Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidskéhotěla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidskéhotěla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
V naší poradně s názvem VODOVÉ PYTLKY POD OČIMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radoslava Matějíčová.
Dobrý den!
Moji mamince , které je 81 roků se objevily pod očima velké vodové pytliky. Můžete mi prosím poradit co je příčino a jak se jich zbavit? Děkuji Vám předem za radu a jsem s pozdravem.
Radoslava Matějíčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S postupem věku tělo již nefunguje tak dobře jako dřív. V takto pokročilém věku je možné, že došlo ke změně ve funkčnosti jater, která se obvykle projevují okolo očí. Určitě nejlépe pro svou maminku uděláte, když ji vezmete na vyšetření na gerontologii. Zde jsou specialisté připraveni pomoci lidem se stářím. Zejména mají zkušenosti s chováním a projevy lidskéhotěla v období vrcholné fáze lidského života. V tomto věku již raději neexperimentujte s radami z internetu a raději vsaďte na jistotu, protože by pak už nemusel být čas na případné nápravy neúspěšných řešení. Oddělení se jmenuje gerontologie a lékař se nazývá gerontolog nebo gerontoložka. Obvykle tato oddělení bývají v krajských městech.
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomiežlučníku a žlučových cest.
V naší poradně s názvem TO JE VÁŽNĚ... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucinka.
To je vážně hnus, co se tady řeší. Lidi, jaký červy? Nechcete mi říct, že to vážně někdo může mít v sobě? Je 21.století.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U nákazy parazitem nehraje vývoj společnosti žádnou roli. Parazit se do těla dostane obvykle orální cestou, zřídka pak prostřednictvím bodnutí od hmyzu nebo z kontaminovaného prostředí kůží a tělními otvory. Každé snědené syrové maso je potencionálním rizikem pro vstup parazita do lidskéhotěla. Syrové maso se dnes běžně konzumuje, obsahuje ho například suši, stejk, karpačo, tatarský biftek, sušené maso, atd. Parazit se v těle uhnízdí bez větších příznaků a nositel tak ani neví, že ho v sobě má.
Léky na žlučník uleví od nepříjemných bolestí v podžebří a pomohou odstranit chronickou zácpu způsobenou nedostatkem žluči ve střevě. Choleretikum také podporuje tvorbu vylučování žluče, čímž uvolňuje bolestivé křeče hladkého svalstva žlučníku. Pokud však pociťujete výrazné obtíže doprovázené nechutenstvím či brzkým pocitem plnosti, doporučuje se užívání choleretik spojit s vhodnou úpravou stravy (vynechání mastného, smaženého, příliš sladkého) a celkovou očistou organismu, která podrážděný žlučník zklidní. Kapky jsou jednou z nejoblíbenějších forem léků na žlučník u lidí, kteří neradi polykají tablety. Vyzkoušejte například Cholagol, který povzbuzuje tvorbu a vylučování žluči a zmírňuje křeče hladkého střeva a žlučových cest, má mírně projímavý účinek. Klasické obalené tablety, které rovněž podporují tvorbu žluči, uvolňují křeče a odstraňují chronickou zácpu. Zástupcem těchto tablet je Isochol. Tobolky se užívají o poznání lépe než tablety, výborný je Essentiale Forte pro prevenci tvorby žlučových kamenů.
Zde je seznam léků na žlučník, které lze volně koupit: léky na žlučník cena. Na tlumení bolesti žlučníku se používají analgetika - léky proti bolesti, například Valetol, Atalargin, APO-Ibuprofen Rapid, atd.
Jako doplněk k těmto lékům se doporučuje pití dostatečného množství žlučníkového čaje, především odvaru ze šalvěje či řepíku lékařského. Uvedené bylinky a čaje na žlučník však slouží spíše jako podpůrný prostředek při lehkých žlučníkových obtížích. V případě, že bolesti neustoupí do 5 dnů, je nutné léčbu konzultovat s lékařem, neboť se může jednat o závažný zánět žlučníku.
V naší poradně s názvem SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Davidd.
Cetl jsem ze to syfilis nebude ale nejsem si jisty mel sem nechraneny styk s klukem ale oba poprve njkdy to s nikym jeste nedelal on zadnymi znamkami o pohlavne prenosnych nemocech nema ja sem mel na penise uz tak rok malou bulku asi zvetsena zlazka doktor na to ani nic nerikal ale z niceho nic se to trochu zvetsilo a kdyz sem to mackal tak to bolelo a vylezl bily hnis.potom sem to nemackal a jen to mazu framikoinem vred tam mam uz asi 2-3 tydny je podstatne uz mensi ale newim zda to nemuze byt ten syfilis. K lékaři se bojím je mi 15 let. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být i tukový nádorek - lipom, který je normálně neškodný. Tím, jak jsi to mačkal tak se to zanítilo a dopadlo to, jak to vidíš teď. Framykoin je dobrá léčba a mělo by se to ustálit. Při tom vymáčknutí asi ještě něco zbylo a nyní se to zapouzdřuje, proto je to začervenalé. Když bys to chtěl úplně odstranit, tak se to dělá chirurgicky s minimální jizvou. Zajdi si na kožní a nech si to ošetřit. Penis a varlata jsou běžnými součástmi lidskéhotěla a lékař k nim přistupuje, stejně jako by to byla ruka nebo jiná část těla. Stejně tak bys to měl chápat i ty. Mít pěkný penis a varlata se ti do budoucna určitě hodí, takže to stojí za to odhodlání, jít s tím ke kožnímu lékaři.
V naší poradně s názvem AMPUTACE PENISU A JEHO NAHRAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Lhoták.
Dobrý den.
Před léty jsem podstoupil obřízku a od té doby mám na žaludu bílé fleky a pod žaludem bílou kůži která mi občas při styku a při orálu praskne a značně začne pálit a je po příjemných chvílích a proto se tímto ptám jestli je možno nějak léčit, nebo penis(část) nahradit jiným i když mi je již 70 let a vše jinak ještě funguje.
Předem děkuji za odpověď, Lhoták Milan.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Absolvovat obřízku v dospělém věku je holý nesmysl a na svém případu vidíte následky takové hloupé volby. Obřízka je nepřirozený zásah do lidskéhotěla, ať se udělá v jakémkoliv věku. Pokud není indikována fimózou, tak je její provádění absolutně proti přírodě a hyzdí mužské penisy.
Náhrada ztracené předkožky není možná, protože není z čeho brát potřebnou tkáň, kterou by se nahradila původní předkožka. Vaše představa uříznout kus vašeho obřezaného penisu a nehrazení za penis někoho jiného, nebo jinou tkání z vašeho těla, je volba hodná šíleného masochisty, která nepovede k ničemu jinému, než k úplné ztrátě penisu a jeho sexuální funkčnosti.
Buďte rád, že vám penis dobře stojí a vše funguje a nesnažte se si ho více poničit dalšími chirurgickými zásahy.
Pokud máte na žaludu bílé fleky, tak je potřeba vyšetřit jejich příčinu, protože obřízka jako taková nemá vliv na jejich vznik. Domluvte se s lékařem v kožní ambulanci na optimálním řešení vaší situace.
Laváž dutiny břišní je výplach dutiny břišní skrze pobřišnici. Cytostatická laváž dutiny břišní představuje novou metodu léčení pacientů při a po operačním výkonu, vyvinutou původně pro zhoubné nádory pobřišnice, ale v současné době je aplikována s dobrými výsledky i při jiných náročných operačních zákrocích. Během operačním výkonu dochází zpravidla při odstraňování nádoru k uvolnění buněk, které se mohou uchytit na zasažených plochách a následně dále růst. Navíc při operaci lze odstranit jen viditelné nádorové struktury, zatímco mikroskopické unikají pozornosti. Aby bylo zamezeno jejich novému růstu, je nutné zbytky nádorového onemocnění co nejdříve odstranit. Prozatím nejúčinnější metodou pro jejich likvidaci je tak metoda laváže břišní dutiny, nazývaná rovněž „hypertemická cytostatická intraperitoneální intraoperační laváž břišní dutiny“.
Vlastní princip laváže spočívá v naplnění břišní dutiny cytostatickým roztokem a udržování jeho teploty na hodnotě blízké 43 °C. Tím dochází k uplatnění dvou důležitých principů nutných ke zničení malých nádorových buněk. Jedná se o termotoxicitu a cytotoxicitu a jejich vzájemné působení s umocňujícím účinkem. A jaký je princip termotoxicity? Při zahřátí zdravé tkáně cytostatikem na teplotu blízkou 43 °C dochází k jejímu prokrvení ve snaze odvést přebytečné teplo, a tím také dojde k ochlazení cytostatického roztoku. Nádorová tkáň se, na rozdíl od zdravé tkáně, při zahřátí cytostatickým roztokem na teplotu blízkou 43 °C brání pokrytím svého povrchu ochrannou proteinovou vrstvou, neboť na rozdíl od zdravé tkáně by nedokázala nádorová tkáň odvést teplo, které by ji zničilo. Proteinová vrstva nádorovou tkáň však zviditelní imunologickému systému, který ji pak může identifikovat jako vetřelce a účinně proti ní bojovat (a to do doby, kdy je vystavena uvedenému teplotnímu působení). Cytotoxicita spočívá zejména v tom, že jsou používány koncentrace cytostatik až 1 000x vyšší než u klasické intravenózní ambulantní aplikace. Vzájemný účinek působení termotoxicity a cytotoxicity pak umožní, aby se cytostatický roztok dostal v nadprahové úrovni do všech částí lidskéhotěla (včetně nejjemnějších mozkových cévek), ve kterých má za úkol zničit nádorové buňky dříve, než dojde k získání jejich imunity proti cytostatickému roztoku. Tato doba je kritická a pohybuje se kolem 30 až 35 minut od začátku aplikace cytostatického roztoku. Vzhledem k přirozené termoregulaci lidskéhotěla je zahřátý cytostatický roztok v břišní dutině ochlazován. Z těchto důvodů musí být roztok recirkulován a ve speciálním tepelném výměníku vyfiltrován a znovu je potřeba jej zahřát na teplotu blízkou 43 °C. Proces účinného působení zahř
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Pro onemocnění zvané absces se používá také starší termín hlíza. Pro některé typy abscesů se užívá označení furunkl, případně karbunkl, v obou případech se jedná o kožní onemocnění.
Absces (často nesprávně vyslovovaný jako „abces“) označuje lékařský pojem pro dutinu plnou hnisu, která v lidském těle vzniká v důsledku některého zánětlivého onemocnění. Toto hnisavé onemocnění může postihnout jakýkoliv orgán či část lidskéhotěla. U pacienta se projevuje absces několika různými příznaky, nejčastěji ale nepříjemnou bolestí a otoky v okolí abscesu. Kterýkoliv z abscesů je nutné léčit, protože by jinak mohl způsobit, že se hnis z této dutiny dostane do krve pacienta a způsobí v jeho těle sepsi. Pojem hnis označuje nažloutlou tekutinu, kterou tvoří bílé krvinky a bakterie živé i mrtvé, zároveň i odumřelé zbytky tkání. Pro hnis je typický také jeho zápach.
Absces v lidském těle vyvolávají bakterie, nejčastěji se jedná o stafylokoky, streptokoky, ale můžou ho způsobit také plísně, případně prvoci. Tyto bakterie proniknou do lidskéhotěla a napadnou ho, v místě pak hubí buňky, které se tam nacházejí a ty vypouštějí cytokiny, které způsobují vznik zánětu. Organismus pak na místo zánětu posílá buňky, které se mají s bakteriemi vypořádat, hlavně se jedná o bílé krvinky, které mají bakterie pohltit. Právě velké množství bílých krvinek v místě zánětu zde vytváří dutinu, v níž se pak hromadí hnis. Tělo se obvykle snaží zabránit tomu, aby se zánět šířil dále, a tak kolem dutiny vytvoří granulační tkáň (= pyogenní membrána), která k zánětu pouští bílé krvinky, ale zároveň je již nepouští ven. Absces se zvětšuje tím, jak nasává tekutiny, zároveň vše, co je v dutině, se rozkládá, což vyvolává vznik hnisu. Pokud se absces dostane na povrch těla, může zde vytvořit hnisavou píštěl, kterou se pak hnis valí ven. Poté se dutina vyplní a na místě píštěle vznikne jizva.
Abscesy mohou postihnout každého, velmi vysoké riziko je ale u drogově závislých, protože u nich dochází k častému porušení kůže v důsledku vpichování drog, zároveň jsou obvykle na štíru s hygienou, která je základem prevence před abscesy a navíc mají drogově závislí sníženou obranyschopnost organismu. Z těchto důvodů se tedy abscesy objevují mnohokrát častěji u drogově závislých pacientů než u těch ostatních.
Pokud se tedy bakterie dostanou do lidskéhotěla, vznikne na daném místě hnisavý zánět, který může vést ke vzniku abscesu. Absces se může časem sám zahojit, pokud je infekce v něm potlačena, tak se hnis vstřebá. Výjimečně se to stává u malých abscesů. V případě, že je absces pod kůží, může dojít k t
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KŘEMELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Kollnerová.
Chci se optat, zda škodí nějakým způsobem užívání křemeliny při Warfarinu. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Křemelina alias diatomit je sypká hornina, která je tvořena především opálovými schránkami rozsivek a jílem. Pro lidské zdraví je prospěšná zejména tím, že zpevňuje vápenné části lidskéhotěla, jako jsou zuby, kosti, nehty, vlasy a kůže. Někdy bývá použita i pro snížení hladiny cholesterolu a k neutralizaci pH v případě překyselení organismu.
Co se týče společného užívání s Warfarinem, tak tato kombinace nebyla doposud vědecky zkoumána. Proto je nezbytné, aby po započetí užívání křemeliny byl proveden kontrolní odběr krve na určení její srážlivosti (Quickův test). Tento test srážlivosti krve by se měl opakovat jednou za měsíc po celou dobu užívání Warfarinu a křemeliny.
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
V naší poradně s názvem HLADINA CUKRU V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den má dcera 14let má glYkemii 4.8 nalačno ráno . Je tato hodnota v normě dekuji LM
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze hladiny cukru v krvi vyšší než 4,8 jsou potenciálním časným signálem zhoršené schopnosti lidskéhotěla zvládat požitý cukr a později mohou být spojeny s vyšší pravděpodobností pro vznik diabetes.
Pokud by výsledky krevního cukru nalačno byly vyšší než 4,8, může být nutné další vyhodnocení glykemického stavu, aby se vyloučil „prediabetický“ stav. Název „prediabetický“ je zastřešující termín používaný k popisu řady lékařských termínů zahrnujících hyperglykémii nalačno, inzulínovou rezistenci, zhoršenou toleranci glukózy atd.
Žlučník je vakovitá výchlipka dlouhá 7–10 cm s kapacitou kolem 50 ml. Slouží jako rezervoár žluče a jako tlakový regulátor celého systému žlučových cest. Je umístěn na spodní ploše jater těsně pod pravým obloukem žeberním. Žluč je ze žlučníku vypuzována jeho smrštěním a reaguje tak na různé podněty související s příjmem jídla. Odchází žlučníkovým vývodem, který se spojuje se společným jaterním vývodem ve žlučový vývod. Ten pak ústí společně s vývodem ze slinivky břišní otvorem do části tenkého střeva za žaludkem, a to do dvanácterníku. Žlučník je orgán, který nám pomáhá při trávení jídel s vysokým obsahem tuků.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem RAKOVINA DUTINY ÚSTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
Od dětství mám na jazyku samou ryhu, jak porezany, i kraje jazyka,nikdy mi nikdo nedokázal vysvetlit proč a z čeho to mám,samozřejmě čím sem starší je to o něco horší.Děkuji za odpověď .
Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná medicína zatím nezná příčinu vytvoření hlubokých rýh na jazyku a proto vám to ani nemohl nikdo vysvětlit. Popraskaný jazyk je to genetická varianta lidského vývoje, která je z lékařského hlediska neškodná a takto vytvarovaný jazyk není nijak nemocný. Občas se může vyskytnout problém se zápachem z úst, což vyřeší důkladnější čištění povrchu jazyka zubním kartáčkem. Zde jsou fotografie, abychom se ujistili, že se bavíme o stejné věci https://www.google.cz/image…
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidskéhotěla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem CO NEOBSAHUJE PURINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
zdravím ,můzu sladit erythritolem a přidávat ho do jídla ,když mám zvýšenou hladinu kyseliny močové,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erythritol je běžně používané přírodní polyolové sladidlo s minimálními účinky na markery lidského zdraví. Vysoké dávky (vyšší než 20 g) mohou mít za následek průjem a gastrointestinální příznaky. Celkově se zdá, že erythritol je neškodné, netoxické sladidlo bez negativních účinků na lidské zdraví.
Existují určité náznaky, že chronický příjem vysokých dávek erythritolu může být spojen s vyššími hladinami kyseliny močové a triglyceridů, ale studie na lidech ukázaly, že neexistuje žádný účinek při akutní, subchronické nebo chronické expozici erythritolu.
Sladidlo normálně používejte a zůstaňte v kontaktu s lékařem a nechte si pravidelně kontrolovat kyselinu močovou.
Břišní dutina neboli peritoneální dutina se podle vtahu pobřišnice a orgánů dělí na:
peritoneální dutinu – je vystlána nástěnnou výstelkou, nachází se zde pobřišnice (jícen, žaludek, játra, slezina, tenké střevo a převážná část tlustého střeva, u žen děloha, vaječníky a vejcovody)
retroperitoneum – retroperitoneální dutina – leží za peritoneem, tj. za pobřišnicí (pankreas, ledviny, močovody, velké břišní tepny a žíly, mízní cévy, uzliny)
V dutině břišní se nachází fyziologicky malé množství tekutiny (50 ml).
Pobřišnice – peritoneum – je tenká lesklá a průsvitná blána, která vystýlá dutinu břišní a část dutiny pánevní a obaluje většinu orgánů. Představuje tak velkou plochu, na níž se snadno vstřebávají látky (povrch je tvořen semipermeabilní membránou), které pronikly do organismu, tedy bakterie, jedy, zánětlivá tekutina a podobně (hrozba sepse). Každé poškození pobřišnice vede k jejímu slepování a vzniku vazivových srůstů (srůsty sice zamezí šíření infekce, ale omezují pohyb některých úseků trávicí trubice). Je jen jedno peritoneum vystýlající dutinu břišní, na nástěnné a orgánové se rozlišuje pouze z praktických důvodů.
Předstěra – omentum – je pohyblivá dvojitá peritoneální řasa, která se dělí na dva základní typy:
malé omentum (o. minus) – rozprostírá se mezi žaludkem, duodenem a játry
velké omentum (o. majus) – začíná od velké žaludeční kurvatury, je duplikaturou peritonea tvořenou dvěma listy
Funkce: zvyšuje resorpční plochu pobřišnice (například pro peritoneální dialýzu – čištění krve při selhání ledvin pomocí opakovaného pravidelného napouštění dialyzační tekutiny do břišní dutiny). Podílí se na likvidaci zánětu a infekce v dutině břišní.
Dělení orgánů Peritoneální orgány: část jícnu, žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva
Retroperitoneální orgány: pankreas, ledviny, močovody, močový měchýř, velké břišní tepny a žíly, u žen vejcovody, vaječníky a děloha
Jícen je svalová trubice, dlouhá 25–28 cm, která spojuje hltan a žaludek. Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici, je uložen před páteří, horní část tvoří příčně pruhovaná svalovina, dolní část tvoří hladká svalovina. Sousto jím prochází aktivně – jde o koordinovanou peristaltickou vlnu vyvolanou polknutím.
Žaludek je vakovitě rozšířená část trávicí trubice, velikost i poloha je individuální, závisí například na náplni žaludku.
Části žaludku:
česlo (kardie)
fundus (formix) – vyklenutá část pod levou klenbou brániční, vyplněná vzduchem
tělo (corpus) a zakřivení
vrátník (pylorus) – zúžené místo při přechodu do dvanáctníku, podkladem je silný kruhovitý sval
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÝ ŽLUČNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla Hejdová.
Dobrý den je mi 17let a začátkem září jsem měla bolesti břicha a zvracení.
Poté jsem jela do Karlovarské nemocnice a tam mi řekli že mám zvětšený žlučník a předepsali mi dietu č.4.
Chtěla bych se zeptat za jak dlouho cca by se ten žlučník mohl zmenšit???
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY NA SPÁNKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Udělala se mi nevysvětlitelná vyrážka na spánku, na pravé straně čela. Nikdo si s tím neví rady. Měl jste někdo něco takového, co to může být.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Když je něco nevysvětlitelného, tak je dobré sáhnout po východních medicínách a zkusit najít řešení v nich. Ekzematózní projevy na čele signalizují problémy se střevama. Pokud se vyrážka vyskytne na spodní části čela, tak to signalizuje problémy s tenkým střevem. Když se naopak vyrážka na čele objeví nahoře, tak to souvisí s tlustým střevem. Problémy s močovým měchýřem se na čele projevují po celé linii rozhranní vlasů. Na stranách, nebo chcete-li na spáncích, se pak vyrážka objevuje, když je nomocný žlučník. Zkusila bych ve vašem případě pečlivé vyšetření žlučníku a nebo nějaká nízkotučná dieta by také mohla pomoci. Žlučník bývá také značně namáhán, když do těla přicházejí různé chemické látky, například léky, alkohol, kouření a podobně.
Většina lidí vůbec neřeší, co jí, a jedí prostě to, co jim chutná. Ať to je sladké, slané nebo dělané na tuku. Přemíra tuku v naší stravě však způsobuje podráždění žlučníku. Podrážděný žlučník je nepříjemnou zdravotní komplikací, která může potkat každého člověka. Jenže mnoho postižených často ani netuší, že jejich problémy souvisí s podrážděným žlučníkem. Často příznaky přiřazují žaludečním obtížím nebo jen tomu, že se přejedli nebo něco špatného snědli. Pokud se však problémy se žlučníkem neodhalí včas, budou se většinou zhoršovat. Podrážděný žlučník se musí zklidnit přísnou dietou s omezením tuků.
V naší poradně s názvem DESETIDENNÍ OČISTA JAVOROVÝ SIRUP se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MONNA.
7den.Vše dodržuji jak mám,žádná změna se však nedostavila,pouze jsem zhubla,ale to není důvod očisty.Porad´te jak pokračovat dál,aby to mělo nějaký smysl.Chybí mi ta slibovaná energie,ten elán ta chutˇ něco dělat,tu postrádám.Doufám,že se zde nezveřejnˇují pouze pozitiva,protože píši již druhou zprávu,první byla odmítnuta.M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Očista těla probíhá uvnitř organismu. Očistí se zažívací trakt a játra a tím se spustí onen regenerační proces celého těla, který může každý vnímat jinak. Co je ale pozitivní u všech, je zdravotní prospěšnost takovéto očisty. Neklesejte na mysli, když ihned nepociťujete žádné povzbuzující účinky. Během očistné kůry to ani není moc možné, protože je omezen přísun energie i stravy a tělo jede z rezerv. Při tomto očistném procesu se naopak může objevovat i zvýšená únava a přesto budou dopady kůry i tak prospěšné. Očista těla by vám měla dát příležitost poznat samu sebe a zvolit si lepší, respektive zdravější životní styl.
Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
Na žlučník pomáhají také klid a vyhýbání se stresu. Jde však spíše jen o preventivní opatření. Jako prevence se dají použít rovněž známé švédské kapky, bylinky, šťávy, lázeň.
Mátový čaj s meduňkou: Smíchejte dohromady cca 30 g máty a meduňkových listů. Do směsi se přidává také koriandr, drcený kmín, květy prvosenky a kořeny anděliky lékařské. Vše promíchejte a přelijte horkou, ne však zcela vroucí vodou. Nechte po dobu asi 10 minut vylouhovat, následně sceďte a nalijte do hrníčku. Denně stačí vypít jen jeden klasický čajový šálek.
Mátový čaj: Na žlučníkový záchvat pomáhá i obyčejný silný mátový čaj. Na 1 litr nápoje si připravte čajovou lžíci mátových listů. Ty pak zalijte vroucí vodou a nechte opět 10 minut vylouhovat, než bude nápoj připravený ke konzumaci. Mátový čaj si můžete dopřát i vícekrát za den.
Heřmánkový čaj s citronem: Zhruba jednu polévkovou lžíci sušeného heřmánku zalijte do šálku horké vody. Nechte 5–10 minut vylouhovat, poté sceďte a přidejte pár kapek čerstvě vymačkané šťávy z citronu.
Kromě těchto receptů na žlučník pomáhají i jiné varianty, například čaj z čekanky.
Šťáva z ovoce a zeleniny: Na žlučník je šťáva, kterou si připravíte z ředkvičky, jablka a rajčat. Všechny ingredience dávejte zhruba ve stejném poměru. Vymačkejte a vylisujte z nich šťávy, ty pak smíchejte dohromady do jednoho šálku a vypijte. Pokud chcete nápoji dodat výraznější aroma, aby vám chutnal, doporučuje se přidat pár kapek citronové šťávy.
Speciální lázeň: Vhodná je lázeň z odvaru z ovesné slámy. Tu nechte povařit zhruba 20 minut ve vodě. Vzniklý odvar sceďte a nechte vychladit na teplotu kolem 30 stupňů Celsia. Pak jej nalijte do vany či lavoru a ponořte se do něj. V lázni vytrvejte minimálně čtvrt hodiny.
