Zajímáte se o téma ANATOMIE NOŽNI KLENBY FOTO? Tak právě pro vás je určen tento článek. Lidské tělo je velmi složitý celek. Skládá se ze dvou částí, a to z opěrné soustavy, což je kostra, a z orgánové soustavy, což jsou uspořádání orgánů, která si odpovídají společnou funkcí. Pojďme se tedy dnes podívat na vnitřní orgány těla.
Anatomie lidského těla
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
V naší poradně s názvem PROPADLÁ KLENBA NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, na rehabilitaci, kam dochazim po operaci karpalniho tunelu mi řekl, že mohu mít propadlou klenbu, ráda bych věděla jestli existuje jiné řešení, než operace. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Propadlá klenba nohy se dá kompenzovat pomocí ortopedických vložek do bot. Ortopedické vložky do bot jsou vyrobeny na míru, přesně podle otisku chodidla. Na tyto vložky přispívá i zdravotní pojišťovna, když na ně dostanete předpis od ortopeda. Další a neméně účinné jsou cviky na zpevnění klenby, například obléknutí ponožky bez rukou, jen s pomocí druhé nohy. Nebo psaní písmen tužkou zastrčenou mezi prsty u nohou a s oporou na patě. Taktéž masáž chodidel pomocí šlapání na tenisový míček. Poraďte se o tom se svým lékařem - ortopedem.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem CO POMŮŽE NA KUŘÍ OKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobry den mam na boku chodidla vedle malicku par let stale tvrde kuri oko na pedikure se to vzdy kazdy mesic vyrizne a zase se to opet ukaze znovu pracuji cely den denne v zavrene bote prace s krovinorezem pilou atd. Casto je to dosti bolestive a neprijemne muzete me prosim poradit jak se toho opravdu zbavit? Dekuji s pozdravem Libor.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zbavíte se toho tím, že změníte osu zatěžování chodidla. Nyní při každém došlapu zatěžujete malíkovou hranu chodidla a proto se na této namáhané straně neustále automaticky vytváří kuří oko. Cesta ke změně vede přes správné boty a v nich ortopedické vložky. Dále musíte posílit svaly klenby a vnější strany lýtka. S cvičením vám pomůže buď rehabilitační pracovník v případě lékařského poukazu od ortopeda a nebo fyzioterapeut. Čas, než se vše spraví, je individuální a záleží na vaší vůli a odhodlání. Prvním krokem by měla být návštěva lékaře na ortopedii.
Vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso.
Symptomy:
pokles podélné klenby nohy
valgózní postavení pat
Terapie: chůze na boso po nerovném terénu a masáže nohou, individuálně tvarované stélky, správná zdravotní obuv s prostornou špicí, široký pevný klínek, pevný opatek a pevný, dostatečně široký nízký podpatek.
Příčně plochá noha
Vzniká poklesem přední příčné klenby, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) a nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Příčně plochá noha je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky.
Terapie: použití korekce do obuvi („srdíčka“).
Vysoký nárt
Je charakteristická abnormálním vyklenutím podélné klenby nožní za současného snížení nebo zborcení klenby příčné. V důsledku přetížení přední části nohy se zde vytvářejí otlaky. Vysoký nárt patří mezi vrozené defekty nohou. Příčinou může být i nošení příliš krátké obuvi.
Terapie: nošení prostorné obuvi s dostatečnou výškou pro nárt, zhotovení individuální ortopedické stélky.
Deformity prstů
Nošením nevhodné obuvi, zejména příliš těsné a krátké, trpí nejvíce prsty nohou. Proto patří deformity prstů k nejčastějším získaným deformitám nohou.
Jedná se například o:
vbočený palec
vybočený malík
kladívkové či drápovité prsty
přeložené prsty
Terapie: nošení prostorné obuvi, používání korekcí prstů, ortopedických vkládacích stélek, správně prováděná pedikúra, případně operace.
Dvojitá pata
Vyskytuje se na zadní straně paty v důsledku nošení těsného lodičkového či mokasínového střihu obuvi. Příčinou bývá špatně tvarovaný (příliš uzavřený) opatek a tvrdá pata obuvi.
Terapie: nošení obuvi se správně tvarovanou a polstrovanou patou, případně operace.
Patní ostruha
Vzniká pod dolním hrbolem patní kosti (zespodu paty), zejména u podélně ploché nohy.
Terapie: odlehčení postiženého místa podpatěnkou (podkova), nošení obuvi s vyšším odpruženým podpatkem (cca 5 cm), případně operace.
Podnehtová exostóza (výrůstek)
tlakem ve špici narůstá na nehtovém článku kostěný výrůstek.
Exostóza na nártu
vzniká tlakem pevné bandáže obuvi na nárt (například lyžáky, brusle).
V naší poradně s názvem OTEKLY KOTNIK BEZ URAZU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Niku.
Dobry den, prosim o pomoc.. Pred mesicem jsme byli s rodinou na horach a ja vytahla po roce pohorky, druhy den rano me bolel nart na prave noze na dotek, nemohla jsem byt v zadnych botech ani v pantoflich vse me ze zhora tlacilo a desne bolelo.. Po par dnech se mi udelal otok nartu i prsty byli natekle..Omezen pohyb.. Vzdy po chvili chuze se to trosku zlapsilo ta bolest.. Asi po 14 dnech to bolet postupne prestalo.. Ale ted mam stale otok uz nemam natekly nart ale kotnik+cca 2cm na lytko..Noha neni tepla, nijak zbarvena jen citim jakoby slabe tuhnuti lytka.. Videli me 4doktori a nikdo nepomohl.. Brala jsem ketonal retard, chladila jsem, stazene jsem to mela, octovy zabaly jsem zkousela.. A delali mi jen RTG i presto ze jsem rekla ze jsem uraz nemela.. Ale jine vysetreni zadne BOHUZEL.. Podotykam ze mi je 24let a jsem mama a servirka, kourim rok nejslabsi ktere vyrabeji a jeste pred dvemi mesici jsem chodila pravidelne 2x tydne na zumbu a zatim se s nicim nelecim. Poradite mi nekdo prosim, uz jsem z toho vazne zoufala. Mockrat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě došlo k namožení svalů klenby a na to vám pomůže opakovaná reflexní masáž chodidel a lýtek. V Čechách tuto terapii bezvadně provádí thajky. Hledejte thajské masáže ve svém okolí a dopřejte si masáž nohou dvakrát až třikrát týdně. Do měsíce by se mělo vše spravit.
Chodidlo je první a poslední částí našeho těla, která se každý den dotýká země. Podporuje nás při chůzi či běhu a je základem držení těla i jeho pohybu. Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokážou vykonat širokou škálu pohybů.
Tvar udržují napříč probíhající vazy a šlašitý třmen. Svaly jdoucí podélně chodidlem se chovají podobně jako tětiva luku. Z těchto svalů jsou nejdůležitější ohybače prstů a musculus tibialis posterior (zadní sval holenní), který podchycuje nejvyšší místo klenby.
Vazy samy by nestačily k udržení klenby, proto se na této funkci podílejí i svaly jdoucí podélně chodidlem, povrchové krátké svaly chodidla a šlašitý třmen. Vnitřní okraj nohy zvedá musculus tibialis anterior (přední sval holenní), vnější okraj nohy zvedá musculus fibularis longus (dlouhý sval lýtkový). Spolu vytvářejí šlašitý třmen, který klenbu podchycuje a tahem zvedá.
Nožní klenba je vystavována zátěži, například při dlouhém stání, a působící síly mají tendenci klenbu snížit. Jelikož je klenba udržována převážně svaly, při jejich ochabnutí nebo únavě dochází k poklesu klenby. Naopak při zkrácení krátkých svalů chodidla dochází k vytvoření vysoké klenby.
Vady nohou jsou běžné u všech věkových skupin. Existuje jich velká řádka a velkou část z nich způsobuje nevhodná obuv. Příklady vady nohou u člověka:
pedes transversoplanus = příčně plochá noha
Příčně plochá noha vzniká poklesem přední příčně klenby, zároveň s tím se i celá přední část nohy rozšíří. K tomuto problému může dojít z vrozených příčin (klidně to může být i dědičné), ale člověk (hlavně tedy ženy) si příčně plochou nohu může způsobit sám hlavně nošením bot s vysokými podpatky, nebo se zúženou částí pro prsty. Plochou nohu může také způsobit nadváha a u dětí i předčasné a časté nošení bot. Není tedy vhodné, aby děti celý den pobíhaly v botách, doma by měly chodit i na boso, nejen v přezůvkách. Kromě toho, že poklesne klenba, dochází současně také i k otlakům a často také k deformaci prstů, případně i k útlaku nervu, který může způsobovat pocity bolesti při chůzi (obzvláště na podpatcích). Plochá noha může ale způsobovat také bolesti kolen, kyčlí, páteře, nebo i křeče v lýtkách. Každý člověk si sám může ozkoušet, jestli nemá plochou nohu. Stačí si prohlédnout otisk chodidla (samozřejmě bez bot!), plochá noha je širší než běžná fyziologická noha. Zároveň se dají ploché nohy cvičit, aby se jejich zdravotní stav nezhoršoval, případně se i zlepšil.
pes valgus = vybočená noha
Jedná se o to, že je noha vbočená směrem dovnitř. Tuto vadu způsobilo špatné postavení hlezenní a patní kosti, protože hlezenní kost vybočuje směrem k vnitřnímu okraji chodidla. Tento typ vady se objevuje ve většině případů u dětí, u dospělých je to málokdy, protože s přibývajícím věkem by se zesilováním svalstva a vazů měla napravit. Pokud by ale tato vada trvala do puberty, jedná se o předzvěst podélně ploché nohy.
pes planovalgus = podélně plochá noha
Jedná se o vadu typickou pro děti. Dochází při ní k zploštění vnitřní podélné klenby a zároveň je pata postavena výše a vybočuje. Vznik této vady ovlivňuje genetika, ale i to, jestli dítě nosilo v dětství kvalitní obuv správné velikosti. Tato vada se kromě vzhledové deformity může projevit i pocity únavy nohou, ale i bolestí v bérci, nebo v holeni. V horších případech ji může dokonce doprovázet i pocení a otékání nohou a vznik křečových žil. U podélně ploché nohy se rozlišují tři stupně vady podle závažnosti.
pes excavatus = lukovitá noha = vysoká noha
Jedná se obvykle o vrozenou vadu, kterou je ale nemožné odhalit u malých dětí. Vada je způsobená vrozenými poruchami míchy (v některých případech ale i získaných). Obvykle bývá znatelná až v době, kdy děti chodí do školy, protože v té době z nohy vymizí tukový polštář. Jed
V naší poradně s názvem PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě byste měl navštívit lékaře ortopeda. Ten zjistí stav chodidel a může vám poskytnout předpis na vložky do bot a rehabilitace. Když to necháte jen tak, tak se stav bude zhoršovat a chůze se stane nemožnou. Bez lékařského vyšetření se jen tak naslepo určit příčina problémů nedá.
Nejběžnější příčinou bolesti nohy je nošení špatně padnoucí obuvi. Těsné boty nezřídka způsobují otlaky prstů a vedou k řadě strukturálních defektů. Poklesem přední příčné klenby vznikne příčně plochá noha, přičemž se celá přední část nohy často rozšíří. Jde o získanou deformitu (příčinou může být i dědičná dispozice), která bývá způsobena častým nošením obuvi s vysokými podpatky a přetížením přední části nohy (téměř 90 % postižených tvoří ženy) či nošením obuvi se zúženým prostorem pro prsty. Propadlá klenba je téměř vždy doprovázena deformitami prstů a otlaky. Podélně plochá noha vzniká poklesem podélné klenby nohy a je často doprovázena valgozitou paty. Pokles podélné klenby se projevuje zvýšenou únavou a pálením nohou, zvýšenou potivostí nohou, otlaky a tvorbou křečových žil. Vrozená plochá noha je velmi vzácná, u dětí se začíná projevovat až kolem třetího roku věku. Příčinou mohou být nedostatečně vyvinuté vazy, ochablé svalstvo, dlouhodobé stání či chození v nevhodné obuvi, chození doma na boso. Další nejčastější příčinou bývá traumatické poranění nohy.
Kostra nohy je uspořádána do dvou klenebních oblouků – podélného a příčného. Podélná klenba je dána vyšším vnitřním obloukem, který tvoří tři vnitřní paprsky s vrcholem v kosti loďkovité. Zevní klenba je nižší, méně rigidní, a je tvořena dvěma zevními paprsky a kostí krychlovou. Příčná klenba je podmíněna tvarem a uspořádáním klínovitých kostí, dopředu klenutí ubývá a za normálních okolností leží hlavičky všech nártních kostí ve stejné rovině, takže v zatížení je hmotnost těla rozložena na všechny paprsky.
Příčná klenba je nejnápadnější v úrovni kostí klínových a kosti krychlové. Na jejím tvaru se podílejí dva hlavní paprsky nohy. Vnitřní pruh jde od kosti hlezenní, zahrnuje kost loďkovitou, kosti klínovité a první 3 kosti záprstní. Vnější pruh tvoří kost patní, krychlová a 4. a 5. kost záprstní.
Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech činitelích:
na kostní architektonice;
na ligamentózním (vazovém) systému nohy;
na svalech nohy.
Oba oblouky klenby jsou primárně tvořeny uspořádáním kostěných elementů kostry nohy a jejich zajištěním vazy. Svaly mají druhotnou úlohu, i když důležitou, při udržování klenby během dynamického zatížení.
Ve svém příspěvku PADÁNÍ PŘÍČNÉ KLENBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Marek.
Při delší chůzi mně začne hrozně bolet noha zespodu za prsty prsteníček a prostředníček. Domnívám se, že mně padá příčná klenba. Prosím Vás o radu co se s tím dá dělat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hedvika.
Dobrý den,jsem užití měsíce po operaci zbortene klenby noha mě pořad dost bolí chodím o berlich a na nohu nemůžu stoupnout je to normální?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jde o subunguální hematom, což je nashromáždění krve pod nehtem. Není to nic nebezpečného a samo to během několika měsíců zmizí. Nejčastější příčina je namožení z důvodu zvýšeného tlaku na to konkrétní místo. Ve vašem případě tlačí váš druhý prst na palec, kde způsobuje vznik hematomu a to při chůzi v příliš těsných botách. Je to tím, že nosíte moc často boty s úzkou špičkou, kde není dostatek místa pro vaše prsty a ty se postupně deformují, aby se vešly do stísněných prostor. Dochází tak k destruktivnímu otěru palce s druhým prstem a pátý prst (malíček na noze) se vám křiví a zalézá pod čtvrtý prst.
Pokud se chcete vyhnout opakování těchto problémů, tak budete muset vyměnit své boty. Při chůzi v nových botách budete muset vkládat silikonový oddělovač a na noc nosit ortézu na vbočený palec. Náprava trvá dlouho, stejně tak, jak dlouho vznikaly tyto deformity prstů vlivem malých bot.
Pokud to nebudete řešit a budete dále používat malé neprostorné boty, tak se začnou dělat tyto otlaky častěji a i na jiných místech než doposud, například na čtvrtém a pátém prstu.
Je přirozené, že se noha vlivem věku prodlužuje, tím jak vám sesedá přirozený oblouk klenby. Při koupi nových bot je potřeba počítat s tím, že každých deset let vašeho života se vám noha může zvětšit až o jedno číslo. K tomu je potřeba se přizpůsobit a kupovat si o číslo větší boty než dříve.
Zde je vidět jak vypadá ortéza na vbočený palec a kolik stojí: https://www.zbozi.cz/hledej…
Zde je vidět jak vypadá silikonový oddělovač prstů: https://www.zbozi.cz/hledej…
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Bolesti chodidel po běhu může mít řadu příčin, od úrazu s porušením kosti, kloubu nebo šlach přes onemocnění kloubu, revmatickou artritidu, úponové bolesti šlach, bolest v místě uchycení šlachy anebo vazu na kost až po zánět šlachové pochvy nebo neuralgii nervů, které probíhají v plosce chodidla. Nelze zapomenout i na možnost dny. Z výše uvedeného vyplývá, že bez vyšetření to zcela jistě nepůjde. Nejčastěji se ovšem jedná o propadlou klenbu. Propadlá klenba vás potrápí při větší fyzické námaze, později vás může noha pobolívat i po vyšlapání tří pater schodů. Potíže s propadlou klenbou řeší často běžci. Jestliže běháte a začnete cítit příznaky propadlé klenby nohy, určitě tuto situaci nepodceňujte. Ihned vyhledejte lékaře, protože jinak byste si mohli po čase nadobro zkazit chuť na svůj oblíbený sport. Po únavě nohou následuje vždy bolest a bohužel i otoky. Propadlá klenba může být vrozená. Mohou vám ji způsobit rodiče, pokud dostatečně nedbají na váš správný vývoj a kvalitní dětské botičky. Někdy je plochá noha zapříčiněna rychlým růstem v dětství nebo výkonem sportu, který zatěžuje především nohy. Nejčastější příčinou propadlé klenby u žen je pak volba nevhodné obuvi. Klasikou jsou boty na vysokém podpatku, v horším případě se špičatou špičkou. Takové boty jsou možná krásné na noze, ale nepřirozeně ji po celou dobu nošení deformují.
V naší poradně s názvem ANATOMIE KRČNÍCH MANDLÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA.
Dobry den ,prosim o radu od 2.6 2023 me neustale skrabe v krku spis na mandlich porad kaslu ve dne v noci velmi neprijemnena ORL mi lekarka rekla,ze nic nevidi,mandle se mi zadaji by divne jako kdyby v nich byly diry velmi me to obtezuje ,poradte co mam delat nebo kam jit s timto problemem dekuji pekne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lékař ORL je nejlepší volba. Pokud jeden nic nevidí, tak je třeba najít druhého, který bude mít zájem váš problém řešit. Tady nic jiného, než vyšetření v ordinaci, nepomůže.
Vbočený palec je vlastně deformace. Je to docela častý zdravotní problém, který se projevuje tak, že se palec postupně začne ohýbat k druhému prstu na noze. Jak haluxy vznikají ani sami specialisté – ortopedi – v podstatě nevědí. Jisté je v současnosti jen jedno: haluxy jsou dědičné. Ze zkušenosti pravidlo dědičnosti nefunguje vždy stoprocentně. Dalším možným důvodem vzniku vybočeného palce mohou být i hormonální vlivy. Právě proto je tato nemoc u mužů tak vzácná. Méně často za to může špatná obuv (boty, které mají úzkou špičku a ještě vysoký podpatek), roli hraje také klesání příčné klenby. Ženy to mají s haluxy podstatně horší tedy i proto, jaké nároky na ně klade každodenní život při výběru obuvi.
Za jak dlouho se halux udělá, je individuální. Vždy záleží na okolnostech. Nohy nosí celou váhu těla a ne všichni máme váhu správnou, tudíž nohy pěkně zatěžujeme. Neustále jste na nohou, ať je to stání, chůze nebo sportovní aktivity. Nejčastěji se však haluxy rozvíjí v pozdějším věku, ale nejsou výjimkou již kolem 20 až 30. roku života. V důsledku ochabnutí či méněcennosti vazivového a svalového aparátu dojde k poklesu podélné i příčné klenby. Vlivem přetížení vnitřní strany nohy při vbočeném postavení paty a hlezenního kloubu pak dojde k přetížení palcové strany nohy, ochabnutí a uvolnění meziprstních svalů, rotaci palce a postupnému rozšíření přední části nohy. Tah svalů a šlach následně stahuje palec do vbočeného postavení, mění se osa palce a tlakem obuvi vzniká otlak na kůži i zhrubění na kosti.
Jedná se o boty věrně napodobující chůzi naboso, která je pro člověka nejpřirozenější. Zároveň však chrání chodidlo před mechanickým poškozením (zraněním ostrými předměty) a proti vlivům počasí. V barefoot botách můžete díky tenké a ohebné podrážce, která se přizpůsobuje chodidlu, maximálně vnímat informace o povrchu, na kterém se pohybujete. Poskytují volnost prstům a umožňují zapojit veškeré svaly, šlachy i kosti chodidel stejně jako při chůzi naboso. Chodidla v barefoot botách neustále přirozeně pracují a mohou se tak optimálně vyvíjet.
Barefoot boty mají na rozdíl od běžných bot anatomicky tvarovanou špičku, která nabízí dostatečný prostor pro pohyb prstů. Dále flexibilní, měkkou podrážku o tloušťce 3–6 mm a nulový sklon mezi špičkou a patou, to znamená žádný podpatek. V neposlední řadě pak stélku bez tvarované klenby.
Vzhledem k tomu, že se velikosti u jednotlivých výrobců liší, je důležité nohy před koupí této obuvi řádně přeměřit.
K měření budete potřebovat: papír, pravítko, tužku, izolepu.
Na podlahu těsně ke zdi přilepte izolepou list papíru. Postavte se na papír, pata se musí dotýkat zdi (pokud nemáte doma vhodné místo u zdi, můžete nohu změřit i v krabici). Musíte stát plnou vahou na noze, prsty musí být natažené. Tam kde končí nejdelší prst, udělejte čárku. Totéž opakujte s druhou nohou, protože délky se mohou lišit. Nyní změřte délku chodidla a k naměřené hodnotě přičtěte nadměrek 12 mm (pro začínající chodce stačí 10 mm). Výsledná hodnota je délka stélky, kterou potřebujete.
Proč právě tyto boty? Lidská noha je přirozeně široká, s prsty do široka roztaženými a oddělenými od sebe. Proč je tomu tak je, no kvůli stabilitě! Čím širší je základna, tím větší je stabilita. V dnešní době popíráme přírodní zákony, děláme si z nohou „kopýtka“ a ubíráme si tím stabilní půdu pod nohama. To s sebou nese určité následky. Abychom se vůbec udrželi na nohou, naše tělo si muselo najít způsoby, jak vyrovnat tento nedostatek opory, a tak jsme si začali vyvracet kotníky, kolena, bederní páteř. Palec je základním oporným prvkem našeho chodidla. K tomu, aby mohl správně pracovat a tím i budovat podélnou klenbu, se ale potřebuje nacházet ve své přirozené pozici.
Současná bota je úzká, palec nemá potřebný prostor, a tak se stáčí dovnitř, pod ukazovák. Jelikož palec jako oporný prvek chybí, kotník se zbortí dovnitř a tím najdeme stabilitu. Vedle lámání kotníku je však tato změna polohy doprovázená také přílišným napětím kolene (z vnitřní strany), povolením vnitřního břicha a deaktivací hýždí. Bota má tuhou podrážku a zvednutou špičkou. To nás nutí k tomu, abychom palec drželi nahoře a&nb
Reprodukční systém ženy patří do rozmnožovací soustavy, což je soustava orgánů, která slouží k rozmnožování. Jejím úkolem je zajištění vzniku pohlavních buněk (gamet) a přenosu jejich dědičné informace na potomky. Zpravidla rozlišujeme samičí rozmnožovací soustavu a samčí rozmnožovací soustavu, což je anatomie ženského těla v podobě ženských pohlavních orgánů.
Ženskou pohlavní soustavou se zabývá medicínský obor zvaný gynekologie. Ženské pohlavní orgány se dle místa uložení dělí na zevní a vnitřní.
Anatomie ženských orgánů:
vnitřní ženské pohlavní ústrojí (organa genitalia feminina interna): vaječník (ovarium) – párová pohlavní žláza, Skeneho žlázy, Bartholiniho žláza
Kde je žlučník v těle, ví asi každý z nás. Žlučník je hruškovitý orgán, jehož umístění je těsně pod játry. Žlučník, latinsky vesica fellea či vesica biliaris, je tvořen čtyřmi částmi: dnem, tělem, nálevkou a krčkem. Jeho stěna se skládá z několika vrstev. Nejvnitřnější z nich je sliznice, kterou tvoří jedna řada cylindrických buněk (epitel), jež na svém povrchu vytváří řasy, zřetelně viditelné především ve vyprázdněném žlučníku. Dále je ve stěně tenká svalová vrstva, kterou tvoří spirálovitě uspořádané buňky hladké svaloviny. Povrch váčku je pak krytý lesklou blánou (serózou). Na krček navazuje vývod žlučníku, který se spojuje s jaterním žlučovodem a vytváří s ním společný žlučovod, jenž ústí do dvanáctníku. Během 30 minut po konzumaci potravy, zejména té hojnější na tuky, dojde k předání signálů žlučníku. Ten se stáhne, čímž dojde k vypuzení určitého množství žluči, která doputuje žlučovodem do střeva a v něm se smísí s potravou. Místo vyústění žlučovodu do dvanáctníku se nazývá Vaterova papila. Ta je obklopená několika snopci hladké svaloviny (Oddiho svěračem), jehož hlavním úkolem je papilu v případě potřeby uzavírat a otevírat. Toto je tedy stručná anatomie žlučníku a žlučových cest.
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
