ARONIE ČERNÝ JEŘAB PĚSTOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Štítná žláza může produkovat mnohem více nebo naopak méně hormonů, než tělo potřebuje. V takových případech se hovoří buď o hyperfunkci, nebo o hypofunkci této žlázy. Tyto dvě dysfunkce přestavují nejčastější onemocnění tohoto orgánu. Lékaři předepisují tabletky na štítnou žlázu v hojném množství. To je v pořádku, ale existují i babské rady v podobě bylinek, které příznivě působí na nemocnou štítnou žlázu.
Babské rady na štítnou žlázu
Na problémy se štítnou žlázou zabírají bobulky aronie (jeřábu černého). Po jejím užívání obtíže mizí, a dokonce léky můžete snížit, aniž by se změnil krevní obraz a potíže se štítnou žlázou. Berte 5–10 bobulek aronie denně dle velikosti, nebo vypijte 2 dl vína z aronie (seženete s obchodech se zdravou výživou). Případně si naložte dva sáčky bobulek do lahve červeného vína. Zlepšení lze pozorovat po měsíci. Dávky je možné zvyšovat, aniž byste měli nějaké vedlejší příznaky. Lze použít při zvýšené i snížené funkci štítné žlázy. Doporučuje se užívání doplnit kaší z ostropestřce, rozemletá semena v nugetě, takzvaná zdravá chalva.
Z dalších bylinek se při poruchách štítné žlázy doporučují kromě zmíněné aronie i andělika, krtičník, jmelí, vachta a svízel. Neměl by se užívat křen. Při léčbě bylinkami vždy dodržujte rady svého endokrinologa a choďte pravidelně na odběry krve. Bez svolení lékaře nevysazujte léky (Letrox, Euthyrox).
Na doplňkovou přírodní léčbu rakoviny štítné žlázy je vhodné použít čajovou směs z kopřivy, měsíček lékařský, řebříček obecný. Na šálek čaje vždy povařte lžičku bylin. Denně užívejte 6–8 šálků.
Vhodná je i mast z měsíčku lékařského, kterou lze koupit v lékárně nebo si ji můžete vyrobit louhováním květů v sádle.
Obklady si lze připravit ze slézu přehlíženého nebo ze svízele syřišťového (lze použít i svízel povázku). Sušené bylinky rozdrtíme válečkem, dáme na plátýnko a přiložíme na krk. Následně obalíme igelitem a šátkem, aby se udrželo teplo. Dále lze doporučit zábal z přesličky rolní. Tu napaříme a opět ve formě obkladu přiložíme na krk.
Během dne popíjejte čaj z přesličky rolní, ze svízele a výluh ze slézu přehlíženého. Pozor, za studena! Užívejte 3x denně lžičku švédských kapek.
V naší poradně s názvem ČERNÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluse hajkova.
Dobry den .... prosím o radu ... po snědení bramborového salátu a řízku ( Vánoční období) jsem měla napětí a nafouknuti v oblasti podžeberni a rano jsem měla uplne černý povlak jazyka. Napětí a nafouknuti zmizelo ale černý povlak jazyka ne. Je to spojitost s játry a zazivanim?dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vzala jste si nějaké léky proti průjmu? Bismut subsalicylát způsobuje černý jazyk. Bismut subsalicylát je netoxická látka obsažená ve volně prodejných lécích proti průjmovým onemocněním. Další možná příčina černého jazyka by mohla být barevná strava nebo nápoje, jako například červené víno. Také přemnožená candida může zavinit černý jazyk. Vyčkejte ještě několik dní, a když černý povlak na jazyku nezmizí, tak navštivte lékaře na ORL.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
Ve svém příspěvku TROJKLANY NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Raabová.
Dobrý den,mám taky takový problém,když mě to chytne tak mám na to Apo Gab,ale už taky přestává účinkovat.Docela mě pomáhá Aronie,dělám si z toho džem za studena,taky nevím na jak dlouho to pomůže,nevím co potom budu dělat,protože ty bolesti jsou nesnesitelné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monka.
Dekuji za odpived a byla ste na famanizi a bslinkiva met prosim dejte vefet prece se takto neda zit co vse srw vyskousela.dekuji za odpivedoda co je to ten eab atd.jde to da sehnat prosim?
Rozmačkejte omyté plody aronie a rakytníku, zasypte je kyselinou citronovou, zalijte 2 litry vody a nechte 2 dny stát. Pak šťávu slijte přes jemné plátno. Jeden litr šťávy smíchejte s 1 kg až 1,5 kg cukru. Nalijte do skleněných lahví, zazátkujte a uložte v chladu.
Ve svém příspěvku VLASY CERNY PEPR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Levandule7777@seznam.cz .
chtel bych poradit jak udelat maskku z pepre dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Čau Milane, já si dělám masku z pepře často a jsem velmi spokojená s jejími účinky. Dá se aplikovat jak na pleť tak i do vlasů.
Jak se dělá maska z pepře?
Budeš potřebovat: 1 menší salátovou okurku, 1 kysanou smetanu, 20 zrnek černého pepře, dvě kapsle vitamínu E 400mg.
Postup výroby:
Nejdříve si v hmoždíři roztluč zrnka černého pepře na kousky velké maximálně 0,2 mm. Pak do hmoždíře přidej i kapsle vitamínu E a roztluč je taky. Okurku omyj a nastrouhej ji na jemném struhadle. Smíchej to se smetanou a nakonec přidej roztlučený černý pepř s vitamínem. Promíchej a dej to zchladit do lednice - asi tak na půl dne.
Aplikace masky z černého pepře:
Vychlazenou masku z černého pepře si nanes na obličej a do vlasů a jemně si to s tou směsí jako by drhni - říká se tomu pílink (peeling). Dělej to tak dlouho, jak tě to bude bavit. Po skončení si pleť i vlasy jemně opláchni čistou vodou a jemně osuš ručníkem. Úplně nejlepší je před aplikací nechat celou hlavu prohřát buď na sluníčku a nebo před červenou infra lampou a to tak dlouho, než se pokožka trochu opotí. Pak teprve aplikovat tuto masku.
Účinky masky z černého pepře:
Černý pepř je v čínské medicíně považován za prohřívač a významný dezinfikátor. Bude tedy prohřívat naši pokožku. Slupky roztlučených semínek pak poslouží jako peeling a zdroj drahocených minerálů. Oproti tomu vychlazená okurka společně se zakysanou smetanou bude toto vyhřátí regulovat a obohatí naši pleť potřebnými tuky a minerály a společně s přírodním vitamínem C a E ji doplní také o důležité antioxidanty. Celkově se dá říci, že tato maska osvěží pleť, stáhne póry a prokrví vlasovou pokožku, čímž napomůže lepšímu růstu vlasů. Šla by použít opatrně i na akné.
Správné složení krve ovlivňuje nejen naše tělesné zdraví, ale i naše duchovní rozpoložení. Látky quercetin a apigenin, které pomáhají při ředění krve, se nacházejí ve vysokých koncentracích v běžně konzumovaných potravinách, jako je cibule, kapusta, červené víno a zelený a černý čaj. Dalšími zdroji jsou čokoláda a kakao. Zkoumá se účinek flavonoidů obsažených například v rostlině Flaveria bidentis, patřící do slunečnicové rodiny, dále v bobulích arónie, semenech vinné révy (Vitis vinifera) a jiných. Další zkoumání snad přinese přírodní náhradu chemických léků. V tomto směru jsou nadějné flavonoidy, které vykazují protisrážlivý účinek a brání tvorbě trombů.
Inulin obsažený v potravinách je syntetizován na oligofruktózu. Inulin je jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Enzymová hydrolýza inulinu přirozenými endoglykosidázami rostlin, takzvanou inulasou neboli β-1,2-fruktan fruktanohydrolázou, poskytuje oligofruktany.
Oligofruktóza je obsažena v níže uvedených potravinách.
Topinambur
Topinambur se především pěstuje pro využití hlíz jako suroviny na výrobu fruktózového sirobu. Kvůli příznivému poměru fruktózy a glukózy po hydrolýze inulinu se doporučuje zpracovávat hlízy od října do prosince. Chuť syrových hlíz je nevýrazná. Po přechodu prvních mrazíků se chuť dotváří a hlíza se stává specificky nasládlou. Syrové hlízy se využívají jako součást zeleninových salátů, lze je používat do polévek a dušených jídel. Hlízy se například mohou nastrouhané přidat v podílu cca 10 % ke strouhaným bramborům při přípravě bramboráků nebo brynzových halušek. Sušené plátky lze přidávat do přesnídávkových směsí se zvýšeným obsahem vlákniny nebo do výrobků typu müsli. Dále je možné topinambury využít na výrobu dřeně, která se používá v pekařství a cukrářství.
Čekanka obecná je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dosahující výšky až 120 cm, tuhou, obvykle větvenou, lysou nebo krátce štětinatě chlupatou. Přízemní listy tvoří růžici kracovitě peřenoklaných zubatých listů, lodyžní lístky jsou podlouhle kopinaté a slabě zubaté. Úbory mají 3 až 4 cm v průměru a jsou barvy modré, vzácněji růžové až bílé. Květní úbory mají jazykovitý tvar. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Kořen je válcovitě vřetenovitý, tuhý, jindy řepovitě ztlustlý a dužnatý. Plody jsou obvejcovité nažky bez chmýru s korunkou štětinek na horním konci. Pro pěstování čekanky se doporučují půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin, ne však půdy těžké a kamenité. V těžké půdě se kořen při sklizni láme, protože je křehký. V zemi tak zůstává 15–20 % hmoty kořene, a to má dva negativní důsledky. Kořen roní šťávu, což jednak zhoršuje jeho technologickou jakost a jednak ulomené kousky kořene obrážejí a zaplevelují pozemek v příštím roce. Čekanka je nenáročná na předplodinu. Optimální jsou obiloviny a brambory, ale není vhodné sít čekanku po kukuřici, slunečnici, hořčici a řepce. Výsev se doporučuje na konci dubna, kdy teplota půdy dosahuje asi 10 °C. Rostlina je citlivá na mrazíky. Výsevová vzdálenost se doporučuje 60–80 mm s n
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto: Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Sirup z rýmovníku je lahodný a můžete jej přidávat do čaje nejen jako prevenci, ale i sladidlo. V podstatě ho můžete používat jako klasický med, takže kromě teplých nápojů také jen tak na pečivo nebo do obilných kaší.
Rýma, zvýšená teplota, kašel a nachlazení nejsou jediné potíže, proti kterým rýmovníkový sirup využijete. Pomáhá také například při bolestech hlavy a pomůže odbourat potíže zažívacího traktu.
Recept
Ingredience: 35 lístků rýmovníku, 1 granátové jablko, 1 pomeranč, 1 citron, 1 kg cukru (lze použít i třtinový), voda
Postup– den první: Minimálně 24 hodin musíme nechat očištěné rýmovníkové lístky louhovat. Vložíme je do hrnce, přidáme plátky ovoce, nejlépe v bio kvalitě, a vše zalijeme vroucí vodou tak, aby bylo všechno dokonale ponořeno. Hrnec zakryjeme čistou utěrkou a necháme v pokojové teplotě louhovat klidně i 2 dny.
Postup – den druhý: Z hrnce odstraníme lístky i ovoce nebo celé přecedíme. Přidáme cukr a zahříváme a mícháme tak dlouho, dokud se zcela nerozpustí. Pak ztlumíme plamen a pozvolna za občasného míchání necháme sirup zredukovat, abychom dostali hustější konzistenci světle měděné barvy. Mějte na paměti, že po zchladnutí sirup ještě dost zhoustne. Horký sirup ihned plníme do menších, pokud možno ještě horkých skleniček, pevně uzavřeme a necháme vychladnout dnem vzhůru.
Tip: Sirup je opravdu výborný a jistě se po něm zapráší i u vás doma, doporučujeme ho uchovávat na chladném místě. Pokud neseženete granátové jablko, můžete použít půl hrnku sušené moruše nebo třeba plodů z černého bezu, jeřabiny nebo arónie.
Užívání
Sirup můžete užívat jako prevenci nebo i jako lék po lžičkách.
Toto přírodní antibiotikum můžete i inhalovat, protože ulevuje od bolestí v krku a od ucpaného nosu. V listech jsou obsaženy rostlinné vonné oleje thymol a karvakrol. Lístky stačí mnout v ruce a čichat k nim. Na noc si dejte větvičku pod polštář.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ľubica Bartošová.
Prečítala som si info o tejto bylinke- Rýmovníku, vďaka za cenné informácie a rady k použitiu tejto "zázračnej" a nenápadnej bylinky. Máme ju aj doma, pestujeme v črepníku a varíme z neho čaj. teraz , keď som sa dozvedela viac informácií o ďalších liečebných účinkoch Rýmovníka- ho využijem aj na iné liečebné účely.
Odporúčam túto bylinku, ktorá aj príjemne vonia, k pestovaniu v domácnostiach.
Želám všetkým "bylinkárom" a pestovateľom veľa radosti pri pestovaní a zbere liečivých rastlín- prospešných pre zdravie!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
