Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základním znakem obratlovců je páteř složená z obratlů. U většiny obratlovců se v průběhu embryonálního vývoje hřbetní struna přemění v meziobratlovou ploténku. Některým obratlovcům (některé druhy ryb) však hřbetní struna zůstává i v dospělosti. Čelistnatci jsou charakterizováni párovými končetinami (ploutvemi či nohama), které však mohou být zakrnělé. Končetiny obratlovců mají podobnou strukturu, kterou zdědili po svém posledním společném předkovi. Tento argument předložil Charles Darwin k podložení své evoluční teorie.
V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obstarejte si výsledky posledního vyšetření CT břicha a obraťte se na jiného gastroenterologa. O pomoc s nalezením gastroenterologa můžete taktéž požádat svého praktického lékaře.
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
rakovina žaludku (únava, pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, nevolnost, zvracení i krve, zvětšení levé nadklíčkové uzliny, krev ve stolici).
Infekce:
salmonela, salmonelóza (průjmy až krev ve stolici, bolest břicha, hlavy, zvracení, dehydratace);
mononukleóza (žloutenka, tmavá moč, světlá stolice, bolest břicha, v krku, horečka, nechutenství, zvětšení jater, sleziny);
tenkohlavec, trichurióza (často bezpříznaková, případně bolest břicha, nevolnost, průjem, zácpa);
cholera (silný průjem, bolest břicha, křeče v břiše, zvracení, dehydratace);
mor (bolest hlavy, končetin, břicha, horečka, zánět uzlin až jejich prasknutí, dušnost, modře zbarvené rty a kůže, vykašlávání černého hlenu).
Nemoci metabolismu a živin:
nedostatek železa (anémie, únava, motání hlavy, dušnost, omdlévání, pobledlost, padání vlasů, potíže s polykáním, trávicí potíže, závratě, pomalý růst nehtů, zlomeniny, obezita, nervozita);
nadbytek zinku z předávkování doplňky stravy (bolest břicha, potíže s trávením, průjem až zvracení);
anorexie, bulimie (ospalost, únava, závratě a omdlévání, podvýživa, vychrtlost, hubenost, popraskaná suchá kůže, bolest břicha, poruchy až vymizení menstruace);
nadbytek vitamínu A (může poškodit plod, bolest hlavy, kostí, břicha, nevolnost, zvracení, průjem, svědění kůže, padání vlasů, nepravidelná menstruace, poruchy zraku);
nedostatek vitamínu B3 (citlivost na světlo, bolestivá, podrážděná kůže, bolestivost jazyka a úst, únava, trávicí potíže, bolest břicha, průjem, ztráta hmotnosti, poškození nervů);
nedostatek vitamínu B5 (únava, podrážděná kůže, nespavost, snížená imunita, bolest břicha, nevolnost, zvracení, bolest hlavy, deprese);
nedostatek sodíku (dehydratace, trávicí potíže, bolest břicha, ztráta hmotnosti, poškození nervů, bolest hlavy, nízký krevní tlak, bušení srdce, poruchy nervů, deprese);
nadbytek mědi (bolest břicha, potíže s trávením, průjem, zvracení, anémie, cirhóza jater, nedostatek zinku).
Další možné příčiny (od bolesti až po nemoci rozmnožovací soustavy):
premenstruační syndrom (bolest břicha, nadbřišku, podbřišku, až křeče, mohou se objevit bolesti prsou, otoky kotníků, kloubů, bolest hlavy, přecitlivělost, podrážděnost, změna sexuální touhy);
zánět dělohy (bolest podbřišku, kříže, beder, teplota, krvácení mimo menstruaci, výtok, poruchy menstruace, bolest, pálení při močení);
endometrióza (dlouhodobá až trvalá bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, krev v moči, bolestivá menstruace);
srůsty, neprůchodnost vejcovodů (může být bolest v podbřišku, zad, v kříži, zácpa, nadýmání, bolestivá menstruace);
porucha funkce vaječníků (bolesti v podbřišku, bolestivá menstruace, případně bolest zad, v kříži, zácpa, nadýmání);
cysta vaječníků (porucha menstruace, bolest v podbřišku, může se objevit nadváha, akné, řídnutí vlasů);
zánět vaječníku, vejcovodu (teplota, bolest beder, v podbřišku, pálení při močení, nevolnost, bolestivá menstruace, výtok);
sestup, výhřez, prolaps dělohy (bolest v podbřišku, potíže s močením při pohlavním styku);
rakovina dělohy a děložního čípku (zakrvácený výtok, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, bolest břicha, podbřišku, poruchy menstruace, krvácení mimo menstruaci, bolest při a po sexuálním styku);
rakovina vaječníků (zpočátku bez příznaků, bolest břicha, poruchy menstruace, únava, noční pocení, teplota, nechutenství, hubnutí, potíže s trávením, nadýmání, pocit plnosti, výtok z pochvy, zvracení).
V naší poradně s názvem ŽLUTA STOLICE A BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
Dobry den chci se poradit syn má 9 let a často trpí bolesti břicha pote jde na toaletu stolice normální jde několikrát a je zbarvena do žluta až má na konec řídkou stolici stává se to k večeru. Ráno jde znova také z bolesti břicha stolice stále žluta a řídká ale to se už vyprázdní a má klid. do týdne mu to stane dvakrát ale někdy má klid i týden. U lékaře jsem sním byla a popsala jsem ji tyto problémy vzala mu moč i krev vše v pořádku , syn má nadváhu jídlo má dělené ale stále příbyra na vaze už si nevím rady lékařka říká že syn je hodně citliví na bolesti ale to přece není příčina jeho problému z břichem a stolici. Je alergicky na siry a cibuli s toho má také prujmy tak že v jídelníčku to nemá míval s toho také prujmy. Prosím o radu co navrhnout lékaři aby udělal za vyšetření aby se z jistila příčina.Předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste zajít za jiným dětským lékařem. Prozatím můžete přizpůsobit denní režim tak, že kalorická jídla budete zařazovat na začátek dne (snídaně, svačina, oběd) a po obědě postupně snižujte množství i kalorie. Večer pak jen libové maso s malým kouskem vařeného bramboru a zeleninový salát. Žádné sladkosti ani bramborové lupínky večer nesmí jíst, zrovna tak i sladké limonády jsou špatné. Rovněž se zamyslete nad zajímavým pohybem, který by syna bavil, třeba lezeckou stěnu, vycházky do kopců, fotbal. Obezita není zdravá a souvisí s přemírou snědeného jídla. Přemíra nevhodného jídla v druhé části dne může podněcovat tyto problémy se stolicí.
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
V naší poradně s názvem BOLEST BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Zdravím, prosím o názor či radu.
Již po 2. (po 2 letech) jsem měl problém s pícháním a bolestí v pravém podbřišku, náhle. Po 1. jsem navštívil lékaře a ten vyloučil akutní zánět slepého střeva, ale doporučil ledovat břicho, po 2 dnech bolesti ustoupili. Tentokrát jsem k lékaři nešel, bolest nebyla nějak silná a ledoval jsem břicho. Po 2 dnech bolest v podbřišku opět ustoupila, ale nemůžu se zbavit nepříjemného pocitu - bolesti břicha. Je to takový tlak pod pupkem, ale spíše uprostřed....ne jako předtím........asi jako když potřebujete na záchod a máte třeba zácpu, nebo když to třeba přeženete s posilováním břišních svalů.....Cítím to už 4 den. Nejde o zánět močových cest z ledování?? Problém s močením nemám. Díky za info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ve vaěem případě, Tomáši, bude nejlepší provést sono břicha a vyšetření prostaty. Požádejte proto svého praktického lékaře o doporučení k těmto dvěma vyšetřením. Bez těchto vyšetření můžeme nad příčinami vaší bolesti pod pupkem jen spekulovat. Takto dlouhá bolest v břiše kolem pupku může souviset s močovým měchýřem a s prostatou, ale také může být zaviněna zažíváním popřípadě nadýmáním. Napište pak jak vám dopadla tato doporučená vyšetření.
Každé cvičení na podporu peristaltiky střev by se mělo provádět na lačno, tedy nejlépe ráno po probuzení před snídaní. Začínáme v poloze na zádech s pokrčenýma nohama. Dáme si ruku v pěst a pod pravým žebrem tlačíme směrem k podložce a posunujeme směrem dolů. U pánve skončíme, vrátíme se pod žebra a ruku trošku posuneme ke středu břicha. Tlak a sunutí je lepší provádět přes látku nebo si můžeme pomoci tenisovým míčkem, který kulíme. Když se dostaneme až na levý okraj břicha, můžeme vše zopakovat, přičemž opět postupujeme zprava doleva. Poté v pravé dolní části břicha začneme ve směru hodinových ručiček dělat malé kroužky a zároveň budeme stále tlačit směrem do podložky. Pomalu několikrát zakroužíme a pak ruku posuneme o kousek směrem nahoru a ke středu břicha. Žaludek můžeme přeskočit a krouživými pohyby s občasným posunutím postupujeme kolem pupku po levé straně břicha zase dolů a potom zase po pravé straně kolem pupku nahoru, až se „dokroužíme‟ k levému dolnímu okraji břicha, kde tlusté střevo ústí do konečníku. Pakliže nemáme silnou podkožní vrstvu tuku, dá se tlusté střevo dobře nahmatat a stolici tak můžeme přesně posunovat. Taktéž si můžete tvar a umístění střeva prohlédnout v anatomickém atlasu.
Dalším cvikem je „vtahování‟ konečníku dovnitř. Při něm máme stále pokrčené nohy, mezi kolena si dáme například deku či míček a kolena silně tlačíme k sobě a zároveň vtahujeme konečník dovnitř. Cvik provádíme s výdechem a na pár sekund zadržíme dech. Několikrát opakujeme. Následně děláme totéž vsedě s překříženýma nohama, kdy vyvíjíme ještě tlak shora dolů na kolena. Dobré je se mezi cviky napít vlažné vody.
Může se cvičit i vestoje: ve stoji rozkročném se prodýcháme a pak všechen vzduch vydechneme a v předklonu se dlaněmi opřeme o kolena. A nyní se snažíme rytmicky vtahovat břicho. Tímto způsobem si silně promasírujeme střeva i bránici. Cvik zopakujeme až desetkrát. Poté se znovu prodýcháme a opakujeme.
Žlučník je vakovitá výchlipka dlouhá 7–10 cm s kapacitou kolem 50 ml. Slouží jako rezervoár žluče a jako tlakový regulátor celého systému žlučových cest. Je umístěn na spodní ploše jater těsně pod pravým obloukem žeberním. Žluč je ze žlučníku vypuzována jeho smrštěním a reaguje tak na různé podněty související s příjmem jídla. Odchází žlučníkovým vývodem, který se spojuje se společným jaterním vývodem ve žlučový vývod. Ten pak ústí společně s vývodem ze slinivky břišní otvorem do části tenkého střeva za žaludkem, a to do dvanácterníku. Žlučník je orgán, který nám pomáhá při trávení jídel s vysokým obsahem tuků.
Ve svém příspěvku PÍŠTĚL UVNITŘ BŘICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den,moji mamce se před rokem po chirurgickém zákroku na břiše,udělal uvnitř břicha píštěl.Lékaři ale nevědí,kde ten píštěl končí.V březnu ji znovu operovali,kůži nešili,aby se to vyhojilo zevnitř,ale pořád ji to místo teče.Je ji 78roků a další operaci už podstoupit nechce.Bylo by možné najít nějakou bylinku,která by ji pomohla? Dozvěděla jsem se o jakési paní,(kamarádka někde četla a neví už kde),která měla také píštěl a vyléčila ho pomocí bylinných čajů.Poradíte mi prosím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Zdravím, kdysi jsem s touto problematiku se potkal. Je potřeba najít znalce v oboru mumiální léčba . tím směrem je velká šance. V
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidského těla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidského těla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahřátým cytostatickým roztokem je praxí stanoven cca na 90 minut. (Více informací na www.surgicaloncology.com nebo www.peritonectomy.com)
Zařízení pro laváž zajišťuje sterilní recirkulaci roztoku požadovaným průtokem, udržuje teplotu recirkulovaného roztoku v břišní dutině na teplotě blízké 43 °C, filtraci roztoku od koagul eventuálně od ostatních malých částeček tukových a jiných tkání. Bezpečnost je zajištěna monitorováním jednotlivých parametrů nezávislými měřicími systémy. Speciální sterilní lavážní sety jsou propojeny hermeticky a zajišťují pomocí přístroje recirkulaci cytostatického roztoku z přístroje do pacienta a zpět.
Slinivka břišní se nenachází v dutině břišní, ale přímo za břišní dutinou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Tento orgán trávicí soustavy je asi 28 cm dlouhý, přičemž se dělí na hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda). Produkty slinivky břišní jsou odváděny do tenkého střeva, konkrétně do dvanáctníku. Zde se setkávají s potravou zpracovanou v žaludku a podílejí se na jejím dalším zpracování a chemickém trávení.
Slinivka břišní je podvojná žláza, to znamená, že plní jak funkci žlázy s vnitřní sekrecí (účastní se na tvorbě hormonů inzulinu, glukagonu a dalších látek), tak funkci žlázy s vnější sekrecí (produkuje tripsin, lipázu a amylázu). Slinivka je jednoduše nezastupitelným producentem důležitých hormonů, dále pak také štěpí tuky, složité cukry a bílkoviny pomocí enzymů.
Ve svém příspěvku BOLEST BŘICHA POD ŽEBRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Macháčková.
Dobrý den,
je normální, že dcera absolvovala 4x návštěvu první pomoci s akutní bolestí břicha pod žebry, a po vyšetření nic neshledáno, další vyšetření za 14 dní. Je to vůbec možné ve FN Hradec Králové ? Je, leží v bolestech a já nevím co mám dělat, infuze již nezabírá, jsem zoufalá matka
Macháčková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná u spodního hrbolu patní kosti a vede přes krychlovou kost až k páté kosti nártní. Příčná přední klenba je tvořená hlavičkami druhé až čtvrté nártní kosti. Tato klenba se dotýká země ve třech místech, a to na hlavičce první kosti nártní, na hlavičce páté nártní kosti a na spodním patním hrbolu. Tato klenba nemá u všech lidí stejný tvar, někdo ji může mít vysokou, někdo nízkou. Zároveň tato klenba nemusí mít stále stejný tvar, časem se může změnit.
Klenby chodidla se významně podílejí na pohybu člověka, umožňují mu pohodlnou chůzi i na tvrdé podložce, protože tlumí otřesy při chůzi. Klenby také chrání měkké části chodidla a zároveň určují i velikost a tvar nášlapné části chodidla.
Jak již bylo výše uvedeno, krční mandle rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let věku dítěte se pak postupně zmenšují. Pokud se mandle zvětší, je to známka zánětu nebo onemocnění, neznamená to, že by mandle dorůstaly.
Krční mandle se nacházejí po bocích ústní části hltanu a jsou tvořeny lymfoepitelovou tkání. Spolu s nosohltanovou, trubicovou a jazykovou mandlí tvoří takzvaný Waldayerův lymfatický okruh (prstenec).
Krční mandle jsou párový orgán oválného tvaru. Rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let věku dítěte se pak postupně zmenšují. Během této doby se musí dítě vyrovnávat s častějším výskytem infekčních nemocí, které mohou způsobovat zvětšování krčních mandlí.
Člověk má jednu nosní mandli a dvě mandle krční. Častý zánět krčních mandlí vyčerpává organismus a ten je potom náchylnější na infekce dolních dýchacích orgánů. Hlavním úkolem krčních mandlí je působit v krku jako filtr zachycující škodlivé viry a bakterie, které člověk vdechne ústy (v případě nosních mandlí je vdechne nosem). Protilátky, které se nacházejí na krčních mandlích, napomáhají vdechnuté škodlivé látky zničit a zabránit tak možnému onemocnění dolních nebo horních cest dýchacích. V některých případech se krční mandle stávají spíše přítěží než přínosem, protože mohou způsobovat obstrukci dýchacích cest nebo opakující se výskyt bakteriálních infekcí. V těchto případech ORL lékař doporučí pacientovi nejlepší možnou léčbu, ať je to předepsání léků nebo doporučení na chirurgické odstranění mandlí. Opakující se záněty v krčních mandlích mohou vyvolat jejich chronický zánět nebo jejich trvalé zvětšení. Lékař při opakujících se zánětech doporučí pacientovi, aby podstoupil takzvanou tonsilektomii, tedy odstranění mandlí.
