Po probuzení: Přiveďte k varu 2 šálky vody a vařte 10 minut. Po vychlazení na pokojovou teplotu přidejte do vody 1 lžíci jablečného octa a 1 lžičku medu.
Snídaně: 1 dušené nebo pečené jablko či hrušku (pečeme při 190 °C 30 minut doměkka) se 3 ks hřebíčku, 1–2 hrnky medové vody. Dejte vařit na 10 minut vodu, nechte zchladit a přidejte lžičku medu a lžičku citronové šťávy.
Svačina: Čerstvě vymačkaný džus z kyselého ovoce (grapefruit) smícháme v poměru 1 : 1 s převařenou vodou, přidáme špetku kurkumy.
2 varianta: šálek vařené zeleniny, zeleninová detoxikační polévka nebo jiné zeleninové jídlo bez brambor a lilkovité zeleniny´
3 varianta: celerový, mrkvový nebo řepový džus
Pitný režim: Pijte každých 30 minut po doušcích teplou vodu s citronem a medem, AGNI čaj či teplou detoxikační vodu. Můžete pít také vývar ze zeleninové detoxikační polévky.
Odkyselení organismu (odkyselit) je dlouhodobý proces, lépe by bylo chovat se tak, aby byl organismus neustále v rovnováze a nedocházelo k jeho překyselení. Chcete-li se zbavit přebytečných kyselin, je nutné dodržovat základní zásady. Podle mnoha odborníků nelze při zachování acidobazické rovnováhy (pH organismu) příliš výrazně onemocnět. Pokud je však tělo překyselené, „lepí“ se na něj choroby a nezabírají ani žádné snahy o zhubnutí.
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrálních potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina – jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezonní ovoce a zelenina, které se nachází v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin – celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo se semínky obarvené karamelem.
Mléčné výrobky – vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale nesmí se to přehánět s množstvím.
Maso a ryby – při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by přesto mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny – jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny – mezi tyto potraviny (též „kyselé“ potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a další.
Pozor na závislosti – káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto s nimi zkuste přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se – vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky kterým se odreagujete.
Barviva jsou pro výrobce potravin velmi důležitá. Jsou jedním z hlavních faktorů, díky kterým se buď výrobek prodá, nebo zůstane ležet na regále. Výrobci používají barviva, aby dodali svým výrobkům na pravosti a poctivosti. Samozřejmě že zákazník dá přednost jogurtu s jasně červeně zbarvenou jahodovou složkou než jogurtu s nevzhledně vypadajícími tmavě zbarvenými kousky jahod.
Barviva můžeme rozdělit do tří skupin:
První jsou barviva přírodního původu, která jsou většinou získávána i klasickými výrobními postupy, proto nepředstavují žádné obavy.
Dále jsou to barviva přírodně identická. S nimi se můžeme setkat velmi často, neboť jsou výrobci velmi oblíbená právě pro slovíčko „přírodně“. To znamená, že jsou po chemické stránce totožná s barvivy získávanými přírodní cestou, ale jejich výroba je jednodušší a levnější.
Třetí skupinou jsou barviva syntetická. Dříve se vyráběla z uhelného dehtu, nyní z ropy a ropných produktů. V USA se postupně jednotlivá syntetická barviva zakazují, podle toho, jak se u nich postupem času daří prokazovat karcinogenní účinky. V ČR se syntetickým barvivům bohužel „daří“. Jelikož je možné obecně označit syntetická barviva z podezření na karcinogenitu a způsobování dětské hyperaktivity, je rozhodně na místě se potravinám, které je obsahují, raději vyhýbat.
Bezlepková dieta je dieta spočívající v omezení konzumace potravin obsahujících lepek (neboli gluten) ze stravy dotyčného, zpravidla ze zdravotních důvodů. Konzumace potravin obsahujících lepek osobami nemocnými celiakií nebo alergií na lepek by totiž mohla vést k vážným zdravotním komplikacím. Osoby držící bezlepkovou dietu konzumují nejlépe potraviny přirozeně bezlepkové. Základem diety je nekonzumování potravin vyrobených z běžných obilovin, jako je ječmen, pšenice, žito, které jsou na lepek bohaté. Tato dieta je v současnosti jedinou známou léčbou celiakie a alergie na lepek.
Potravin, které neobsahují lepek, je větší množství, než by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se například o rýži, pohanku, kukuřici, amarant, proso, luštěniny (fazole, hrách, čočka, sója), veškerou zeleninu a ovoce, veškeré maso. U ostatních potravin, respektive výrobků, je zapotřebí pečlivě číst. Ani mléčných produktů není nutné se vzdát, jen je třeba sledovat složení, typ zahušťovadel a podobně.
Pečiva se také vzdát nemusíte. Místo pšeničného či žitného pečiva si zvolíte pečivo z kukuřičné mouky, prosa, pohanky.
99 % vápníku v těle se nachází v kostech a zubech. Zbylá část je v tělesných tkáních, kde se podílí na stazích svalů (i myokardu – srdečního svalu) a srážlivosti krve, přispívá k úpravě krevního tlaku. Právě to, že se v největší míře nachází v kostech a zubech, jej činí pro děti naprosto nezbytným nejen pro růst kostí. Mnoho maminek se obává při nedostatku vápníků malého vzrůstu dítěte. Jak tedy podpořit růst potomka do výšky? Podávejte dítěti pestrou stravu obohacenou o vitamíny a minerály, buďte s dítětem co nejvíce venku a choďte na pravidelné lékařské kontroly. Zde lékař případně odhalí nedostatek vápníku v těle.
Pestrá a plnohodnotná výživa:
Celozrnné výrobky – obilniny: pšenice, žito, špalda, ječmen, pohanka, proso, oves, kukuřice, rýže, amarant jsou opravdu cenné, když se používají celá zrna. V klíčku jsou obsaženy minerální látky, vitamíny, stopové prvky, bílkoviny a kyselina linolová. Povrch vrstvy dodává kromě minerálních látek i cennou vlákninu.
Ovoce a zelenina: čerstvé ovoce a syrová zelenina by měly být zařazeny do každodenního jídelníčku. Obsahují totiž velké množství vitamínů a minerálů. Velmi dobře působí i kvašená zelenina, protože navíc čistí trávicí trakt.
Ořechy a semena: v plnohodnotné výživě hrají nejrůznější semínka a ořechy významnou úlohu. Obsahují cenné bílkoviny, esenciální mastné kyseliny, vitamíny, minerální látky, stopové prvky a balastní látky. Konzumují se celé nebo vylisované, tedy formou olejů.
Mléko a mléčné výrobky: I sójové mléko je velmi kvalitní, ale nemělo by se do jídelníčku zařazovat častěji než dvakrát týdně.
Vejce: Jsou pro dětský věk velmi důležitá, zvláště pro dospívající dívky. Upřednostňují se vejce domácí či v bio kvalitě. Chování nosnic v klecích se odráží na kvalitě vajec (především kvůli pravidelnému podávání látek proti infekcím i méněhodnotných krmiv). Všude, kde se správně zachází se zvířaty, mají výrobky z nich odpovídající nesrovnatelnou kvalitu.
Maso a drůbež: Do stravy by se měly zařazovat všechny druhy masa. Pokrmy z masa by ale neměly být do jídelníčku zařazovány více než třikrát až čtyřikrát týdně. Nejméně vhodným způsobem podávání masa jsou uzeniny. Jsou totiž plné rakovinotvorných látek, které organismus silně zatěžují.
Sladidla: Nejkvalitnějšími sladidly jsou jablečný či hruškový koncentrát, med, ječný nebo rýžový slad, agáve sirup, hroznový nebo ovocný cukr. Lepší variantou je třtinový cukr, nejhorší je bílý rafinovaný cukr. Děti jsou odmalička přesyceny sladkostmi, což velmi ubližuje jejich organismu.
Pitný režim: Pitný režim u dětí znamená jeden a půl, později dva a půl litru tekutin denně. Nejlépe čisté neperlivé vody, rostlin
Zahlenění většinou doprovází infekční choroby dýchacích cest nebo podrážděné průdušky a plicní tkáň. Je to nepříjemný projev, který bývá navíc komplikovaný bolestmi v krku a kašlem. Organismus však tvorbou hlenu reaguje na infekci a snaží se zbavit toxických látek. Nemělo by tedy být v našem zájmu jen hlen rozpouštět, ale také urychlit proces očišťování organismu.
Hlen sám o sobě je pro organismus nezbytný. Zvláčňuje sliznice a rovněž pomáhá vylučovat odpady. Nadměrná tvorba hlenu však může vést k zanesení tkání, což se nejvýrazněji projevuje v dýchacím systému kašlem a rýmou. Pokud jsou nadměrně zahleněna střeva, může se to projevit nedostatečným vstřebáváním živin, vitamínů a minerálů.
Potraviny, které nejvíce přispívají k zanesení tkání hlenem, jsou mléčné a moučné výrobky, rafinované potraviny, maso, vejce a cukry. Obzvlášť hlenotvorná je pšenice. Při zahlenění je však nejlepší vyhnout se všem potravinám obsahujícím lepek (pšenice, oves, ječmen a žito).
Mezi obiloviny, které lepek neobsahují, patří rýže, pohanka, proso a amarant.
Čerstvé ovoce a zelenina vytvářejí pouze malé množství hlenu a pomáhají organismus pročišťovat. Například popíjení vody s citronem může zlepšit zahlenění dýchacích cest a pročistit dýchací ústrojí od nahromaděného hlenu.
Dietu při cukrovce je nutné přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu pacienta – podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů. Proto zde univerzální předpis neexistuje. Fungují základní zásady, ale přesná množství je nutné určit podle jednotek inzulinu či medikamentózní léčby. Je zároveň nezbytně nutné přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět. Vše musí být pod dohledem lékaře.
Potraviny nevhodné pro diabetiky
Nevhodné potraviny:
bílé pečivo a chléb
tučné maso a uzeniny
smažená jídla – včetně smažené zeleniny (například květák nebo žampiony)
sádlo, máslo, živočišné oleje, kokosový a palmový olej
plnotučné mléko a mléčné výrobky, mléčné koktejly, šejky
přezrálé ovoce, sladké kompoty a džemy, kandované ovoce
ořechy
Méně vhodné potraviny:
vaječné těstoviny
plnotučné mléko a mléčné výrobky
příliš sladké druhy ovoce – hrušky, švestky, banán, hroznové víno
Potraviny a jejich glykemický index – seznam
Glykemický index je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy zvýšit glykemii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ (index 100) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání (štěpení) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykemie mezi jednotlivými jídly. Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny, což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrnější vstřebávání cukru do krve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukózu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi (oscilaci), zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy.
Začněte svůj den s miskou ovesné kaše nebo ještě lépe použijte ocelí řezaný oves, také známý jako irský oves.
Vyberte si zdravou hnědou rýži místo bílé rýže, která je vysoce rafinovaná a z nutričního pohledu jde o prázdné kalorie.
Pečte své cukroví, pečivo a vdolky z celozrnné špaldové mouky místo rafinovaného bílé pšeničné mouky. Špalda má vynikající ořechovou příchuť a obsahuje více zdravé vlákniny, než pšeničná mouka.
Přidejte do pečiva i pšeničný klíček, který zvýší nutriční dávky vitamínů B a bílkovin.
Pomocí pšeničných nebo ovesných otrub zvyšte obsah vlákniny v pečivu a teplých cereáliích.
Nahraďte krupici a těstoviny s celozrnnými těstovinami a celozrnnou krupicí, nebo zkuste těstoviny vyrobené z jiných zrn, například z kukuřice nebo pšenice špaldy.
Při boji proti rakovině rozšiřte své kulinářské obzory a střídejte různé exotické druhy obilí, jako je pšenice špalda, quinoa, proso, amarant nebo pohanka. Můžete je použít místo vařené rýže v jakémkoli oblíbeném receptu.
Při nákupu balených výrobků, jako je chléb nebo pečivo, se podívejte na značky, které jasně říkají, že jde o "celozrnný výrobek" a ne "vícezrnný" nebo "vyrobený z celozrnné mouky".
Jídelníček by se měl skládat ze zásadotvorných a neutrální potravin. První výsledky na sobě pocítíte za pár týdnů, u každého je to ale jinak dlouho. Stravu doplňte o bylinkový či zelený čaj, čistou vodu a zeleninové šťávy.
Ovoce a zelenina: Jezte nejlépe čerstvé ovoce a zeleninu, ideálně by se mělo jednat o domácí nebo bio verzi. Nejlepší je sezónní ovoce a zelenina, které se nacházejí v našem klimatickém pásmu. Ale můžete jíst i avokádo, citrony, meloun, grep, papáju, mango a ananas.
Tmavé varianty potravin: Celozrnný chléb, žitný chléb, celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a tmavá rýže jsou ideální. U pečiva si ale dávejte pozor, ať se nejedná pouze o bílé pečivo obarvené karamelem se semínky.
Mléčné výrobky: Vhodné jsou kysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, máslo a mléko. Ale tady by se to nemělo přehánět s množstvím.
Maso a ryby: Při odkyselení je možné konzumovat bílé maso, libové hovězí, zvěřinu a ryby. Maso by ale i tak mělo být spíše svátečním pokrmem.
Ostatní potraviny: Jídlo zbytečně nesolte, ale okořeňte je bylinkami nebo kořením, používejte olivový a lněný olej, smí se i vejce, tofu, sója, občas luštěniny. Dále jsou vhodné jáhly, quinoa, amarant, mandle a len.
Omezte kyselinotvorné potraviny: Mezi kyselinotvorné potraviny (též kyselé potraviny) se řadí maso (až na výjimky) a výrobky z masa (včetně uzenin), ryby, pečivo a výrobky z bílé mouky, sladkosti, pochutiny, sýry, některé luštěniny, smažené potraviny, dochucovadla, sladké nápoje, alkohol, sůl a podobně.
Pozor na závislosti: Káva, alkohol nebo kouření působí kyselinotvorně, proto zkuste s nimi přestat nebo je alespoň co nejvíce omezit, protože by odkyselení organismu bránily.
Pitný režim: Dostatečně pijte – vybírejte si neperlivou vodu, bylinkové a zelené čaje (neslazené), čerstvé šťávy z ovoce a zeleniny a bylinkové čaje. Pijte průběžně po celý den po menších doušcích. Během dne byste měli vypít nejméně 2 litry tekutin.
Nestresujte se: Vyhněte se stresujícím faktorům, snažte se problémy nebrat si tolik k srdci a tolik je neprožívat. Stres je totiž velice škodlivý. Najděte si čas na relaxaci a koníčky, díky nimž se odreagujete.
Choďte do přírody: Běžte se nadýchat čerstvého vzduchu do přírody. Ideální jsou lesy či hory, kde najdete dostatek čerstvého vzduchu, vůni dřeva a klid.
Cvičte a více se hýbejte: Je velmi důležité, abyste měli co nejvíce pohybu. Pohyb působí na organismus pozitivně a dodává mu energii. Navíc se jedná o přirozenou součást života, která je zbytečně kvůli moderní době utlumena.
Volné aminokyseliny ve stravě prakticky nenajdeme. Najdeme je pouze jako součást bílkoviny (ve vázané formě), proto nám z živočišných zdrojů poslouží především maso, vejce a mléčné výrobky. Výhodou živočišných bílkovin v porovnání s rostlinnými, je, že jejich zdroje obsahují vyšší podíl esenciálních aminokyselin neboli těch, které si tělo samo nedokáže vyrobit. Na druhou stranu je potřeba dávat pozor na nadměrný příjem tuků a cholesterolu, které se v živočišných zdrojích vyskytují společně s bílkovinami. U rostlinných zdrojů tyto problémy odpadají, navíc s nimi dostáváme do těla i potřebnou vlákninu a další blahodárné látky, proto jsou rostliny důležité.
Nevýhodou je, že v rostlinách nenajdeme kompletní zastoupení jednotlivých aminokyselin, snad s výjimkou sóji. Nejen pro sportovce je tedy důležité pečlivě hlídat vyvážený příjem aminokyselin a doplňovat je pomocí aminokyselinových přípravků. Využití jednotlivých aminokyselin je tak rychlejší a odpadá i složité štěpení bílkovinných komplexů. U silových sportů je jejich příjem doslova nezbytnou nutností.
Tělo potřebuje aminokyseliny ke svalovému růstu, k regeneraci po fyzické aktivitě, k ochraně před poškozením a odbouráváním svalové hmoty a v neposlední řadě také ke zvýšení svalového výkonu a zlepšení imunity. Většinu aminokyselin si dokáže lidské tělo vyrobit samo, existuje ale 11 kyselin, které si sami vyrobit nedokážeme (v určitém věku). Ty se nazývají esenciální neboli nezbytné. Tyto aminokyseliny musí být do těla dodávány společně s potravou a jedná se o leucin, fenylalanin, histidin, isoleucin, lysin, methionin, tyrosin, cystin, tryptofan, threonin a valin. Pro dospělého zdravého jedince je to tedy 8 aminokyselin.
Aminokyseliny chrání svalovou hmotu před poškozením. Leucin, isoleucin a valin (označované společně anglickou zkratkou BCAA – branched chained amino acids) patří mezi osm esenciálních aminokyselin, které musí být přijímány potravou, jelikož si je tělo neumí samo vyrobit. Ve spektru ostatních aminokyselin tvořících svalovou hmotu zaujímají BCAA až celou třetinu, proto by jejich doplňování pro vás mělo být samozřejmostí.
Ve kterých potravinách lze jednotlivé aminokyseliny nalézt:
