ANALGETICKA NEFROPATIE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Mezi časté příznaky ne zrovna plně funkčních ledvin patří bolesti páteře, impotence, zánět prostaty, řídnutí kostí, kožní choroby, vysoký krevní tlak, gynekologické záněty, knírek u žen, pískání v uších, časté močení, poruchy menstruace, černé kruhy pod očima, zánět dutin, zánět sedacího nervu, otoky kotníků a kolen, viklání zubů, parodontóza, opakované angíny, křehké kosti, špatné vlasy a poškozené nehty.
Nefropatie
Nefropatie neboli poruchy ledvin jsou v zásadě jakákoliv onemocnění ledvin, která nejsou způsobená zánětem. Nejčastější nefropatie jsou dvě, a to u lidí trpících cukrovkou, tedy diabetická nefropatie, a poté takzvaná IgA nefropatie. Mezi další, ale již méně časté patří například analgetická či epidemická nefropatie a mnoho dalších.
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy (periferní neuropatie), které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů a můžeme je ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány (autonomní neuropatie). Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Analgetická nefropatie vzniká nadužíváním léků proti bolesti. Léky ze skupiny volně prodejných nesteroidních protizánětlivých látek, jako jsou acylpyrin (Aspirin), ibuprofen (Ibalgin) a další, poškozují ledviny snížením průtoku krve hluboko ve tkáni ledvin.
Příznaky: únava nebo slabost, krev v moči, časté močení, naléhavé močení, bolest hlavy, anémie (chudokrevnost), vysoký tlak, bolest zad, bolest v boku (oblast ledvin), malý objem moči, ospalost, zmatenost, nevolnost, zvracení, generalizované otoky, snadná tvorba modřin, zvýšená krvácivost
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
IgA nefropatie je druhým nejčastějším zástupcem nefropatií. Jde o zánět glomerulů, který se výrazně častěji vyskytuje u mužů než u žen. Nejvíce pak ve věku 15 až 30 let. Příčina onemocnění není zcela známa.
Mezi klinické příznaky IgA nefropatie patří krev v moči, která je buď zjištěna pouze mikroskopicky, nebo je viditelná pouhým okem. Mikroskopický nález krve v moči je často objeven náhodně během preventivní prohlídky. Viditelná přítomnost krve v moči bývá zpravidla při zánětu. Nejčastěji jde o zánět horních cest dýchacích a krev se v moči vyskytuje s časovým odstupem 24–72 hodin. Dále bývá v moči přítomna bílkovina. Lidé s touto chorobou častěji trpí vysokým tlakem. U většiny pacientů dochází k pomalé, ale stále postupující poruše funkce ledvin, která u 20–50 % vede k selhání jejich funkce. Ledvina pak musí být nahrazena dialýzou či transplantací. Léčba onemocnění není známa. Příznivý účinek má terapie glukokortikoidy a cyklofosfamidem. V prevenci lze doporučit asi pouze preventivní prohlídky moči.
Diabetická nefropatie je v současné době hlavní příčinou chronického selhání ledvin nejen v České republice, ale i ve vyspělých státech světa a výrazně snižuje kvalitu života pacientů s cukrovkou.
Toto onemocnění není vyléčitelné, ale lze zpomalit jeho progresi. Zcela zásadní je co nejdůslednější kontrola cukrovky za intenzivního inzulínového režimu již od počátku tohoto onemocnění. Dále se uplatňuje nízkoproteinová dieta. Infekce močových cest vznikají u cukrovky snadněji, musí být tedy důsledně léčeny nejen záněty s příznaky, ale i náhodný nález bakterií v moči. V prevenci tohoto onemocnění je tak zásadní udržet hodnotu koncentrace glukózy a krevního tlaku pokud možno na normálních hodnotách, předcházet zánětu močových cest a důsledně jej léčit.
Diabetická nefropatie má 4 fáze průběhu onemocnění. První fáze je bez příznaků, pouze se zvětšují ledviny. Ve druhé fázi již nastává drobný únik proteinů z těla močí, tedy mikroalbuminurie. V této fázi již dochází k zánikům některých glomerulů, a tím ke snížení filtrační funkce ledvin. Ve třetí fázi se zvyšuje únik proteinů močí, který poukazuje již na vážné poškození ledvin doprovázené vysokým krevním tlakem. Poslední fází je selhání ledvin.
Kontrastní látkou indukovaná nefropatie (CMIN) je iatrogenní postižení vznikající na podkladě působení kontrastní látkou.
Průběh onemocnění bývá ve většině případů asymptomatický a reverzibilní, často pod obrazem neoligoanurického selhání. Vzhledem ke svému asymptomatickému průběhu bývá nerozpoznáno. Onemocnění je v dnešní době třetí nejčastější příčinou akutního selhání ledvin u hospitalizovaných pacientů a představuje 10 % všech příčin selhání ledvin vzniklých během hospitalizace.
Po podání kontrastní látky dochází nejprve ke krátkodobé (minuty trvající) vazodilataci následované protrahovanou vazokonstrikcí na úrovni splanchnického řečiště, což vede ke snížení krevního průtoku a dodávky kyslíku tubulárním buňkám. Vazokonstrikce způsobí i snížení perfuze glomerulů s následným poklesem glomerulární filtrace (GFR). Osmoticky aktivní kontrastní látky rovněž působí jako osmotické diuretikum a vede ke zvýšení diurézy, poklesu intravaskulárního objemu a tím k aktivaci systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS).
V případě akutních bakteriálních zánětlivých onemocnění se používají antibiotika. Antibiotika by se však neměla používat u akutních faryngitid, které jsou virového původu. Podpůrná léčba ke zmírnění silné bolesti v krku je zpravidla analgetická. K léčbě se nejčastěji používají analgetika jako kyselina acetylsalicylová, Paracetamol, Ibuprofen. K lokální podpůrné terapii se doporučují orální antiseptika ve formě sprejů, kloktadel a cucacích tablet, které se užívají obvykle 2–4x denně, nejlépe po jídle.
Přiveďte šálek vody k varu, sundejte z plamene a přidejte čajové sáčky (heřmánek, zelený čaj a květy měsíčku obsahují antioxidanty a jsou uklidňující pro podrážděnou pokožku). Nechte je vylouhovat po dobu 5 minut a pak je vyhoďte. Odlijte asi 80 ml čaje.
Smíchejte mandlový olej s olejem z pšeničných klíčků a nastrouhaným včelím voskem. (Tyto oleje jsou změkčovadlem, olej z pšeničných klíčků je přírodním zdrojem ceramidu, lipidu a slepuje vnější vrstvy kožních buněk, což vytváří kožní bariéru. Včelí vosk pomáhá k emulgaci a zahuštění přísad.) Směs dejte na malou pánev a nechte ji roztát při nízké teplotě. Sejměte z plotny.
Kombinujte zbývající přísady, jako je bylinný čaj, glycerin, gel Aloe vera a esenciální oleje. (Glycerin je zvlhčovadlo, které váže vodu ze vzduchu a vyživuje kožní buňky. Gel Aloe vera je hojivý, esenciální oleje obsahují protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Levandule je analgetická a heřmánek má uklidňující účinky na zanícenou kůži.)
Nalijte čajovou směs pomalu do oleje a včelího vosku, důkladně promíchejte, aby vznikla emulze. Můžete použít ponorný mixér. Přelijte krém do čisté sklenice a utěsněte ji.
Uchovejte krém v lednici, aby se prodloužila jeho trvanlivost, protože tento recept neobsahuje žádné konzervační látky. Krém v chladu vydrží po dobu šesti měsíců.
Perorální kapky Tramal mají podobu roztoku v lahvičce s dávkovací pumpou. Jedná se o čirou, slabě viskózní bezbarvou až slabě nahnědlou tekutinu. Tramal kapky se používají k léčbě středně silné až silné bolesti. Dávkování by mělo být nastaveno individuálně podle intenzity bolesti a individuální reakce pacienta. Obecně by měla být zvolena nejnižší účinná analgetická dávka. Pokud není předepsáno jinak, měl by být přípravek Tramal kapky podáván následujícím způsobem: Dospělí a mladiství od 12 let věku: 50–100 mg tramadoli hydrochloridum po 4–6 hodinách, přičemž celková denní dávka 400 mg tramadol hydrochloridum by neměla být překročena, kromě případů mimořádných klinických situací. Jednotlivá dávka je 20–40 kapek z kapátka nebo 4–8 stlačení dávkovače. Děti od 1 roku věku: jednotlivá dávka je 1–2 mg/kg tělesné hmotnosti. Nesmí být překročena celková denní dávka 8 mg tramadoli hydrochloridum na kg tělesné hmotnosti, maximálně však 400 mg tramadoli hydrochloridum. Přípravek Tramal kapky není určen pro děti do 1 roku. Tramal kapky s kapací vložkou se doporučuje pro podání u dětí spíše, než Tramal kapky v lahvičce s dávkovací pumpou, a to kvůli přesnému dávkování v závislosti na tělesné hmotnosti.
V České republice jsou zaregistrovány tyto síly kapek Tramal:
Je nejfrekventovanější benigní tumor páteře postihující až 10 % populace, často víceetážově v Th a L páteři, většinou je asymptomatický s náhodným zjištěním, někdy se projevuje lokální bolestí v zádech, výjimečně působí patologickou frakturu obratle.
Diagnostika: CT (medová plástev) léze, MR (T1W, T2W +), histologicky kostní dřeň nahrazena cévami, klinické a radiologické sledování je symptomatické.
Léčba: analgetická RTh, vertebroplastika, výjimečně radikální odstranění po embolizaci a stabilizace páteře.
Nesteroidní antiflogistika (NSA), která působí proti bolesti, zánětu, teplotě a horečce a lze je úspěšně použít u většiny bolestivých stavů pohybového ústrojí, u bolestí zubů, poranění a podobně. Už jejich jednorázová aplikace může ulevit od bolesti. Dlouhodobé podávání nižších dávek působí analgeticky, teprve při opakovaných vyšších dávkách se projevuje i antiflogistický účinek (analgetický účinek do desítek minut, antiflogistický účinek do 7 dnů). Kombinovat navzájem nesteroidní antiflogistika se považuje za iracionální. Podle charakteru bolesti je možné zvolit léčivo s vhodnou kinetikou a také vhodnou lékovou formu, například při akutní bolesti tablety s okamžitým uvolňováním nebo šumivé tablety.
Příklady NSA:
kyselina acetylsalicylová (Acylpyrin, Anopyrin, Aspirin, Godasal) – analgetický účinek nastupuje do 30 minut po podání, maxima dosahuje do 2 hodin a přetrvává 4–6 hodin. Při přítomnosti horečky se nesmí podávat dětem do 16 let! Je dostupná také v kombinaci s paracetamolem, kofeinem nebo kyselinou askorbovou.
ibuprofen (APO-Ibuprofen, Brufen, Ibalgin, IbuMax, Ibuprofen AL, Nurofen) – patří v současné době k nejrozšířenějším analgetikům a lze bez větších výhrad používat i u dětí.
naproxen (Nalgesin S) – má delší biologický poločas, jeho účinek nastupuje do 30 minut, ale přetrvává 8–12 hodin. Jeho použití není vhodné u starších pacientů.
diklofenak (Myogit, Veral, Voltaren Actigo, Voltaren Rapid) – má odlišnou farmakokinetiku podle toho, o jakou sůl se jedná. Sodná sůl má nástup účinku za 30–45 minut, draselná sůl do 15 minut.
paracetamol (Mexalen, Panadol, Paralen, Paramax Rapid) – bývá často poddávkován, je důležité si uvědomit, že jednotlivá analgetická dávka pro 70 kg vážícího dospělého je 1 000 mg. Denní dávka 150 mg/kg už je hepatotoxická, ale u pacientů s horší funkcí jater (alkoholici, malnutrice) nebo užívajících jiná hepatotoxická léčiva může jít i o dávku nižší. Výhodou paracetamolu je nízký výskyt nežádoucích účinků a interakcí s jinými léčivy. Použití u dětí je usnadněno dostupností přípravků v nižších silách (100 mg, 125 mg) a snadněji podávaných lékových formách (čípky, perorální suspenze). Je dostupný také v racionálních kombinacích s propyfenazonem (Saridon, Valetol) nebo anxiolyticky působícím guaifenesinem (Ataralgin). Existují rovněž kombinace s kyselinou acetylsalicylovou, kofeinem nebo kyselinou askorbovou, jejichž základ je spíš tradiční nebo empirický. U akutních infekcí horních cest dýchacích se používají jeho kombinace s celou řadou látek (chlorfenamin, fenylefrin, dextromethorfan, pseudoefedrin).
Nevysvětlitelný úbytek hmotnosti je jeden z běžných příznaků diabetu 1. typu u žen. Tělo není schopno využívat všech kalorií z jídla. Dalším příznakem, který je znatelný u obou typů diabetu, je častá návštěva toalety. Lidské tělo se snaží zbavit přebytečného cukru močí. Tento stav se děje v krátkých obdobích a lékařsky se nazývá polyurie. Při nadměrném močení nedochází jen k vylučování cukru, ale i vody, díky čemuž může jedinec trpět dehydratací. Proto se často objevuje nadměrná žízeň. Jedním z typických příznaků diabetu 2. typu je nadměrná konzumace jídla. Při tomto typu diabetu je v těle velmi vysoká hladina inzulínu. Inzulín stimuluje hlad, čím dochází k časté konzumaci jídla. Mezi další příznaky cukrovky u žen patří výskyt kožních infekcí, stejně tak vaginálních kvasinkových infekcí a infekcí močových cest. Zároveň může dojít k sexuální dysfunkci. Říká se, že ženy trpící diabetem mohou pociťovat bolest nebo nepohodlí, zatímco při pohlavním styku se objevuje snížená vaginální citlivost nebo lubrikace či neschopnost dosáhnout orgasmu. Kromě těchto fyzických příznaků existují i psychologické symptomy jako extrémní letargie, neklid či podrážděnost. V případě gestačního diabetu nemusí být žádný zjevný příznak. U těhotných žen je znatelný pouze vysoký krevní tlak, což může být projevem právě tohoto typu cukrovky.
Diabetická retinopatie je onemocnění způsobující šedý zákal a glaukom. Tato onemocnění způsobují poškození očních nervů. Pacienti si mohou povšimnout mírné ztráty zraku a rozmazaného vidění. Existují čtyři typy retinopatie, od mírné, střední, těžké až po proliferativní.
Diabetická nefropatie. Naše ledviny jsou složeny z nefronů. Tyto jednotky jsou zodpovědné za filtrování krve a případně odstraňování odpadů z těla. Pokud postižená osoba trpí diabetem, jeho nefrony se stávají silnější a způsobují tvorbu jizev na ledvinách. Díky tomu dochází k prosakování, ze kterého jsou do moči vylučovány proteiny. Příznaky zahrnují nevolnost, otoky nohou a bolesti hlavy.
Milurit jsou tablety k vnitřnímu užití. Indikace léku:
dna
léčba primární hyperurikémie
prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich
léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit
prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii
Hyperglykemie (i hyperglykemie) je definována jako zvýšení glykemie nad normu. Za normální hodnoty u zdravých osob nalačno je považováno rozmezí 3,5–5,5 mmol/l. U diabetiků se za optimální hladinu glykemie (ke které směřuje terapeutická intervence) nalačno považuje rozmezí 4–6 mmol/l, rozmezí 6–7 mmol/l je hodnoceno jako uspokojivé a nad 7 mmol/l je neuspokojivá hladina glykemie. Hodnoty glykemie po jídle rostou u zdravých osob i u diabetiků a norma pro stavy po jídle je tedy vyšší. U diabetiků je většinou často zvýšená glykemie jak nalačno, tak po jídle a po jídle trvá zvýšení glykemie déle než u nediabetiků. Výrazná hyperglykemie může diabetika ohrozit porušením acidobazické rovnováhy organismu (ketoacidóza), mírnější, ale dlouhotrvající hyperglykemie zvyšuje riziko rozvoje pozdních komplikací diabetu.
Mezi klinické projevy hyperglykemie patří:
žízeň, sucho v ústech a s tím spojené nadměrné močení;
někteří lidé také cítí velký hlad nebo vidí rozostřeně;
močí tělo spolu s vodou ztrácí minerální látky;
dlouhotrvající hyperglykemie přispívá k narušení funkce tělesných struktur, které mají za příčinu vznik chronických pozdních komplikací diabetu – sem se řadí diabetická retinopatie (poškození cév vyživujících sítnici oka), diabetická nefropatie (poškození cév obalujících glomeruly ledvin), diabetická neuropatie (poškození funkce autonomní nebo senzorických nervů), diabetická makroangiopatie (poškození velkých cév) a syndrom diabetické nohy.
Snížená srážlivost krve: Snížená srážlivost krve může být vrozená, jako je tomu například u hemofilie, Von Willebrandovy choroby a u dalších chorob. Mnohem častější je však získaná snížená krevní srážlivost, klasicky po některých lécích „ředících krev“, jako jsou Warfarin, Pradaxa, Xarelto a Eliquis. Ovšem i nesteroidní antirevmatika svými účinky způsobují sníženou srážlivost krve, protože svým působením narušují činnost krevních destiček. Jakékoliv příčiny sníženého srážení krve mohou vést k častějšímu krvácení do kterékoliv části močových cest. Tento problém se u vrozených stavů řeší nápravou krevního srážení podáváním nejrůznějších chybějících nebo defektních součástí srážecího systému krve. Je-li porucha srážení způsobena léky, lze teoreticky snížit jejich dávky nebo léky vysadit. To ovšem jen za předpokladu, že je to z hlediska celkového zdravotního stavu pacienta možné. Pacient by si nikdy neměl měnit předepsané dávky těchto léků sám bez konzultace s lékařem!
Glomerulonefritidy: Jedná se o pestré spektrum nemocí, které postihují glomeruly v ledvinách. V drtivé většině jsou způsobeny poruchami imunitního systému, kdy jeho elementy jednoduše řečeno poškozují glomeruly a narušují jejich funkci. Poškozenými glomeruly pak do moči proniká více červených krvinek. Příkladem je nemoc známá jako IgA nefropatie. Poškození ledvin u glomerulonefritid s nálezem krve v moči a dalšími příznaky se označuje jako nefritický syndrom.
Rakovina ledviny: Krev v moči může být po dlouhou dobu jediným příznakem této rakoviny. Je to jeden z důvodů, proč by se měla jakákoliv krev v moči hlásit lékaři. Hematurie nebývá v tomto případě doprovázena dalšími příznaky (teplota, bolesti při močení a tak dále).
Močové kameny: Močové kameny mohou při svém průchodu močovými cestami poranit jejich stěny, což může způsobit krvácení do moči. Pokud přitom kámen prochází obtížně, vznikne kromě krve v moči velmi bolestivý stav nazývaný ledvinová kolika (prudká záchvatovitá bolest břicha často vystřelující do třísla a někdy až do varlete u mužů nebo do stydkých pysků u žen). Mohou se také objevit krevní sraženiny v moči.
Močové infekce: Infekce se mohou projevovat nálezem krve v moči. U infekcí dolních cest močových (močový měchýř a níže) můžeme kromě krve v moči nacházet i pálivé a řezavé bolesti při močení a častější močení. Infekce ledvin se často projevují jako vážné stavy s vysokou teplotou a mohou skončit i smrtí.
Rakovina močového měchýře: Tato rakovina se podobně jako rakovina ledviny může projevovat po dlouhou dobu občasným nálezem krve v moči a je to další důvod, proč bychom neměli tento příznak podceňovat. Tato hematurie nebývá sp
Velkou předností léčebných lázní v Kynžvartu je jejich charakter – jedná se o lázně rodinného typu. To znamená, že se zde může současně léčit dětský pacient i jeho doprovod (rodič, případně prarodič) na základě schválených návrhů na lázeňskou léčbu zdravotní pojišťovnou, a to ve stejné indikaci, popřípadě různých indikací pro dětského a dospělého pacienta.
Pro Léčebné lázně Lázně Kynžvart stanoví indikační seznam tyto indikace:
Děti
Nemoci trávicího ústrojí
Onemocnění jícnu, žaludku a dvanáctníku
Onemocnění střev
Onemocnění jater
Onemocnění žlučníku a žlučových cest
Onemocnění pankreatu
Nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí a obezita
Obezita spojená s dalšími rizikovými faktory
Thyreopatie, stavy po operacích štítné žlázy
Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí
Recidivující komplikovaná otitis po operačním řešení
Chronická nebo recidivující bronchitis
Stav po opakovaném zánětu plic v průběhu posledních 2 let
Bronchiektazie
Asthma bronchiale
Stavy po operacích cest dýchacích a malformací hrudníku
