Světová zdravotnická organizace rozdělila analgetika do tří stupňů. Pro první stupeň mírné až středně silné bolesti jsou určeny léky, které se označují jako „nesteroidní analgetika“. Patří k nim například všem dobře známy Ibuprofen, Diclofenac nebo Indomethacin. Avšak k léčbě této bolesti lze použít i paracetamol (Paralen) nebo kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin).
Tyto léky není vhodné kombinovat mezi sebou, ale při silnějších bolestech se mohou spojit s dalším stupněm pro silné a kruté bolesti – ty se nazývají „slabé opioidy“. Tato skupina léků se takto nazývá pro podobnost účinku s opiem, přírodním alkaloidem získávaným z nezralých makovic. Dříve se těmto lékům říkalo opiáty. Hlavním představitelem této skupiny je tramadol a kodein.
Pro nejsilnější, nesnesitelné bolesti jsou určené „silné opioidy“. Základním lékem je zde morfin. Zpravidla se k těmto lékům užívají i léky z některé z předchozích skupin anebo léky pomocné.
Pomocné léky
Onemocnění zhoubným nádorem představuje vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké, to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, špatně spí a nechutná mu jíst, všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny a mohou tak plně prožít každý den.
Antikonvulziva
Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, takzvaná antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo když bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.
Antidepresiva
Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.
Kortikoidy
U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stadií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastází. Využívá se zde jejich protizánětlivého a antiedematózního (zmenšující otok) účinku.
Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti a další, zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.
V naší poradně s názvem BOLESTI NOHOU A YERSINIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.
Dobrý den byla mi před časem zjištěna recivida yerinie a niní mám velké bolesti nohou a které jsou jako by stuhlé až to i jekoby pálí běžné analgetika nezabírají zkoušela jsem již i nimesil a revmatolog jen doporučil probiotika ale bolesti se stále zhoršují neměl by pro mě někdo nějakou radu co s tím v případě nějaký kontakt. Děkuji Michala
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Doporučuji zajít na neurologii a nechat si tam nohy vyšetřit.
Zánět ledvin je nepříjemné onemocnění. V případě přítomnosti rizikového faktoru mohou bakterie vystoupat močovodem přes močový měchýř až do ledvin a způsobit tak zánět ledvin. Zánět ledvin neboli pyelonefritida je infekční onemocnění ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu (například močový měchýř) do jeho vyšších částí (ledvina).
Příznaky
Při zánětu ledvin se objevuje řezavá bolest při močení, bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysoká horečka se zimnicí, bolest hlavy, zvracení a poklepová bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba
Léčba zánětu ledvin je závislá na stadiu onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadují hospitalizaci a obvykle se léčí ambulantně podáváním antibiotik amoxicilinu a ampicilinu. Nemocným vyžadujícím hospitalizaci z důvodu dehydratace, zvracení a vysokých horeček je doporučeno podávat chinolonová antibiotika. Pacienti s komplikovaným zánětem ledvin, kteří mohou být napadeni větším množstvím patogenů nebo mají četné přidružené choroby, dostávají nitrožilně silná cefalosporinová antibiotika III. generace a jsou dále v nemocnici pozorováni, zda u nich nedochází k rozšiřování nemoci. Pokud k němu nedochází, lze z nitrožilní terapie přejít na léky podávané ústy. Obstrukční zánět ledvin způsobený překážkou v močovém traktu vyžaduje rychlé chirurgické řešení ve formě vytvoření umělého ledvinného vývodu. Při dobrém stavu nemocného lze přímo odstranit překážku bez tvorby vývodů. V průběhu terapie se každých 5–7 dní provádí kontrolní odběry moči a 4–6 týdnů po dokončení léčby se odebírá moč znovu pro zjištění, zda močový trakt zůstává bez infekce. Léčba zánětu ledvin někdy trvá až 6 týdnů.
Upozornění
Chození s plným močovým měchýřem po dlouhou dobu nebo odsouvání močení je jedním z vyhlášených důvodů poškození ledvin. Když se moč zdržuje v močovém měchýři příliš dlouhou dobu, může v něm dojít k rozmnožování bakterií. Tyto bakterie pak způsobují záněty močových cest a infekce ledvin. Kromě toho zadržování moči zvyšuje tlak na ledviny a může dokonce vést až k selhání svěrače močového měchýře a následné inkontinenci.
Pokud nedodržujete pitný režim, také si tím můžete přivolat poškození svých ledvin. Jejich hlavním úkolem je vyplavování toxických látek z těla a regulace produkce červených krvinek. Pokud tělo nemá dostatek vody, omezuje se průtok krve ledvinami, protože se stává více koncentrovaná. To následně vytváří překážky pro odstraňování toxinů z těla. Jejich vyšší koncentrace je pak předzvěstí dalších zdravotních problémů. Člověk by měl vypít denně 10 až 12
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa.
Hezký den, děkuji za reakci. Fyzioterapeuty jsem zkusila 4, z toho rehabilitace denně (celý srpen). Za poslední 2 týdny mě 2x odvezla záchranka, mám za sebou již 10 kapaček. Na neurologii mě neřeší, prý nohu zvednu, není ochrnutá, na jiné řešení nemám věk. Vydupala jsem si MR. Prý koncem února. Konečně mi odebrali krev, hned první věc byla zvýšené CRP a hraniční hodnoty boreliozy. Obvodní lékař mi řekl, ať to řeším na neurologii, ti s tím nic nechtěli mít a poslali mě na infekční, kde mi odebrali krev, aby se udělaly podrobné testy jestli je to borelioza a vzhledem k tomu, že bez berlí už nikam nedojdu, mi dali ATB Doxybene. Před 3dny mě odvážela záchranka, kde řekli, to co spousta známých, že by se mohlo jednat o následek autonehody 08/2016 a že to budou ploténky. Bohužel jediná kontrola po autonehodě proběhla lékařkou od stolu, řekla sundejte si triko, ohněte se, to je ok. Ze dvou metrů. Na bolest páteře si vezměte brufen. Na neurologii dokonce záznam o autonehodě vynechali. Není to tam vůbec zapsané. Minulý týden mi udělali rentgen kyčlí a beder a prý nechápou, co mě může bolet, prý je vše v pořádku. Záchranka řekla, že mě musí okamžitě hospitalizovat, aby se udělaly všechny testy, vyšetřili mě, řekli, že je to psychické, dali mi kapačku a pak mi řekli, jestli se postavím, postavila, tak prý můžu jít. Plazila jsem se před nemocnici skoro po čtyřech!!! Psychicky jsem ok, jen se obávám, jestli tento přístup bude i nadále pokračovat, tak na tom opravdu začnu být psychicky špatně. Za 2 dny končím kapačky. Beru analgetika, která mi nezabírají (Ketonal, Zaldiar). Ostatní léky mi nedělaly dobře. Beru spoustu přírodních preparátů, vitamínů, bylinkové tinktury, předpokládám, že mi to neuškodí. Chodím na akupunkturu, jsem k těmto věcem skeptická, ale už 2x jsem odtud odešla bez berlí. Bolest byla, ale snesitelná. Za 2 hodiny se bolest vrátila. Nyní mám takto fungovat (nefungovat) a na kontrolu přijít v lednu. A čekat na MR. Jiné řešení pro mě nemají. Kdo mi tedy zjistí, zda jsou plotýnky v pořádku? Když neurologie to neřeší? Nebo to se uvidí až na té MR. Jak zjistím, čeho MR mi budou dělat. Neřekli mi to, nedali mi ani žádanku, zařizují si to v HK sami přímo ve FN HK. Je tam MT Lsp. Doufám, že to nebude jako u rentgenu, kde mě bolí i za krkem od té autonehody a oni to nezrentgenovali. Že když už mě budou projíždět, tak se kouknou na celá záda i celou nohu. Nebo si to mám na neurologii ověřit? Nevím, co dál. Pracuji z domů, ale to nepůjde pořád. Nemůžu chodit, sedět, jen chůze mi pomáhá. Ale jsem tak strašně unavená, že daleko nedojdu. Jsem zoufalá. Co je tohle za zdravotnictví.... Sestřička mi u kapačky řekla, šeptem, že prostě mají nařízení, dokud se hýbu a nějak se doplazím, nejsem případ k řešení :( to je jako smutné. Až budu mít zase nějaké novinky, ozvu se. A budu se snažit dostat k nějakému dalšímu fyzioterapeutovi a zkusím nějak zjistit, co ty plotýnky. Děkuji moc za rady zatím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Ve svém příspěvku GABAOX 300 ML. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Vesela.
beru ji na bolest trojklanného nervů.musim ale k tomu brát ještě různá analgetika jinak to na bolest nezabírá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumila Chudárková.
Lék Gabanox již užívám více neý 2 roky a bohužel pomáhá pouze v době,kdy nemám velmi bolestivé ataky,jinak jsem již vyzkoušela všechny volně prodejné léky na bolest.Zabírají pár dnů,pak se účinost snižuje.Když jsou bolesti nesnesitelné,skončím nakonec u lékaře pro recept na lék na předpis,v současné době Malbron.Ataka velmi silné bolesti trvá více než dva měsíce.
Jsou to léky tlumící náhlou bolest a mnoho z nich je možné zakoupit v lékárnách bez lékařského předpisu. Jejich užívání se doporučuje také u prvních varovných příznaků signalizujících migrénu – včasné podání dokáže migrénu zastavit. Analgetika však nejsou vhodné k dlouhodobému užívání, protože se jejich účinek snižuje a dávky je potřeba neustále zvyšovat. Navíc při určité dávce těchto látek se jejich účinek pak už nezvyšuje.
Další účinné látky:
Mezi hojně rozšířené patří preparáty na bázi látek jako je ibuprofen (Brufen, Ibalgin, Nurofen) a naproxen (Nalgesin). Účinkem jsou velmi podobné kyselině acetylsalicylové, uvádí se však, že jsou méně dráždivé na žaludek. Naopak kyselina acetylsalicylová je účinná látka proti bolesti obsažena v různých lécích, avšak obvykle působí dráždivě na žaludek. Patří sem např. Acylpyrin, Anopyrin 400, Aspirin atd. Další skupina léků obsahuje paracetamol, který nepůsobí dráždivě na žaludek, avšak při předávkovaní poškozuje játra. Patří sem např. Medipyrin, Panadol, Paralen, Ataralgin, Valetol a další. Některé z uvedených léků obsahují i jinou přidanou účinnou složku, jejíž úkolem je zajistit rychlejší účinek. Mnoho z preparátů obsahuje také kofein, ten však brání spánku. Obecně se právě spánek považuje za výborný prostředek proti bolesti.
Přírodní alternativa přípravků proti bolesti:
Existují dokonce přípravky ulevující od bolesti založené na bázi účinných složek, které jsou organismu zcela přirozené.
Za zmínku stojí např. HERBAACTIVE - gel na bolest hlavy a migrénu je čistý přírodní produkt s kombinovaným účinkem léčivých bylin, mentolu a eukalyptu je určen k tlumení bolestí hlavy při migréně, únavě, stresu.nebo neurotických potížích (Cena: 41 Kč)
V naší poradně s názvem PRADAXA NEBO WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gutlébetová Lubomíra.
Je mi 81 let, kardiolog mi vyměnil Warfarin za PRADAXU 110 mg. Mám artrozu obou kyčlí a kolen. Prosím Vás o Vaše doporučení, která analgetika mohu při užívání
PRADAXY brát. Předem Vám děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba Pradaxou je v podstatě za odměnu, protože oproti Warfarinu nemusíte držet žádnou dietu, ale jeden háček to má, a tím je velmi omezená možnost léčby bolesti volně prodejnými léky. Při Pradaxe můžete na bolest použít pouze paracetamol (Paralen). Maximální dávka paracetamolu může být 4 gramy za den, což je 8 tablet. Ale nezoufejte, protože na bolest existují další silnější léky vázané na předpis. Dohodněte se s lékařem, od kterého máte Pradaxu, aby vám předepsal vhodný lék na bolest.
V první řadě je třeba nemocného izolovat, aby nákazu nešířil dál. Cílená léčba zarděnek neexistuje, takže je terapie zaměřena hlavně na potlačení příznaků. Na zvýšenou teplotu se používají antipyretika, tedy léky snižující horečku, například paralen. Mohou se podávat ve formě léků, čípků nebo pro děti v asi nejpřijatelnější podobě jako sirup. Při bolestech je nutné přidat také léky tlumící bolest neboli analgetika. Pokud jsou přidruženy také bolesti kloubů, je vhodné podat analgetika s protizánětlivým účinkem, jako například ibuprofen. Jestliže je součástí kašel a nachlazení, existuje celá řada léků a sirupů na tlumení kašle a odkašlávání a uvolnění ucpaného nosu a dutin. Jako u každé horečky je nutné hlídat pitný režim. Za normálního stavu bychom měli vypít dva až tři litry tekutin za den, u vysoké teploty a pocení bychom měli samozřejmě vypít více. Pokud se onemocnění objeví u těhotné ženy, je vždy užívání jakéhokoliv léku nutné zkonzultovat s lékárníkem nebo lékařem. U závažnějších komplikací, jako je zánět mozkových blan, hrozí riziko otoku mozku, který může být smrtelný, proto je nutné podávat nitrožilně kortikoidy a látky, které odvádějí vodu a tím otok zmenšují, nejčastěji to bývá manitol.
Nejúčinnější prevencí je určitě očkování proti zarděnkám. Nejprve bylo zavedeno u dívek od roku 1982, v roce 1986 se začalo plošně očkovat u obou pohlaví. Očkovací vakcína zároveň působí také proti spalničkám a příušnicím. Očkování je u nás povinné a nemělo by se provádět před 15. měsícem věku dítěte. Nutné jsou dvě dávky, druhá se podává za šest až patnáct měsíců po první. Jde o oslabenou živou vakcínu, to znamená, že se do těla dostane virus, ale oslabený, takže nezpůsobí onemocnění, ale pouze dojde k vytvoření protilátek, které by měly být doživotní, a tak chrání proti pozdější nákaze. Většinou se injekce aplikuje na předloktí.
V naší poradně s názvem CO SE NESMÍ JÍST A PÍT NA ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Sirotková.
Prosím o sdělení, která analgetika lze používat při léčbě přípravkem Eliquis 2,5 mg? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výčet volně prodejných analgetik, která můžete bezpečně užívat s lékem Eliquis je krátký. S Eliquisem můžete proti bolesti užívat pouze paracetamol (Paralen). Všechny ostatní volně prodejné léky proti bolesti zesilují účinky Eliquisu a může pak docházet k nebezpečnému krvácení například do zažìvacího traktu, o kterém nemusíte vědět, protože není zpočátku vidět.
Paracetamol je na tlumení bolesti velice účiný a není tedy žádný handicap, že je společně s Eliquisem jediným volně prodejným lékem proti bolesti.
Paracetamol nijak neovlivňuje Eliquis při jakýchkoliv dávkách. Přesto je třeba dávat pozor na jeho bezpečné dávkování. Při velmi vysokých dávkách může zcela a nevratně poškodit játra.
Bezpečné dávkování paracetamolu je 325 mg až 1000 mg každé 4 až 6 hodin, podle míry bolesti. Minimální dávkovací interval, při silné bolesti, jsou každé 4 hodiny s maximální jednotlivou dávkou 1000 mg, ale ne více, než 4000 mg za 24 hodin.
Z léků proti bolesti na předpis je možné společně s Eliquisem užívat tramadol, jenž patří mezi velmi silné opiáty. Tramadol je návykový, postupně ztrácí účinky a pro dosažení stejného terapeutického výskedku se musí zvyšovat jeho dávky.
Léčba bolavých chodidel zespodu je individuální a řeší se dle stavu pacienta. Při propuknutí bolesti je nejlepší radou odpočinek a klid, následně může pomoci přiměřené cvičení a masáže. Klíčová je však léčba příčiny onemocnění. Na útlum bolestí nabízí moderní medicína analgetika, protizánětlivé látky, opioidní analgetika, myorelaxancia, tyto léky však ve většině případů neřeší příčinu onemocnění a mohou tedy maskovat závažnost onemocnění. Z bylin lze použít kafrovník, kostival, listnatec či zázvor.
Zatím nebyl vynalezen lék, který by artrózu úplně zastavil. V úvahu připadá pouze léčba, která má zpomalit zhoršování obtíží. Základem úspěchu je změna životního stylu, především redukce obezity (každý zhubnutý kilogram znamená pro kyčel při chůzi snížení tlaku až o 3 kg) a změna stereotypních pohybů zatěžujících kloub. Ze sportů se doporučuje třeba plavání nebo i cyklistika. Léčba má komplexní charakter – v počátcích nemoci má zásadní význam cvičení pod vedením fyzioterapeuta v kombinaci s různými typy fyzikální léčby (magnetoterapie, ultrazvuk, vodoléčba a podobně). Cílem cvičení je zachování kloubní pohyblivosti nejdéle, jak je to možné. Při bolestech se podávají analgetika (na její tišení) a nesteroidní analgetika. Vhodné je užívání léků, které vyživují a obnovují kloubní chrupavku a prodlužují její životnost (chondroprotektiva). Pokud je již artróza kyčle v pokročilém stadiu, může lékař doporučit definitivní operační řešení problému a pacient podstoupí takzvanou totální endoprotézu kyčelního kloubu. Ta zpravidla vyřeší všechny problémy navždy.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
Bolest zubů je většinou důvodem, kdy si vezme léky i ten, kdo je jinak příliš neuznává. Důležité je, abychom rozhodně nepřekračovali povolené dávkování a dali si také pozor na to, že pod různými názvy mohou být analgetika se stejným složením. Následky předávkování mohou být velmi vážné. Některá analgetika mají tendenci i k tlumení zánětu a otoku, takže mohou pomoci zásadním způsobem. Každopádně neberte dočasné odeznění potíží jako důvod, proč nenavštívit lékaře. Bolest zubu se totiž obvykle vrátí v tu nejméně vhodnou chvíli.
Nákaza virem planých neštovic proběhne často před dlouhou dobou. Pásový opar pak vznikne následkem oslabení imunity vnějšími (stres, slunce, fyzická námaha) nebo vnitřními faktory (léčba oslabující imunitní systém, nemoc). V ČR je ročně hlášeno přibližně 6 500 případů. Jiná herpetická onemocnění (opar na rtech, genitáliích) jsou způsobena odlišným původcem (Herpes simplex). Průběh je takový, že před objevením puchýřků je 1–5 dní kůže napnutá, zarudlá, svědí a může i bolet. Výsev puchýřků se objevuje nejčastěji na jedné straně těla v průběhu nervů na hrudníku, bedrech a v obličeji a může být i v očích a uchu, ústní dutině a podobně. Puchýřky brzy prasknou a jejich obsah je velmi infekční. Po zaschnutí se pod krustou obnovuje kůže. Onemocnění může být doprovázeno zimnicí, zažívacími potížemi a někdy zvýšenou teplotou, svěděním, především však velkou bolestivostí na celé ploše výsevu. Výsev puchýřků bývá jednostranný, po jejich vyléčení (obvykle 2–4 týdny) zůstává někdy krutá bolest podél nervů po dobu týdnů až měsíců. Výsev na obličeji pak může vést k slepotě. Intenzivní bolest může přetrvávat i několik měsíců až let po odeznění vyrážky, často vede k intoleranci oblečení nebo nemožnosti se sprchovat.
Včasná léčba onemocnění může předejít krutým bolestem v místě výsevu oparu po odeznění onemocnění. Užívají se antivirotika, analgetika, antibakteriální masti a často i antidepresiva. Chronická bolest (bývá popisována jako elektrické šoky), kterou pásový opar zanechává, snižuje významným způsobem kvalitu života postižené osoby, která pod vlivem utrpení ztrácí radost ze života, přichází o koníčky. V současnosti existuje možnost očkování proti onemocnění pásovým oparem. Očkování se doporučuje jednou dávkou zejména osobám nad 50 let věku, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi. Pokud daná osoba plané neštovice v minulosti neprodělala nebo si tím není jistá, aplikace vakcíny Zostavax poskytne imunitu proti planým neštovicím i proti pásovému oparu současně. Od poslední epizody herpes zoster do očkování musí uplynout nejméně 6 měsíců a nesmí být přítomna porucha imunity. Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Vakcína Zostavax sice funguje jako prevence neuralgie, tedy silných postherpetickcýh bolestí, nemá ale terapeutický účinek, a proto již proti bolesti nepomůže. Je nutné užívat silná analgetika.
Správná chvíle, kdy začít s účinnou léčbou pásového oparu, je poměrně krátká, proto se ihned poraďte s lékařem!
V prvních stadiích je vhodné upravit režim, kdy je pro pacienta vhodná změna pohybu, jako výhodné se jeví omezení přetěžování, ze sportů se doporučuje jízda na kole či plavání. U obézních pacientů je nutná redukce váhy. Příznivý vliv může mít i rehabilitace, jejímž cílem je udržet rozsah pohybů, pokud to ještě jde. Při bolestech se podávají analgetika či nesteroidní antirevmatika k tlumení bolesti a zánětlivé reakce. Dobrý efekt má i obstřik kloubu kortikoidy. Nejúčinnější léčbou, zejména v pozdějších stadiích, je náhrada kloubu totální endoprotézou (TEP). Význam má i rehabilitace. Z farmakoterapie se podávají antiflogistika-analgetika, eventuálně preparáty obsahující mukopolysacharidy chrupavky (hyaluronovou kyselinu, chondroitinsulfát). V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má rychlý efekt. Jsou důležité i ortopedické pomůcky, a to bandáže a ortézy, hole a berle.
Opar na rtu neboli herpes simplex je poměrně hodně nakažlivé virové onemocnění. Toto onemocnění se můře vyskytnout i v koutku úst. Herpes simplex se nejčastěji schovává v oblasti trojklaného nervu – v oblasti spánku na hlavě – a zaútočí tehdy, je-li Vaše imunita oslabena.
Popis příčiny
Opar je vyvolán virem HSV 1.
Příznaky
Opar se objevuje v podobě jednoho nebo více puchýřků. Jeho vzniku často předchází bolest nebo nepříjemný pocit v postižené oblasti. Puchýřek brzo praská a vypouští tekutinu obsahující viry, poté zasychá a zanechává po sobě stroupek, který se odloupne.
Nakažlivost
Virus se přenáší přímým kontaktem, a to dotykem nebo polibkem. Přežívá v organismu i po vymizení příznaků a u řady pacientů způsobuje periodicky se opakující opary, které se objevují většinou vždy na stejných místech. Důvodem aktivace viru a opětovného vzniku oparu bývá nejčastěji oslabená obranyschopnost organismu. Spouštěcím mechanismem může být např. úraz, stres, nadměrné slunění či fyzické vyčerpání.
Oparů na rtech se pacienti zbavují velice těžce. Herpes simplex nelze v podstatě nijak zastavit. Lidé se sníženou imunitou, anebo lidé, u kterých se opary objevují velice často a ve velkém rozsahu, mohou užívat preventivně antivirotika. Tyto léky můžete užívat pouze pod dohledem lékaře, jenž Vám ovšem může pomoci také biostimulačním laserem, anebo předepsat celková antibiotika a vhodná analgetika. Většina lidí však s oparem na rtech k lékaři jít nechce a volí raději samoléčbu. Samoléčba spočívá většinou ve volbě některých lokálních virostatik, která mají zabránit rozšiřování viru. Aby virostatické krémy skutečně opar na rtech zastavily, je nutné je aplikovat včas. Nevýhodou těchto krémů však bývá jejich infikace, ke které často dochází, jestliže aplikujeme krém prsty. Navíc jsou virostatika poměrně drahá a rozhodně se nedoporučuje je skladovat po prvním použití pro případná další použití.
Jak se co nejrychleji zbavit hemoroidů? Tak tuto otázku si klade snad každý, kdo tímto onemocněním trpí. Ke zmírnění potíží, jako je podráždění, svědění, pálení a mokvání, slouží čípky a rektální masti pro léčbu hemoroidů s obsahem diosminu a hesperidinu, které příznivě ovlivňují stav žil.
Co pomáhá:
čípky – zmírňují nepříjemné tlaky, bolest, svědění či pálení v konečníku (Spofax, Faktu)
krémy – působí protizánětlivě a ulevují od bolesti (Procto-Glyvenol, Hemoral)
masti – napomáhají zástavě krvácení, přinášejí úlevu od bolesti i svědění, zároveň regenerují postiženou oblast (Faktu)
gely – uleví od bolesti a působí na vstřebávání otoků (Herbactive gel, Hemostop gel)
léky proti bolesti – rychlá úleva od bolesti, pomáhají volně prodejná analgetika
bylinné koupele (Hemoral)
bylinky – velmi účinné jsou koupele v odvaru z dubové kůry nebo hojivého heřmánku
V případě akutních bakteriálních zánětlivých onemocnění se používají antibiotika. Antibiotika by se však neměla používat u akutních faryngitid, které jsou virového původu. Podpůrná léčba ke zmírnění silné bolesti v krku je zpravidla analgetická. K léčbě se nejčastěji používají analgetika jako kyselina acetylsalicylová, Paracetamol, Ibuprofen. K lokální podpůrné terapii se doporučují orální antiseptika ve formě sprejů, kloktadel a cucacích tablet, které se užívají obvykle 2–4x denně, nejlépe po jídle.
Když puchýře schnou, doporučuje se užívání dezinfekčních mastí, které hubí antiseptické patogeny. Pro léčbu oparu ucha se používá antivirová léčba, která by měla být zahájena nejpozději do 72 hodin po objevení kožních příznaků. Antivirové krémy zastavují růst a množení viru herpes a vedou ke zlepšení kožních projevů.
Na bolesti způsobené pásovým oparem se užívají analgetika, antidepresiva nebo léky na epilepsii. Na herpetický ekzém pomáhají tricyklická antidepresiva.
