Informace od zdravotní sestry

MENU

  

PROSTATA

  

KREVNÍ TLAK

  

CUKROVKA

  

WARFARIN

  
Téma

ANXIÓZNĚ DISOCIATIVNÍ PORUCHA OSOBNOSTI

OBSAH

Anxiózně depresivní syndrom

Charakteristika: Anxiózní porucha osobnosti (anxiózní = úzkostný) bývá někdy označována také jako vyhýbavá. U jedince, který jí trpí, se projevují pocity neustálého napětí a obav. Lidé jsou přesvědčeni o své nešikovnosti, nedostatečnosti. Již předem se obávají, že budou odmítnuti a že budou v životě neúspěšní.

Z tohoto důvodu se již předem tito jedinci obávají kontaktů s druhými lidmi. Předem počítají s neúspěchem v navázání kontaktu. To má samozřejmě vliv na mnohé aktivity v životě, včetně pracovních povinností či úspěšného seznamování s opačným pohlavím. Tito lidé jsou též přesvědčeni o své podřízenosti vůči ostatním, a tak vždy vystupují v neadekvátně submisivní poloze.

Lidé s anxiózní poruchou osobnosti jsou velmi uzavření a úzkostliví, sice touží po navázání kontaktů s okolím, ale obávají se možného neúspěchu. Mají tedy následně tendenci se kontaktům spíše vyhýbat. Trpí svou velmi nízkou sebedůvěrou, která poznamenává veškeré jejich jednání.

Anxiózní poruchou osobnosti trpí jedno až dvě procenta populace. Léčbou je možné spíše usměrnit projevy poruchy do adekvátnější míry. Některé projevy je možné potlačit. Při léčbě se využívají léky, takzvaná anxiolytika, ty však přinášejí pouze dočasnou úlevu, proto se používají také antidepresiva.

Nejdůležitější roli v léčbě hraje psychoterapie, která je však vzhledem k povaze poruchy velmi problémová. Lidé s anxiózní poruchou mají těžko překonatelné obavy z toho, že je terapeut odmítne nebo že ho obtěžují. Je velmi těžké získat jejich důvěru, což je prvotní úkol správného psychoterapeuta.

Číslo diagnózy MKN je F41.

Zdroj: Diagnóza častých duševních chorob

Diskuze

V diskuzi BIPOLÁRNÍ PORUCHA OSOBNOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanah.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda lze alespoň částečně tuto chorobu korigovat nějakými přírodními produkty. Není snadné, dostat "onu" osobu k vyšetření k lékaři.
Děkuji za uvedení konkrétních rada a zkušeností. Děkuji H

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Bipolární porucha osobnosti

Bipolární porucha a vztahy

Bipolární porucha osobnosti se projevuje především výkyvy nálad. Tedy projevy mánie, hypománie, deprese a remise, to je obdobím bez příznaků nemoci. Tyto stavy se samozřejmě odráží na osobním životě pacienta i jeho okolí. Bipolární afektivní porucha je onemocnění vleklé, dlouhodobé, objevující se poprvé již u mladých lidí kolem 20. roku věku. Onemocnění často změní život nemocného i jeho rodiny. Nemoc ovlivňuje celkové fungování nemocného v životě, zaměstnání, partnerských vztazích jedince. Zásadní podmínkou dobrého průběhu této duševní nemoci a minimalizace jejích dopadů na nemocného je dlouhodobá a pravidelná léčba.

Zdroj: Bipolární porucha

Diskuze

V diskuzi ÚČINNÁ PREVENCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Agáta.

Jeddi - teď nevím jestli to bude pasovat k tvé alternativní povaze - na slabé stránky osobnosti by se měl asi zaměřit každý podle sebe (možná stačí se na sebe sebekriticky podívat). Ale co se týče zdraví můžeš si nechat udělat tzv. GenScan. Pomocí testu DNA ti určí k jakým nemocem máš jasné dispozice a podle těchto informací si už můžeš přesněji směřovat svá životní opatření. V tvém případě asi spíše alternativního rázu.

O:-)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Re: účinná prevence

Neurotické poruchy

Neurotické poruchy jsou různorodou skupinou psychických poruch, u kterých bývá v popředí úzkost, strach a jejich tělesný doprovod. Tyto poruchy by se daly zjednodušeně definovat jako neurotické poruchy poruchy vyvolané stresem, které nejsou vyvolány žádným reálným nebezpečím. Úzkost se u těchto poruch může objevovat buď v náhlých záchvatech či typických situacích nebo jako trvalý fluktuující stav. Mohou se také projevovat jen tělesnými příznaky, kdy si člověk své úzkosti není vědom. Míra příznaků je tak velká, že omezuje pracovní život, rodinné soužití nebo prožívání volného času.

Příčiny

Příčiny u této skupiny poruch jsou většinou mnohočetné. Do určité míry je pohotovost k rozvoji úzkostnosti vrozená, záleží však také na výchově v dětství (problémem bývá předčasné oddělení od pečovatelů, odmítání, nadměrné trestání, kritizování, zneužívání, ale také vzor úzkostného rodiče, rozbroje mezi rodiči, problémy v dětském kolektivu).

Kombinace vrozené zranitelnosti a nepříznivých vlivů v dětství vede k vytvoření zranitelnosti pro budoucí neurózu. Dlouhodobý stres, zátěžové životní události, konflikty nebo nadměrné nároky v pozdějším životě pak vedou k odkrytí této zranitelnosti a rozvoji neurotických potíží.

Výskyt všech poruch z této skupiny je pouze odhadován. Zdá se, že v posledních desetiletích můžeme zaznamenat nárůst (60. léta kolem 15 %, v současnosti 35–40 %). Většina z těchto poruch se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Jde většinou o poruchy, které bez léčby trvají mnoho let i celý život, nejčastěji s obdobími zhoršování a zlepšování. Spontánní vymizení je u většiny těchto poruch spíše vzácností než pravidlem. Většina z nich je však dobře léčitelná, pokud je indikovaná léčba zahájená včas.

Patří sem:

  • agorafobie
  • sociální fobie
  • specifické fobie
  • panická porucha
  • generalizovaná úzkostná porucha
  • smíšená úzkostně depresivní porucha
  • obsedantně kompulzivní porucha
  • reakce na stres a poruchy přizpůsobení
  • disociativní poruchy
  • somatoformní poruchy
  • jiné neurotické poruchy
Čísla diagnóz jsou:
  • F40 Fobické úzkostné poruchy
  • F41 Jiné anxiózní poruchy
  • F42 Obsedantně-nutkavá porucha
  • F43 Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
  • F44 Disociativní (konverzní) poruchy
  • F45 Somatoformní poruchy
  • F48 Jiné neurotické poruchy

Zdroj: Diagnóza častých duševních chorob

Diskuze

V diskuzi PORUCHA EREKCE A LÉKY NA EREKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nutri Czech.

Clerex® 475mg je volně prodejný přípravek pro perorální léčbu erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu,zvyšuje libido a hladinu testosteronu v krvi.Přispívá při léčbě neplodnosti. clerex.eu/pro-muze/ nebo zakoupíte v lékárnách
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.

Dobry den prasky na erekci poradite jakou mate skusenosti? Za tyden nekoureni zlepši jse erekce diky za radu moccc

Zdroj: diskuze Porucha erekce a léky na erekci

Jsem sangvinik, cholerik, flegmatik, nebo melancholik?

Na internetu je celá řada testů osobnosti. Jedním z nich je i tento test osobnosti, který si sami můžete vyzkoušet. Vyhodnotí vám, zda jste spíše sangvinik, melancholik, cholerik či flegmatik a jaké máte kladné a záporné vlastnosti. Test je vyhodnocen na číselné ose, a pokud budete odpovídat pravdivě, je i dost věrohodný.

Zdroj: Sangvinik

Diskuze

V diskuzi NEJLEPŠÍ LÉKY NA VYSOKÝ KREVNÍ TLAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radoslav Galač.

Prosím je možné že po léku Agen, vzniká porucha erekce,se kterou jsem problém nikdy neměl. Děkuji za odpověď u řadu ,jestli by nebyl jiný přípravek vhodnější. Děkuju

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Nejlepší léky na vysoký krevní tlak

Test na bipolární poruchu

BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.

Zde si můžete provést test.

Zdroj: Bipolární porucha

Diskuze

V diskuzi RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Burget.

Dobrý den otče Pleskači, chtěl jsme se zeptat jestli existuje nějaká léčba, nebo bylina na Lichen sclerosus et atherop. (autoimunitní porucha kůže).
Děkuji za velice radu Burget

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Rady otce Pleskače

Osobnosti s bipolární poruchou

Bipolární poruchou trpěl například český herec Miloš Kopecký, který na sklonku svého života dal souhlas se zveřejněním této skutečnosti. Poruchou trpí nebo trpěli i sérioví vrazi Ted Bundy a Robert Hansen, zpěváci Kurt Cobain, Richard Müller, Trent Reznor, Petr Muk a Ozzy Osbourne, spisovatelé Virginia Woolfová a Ota Pavel, skladatel Karel Svoboda, zpěvačky Demi Lovato, Miley Cyrus a Britney Spears, herec Jeremy Brett nebo také Pete Wentz z Fall Out Boy a Dee Dee Ramone, malíř Vincent van Gogh, fyzik Ludwig Boltzmann a řada dalších. Touto nemocí také trpí herečka Catherine Zeta-Jones nebo zpěvačka Sinéad O'Connor.

Zdroj: Bipolární porucha

Poradna

V naší poradně s názvem MENSTRUACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.

Prosím je mi 47 let vždy jsem měla menstruaci pravidelně ale už jednou se mi stalo že jsem menstruaci dostala se 14 denním zpožděním a teď jsem lela mít menstruaci v lednu 2016 a je únor a ještě jsem ji nedostala už přes měsíc. Je to nějaká porucha?? Děkuji za odpověď Jarka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zřejmě vcházíte do nové etapy svého života. Začíná u Vás období zvané menopauza, lidově řečeno přechod. Co to je, co Vás v tomto období čeká a jaká jsou rizika, se dozvíte v těchto článcích: www.ceskyprehled.cz/…

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Menstruace

Příznaky

Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.

Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.

Zdroj: Bipolární porucha

Poradna

V naší poradně s názvem PORUCHA EREKCE A LÉKY NA EREKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.

Mohu poradit potrebuji prasky na erekci. Bral jsem arginmax forte to moc nepomahalo. Jsem kurak kdyz prestanu kourit melo by to byt lepši?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Kouření poškozuje celý organismus včetně kardiovaskulárního systému, který přímo souvisí s dodávkami krve v případě erekce. Je zde tedy šance na zlepšení v případě ukončení kouření. Zkuste se obrátit s tímto problémem na lékaře psychiatra, který vám pomůže s odvykáním a rovněž vám může poskytnout i předpis na léky, které podpoří erekci, například Viagra nebo Cialis.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Porucha erekce a léky na erekci

Posttraumatická stresová porucha

Charakteristika: Posttraumatická stresová porucha začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je schopná způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako jsou rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks“)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Nástup následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. U malého počtu pacientů může nastat chronický průběh a trvalá změna osobnosti.

Tuto poruchu je možné poznat podle snížené hladiny kortizolu v krvi. Provádí se test krve.

Číslo diagnózy je F62.0. ( diagnoza F620 )

Zdroj: Diagnóza častých duševních chorob

Diskuze

V diskuzi BÍLÉ SKRVNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Dobrý den Martino, no přemýšlela jsem také jestli ty bílé fleky není jen nedostatek nějakého vitamínu. Ale jak zjistit kterého? Já je mám na obličeji a to si fakt dobře také nepřipadám.
Mne se to oběvilo prvně, tak se mi nezdá že by to bylo po opalování. protože se opaluji ráda již ix let.
Poradte nám někdo, prosím...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.

Me se objevily prvne po porodu a ted je mam po vcelem te rozsiruji se dal, mam jiz 10tym rokem, oblicej mam jiz bily celyna, jmenuje se to vitiligo, lze se s tim jen smirit, leky neexistuji, vse je podvod jak z vas vytriskat penize. Je to autoimunitni porucha, vice na internetu. Petra

Zdroj: diskuze Bílé skrvny

Barevná typologie osobnosti

Barevná typologie osobnosti patří k novějším vědním oborům. Zabývá se vytvářením celkového dojmu sladěním barev našeho oblečení s barvou vlasů, ale hlavně s tónem naší pleti. Každý z nás má jedinečný tón pleti, který nás provází od narození po celý náš život a nikdy se nemění. Barvy v našem životě hrají větší úlohu, než si dovedeme představit. Není důležité upoutat vyzývavým oblečením, ale působit přirozeně, upraveně, zdravě a elegantně. Z tohoto důvodu je vhodné navštívit odborníka na barevnost vizáže a nechat si poradit nejen v oblasti barev, ale i typu oblečení. Existují barvy, které dají vyniknout vaší osobnosti, nebo ji naopak zcela potlačí. Postačí jednoduchý test: Pokud vás na jedinci upoutá jeho oblečení a nikoliv jeho obličej, došlo v tomto případě k potlačení osobnosti. U správně použitých barev si naopak zapamatujete, že jedinec měl výrazné oči, husté vlasy a působil velmi příjemně.

Zdroj: Barevná typologie

Diskuze

V diskuzi PORUCHA EREKCE A LÉKY NA EREKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nutri Czech.

Clerex® 475mg je volně prodejný přípravek pro perorální léčbu erektilní dysfunkce. V přirozených podmínkách, tj. při sexuální stimulaci, obnovuje porušenou erektilní funkci zvýšením přítoku krve do penisu,zvyšuje libido a hladinu testosteronu v krvi.Přispívá při léčbě neplodnosti. clerex.eu/pro-muze/ nebo zakoupíte v lékárnách
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.

Dobry den chci se zeptat kourim mam problemi z erekci beru prasky na tlak. Mam rychle vyvrcholeni penisu poradte o radu co stym delat doplnky stravy mi vubec nepomahaj hodne jist vitaminu take ma vliv

Zdroj: diskuze Porucha erekce a léky na erekci

Co léčí lék Itakem

Přípravek Itakem se používá k léčbě těchto chorob: depresivní poruchy (epizody velké deprese), panická porucha s agorafobií nebo bez agorafobie (strach opustit domov, vcházet do obchodů, tísnit se v davu lidí a být na veřejných místech), sociální úzkostná porucha (úzkostná obava), obsedantně kompulzivní porucha.

Zdroj: Lék Itakem

Poradna

V naší poradně s názvem VLIV NARKÓZY NA MOZEK ZTRÁTA ROVNOVÁHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Adámek.

Dobrý den
Před 6 měsící jsem prodělal TEP kolena pod celkovou narkozou. Od té doby mám neustále potíže s rovnováhou.Děkuji za informaci jak lze tento problém řešit.Adámek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Porucha udržení rovnováhy po celkové anestezii je nežádoucí účinek, který se vzácně objevuje u lidí s klinicky kompenzovaným základním onemocněním. Nyní je třeba, abyste si promluvil s lékařem neurologem a společně jste zjistili možnosti návratu správné funkce udržení rovnováhy.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Vliv narkózy na mozek ztráta rovnováhy

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

  • endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
  • endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

  • F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
  • F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
  • F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
  • F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
  • F01 - Vaskulární demence
  • F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
  • F011 - Multiinfarktová demence
  • F012 - Subkortikální vaskulární demence
  • F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
  • F018 - Jiné vaskulární demence
  • F019 - Vaskulární demence NS
  • F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
  • F020 - Demence u Pickovy choroby
  • F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
  • F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
  • F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
  • F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
  • F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
  • F03 - Neurčená demence
  • F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
  • F051 - Delirium nasedající na demenci
  • F058 - Jiné delirium
  • F059 - Delirium NS
  • F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
  • F060 - Organická halucinóza
  • F061 - Organická katatonní porucha
  • F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
  • F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
  • F064 - Organická úzkostná porucha
  • F065 - Organická disociativní porucha
  • F066 - Organická emoční labilita (astenie)
  • F067 - Lehká porucha poznávání
  • F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F070 - Organická porucha osobnosti
  • F071 - Postencefalitický syndrom
  • F072 - Postkomoční syndrom
  • F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
  • F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
  • F100 - Akutní intoxikace
  • F101 - Škodlivé použití
  • F102 - Syndrom závislosti
  • F103 - Odvykací stav
  • F104 - Odvykací stav s deliriem
  • F105 - Psychotická porucha
  • F106 - Amnestický syndrom
  • F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
  • F110 - Akutní intoxikace
  • F111 - Škodlivé použití
  • F112 - Syndrom závislosti
  • F113 - Odvykací stav
  • F114 - Odvykací stav s deliriem
  • F115 - Psychotická porucha
  • F116 - Amnestický syndrom
  • F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
  • F120 - Akutní intoxikace
  • F121 - Škodlivé použití
  • F122 - Syndrom závislosti
  • F123 - Odvykací stav
  • F124 - Odvykací stav s deliriem
  • F125 - Psychotická porucha
  • F126 - Amnestický syndrom
  • F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
  • F130 - Akutní intoxikace
  • F131 - Škodlivé použití
  • F132 - Syndrom závislosti
  • F133 - Odvykací stav
  • F134 - Odvykací stav s deliriem
  • F135 - Psychotická porucha
  • F136 - Amnestický syndrom
  • F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
  • F140 - Akutní intoxikace
  • F141 - Škodlivé použití
  • F142 - Syndrom závislosti
  • F143 - Odvykací stav
  • F144 - Odvykací stav s deliriem
  • F145 - Psychotická porucha
  • F146 - Amnestický syndrom
  • F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
  • F150 - Akutní intoxikace
  • F151 - Škodlivé použití
  • F152 - Syndrom závislosti
  • F153 - Odvykací stav
  • F154 - Odvykací stav s deliriem
  • F155 - Psychotická porucha
  • F156 - Amnestický syndrom
  • F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
  • F160 - Akutní intoxikace
  • F161 - Škodlivé použití
  • F162 - Syndrom závislosti
  • F163 - Odvykací stav
  • F164 - Odvykací stav s deliriem
  • F165 - Psychotická porucha
  • F166 - Amnestický syndrom
  • F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
  • F170 - Akutní intoxikace
  • F171 - Škodlivé použití
  • F172 - Syndrom závislosti
  • F173 - Odvykací stav
  • F174 - Odvykací stav s deliriem
  • F175 - Psychotická porucha
  • F176 - Amnestický syndrom
  • F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
  • F180 - Akutní intoxikace
  • F181 - Škodlivé použití
  • F182 - Syndrom závislosti
  • F183 - Odvykací stav
  • F184 - Odvykací stav s deliriem
  • F185 - Psychotická porucha
  • F186 - Amnestický syndrom
  • F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
  • F190 - Akutní intoxikace
  • F191 - Škodlivé použití
  • F192 - Syndrom závislosti
  • F193 - Odvykací stav
  • F194 - Odvykací stav s deliriem
  • F195 - Psychotická porucha
  • F196 - Amnestický syndrom
  • F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F20 - Schizofrenie
  • F200 - Paranoidní schizofrenie
  • F201 - Hebefrenní schizofrenie
  • F202 - Katatonní schizofrenie
  • F203 - Nediferencovaná schizofrenie
  • F204 - Postschizofrenní deprese
  • F205 - Reziduální schizofrenie
  • F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
  • F208 - Jiná schizofrenie
  • F209 - Schizofrenie NS
  • F21 - Schizotypální porucha
  • F22 - Poruchy s trvalými bludy
  • F220 - Porucha s bludy
  • F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
  • F229 - Perzistující porucha s bludy NS
  • F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
  • F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
  • F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
  • F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
  • F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
  • F24 - Indukovaná porucha s bludy
  • F25 - Schizoafektivní poruchy
  • F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
  • F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
  • F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
  • F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
  • F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
  • F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
  • F29 - Neurčené neorganické psychózy
  • F30 - Manická fáze
  • F300 - Hypománie
  • F301 - Mánie bez psychotických symptomů
  • F302 - Mánie s psychotickými symptomy
  • F308 - Jiné manické fáze
  • F309 - Manická fáze NS
  • F31 - Bipolární afektivní porucha
  • F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
  • F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
  • F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
  • F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
  • F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
  • F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
  • F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
  • F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
  • F319 - Bipolární afektivní porucha NS
  • F32 - Depresivní fáze
  • F320 - Lehká depresivní fáze
  • F321 - Středně těžká depresivní fáze
  • F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
  • F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
  • F328 - Jiné depresivní fáze
  • F329 - Depresivní fáze NS
  • F33 - Periodická depresivní porucha
  • F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
  • F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
  • F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
  • F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
  • F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
  • F339 - Periodická depresivní porucha NS
  • F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F340 - Cyklotymie
  • F341 - Dystymie
  • F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
  • F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
  • F40 - Fobické úzkostné poruchy
  • F400 - Agorafobie
  • F401 - Sociální fobie
  • F402 - Specifické (izolované) fobie
  • F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
  • F409 - Anxiózně fobická porucha NS
  • F41 - Jiné anxiózní poruchy
  • F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
  • F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
  • F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
  • F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
  • F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
  • F419 - Úzkostná porucha NS
  • F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
  • F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
  • F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
  • F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
  • F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
  • F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
  • F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
  • F430 - Akutní stresová reakce
  • F431 - Posttraumatická stresová porucha
  • F432 - Poruchy přizpůsobení
  • F438 - Jiné reakce na těžký stres
  • F439 - Reakce na těžký stres NS
  • F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
  • F440 - Disociativní amnézie
  • F441 - Disociativní fuga (útěk)
  • F442 - Disociativní stupor
  • F443 - Trans a posedlost
  • F444 - Disociativní motorické poruchy
  • F445 - Disociativní záchvaty
  • F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
  • F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
  • F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
  • F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
  • F45 - Somatoformní poruchy
  • F450 - Somatizační porucha
  • F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
  • F452 - Hypochondrická porucha
  • F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
  • F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
  • F458 - Jiné somatoformní poruchy
  • F459 - Somatoformní porucha NS
  • F48 - Jiné neurotické poruchy
  • F480 - Neurastenie
  • F481 - Depersonalizace a derealizace
  • F488 - Jiné určené neurotické poruchy
  • F489 - Neurotická porucha NS
  • F50 - Poruchy příjmu potravy
  • F500 - Mentální anorexie
  • F501 - Atypická mentální anorexie
  • F502 - Mentální bulimie
  • F503 - Atypická mentální bulimie
  • F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
  • F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
  • F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
  • F509 - Porucha příjmu potravy NS
  • F51 - Neorganické poruchy spánku
  • F510 - Neorganická nespavost
  • F511 - Neorganická hypersomnie
  • F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
  • F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
  • F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
  • F515 - Noční můry
  • F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
  • F519 - Neorganická porucha spánku NS
  • F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
  • F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
  • F522 - Selhání genitální odpovědi
  • F523 - Poruchy orgasmu
  • F524 - Předčasná ejakulace
  • F525 - Neorganický vaginismus
  • F526 - Neorganická dyspareunie
  • F527 - Nadměrné sexuální nutkání
  • F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
  • F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
  • F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F539 - Puerperální duševní poruchy NS
  • F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
  • F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
  • F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60 - Specifické poruchy osobnosti
  • F600 - Paranoidní porucha osobnosti
  • F601 - Schizoidní porucha osobnosti
  • F602 - Disociální porucha osobnosti
  • F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
  • F604 - Histrionská porucha osobnosti
  • F605 - Anankastická porucha osobnosti
  • F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
  • F607 - Závislá porucha osobnosti
  • F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F609 - Porucha osobnosti NS
  • F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
  • F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
  • F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
  • F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
  • F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
  • F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
  • F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
  • F630 - Patologické hráčství
  • F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
  • F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
  • F633 - Trichotillomanie
  • F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
  • F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
  • F64 - Poruchy pohlavní identity
  • F640 - Transsexualismus
  • F641 - Transvestitismus dvojí role
  • F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
  • F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
  • F649 - Poruchy pohlavní identity NS
  • F65 - Poruchy sexuální preference
  • F650 - Fetišismus
  • F651 - Fetišistický transvestitismus
  • F652 - Exhibicionismus
  • F653 - Voyerismus
  • F654 - Pedofilie
  • F655 - Sadomasochismus
  • F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
  • F658 - Jiné poruchy sexuální preference
  • F659 - Porucha sexuální preference NS
  • F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
  • F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
  • F661 - Egodystonická sexuální orientace
  • F662 - Porucha sexuálních vztahů
  • F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
  • F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
  • F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
  • F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
  • F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
  • F70 - Lehká mentální retardace
  • F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F708 - Jiné poruchy chování
  • F709 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F71 - Střední mentální retardace
  • F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F718 - Jiné poruchy chování
  • F719 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F72 - Těžká mentální retardace
  • F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F728 - Jiné poruchy chování
  • F729 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F73 - Hluboká mentální retardace
  • F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F738 - Jiné poruchy chování
  • F739 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F78 - Jiná mentální retardace
  • F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F788 - Jiné poruchy chování
  • F789 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F79 - Neurčená mentální retardace
  • F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F798 - Jiné poruchy chování
  • F799 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F800 - Specifická porucha artikulace řeči
  • F801 - Expresivní porucha řeči
  • F802 - Receptivní porucha řeči
  • F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
  • F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
  • F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
  • F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
  • F810 - Specifická porucha čtení
  • F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
  • F812 - Specifická porucha počítání
  • F813 - Smíšená porucha školních dovedností
  • F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
  • F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
  • F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
  • F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
  • F84 - Pervazivní vývojové poruchy
  • F840 - Dětský autismus
  • F841 - Atypický autismus
  • F842 - Rettův syndrom
  • F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
  • F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
  • F845 - Aspergerův syndrom
  • F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
  • F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
  • F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
  • F90 - Hyperkinetické poruchy
  • F900 - Porucha aktivity a pozornosti
  • F901 - Hyperkinetická porucha chování
  • F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
  • F909 - Hyperkinetická porucha NS
  • F91 - Poruchy chování
  • F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
  • F911 - Nesocializovaná porucha chování
  • F912 - Socializovaná porucha chování
  • F913 - Opoziční vzdorovité chování
  • F918 - Jiné poruchy chování
  • F919 - Porucha chování NS
  • F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
  • F920 - Depresivní porucha chování
  • F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
  • F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
  • F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
  • F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
  • F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
  • F933 - Porucha sourozenecké rivality
  • F938 - Jiné dětské emoční poruchy
  • F939 - Dětská emoční porucha NS
  • F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
  • F940 - Elektivní mutismus
  • F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
  • F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
  • F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
  • F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
  • F95 - Tiky
  • F950 - Přechodná tiková porucha
  • F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
  • F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
  • F958 - Jiné druhy tiků
  • F959 - Tiková porucha NS
  • F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
  • F980 - Neorganická enuréza
  • F981 - Neorganická enkopréza
  • F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
  • F983 - Pika kojenců a dětí
  • F984 - Stereotypní pohybové poruchy
  • F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
  • F986 - Brebtavost
  • F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Zdroj: Diagnózy

Dědičnost

Bipolární mentální porucha postihuje přibližně 10 % populace. Rozvoj se obvykle projeví v období okolo 20 let věku. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že je bipolární porucha způsobena kombinací genetických vlastností a následným chováním v prostředí. Bipolární porucha běžně vypukne při dlouhodobém extrémním stresu. Cykly depresivních a manických epizod se vrací a mohou se projevovat stále častěji, narušují tak život postiženého i jeho okolí včetně jeho nejbližších, rodinu, školu, práci a celkově život ve společnosti. Pacienti postižení bipolární poruchou jsou nevyzpytatelní. Depresivní epizody mohou plynule přejít v mánii a naopak. Mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba bez příznaků, takzvaná remise.

Zdroj: Bipolární porucha

Escitalopram

Escitalopram zesiluje serotoninový přenos. Tato chemikálie je dobrým blokátorem vychytávání serotoninu. Přípravek Escitalopram obsahuje léčivou látku escitalopram a používá se k léčbě deprese (depresivních epizod) a úzkostných poruch, jako je panická porucha s agorafobií nebo bez ní (například strach z opuštění domova, ze vstupu do obchodů, pohybu mezi davy lidí a na veřejných prostranstvích), sociální úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha). Escitalopram patří do skupiny antidepresiv, které se nazývají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tyto léky působí na serotoninový systém v mozku zvyšováním hladiny serotoninu. Poruchy v serotoninovém systému mozku jsou považovány za důležitý faktor při rozvoji deprese a příbuzných poruch. Escitalopram by se neměl současně užívat s třezalkou, protože účinkuje na stejné biochemické dráze a jejich účinky by se mohly nežádoucím způsobem násobit.

Zdroj: Lék Itakem

Invalidní důchod při bipolární poruše

Pokud je pacient při tomto onemocnění kompenzován, není důvodem řešení této situace invalidní důchod. Jde však vždy o individuální přístup lékaře a pacienta.

Zdroj: Bipolární porucha

Pro koho jsou určeny programy wellness?

Vhodné jsou pro každého, kdo chce zpomalit vliv přibývajících let a klade důraz na zdravý životní styl a vyrovnanost své osobnosti. Takový ráj na zemi můžete najít i u nás...

Wellness centrum by mělo obsahovat všechny výše zmíněné procedury a možná i něco navíc. Výjimkou nejsou například speciální programy pro celé rodiny i s děti. Takovéto wellness programy hledejte především v českých lázních. Mnohé z nich jsou vám schopny nabídnout či připravit zvláštní program přímo na míru. Pokud chcete vsadit na jistotu, zaměřte se na síť hotelů Orea. Programy, které nabízí OREA, vycházejí z pravého smyslu wellness a současných trendů. Nabízejí komplexní služby a programy, kterým se říká Wellness SPA.

Zdroj: Co je to wellness

Úzkostně depresivní porucha

Úzkost jako příznak je nepříjemně vnímaný subjektivní pocit provázený pocity strachu, obav a ohrožení, které nejsou spojeny s konkrétním důvodem. Závažnost poruchy se hodnotí podle míry vlivu na kvalitu života.

K častým symptomům úzkostné poruchy patří:

  • úzkost, strach, obavy;
  • deprese;
  • fobie;
  • obsese;
  • nesoustředěnost, podrážděnost, amnézie;
  • poruchy spánku, únavnost;
  • depersonalizace.
Úzkostná porucha se často projevuje i somatickými příznaky:
  • kardiální příznaky: palpitace, tachykardie, bolesti na hrudi;
  • respirační obtíže: dušnost, psychogenní astma;
  • gastrointestinální příznaky: nechutenství, nauzea, zvracení, průjmy;
  • psychogenní bolesti;
  • neurologické symptomy: závratě, nestabilita, parestézie, svalové napětí, výpadky senzorických funkcí, poruchy polykání, pocity „knedlíku v krku“;
  • další vegetativní příznaky: návaly horka, pocení;
  • nevýkonnost;
  • sebepoškozování, suicidální tendence.
Patří sem:
  • F40 Fobické úzkostné poruchy
  • F41 Jiné anxiózní poruchy
  • F42 Obsedantně-nutkavá porucha

Zdroj: Diagnóza častých duševních chorob


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Fábryová


ČeskáOrdinace

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP