Tento antiparazitní sprej s mechanickým rozprašovačem je ideální zvláště pro ta zvířata, která špatně snáší koupání a sprchování, nebo která mají suchou pokožku a musí používat speciální šampon. Sprej je poháněný plynem a jeho aplikace na zvířata nebo do jejich pelíšků a příbytků je tak velmi jednoduchá. Složení spreje má larvicidní a ovicidní účinek, díky čemuž hubí nejen dospělé jedince blech, klíšťat, vší, všenek a roztočů, ale také všechna jejich vývojová stadia. Sprej stačí jednoduše nastříkat proti růstu srsti nebo peří do mírného zvlhčení a poté důkladně vykartáčovat nebo vetřít do srsti či peří tak, aby se sprej dostal až na pokožku.
Antiparazitní sprej Arpalit je vhodný nejen pro pejsky, ale také pro ptáky, plazy, králíky, myši, potkany, činčily, pískomily, fretky, křečky a další drobná zvířata. Přípravek se v žádném případě nesmí dostat do kontaktu s kočkami.
Arpalit Neo je kožní pěna o objemu 150 ml. Díky pěnové formě je přípravek vhodný k běžnému ošetření srsti a kůže zvířat i v obličejové části. Slouží i jako ochrana proti opakovanému napadení parazity.
Přípravek Arpalit Neo pěna 150 ml se tak obvykle používá k běžnému ošetření srsti i k ochraně proti opakovanému napadení různými parazity. Je vhodný pro všechny typy zvířat, především pro domácí mazlíčky, neboť umožňuje citlivou aplikaci v obličejové části.
Ve svém příspěvku DÁ SE SNÍST KRÁLÍK KDE JE KRÁLIČÍ MOR? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Začali nám vybírat králíci na mor,rada bych věděla jestli se dá jíst nebo ne! Děkuji za odpověď Zdenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MVDr. Hrachová.
Dobrý den,
pro lidskou konzumaci je maso nemocných králíků zcela nevhodné.
Mrtvá zvířata je nutné zakopat či spálit, aby se virus nešířil dále. Důležitá je také dezinfekce králíkárny (např. 1% NaOH a formalín, ...).
Pokud jste tak neučinili, v příštím chovu doporučuji králíky navakcinovat, výrazně se tím sníží riziko nákazy. Ani to ale není u této nemoci stoprocentní zárukou.
Nejen vši, ale i klíšťata a blechy u psa hubí veterinární přípravek Arpalit Neo. Před použitím je třeba řádně protřepat. Nádobku je nutné držet ve svislé poloze. Přípravek se nanáší stiskem rozprašovače proti směru srsti nebo peří ze vzdálenosti 15-20 cm od povrchu těla. Velikost dávky se odvíjí od velikosti ošetřovaného zvířete. Ošetření se provádí jen do lehkého zvlhčení kůže nebo srsti přípravkem po celém povrchu těla zvířete s výjimkou obličejové části. K ošetření obličejové části těla se přípravek nastříká na ruku v rukavici a opatrně se vetře do srsti, aby nedošlo k zasažení otvorů. Srst se pročeše hřebenem, kartáčem nebo se rukou promne, aby přípravek prostoupil až na kůži. Po ošetření je nutné zvíře po dobu 48 hodin nekoupat. Ošetření je možné po 1 týdnu opakovat. Zároveň s ošetřením zvířete je vhodné vystříkat přípravkem do mokra i jeho příbytek a nechat zaschnout.
Arpalit Neo může být s úspěchem požit i na vši u morčete.
Ve svém příspěvku FUROLIN DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bernardova.
desi me ze z nas lekari delaji pokusne kraliky lek Furolin je odporny nepomaha naopak skodi meli by ho zakazat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alba.
Dobry den,
mam taky hroznou zkusenost s Furolinem, po ctvrtem dni jsem kvuli bolestem zaludku, malatnosti a urputnym bolestem hlavy defacto prace neschopna (zatimco s "normalnimi" antibiotiky na zanet mocovych cest jsem mohla do prace chodit a normalne fungovat). Takze pojistovny chteji setrit a vytvareji tak nemocnym jeste vetsi problemy. Lekar by sam sobe tenhle lek nepredepsal.
Samotná léčba je jednoduchá, a pokud chovatel nemoc podchytí hned v začátku, tak i nenáročná. K potírání postižených míst se dříve velice často používal roztok Fenoformu, který se již nevyrábí. Běžně je k dostání Arpalit nebo se králík naočkuje Ivomecem. Staří chovatelé používali k potírání napadených míst i stolní olej. Pokud se neprovede dokonalá dezinfekce chovatelského zařízení, hrozí opětovné rozšíření této nemoci. Nejvhodnějším a nejúčinnějším prostředkem je vypálení zařízení letlampou nebo propanbutanovým hořákem. Často bohužel chovatele, kteří nakupují chovné králíky, nejvíce zajímá exteriér (tvar, typ, barva), až později se zajímají o zdravotní stránku králíka, a to již může být pozdě – mohou si do svého chovu zavléct svrab.
Léčba ušního svrabu není obtížná, zvláště v jeho začátcích. Napadené zvíře se ihned izoluje a přistoupí se k léčbě. Nejdříve se změkčí strupy vhodným olejem, nejlépe parafínovým, ten se nechá volně stékat po boltcích až do ušní části zvukovodu. To se provádí tak dlouho, dokud není možné strupy lehce odstranit pinzetou. Pak se ošetří všechna dostupná místa například 0,2% roztokem Fenoformu forte nebo Scabicidem, Arpalit sprejem a podobně. Je rovněž vhodné poradit se s veterinárním lékařem. Zvířata je nutné často kontrolovat, zda nedošlo k recidivitě. Kotce, v nichž postižená zvířata přebývala, je nutné řádně vyčistit a vydezinfikovat. Nově koupená zvířata se musí vždy dobře prohlédnout v uších.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Příznaky:
Kočka má zarudlé ušní boltce, které ji bolí.
Často se v okolí uší škrábe.
Třepe hlavou.
Začíná se jí nadměrně tvořit drolivý ušní maz, který má hnědou až černou barvu.
S kočkou navštivte veterináře. Ten jí odebere ušní maz a stanoví diagnózu. Kočičí svrab v uších se může řešit několika způsoby. Mohou se podávat ušní kapky, to je ale většině koček velmi nepříjemné, a tak se volí spíše metoda spot-on kapek anebo opakované injekce. Léčba je ovšem trochu delší, musíte být tedy trpěliví.
Onemocnění svrabem patří do rukou veterináře, který vybere vhodný lék pro vaši kočku. I lidé mohou dostat kočičí svrab. Naštěstí má u nich mírnější projevy a sám zmizí. Při nakažení svrabovkou kočičí se na kůži člověka objeví drobné červené pupínky, zejména kolem pupíku a na stehnech. V případě strupovky ušní se může objevit zánět kůže. K nakažení dochází, pokud jsme často v kontaktu s nemocnou kočkou a nedodržujeme správné hygienické návyky. Třeba když s námi nemocná kočka spí v posteli a po mazlení s ní si nemyjeme ruce.
Doporučení:
Nemocnou kočku izolujme. Svrab u kočky je přenosný z jednoho zvířete na druhé. Pokud máme doma více koček a jedna z nich kočičí svrab má, zamezme jí kontakt s ostatními.
Čistěme pelíšek a hračky. Kočičí svrab se může držet i v pelíšcích, hračkách a dekách. Pravidelně je tedy čistěme. To platí i pro chovatelské pomůcky, jako je třeba kartáč. Zvláště pokud kočka svrabem onemocnění a v bytě máme ještě jiná zvířata, například další kočky, psy nebo králíky.
Alespoň jednou za měsíc kočce zkontrolujme uši. Svrab u kočky tak zachytíme včas.
Dopřejme kočce kvalitní granule. Dobré granule jí dodají dostatek živin, díky nimž bude odolnější. Nemocné kočky budou mít zase více energie bojovat se svrabem, infekcemi a únavou.
Ivomec je čirý, světle žlutý injekční roztok. Jedná se o antiskabiotikum. Ivomec 1% injekční roztok se může používat adjuvantně k zamezení šíření zákožky Chorioptes bovis, ale nemusí nastat úplná eliminace. Zde můžete vidět příbalový leták.
Ušní svrab (lidově prašivina) je parazitární onemocnění, které postihuje králíky poměrně často. K úmrtí postiženého zvířete dochází vzácně, ale průběh je často dlouhodobý, dochází ke snížení chovatelské hodnoty, zvíře je neklidné. Roztoči žijí na povrchu kůže a jejich projevy jsou viditelné pouhým okem. U králíků se nejčastěji setkáváme právě se svrabem ušním, ale může se objevit na hlavě i jinde na těle. Zdrojem šíření jsou již napadení králíci. Vnímaví jsou všichni králíci, častěji se s prašivinou setkáme u starších zvířat.
