ANTIBIOTIKA A ANESTEZIE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Narkóza je pojem, který je neodmyslitelně spjatý s lékařstvím. Ne každý někdy narkózu zažil, ale každý o ni zajisté slyšel, možná se ale setkal spíše s pojmem anestezie, který se v současnosti používá častěji než zastaralé vyjádření narkóza.
Upozorňujeme čtenáře na to, že všechny léčivé přípravky s obsahem antibiotik jsou v České republice k dostání pouze na lékařský předpis. Děkujeme za pochopení.
Co je to narkóza
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Antibiotika patří mezi léky, které se používají při léčbě, ale i při prevenci bakteriálních infekcí. Antibiotika tedy ničí některé mikroorganismy. Antibiotika, která opravdu hubí mikroorganismy, se nazývají baktercidní, existují ale i antibiotika, která „jen“ zastavují množení bakterií, ty patří do skupiny bakteriostatických antibiotik.
U antibiotik je také důležité vědět, na co účinkují (tyto znalosti musí mít vědci a lékaři, ne obyčejní uživatelé!). V současnosti existují antibiotika, která zpomalují syntézu lipidů (přírodní látky živočišné i rostlinného původu) a jiných látek pro buněčné stěny (patří sem: beta-laktamová antibiotika, karbapenemy), antibiotika, která narušují cytoplazmatickou membránu (patří sem například polyeny, ionofory), antibiotika která zpomalují syntézu neklových kyselin (patří sem například aminoglykosidy), antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou (patří sem tetracykliny, diterpeny), a v neposlední řadě také antibiotika která zpomalují syntézu kyseliny listové (sulfonamidy).
Antibiotika jsou velmi účinná při léčeních nemocí, na něž jsou určená, problém ale často nastává v okamžiku, kdy je lékař předepíše proti virovému onemocnění, jakým je například chřipka. V takovém případě antibiotika nezabírají, tak jak mají, navíc se může stát, že organismus pacienta si proti nim vytvoří imunitu. Problémem při léčbě antibiotiky může být také nedůslednost pacienta. Řada pacientů totiž antibiotika vysadí v okamžiku, kdy má dojem, že už je zdravá, neuvědomuje si ale, že předepsaná dávka neslouží jen ke zlepšení zdravotního stavu, ale také ke zničení škodlivých mikroorganismů. Takový pacient se pak vystavuje tomu, že se k němu onemocnění znovu vrátí, a pokud se takový proces opakuje několikrát, může také dojít k tomu, že antibiotika přestanou na pacienta zcela zabírat, protože ten si na ně jejich častým užíváním vytvořil vlastní imunitu. Další nevýhodou antibiotik je to, že některé z nich mohou mít různé závažné vedlejší účinky, jako je například diabetes. Proto je opravdu nutné, aby se pacient o užití antibiotik poradil s lékařem (rozhodně není využívat antibiotika, která byla předepsána někomu jinému s tím, že máte stejné příznaky. Shodné příznaky totiž neznamenají stejné onemocnění).
Délka braní antibiotik je závislá na zdravotním stavu pacienta a na nemoci. Některá antibiotika se berou jen tři dny, jiná se berou i čtrnáct dní. Vše je velmi individuální.
Řada lidí vnímá antibiotika jako antimikrobiální látky, což není zcela přesné. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že antibiotika jsou vždy lékem, zatímco antimikrobiální látky mohou obsahovat i různé dezinfekční prostředky.
Většina tříd (skupin) antibiotik byla objevena již před 80. lety 20. století. Vědci zna
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ PANÍ VĚRUŠCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Milá Věruško,
budu ráda, když mě po vyšetření napíšete, zda jsou to ledviny. Já jsem chlamýdie měla(nikoliv po sexu, jsem šťastně vdaná a nevěra je proti mým zásadám, od manžela jsem je neměla, jeho testy byly negativní). Kromě mých potíží s neuropatií se léčím na ŠŽ, jeden lalok mám pryč(lékař mě sdělil, že to byl Černobyl). Už je to sice od operace dávno, ale léky beru pořád. Přeji Vám snesitelný víkend, snad se vám po injekci ulevilo. Jarmila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Věra 123.
Milá p.Jarmilko,konečně jsem vás našla.Už dlouho jsem vám chtěla sem napsat jak to se mnou vypadá,slíbila jsem vám to,ale nevěděla jsem kde vás hledat.Takže si za prve přečtěte co jsem psala dnes sem na diskuzi a budu pokračovat.Byla jsem na kapačkách v nemocnici,pustili mě po 6 kapačkách domů nevyléčenou.Měla jsem bakterie v moči.teprve teď mě neurolog objednal na 21.6.na cystoskopii.Obvod.lékař mě dal antibiotika,nezabrala,takže další antibiotika,potom byla ta nemocnice,vlastně třetí antibiotika a následovala čtvrtá antibiotika,také nezabrala,dovedete si představit jak mě bylo,ty nervy ,ty vedlejší účinky po ATB atd.Dále mě poslal obvod.zase k urologovi a byla pátá antibiotika.Neuvěřitelné!!!!Ta zabrala,ale po 14 dnech už jsem zase měla a mám do teď problém,časté močení/bolesti v noci 5x/,nevyspím se atd.Urolog tvrdí,že mám teď moč sterilní.Takže snad prý neuropatie mě to dělá.Nemohu vinit obvod.lékaře,že mě dával špatná antibiotika,ukazoval mě,že to dává podle toho co mu napsali z laboratoře podle rozboru.Takže teď jsem bez léků,je to lepší,než to bylo,ale bolesti a potíže jsou.Nesnáším žádné léky,po všem je mě špatně,mám vedlejší účinky,prodělala jsem záchvat po lécích,jako bych byla přiotrávená.Snažím se pít čaje z jarních bylinek,na tu neuropatii cvičím.Brala jsem před tím kortikoidy,to už vůbec nemohu,nepomohou a ještě je mě hůř.Zkoušel mě dát inj.mectojed,po 3 inj.jsem musela přestat,myslela jsem,že ten záchvat nepřežiji,prostě vedlejší účinky./otekly mě rty,pálil jazyk,dusila jsem se aj./Moje tělo už všechno odmítá.Nevím co se mnou bude dál.Asi nic,trpět bolesti a nemyslet na to.Jak vy jste na tom?Napište.Budu ráda,když mě někdo poradí.
Anestezie, lidově nazývaná narkóza, je lékařská léčba, která zabraňuje pacientům pociťovat bolest během zákroků, jako je chirurgický zákrok, některé screeningové a diagnostické testy, odebrání vzorku tkáně (např. kožní biopsie) a stomatologické výkony. Anestézie umožňuje pacientům dosáhnout na postupy, které vedou ke zdravějšímu a delšímu životu.
K navození anestezie lékaři používají léky nazývané anestetika. Vědci vyvinuli soubor anestetických léků s různými účinky. Mezi tyto léky patří celková, regionální a lokální anestetika. Celková anestetika uvedou pacienty do bezvědomí během procedury, zatímco lokální a regionální anestetika pouze znecitliví část těla a umožní pacientům zůstat při vědomí.
V závislosti na typu potřebné úlevy od bolesti lékaři dodávají anestetika injekcí, inhalací, lokálním lotionem, sprejem, očními kapkami nebo kožní náplastí.
Celková anestezie
Celková anestezie postihuje celé tělo, pacienti jsou v bezvědomí a nemohou se hýbat. Chirurgové jej používají při operacích vnitřních orgánů a při jiných invazivních nebo časově náročných zákrocích, jako je operace zad. Bez celkové anestezie by nebylo možné mnoho velkých, život zachraňujících výkonů, včetně operací na otevřeném srdci, operací mozku a transplantací orgánů.
Lékaři aplikují celková anestetika buď přímo do krevního řečiště (intravenózně), nebo jako inhalační plyn. Celková anestezie podaná intravenózně bude působit rychle a rychle zmizí z těla. To umožňuje pacientům jít domů dříve po operaci. Odeznívání inhalačních anestetik může trvat déle.
Celková anestetika jsou obvykle velmi bezpečná. Ale pro některé pacienty mohou představovat riziko, jako jsou starší lidé nebo lidé s chronickými nemocemi, jako je cukrovka. Nežádoucí účinky mohou u některých pacientů, zejména u starších osob a dětí, přetrvávat několik dní.
Závažné vedlejší účinky – jako je nebezpečně nízký krevní tlak – jsou dnes mnohem méně časté než kdysi. Přesto, stejně jako u každého lékařského postupu, existují určitá rizika. Aby se tato rizika minimalizovala, specializovaní lékaři zvaní anesteziologové pečlivě sledují pacienty v bezvědomí a mohou upravit množství anestetika, které dostávají.
Lokální a regionální anestezie
Lékaři používají lokální a regionální anestetika k blokování bolesti jen v určité části těla. S těmito anestetiky zůstávají pacienti při vědomí a přesto bez bolesti. Obvykle pacienti odcházejí domů brzy po operaci.
Lokální anestetika působí na malou část těla, například na jeden zub. Často se používají ve stomatologii, při očních operacích, jako je odstranění šedého zákalu, a k odstranění malých kožních výrůstků, včetně bradavic a mateřských znamének.
Regionální anestetika ovlivňují větší oblasti, jako je paže, noha nebo vše pod pasem. Tento druh anestezie se používá například při operacích rukou a kloubů, ke zmírnění porodních bolestí nebo při porodu císařským řezem.
V naší poradně s názvem CELKOVÁ ANESTEZIE A UZIVANI LETROXU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Zdravim,za mesic me ceka operace zvetseni poprsi,chtela bych se timto zeptat,zda nejak vadi ze denne uzivam rano 1celou tabletu letroxu kvuli zvysene funkci stitne zlazy?Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Letrox a anestezie se spolu snesou, ale je třeba, aby to bylo zapsáno ve Vaší dokumentaci, že lék užíváte. V případě nějaké náhlé příhody při operaci prsou, to může mít význam pro akutní péči. Sdělte to svému plastickému lékaři.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Obřízka patří mezi malé chirurgické zákroky. Je to zákrok, při kterém je amputována předkožka, což je kožní řasa, která překrývá žalud penisu. Rozlišuje se obřízka částečná a úplná. Na celém světě je obřezána asi čtvrtina všech mužů, tento podíl se však v jednotlivých zemích velmi liší. Obřízka je zcela běžná v afrických zemích a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kde je symbolickou smlouvou člověka s Bohem. Bůh uložil Abrahámovi, aby se na znamení smlouvy obřezal. Od té doby je tak činěno židovským chlapcům. Zákrok, při kterém se provádí obřízka u chlapců, se nazývá brit mila. Také muslimští chlapci a muži jsou obřezaní.
Celosvětově je obřezáno okolo 30 % mužské populace. Z toho jsou více než dvě třetiny (cca 68 %) muslimové. Židovské obyvatelstvo netvoří v celosvětovém průzkumu ani 1 %. I Ježíš byl obřezán, avšak o relikvii svaté předkožky se vedou spory.
Téměř vůbec se obřízka neprovádí ve Středomoří, Jižní Americe, Skandinávii a nemuslimské části Asie. Samotné země EU mají spíše mizivá čísla – cca 5 % obřezané populace (vyjma Velké Británie). V anglofonních zemích však obřízka velmi rychle ztrácí na popularitě, nejvíce v Austrálii, Velké Británii, dále Kanadě a USA. Obřízka se do těchto zemí rozšířila především v období viktoriánské Anglie, kdy se vědecky dokázalo, že účinně brání masturbaci. Protože byly některé mentální problémy spojované s masturbací, byla považována za nevhodnou (například byla masturbace spojována s debilitou, deformacemi tváře nebo ochlupením dlaní). Tyto názory jsou dnes věcí minulosti a budí spíš úsměv.
Je-li je obřízka prováděna z důvodu léčení fimózy, není nutné vždy odstranit celou předkožku, někdy stačí odstranit pouze její zúženou část. Dnes se často používá léčení pomocí steroidních mastí, které problém fimózy úspěšně řeší ve 40 % případů. U ostatních je chirurgický zákrok nezbytný. Považuje se za vhodné vyřešit problém před pubertou, protože v období puberty se chlapci velmi stydí a zákrok je pro ně psychicky velmi nepříjemný a často se, ke své škodě, řešení problému vyhýbají. Nicméně na uvolnění předkožky má také vliv nárůst hormonální hladiny testosteronu v pubertě obdobně jako na růst celého penisu. Úzká předkožka může velmi negativně ovlivnit start do sexuálního života. Je však třeba odlišit v tomto směru úzkou předkožku od krátké uzdičky.
V České republice se obřízka provádí na urologii (za předpokladu, že mají k dispozici operační sál) nebo na plastické chirurgii. Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě dělá bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a&nb
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Škodlivost anestezie vychází z toho, že anestetika obsahují toxické látky. Na začátku si je třeba uvědomit, že narkóza již není tak „nebezpečná“ jako tomu bylo dříve, ale i dnes se mohou objevit její vedlejší účinky. Častými vedlejšími účinky jsou pocity nevolnosti, zvracení, pocit škrábání v krku po intubaci u celkové narkózy, pooperační bolest svalů i bolest hlavy, pocit celkové slabosti. Vzácně může při uvolňování dýchacích cest dojít k vylomení zubu (obvykle se ale jedná o zub, který se viklal). Anestetika mohou také způsobit poruchy učení, poškození mozku, infarkt. Mezi nejzávažnější komplikace patří stažení hlasivek (= laryngospasmus), stažení průdušek (= bronchospasmus), vdechnutí obsahu žaludku do plic, které vede k zánětu plic (= aspirace), vysoký nebo nízký krevní tlak, porucha srdečního rytmu (= arytmie), srdeční infarkt, šok, alergické reakce na podávané látky. Po probrání z celkové anestezie může také například hrozit některá z poruch chování. To nastává častěji u dětí a starých lidí než u dospělých. Problémy mohou nastat i s pamětí. Určité škodlivosti celkové anestezie jsou si vědomi i lékaři, a proto ji obvykle volí v případech, kdy lokální anestezie nepostačuje. Neznamená to ale, že je celková anestezie nebezpečnější než ta lokální. Každá má své výhody a nevýhody. Nebezpečnou komplikací obou typů anestezií je atypická reakce na podané léky. Dlouhotrvající celková anestezie může způsobit i snížení obranyschopnosti organismu, to samé může vyvolat ale i anestezie, která je v krátké době znovu opakovaná.
V naší poradně s názvem ZINNAT A SLUNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Dobrý den,mohu na slunce s antibiotiky zinnat?A co citrusove plody ci mleko aj..?..dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte antibiotika Zinnat, tak normálně můžete na sluníčko. Nebyly hlášeny žádné nebezpečné reakce na slunce. Z citrusových plodů nesmíte jíst grepy. Grapefruitový džus zpomaluje dobu, za kterou je tělo schopno odbourat účinnou látku a to by mohlo způsobit, že hladina antibiotika v krvi stoupne nebezpečně vysoko. Mléko v tomto případě můžete. Antibiotika Zinnat rovněž zvyšují riziko vzniku opruzenin, dále mohou způsobit nevolnost, zvracení a průjem, problémy s ledvinami, kvasinkové infekce a alergická reakce. Tato antibiotika snižují účinky hormonální antikoncepce a během léčby tak může dojít k otěhotnění.
V prvé řadě je důležité dbát pokynů lékaře i lékárníka a důkladně si pročíst informace napsané na příbalovém letáku. Toto je prostě základ.
Předepsané léky užívejte přesně v takovém časovém rozpětí a množství, v jakém vám byly předepsány. Pokud byste tak neučinili, snižujete nejen jejich účinnost, ale také zvyšujete riziko následné rezistence a návratu onemocnění v ještě větší síle.
Aby užívání antibiotik bylo efektivní, je zapotřebí dobrat celou dávku. Kdybyste antibiotika přestali předčasně užívat, velmi brzy byste na vlastní kůži pocítili, jaká to byla chyba. Nemoc by se vám záhy vrátila v ještě horším provedení, než byla prve. Léčba by se tedy výrazně prodloužila. Dalším rizikem je i nebezpečí vzniku rezistence (tedy odolnosti), dříve účinná antibiotika by tak již nemusela být účinná.
V průběhu užívání antibiotik se vyhýbejte sluníčku. Sluníčko v kombinaci s antibiotiky totiž může vyvolat alergickou reakci. Slunění v době onemocnění také velmi vysiluje a unavuje. S užíváním antibiotik je navíc vaše pokožka mnohem citlivější a vy se tak můžete velmi snadno spálit. Toto varování platí i pro solária.
Zapomeňte na alkohol! Alkohol v kombinaci s jakýmikoliv léky může způsobit těžké a trvalé poškození organismu, a proto při užívání antibiotik požívání alkoholu rozhodně vynechejte.
Čím tedy antibiotika zapíjet? Ideální nápoj je čaj nebo voda bez bublinek. Vhodné mohou být i kolové nápoje, které žaludek dokážou zklidnit. Nesmí však být studené a plné bublinek (nechte je proto předem vyprchat). Antibiotika nezapíjejte pouze několika doušky, vypít by se měla alespoň jedna sklenice.
Při užívání antibiotik není vhodné konzumovat ostré a kořeněné pokrmy, které organismus zbytečně přetěžují a dráždí. Ve spojitosti s antibiotiky navíc mohou vyvolat alergickou reakci, zažívací potíže a zpomalit léčbu. V rámci urychlení léčby a užívání antibiotik proto dodržujte takzvanou šetřící dietu, která tělo nepřetěžuje. Pokrmy u této diety jsou vařené, dušené, zapékané a pečené. Jídlo nemá žádné nestravitelné zbytky a tvrdé kůrky, není příliš solené a kořeněné. Vyhýbejte se kyselým potravinám, mléčným výrobkům a také sladkostem. Všechny totiž organismus přetěžují a jsou často kontraindikací (vylučují se) s některými antibiotiky.
Pozor! Je ošidné si myslet, že se antibiotika užívají pouze po jídle. Některá antibiotika se naopak užívají i 30 minut před jídlem. Poslouchejte proto pečlivě instrukce lékaře a lékárníka. Dobrou pomůckou je i příbalový leták, kde musí být způsob užívání také uveden.
Pokud jsou antibiotika v tobolkách, nevysypávejte je! Drtit můžete pouze taková antibiotika, která nemají ochranné potažení. Proč? T
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Rýma, kašel, únava. Když jsme takzvaně nastydlí, život nestojí za nic. Pokud léky proti horečce a kapky do nosu hned nezaberou, chtějí někteří lidé urychlit uzdravení užíváním antibiotik. To je ovšem nezodpovědný a hlavně zbytečný hazard se zdravím.
Antibiotika umí zachraňovat životy. Mají ovšem jedinou schopnost: dokážou zabíjet bakterie. Pouze a jedině bakterie. Virům, kvasinkám, plísním ani parazitům jejich přítomnost nevadí. Naopak jim někdy dokonce svědčí. Když totiž antibiotika pozabíjejí všechnu konkurenci, mohou v organismu dál nerušeně prospívat. A to je důvod, proč při nachlazení tento druh preparátů nepomáhá – příčina onemocnění je totiž obvykle virová. S antibiotiky to tedy není lehké. Jejich nasazení v nesprávnou chvíli může způsobit zbytečné komplikace, přičemž pro léčbu přínos nemají.
O užití antibiotik zásadně rozhoduje lékař. Každý pacient by měl vědět, že předepsanou dávku léků je potřeba vždy dobrat, jinak choroboplodné bakterie přežijí a mohou se stát vůči léku odolnými. Efekt podaného antibiotika se často projeví za dva tři dny, takže je na něj třeba počkat a nedožadovat se jiných, silnějších antibiotik v průběhu krátkého časového intervalu. Antibiotika se nesmí kombinovat s alkoholem, u některých nelze jíst citrusové plody, jiné zapíjet mlékem, další mohou být fototoxické, proto je nutné se během jejich užívání vyhýbat slunci. Důležité je vždy si důkladně přečíst příbalový leták.
Antibiotika je třeba užívat jen v odůvodněných případech, nepředepisují se při každé horečce, jak si to přejí někteří pacienti. Navíc zejména mezi mladými lidmi je tendence nedodržovat pokyny při léčbě, často antibiotika nedoužívají, protože se cítí lépe. I to způsobuje, že zvyšování rezistence na antibiotika je velkým problémem současnosti. Ztráta účinnosti antibiotik opravdu hrozí. Jejich správné předepisování je zdravotnickou prioritou. Na antibiotickou rezistenci pak nejčastěji doplácejí vážně nemocní pacienti. Ztráta účinnosti antibiotik může v jejich případě vést k selhání léčby. Jde zejména o pacienty na jednotkách intenzivní péče, po transplantacích a jiných složitých chirurgických výkonech. Příkladem bakterií rezistentních vůči antibiotikům jsou zejména streptokoky, pneumokoky a hemofilus, tři dominantní vyvolávatelé akutních infekcí!
Podle odhadů se až 80 procent antibiotik používá k léčbě infekcí dýchacích cest. Nejpesimističtější studie říkají, že přes polovinu antibiotik lékaři předepisují zbytečně, protože jsou tyto infekce až ve více než 70 % virového původu! Dospělí onemocní průměrně 2,5krát ročně na nějakou infekci dýchacích cest, děti 4–8krát, léto nevyjímaje.
Rozhodnutí o vhodnosti podání 3denních antibiotik je vždy na lékaři
V naší poradně s názvem NÁHLÉ POCENÍ,BEZ PŘÍČINY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
Jsem po léčbě močových cest.Léčení bylo drastické.Dvoje antibiotika jsem užívala od obvodního lékaře neúspěšně,potom mě poslal k urologovi,ten si mě nechal v nemocnici na kapačkách,zase antibiotika,zase bez úspěchu.Stále únava,prožívala jsem velké zimnice,nevolnosti,bolesti.Nyní jsem doma týden,Je to lepší,ale pocení,náhlé,jako když to na mě hodí,zimnice už menší. moje pocení je i přes den,nárazově a není to pocení,že bych se musela převlékat,jen jsem zvlhlá od hlavy po paty a potom to schládne,je to moc nepříjemné. podotýkám,že od začátku bez teplot.Nevím stále co se mnou je.laborator.výsledky moče stále špatné,kultivace pozitivní.Už nechci antibiotika.budu ráda,jestli mě někdo poradí.předem děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za Vaše pocení může bakteriální nákaza ve Vašich močových cestách. Jinak, než antibiotiky, se toho nezbavíte. Musíte plně důvěřovat svému lékaři a dodržovat PŘESNĚ jeho pokyny při užívání antibiotik, i když jste vnitřně přesvědčena o jejich škodlivosti. Váš lékař zná bakterii, která u Vás sídlí a může Vám nejrychleji a bezpečně pomoci. Vydržte na kontrolní rozbor moči a pak se poraďte o dalším postupu se svým lékařem.
Po skončení léčby začněte alespoň jeden měsíc užívat probiotika, která obnoví škody způsobené antibiotiky.
V dnešní době jsou lékaři schopni připravit každému pacientovi a hlavně seniorům anestezii přímo na tělo podle diagnózy, věku a případných zdravotních rizik. I laik dnes ví, že anestezie může být celková nebo lokální. Ta se používá při drobných zákrocích. Jiná forma se volí při velkých rekonstrukčních operacích a jiná například při převazech nebo drobných výkonech. Čím lehčí výkon, tím slabší anestezie. V konkrétních případech se používá buď mělká analgosedace, nebo anestezie intravenózní, či inhalační. Pokud jde o bolestivý nebo náročný výkon, kdy se třeba otevírají tělní dutiny, použije se takzvaná doplňovaná anestezie. To znamená použití inhalačního anestetika doplněného například opiátovým analgetikem či svalovým relaxanciem. Taková anestezie je samozřejmě náročnější pro pacienta, ale také pro anesteziologa, který musí zajistit maximální zabezpečení. Ke smrti v narkóze nedochází vlivem anestezie, ale onemocněním pacienta, to platí i o bezvědomí.
V naší poradně s názvem LECBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
neexistuje nejaka nahrada za antibiotika? nesvedsi mi uz ani trochu, protoze jsem nemocna casto..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současné době se vyvíjí stále nová antibiotika, ale jejich cesta k hromadnému používání je velmi zdlouhavá. Bakterie se rychle přizpůsobují těmto lékům a stávají se odolné, takže antibiotikum je účinné jen chvíli. Náhrada za antibiotika je problém budoucí medicíny a naše děti pravděpodobně zažijí dobu, kdy budou existovat bakterie, na které nebude účinkovat žádné antibiotikum a organismus se bude muset vypořádat s infekcí sám, často i smrtí. Z přírodní medicíny je možné používat některé byliny s antibiotickými účinky, ale i proti těm se bakterie stanou rezistentní a přestanou účinkovat. Situace s náhradou za antibiotika není vůbec růžová a jestli nepřijde někdo s novým nápadem, tak pak nás brzy čeká doba, kdy přežijí jen ti nejsilnější jedinci.
V celkové anestezii je pacientka ve stavu bezvědomí, takže je pro ni celá operace bezbolestná. Během anestezie jsou anesteziologem sledovány životně důležité funkce (srdeční frekvence, krevní tlak a hladina kyslíku v krvi). Celková anestezie je v dnešní moderní anestezii pro tělo jen minimálně stresující a velmi bezpečná. Ale i u celkové anestezie mohou nastat rizika, která mohou být způsobena některými alergiemi, obezitou nebo závislostí na cigaretách.
Pro menší, kratší zásahy se často používá lokální anestezie. Lokální anestezie se provádí pomocí injekce, kdy dojde k aplikaci anestetika do příslušné části těla. Anestetikum působí přímo na nervy a inhibuje přenos bolestivých impulsů. Pacientka je během zákroku při vědomí, takže může být velmi brzy po zákroku odvezena domů.
Ve svém příspěvku BRONCHITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denisa Siváková.
Dobry den , prosim chtela jsem se zeptat jake leky jsou na bronchitide .. dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Ahoj, mam syna 14 mesicu.Pred dvouma tydny se mu velmi zvýšily horecky na 39. Šla jsem s nim k lekari a ten po prohlidce na nic neprisel a tak udělal CRP vysledek 26.Nasadil antibiotika do patku, pomohly. V sobotu se obevila rýma se suchým kašlem a v nedeli sypavy, chraptivy dech s kterym si nas v nemocnici nechali. Rentgen, vytery, krev... Je to akutni bronchitida.Minulou stredu nas pustili do domaci pece s inhalatorem na bronchitidu po 8 hodinach. Ma se pry lecba inhalatorem podle doktoru v nemocnici vyšplhat na vdech po 12 hodinach. Prakticky lekar nas v patek poslal opet na CRP vysledek 56.Dostali jsme dalsi antibiotika. Po vikendu v pondeli zdelil ,ze ma plíce ciste at mu davam antibiotika do čtvrtka coz je zitra.Dnes ve stredu syn opet maličko sype. Ma inhalovat Ventolin ktery uz jsme doma na piskot na plicích meli, protoze je po otci alergik. Mam ted ,ale strach. Pokud bude muset vice jak 4x denne inhalovat Ventolin budeme muset opet do nemocnice. Myslite, ze jen panikarim? Neudelal doktor chybu, ze lecbu inhalatorem neprodluzoval do vdechnutí po 12 hodinach?
Naprostá většina obřízek se v rozvojových zemích i jinde ve světě provádí bez anestézie, často i bez dezinfekce a jen pomocí primitivních nástrojů. Pouze v západních zemích a ve velkých městech se obřízka provádí v klinických podmínkách. Například v Turecku probíhá 85 % obřízek tradičně (v domácích podmínkách), 10 % provádí zdravotnicky vyškolená osoba a jen 5 % lékař.
Minimum (méně než 15 %) provedených obřízek se provádí v nemocnici. V takovém případě pacient před zákrokem absolvuje klasické předoperační vyšetření. Zákrok probíhá při anestezii, takže je takřka bezbolestný.
Celková anestezie
Výhody:
Pacient prospí celý zákrok, takže necítí vůbec žádnou bolest.
Nevýhody:
Časově náročnější – trvá delší dobu, než se z toho pacient vzpamatuje.
Po probrání se z narkózy je zpravidla pociťována nevolnost.
Není možné v den zákroku řídit.
Lokální anestezie
Lokální anestezie představuje aplikaci znecitlivující látky přímo do penisu několika injekčními vpichy.
Výhody:
Menší zátěž pro organismus než celková anestezie.
Je možné opustit nemocnici už za 30–60 minut po zákroku.
Je možné po zákroku řídit.
Nevýhody:
Někomu může být nepříjemné být při vědomí během operačního zákroku.
Samotná aplikace anestetika může být trochu bolestivá (tuto malou nepříjemnost lze řešit znecitlivující mastí před provedením vpichů).
Samotný zákrok trvá běžně 15–20 minut. Kůže je odstraněna buď skalpelem, nebo speciálními nůžkami. Rána je pak sešita několika stehy. Při obřízce lze přihlédnout k přání pacienta a odstranit více vnitřní nebo vnější předkožky. Úplná obřízka se oproti částečné vyznačuje rychlejším hojením a výrazně menším počtem pooperačních komplikací.
V naší poradně s názvem VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIBIOTIKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den,srdečně vás zdravím a prosím o radu.Měla jsem zánět průdušek a brala jsem antibiotikum Ciplox 500 co 12 hod. Protože při užívání mívám vedlejší účinky a to hlavně bolesti kříže a kloubů,přikoupila jsem si k Ciploxu i Probiotika Premium a po celý čas,co jsem brala antibiotika,jsem byla v pohodě,bez vedlejších účinků.Po dobrní Ciploxu jsem už nebrala ani Probiotika a během 3 dnů se mi objevili bolesti zad,v oblasti kříže a taky bolesti kloubů.Neumím si o vysvětlit,bolí mne už druhý den,i když už méně a proto prosím o odpověď,zda to může být ještě vedlejší účinek antibiotika a jak dlouho to může působit.Zda je nutné dál brát probiotika? Děkuji moc za odpověď.Marta.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Probiotika je třeba vnímat stejně vážně, jako antibiotika a věnovat jejich užívání patřičnou pozornost. Za prvé je třeba probiotika užívat hned jak se započne léčba antibiotiky a to tak, že nejdříve se užije antibiotikum a za 3 až 4 hodiny se užije probiotikum, až do doby dobrání antibiotik. Za druhé je potřeba probiotika užívat dále i po skončení léčby antibiotiky a to alespoň dva týdny. Proč? Antibiotika jsou stále více agresivnější a ničí střevní flóru. Když nepřichází do těla nové kulrury ve formě probiotik, tak ve střevech začne množení nevhodné flóry, která přežila nebo se tam dostala potravou a ta pak způsobuje průjmy, změny středního metabolismu, bolesti, únavu, ale také poničení střevní stěny, které může vést k zánětu a k rakovině.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
V naší poradně s názvem ALERGICKÁ REAKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gábina.
Dobrý den, v pátek jsem začala užívat ostropestřec mariánský a v sobotu jsem se mi po celém obličeji udělaly červené pupínky, nejvíc na čele a okolí pusy. Užívám ještě antibiotika tak nevím jestli to není redakce i k nim. Ostropestřec jsem vysadila a zkusím ho začít užívat až po dobrání antibiotik. Budu doufat, že pupínky zmizí co nejdříve.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Společně s antibiotiky byste vůbec žádné bylinky používat neměla, protože to může způsobit předávkování nebo naopak poddávkování. Bylinky mohou způsobit zpomalení vylučování antibiotika a při další dávce to způsobí předávkování, protože to, co mělo být z předchozí dávky pryč, je stále v těle. Jiné bylinky zase naopak mohou urychlit průchod trávicím traktem a způsobit nedostatek antibiotika v těle, což vede ke vzniku rezistentních bakterií, které pak nejdou vyléčit stejným antibiotikem. Takže ještě jednou: společně s antibiotiky se nesmí užívat žádné bylinky! Pokud si chcete pomoci při léčbě antibiotiky, tak jedině doplňkovou léčbou probiotiky. Probiotika udržují střevní flóru v rovnováze, kterou právě antibiotika ničí.
Většina běžně používaných antibiotik není ovlivnitelná alkoholem. Samozřejmě mezi nimi existují výjimky.
Určitě byste neměli pít alkohol během užívání protiinfekčních antibiotik, jako jsou metronidazol, tinidazol a sulfamethoxazol či trimethoprim. Tyto léky totiž blokují jednu z hlavních cest, která metabolizuje alkohol. Společně s alkoholem pak způsobí opravdu nepříjemné stavy – vyvolávají rudé fleky po celém těle, mdloby a zvracení i po jediné skleničce piva.
Tyto protiinfekční léky mají naštěstí poměrně specializované využití, slouží k léčbě infekcí organismy, jako je lamblie střevní (z kontaminované pitné vody) nebo střevní červi. Tudíž by bylo neobvyklé, aby vám je lékař předepsal bez předchozí dlouhé přednášky.
Co se týče ostatních typů antibiotik, není zatím žádný jasný důkaz o poškození těla po skromném požití alkoholu. Při větší konzumaci alkoholu během boje s infekcí na vás alkohol pravděpodobně bude mít větší a méně příjemný účinek.
Alkohol spolu s antibiotiky vyvolává rozšíření krevních cév v končetinách – tělo se tím snaží zvýšit horečku a zpomalit tak šíření infekce. Ledviny jsou nuceny kvůli alkoholu ztratit více tekutin, čímž se zvyšuje riziko dehydratace. Hluboká bolest svalů pramenící z virového onemocnění v kombinaci s antibiotiky může vzácně zanechat ve svalech dlouhodobé poškození.
Některá antibiotika jako isoniazid a flukloxacilin mohou špatně působit na játra a v malém procentu případů způsobit i mírné hepatitidy. Večírek v opojení tedy dráždí játra, která pracují jak s působením antibiotik, tak s odbouráváním alkoholu.
Pokud vám není dobře a zamýšlíte jít na nějaký večírek, je lepší pít alkohol střídmě, ať už antibiotika berete, nebo ne. Léčba bude rychlejší a snížíte riziko sekundárních komplikací. V případě, že užíváte některé z léků, které jsou výše uvedeny jako problémová antibiotika, je třeba se alkoholu vyhýbat obloukem.
Spousta lidí se nejvíce obává toho, že berou-li antibiotika, bude jim stačit jediná sklenka vína k tomu, aby se opili. Ano, existují některá antibiotika, která takto s alkoholem reagují, to však není ten hlavní důvod, proč byste neměli alkohol a antibiotika kombinovat. Jak známo, antibiotika zpravidla zatěžují játra a potažmo celý organismus. Stejně tak konzumace alkoholu působí na funkci jater. Spojí-li se obojí dohromady, dostanou játra pořádně zabrat.
Dalším aspektem, který kombinaci antibiotik a alkoholu provází, je možný zeslabený účinek podávaných antibiotik. Velmi snadno se tak může stát, že bude celou léčbu nutno opakovat, neboť nemoc nebude dostatečně vyléčena. Když vezmeme v potaz současnou zvýšenou rezistenci bakterií proti antibiotikům, která vychází z jejich přehnaného užívání, je opakovaná léčebná dávka dalším zbytečným oslabením budoucích účinků antibiotik. V tomto případě tedy opravdu nejde alkohol a zdraví ruku v ruce.
V naší poradně s názvem ANTIBIOTIKA FUROLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LibušeDušková.
dnes jsem dostala Furolin na močové cesty,nezabírá pocituji bolest v ledvinách.bojím se ho dál brát je mi hůř L. Dušková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když berete antibiotika, tak to na zdravotním stavu poznáte nejdříve až po třetí dávce, dříve ne a vy jste teprve na začátku léčby. V této chvíli určitě léčbu nepřerušujte. Dobré je Furolin užívat vždy s jídlem a 4 hodiny po užití spolknout kapsli s probiotiky (laktobacily). Když tu léčbu nebudete moci vydržet, tak zavolejte svému lékaři a dohodněte se s ním na výměně, ale stále Furolin užívejte, než dostanete nové prášky. To je velmi důležité, protože předčasné ukončení léčby povede k tomu, že se ve vás znovu namnoží agresivní bakterie, ale tentokrát již vycvičené na antibiotika a hůře je půjde přemoci.
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
Přes jehlu se speciálním postupem aplikuje anestetická látka do epidurálního (subdurálního) prostoru – do páteřního kanálu v bederní oblasti. Jste plně při vědomí, od pasu dolů však nic necítíte. Z toho také vyplývá, že tento typ anestezie lze použít pouze u operací prováděných na dolní polovině těla.
Někdy se po zákroku může objevit bolestivost v místě vpichu. Ta by měla během několika dní samovolně vymizet. Rizikem epidurální anestezie je pokles krevního tlaku a snížení srdeční frekvence. Proto jsou předtím podávány infuze pro naplnění krevního řečiště.
V epidurální anestezii se využívá lokální anestetikum, stále vyráběné z kokainu, které je injekčně vpraveno do epidurálního prostoru (prostor kolem tvrdých obalů, které chrání míchu). Epidurální anestezie blokuje nervové signály jak ze senzorických, tak z motorických nervů, čímž efektivně tlumí bolest, avšak imobilizuje spodní část těla. V posledním desetiletí byl vynalezen nový typ epidurálu zvaný „chodící epidurál“, který snižuje blokaci motorických nervů a umožňuje určitou mobilitu.
Epidural hematoma – jde o něco zcela jiného, tento stav vzniká při poranění hlavy. Pokud náraz či úder směřuje do oblasti spánku, může dojít k roztržení tepny a k následnému krvácení. Vznikající hematom pak začne utlačovat mozek. Jedná se o život ohrožující stav.
