Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Rýma, při které se ucpávají nosní dírky, vadit bude. Je potřeba zhodnotit váš stav vyšetřením, zvážit rizika a pak se teprve lékař rozhodne, jestli zákrok provede.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katerina.
Děkuji dnes jsem se zbudila a uz je ryma prič lecena ryma trva 7dni ja ji vylecila za 5 dekuji za odpoved stejnak me jeste ceka predoperacni vysetreni ted pondeli
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem CELKOVÁ ANESTEZIE A UZIVANI LETROXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Zdravim,za mesic me ceka operace zvetseni poprsi,chtela bych se timto zeptat,zda nejak vadi ze denne uzivam rano 1celou tabletu letroxu kvuli zvysene funkci stitne zlazy?Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Letrox a anestezie se spolu snesou, ale je třeba, aby to bylo zapsáno ve Vaší dokumentaci, že lék užíváte. V případě nějaké náhlé příhody při operaci prsou, to může mít význam pro akutní péči. Sdělte to svému plastickému lékaři.
Obřízka patří mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována předkožka, což je kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, tento podíl se však v jednotlivých zemích velmi liší. Obřízka je zcela běžná v afrických zemích a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kde je symbolickou smlouvou člověka s Bohem. Bůh uložil Abrahámovi, aby se na znamení smlouvy obřezal. Od té doby je tak činěno židovským chlapcům. Zákrok, při kterém se provádí obřízka u chlapců, se nazývá brit mila. Také muslimští chlapci a muži jsou obřezaní.
Celosvětově je obřezáno okolo 30 % mužské populace. Z toho jsou více než dvě třetiny (cca 68 %) muslimové. Židovské obyvatelstvo netvoří v celosvětovém průzkumu ani 1 %. I Ježíš byl obřezán, avšak o relikvii svaté předkožky se vedou spory.
Téměř vůbec se obřízka neprovádí ve Středomoří, Jižní Americe, Skandinávii a nemuslimské části Asie. Samotné země EU mají spíše mizivá čísla – cca 5 % obřezané populace (vyjma Velké Británie). V anglofonních zemích však obřízka velmi rychle ztrácí na popularitě, nejvíce v Austrálii, Velké Británii, dále Kanadě a USA. Obřízka se do těchto zemí rozšířila především v období viktoriánské Anglie, kdy se vědecky dokázalo, že účinně brání masturbaci. Protože byly některé mentální problémy spojované s masturbací, byla považována za nevhodnou (například byla masturbace spojována s debilitou, deformacemi tváře nebo ochlupením dlaní). Tyto názory jsou dnes věcí minulosti a budí spíš úsměv.
Je-li je obřízka prováděna z důvodu léčení fimózy, není nutné vždy odstranit celou předkožku, někdy stačí odstranit pouze její zúženou část. Dnes se často používá léčení pomocí steroidních mastí, které problém fimózy úspěšně řeší ve 40 % případů. U ostatních je chirurgický zákrok nezbytný. Považuje se za vhodné vyřešit problém před pubertou, protože v období puberty se chlapci velmi stydí a zákrok je pro ně psychicky velmi nepříjemný a často se, ke své škodě, řešení problému vyhýbají. Nicméně na uvolnění předkožky má také vliv nárůst hormonální hladiny testosteronu v pubertě obdobně jako na růst celého penisu. Úzká předkožka může velmi negativně ovlivnit start do sexuálního života. Je však třeba odlišit v tomto směru úzkou předkožku od krátké uzdičky.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Rýma je zánět nosní sliznice vyznačující se svěděním, dále se objevuje šimrání v nose a kýchání. Tyto projevy se nevyhýbají ani ženám v těhotenství. O to je to horší, protože těhotné ženy prakticky nemohou užívat žádné prostředky na tišení těchto projevů. Pokud za svěděním v nose stojí rýma, tak ta se dělí na tyto druhy: rýma infekční, rýma alergická, rýma vasomotorická, rýma chronická.
Léčba
Rýma způsobená mechanickými podněty, například zbytněním nosní přepážky či nosní sliznice, se léčí především chirurgicky.
Alergická rýma se léčí na základě odborného vyšetření na alergologii, jehož podstatou je zjištění alergenu způsobujícího výše zmíněné potíže. Dále se většinou používají léky z řady antihistaminik, jako je Zyrtec, Analergin, Zodac, Claritine, Xyzal, které jsou v menších baleních volně prodejné. K místní aplikaci se používají nosní spreje s obsahem antialergik, například Livostin nosní sprej, který je volně prodejný a lze ho používat dlouhodobě. Dobře se také osvědčují přípravky kombinované, jako je Vibrocil nosní sprej nebo kapky, které obsahují kromě antialergické složky též složku odstraňující otok nosní sliznice a ucpání nosu. Dále se používají léky s obsahem kortikosteroidů působících místně protizánětlivě, čímž se opět dosáhne splasknutí otoku a odstranění ucpaného nosu. Jedná se například o přípravek Beclomet nasal aqua 50.
U infekční virové rýmy, kde bohužel zatím nelze odstranit příčinu tohoto onemocnění (tedy původce infekce, virus sám), se používají nejčastěji léky k potlačení průvodních příznaků. Jedná se o nosní kapky nebo spreje s obsahem látek, které zmírňují projevy. Tyto léky můžeme rozdělit do níže uvedených skupin.
Léky obsahující pouze dekongestant
Do této skupiny patří dobře známé přípravky Sanorin nebo Nasivin v kapkách nebo ve spreji. Ve formě spreje lze použít Olynth či Oxamet. Všechny jmenované přípravky se vyrábějí v různých silách s ohledem na věk pacienta. Nejslabší verze jsou pro kojence a malé děti.
Léky obsahující kromě dekongestantu i zvlhčující složku
Do této skupiny patří přípravky, které navíc obsahují buď dexpanthenol podporující hojení sliznice, nebo kyselinu hyaluronovou, která svým zvlhčujícím účinkem chrání sliznici nosu. Z této skupiny lze jmenovat například Olynth HA sprej, Otrivin sprej a kapky obsahující jako zvlhčující složku kyselinu hyaluronovou, dále pak Nasic sprej obsahu
Výskyt zaražené rýmy se obvykle vztahuje na zánět v zadní části nosohltanu nebo na zánět vedlejších nosních dutin, kdy se vytváří hustý hlen, který je sice vazký, ale lze jej jen obtížně vysmrkat. Postižený má pocit „plného nosu“ a někdy ho bolí hlava. Přes všechny medicínské prostředky a osvědčené babské rady i zadní rýma trvá léčená sedm dní a neléčená týden. Během sedmi dnů je však možno pacientovi se zadní rýmou mírně ulevit. Pokud mu léčba ani po týdnu nepomáhá, měl by navštívit lékaře, aby u něj nevznikla chronická zadní rýma.
Rýma je zánět sliznic horních cest dýchacích projevující se hlavně sekrecí z nosu anebo ucpaným nosem a může být provázena celkovými obtížemi. Zadní rýma má své ložisko v zadní části nosu, tedy až na stěně nosohltanu poblíž otvorů vedlejších nosních dutin. Snaha vysmrkat se je proto v tomto případě zbytečná, protože rýma stéká po stěnách hrdla směrem dolů. Smrkání naopak může u tohoto typu rýmy dokonce uškodit. Pokud je hlenu příliš, je hustý anebo jde o virový nebo bakteriální zánět, může být odchod z nosních dutin nemožný – kvůli hustému hlenu anebo otoku sliznice – a tím pádem se zadní rýma promění v zánět vedlejších dutin, což vyžaduje odborné řešení. Jestliže máte ucpaný nos, doporučuje se používat nosní kapky nebo sprej na potlačení otoku sliznic.
V naší poradně s názvem RYMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Dobrý den, znamená to tedy že drobná rýma u které se neucpávají nosní dírky problém není? Ptám se protože bych měla jít na konizaci a prakticky od podzima do jara mám střídavě větší či menší rýmu. Předem děkuju.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Konečné rozhodnutí o provedení zákroku v anestezii vždy vydává anesteziolog před operací. V každém případě je třeba o chronické rýmě informovat lékaře v rámci předoperačních vyšetření. Tekutý sekret z nosu, který není zánětlivý moc nevadí.
V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi a hlavně seniorům anestezii přímo na tělo podle diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. I laik dnes ví, že anestezie může být celková nebo lokální. Ta se používá při drobných zákrocích. Jiná forma se volí při velkých rekonstrukčních operacích a jiná například při převazech nebo drobných výkonech. Čím lehčí výkon, tím slabší anestezie. V konkrétních případech se používá buď mělká analgosedace, nebo anestezie intravenózní, či inhalační. Pokud jde o bolestivý nebo náročný výkon, kdy se třeba otevírají tělní dutiny, použije se takzvaná doplňovaná anestezie. To znamená použití inhalačního anestetika doplněného například opiátovým analgetikem či svalovým relaxanciem. Taková anestezie je samozřejmě náročnější pro pacienta, ale také pro anesteziologa, který musí zajistit maximální zabezpečení. Ke smrti v narkóze nedochází vlivem anestezie, ale onemocněním pacienta, to platí i o bezvědomí.
V celkové anestezii je pacientka ve stavu bezvědomí, takže je pro ni celá operace bezbolestná. Během anestezie jsou anesteziologem sledovány životně důležité funkce (srdeční frekvence, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi). Celková anestezie je v dnešní moderní anestezii pro tělo jen minimálně stresující a velmi bezpečná. Ale i u celkové anestezie mohou nastat rizika, která mohou být způsobena některými alergiemi, obezitou nebo závislostí na cigaretách.
Pro menší, kratší zásahy se často používá lokální anestezie. Lokální anestezie se provádí pomocí injekce, kdy dojde k aplikaci anestetika do příslušné části těla. Anestetikum působí přímo na nervy a inhibuje přenos bolestivých impulsů. Pacientka je během zákroku při vědomí, takže může být velmi brzy po zákroku odvezena domů.
Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě provádí bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a ve velkých městech se obřízka provádí v klinických podmínkách. Například v Turecku probíhá 85 % obřízek tradičně (v domácích podmínkách), 10 % provádí zdravotnicky vyškolená osoba a jen 5 % lékař.
Minimum (méně než 15 %) provedených obřízek se provádí v nemocnici. V takovém případě pacient před zákrokem absolvuje klasické předoperační vyšetření. Zákrok probíhá při anestezii, takže je takřka bezbolestný.
Celková anestezie
Výhody:
Pacient prospí celý zákrok, takže necítí vůbec žádnou bolest.
Nevýhody:
Časově náročnější – trvá delší dobu, než se z toho pacient vzpamatuje.
Po probrání se z narkózy je zpravidla pociťována nevolnost.
Není možné v den zákroku řídit.
Lokální anestezie
Lokální anestezie představuje aplikaci znecitlivující látky přímo do penisu několika injekčními vpichy.
Výhody:
Menší zátěž pro organismus než celková anestezie.
Je možné opustit nemocnici už za 30–60 minut po zákroku.
Je možné po zákroku řídit.
Nevýhody:
Někomu může být nepříjemné být při vědomí během operačního zákroku.
Samotná aplikace anestetika může být trochu bolestivá (tuto malou nepříjemnost lze řešit znecitlivující mastí před provedením vpichů).
Samotný zákrok trvá běžně 15–20 minut. Kůže je odstraněna buď skalpelem, nebo speciálními nůžkami. Rána je pak sešita několika stehy. Při obřízce lze přihlédnout k přání pacienta a odstranit více vnitřní nebo vnější předkožky. Úplná obřízka se oproti částečné vyznačuje rychlejším hojením a výrazně menším počtem pooperačních komplikací.
Ve svém příspěvku VIROVÝ ZÁPAL PLIC. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jircová.
Dobrý den,vnouček ,nyní v únoru 3 roky,je ode dneška s dcerou na jip s virovým zápalem plic.Včera začala horečka 39',předevčírem kašel a rýma,dnes v noci dušný.Od listopadu skoro 2 měsíce dráždivý kašel,dětská lékařka dávala jen sirupy na odkašlání,Rtg neudělala,malý několikrát v noci i přes den při spaní zvracel,prý je to zadní rýma.Myslím si,že vnouček už před tím prodělal zápal plic.Co si o tom myslíte?Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich někter
Ve svém příspěvku ZADNÍ RÝMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Fialová.
Trpím na "Zadní rýmu" snad odjakživa od podzimu do jara. Pravidelně chodím na prohlídky na ORL, beru Zulbex, Desloratadine Actavis a sprej Mometason furoát Cipla.
Přečetla jsem si o "Zadní rýmě" už toho dost, ale nedočetla jsem se nikde, že by v důsledku toho bylo i to, že postižený rýmu, kterou nevysmrká, tak ji rovnou polyká. Přes den to ještě jde, ale když večer ulehnu, tak je to jeden nekonečný proud, který přeruším akorát sprejem. Sice se potom vyspím, ale ráno mám v puse všechno suché jako na Sahaře (jazyk, patro, uvnitř krku), že nemohu ani polknout. Beru ho jen v nouzi (nevyspaná - unavená). Z napolikaného hlenu mne potom bolí žaludek a někdy ráno se musím vyzvracet (sám hlen). Hlava nebo v krku mne nebolí a ani jinak se necítím nemocná. Akorát mám nutkání pořád něco jist alespoň trochu, že mne méně bolí žaludek. Vcelku dobře a rychle zabírá uvařené teplé brambory jen tak bez ničeho.
Rýma se mi sama spustí akorát když brečím, krájím cibuli nebo v zimě když se slunce odráží v čerstvě napadaném sněhu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Pani Aleno,
vyzkoušejte na zadní rýmu, výplach nosu konvičkou, kterou naplníte slanou vodou, vyplachovat se může každý den. Zakoupíte v lékárně a jistě Vám tam i poradí jak s konvičkou pracovat. Synovi velmi se zadní rýmou výplach nosu pomáhá.
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
Přes jehlu se speciálním postupem aplikuje anestetická látka do epidurálního (subdurálního) prostoru – do páteřního kanálu v bederní oblasti. Jste plně při vědomí, od pasu dolů však nic necítíte. Z toho také vyplývá, že tento typ anestezie lze použít pouze u operací prováděných na dolní polovině těla.
Někdy se po zákroku může objevit bolestivost v místě vpichu. Ta by měla během několika dní samovolně vymizet. Rizikem epidurální anestezie je pokles krevního tlaku a snížení srdeční frekvence. Proto jsou předtím podávány infuze pro naplnění krevního řečiště.
V epidurální anestezii se využívá lokální anestetikum, stále vyráběné z kokainu, které je injekčně vpraveno do epidurálního prostoru (prostor kolem tvrdých obalů, které chrání míchu). Epidurální anestezie blokuje nervové signály jak ze senzorických, tak z motorických nervů, čímž efektivně tlumí bolest, avšak imobilizuje spodní část těla. V posledním desetiletí byl vynalezen nový typ epidurálu zvaný „chodící epidurál“, který snižuje blokaci motorických nervů a umožňuje určitou mobilitu.
Epidural hematoma – jde o něco zcela jiného, tento stav vzniká při poranění hlavy. Pokud náraz či úder směřuje do oblasti spánku, může dojít k roztržení tepny a k následnému krvácení. Vznikající hematom pak začne utlačovat mozek. Jedná se o život ohrožující stav.
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolní končetiny.
Extrakce osmiček je častá. Důvodem pro extrakci je například to, že osmička má často vliv na sedmičku (může na ni tlačit), neumožňuje pořádné čištění (zvýšená kazivost), způsobuje zánětlivé problémy a podobně. Osmičky, také nazývané třetí stoličky, mají často špatný sklon v čelisti, nezřídka zůstávají prořezané jen částečně (semiretence) nebo se neprořežou vůbec (retence).
Většinou plánovaný zákrok je prováděn – stejně jako extrakce jiných zubů – s využitím lokální anestezie (injekce, opíchnutí zubu) – u horních zubů se opichují jednotlivé zuby, u dolních se dělá anestezie svodná, tedy znecitlivění oblasti určité nervové větve. Pokud je přítomen zánět, anestezie zabírá jen částečně (na osmdesát devadesát procent) a pacienta zákrok bolí. Další postup se pak volí dle toho, zda jde o extrakci prostou (jednoduchou) nebo složitou. Po složité extrakci osmiček (na rozdíl od jiných zubů) se rána šije, stehy se odstraňují zhruba za 5–7 dnů. Při nekomplikovaném průběhu je pacient bez obtíží zhruba do týdne po zákroku. Na bolest po extrakci zubu moudrosti se používají dostupná volně prodejná analgetika.
Pravidla pro období po extrakci jsou poměrně jednoduchá:
Nevyplachovat – vyplachováním by mohlo dojít k odstranění krevní sraženiny, tak by se obnažila kost a vznikl by zánět (krevní sraženina je vlastně zátka, která brání usazování jídla v dásni, časem se mění v kost).
V prvních hodinách po extrakci nejíst a několik dnů nekouřit.
Vyhnout se horkým nápojům (mohou zhoršit otok a podporovat krvácení z rány), nejlépe i alkoholu.
Tlumit bolest silnějšími analgetiky. První analgetika je dobré užít, ještě když působí lokální anestezie.
Vhodné je přikládat chladivé (ne ledové) obklady.
Pokud by se objevila zvýšená bolestivost, horečka, otok či jiný problém, je nutné navštívit zubního lékaře.
Při komplikovaných extrakcích osmiček se výkon provádí v celkové anestezii, musí k tomu však být závažná indikace – buď když se trhají všechny čtyři osmičky na žádost pacienta, nebo když jsou třeba jen dvě, ale jsou anatomicky v hodně rizikových strukturách (například hluboce zanořené dolní osmičky). Zákrok v celkové anestezii se provádí na specializovaných pracovištích.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a&n
