anxiózně disociativní porucha osobnosti

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Bipolární porucha a vztahy

Bipolární porucha osobnosti se projevuje především výkyvy nálad. Tedy projevy mánie, hypománie, deprese a remise, to je obdobím bez příznaků nemoci. Tyto stavy se samozřejmě odráží na osobním životě pacienta i jeho okolí. Bipolární afektivní porucha je onemocnění vleklé, dlouhodobé, objevující se poprvé již u mladých lidí kolem 20. roku věku. Onemocnění často změní život nemocného i jeho rodiny. Nemoc ovlivňuje celkové fungování nemocného v životě, zaměstnání, partnerských vztazích jedince. Zásadní podmínkou dobrého průběhu této duševní nemoci a minimalizace jejích dopadů na nemocného je dlouhodobá a pravidelná léčba.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Test na bipolární poruchu

BITEPT test rozpozná nejčastější duševní poruchy: mánie, deprese, obsese, úzkostná porucha, bipolární afektivní porucha (maniodepresivní psychóza), různé fobie, panické poruchy, hypochondrická porucha, neurastenie a další. Mnoho lidí si dělá starosti se svým duševním stavem, ale nepokusí se o žádné řešení. Tento test vám pomůže zjistit, jestli se obáváte právem nebo zbytečně. Zjišťuje možnost přítomnosti základních kategorií psychických onemocnění, jako jsou bipolární porucha, schizofrenie, panická porucha, hypochondrická porucha a jiné.

Zde si můžete provést test.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Osobnosti s bipolární poruchou

Bipolární poruchou trpěl například český herec Miloš Kopecký, který na sklonku svého života dal souhlas se zveřejněním této skutečnosti. Poruchou trpí nebo trpěli i sérioví vrazi Ted Bundy a Robert Hansen, zpěváci Kurt Cobain, Richard Müller, Trent Reznor, Petr Muk a Ozzy Osbourne, spisovatelé Virginia Woolfová a Ota Pavel, skladatel Karel Svoboda, zpěvačky Demi Lovato, Miley Cyrus a Britney Spears, herec Jeremy Brett nebo také Pete Wentz z Fall Out Boy a Dee Dee Ramone, malíř Vincent van Gogh, fyzik Ludwig Boltzmann a řada dalších. Touto nemocí také trpí herečka Catherine Zeta-Jones nebo zpěvačka Sinéad O'Connor.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

SANGVINIK

Jsem sangvinik, cholerik, flegmatik, nebo melancholik?

Na internetu je celá řada testů osobnosti. Jedním z nich je i tento test osobnosti, který si sami můžete vyzkoušet. Vyhodnotí vám, zda jste spíše sangvinik, melancholik, cholerik či flegmatik a jaké máte kladné a záporné vlastnosti. Test je vyhodnocen na číselné ose, a pokud budete odpovídat pravdivě, je i dost věrohodný.

Zdroj: Sangvinik
Zveřejněno: 29.9.2016

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Příznaky

Tato porucha se projevuje střídáním mánie (manická epizoda) a těžké deprese (bipolární deprese). Dalšími projevy může být rychlá a nečekaná změna nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či takzvané ultrarapidní cyklování, to znamená, že mánie a deprese se nečekaně střídají několikrát za den. Při smíšené fázi postižený zažívá symptomy obou stavů zároveň (mánie i deprese). Manickým syndromem se rozumí stav, kdy postiženého snadno rozruší i sebemenší maličkosti, jedná impulsivně, například utrácí velké částky z vypůjčených peněz, které poté nemá jak splácet. Nemocný trpící mánií bývá nadměrně sebevědomý (většinou ovšem neproduktivně), veselý nepřiměřeně okolnostem, nic pro něho není problém, má sníženou potřebu spánku, zrychlenou řeč, rychlé střídání myšlenek, je sexuálně promiskuitní, navazuje stále nové vztahy. Postižený může být zároveň i podrážděný, veškeré pochody v jeho těle jsou zrychlené, může mít pocity nadřazenosti a nezastavitelnosti, a může být nebezpečný pro sebe i své okolí.

Bipolární porucha velmi často souvisí s jinými poruchami, například poruchami osobnosti. Příkladem může být hraniční porucha osobnosti, která se také projevuje střídáním nálad, obvykle ale v kratších časových úsecích, například hodinách nebo dnech. Je otázka, jestli jde o skutečnou komorbiditu (tedy současný výskyt dvou různých nemocí), nebo podobnost příznaků. DSM – diagnostický systém používaný v USA – řadí obě poruchy vedle sebe do takzvaných poruch bipolárního spektra. Dále jde o narcistickou poruchu v širším slova smyslu, tedy osobnost s nestabilní regulací pocitu vlastní hodnoty. Tato nestabilita má různé projevy, od narcistické poruchy osobnosti v užším smyslu, jak je laicky dobře známá (přesvědčení o vlastní výjimečnosti, nadřazenosti, neempatické, sobecké chování, upevňování pocitu vlastní hodnoty na úkor druhých), přes depresivní poruchu osobnosti, kde je sebehodnocení naopak trvale patologicky snížené, ke střídání pocitů zvýšené a snížené vlastní hodnoty a s tím i nálad a aktivity, které se mohou podobat projevům BAP nebo v ně přecházet.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization) patří bipolární porucha mezi deset nejdražších nemocí s nejhoršími následky.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

LÉK ITAKEM

Co léčí lék Itakem

Přípravek Itakem se používá k léčbě těchto chorob: depresivní poruchy (epizody velké deprese), panická porucha s agorafobií nebo bez agorafobie (strach opustit domov, vcházet do obchodů, tísnit se v davu lidí a být na veřejných místech), sociální úzkostná porucha (úzkostná obava), obsedantně kompulzivní porucha.

Zdroj: Lék Itakem
Zveřejněno: 6.10.2014

BAREVNÁ TYPOLOGIE

Barevná typologie osobnosti

Barevná typologie osobnosti patří k novějším vědním oborům. Zabývá se vytvářením celkového dojmu sladěním barev našeho oblečení s barvou vlasů, ale hlavně s tónem naší pleti. Každý z nás má jedinečný tón pleti, který nás provází od narození po celý náš život a nikdy se nemění. Barvy v našem životě hrají větší úlohu, než si dovedeme představit. Není důležité upoutat vyzývavým oblečením, ale působit přirozeně, upraveně, zdravě a elegantně. Z tohoto důvodu je vhodné navštívit odborníka na barevnost vizáže a nechat si poradit nejen v oblasti barev, ale i typu oblečení. Existují barvy, které dají vyniknout vaší osobnosti, nebo ji naopak zcela potlačí. Postačí jednoduchý test: Pokud vás na jedinci upoutá jeho oblečení a nikoliv jeho obličej, došlo v tomto případě k potlačení osobnosti. U správně použitých barev si naopak zapamatujete, že jedinec měl výrazné oči, husté vlasy a působil velmi příjemně.

Zdroj: Barevná typologie
Zveřejněno: 31.8.2014

DIAGNÓZY

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

• endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
• endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

• F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
• F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
• F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
• F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
• F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
• F01 - Vaskulární demence
• F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
• F011 - Multiinfarktová demence
• F012 - Subkortikální vaskulární demence
• F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
• F018 - Jiné vaskulární demence
• F019 - Vaskulární demence NS
• F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
• F020 - Demence u Pickovy choroby
• F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
• F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
• F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
• F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
• F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
• F03 - Neurčená demence
• F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
• F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
• F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
• F051 - Delirium nasedající na demenci
• F058 - Jiné delirium
• F059 - Delirium NS
• F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
• F060 - Organická halucinóza
• F061 - Organická katatonní porucha
• F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
• F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
• F064 - Organická úzkostná porucha
• F065 - Organická disociativní porucha
• F066 - Organická emoční labilita (astenie)
• F067 - Lehká porucha poznávání
• F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
• F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
• F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F070 - Organická porucha osobnosti
• F071 - Postencefalitický syndrom
• F072 - Postkomoční syndrom
• F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
• F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
• F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
• F100 - Akutní intoxikace
• F101 - Škodlivé použití
• F102 - Syndrom závislosti
• F103 - Odvykací stav
• F104 - Odvykací stav s deliriem
• F105 - Psychotická porucha
• F106 - Amnestický syndrom
• F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
• F110 - Akutní intoxikace
• F111 - Škodlivé použití
• F112 - Syndrom závislosti
• F113 - Odvykací stav
• F114 - Odvykací stav s deliriem
• F115 - Psychotická porucha
• F116 - Amnestický syndrom
• F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
• F120 - Akutní intoxikace
• F121 - Škodlivé použití
• F122 - Syndrom závislosti
• F123 - Odvykací stav
• F124 - Odvykací stav s deliriem
• F125 - Psychotická porucha
• F126 - Amnestický syndrom
• F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
• F130 - Akutní intoxikace
• F131 - Škodlivé použití
• F132 - Syndrom závislosti
• F133 - Odvykací stav
• F134 - Odvykací stav s deliriem
• F135 - Psychotická porucha
• F136 - Amnestický syndrom
• F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
• F140 - Akutní intoxikace
• F141 - Škodlivé použití
• F142 - Syndrom závislosti
• F143 - Odvykací stav
• F144 - Odvykací stav s deliriem
• F145 - Psychotická porucha
• F146 - Amnestický syndrom
• F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
• F150 - Akutní intoxikace
• F151 - Škodlivé použití
• F152 - Syndrom závislosti
• F153 - Odvykací stav
• F154 - Odvykací stav s deliriem
• F155 - Psychotická porucha
• F156 - Amnestický syndrom
• F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
• F160 - Akutní intoxikace
• F161 - Škodlivé použití
• F162 - Syndrom závislosti
• F163 - Odvykací stav
• F164 - Odvykací stav s deliriem
• F165 - Psychotická porucha
• F166 - Amnestický syndrom
• F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
• F170 - Akutní intoxikace
• F171 - Škodlivé použití
• F172 - Syndrom závislosti
• F173 - Odvykací stav
• F174 - Odvykací stav s deliriem
• F175 - Psychotická porucha
• F176 - Amnestický syndrom
• F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
• F180 - Akutní intoxikace
• F181 - Škodlivé použití
• F182 - Syndrom závislosti
• F183 - Odvykací stav
• F184 - Odvykací stav s deliriem
• F185 - Psychotická porucha
• F186 - Amnestický syndrom
• F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
• F190 - Akutní intoxikace
• F191 - Škodlivé použití
• F192 - Syndrom závislosti
• F193 - Odvykací stav
• F194 - Odvykací stav s deliriem
• F195 - Psychotická porucha
• F196 - Amnestický syndrom
• F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
• F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
• F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
• F20 - Schizofrenie
• F200 - Paranoidní schizofrenie
• F201 - Hebefrenní schizofrenie
• F202 - Katatonní schizofrenie
• F203 - Nediferencovaná schizofrenie
• F204 - Postschizofrenní deprese
• F205 - Reziduální schizofrenie
• F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
• F208 - Jiná schizofrenie
• F209 - Schizofrenie NS
• F21 - Schizotypální porucha
• F22 - Poruchy s trvalými bludy
• F220 - Porucha s bludy
• F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
• F229 - Perzistující porucha s bludy NS
• F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
• F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
• F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
• F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
• F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
• F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
• F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
• F24 - Indukovaná porucha s bludy
• F25 - Schizoafektivní poruchy
• F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
• F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
• F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
• F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
• F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
• F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
• F29 - Neurčené neorganické psychózy
• F30 - Manická fáze
• F300 - Hypománie
• F301 - Mánie bez psychotických symptomů
• F302 - Mánie s psychotickými symptomy
• F308 - Jiné manické fáze
• F309 - Manická fáze NS
• F31 - Bipolární afektivní porucha
• F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
• F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
• F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
• F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
• F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
• F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
• F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
• F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
• F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
• F319 - Bipolární afektivní porucha NS
• F32 - Depresivní fáze
• F320 - Lehká depresivní fáze
• F321 - Středně těžká depresivní fáze
• F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
• F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
• F328 - Jiné depresivní fáze
• F329 - Depresivní fáze NS
• F33 - Periodická depresivní porucha
• F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
• F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
• F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
• F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
• F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
• F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
• F339 - Periodická depresivní porucha NS
• F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F340 - Cyklotymie
• F341 - Dystymie
• F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
• F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
• F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
• F40 - Fobické úzkostné poruchy
• F400 - Agorafobie
• F401 - Sociální fobie
• F402 - Specifické (izolované) fobie
• F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
• F409 - Anxiózně fobická porucha NS
• F41 - Jiné anxiózní poruchy
• F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
• F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
• F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
• F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
• F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
• F419 - Úzkostná porucha NS
• F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
• F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
• F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
• F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
• F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
• F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
• F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
• F430 - Akutní stresová reakce
• F431 - Posttraumatická stresová porucha
• F432 - Poruchy přizpůsobení
• F438 - Jiné reakce na těžký stres
• F439 - Reakce na těžký stres NS
• F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
• F440 - Disociativní amnézie
• F441 - Disociativní fuga (útěk)
• F442 - Disociativní stupor
• F443 - Trans a posedlost
• F444 - Disociativní motorické poruchy
• F445 - Disociativní záchvaty
• F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
• F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
• F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
• F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
• F45 - Somatoformní poruchy
• F450 - Somatizační porucha
• F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
• F452 - Hypochondrická porucha
• F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
• F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
• F458 - Jiné somatoformní poruchy
• F459 - Somatoformní porucha NS
• F48 - Jiné neurotické poruchy
• F480 - Neurastenie
• F481 - Depersonalizace a derealizace
• F488 - Jiné určené neurotické poruchy
• F489 - Neurotická porucha NS
• F50 - Poruchy příjmu potravy
• F500 - Mentální anorexie
• F501 - Atypická mentální anorexie
• F502 - Mentální bulimie
• F503 - Atypická mentální bulimie
• F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
• F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
• F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
• F509 - Porucha příjmu potravy NS
• F51 - Neorganické poruchy spánku
• F510 - Neorganická nespavost
• F511 - Neorganická hypersomnie
• F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
• F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
• F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
• F515 - Noční můry
• F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
• F519 - Neorganická porucha spánku NS
• F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
• F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
• F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
• F522 - Selhání genitální odpovědi
• F523 - Poruchy orgasmu
• F524 - Předčasná ejakulace
• F525 - Neorganický vaginismus
• F526 - Neorganická dyspareunie
• F527 - Nadměrné sexuální nutkání
• F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
• F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
• F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
• F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
• F539 - Puerperální duševní poruchy NS
• F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
• F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
• F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
• F60 - Specifické poruchy osobnosti
• F600 - Paranoidní porucha osobnosti
• F601 - Schizoidní porucha osobnosti
• F602 - Disociální porucha osobnosti
• F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
• F604 - Histrionská porucha osobnosti
• F605 - Anankastická porucha osobnosti
• F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
• F607 - Závislá porucha osobnosti
• F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
• F609 - Porucha osobnosti NS
• F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
• F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
• F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
• F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
• F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
• F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
• F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
• F630 - Patologické hráčství
• F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
• F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
• F633 - Trichotillomanie
• F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
• F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
• F64 - Poruchy pohlavní identity
• F640 - Transsexualismus
• F641 - Transvestitismus dvojí role
• F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
• F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
• F649 - Poruchy pohlavní identity NS
• F65 - Poruchy sexuální preference
• F650 - Fetišismus
• F651 - Fetišistický transvestitismus
• F652 - Exhibicionismus
• F653 - Voyerismus
• F654 - Pedofilie
• F655 - Sadomasochismus
• F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
• F658 - Jiné poruchy sexuální preference
• F659 - Porucha sexuální preference NS
• F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
• F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
• F661 - Egodystonická sexuální orientace
• F662 - Porucha sexuálních vztahů
• F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
• F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
• F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
• F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
• F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
• F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
• F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
• F70 - Lehká mentální retardace
• F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F708 - Jiné poruchy chování
• F709 - Bez zmínky o poruchách chování
• F71 - Střední mentální retardace
• F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F718 - Jiné poruchy chování
• F719 - Bez zmínky o poruchách chování
• F72 - Těžká mentální retardace
• F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F728 - Jiné poruchy chování
• F729 - Bez zmínky o poruchách chování
• F73 - Hluboká mentální retardace
• F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F738 - Jiné poruchy chování
• F739 - Bez zmínky o poruchách chování
• F78 - Jiná mentální retardace
• F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F788 - Jiné poruchy chování
• F789 - Bez zmínky o poruchách chování
• F79 - Neurčená mentální retardace
• F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
• F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
• F798 - Jiné poruchy chování
• F799 - Bez zmínky o poruchách chování
• F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
• F800 - Specifická porucha artikulace řeči
• F801 - Expresivní porucha řeči
• F802 - Receptivní porucha řeči
• F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
• F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
• F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
• F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
• F810 - Specifická porucha čtení
• F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
• F812 - Specifická porucha počítání
• F813 - Smíšená porucha školních dovedností
• F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
• F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
• F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
• F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
• F84 - Pervazivní vývojové poruchy
• F840 - Dětský autismus
• F841 - Atypický autismus
• F842 - Rettův syndrom
• F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
• F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
• F845 - Aspergerův syndrom
• F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
• F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
• F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
• F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
• F90 - Hyperkinetické poruchy
• F900 - Porucha aktivity a pozornosti
• F901 - Hyperkinetická porucha chování
• F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
• F909 - Hyperkinetická porucha NS
• F91 - Poruchy chování
• F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
• F911 - Nesocializovaná porucha chování
• F912 - Socializovaná porucha chování
• F913 - Opoziční vzdorovité chování
• F918 - Jiné poruchy chování
• F919 - Porucha chování NS
• F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
• F920 - Depresivní porucha chování
• F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
• F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
• F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
• F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
• F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
• F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
• F933 - Porucha sourozenecké rivality
• F938 - Jiné dětské emoční poruchy
• F939 - Dětská emoční porucha NS
• F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
• F940 - Elektivní mutismus
• F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
• F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
• F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
• F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
• F95 - Tiky
• F950 - Přechodná tiková porucha
• F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
• F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
• F958 - Jiné druhy tiků
• F959 - Tiková porucha NS
• F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
• F980 - Neorganická enuréza
• F981 - Neorganická enkopréza
• F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
• F983 - Pika kojenců a dětí
• F984 - Stereotypní pohybové poruchy
• F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
• F986 - Brebtavost
• F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
• F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
• F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Dědičnost

Bipolární mentální porucha postihuje přibližně 10 % populace. Rozvoj se obvykle projeví v období okolo 20 let věku. Nejsou známy jednoznačné příčiny vzniku. Vědci se domnívají, že je bipolární porucha způsobena kombinací genetických vlastností a následným chováním v prostředí. Bipolární porucha běžně vypukne při dlouhodobém extrémním stresu. Cykly depresivních a manických epizod se vrací a mohou se projevovat stále častěji, narušují tak život postiženého i jeho okolí včetně jeho nejbližších, rodinu, školu, práci a celkově život ve společnosti. Pacienti postižení bipolární poruchou jsou nevyzpytatelní. Depresivní epizody mohou plynule přejít v mánii a naopak. Mezi jednotlivými epizodami (atakami) může být různě dlouhá doba bez příznaků, takzvaná remise.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

LÉK ITAKEM

Escitalopram

Escitalopram zesiluje serotoninový přenos. Tato chemikálie je dobrým blokátorem vychytávání serotoninu. Přípravek Escitalopram obsahuje léčivou látku escitalopram a používá se k léčbě deprese (depresivních epizod) a úzkostných poruch, jako je panická porucha s agorafobií nebo bez ní (například strach z opuštění domova, ze vstupu do obchodů, pohybu mezi davy lidí a na veřejných prostranstvích), sociální úzkostná porucha, generalizovaná úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha). Escitalopram patří do skupiny antidepresiv, které se nazývají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tyto léky působí na serotoninový systém v mozku zvyšováním hladiny serotoninu. Poruchy v serotoninovém systému mozku jsou považovány za důležitý faktor při rozvoji deprese a příbuzných poruch. Escitalopram by se neměl současně užívat s třezalkou, protože účinkuje na stejné biochemické dráze a jejich účinky by se mohly nežádoucím způsobem násobit.

Zdroj: Lék Itakem
Zveřejněno: 6.10.2014

BIPOLÁRNÍ PORUCHA

Invalidní důchod při bipolární poruše

Pokud je pacient při tomto onemocnění kompenzován, není důvodem řešení této situace invalidní důchod. Jde však vždy o individuální přístup lékaře a pacienta.

Zdroj: Bipolární porucha
Zveřejněno: 8.4.2016

CO JE TO WELLNESS

Pro koho jsou určeny programy wellness?

Vhodné jsou pro každého, kdo chce zpomalit vliv přibývajících let a klade důraz na zdravý životní styl a vyrovnanost své osobnosti. Takový ráj na zemi můžete najít i u nás...

Wellness centrum by mělo obsahovat všechny výše zmíněné procedury a možná i něco navíc. Výjimkou nejsou například speciální programy pro celé rodiny i s děti. Takovéto wellness programy hledejte především v českých lázních. Mnohé z nich jsou vám schopny nabídnout či připravit zvláštní program přímo na míru. Pokud chcete vsadit na jistotu, zaměřte se na síť hotelů Orea. Programy, které nabízí OREA, vycházejí z pravého smyslu wellness a současných trendů. Nabízejí komplexní služby a programy, kterým se říká Wellness SPA.

Zdroj: Co je to wellness
Zveřejněno: 27.2.2015

TYPY DEPRESE

Psychotická deprese

Psychotická deprese je na rozdíl od ostatních klinických forem relativně homogennější depresivní poruchou, jejíž léčba spadá vždy do kompetence psychiatra a obvykle vyžaduje hospitalizaci. Psychotická deprese je charakterizována klinicky přítomností psychotických příznaků, zjednodušeně řečeno přítomností bludů (porucha myšlení) nebo halucinací (porucha vnímání) s depresivním obsahem nebo stuporem (strnulost, otupění). Patří k obtížně léčitelným a je častější, než by se obecně předpokládalo. Ve srovnání s nepsychotickou se u psychotické deprese vyskytují častěji relapsy (návraty příznaků) a opakované epizody. Nemocní více využívají zdravotnických služeb. Psychotická deprese vede k větší neschopnosti a je spojena s horším průběhem. Jedná se vždy o závažnou depresi spojenou s biologickými koreláty. Nejčastěji se u psychotické deprese vyskytují bludy nebo jiné příznaky psychózy doprovázené příznaky deprese.

Zdroj: Typy deprese
Zveřejněno: 30.6.2013

TYPY DEPRESE

Sezónní deprese

Jedná se o sezónní afektivní poruchu neboli depresi, která se vyskytuje každý rok ve stejnou dobu. Obvykle se objevuje na podzim nebo na jaře. Tato porucha vzniká nedostatkem slunečního světla. Nemocný trpí zvýšenou potřebou spánku. Léčba tohoto typu deprese je možná pomocí fototerapie.

Zdroj: Typy deprese
Zveřejněno: 30.6.2013

HUNTINGTONOVA NEMOC

Příznaky

Huntingtonova nemoc způsobuje pohybové problémy, poznávací (kognitivní) a psychiatrické poruchy se širokým spektrem příznaků. Příznaky jsou individuální. Některé poruchy jsou více dominantní, jiné mají větší vliv na funkční schopnost či průběh nemoci.

Poruchy hybnosti

Pohybové poruchy spojené s Huntingtonovou chorobou zahrnují mimovolní pohyby a znehodnocují chtěné pohyby:

• mimovolní trhavé pohyby nebo svíjení (chorea);
• nedobrovolná, trvalá kontraktura svalů (dystonie);
• svalová ztuhlost;
• nekoordinované pohyby, které jsou slabé a pomalé;
• pomalé nebo abnormální pohyby očí;
• poruchy chůze, držení těla, rovnováhy;
• obtížnost při mluvení;
• problematické polykání.

Uvedené poruchy mají vliv na pracovní schopnost člověka, vykonávání každodenních činností, komunikaci a samostatnost.

Kognitivní poruchy

Mezi časté kognitivní poruchy Huntingtonovy choroby patří:

• obtížnost plánování, organizování a stanovení úkolů;
• neschopnost plnění úkolů a komunikace;
• nedostatek flexibility, myšlení, chování nebo jednání (perseverace);
• nedostatečná kontrola impulzivity, která má za následek výbuchy, bezmyšlenkové pochody a sexuální promiskuitu;
• problémy s prostorovým vnímáním, které vedou k pádům, nešikovnosti nebo nehodám;
• nedostatečná sebereflexe vlastního chování a schopností;
• neschopnost zaměřit se na dlouhodobé úkoly;
• pomalé myšlenkové pochody nebo nedostatečná slovní zásoba;
• problém s učením se novým informacím.

Psychiatrické poruchy

Nejčastější psychiatrickou poruchou spojenou s Huntingtovou chorobou je deprese, která nebývá způsobena reakcí na přijetí diagnózy. Deprese může být zapříčiněna i poraněním mozku a následnými změnami funkce mozku. Příznaky a symptomy zahrnují:

• pocity smutku nebo neštěstí;
• ztrátu zájmu o běžné činnosti;
• sociální stažení;
• nespavost nebo nadměrné spaní;
• únavu a ztrátu energie;
• pocity bezcennosti nebo viny;
• nerozhodnost, roztěkanost a sníženou koncentraci;
• myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu;
• změny v chuti k jídlu;
• snížené sexuální touhy.

Jiné psychiatrické poruchy jsou:

• obsedantně kompulzivní porucha, což je recidivující stav, který vede k dotěrným myšlenkám a opakujícímu se chování;
• mánie, která způsobuje zvýšenou náladu, hyperaktivitu, impulzivní chování a přehnané sebevědomí;
• bipolární porucha, což je střídání deprese a mánie.

Další změny nálady nebo osobnosti – nejedná se o konkrétní psychiatrické poruchy – zahrnují:

• popudlivost;
• apatii;
• úzkost;
• sexuální inhibici nebo nevhodné sexuální chování.

Příznaky mladistvé Huntingtonovy choroby

Nástup a průběh Huntingtonovy choroby u mladých lidí mohou být mírně odlišné od dospělých. Problémy, které se často objevují v průběhu nemoci:

• ztráta dříve získaných psychických nebo fyzických dovedností;
• rapidní snížení celkové výkonnosti ve škole;
• problémy s chováním;
• svalová ztuhlost ovlivňující chůzi (zejména u malých dětí);
• změny jemné motoriky, které jsou patrné v dovednostech, jako je rukopis;
• otřesy nebo mírné mimovolní pohyby;
• záchvaty.

Kdy navštívit lékaře?

Navštivte lékaře, pokud si všimnete změn v pohybu, emocionálním stavu nebo duševních schopnostech. Známky a příznaky Huntingtonovy choroby mohou být způsobeny řadou různých faktorů. Důležitá je rychlá a důkladná diagnóza.

Zdroj: Huntingtonova nemoc
Zveřejněno: 21.1.2013

DYSGRAFIE

Léčba a náprava dysgrafie

Lékař posoudí, zda se u dítěte nevyskytuje motorická (pohybová) nebo vizuální porucha. Zjistí, jestli nemá příznaky slabosti a jestli v psaní nebrání třes nebo jiné nedobrovolné pohyby ruky. Psycholog může provést i jiné zkoušky – například test kreslení a test zrakové vnímavosti. Pozorování a léčba musí být zaměřeno na celou osobnost dítěte, na jeho vztahy s okolím i na vztah ke školní práci. Významný je i způsob adaptace na školu.

Zdroj: Dysgrafie
Zveřejněno: 2.6.2014

HUNTINGTONOVA NEMOC

Příčiny

Huntingtonova choroba je způsobena dědičnými poruchami jednoho genu. Huntingtonova choroba je autozomálně dominantní onemocnění, což znamená, že člověk potřebuje jen jednu kopii vadného genu, aby se porucha vyvinula. S výjimkou genů na pohlavních chromozomech zdědí člověk dvě kopie genu, jednu kopii od každého z rodičů. Rodič s vadným genem Huntingtonovy choroby mohl předat vadnou kopii genu, nebo zdravou kopii. Každé dítě v rodině má 50procentní pravděpodobnost, že zdědí gen, který způsobuje genetickou poruchu.

Zdroj: Huntingtonova nemoc
Zveřejněno: 21.1.2013

CO JE TO WELLNESS

Co všechno patří k wellness?

Zde se nabízí široká škála pohybových aktivit a procedur, ze kterých si dokáže vybrat vskutku každý. Vše je pečlivě zvoleno a má svůj jedinečný význam. Aromaterapie, která je obvykle spojena s koupelemi, různé druhy sauny a masáží, lymfodrenáže, akupresura, dále také rehabilitace, řada kosmetických procedur, bahenní zábaly atd. Některá centra, především v zahraničí, nabízejí také učení se pozitivnímu myšlení. Myslíte, že to není důležité? Mýlíte se! Zdravé sebevědomí, sociální adaptabilita a pozitivní vnímání světa kolem, to vše je výrazem naší osobnosti a vyrovnanosti. Všimli jste si, že v kolektivu jsou více oblíbení lidé, kteří jsou veselí, šťastní a pozitivně naladění?

Wellness služby zahrnují péči o tělo, prevenci nemocí, relaxaci a do jisté míry také rehabilitaci. To vše by mělo být poskytováno v příjemném a klidném prostředí, které se stane pro člověka vskutku blahodárným. Wellness, na rozdíl od ostatních přístupů, hledí na člověka jako na celek, společně s tělesnou schránkou neopomíná ani tu duševní.

Zdroj: Co je to wellness
Zveřejněno: 27.2.2015

TYPY DEPRESE

Bipolární deprese

Jedná se o bipolární afektivní poruchu, která se projevuje extrémními změnami nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezující celkovou neschopností „fungovat“. Pacienti s bipolární poruchou mohou trpět sebepoškozováním (sebevražda). Nemoc se projevuje buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše však střídáním manických a depresivních epizod (bipolární afektivní porucha). Dalšími projevy poruchy může být i rychlý cyklus střídání nálad (více než 4 fáze v jednom roce) či ultrarapidní cyklování (fáze se mnohokrát střídají během dne) a fáze smíšená, kdy pacient zažívá symptomy obou protipólů (mánie i deprese).

Zdroj: Typy deprese
Zveřejněno: 30.6.2013

BOLEST JATER

Jaterní porucha a bolest lýtek

Jak se říká, všechno souvisí se vším. Již v dávných civilizacích byly lidem známy souvislosti mezi tělesnými systémy a určitými nemocemi, které moderní lékařská věda mnohdy neprávem opomíjí. Například podle čínské medicíny proudí energie v lidském těle po soustavě drah, které nazýváme meridiány. Jsou to jakési kanály, které probíhají uvnitř těla a tvoří logicky propojenou síť, v níž proudí energie od orgánu k orgánu. A právě onemocnění jater vyvolává bolesti kloubů v místech průběhu dráhy na žebrech, kyčlích, kolenou, kotníku a způsobuje nepohyblivost prsteníčku u nohy.

Zdroj: Bolest jater
Zveřejněno: 2.11.2016

ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

Stupně závislosti na alkoholu

• Počáteční fáze: Piják zjistil, že alkohol mu přináší příjemnou náladu, pomáhá odstraňovat obavy a dodává sebedůvěru. Využívá jej k tomuto účelu a zvyká si na něj, takže přestávky mezi jednotlivým pitím se zkracují. Pije rychleji, zejména když začíná pít, aby rychle dosáhl hladiny alkoholu. Neopíjí se, pije jen tolik, kolik potřebuje.
• Varovná fáze: Piják snáší stále větší dávky alkoholu a také větší dávky potřebuje, aby dosáhl žádoucí nálady. Pití je stále častější a důvody k němu jsou stále méně závažné. Vyskytuje se již častější opilost.
• Rozhodná fáze: Piják se stává na alkoholu závislým. Nedovede se ovládnout, nedovede přestat. Někdy pije i několik dní po sobě. Ke stavům opilosti dochází často. Objevují se „okénka“, to jsou mezery ve vzpomínkách na to, co se událo předchozí den v době opilosti. Vznikají problémy s okolím. Lidé kritizují alkoholikovo pití, ten to cítí jako křivdu a další důvod k napití. Často se též rozhoduje nebo slibuje, že přestane pít nebo bude pít méně, ale nedokáže to dodržet.
• Konečná fáze: Jedinec závislý na alkoholu již bez alkoholu nedokáže žít. Dává si i „ranní doušky“, aby byl schopný pracovat. Bez alkoholu se cítí zle, špatně se soustředí, třesou se mu ruce, bolí ho hlava. Malá dávka alkoholu tyto pocity odstraní. Tolerance vůči alkoholu se snižuje. Osoba závislá na alkoholu se již opije daleko rychleji než dříve. Opije se i ve zcela nevhodné situaci. Dochází k celkovému úpadku osobnosti v pracovní, společenské i rodinné oblasti.

Závislost se projevu jak v sociální oblasti, kde soukromý život jedince chátrá, tak i ve vlastní poruše osobnosti, kdy následkem poškození mozku dochází k psychickému kolapsu. Závislost fyzická se projevuje po odnětí alkoholu abstinenčními příznaky. Závislost psychická se projevu neustálým nutkáním pít a neschopností s alkoholem skončit. Alkoholik tedy strádá ve všech oblastech lidského žití. Je na něm evidentní zhoršení zdravotního stavu, sociálního propad. Pokud nevyhledá odbornou pomoc, stav často sklouzne do situace, z níž vysvobozuje pouze smrt.

Zdroj: Závislost na alkoholu
Zveřejněno: 20.4.2014