Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základním znakem obratlovců je páteř složená z obratlů. U většiny obratlovců se v průběhu embryonálního vývoje hřbetní struna přemění v meziobratlovou ploténku. Některým obratlovcům (některé druhy ryb) však hřbetní struna zůstává i v dospělosti. Čelistnatci jsou charakterizováni párovými končetinami (ploutvemi či nohama), které však mohou být zakrnělé. Končetiny obratlovců mají podobnou strukturu, kterou zdědili po svém posledním společném předkovi. Tento argument předložil Charles Darwin k podložení své evoluční teorie.
Ve svém příspěvku VODOVÉ PUCHÝŘKY NA CHODIDLECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JK.
Dobrý den,
vodové puchýřky bývají často diagnostikované jako druh lupénky v důsledku jejich časté recidivy. Příčin může být mnoho, např. i příležitosná konzumace alkoholu, příliš tučná, mastná, slaná či kořeněná jídla, mnoho sacharidů, ale i podráždění pokožky (nadměrné vysušení). Může však jít také o konzumaci potravin např. jablka, rajčata, okurky .... , které rovněž mohou zpouštět projev onemocnění. Významnou roli tu hrají orgány trávicího systému (mj. játra) a orgány vylučovací (ledviny). Při podráždění se na pár dnů objeví drobné puchýřky na chodilech anebo na dlaních a po nasazení "diety" opět mizí. Výborným pomocníkem při vážnějších stavech je odvar z měsíčku lékařského. Stačí zhruba na 30 minut ponořit nohy do odvaru a puchýřky se vstřebají, kůže nesvědí a celkově je ozdravena. Na noc se aplikuje sádlo s obsahem extraktu z měsíčku.
Samotný problem, jak již bylo uvedeno výše, tkví ve funkci jater a ledvin. Pomůže zvýšený pitný režim (čistá voda, nikoli minerálky), dále bylinkové čaje (kopřiva, máta, měsíček, heřmánek). K podpoře funkce jater však výborně poslouží aloe vera (nejlépe Activ aloe - ve dnech problému zvyšte dávku na 25 - 50 ml denně), případně chlorella anebo mladý ječmen. Dobře působí také doplněk stravy - lněný olej, olej z pupalky dvouleté anebo brutnákový olej, který je dražší, ale také vzácnější na důležité látky. Onemocnění nelze vyléčit, ale je možné kontrolovat recidivu a zmírňovat příznaky.
hezky den, Jk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.
Dobrý den,
také mám tento problém, ale byla doba kdy se mi rozlezly i po rukách, většinou mezi prsty a na konečcích prstů kolem nehtového lůžka... pitný režim dodržuji a jím spíše zeleninu a ovoce, klasické sádlo jsem již zkoušela a nic moc nepomohlo...
Puchýřky se vždy vrátí v létě kdy chodím v sandálech a nohy prakticky pořád větrají... žádné ponožky... mořský písek taky nezabral... měsíček lékařský trochu... Nevím si s tím rady.. večer po koupeli je vždy namažu lékařskou vazelínou ale nad ránem bych se uškrábala... zkoušela jsem různé krémy ale vazelina pomáhá nejvíce...
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Funkce žaludku: zadržení potravy, rozmělnění potravy, promísení potravy se žaludeční šťávou.
Žaludeční šťáva je produkována žaludeční sliznicí, je silně kyselá (pH 2,0–1,0) a slouží k chemickému zpracování potravy.
Tenké střevo má délku 4–6 m, skládá se v kličky, které pod játry a žaludkem vyplňují dutinu břišní a zasahují do malé pánve. Je zakryté tlustým střevem, dochází v něm k trávení a vstřebávání potravy.
Anatomicky se dělí na 3 oddíly:
dvanáctník
lačník
kyčelník
Tlusté střevo je pokračováním tenkého střeva, od kterého je odděleno ileocekální chlopní, což brání návratu obsahu zpět do tenkého střeva. Délka je cca 1,5 m.
Funkce tlustého střeva: posun chymu pomocí peristaltických pohybů, zahuštění obsahu, vstřebávání vody, minerálních látek, léků, produkce vitamínu K a některých vitamínů skupiny B, tvorba plynů.
Části tlustého střeva:
slepé střevo je červovitý výběžek (appendix vermiformis)
vzestupný tračník (colon ascendens)
příčný tračník (colon transversum)
sestupný tračník (colon descendens)
esovitá klička (colon sigmoideum) – část tlustého střeva v levé jámě kyčelní, ústící do konečníku
konečník (rektum) – konečná část střeva, uložená v malé pánvi, zadržuje stolici a podílí se na vyprazdňování, vyúsťuje řitním otvorem.
Játra jsou největší žlázou lidského těla, váží přibližně 1,5 kg. Jsou uložena pod pravou klenbou brániční, povrch jater je kryt peritoneem, kromě úzkého pruhu v místě, kde játra přirůstají k bránici. Poloha je zajištěna srůstem s bránicí peritoneálními závěsy a vztlakem břišních orgánů.
Části jater:
pravý lalok (lobus dexter)
levý lalok (lobus sinister)
jaterní branka (porta hepatis) – místo vstupu
tepny a vrátnicové žíly
místo výstupu žlučových vývodů
Cévní zásobení jater:
jaterní tepna (a. hepatica)
portální žíla (v. portae)
Slinivka je protáhlá žláza horizontálně uložená za žaludkem, má velikost cca 12–16 cm a hmotnost přibližně 60–90 g.
Části slinivky: hlava, tělo, ocas
Činnost slinivky:
vnitřně sekretorická (inzulín – ovlivňuje hladinu glykémie v krvi, cca 30 j/24 h, glukagon – působí proti účinkům inzulínu (antagonista inzulínu), čímž udržuje u člověka vyrovnanou hladinu glykémie)
zevně sekretorická (sekret s trávicími enzymy, který je vylučován do duodena – pankreatická šťáva)
Ledviny (ren, nefros) – základní funkční jednotkou je nefron. Ledviny filtrují z krve látky, které tělo už nemůže využít, filtrace probíhá v glomerulu. Každou minutu projde ledvinami cca 1 200 ml krve.
Močovody (uretery) vystupují z ledviny v podobě pánvičky ledvinné, jsou dlouhé 25–30 cm a mají průměr 1,25 cm.
Močový měchýř je dutý svalový orgán uložený za kostí stydkou, má funkci rezervoáru.
Močová trubice (uretra) je vývodná močová cesta. Je ovlivněna vnitřním svalovým svěračem, který je vůlí neovladatelný. Zevní svěrač vůlí ovladatelný je.
V naší poradně s názvem CHLAMYDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den
Byla mě prokázána Plicni chlamydiova infekce,chovam celý život psy je možná souvislost?Může se pes nakazit ode mě?Doporučujeme udělat test vs členům rodiny?Je možné se nenakazit když přijde někdo na návštěvu třeba konzumaci jídla?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chlamydie se přenáší jako chřipka vzduchem a kontaktem a to z člověka na člověka i ze zvířete na člověka, popřípadě i opačně z člověka na zvíře. Určitě by bylo vhodné otestovat všechny členy rodiny. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, který u vás chlamydie diagnostikoval a poraďte se s ním na dalším postupu.
Ve svém příspěvku ZKUSTE IMUREGEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Uživatel.
zkuste IMUREGEN. Výrobek není moc známý, dělá ho malá česká firma v Náchodě a používá se dokonce na klinikách při léčbě rakoviny. Jde o výtažek krevních nukleotidů, které si tělo jinak při obraně proti nemoci musí vyrobit, takže zvyšuje počet bílých krvinek a i jinak opravuje poškozené buňky. Zrenovuje v podstatě střeva, játra, srdce i další orgány a má dlouhodobý účinek. Určitě to není zázrak na všechno a působí na každého jinak, stejně jako ostatní přípravky, ale já to beru a nepamatuji, kdy jsem byl naposledy nemocen. Najdete ho na http://www.imuregen.cz
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní břišní stěnu. Srdce zanechává v brániční ploše jater mělký otisk zvaný impressio cardiaca.
Viscerální plocha jater je konkávní, rozdělená rýhami ve tvaru písmene H na čtyři laloky. Příčně orientovaná rýha se nazývá jaterní brána, porta hepatis, a je to místo, kudy do jater vstupuje jaterní tepna a vrátnicová žíla a kde z nich vystupují žlučové cesty. Levá sagitální rýha je tvořena průběhem dvou vazů, oblého vazu jaterního a Arantiova vazu. Pravá sagitální rýha je rovněž rozdělena na dvě části, vpředu je žlučníková jáma, ve které je uložen žlučník, zadní část je tvořena hlubokým zářezem, kterým probíhá dolní dutá žíla.
Levá sagitální rýha probíhá hranicí levého a pravého laloku na viscerální ploše jater. Čtyřhranný lalok se nachází mezi sagitálními rýhami před jaterní bránou a je ohraničený žlučníkem a průběhem oblého vazu, ocasatý lalok je ohraničený žlábkem dolní duté žíly a zářezem, kterým vede Arantiův vaz, a nachází se za jaterní bránou. Viscerální plocha jater je mírně konkávní a dotýká se žaludku, dvanáctníku, tračníku a pravé ledviny s nadledvinou, a tyto orgány v ní zanechávají své otisky.
Na viscerální ploše levého laloku se nachází otisk jícnu, impressio oesophagea, a otisk žaludku, impressio gastrica, mírné vyvýšení plochy v blízkosti průběhu oblého vazu se nazývá tuber omentale hepatis. Na viscerální ploše levého laloku se popisuje otisk pravé ledviny, impressio renalis, otisk pravé nadledviny, impressio suprarenalis, otisk pars superior dvanáctníku, impressio duodenalis a otisk ohbí tračníku, flexura coli dextra, impressio colica. Hluboký zářez, sulcus venae cavae, ve viscerální ploše vytváří dolní dutá žíla. Může být překryta vazivovým pruhem lig. venae cavae, nebo je i zcela vrostlá do jaterní tkáně. Vzadu přechází brániční plocha jater na viscerální plynule, vpředu ostře a tento přechod se nazývá margo inferior hepatis.
V naší poradně s názvem BABSKÉ RADY PO JIDLE KRUČÍ BŘIŠE MAM PRUJEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef Meszaros.
Dobry den prosim o radu jak se najím za chvili začně kručet břiše a musim vyhledat vece a mám prujem mužete poradit.pozdravem J Meszaros
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste 10 dní užívat lék na průjem - Smecta. Když to nepomůže, tak doporučuji nechat si vyšetřit žlučník a slinivku. To jsou dva orgány, které vylučují trávící enzymy a jejich nefunkčnost by mohla zapříčinit tyto stavy. Nebraňte se také vyšetření vaší stolice, zdali máte v rovnováze střevní mikroflóru.
Ve svém příspěvku AKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Akne je ano pubertalni problem,ale nejen problem pubertalniho veku.Me dceri se delali jeste v 27letech.ale vyzrala jsem na to,udelala jsem ji sirup na vycisteni krve a ma po problemu.Jde o to,ze se musi vycistit vnitrni organy,ale jen prirodni cestou.Nekupovat zadne chemicke"zazraky",ktere dle reklamy zarucene pomohou,jak inzeruji v televizi.Nase telo je uz tak nasakle chemii,ze uz to nezabira a proc do sebe cpat jeste dalsi chemicke...,kdyz to neni treba?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Zajíčková.
Dobrý den...A jaký je recept na sirup?Děkuji za informace
Punkce ascitu je ordinována, když se volná tekutina (ascites) nahromadí v dutině břišní. Účelem je uvolnit tlak na břišní orgány. Místo vpichu se obvykle nachází 3 cm pod pupkem vlevo nebo vpravo v krajině mezi pupkem a hřebenem kosti kyčelní.
Pacient je informován o důvodu provedení punkce a o tom, že musí být před zákrokem vymočen, vyprázdněn (klyzma při zácpě), a rovněž o nutnosti zachovat při punkci klid.
Speciální pomůcky: punkční jehly, sterilní hadička s kónusem, peány, trojcestný kohout, sběrná nádoba na punktát, břišní pás.
Dokumentace obsahuje datum, čas punkce, barvu, čirost, zápach výpotku, množství, hustotu, vitální funkce, sledování nemocného a jeho problémy. Zaznamenává se hmotnost a objem břicha před a po punkci. Pacient by měl být po výkonu klinicky sledován, zvláště jeho oběhová situace a lokální nález na břiše.
V naší poradně s názvem SILNÉ NOČNÍ POCENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Šklíbová.
Chtěla bych se zeptat,co bych mohla udělat,abych se zbavila silného pocení v noci.. je mi 54let. Jsem 3 roky po transplantaci ledviny , užívám 11 léku,imonusupresiva. Asi 2-3x se v noci převlékám.Je to opravdu moc nepříjemné. Také se od 4h. budím i když jdu spát po l0h. Jsem též chudokrevná a mám od mala také fybrosu a cirhozu jatetrnemám slezinu a další. Chodím si lehnout i přes den,jsem dost unavené. Mohli by jste mi něco doporučit. Šalvěj čaj mi nepomáhá a nechci užívat další léky. Díky za vaši odpovědˇ. Ivana Šklíbovbá
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Příčina vašeho nadměrného pocení je zaviněna vašim komplikovaným zdravotním stavem a nepůjde proti tomu bojovat běžnými prostředky. Já si myslim, že nejlépe pro sebe uděláte, když si na to pocení zvyknete. Přizpůsobte k tomu své lůžko. Použijte na přikrytí jen tenkou přikrývku například povlečení bez náplně, které si během noci klidně vyměňte, až bude vlhké. Na noc zkuste nosit oblečení z funkčního prádla. To odvádí pot od těla a omezuje pocit spocení. Experimentujte s tím.
Chápejte své pocení jako novou alternativní vylučovací cestu svého těla. Píšete, že nemáte ledvinu ani slezinu a játra taky máte poškozená, což jsou všechno orgány, které se starají o odvod nepotřebných látek z těla. Vaše tělo se tomu přizpůsobilo a začalo se odvodňovat prostřednictvím potu. Když se budete snažit tomu zabránit, tak si evidentně ublížíte, protože co pak nastane? Zadržování vody v těle a z toho otoky, celulitida, vysoký krevní tlak.
Přizpůsobte svůj život těmto novým podmínkám a rychle si na to zvykněte, ať se tím zbytečně netrápíte. Hodně pijte a buďte ráda za každý den, který můžete tady být.
Slinivka břišní čili pankreas (z latinského pancreas) je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou slinnou žlázu a řadí se mezi orgány trávicí soustavy.
Anatomie
Slinivka břišní je 12-16 cm dlouhá laločnatá žláza uložená v břišní dutině pod bránicí, v těsné blízkosti žaludku, tenkého střeva a jater. Rozlišují se na ní tři hlavní části, a to hlava, tělo a ocas.
Funkce
Mezi její hlavní funkce patří tvorba slinivkové šťávy, která se významně podílí na štěpení potravy v tenkém střevě. Kromě toho je také zdrojem některých důležitých hormonů, které se zapojují do metabolismu cukrů. Celkově se tedy dá říci, že slinivka břišní je nesmírně důležitá pro lidský metabolismus, a pokud dojde k poruše její funkce v důsledku onemocnění, vždy se to projeví velmi závažnými komplikacemi.
Ve svém příspěvku ANGIOLIPOMATÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
okolo 5Oti let se mně začaly hlavně na pažích ve velké míře tvořit tukové bouličky. Po důkladném vyšetření vč. histologie byla určena diagnóza angiolipomatóza. Za dalších 20 let jich dost přibylo, nahmatám je i v prsou, břichu, stehnech atd. Naštěstí obličej a krk není zasažen - zatím. O rodinné dispozici nevím, jen otec měl jednou odstraněnou tukovou bouli ve vlasech. Další 2 sourozenci nemají problémy.
Vím, že se s tím nedá v podstatě nice dělat, zajímala by mě ale jedna věc. Jde-li o výrůstky z tukové tkáně vč. prorůstání krevních cévek, jak to pak vypadá z vnitřními orgány ? Žaludek, játra, ledviny, srdce, střeva atd. mají také okolo sebe tuk a cévy. Jsou i na nich tyto výrůstky a mohou je případně poškodit v jejich funkci? Nikdo z lékařů mě na to neodpověděl, možná budu jednou při pitvě zajímavý anatomický preparát :-)
Děkuji za odpověď na výše uvedený mail.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná u spodního hrbolu patní kosti a vede přes krychlovou kost až k páté kosti nártní. Příčná přední klenba je tvořená hlavičkami druhé až čtvrté nártní kosti. Tato klenba se dotýká země ve třech místech, a to na hlavičce první kosti nártní, na hlavičce páté nártní kosti a na spodním patním hrbolu. Tato klenba nemá u všech lidí stejný tvar, někdo ji může mít vysokou, někdo nízkou. Zároveň tato klenba nemusí mít stále stejný tvar, časem se může změnit.
Klenby chodidla se významně podílejí na pohybu člověka, umožňují mu pohodlnou chůzi i na tvrdé podložce, protože tlumí otřesy při chůzi. Klenby také chrání měkké části chodidla a zároveň určují i velikost a tvar nášlapné části chodidla.
V naší poradně s názvem SILNE POCENI PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Již delší dobu trpím silnějším pocením Minulý rok jsem měl z nemocí srdeční arytmii a plícní embolii. Letos jsem měl epileptický záchvat. Je mi 61let již nepracuji a vyřizuji si předčasný duchod. Taky mi přiznali 1.stupen invalidního duchodu. Příklad při teplotě venku 18 stupnu jsem byl v restauraci a potil jsem se hodně na obličeji a zádech. S léku užívám cordarone godasal a coryol. Jaké jsou možnosti nápravy? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zvýšená míra pocení u vás přichází zřejmě věkem. Jak stárnete, tak orgány v těle fungují jinak než za mlada. Může u vás docházet k nadměrné produkci hormonů, které způsobují pocení bez fyzické příčiny. O přesné určení důvodu vašeho pocení se může pokusit váš praktický lékař ve spolupráci s odborníky, ke kterým vás pošle na vyšetření. Slovo pokusit je zde na místě, protože v některých případech se nepodaří určit příčiny. Pak přichází na řadu režimová opatření:
- Pomoci si můžete vhodným spodním funkčním prádlem, vidět ho můžete zde: http://www.zbozi.cz/hledani…
- Dále proti pocení můžete bojovat ochlazením proudícím vzduchem, například ovívání novinami, či vějířem, popřípadě ventilátorem.
- Malá příruční osuška vám umožní otřít pot na hlavě, což urychlí odpar a zrychlí ochlazení těla.
- Některá jídla a nápoje mohou podporovat pocení, proto byste se měl vyvarovat pití jakýchkoli studených nápojů, alkoholu, kávy a čajů. Z jídel pak omezit kořeněná jídla, ostré papriky, tučné mléčné výrobky, slaná jídla a tučná jídla.
- Na potlačení pocení pomáhají tyto potraviny: čistá voda, které se pije okolo tří litrů denně, dále pak nízkotučné mléko, nízkotučné potraviny obsahující vápník, ovoce a zelenina vyjma cibule a česneku, olivový olej a vitamíny řady B.
Měňavka úplavičná (Entamoeba histolytica) patří mezi prvoky. U člověka se vyskytuje ve dvou formách (životních stadiích) a způsobuje takzvanou měňavkovou úplavici, postihující trávicí ústrojí. Agresivnější typy napadají i jiné orgány, v takovém případě se hovoří o extraintestinální (mimostřevní) amébóze. Měňavková úplavice se nejvíce vyskytuje v rozvojových zemích a v místech se špatnými hygienickými podmínkami. Entamoeba histolytica se přenáší fekálně-orální cestou ze znečištěných potravin a vody. Při pozření je prvok měňavky úplavičné zapouzdřen do cysty. Díky tomu je chráněn před poškozením žaludečními šťávami, a tak projde do tenkého střeva. Tady cysta praská a uvolňují se z ní stadia zvaná trofozoiti, která putují do tlustého střeva, kde se živí místními bakteriemi. Následně se opět zapouzdří do cyst, kterými se prvoci dostávají ve stolici ven z organismu. Pokud je však prvoků více, zůstanou v organismu a přichytí se na střevní stěnu. Odtud mohou dále pronikat krevní cestou i do dalších orgánů (plíce, játra, mozek a další) a působit vznik dalších lézí. Akutní infekce se projevuje křečovitými bolestmi břicha a těžkými průjmy. V případě, že měňavka napadla i jiné orgány, hrozí abscesy jater (dutiny vyplněné hnisem), zánět plicní tkáně a zánět mozku. Tyto komplikace bývají vzácné, ale pokud nastanou, je nakažený ohrožen na životě.
Žlučník je vakovitá výchlipka dlouhá 7–10 cm s kapacitou kolem 50 ml. Slouží jako rezervoár žluče a jako tlakový regulátor celého systému žlučových cest. Je umístěn na spodní ploše jater těsně pod pravým obloukem žeberním. Žluč je ze žlučníku vypuzována jeho smrštěním a reaguje tak na různé podněty související s příjmem jídla. Odchází žlučníkovým vývodem, který se spojuje se společným jaterním vývodem ve žlučový vývod. Ten pak ústí společně s vývodem ze slinivky břišní otvorem do části tenkého střeva za žaludkem, a to do dvanácterníku. Žlučník je orgán, který nám pomáhá při trávení jídel s vysokým obsahem tuků.
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidského těla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidského těla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahřátým cytostatickým roztokem je praxí stanoven cca na 90 minut. (Více informací na www.surgicaloncology.com nebo www.peritonectomy.com)
Zařízení pro laváž zajišťuje sterilní recirkulaci roztoku požadovaným průtokem, udržuje teplotu recirkulovaného roztoku v břišní dutině na teplotě blízké 43 °C, filtraci roztoku od koagul eventuálně od ostatních malých částeček tukových a jiných tkání. Bezpečnost je zajištěna monitorováním jednotlivých parametrů nezávislými měřicími systémy. Speciální sterilní lavážní sety jsou propojeny hermeticky a zajišťují pomocí přístroje recirkulaci cytostatického roztoku z přístroje do pacienta a zpět.
Slinivka břišní se nenachází v dutině břišní, ale přímo za břišní dutinou mezi žaludkem a velkými břišními cévami. Tento orgán trávicí soustavy je asi 28 cm dlouhý, přičemž se dělí na hlavu (caput), tělo (corpus) a ocas (cauda). Produkty slinivky břišní jsou odváděny do tenkého střeva, konkrétně do dvanáctníku. Zde se setkávají s potravou zpracovanou v žaludku a podílejí se na jejím dalším zpracování a chemickém trávení.
Slinivka břišní je podvojná žláza, to znamená, že plní jak funkci žlázy s vnitřní sekrecí (účastní se na tvorbě hormonů inzulinu, glukagonu a dalších látek), tak funkci žlázy s vnější sekrecí (produkuje tripsin, lipázu a amylázu). Slinivka je jednoduše nezastupitelným producentem důležitých hormonů, dále pak také štěpí tuky, složité cukry a bílkoviny pomocí enzymů.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolní končetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
Jak již bylo výše uvedeno, krční mandle rostou zároveň s tím, jak roste dítě. Největší velikosti dosahují mandle kolem 7. roku věku dítěte. Zhruba do 10 let věku dítěte se pak postupně zmenšují. Pokud se mandle zvětší, je to známka zánětu nebo onemocnění, neznamená to, že by mandle dorůstaly.
