obvykle je vhodné upravit stav výživy (alkoholici trpí často nedostatkem bílkovin a vitamínů). Pomocnou léčbou jsou hepatoprotektiva (látky, které mohou mít příznivý vliv na regeneraci jaterních buněk či na zpomalení některých patologických procesů při akutních i chronických jaterních chorobách). Pokud se s léčbou začne včas, dochází zpravidla k návratu do normálu bez poškození jater. Je vhodná správná životospráva (dostatek ovoce, zeleniny, luštěnin a nenasycených tuků; dostatek pohybu). V případě manipulace s toxickými chemikáliemi je nezbytné dodržování bezpečnostních předpisů.
Amenoreu způsobuje řada skutečností. Primární (primaria) amenorea je stav, kdy nedojde k nástupu menstruace do 16. roku života. Většina dívek dostane první menstruaci kolem 12. roku. Pacientky s primární amenoreou mohou mít i poruchu sexuálního zrání. To znamená, že vnitřní genitál a prsy se nevyvíjejí.
Příčiny „primaria“ amenorea:
anomálie nebo nevyvinutí pohlavních orgánů – zúžení děložního čípku, chybějící pochva nebo děloha, chybějící otvor v hymeně (panenské bláně);
nádory hypofýzy a centrální nervové soustavy před nástupem puberty;
podvýživa, anorexie;
chronická onemocnění – cukrovka, anémie, vrozené vady srdce, onemocnění štítné žlázy;
hormonální poruchy;
špatná funkce vaječníků;
selhání vaječníků;
poruchy nervového systému nebo hypofýzy, která je důležitou součástí systému endokrinního a ovlivňuje dospívání během puberty.
Někdy se příčina primární amenorey nikdy nezjistí.
Sekundární „supira“ amenorea je stav, kdy přestane žena menstruovat po období spontánních menstruačních cyklů.
Příčiny „supira“ amenorea:
stres;
redukční dieta;
zvýšená fyzická námaha;
nadbytek mužských pohlavních hormonů (androgenů);
onemocnění hypofýzy – nádory, Sheehanův syndrom;
menopauza nebo předčasná menopauza – období menopauzy obvykle nastává kolem 50. roku života, je to fyziologický proces, někdy však může nastat u žen ve věku 40 let, což je považováno za patologii;
selhání funkce vaječníků – chemoterapie, radioterapie;
nádory vaječníků;
Ashermanův syndrom;
poruchy štítné žlázy – zvýšená, ale i snížená činnost štítné žlázy vede k poruše menstruačního cyklu;
Cushingův syndrom;
gravidita;
antikoncepce – ženy, které ukončily antikoncepční léčbu, nemusí mít menstruaci ihned po dobrání léků, trvá určitou dobu, než bude menstruační cyklus a ovulace pravidelná;
syndrom polycystických ovarií – tento syndrom způsobuje zvýšenou hladinu všech ženských pohlavních hormonů, což negativně ovlivňuje menstruační cyklus
léky – antipsychotika, chemoterapie, antidepresiva, léky na krevní tlak, léky na alergii.
Samotná absence menstruace (amenorea) není škodlivá, pokud se za ní neskrývá nějaká odchylka. Organismus tak může reagovat na změněné životní podmínky, stres, nedostatek jídla, spánku, změnu klimatu – a po návratu se vše obnoví. Samotná absence menstruace neznamená neplodnost, zvláště ta přechodná. Vždy se doporučuje podrobnější gynekologické a hormonální vyšetření.
