ANATOMIE LIDSKÉHO TĚLA VNITŘNOSTI CO JSOU PANVIČKY
Vnitřní orgány lidského těla tvoří dokonale propojený systém, který nepřetržitě pracuje na udržení života, zdraví a rovnováhy. Každý orgán má svou jedinečnou funkci – od srdce, které pumpuje krev, přes játra filtrující toxiny, až po mozek řídící všechny naše vědomé i nevědomé procesy. Přestože většinu z nich nevidíme a často si jejich existenci uvědomíme až ve chvíli, kdy přestanou správně fungovat, hrají klíčovou roli v každodenním chodu celého organismu. Tento článek vás provede nejdůležitějšími vnitřními orgány, jejich funkcemi, vzájemnými souvislostmi i tím, jak o ně pečovat, aby vám dobře sloužily po celý život.
Anatomielidskéhotěla
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidskéhotěla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidskéhotěla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu.
Vnitřnosti patří mezi potraviny s nejvyšším obsahem purinů v běžném jídelníčku. Hodnoty jsou uvedeny v mg purinů na 100 g syrové potraviny. Nejde o doporučenou porci. U této skupiny potravin má i malé množství významný klinický dopad.
Z praxe vyplývá, že právě vnitřnosti a pokrmy z nich připravované bývají častým spouštěčem záchvatů dny, zejména při svátečním, víkendovém nebo večerním režimu.
Potravina
Obsah purinů (mg / 100 g)
Praktická poznámka
Hovězí játra
300
vysoké riziko i v malé porci
Vepřová játra
290
nevhodné při záchvatu
Kuřecí játra
245
vysoká purinová zátěž
Kachní játra
260
rizikové při opakování
Husí játra
270
velmi vysoké riziko
Hovězí ledviny
260
nevhodné v akutní fázi
Vepřové ledviny
255
vysoká purinová zátěž
Telecí ledviny
240
rizikové při opakování
Hovězí srdce
220
středně vysoké riziko
Vepřové srdce
210
nevhodné večer
Kuřecí srdce
190
rizikové při časté konzumaci
Hovězí jazyk
160
střední purinová zátěž
Vepřový jazyk
170
vyšší riziko při opakování
Hovězí plíce
180
nevhodné při záchvatu
Vepřové plíce
175
vyšší purinová zátěž
Hovězí slezina
230
vysoké riziko
Vepřová slezina
225
nevhodné při akutní fázi
Dršťky hovězí
180
středně vysoké riziko
Dršťky vepřové
175
rizikové při opakování
Paštika játrová domácí
190
koncentrovaný zdroj purinů
Paštika játrová průmyslová
200
rizikové i v malé porci
Vývar z vnitřností
350
koncentrovaný purinový extrakt
Silný masový vývar z kostí a vnitřností
400
velmi vysoké riziko
Vnitřnosti mají vysoký obsah purinů i při malé porci.
Vývary z vnitřností představují extrémně koncentrovaný zdroj purinů.
V akutní fázi dny se konzumace vnitřností neosvědčuje.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Lymfatický (mízní) systém je nedílnou součástí imunitního systému a funguje jako přirozená čisticí síť organismu. Jeho hlavním úkolem je odvádět z těla přebytečné tekutiny, toxiny, zplodiny metabolismu, bakterie a další škodliviny, které vznikají jak vnitřními procesy, tak působením vnějšího prostředí.
Lymfatická soustava se skládá z lymfatických cév, lymfatických uzlin a specializovaných orgánů, mezi které patří brzlík, slezina, mandle a kostní dřeň. Lymfa proudí jednosměrným tokem směrem k srdci a na rozdíl od krve nemá vlastní pumpu – její pohyb je závislý především na svalové aktivitě, dýchání a pohybu těla.
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidskéhotěla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
V naší poradně s názvem SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Davidd.
Cetl jsem ze to syfilis nebude ale nejsem si jisty mel sem nechraneny styk s klukem ale oba poprve njkdy to s nikym jeste nedelal on zadnymi znamkami o pohlavne prenosnych nemocech nema ja sem mel na penise uz tak rok malou bulku asi zvetsena zlazka doktor na to ani nic nerikal ale z niceho nic se to trochu zvetsilo a kdyz sem to mackal tak to bolelo a vylezl bily hnis.potom sem to nemackal a jen to mazu framikoinem vred tam mam uz asi 2-3 tydny je podstatne uz mensi ale newim zda to nemuze byt ten syfilis. K lékaři se bojím je mi 15 let.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být i tukový nádorek - lipom, který je normálně neškodný. Tím, jak jsi to mačkal tak se to zanítilo a dopadlo to, jak to vidíš teď. Framykoin je dobrá léčba a mělo by se to ustálit. Při tom vymáčknutí asi ještě něco zbylo a nyní se to zapouzdřuje, proto je to začervenalé. Když bys to chtěl úplně odstranit, tak se to dělá chirurgicky s minimální jizvou. Zajdi si na kožní a nech si to ošetřit. Penis a varlata jsou běžnými součástmi lidskéhotěla a lékař k nim přistupuje, stejně jako by to byla ruka nebo jiná část těla. Stejně tak bys to měl chápat i ty. Mít pěkný penis a varlata se ti do budoucna určitě hodí, takže to stojí za to odhodlání, jít s tím ke kožnímu lékaři.
V naší poradně s názvem AMPUTACE PENISU A JEHO NAHRAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Lhoták.
Dobrý den.
Před léty jsem podstoupil obřízku a od té doby mám na žaludu bílé fleky a pod žaludem bílou kůži která mi občas při styku a při orálu praskne a značně začne pálit a je po příjemných chvílích a proto se tímto ptám jestli je možno nějak léčit, nebo penis(část) nahradit jiným i když mi je již 70 let a vše jinak ještě funguje.
Předem děkuji za odpověď, Lhoták Milan.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Absolvovat obřízku v dospělém věku je holý nesmysl a na svém případu vidíte následky takové hloupé volby. Obřízka je nepřirozený zásah do lidskéhotěla, ať se udělá v jakémkoliv věku. Pokud není indikována fimózou, tak je její provádění absolutně proti přírodě a hyzdí mužské penisy.
Náhrada ztracené předkožky není možná, protože není z čeho brát potřebnou tkáň, kterou by se nahradila původní předkožka. Vaše představa uříznout kus vašeho obřezaného penisu a nehrazení za penis někoho jiného, nebo jinou tkání z vašeho těla, je volba hodná šíleného masochisty, která nepovede k ničemu jinému, než k úplné ztrátě penisu a jeho sexuální funkčnosti.
Buďte rád, že vám penis dobře stojí a vše funguje a nesnažte se si ho více poničit dalšími chirurgickými zásahy.
Pokud máte na žaludu bílé fleky, tak je potřeba vyšetřit jejich příčinu, protože obřízka jako taková nemá vliv na jejich vznik. Domluvte se s lékařem v kožní ambulanci na optimálním řešení vaší situace.
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomie žlučníku a žlučových cest.
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Draslík je jedním z hlavních iontů lidskéhotěla a je nezbytný pro správné fungování nervosvalového převodu (v srdci, kosterních svalech i v zažívacím traktu). Jeho nedostatek i nadbytek v krvi je nebezpečný, neboť může v extrémním případě vést k ochrnutí svalů a náhlé smrti. Draslík se nachází ve všech buňkách lidskéhotěla a je mnohem více obsažen uvnitř buněk než mimo ně – v krevní plazmě.
Normální hladina draslíku v krvi je 3,8–5,4 mmol/l. Při hladině > 5,4 mmol/l mluvíme o hyperkalémii a hladina > 6,5 mmol/l je urgentní stav, kdy je třeba rychle jednat, neboť pacient je bezprostředně ohrožen na životě.
Hyperkalémie je potenciálně život ohrožující poruchou, neboť může vyvolat závažné srdeční arytmie až náhlou zástavu srdce. Zrádné je, že příznaky hyperkalémie jsou mírné, a tak často bývá odhalena laboratorním nálezem. Vznikem hyperkalémie jsou ohroženi hlavně nemocní s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení umělou ledvinou a z nich nejvíce ti, kteří již nemočí. Draslík je totiž za normálních okolností z těla vylučován hlavně močí. Příznaky hyperkalémie jsou nenápadné, někdy mohou i chybět. Nejčastější jsou svalové obtíže: slabost, únava, brnění kolem úst, trnutí jazyka, obrny nebo bušení srdce. Při nálezu hyperkalémie je vhodné natočit elektrokardiografickou (EKG) křivku, a pokud jsou přítomny poruchy rytmu, je nutno okamžitě hladinu draslíku snížit. Ovšem i v případech hyperkalémie, kdy poruchy rytmu přítomny dosud nejsou, je nutné provést opatření vedoucí k úpravě hladin draslíku v krvi. Nejvíce ohroženi jsou lidé s nedostatečností ledvin, zvláště pak pacienti léčení dialýzou a z nich především ti, kteří již nemočí.
Nemocní s hyperkalémií nebo s rizikem jejího vzniku musí co nejvíce omezit příjem draslíku dietou a vyvarovat se léků zvyšujících jeho hladinu (amilorid, triamteren, spironolakton, ACE inhibitory, AT II. antagonisté, nesteroidní antirevmatika, trimetoprim, cisplatina, cyklosporin A, pentamidin – příklady firemních názvů: Amicloton, Biseptol, Gopten, Ibalgin, Losartan, Lozap, Kalnormin, Micardis, Prestarium, Verospiron a podobně). V léčbě hyperkalémie se podává nitrožilně kalcium (chrání srdce proti vzniku arytmie) a furosemid (zvyšuje vylučování draslíku močí). Účinnou, ale krátkodobě působící metodou je podpora vstupu draslíku do buněk podáním glukózy a inzulínu nitrožilně a zmírněním kyselosti vnitřního prostředí pomocí bikarbonátu. Dlouhodobější efekt má podávání iontoměničů (Calcium Resonium), tedy látek, které pomáhají vylučovat draslík ve zvýšené míře stolicí. Těžká hyperkalémie je indikací k okamžitému provedení dialýzy, což je nejspolehlivější a nejrychlejší metoda léčby hyperkalémie. Hyperkalémie může být životu nebezpečná vyvoláním srdeční arytmie až náhlé smrti.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidskéhotěla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEMELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Kollnerová.
Chci se optat, zda škodí nějakým způsobem užívání křemeliny při Warfarinu. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemelina alias diatomit je sypká hornina, která je tvořena především opálovými schránkami rozsivek a jílem. Pro lidské zdraví je prospěšná zejména tím, že zpevňuje vápenné části lidskéhotěla, jako jsou zuby, kosti, nehty, vlasy a kůže. Někdy bývá použita i pro snížení hladiny cholesterolu a k neutralizaci pH v případě překyselení organismu.
Co se týče společného užívání s Warfarinem, tak tato kombinace nebyla doposud vědecky zkoumána. Proto je nezbytné, aby po započetí užívání křemeliny byl proveden kontrolní odběr krve na určení její srážlivosti (Quickův test). Tento test srážlivosti krve by se měl opakovat jednou za měsíc po celou dobu užívání Warfarinu a křemeliny.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidskéhotěla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní.
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den má dcera 14let má glYkemii 4.8 nalačno ráno . Je tato hodnota v normě dekuji LM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze hladiny cukru v krvi vyšší než 4,8 jsou potenciálním časným signálem zhoršené schopnosti lidskéhotěla zvládat požitý cukr a později mohou být spojeny s vyšší pravděpodobností pro vznik diabetes.
Pokud by výsledky krevního cukru nalačno byly vyšší než 4,8, může být nutné další vyhodnocení glykemického stavu, aby se vyloučil „prediabetický“ stav. Název „prediabetický“ je zastřešující termín používaný k popisu řady lékařských termínů zahrnujících hyperglykémii nalačno, inzulínovou rezistenci, zhoršenou toleranci glukózy atd.
Vnitřní orgány v lidském těle jsou uloženy v hrudníku (srdce, plíce), v dutině břišní (žaludek, játra, slinivka, střeva, slezina) a v pánvi (močový měchýř, pohlavní orgány).
Jaké orgány patří mezi orgány v břiše?
Mezi hlavní orgány v břiše patří žaludek, tenké a tlusté střevo, játra, slinivka břišní, slezina, ledviny a žlučník.
Kde je uložena slinivka břišní?
Slinivka – umístění v těle je v horní části břicha za žaludkem, v blízkosti dvanáctníku. Její poloha vysvětluje typickou bolest v nadbřišku při onemocnění pankreatu.
Kde se nachází játra v lidském těle?
Uložení jater v lidském těle je v pravé horní části břišní dutiny pod bránicí. Játra jsou největším vnitřním orgánem a mají zásadní metabolické a detoxikační funkce.
K čemu slouží slezina?
Slezina funguje jako krevní filtr, podílí se na imunitní obraně a recyklaci červených krvinek. Není nezbytná k přežití, ale má významnou podpůrnou roli.
Jaký je rozdíl mezi anatomií a fyziologií?
Anatomie člověka – orgány popisuje jejich tvar a umístění, zatímco fyziologie se zabývá tím, jak jednotlivé orgány pracují a jaké mají funkce.
Proč je důležité znát umístění vnitřních orgánů?
Znalost umístění orgánů v lidském těle pomáhá lépe porozumět bolestem, příznakům nemocí a usnadňuje komunikaci s lékařem při diagnostice.
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky?
Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožka svrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Účinky vitamínů skupiny B nelze sloučit do jedné položky. Zde je tedy výčet účinků jednotlivých vitamínů.
B1 (thiamin): Zpevňuje nervstvo a svalstvo. Je důležitý pro metabolismus cukrů, udržuje potřebnou hladinu kyslíku v krvi (napomáhá tak k buněčné oxidaci a optimálnímu využití energie). Nedostatek způsobuje nemoc beri-beri (zánět kloubů a svalů). Důležitou roli hraje v metabolismu sacharidů.
Kde se vyskytuje: kvasnice, luštěniny, klíčky, oříšky, vnitřnosti, ovesné vločky, zelenina
B2 (riboflavin): Nazývá se také růstový vitamín. Jeho spotřeba stoupá ve stresových situacích. Z těla se vylučuje převážně močí, ale může i potem. Nedostatek, ale i nadbytek způsobuje otoky na rtech, jazyku, záněty očních spojivek. Důležitou roli hraje při nitrobuněčném dýchání.
Kde se vyskytuje: vnitřnosti, droždí, vejce, pivo
B3 (niacin): Je nezbytně potřebný při tvorbě energie v buňkách a je důležitý při srdeční, nervové a svalové činnosti a při udržování zdravé kůže a dobrého fungování trávicího traktu. Nedostatek B3 může vést k pelagře, nemoci charakterizované postižením kůže, problémy s trávením a duševní poruchou.
Kde se vyskytuje: mléčné výrobky, drůbež, ryby, libové maso, ořechy a vejce
B5 (kyselina pantothenová - acidum panthotenicum): Kyselina pantotenová patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě. Je důležitou složkou metabolismu. U člověka nejsou nemoci z nedostatku známé. Konjugát kyseliny pantothenové je růstovým faktorem pro některé mikroorganismy.
Kde se vyskytuje: v každé živé hmotě; nejbohatší zdroj: vnitřnosti, droždí, žloutek, čerstvá zelenina
B6 (pyridoxin): Je rozpustný ve vodě. Udržuje činnost ústředního svalstva, má zklidňující účinky, podporuje tvorbu krvinek a ukládání tuků.
Kde se vyskytuje: sýry, mléko, droždí, obilné klíčky, celozrnný chléb
B9 (kyselina pteroylglutamová - kyselina listová - acidum folicum): Kyselina rozpustná ve vodě. V malé míře je syntetizovaná střevními bakteriemi. Její nedostatek se projevuje zhoršením krevního obrazu, účastní se důležitých metabolických dějů. Synergicky s kyselinou listovou působí vitamín B12.
Kde se vyskytuje: čerstvá listová zelenina, játra, maso, vejce
B12 (kobalamin): Je součástí enzymů, podporuje tvorbu krve a je nezbytný pro tvorbu DNA. Vzácně se nachází i v rostlinném materiálu. Zaniká během přípravy potravin.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Mezi časté nemoci ledvin patří glomerulonefritidy, zánětlivé onemocnění ledvin postihující především glomerulus. Glomerulus je klubíčko krevních kapilár, kterým protéká krev a pod vysokým tlakem se filtruje.
Příznaky glomerulonefritidy mohou být různé. Mohou být nespecifické, jako vysoký krevní tlak, zvracení, únava, zvýšená teplota a otoky víček. Pro mnoho lidí je však první známkou, že se něco děje, až výsledek rozboru moči a krve. Pokud jsou totiž glomeruly poškozeny, lékař může v moči najít malé množství krve nebo bílkovin, které by se do ní u zdravého člověka neměly dostat. Při větším poškození je moč zbarvena až do červena, nebo je normální barvy, ale zakalená. Další známkou glomerulonefritidy je nižší množství moči, než je obvyklé. Například pacient několik dnů vůbec nemočí. Pokud se tyto problémy vyskytnou, lékař odebere krev a moč na potvrzení zánětlivých ukazatelů. Dále provede test funkce ledvin, který ukáže, zda ledvina filtruje krev méně, než je norma. Pro definitivní potvrzení diagnózy glomerulonefritidy je však třeba provést biopsii ledviny, což je napíchnutí ledvinové tkáně tenkou jehlou a odebrání vzorku k mikroskopickému rozboru.
Léčba akutní glomerulonefritidy spočívá zejména v klidu na lůžku, konzumaci jídla se sníženým obsahem soli, dále ve vyváženém příjmu tekutin, který nadměrně nezatěžuje ledviny, a užívání léků na snížení krevního tlak. Při nedostatečném močení jsou podávána diuretika. Po několika týdnech až měsících se ledviny většinou plně zhojí a nevykazují známky poškození. Léčba chronické glomerulonefritidy trvá velmi dlouho, často i několik let. Pacient má volný pohybový režim, ale vyhýbá se nadměrné fyzické zátěži. Z léků jsou mu podávány kortikosteroidy, cyklosporin a cyklofosfamid, které snižují imunitní odpověď těla. Většinou je vyžadována dieta s nízkým obsahem bílkovin a tuků. Dieta s nízkým přísunem soli se ordinuje pouze při vysokém krevním tlaku.
Pyelonefritida
Pyelonefritida je definována jako infekční zánět ledvin, přesněji ledvinné tkáně a pánvičky. Nejčastěji jde o vzestupnou infekci, kdy dochází ke stoupání patogenních bakterií z nižších částí močového traktu.
Příznaky zánětu ledvin zahrnují široké spektrum potíží, zejména řezavé bolesti při močení, odborně dysurie, dále bolesti v zádech vyzařující na stranu postižené ledviny, vysokou horečku s třesavkou, bolesti hlavy, zvracení a poklepovou bolestivost v místě zasaženého orgánu.
Léčba zánětu ledvin se dělí podle stadia onemocnění. Nekomplikované záněty ledvin nevyžadující hospitalizaci se obvykle léčí ambulantně podáváním antibiotik, především amoxicilinu a ampicilinu.
V naší poradně s názvem RAKOVINA DUTINY ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
Od dětství mám na jazyku samou ryhu, jak porezany, i kraje jazyka,nikdy mi nikdo nedokázal vysvetlit proč a z čeho to mám,samozřejmě čím sem starší je to o něco horší.Děkuji za odpověď .
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná medicína zatím nezná příčinu vytvoření hlubokých rýh na jazyku a proto vám to ani nemohl nikdo vysvětlit. Popraskaný jazyk je to genetická varianta lidského vývoje, která je z lékařského hlediska neškodná a takto vytvarovaný jazyk není nijak nemocný. Občas se může vyskytnout problém se zápachem z úst, což vyřeší důkladnější čištění povrchu jazyka zubním kartáčkem. Zde jsou fotografie, abychom se ujistili, že se bavíme o stejné věci https://www.google.cz/image…
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
zdravím ,můzu sladit erythritolem a přidávat ho do jídla ,když mám zvýšenou hladinu kyseliny močové,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erythritol je běžně používané přírodní polyolové sladidlo s minimálními účinky na markery lidského zdraví. Vysoké dávky (vyšší než 20 g) mohou mít za následek průjem a gastrointestinální příznaky. Celkově se zdá, že erythritol je neškodné, netoxické sladidlo bez negativních účinků na lidské zdraví.
Existují určité náznaky, že chronický příjem vysokých dávek erythritolu může být spojen s vyššími hladinami kyseliny močové a triglyceridů, ale studie na lidech ukázaly, že neexistuje žádný účinek při akutní, subchronické nebo chronické expozici erythritolu.
Sladidlo normálně používejte a zůstaňte v kontaktu s lékařem a nechte si pravidelně kontrolovat kyselinu močovou.
Jedná se o zevrubnou publikaci o rostlinách – je zde představeno celkem 88 druhů. Kniha je velice dobře zpracována, ale obsahuje i spoustu informací, které by stály za to rozvést blíže. Pak by však kniha měla neskutečný rozsah. Je to velmi dobrý domácí lékař a herbář rostlin, které nám pomohou, když bojujeme s nemocemi. Je přínosem pro každého, kdo si chce rozšířit svou knihovničku o opravdu dobrou knihu nebo herbář. Jsou zde srozumitelně shrnuté vlastnosti přírodních prostředků, které můžeme využít v boji proti mikroorganismům nebo plísním i virům či bakteriím.
První část knihy se věnuje problematice rezistence na antibiotika, což je velice zajímavé čtení, které člověku umožní lépe a kvalitněji se zajímat o své zdraví a hledat v rámci svých možností i jiné alternativy přírodní medicíny a důkladně promýšlet, jak si zachovat zdravý imunitní systém. Vedle historie zde naleznete poučení o imunitním systému, mikroorganismech a nemocích, o domácí výrobě různých čajů či tinktur. Najdete zde i porovnání se syntetickými antibiotiky, která mají vedlejší účinky neurotické, ale i zmínku o alergiích, poškození ledvin a jiné zajímavé informace.
Druhá část knihy je v podstatě seznamem 88 přírodních antibiotik, která můžeme s úspěchem použít pro přírodní léčení. Mnohá z nich jsou již pro své silné účinky dobře známa (med, křen, zázvor), jiné sice známe, ale netušíme, jak přesně je pro sebe využít (skořice, hřebíček, čekanka – cikorková káva, lopuch, merlík, papája). Je zde i řada rostlin, které jsou u nás skoro neznámé, především z Indie a Jižní Ameriky (mutanba, picao preto nebo parijata). Kniha je úžasným čtením pro každého milovníka rostlin a přírody, je tu množství zajímavostí i jiných způsobů využití rostlin. Navíc jednoduché recepty na tinktury nebo odvary se stručným návodem k použití přímo lákají k tomu, abychom opravdu ve chvíli nouze zkusili nejprve sáhnout do přírodní lékárny. Ať už ve formě mastí, čajů, koupelí, lihových nápojů, či svařeného červeného vína s kořením, ale třeba i v podobě vonných olejů.
Třetí část tvoří rejstřík, ve kterém snadno a rychle najdete nejen konkrétní nemoc, která vás trápí, ale také konkrétní mikroorganismus. Následně si v knize snadno zpětně dohledáte ty správné bylinky a přírodní prostředky, které můžete s úspěchem použít.
Publikace je tedy dokonalým domácím lékařem, s nímž se můžete poradit ve chvílích, kdy jste nemocní a hledáte nikoliv volbu poslední instance (chemická antibiotika), ale ještě je čas na nějakou jinou cestu.
V naší poradně s názvem CO JÍST A NEJÍST PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maderova.
Manžel má cukrovku 2typu nyní bere jen prášky .Snažím se připravovat vše podle jídelníčku od lékařky .neustále se hádáme kolik má jíst množství masa.Já jedu podle receptu mu řekla lékařka ,že masa může kolik chce, takže ji kolik chce a nebo po svačině si dá jen tak bez ničeho, že má ještě hlad .No na co je pak ta váha napsaná.předem děkuji za odpověď. zdraví Mad.
.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdravotní sestra.
Dobrý den,
chápu, že vás to doma trápí – u cukrovky je strava opravdu důležitá a není jednoduché se na ní shodnout. Zkusím vám to vysvětlit co nejvíc prakticky, jak to běžně říkáme pacientům.
To, co řekla paní doktorka, že „masa může kolik chce“, se často myslí trochu jinak, než jak to zní. Neznamená to úplně bez omezení.
Maso totiž sice téměř nezvyšuje hladinu cukru v krvi, ale:
– obsahuje hodně energie (kalorií),
– při větším množství může vést k přibírání,
– a tím se cukrovka může zhoršovat.
Proto se v praxi doporučuje spíš rozumné množství, ne neomezené.
Jak to nastavit v běžném dni
Z praxe se osvědčuje:
– hlavní jídlo: cca 100–150 g masa na porci
– vybírat spíše:
› kuřecí, krůtí, ryby
› libové hovězí
– omezovat:
› tučné maso, uzeniny, smažené pokrmy
Pokud má manžel po jídle hlad, většinou není řešení přidat maso, ale spíš:
– zvětšit podíl zeleniny (ta zasytí a nezvedá cukr),
– případně upravit skladbu jídla (např. přidat trochu komplexních sacharidů – dle doporučení lékaře).
Důležitá věc, která často uniká
To „uzobávání masa“ mezi jídly (jen tak po svačině) není ideální, protože:
– tělo nemá pravidelný režim,
– zvyšuje se celkový příjem energie,
– může to zhoršit kompenzaci cukrovky i váhu.
Proč tedy ta váha?
Máte pravdu – vážení porcí má smysl. Pomáhá udržet:
– stabilní příjem energie,
– lepší kontrolu hmotnosti,
– a tím i lepší hodnoty cukru.
Z lidského hlediska – často se v praxi setkávám s tím, že pacient slyší „můžeš maso“ a vezme si z toho „můžu kolik chci“. Není to výjimečné. Možná by pomohlo, kdybyste si to společně znovu ujasnili s lékařkou nebo nutriční terapeutkou – někdy to od odborníka vezme pacient přece jen jinak než od partnera.
Děláte to dobře, že se snažíte vařit podle doporučení. Jen je potřeba najít kompromis, který bude pro manžela přijatelný a zároveň zdravotně bezpečný.
Kdybyste chtěla, můžu vám navrhnout konkrétní jídelníček nebo ukázkové porce, které dobře fungují u diabetiků.
Diffusil H Forte je dezinfekční kožní sprej určený pro hubení vši dětské a muňky ve vlasech a ochlupení lidskéhotěla. Díky novému složení a látce carbaryl 1% hm přípravek účinně působí proti vši dětské. Přípravek Diffusil H Forte je zařazen do specifického léčebného programu. Cílem tohoto programu je poskytnout obyvatelům ČR přípravek k hubení vši dětské, která je rezistentní k přípravkům obsahující malathion, permethrin a d-phenothrin. Přípravky s carbarylem a s obdobným složením jsou již několik let registrovány a používány v zemích Evropské unie, aniž by byly zaznamenány vedlejší účinky. Přípravek Diffusil H Forte může být aplikován na dospělé i děti. Používá se pouze v případech, že jsou nalezeny živé vši a muňky. Desinfekční účinek spočívá v zahubení parazitického hmyzu na povrchu lidskéhotěla. Bez insekticidů, na bázi silikonových a přírodních olejů.
Léčbu Diffusilem je vhodné doplnit o koupel vlasů v octě, která se provede vždy před každou aplikací tohoto přípravku. Je to proto, že Diffusil skvěle zahubí vylíhnuté vši, ale nikoliv hnidy, protože neprostoupí přes jejich ochrannou krustu. Na ní je expertem jablečný ocet, který obal hnid rozpouští a umožní tak vniknutí Diffusilu.
Přítomnost leukocytů v moči je častým nálezem u karcinomů močových cest nebo genitálií. Pokud již máte rakovinu a vaše hladiny jsou náhodou zvýšené, váš lékař bude pravděpodobně nadále kontrolovat hladiny leukocytů v moči jako způsob sledování progrese onemocnění a také reakce vašeho těla na léčbu.
Rakovina močových cest
Nádory horních močových cest jsou poměrně vzácné. Když moč obsahuje vysoké procento škodlivých chemikálií, rakovina může růst v ledvinách nebo močovodech. Nejběžnější ze všech nádorů horních močových cest jsou ty, které se nacházejí v ledvinné pánvičce a ledvinných kalichách. Rakovina močovodů tvoří asi čtvrtinu všech rakovin horních močových cest.
Nádory ledvinných kalichů, ledvinné pánvičky a močovodů začínají ve vrstvě tkáně, která vystýlá močový měchýř a horní močové cesty, zvané urotel. Rakovina, která začíná v urotelu, se nazývá uroteliální (nebo přechodná buněčná) rakovina. Toto je také nejběžnější typ rakoviny nalezený v močovém měchýři. Protože mnoho orgánů v močovém systému sdílí společné buňky, rakoviny nalezené v těchto orgánech často vypadají a působí podobně.
Urotel je zvláštní tím, že bobtná a zmenšuje se, aby protlačil moč močovými cestami. Protože je v přímém kontaktu s močí, je tato výstelka vystavena chemikáliím (karcinogenům), které ledviny odfiltrují z krve. Tyto chemikálie mohou způsobit, že se buňky změní a vymknou kontrole jako rakovina.
Vzhledem k tomu, že močový měchýř ukládá moč, může být vystaven většímu riziku rakoviny než jiné části horního traktu. Jeho buňky jsou vystaveny škodlivým látkám delší dobu. Rakovina močového měchýře je jednou z nejčastějších malignit močových cest. Karcinom močového měchýře tvoří 7 % všech maligních nádorů u mužů a 4 % u žen, přičemž většinu tvoří muži starší 60 let. Devadesát pět procent těchto nádorů jsou karcinomy z přechodných buněk, zbytek tvoří směs spinocelulárního karcinomu, adenoskvamózního karcinomu a vzácného sarkomu. Sedmdesát procent karcinomů z přechodných buněk močového měchýře jsou povrchové, papilární nádory. Pouze 5 % pacientů s takovými nádory zemře na své onemocnění do 5 let po diagnóze, i když u 50 % se vyvine jiný nádor močového měchýře, obvykle stejného povrchového typu nízkého stupně. Mnoho z těchto pacientů podstupuje kontrolní cystoskopii v 3-6měsíčních intervalech. Zbývajících 30 % nádorů močového měchýře je invazivních. Tito pacienti jsou léčeni chirurgickým zákrokem, chemoterapií nebo kombinací obou.
Rakovina genitálií
Genitální rakoviny zahrnují rakovinu vulvy, pochvy, děložního čípku, dělohy a vaječníků u žen a rakovinu penisu a varlat u mužů.
